"A hlavne vidia, ako peniaze strácajú na hodnote a chcú ju ochrániť."
Ano, přesně o to jde. Což neznamená, že je to někdo, kdo roupama neví, co s penězi. Může jít i o někoho, kdo má peněz docela málo a potřebuje je zhodnotit (a věří, že tohle je cesta - což nemusí nutně znamenat, že i je, tohle často vede k tomu, že o peníze přijde).
"A ako ste spomínali, niečo virtuálne (ale dokonca aj tie obrazy) vám v čase krízy budú lokálne na nič."
Což může v určitých typech krizí platit i o zlatě. Vždycky je veškerá hodnota o tom, za kolik je ochoten to směnit ten druhý. Investice do období krize (pytel rýže) může stejný smysl jako investice do období konjunktury (NFT). Jde jen o to, jak dotyčný odhadne situaci a zda to udělá správně. To z něj nedělá blázna. Pokud to provede správně, na investici do NFT může vydělat spoustu peněz, za které pak může koupit násobně víc rýže pro období krize. To by bylo naopak docela prozíravé.
Pořád je to jen a jen o tom, správně odhadnout, kdy co koupit a kdy co prodat. Investovat můžete do krize i konjunktury, oba směry jsou stejně smysluplné.
"Predsa len, ak kúpite dom, tak v tom okamihu strácate a postupom času tiež (dane, údržba domu)."
S tím bych úplně nesouhlasil. To totiž záleží také na vývoji realitního trhu. Třeba tady v Ostravě šla cena bytů za posledních 5 let na více než 2násobek (to znamená jednotky milionů). Nárůst hodnoty spolehlivě přebije všechny náklady, které byste s ním měl. Podobně to platí pro domy.
Ano, přesně o to jde. Což neznamená, že je to někdo, kdo roupama neví, co s penězi. Může jít i o někoho, kdo má peněz docela málo a potřebuje je zhodnotit (a věří, že tohle je cesta - což nemusí nutně znamenat, že i je, tohle často vede k tomu, že o peníze přijde).
"A ako ste spomínali, niečo virtuálne (ale dokonca aj tie obrazy) vám v čase krízy budú lokálne na nič."
Což může v určitých typech krizí platit i o zlatě. Vždycky je veškerá hodnota o tom, za kolik je ochoten to směnit ten druhý. Investice do období krize (pytel rýže) může stejný smysl jako investice do období konjunktury (NFT). Jde jen o to, jak dotyčný odhadne situaci a zda to udělá správně. To z něj nedělá blázna. Pokud to provede správně, na investici do NFT může vydělat spoustu peněz, za které pak může koupit násobně víc rýže pro období krize. To by bylo naopak docela prozíravé.
Pořád je to jen a jen o tom, správně odhadnout, kdy co koupit a kdy co prodat. Investovat můžete do krize i konjunktury, oba směry jsou stejně smysluplné.
"Predsa len, ak kúpite dom, tak v tom okamihu strácate a postupom času tiež (dane, údržba domu)."
S tím bych úplně nesouhlasil. To totiž záleží také na vývoji realitního trhu. Třeba tady v Ostravě šla cena bytů za posledních 5 let na více než 2násobek (to znamená jednotky milionů). Nárůst hodnoty spolehlivě přebije všechny náklady, které byste s ním měl. Podobně to platí pro domy.
Odpovědět2 0
Tak s revolucí bych rozhodně nepočítal. Ta se ve staleté historii stala možná tak 3krát. Evoluce, ta by vyjít mohla.
Odpovědět2 0
Taková poznámka při pondělku mi přijde být... poněkud zvláštní :-)
Odpovědět5 0
No brát to nemusíte. Ale když se nad tím zamyslíte, má to společné charakteristiky se spousty věcí, které se dějí už hodně dlouho. Uvědomte si, že je to dnes v podstatě investiční, resp. spekulativní produkt. Hodnotu to má takovou, jakou tomu lidé přisoudí. To není jedinečné pro NFT a je přeci jedno, zda je to hmotné nebo nehmotné.
Např. grafické karty. Tam dnes platíte 60-70 % za nic, pokud to pro Vás má takovou hodnotu. Je to až takový rozdíl proti NFT, kde mnozí možná budou namítat, že je tím nic plných 100 %? Akcie. Vlastníte sice díl společnosti, takže to má nějakou hodnotu (hmotných, ale v zásadě i nehmotných věcí) samo o sobě, ale v zásadě je to pro mnohé opět jen víra v to, že to prodáte dráž, než jste koupil. To stejné děláte s NFT. Např. mnozí považují Teslu za předraženou a vzhledem k prodejům by řekli, že by měla mít hodnotu setinovou. Takže vlastně můžeme říci, že platíme 99 % za nic. Kolik lidí dnes lituje, že těch "99 % za nic" nedali před 10 lety. Dnes by měli i po nedávném pádu více než 150násobek vkladu. I blbý prodej v Kauflandu je o tom, že prodejce nakoupí a doufá, že mu to lidé koupí dráž a nebude to muset prodávat pod cenou (tam je ale malé riziko, ale také malá odměna). I starší auta dnes lidé kupují s tím, že to možná dráž prodají. Dnes už je spekulativním zbožím i Favorit. Se stejným cílem kupují i NFT. Jak moc to mění to, že jde o nehmotnou věc?
Přeci i nehmotné věci se přeci prodávají, jak na běžícím páse. Hodnotu má software, hodnotu má i NFT. Záleží na tom, za kolik to jsou lidé ochotni koupit, jak moc to chtějí/potřebují. Hodnotu mají i digitální fotky, které se prodávají na fotobance. NFT mají sice svá specifika prodeje (třeba to, že navzdory tomu, že jde o digitální věc, má početní omezení jako fyzická věc), ale v zásadě je to pořád o tom samém. Něco, cokoli, co si lidé mohou cenit. Hodnotu může mít pro někoho i krabička prvního TicTacu a pro Vás to budou jen nestravitelné bonbónky s prošlou lhůtou trvanlivosti. Vám se může zdát být investice do digitálního NFT jako nesmyslná, někomu může přijít nesmyslná investice do Škody 120 (která možná bude mít za 20 let 3krát vyšší hodnotu než dnes).
Např. grafické karty. Tam dnes platíte 60-70 % za nic, pokud to pro Vás má takovou hodnotu. Je to až takový rozdíl proti NFT, kde mnozí možná budou namítat, že je tím nic plných 100 %? Akcie. Vlastníte sice díl společnosti, takže to má nějakou hodnotu (hmotných, ale v zásadě i nehmotných věcí) samo o sobě, ale v zásadě je to pro mnohé opět jen víra v to, že to prodáte dráž, než jste koupil. To stejné děláte s NFT. Např. mnozí považují Teslu za předraženou a vzhledem k prodejům by řekli, že by měla mít hodnotu setinovou. Takže vlastně můžeme říci, že platíme 99 % za nic. Kolik lidí dnes lituje, že těch "99 % za nic" nedali před 10 lety. Dnes by měli i po nedávném pádu více než 150násobek vkladu. I blbý prodej v Kauflandu je o tom, že prodejce nakoupí a doufá, že mu to lidé koupí dráž a nebude to muset prodávat pod cenou (tam je ale malé riziko, ale také malá odměna). I starší auta dnes lidé kupují s tím, že to možná dráž prodají. Dnes už je spekulativním zbožím i Favorit. Se stejným cílem kupují i NFT. Jak moc to mění to, že jde o nehmotnou věc?
Přeci i nehmotné věci se přeci prodávají, jak na běžícím páse. Hodnotu má software, hodnotu má i NFT. Záleží na tom, za kolik to jsou lidé ochotni koupit, jak moc to chtějí/potřebují. Hodnotu mají i digitální fotky, které se prodávají na fotobance. NFT mají sice svá specifika prodeje (třeba to, že navzdory tomu, že jde o digitální věc, má početní omezení jako fyzická věc), ale v zásadě je to pořád o tom samém. Něco, cokoli, co si lidé mohou cenit. Hodnotu může mít pro někoho i krabička prvního TicTacu a pro Vás to budou jen nestravitelné bonbónky s prošlou lhůtou trvanlivosti. Vám se může zdát být investice do digitálního NFT jako nesmyslná, někomu může přijít nesmyslná investice do Škody 120 (která možná bude mít za 20 let 3krát vyšší hodnotu než dnes).
Odpovědět2 2
"Takže keď fabrika je v CZ, tak je česká? Ak teda TSMC postaví fabriku v Nemecku, tak je nemecká? "
Jaká fabrika zase? Proč tu pořád taháte fabriky? Fabriky jste tady přitáhl Vy a opravdu přinejmenším nechápu proč. Proč sem pořád taháte fabriky? Co s tím mají fabriky společného? Už jsem několikrát říkal, že přeci umístění fabriky nemůže hrát roli v tom, jaká je ta automobilka. Bavíme se o vlastnících a sídle. Vlastnících a sídle. Vlastnících a sídle. Žádné fabriky. Vždyť přesně to, co mi vytýkáte, Vám říkám, že je naprostá blbost. V tom s Vámi souhlasím! Zase nesouhlasíte se souhlasem? Volkswagen přeci nemůže být jednou slovenský, podruhé brazilský, potřetí americký podle fabriky. Vždyť to je naprosto jasné. Sám to říkáte a totéž jsem Vám několikrát řekl také. Vy opravdu nečtete. Znova si přečtěte můj příspěvek z 13.12.2021 18:37.
Konkrétně "Je rozdíl vlastník, sídlo a výrobní závod. Jak chcete analogii výrobce a vlastníka stavět na fabrice? To přeci spolu vůbec nesouvisí. To by VW byl německý, slovenský, brazilský, čínský, americký a kdovíjaký ještě zároveň, což si myslím, že sám uznáváte, že je blbost." Nebo "Fabrika Volva ve Švédsku i v Číně nijak nemění to, odkud ta firma je."
Cituji ještě jednou "Fabrika Volva ve Švédsku i v Číně nijak nemění to, odkud ta firma je." Tak opravdu, ale opravdu vůbec nechápu, proč mi to vytýkáte, když říkám totéž co Vy. To už je fakt na palici. Tady jste tedy hodně přestřelil. Tak já Vám řeknu, že to tak je, jak Vy říkáte, a Vám se to nelíbí? To už je zas co za blbost? Vždyť s Vámi souhlasím! Vy opravdu nečtete nebo nechápete text.
"Takú sprostosť len Šurkala vymyslí aby obhájil svoju pochybnú pravdu."
No to by teda bola sprostosť. To souhlasím. Jenže by to ten Šurkala napřed musel říci, že ano ;-) Ukažte mi tedy, kde jsem takovou blbost řekl.
Vlastník nehovoří o tom, jaká je to automobilka. Nikde jsem nikoho neviděl psát o tom, že by třeba rumunská Dacia byla francouzská automobilka. Nebo že by ruská Lada byla francouzská. Není mi známo, že by se o francouzském Peugeotu a Citroenu psalo, že je stejně jako italský Fiat holandský...
Takže co ten Intel? Odpovíte už konečně? Jaká je to tedy firma a kde si mám zjistit poměrné zastoupení vlastníků, abych náhodou neudělal chybu a Vy byl spokojený, že to mám dobře? Kde to mám ověřovat?
Takže:
1, Kde jsem řekl, že fabrika ovlivňuje to, odkud je daná automobilka
2, Co ten Intel? Jaká je to firma a kde to mohu ověřit?
Jaká fabrika zase? Proč tu pořád taháte fabriky? Fabriky jste tady přitáhl Vy a opravdu přinejmenším nechápu proč. Proč sem pořád taháte fabriky? Co s tím mají fabriky společného? Už jsem několikrát říkal, že přeci umístění fabriky nemůže hrát roli v tom, jaká je ta automobilka. Bavíme se o vlastnících a sídle. Vlastnících a sídle. Vlastnících a sídle. Žádné fabriky. Vždyť přesně to, co mi vytýkáte, Vám říkám, že je naprostá blbost. V tom s Vámi souhlasím! Zase nesouhlasíte se souhlasem? Volkswagen přeci nemůže být jednou slovenský, podruhé brazilský, potřetí americký podle fabriky. Vždyť to je naprosto jasné. Sám to říkáte a totéž jsem Vám několikrát řekl také. Vy opravdu nečtete. Znova si přečtěte můj příspěvek z 13.12.2021 18:37.
Konkrétně "Je rozdíl vlastník, sídlo a výrobní závod. Jak chcete analogii výrobce a vlastníka stavět na fabrice? To přeci spolu vůbec nesouvisí. To by VW byl německý, slovenský, brazilský, čínský, americký a kdovíjaký ještě zároveň, což si myslím, že sám uznáváte, že je blbost." Nebo "Fabrika Volva ve Švédsku i v Číně nijak nemění to, odkud ta firma je."
Cituji ještě jednou "Fabrika Volva ve Švédsku i v Číně nijak nemění to, odkud ta firma je." Tak opravdu, ale opravdu vůbec nechápu, proč mi to vytýkáte, když říkám totéž co Vy. To už je fakt na palici. Tady jste tedy hodně přestřelil. Tak já Vám řeknu, že to tak je, jak Vy říkáte, a Vám se to nelíbí? To už je zas co za blbost? Vždyť s Vámi souhlasím! Vy opravdu nečtete nebo nechápete text.
"Takú sprostosť len Šurkala vymyslí aby obhájil svoju pochybnú pravdu."
No to by teda bola sprostosť. To souhlasím. Jenže by to ten Šurkala napřed musel říci, že ano ;-) Ukažte mi tedy, kde jsem takovou blbost řekl.
Vlastník nehovoří o tom, jaká je to automobilka. Nikde jsem nikoho neviděl psát o tom, že by třeba rumunská Dacia byla francouzská automobilka. Nebo že by ruská Lada byla francouzská. Není mi známo, že by se o francouzském Peugeotu a Citroenu psalo, že je stejně jako italský Fiat holandský...
Takže co ten Intel? Odpovíte už konečně? Jaká je to tedy firma a kde si mám zjistit poměrné zastoupení vlastníků, abych náhodou neudělal chybu a Vy byl spokojený, že to mám dobře? Kde to mám ověřovat?
Takže:
1, Kde jsem řekl, že fabrika ovlivňuje to, odkud je daná automobilka
2, Co ten Intel? Jaká je to firma a kde to mohu ověřit?
Odpovědět0 0
"Tak prečo nehovoríte Československá automobilka Škoda, keď pri Volve tvrdíte, že je švédske."
Protože Československo jaksi neexistuje už několik desítek let? Když se Švédsko rozdělí na další státy a Göteburg, kde má Volvo sídlo, připadne třeba do Zoloskistánu, tak to bude automobilka zoloskistánská.
Takže co s tím Intelem? Děláte tu ze mně blbce a já rozhodně chci kvalitu svého zpravodajství zlepšit. A Vy očividně vždycky víte více než já, takže se Vás znova ptám, zda mi můžete tedy sdělit zdroj, kde mohu zjišťovat, jaké zastoupení mají země ve vlastnictví daného podniku, ať to příště nepopletu. Jaká je např. Intel firma a kde si to mohu ověřit, že má skutečně většinu vlastníků v USA?
Protože Československo jaksi neexistuje už několik desítek let? Když se Švédsko rozdělí na další státy a Göteburg, kde má Volvo sídlo, připadne třeba do Zoloskistánu, tak to bude automobilka zoloskistánská.
Takže co s tím Intelem? Děláte tu ze mně blbce a já rozhodně chci kvalitu svého zpravodajství zlepšit. A Vy očividně vždycky víte více než já, takže se Vás znova ptám, zda mi můžete tedy sdělit zdroj, kde mohu zjišťovat, jaké zastoupení mají země ve vlastnictví daného podniku, ať to příště nepopletu. Jaká je např. Intel firma a kde si to mohu ověřit, že má skutečně většinu vlastníků v USA?
Odpovědět0 1
"A automobilka je toho, kto má väčšinu akcií a rozhoduje. Ale to nedokážete pripustiť."
Neříkám nic jiného. Ta automobilka patří z větší části Číňanům. Ale to nemusí hned znamenat, že je čínská. Pořád má sídlo ve Švédsku. A dokonce i ta firma, která ji většinově vlastní, má sídlo ve Švédsku. Teprve tuto firmu vlastní firma z Číny. To jako budeme studovat strukturu vlastníků do posledního, abychom mohli procentuálně vyjadřovat, kdo co vlastní? Intel vlastní lidé po celém světě, takže když bude mít největší zastoupení (třeba 10%) Čína, tak to bude jaká firma? Čínská? Co když není žádná země, která by měla většinu akcií? To bude ta firma mezinárodní?
Takže jednoduchá otázka, snad na ni odpovíte, když už jste neodpověděl na to NIO. Intel je jaká firma? A až odpovíte, jak jste přišel na to, že lidé z té země mají ve vlastnictví firmy největší zastoupení? Dodáte mi nějaký důkaz, seznam zemí (třeba na koláčovém grafu), abych si to mohl ověřit, že nekecáte? Víte, ono by se mi to náramně hodilo pro příště, abych třeba zase chybně nenapsal, že je Intel americký, přičemž Vy jistě víte, že nějaká jiná země tam má více akcionářů.
Vždyť to propána nedává smysl, aby člověk studovat strukturu vlastníků a jednotlivých akcionářů, aby mohl zhodnotit, z jaké země ta firma vlastně je. I v tom Geely mají prsty další firmy a další země, a v těch holdinzích další firmy a další země. Kde se chcete zastavit? U které úrovně zanoření a jak chcete tuto úroveň hodnotit?
"bola založená za Rakúsko-Uhorska a najskôr sa volala Slávia. Potom od 1918 vzniklo ČESKOSLOVENSKO a trvalo až do 1992. Ale zrazu je to česká automobilka."
Tak myslím, že je dost velký rozdíl bavit se o tom, jaký ta automobilka BYLA a jaká JE, nemyslíte? Škoda Auto má, pokud se nepletu, stále sídlo v Mladé Boleslavi, což je v ČR.
Neříkám nic jiného. Ta automobilka patří z větší části Číňanům. Ale to nemusí hned znamenat, že je čínská. Pořád má sídlo ve Švédsku. A dokonce i ta firma, která ji většinově vlastní, má sídlo ve Švédsku. Teprve tuto firmu vlastní firma z Číny. To jako budeme studovat strukturu vlastníků do posledního, abychom mohli procentuálně vyjadřovat, kdo co vlastní? Intel vlastní lidé po celém světě, takže když bude mít největší zastoupení (třeba 10%) Čína, tak to bude jaká firma? Čínská? Co když není žádná země, která by měla většinu akcií? To bude ta firma mezinárodní?
Takže jednoduchá otázka, snad na ni odpovíte, když už jste neodpověděl na to NIO. Intel je jaká firma? A až odpovíte, jak jste přišel na to, že lidé z té země mají ve vlastnictví firmy největší zastoupení? Dodáte mi nějaký důkaz, seznam zemí (třeba na koláčovém grafu), abych si to mohl ověřit, že nekecáte? Víte, ono by se mi to náramně hodilo pro příště, abych třeba zase chybně nenapsal, že je Intel americký, přičemž Vy jistě víte, že nějaká jiná země tam má více akcionářů.
Vždyť to propána nedává smysl, aby člověk studovat strukturu vlastníků a jednotlivých akcionářů, aby mohl zhodnotit, z jaké země ta firma vlastně je. I v tom Geely mají prsty další firmy a další země, a v těch holdinzích další firmy a další země. Kde se chcete zastavit? U které úrovně zanoření a jak chcete tuto úroveň hodnotit?
"bola založená za Rakúsko-Uhorska a najskôr sa volala Slávia. Potom od 1918 vzniklo ČESKOSLOVENSKO a trvalo až do 1992. Ale zrazu je to česká automobilka."
Tak myslím, že je dost velký rozdíl bavit se o tom, jaký ta automobilka BYLA a jaká JE, nemyslíte? Škoda Auto má, pokud se nepletu, stále sídlo v Mladé Boleslavi, což je v ČR.
Odpovědět1 1
A odkdy sídlo akcionářů hovoří o tom, jaká je to značka? Takže pro Vás je Škoda německá značka? Seat není španělský, ale taky německý? I Lamborghini a Ducatti je německé? Peugeot a Citroen už nejsou francouzské značky, ale nizozemsko-francouzsko-čínské stejně jako Fiat? Můžete mi říci, odkud je třeba takový Ford, pokud budu např. vlastnit jeho akcie? Bude mít přeci částečně i českého vlastníka, takže to bude česká značka?
"Keby ste v celom vedení dosadili američanov, tak budete tvrdiť, že je to americká firma?"
To jsem neřekl, to se snažíte naznačovat spíše Vy. Říkám, že ta firma má sídlo ve Švédsku (což je dle mého názoru velmi důležité), a že ho sice vlastní Číňané, ale i ve vedení firmy máte dokonce převahu Švédů.
Takže Vám dám jednoduchou otázku, jaká značka je třeba NIO? BTW. znám Čechy, kteří v tom mají akcie, takže ho také vlastní. Tedy v tom Vašem výčtu podle Vaší logiky musí být ***-česko-***-nějaké.
"Keby ste v celom vedení dosadili američanov, tak budete tvrdiť, že je to americká firma?"
To jsem neřekl, to se snažíte naznačovat spíše Vy. Říkám, že ta firma má sídlo ve Švédsku (což je dle mého názoru velmi důležité), a že ho sice vlastní Číňané, ale i ve vedení firmy máte dokonce převahu Švédů.
Takže Vám dám jednoduchou otázku, jaká značka je třeba NIO? BTW. znám Čechy, kteří v tom mají akcie, takže ho také vlastní. Tedy v tom Vašem výčtu podle Vaší logiky musí být ***-česko-***-nějaké.
Odpovědět2 1
Čekal jsem, kdo vyrukuje s tím, že je Volvo čínské, a tipoval jsem to na Vás. No, nezklamal jste, jako vždy :-)
Že Volvo vlastní Číňani nějak mění to, zda je ta firma švédská? Škodovku také vlastní Volkswagen z Německa a neříkáme, že jde o německou automobilku, nebo ano?
"To ako keby som povedal, že slovenská automobilka Volkswagen."
A jak tohle souvisí? Je rozdíl vlastník, sídlo a výrobní závod. Jak chcete analogii výrobce a vlastníka stavět na fabrice? To přeci spolu vůbec nesouvisí. To by VW byl německý, slovenský, brazilský, čínský, americký a kdovíjaký ještě zároveň, což si myslím, že sám uznáváte, že je blbost. Tak proč na takové blbosti stavíte svou analogii? Analogie se staví na jiném příkladu, který se týká stejného konceptu. Kde máte ve švédské firmě a čínském vlastníkovi něco o fabrice? Fabrika Volva ve Švédsku i v Číně nijak nemění to, odkud ta firma je. Tak proč stavíte analogii na slovenské fabrice Volkswagenu? Nechápu.
Volvo má sice čínské vlastníky (byť i to se částečně mění), ale to přeci ještě automaticky nemění to, odkud ta firma je. Volvo je pořád švédská firma, která má sídlo ve Švédsku, ve vedení firmy nemají Číňané ani 20 % zástupců, má švédského CEO, švédského CFO, švédského CPO. Dokonce i Vy můžete být akcionářem Volva, to z něj ale ještě neudělá slovenskou firmu, protože část z něho vlastní nějaký Slovák. Volvo totiž navíc šlo nedávno na burzu a část podílu od Geely vykoupilo zpět.
Že Volvo vlastní Číňani nějak mění to, zda je ta firma švédská? Škodovku také vlastní Volkswagen z Německa a neříkáme, že jde o německou automobilku, nebo ano?
"To ako keby som povedal, že slovenská automobilka Volkswagen."
A jak tohle souvisí? Je rozdíl vlastník, sídlo a výrobní závod. Jak chcete analogii výrobce a vlastníka stavět na fabrice? To přeci spolu vůbec nesouvisí. To by VW byl německý, slovenský, brazilský, čínský, americký a kdovíjaký ještě zároveň, což si myslím, že sám uznáváte, že je blbost. Tak proč na takové blbosti stavíte svou analogii? Analogie se staví na jiném příkladu, který se týká stejného konceptu. Kde máte ve švédské firmě a čínském vlastníkovi něco o fabrice? Fabrika Volva ve Švédsku i v Číně nijak nemění to, odkud ta firma je. Tak proč stavíte analogii na slovenské fabrice Volkswagenu? Nechápu.
Volvo má sice čínské vlastníky (byť i to se částečně mění), ale to přeci ještě automaticky nemění to, odkud ta firma je. Volvo je pořád švédská firma, která má sídlo ve Švédsku, ve vedení firmy nemají Číňané ani 20 % zástupců, má švédského CEO, švédského CFO, švédského CPO. Dokonce i Vy můžete být akcionářem Volva, to z něj ale ještě neudělá slovenskou firmu, protože část z něho vlastní nějaký Slovák. Volvo totiž navíc šlo nedávno na burzu a část podílu od Geely vykoupilo zpět.
Odpovědět6 2
No však ani Apple nebrání vývojářům prodávat své aplikace na Androidu. Nebo snad ano?
Chcete-li prodávat v Kauflandu zákazníkům Kauflandu, tak nevím, proč by měl někdo určovat, jaké má mít Kaufland marže, nebo mu přikazovat, že ve své prodejně musí umožnit provoz dalších prodejních stánků a svým zákazníkům takto umožnit nakoupit stejné zboží u jiného prodejce, nebo zbudovat tam rovnou "farmářský trh", ať si výrobce prodává bez jakéhokoli nájmu své výrobky za vlastní marže. Jestli to chce dělat, ať si to dělá, ale pokud nechce, proč by mu to někdo měl přikazovat?
Chcete-li prodávat v Kauflandu zákazníkům Kauflandu, tak nevím, proč by měl někdo určovat, jaké má mít Kaufland marže, nebo mu přikazovat, že ve své prodejně musí umožnit provoz dalších prodejních stánků a svým zákazníkům takto umožnit nakoupit stejné zboží u jiného prodejce, nebo zbudovat tam rovnou "farmářský trh", ať si výrobce prodává bez jakéhokoli nájmu své výrobky za vlastní marže. Jestli to chce dělat, ať si to dělá, ale pokud nechce, proč by mu to někdo měl přikazovat?
Odpovědět3 0
No vidíte a tento Level 3 je právě určen na dálnice do velmi hustého provozu (proto těch 60 km/h), jinak to funguje na Levelu 2, což je ten adaptivní tempomat, udržování pruhu,...
Odpovědět0 0
Vysoce detailní mapa, která obsahuje i jednotlivé objekty (sloupy, značky,...), aby se auto mohlo přesněji chytit pomocí dalších pomocných systémů (radar, lidar). Běžné, už roky používané označení.
Odpovědět2 0
Na co? Necháte si tu baterku po 3-4 letech vyměnit (mimochodem, cena výměny se zásadně neliší od ceny výměny u jakéhokoli jiného výrobce pro telefon stejné cenové kategorie) a díky tomu, že Apple je výkonově high-end, tak Vám to zařízení bude sloužit další 3-4 roky při adekvátním výkonu pro danou dobu (tentokrát už nižším mainstreamovém). iPhone 6S z roku 2015 stále rozběhá nejnovější iOS 15 a s druhou baterkou nevidím vůbec žádný problém v tom to používat. Jednojádrovým výkonem je to stále někde na úrovni Snapdragonu 730, v multi-core je to už horší pod staršími Snapdragony 6xx.
Nevím, zda bych našel nějaký Android, který by po 7 letech měl stále výkon alespoň na úrovni nižšího mainstreamu a nejaktuálnější verzi OS. Patrně takový uživatel už bude mít minimálně druhý telefon, takže ho ten Android možná vyjde ještě dráž než Apple nemluvě o ekologii (jeden vyrobený telefon místo dvou).
Nevím, zda bych našel nějaký Android, který by po 7 letech měl stále výkon alespoň na úrovni nižšího mainstreamu a nejaktuálnější verzi OS. Patrně takový uživatel už bude mít minimálně druhý telefon, takže ho ten Android možná vyjde ještě dráž než Apple nemluvě o ekologii (jeden vyrobený telefon místo dvou).
Odpovědět1 0
"ale mam problem že 75% platim za vzduch v krabici"
Kdyby to byla pravda, měl by Apple čtvrtinové výdaje vůči svým příjmům. Což tedy opravdu, ale opravdu nemá. Celkové náklady nejsou čtvrtinové ani náhodou, abyste platil 75 % za nic. Srovnání s RTX 3070 je docela mimo mísu, protože tady jde o nastřelené ceny obchodů, ne samotného výrobce (i když i oni trochu zdražovali).
A ano, Apple má některé produkty naprosto šíleně předražené (stojánek k monitoru, kolečka k Mac Pro), ale spoustu produktů má také cenově naprosto v pořádku (např. tablety iPad).
Kdyby to byla pravda, měl by Apple čtvrtinové výdaje vůči svým příjmům. Což tedy opravdu, ale opravdu nemá. Celkové náklady nejsou čtvrtinové ani náhodou, abyste platil 75 % za nic. Srovnání s RTX 3070 je docela mimo mísu, protože tady jde o nastřelené ceny obchodů, ne samotného výrobce (i když i oni trochu zdražovali).
A ano, Apple má některé produkty naprosto šíleně předražené (stojánek k monitoru, kolečka k Mac Pro), ale spoustu produktů má také cenově naprosto v pořádku (např. tablety iPad).
Odpovědět2 0
Ano, těmto Vašim požadavkům rozumím. Pak ale nerozumím tomu, proč jste psal, že "4K na 27 palcové ploše, pak že to nejde", když tento monitor půlku z toho, co chcete, nesplňuje. Např. končí na 60Hz, nemá GSync,... a tímto se vůbec nevymyká standardům grafických monitorů, ke kterým patří (jinak řečeno, nepochopil jsem Vaše nadšení, když v podstatě nepřináší nic nového, co by tady už dávno nebylo, a má skoro desítku konkurenčních monitorů s velmi podobnými parametry).
Odpovědět0 1
A ten rozdíl tedy spočívá přesně v čem? Máte aplikaci a můžete ji plně používat? Můžete. Platíte něco Applu? Neplatíte. Zaplatil jste ji přímo vývojáři. Pokud to vývojář chce, má možnost zkasírovat zákazníky mimo systém Applu. To, že si aplikaci stáhnete na App Store zdarma a nákup z prostředí mimo App Store nalinkujete přihlášením se do aplikace, nic výrazného nemění. Vývojář dostane plnou cenu, platíte to vývojáři, Vy využíváte aplikaci plnohodnotně a Apple z toho nic nemá.
Odpovědět1 0
Samo Audi tvrdí, že Tesla má před nimi 2 roky náskok. Cituji: "Tesla is two years ahead in terms of computing and software architecture, and in autonomous driving as well"
Sám CEO VW prohlašuje, že musí postavit továrny po vzoru Tesly, jinak jí nebudou moci konkurovat. Ten jí přisuzuje v některých ohledech dokonce 10letý v některých ohledech. VW na adresu Tesly: "Tesla is an impressive manufacturer", "It is a motivator for us", "Today, Tesla sets the standards here. They build the car around the software."
Nikkei po analýze HW v Tesle tvrdí, že Tesla má 6 let náskok a v roce 2019 má v autech výpočetní HW, který bude mít Toyota a ostatní asi až v roce 2025.
Náskok v efektivitě. Lidé jezdící v Modelu 3 mají spotřebu 18,7 kWh/100 km, a to hovoříme o autě s 280 až 450 koňmi. Volkswagen ID.3 se 150-204 koňmi jezdí za 18,9 kWh/100km. Hyundai Ioniq 5 s 220-310 koňmi jezdí za 21,6 kWh/100km, maličká Honda e (155 koní) jezdí za 19,7 kWh/100 km. Lepší je třeba Leaf (150 koní) za 16,7 kWh/100km nebo původní Ioniq (120 koní) za 14,1 kWh/100km, což jsou menší a mnohem méně výkonná auta.
Když už i ty největší automobilky na světě se bojí Tesly a dokonce to říkají veřejně(!), tak to o něčem vypovídá.
Sám CEO VW prohlašuje, že musí postavit továrny po vzoru Tesly, jinak jí nebudou moci konkurovat. Ten jí přisuzuje v některých ohledech dokonce 10letý v některých ohledech. VW na adresu Tesly: "Tesla is an impressive manufacturer", "It is a motivator for us", "Today, Tesla sets the standards here. They build the car around the software."
Nikkei po analýze HW v Tesle tvrdí, že Tesla má 6 let náskok a v roce 2019 má v autech výpočetní HW, který bude mít Toyota a ostatní asi až v roce 2025.
Náskok v efektivitě. Lidé jezdící v Modelu 3 mají spotřebu 18,7 kWh/100 km, a to hovoříme o autě s 280 až 450 koňmi. Volkswagen ID.3 se 150-204 koňmi jezdí za 18,9 kWh/100km. Hyundai Ioniq 5 s 220-310 koňmi jezdí za 21,6 kWh/100km, maličká Honda e (155 koní) jezdí za 19,7 kWh/100 km. Lepší je třeba Leaf (150 koní) za 16,7 kWh/100km nebo původní Ioniq (120 koní) za 14,1 kWh/100km, což jsou menší a mnohem méně výkonná auta.
Když už i ty největší automobilky na světě se bojí Tesly a dokonce to říkají veřejně(!), tak to o něčem vypovídá.
Odpovědět1 1
"Proč si na HW od monopolního výrobce technologie nemohu koupit aplikace přímo od vývojáře SW?"
A proč byste nemohl? Apple tomuhle snad nějak brání? Aplikaci si můžete koupit, kde jen chcete. Nainstalovat ji akorát musíte přes App Store. Nevím jak Vy, ale já Spotify platím přímo Spotify, OneDrive/Office platím přímo Microsoftu, Lightroom/Photoshop jsem platil přímo Adobu, přítelkyně platí Netflix Netflixu... Apple z toho nevidí ani cent, a přitom to běží na iOSu i iPadOSu.
"nejsou vázané na debilní předplatné"
Tak to už záleží na konkrétní aplikaci a ceně předplatného. Třeba Adobe ho má mnohem lepší než původní jednorázovou verzi, tam je rozdíl asi 6-7 let, za který stejně většina uživatelů koupí novou verzi a s předplatným mají pořád tu aktuální. Microsoft k Officu přidává 1TB cloud, také velmi dobrá nabídka. Naopak takový Zoner stojí více než půlku každoročně nové verze, tam se to předplatné moc nevyplatí.
A proč byste nemohl? Apple tomuhle snad nějak brání? Aplikaci si můžete koupit, kde jen chcete. Nainstalovat ji akorát musíte přes App Store. Nevím jak Vy, ale já Spotify platím přímo Spotify, OneDrive/Office platím přímo Microsoftu, Lightroom/Photoshop jsem platil přímo Adobu, přítelkyně platí Netflix Netflixu... Apple z toho nevidí ani cent, a přitom to běží na iOSu i iPadOSu.
"nejsou vázané na debilní předplatné"
Tak to už záleží na konkrétní aplikaci a ceně předplatného. Třeba Adobe ho má mnohem lepší než původní jednorázovou verzi, tam je rozdíl asi 6-7 let, za který stejně většina uživatelů koupí novou verzi a s předplatným mají pořád tu aktuální. Microsoft k Officu přidává 1TB cloud, také velmi dobrá nabídka. Naopak takový Zoner stojí více než půlku každoročně nové verze, tam se to předplatné moc nevyplatí.
Odpovědět0 0
"nebo mají slušnou výbavu, ale stojí 90000Kč protože to jsou profesionální monitory pro grafiky"
Toto, co jsem vypsal, jsou monitory pro grafiky. Ten první BenQ stojí 13 tisíc, jinak se tu bavíme většinou o cenách 35-45 tisíc. Ono je to o určení. Pokud to má být monitor pro hraní a grafiku, tak to se musí skloubit dvě koncepce a to pak opravdu nebude levné, pokud to vůbec bude existovat. Pak je také otázkou, zda je vůbec taková cílová skupina a zda si ten člověk raději nekoupí druhý monitor - speciálně na hraní, speciálně na grafiku, nebo třeba konzoli a k tomu herní televizi...
Toto, co jsem vypsal, jsou monitory pro grafiky. Ten první BenQ stojí 13 tisíc, jinak se tu bavíme většinou o cenách 35-45 tisíc. Ono je to o určení. Pokud to má být monitor pro hraní a grafiku, tak to se musí skloubit dvě koncepce a to pak opravdu nebude levné, pokud to vůbec bude existovat. Pak je také otázkou, zda je vůbec taková cílová skupina a zda si ten člověk raději nekoupí druhý monitor - speciálně na hraní, speciálně na grafiku, nebo třeba konzoli a k tomu herní televizi...
Odpovědět0 0
To si tak App Store spadne sám z nebe, naprogramuje se sám, nezabírá s aplikacemi ani bajt, takže nepotřebuje servery, na kterých by byl uložen on ani aplikace, nepotřebuje to tedy ani žádnou elektřinu, žádné síťové prvky, kabely, vydavatelé platebních karet nechtějí žádné poplatky (nezapomínejme, že alternativní platební brána by také chtěla provize), majitelé použitých licenčních technologií za ně nechtějí zaplatit, právníci řešící spory také pracují zadarmo stejně jako lidé spojení s účetnictvím a daněmi (funguje to v téměř 200 stovkách zemí, kde každá má jiný daňový systém), aplikace se proti malwaru kontrolují samy,... Všechno toto Vaše "nic" prostě funguje samo a zadarmo... Vývojářské nástroje do toho míchat nechci, protože ty jsou financovány z Developer Programu.
Odpovědět6 0
Tak ono je hlavně otázkou, kolik lidí by vůbec ten 10bitový monitor provozovalo na 10 bitech. Myslím, že drtivá většina uživatelů, v tomto případě hráčů, si stejně nasadí (v případě Nvidie) herní ovladače a ne studiové. Takže na ten 8bit+FRC monitor stejně budou posílat jen 8 bitů. Nevím, mezi hráči se moc nepohybuju, ale nepřijde mi pravděpodobné, že by to byli právě hráči, kteří by volili záměrně nehráčské studiové ovladače, aby mohli využít 10bitové barvy (pokud se tedy něco nezměnilo a Game Ready ovladače už nejsou omezeny na 8bitové barvy jako dříve). Plných 10 bitů v herním monitoru mi tu přijde jako zbytečnost, kterou by využila naprostá hrstka cílových uživatelů. Docela by mě zajímalo, kolik lidí si koupilo 10bitový monitor a přesto ho provozují na 8 bitech.
Odpovědět0 0
"Vy ste tuším odborník na všetko."
Ne, nejsem, ale zajímám se o spoustu věcí.
"Nechápem, že keď majú spústu subdodávateľov, prečo by nemohli aj batérie nakupovať. Proste nákup za tržnú cenu."
A? Co to s tím má společného? Mluvím právě o těch věcech okolo toho. Dosud stavěly na tom, co už znaly. Teď tu máte baterky. Ano, ty nakoupí u dodavatelů, ale co to s tím má společného? Jak je tam poskládat? Jak je správně uchladit? Jak nastavit správně management, aby nebyly k vyhození za 4 roky jako v notebooku? Jak to správně zakomponovat do karoserie? Do té stávající to moc dobře nejde, což se ukázalo už mnohokrát. Takže vývoj nových koncepcí karosérií, nové platformy (takže ty nedávno vyvinuté pro ICE se nezaplatí v tolika autech, v kolika by mohly, a naopak musíte vyvinout elektrickou platformu, která se alespoň v začátku také nezaplatí na mnoha autech).
Ty firmy teď draze zjišťují, co se vlastně děje s baterkou (při provozu, při nárazu,...), jak se těch 500kg v jiných místech než doposud, vlastně chová. Nízké těžiště Vám změní charakteristiku chování auta, hledáte zase jiné vyvážení brzdového systému, odpružení, nemůžete tak dobře stavět na zkušenostech. Tyhle informace mají o spalovacích motorech už dávno dobře zažité a vývoj, ač i tam extrémně drahý, především vylepšuje už známé věci. Tady je spousta nového. To není jen o přenastavení lisu v karosárně.
Je potřeba vyvíjet infrastrukturu, ta se sama nepostaví, i když se o ni stará mnoho firem na mnoha různých místech. Takže různé projekty, ve kterých se spolupodílí. Další náklady navíc. Investice do Electrify America udělají asi 1000 USD na auto. Při cenách EV to sice není moc, ale s dalšími menšími náklady tu a tam (ta platforma navíc udělá dalších pár set USD na auto), se to nasbírá a cena za baterku od dodavatele nebude jediný náklad navíc, který musí řešit.
Tohle se do ceny musí promítnout. Tohle není jen o tom, že se koupí u dodavatele baterky a strčí do auta.
Ne, nejsem, ale zajímám se o spoustu věcí.
"Nechápem, že keď majú spústu subdodávateľov, prečo by nemohli aj batérie nakupovať. Proste nákup za tržnú cenu."
A? Co to s tím má společného? Mluvím právě o těch věcech okolo toho. Dosud stavěly na tom, co už znaly. Teď tu máte baterky. Ano, ty nakoupí u dodavatelů, ale co to s tím má společného? Jak je tam poskládat? Jak je správně uchladit? Jak nastavit správně management, aby nebyly k vyhození za 4 roky jako v notebooku? Jak to správně zakomponovat do karoserie? Do té stávající to moc dobře nejde, což se ukázalo už mnohokrát. Takže vývoj nových koncepcí karosérií, nové platformy (takže ty nedávno vyvinuté pro ICE se nezaplatí v tolika autech, v kolika by mohly, a naopak musíte vyvinout elektrickou platformu, která se alespoň v začátku také nezaplatí na mnoha autech).
Ty firmy teď draze zjišťují, co se vlastně děje s baterkou (při provozu, při nárazu,...), jak se těch 500kg v jiných místech než doposud, vlastně chová. Nízké těžiště Vám změní charakteristiku chování auta, hledáte zase jiné vyvážení brzdového systému, odpružení, nemůžete tak dobře stavět na zkušenostech. Tyhle informace mají o spalovacích motorech už dávno dobře zažité a vývoj, ač i tam extrémně drahý, především vylepšuje už známé věci. Tady je spousta nového. To není jen o přenastavení lisu v karosárně.
Je potřeba vyvíjet infrastrukturu, ta se sama nepostaví, i když se o ni stará mnoho firem na mnoha různých místech. Takže různé projekty, ve kterých se spolupodílí. Další náklady navíc. Investice do Electrify America udělají asi 1000 USD na auto. Při cenách EV to sice není moc, ale s dalšími menšími náklady tu a tam (ta platforma navíc udělá dalších pár set USD na auto), se to nasbírá a cena za baterku od dodavatele nebude jediný náklad navíc, který musí řešit.
Tohle se do ceny musí promítnout. Tohle není jen o tom, že se koupí u dodavatele baterky a strčí do auta.
Odpovědět0 0
Zkusím se vyjádřit k některých Vašim námitkám.
"Myslíte si, že nasledujúce roky bude rovnaké tempo zvyšovania účinnosti? Ak aj budeme optimisti, stále tu bude ten problém životnosti."
Chtěl jsem poukázat na to, že ten vývoj perovskitů je mnohem rychlejší, než se dalo očekávat. Před 10 lety to byla technologie, která v podstatě jen ukázala "hele, tohle taky generuje elektřinu ze světla" a dnes je to něco, co účinností dorovnává půl století vyvíjenou technologii. To je doslova zázrak. Souhlasím s tím, že ani za tři roky to patrně nebude něco, co se bude běžně komerčně nasazovat, spíše jen půjde o nějaké pilotní projekty a podobně tak s udržením tempa navyšování účinnosti. To se patrně už začne zpomalovat.
"Prelomom mám na mysli napríklad vynález parného stroja (áno, potom zvyšovali jeho účinnosť), vynález spaľovacieho motora (aj tu zvyšovali účinnosť)."
No to je právě ono. Je rozdíl, pokud se bavíme o něčem, co tu ještě nebylo a je opravdu revolucí, a o něčem, co dělá totéž, jen jinak (může být rozdíl vynalézt motor jako takový a vynalézt "jen" jiný typ motoru). A i tak bych byl opatrný. Např. ten spalovací motor. Jistě, byla to revoluce. Ale opravdu to bylo hned lepší než třeba kůň a jiná zvířata? Extrémně drahé, hlučné, složité na ovládání, poruchové, infrastruktura mizerná... Trvalo desítky let, než se to dostalo do stavu, kdy to mělo přijatelné vlastnosti a poměr ceny a výkonu.
LCD panely. Byla to revoluce? No vůči CRT jistě ano. Bylo to ale lepší než CRT? Tenčí a úspornější ano. Ale mělo to mizerné pozorovací úhly, příšerné odezvy, desítky mrtvých bodů, cena byla úděsná,... Trvalo roky, než to bylo skutečně lepší než CRT, ačkoli to bylo revolucí.
Samotné solární panely. Revoluce? Že dokážeme vyrábět elektřinu ze slunce, jistě ano. Ale bylo to lepší než jiné formy výroby elektřiny? Vždyť to z určitých pohledů není ani dodnes, a to se vyvíjí půl století. Trvalo několik desítek let, než se vůbec dostaly do stavu, kdy vyprodukovaly více energie, než kolik bylo potřeba pro jejich výrobu. Dnes se i emisně zaplatí obvykle za 1-4 roky. Co taková plazma? Taky v podstatě revoluce, ale nikdy se z toho nestal mainstream.
Baterie. Od vynálezu toho, že můžeme ukládat elektřinu, se objevilo několik "revolučních" konceptů, ale těžko říci, zda některá z nich při svém uvedení byla revolučně zásadně jiná než ta předchozí. Obvykle první kusy nové technologie začínají tam, kde končí desetiletí piplaná technologie stará. Revoluci uvidíte, až když porovnáte, kam se ty technologie v průběhu času dostanou. V průběhu Li-Ionu nedošlo k žádné zásadní revoluci, ale hustota je 3-4krát vyšší než při uvedení, nabíjení je násobně rychlejší, výdrž rovněž, cena jen za posledních 10 let spadla na desetinu.
Málokterá "revoluční" věc je hned zásadně lepší. Ta technologie se stává pořádnou revolucí v podstatě až tehdy, když se z ní stane mainstream. Automobil nebude revolucí, když jich jezdí deset po celém světě, ale je revolucí, když Vás odveze do práce. Můžeme říci o virtuální realitě, že je to revoluce? Ta revoluce jaksi trvá už 25 let a kde nic tu nic. Dodnes jí není. No a možná za dalších 25 let budeme v metaversu opravdu trávit své životy a o tu revoluci půjde.
"Myslíte si, že nasledujúce roky bude rovnaké tempo zvyšovania účinnosti? Ak aj budeme optimisti, stále tu bude ten problém životnosti."
Chtěl jsem poukázat na to, že ten vývoj perovskitů je mnohem rychlejší, než se dalo očekávat. Před 10 lety to byla technologie, která v podstatě jen ukázala "hele, tohle taky generuje elektřinu ze světla" a dnes je to něco, co účinností dorovnává půl století vyvíjenou technologii. To je doslova zázrak. Souhlasím s tím, že ani za tři roky to patrně nebude něco, co se bude běžně komerčně nasazovat, spíše jen půjde o nějaké pilotní projekty a podobně tak s udržením tempa navyšování účinnosti. To se patrně už začne zpomalovat.
"Prelomom mám na mysli napríklad vynález parného stroja (áno, potom zvyšovali jeho účinnosť), vynález spaľovacieho motora (aj tu zvyšovali účinnosť)."
No to je právě ono. Je rozdíl, pokud se bavíme o něčem, co tu ještě nebylo a je opravdu revolucí, a o něčem, co dělá totéž, jen jinak (může být rozdíl vynalézt motor jako takový a vynalézt "jen" jiný typ motoru). A i tak bych byl opatrný. Např. ten spalovací motor. Jistě, byla to revoluce. Ale opravdu to bylo hned lepší než třeba kůň a jiná zvířata? Extrémně drahé, hlučné, složité na ovládání, poruchové, infrastruktura mizerná... Trvalo desítky let, než se to dostalo do stavu, kdy to mělo přijatelné vlastnosti a poměr ceny a výkonu.
LCD panely. Byla to revoluce? No vůči CRT jistě ano. Bylo to ale lepší než CRT? Tenčí a úspornější ano. Ale mělo to mizerné pozorovací úhly, příšerné odezvy, desítky mrtvých bodů, cena byla úděsná,... Trvalo roky, než to bylo skutečně lepší než CRT, ačkoli to bylo revolucí.
Samotné solární panely. Revoluce? Že dokážeme vyrábět elektřinu ze slunce, jistě ano. Ale bylo to lepší než jiné formy výroby elektřiny? Vždyť to z určitých pohledů není ani dodnes, a to se vyvíjí půl století. Trvalo několik desítek let, než se vůbec dostaly do stavu, kdy vyprodukovaly více energie, než kolik bylo potřeba pro jejich výrobu. Dnes se i emisně zaplatí obvykle za 1-4 roky. Co taková plazma? Taky v podstatě revoluce, ale nikdy se z toho nestal mainstream.
Baterie. Od vynálezu toho, že můžeme ukládat elektřinu, se objevilo několik "revolučních" konceptů, ale těžko říci, zda některá z nich při svém uvedení byla revolučně zásadně jiná než ta předchozí. Obvykle první kusy nové technologie začínají tam, kde končí desetiletí piplaná technologie stará. Revoluci uvidíte, až když porovnáte, kam se ty technologie v průběhu času dostanou. V průběhu Li-Ionu nedošlo k žádné zásadní revoluci, ale hustota je 3-4krát vyšší než při uvedení, nabíjení je násobně rychlejší, výdrž rovněž, cena jen za posledních 10 let spadla na desetinu.
Málokterá "revoluční" věc je hned zásadně lepší. Ta technologie se stává pořádnou revolucí v podstatě až tehdy, když se z ní stane mainstream. Automobil nebude revolucí, když jich jezdí deset po celém světě, ale je revolucí, když Vás odveze do práce. Můžeme říci o virtuální realitě, že je to revoluce? Ta revoluce jaksi trvá už 25 let a kde nic tu nic. Dodnes jí není. No a možná za dalších 25 let budeme v metaversu opravdu trávit své životy a o tu revoluci půjde.
Odpovědět1 1
"Tak to sa fakt "hodně vyvíjí". Kým nepríde niečo nové, prelomové, tak to bude stále bieda."
Nevím, co byste si představoval pod přelomem. Uvědomte si, že takřka každá "přelomová" věc vznikla vlastně postupným vývojem. Nové generace procesorů zvyšují IPC o pár procent, někdy o nízké dvojciferné číslo, ale obvykle žádný zásadní přelom. Ale pak porovnejte CPU, které jsou od sebe třeba 15 let... Jestli čekáte, že se najednou objeví solární panel, který bude přelomový ve všech oblastech, tak se nikdy nedočkáte. Ale přitom ho za 10 let možná budete používat, protože se tam dostane těmito postupnými kroky, které jsou navíc v případě perovskitů doslova brutálně rychlé. Je až neuvěřitelné, jak rychle ta účinnost roste. Vždyť v roce 2009 nebyly ani na 4 %. Křemík se za tu dobu skoro ani nepohnul (ani už nemá moc kam).
Křemíkové panely jsou dnes v praktickém nasazení někde kolem 20-25 %, a to na tento vývoj potřebovaly 50 let. Perovskity toto mají zatím laboratorně, a to mají na krku snad ani ne 15 let vývoje. To tempo jde naopak nebývale rychle. Zvýšit účinnost o téměř 2 % ročně, když křemík je v průměru někde na 0,4-0,5 % za rok, to je docela hukot. Účinnost není problémem perovskitů, ty jsou z pohledu výkonu dostačující už dnes, natož za 3 roky. Ty mají jiný problém, udržet tu účinnost po nějakou rozumnou dobu (10+let).
Nevím, co byste si představoval pod přelomem. Uvědomte si, že takřka každá "přelomová" věc vznikla vlastně postupným vývojem. Nové generace procesorů zvyšují IPC o pár procent, někdy o nízké dvojciferné číslo, ale obvykle žádný zásadní přelom. Ale pak porovnejte CPU, které jsou od sebe třeba 15 let... Jestli čekáte, že se najednou objeví solární panel, který bude přelomový ve všech oblastech, tak se nikdy nedočkáte. Ale přitom ho za 10 let možná budete používat, protože se tam dostane těmito postupnými kroky, které jsou navíc v případě perovskitů doslova brutálně rychlé. Je až neuvěřitelné, jak rychle ta účinnost roste. Vždyť v roce 2009 nebyly ani na 4 %. Křemík se za tu dobu skoro ani nepohnul (ani už nemá moc kam).
Křemíkové panely jsou dnes v praktickém nasazení někde kolem 20-25 %, a to na tento vývoj potřebovaly 50 let. Perovskity toto mají zatím laboratorně, a to mají na krku snad ani ne 15 let vývoje. To tempo jde naopak nebývale rychle. Zvýšit účinnost o téměř 2 % ročně, když křemík je v průměru někde na 0,4-0,5 % za rok, to je docela hukot. Účinnost není problémem perovskitů, ty jsou z pohledu výkonu dostačující už dnes, natož za 3 roky. Ty mají jiný problém, udržet tu účinnost po nějakou rozumnou dobu (10+let).
Odpovědět4 0
Tak ono je potřeba rozlišovat také mezi tím, co umí daná technologie, a tím, jak to pokazí samotný SW. Že někdo blbě zpracovává obraz z toho čipu ještě neznamená, že samotná technologie čipu je pitomá. Když někdo začne patlat obraz z 12MPx FF čipu, ještě to nedělá ten čip blbým. Problém může být jinde.
Osobně nicméně nechápu, k čemu tam je tam dobrých 9 pixelů na ploše jednoho, to mi nedává smysl. Podle mého názoru musí 4 pixely naprosto stačit pro jakékoli hrátky. Stále to může umět ta kouzla se slučováním pixelů, zároveň ty pixely nebudou tak prťavé, že ten šum to začne všecko ničit. Díval jsem se na ty 108MPx snímky, a když jsem je zmenšil na 12Mpx rozlišení, tak mohu s jistotou říci, že by byly kvalitnější než z 12MPx čipu stejné velikosti (a lepší než 12MPx snímky přímo z telefonu, kde se projeví agresivní zpracování). Ty detaily byly fantastické a šum v podstatě neexistoval. To ale platí pro dobré světlo. Za špatného světla se už začala ukazovat nesmyslnost 9 pixelů a myslím, že při 4 pixelech na jednom by to bylo o dost lepší.
"A tak bych se raději držel klasické Bayerovy masky, dokud se snímač bude dělat v jedné vrstvě."
Však tam v podstatě je klasický Bayer, jen ten jeden pixel může měnit své chování a např. výrazně rozšiřovat svůj DR. Znovu, je potřeba se na to dívat především jako na 12MPx fotoaparát, ne na 108MPx.
Osobně nicméně nechápu, k čemu tam je tam dobrých 9 pixelů na ploše jednoho, to mi nedává smysl. Podle mého názoru musí 4 pixely naprosto stačit pro jakékoli hrátky. Stále to může umět ta kouzla se slučováním pixelů, zároveň ty pixely nebudou tak prťavé, že ten šum to začne všecko ničit. Díval jsem se na ty 108MPx snímky, a když jsem je zmenšil na 12Mpx rozlišení, tak mohu s jistotou říci, že by byly kvalitnější než z 12MPx čipu stejné velikosti (a lepší než 12MPx snímky přímo z telefonu, kde se projeví agresivní zpracování). Ty detaily byly fantastické a šum v podstatě neexistoval. To ale platí pro dobré světlo. Za špatného světla se už začala ukazovat nesmyslnost 9 pixelů a myslím, že při 4 pixelech na jednom by to bylo o dost lepší.
"A tak bych se raději držel klasické Bayerovy masky, dokud se snímač bude dělat v jedné vrstvě."
Však tam v podstatě je klasický Bayer, jen ten jeden pixel může měnit své chování a např. výrazně rozšiřovat svůj DR. Znovu, je potřeba se na to dívat především jako na 12MPx fotoaparát, ne na 108MPx.
Odpovědět0 0
Problém je v tom, že je to v podstatě nová technologie, která se musí nejprve zaplatit. Jasně, využívá to sice mnoho technologií použitých jinde, ale pro ty automobilky to jsou nové věci, spousta vývoje, testování, zkoušek a omylů, nové výrobní nástroje, linky,... Elektromobil navíc není jen o samotném autě, ale také o infrastruktuře, kterou ty automobilky v menší či větší míře také financují nebo se na ní nějak spolupodílí (např. Tesla z něčeho ty Superchargery stavět musí a samotný prodej elektřiny to rozhodně nezaplatí v krátkodobém horizontu). Tohle se také musí nějak zaplatit a cena auta může být jedním ze zdrojů peněz. Tyto prvotní náklady jsou enormní.
Za další, že je třeba průměrná cena v automotive na 132 USD/kWh, neznamená, že za tolik to musí mít nutně třeba ten Nissan. Ty ceny tlačí dolů čínské baterie LFP, které by už měly být pod 100 USD/kWh, takže z toho vyplývá, že NMC/NCA v elektromobilech budou pravděpodobně nad touto hranicí.
Za další, že je třeba průměrná cena v automotive na 132 USD/kWh, neznamená, že za tolik to musí mít nutně třeba ten Nissan. Ty ceny tlačí dolů čínské baterie LFP, které by už měly být pod 100 USD/kWh, takže z toho vyplývá, že NMC/NCA v elektromobilech budou pravděpodobně nad touto hranicí.
Odpovědět0 0
No právě. Ten kratší čas by pochopitelně znamenal vyšší šum jednotlivých expozic, takže bys sice měl velký pixel, ale s kratšími expozicemi (no spíš jedna expozice by byla cca 4/7, druhá 2/7 a třetí 1/7). Mohl bys mít sice tři plné expozice (2, 1 a 0,5), což by krásně snížilo šum jako dnes, ale to by byl zase 3,5násobný čas, pohybové artefakty... Z toho pohledu jsou ty pidipixely, které navíc mají duální ISO, takže všechny jedou 100% expozici, akorát s jinou nativní citlivostí, docela zajímavým (i když ne dokonalým) řešením. Není problém s pohybovými artefakty, každý pixel jede na plný výkon svého nativního ISO.
Odpovědět0 0
Proč by 4K 27" nemělo jít? Vždyť jde o naprosto běžnou kombinaci, sám ji dokonce mám. BenQ má v této kombinaci několik grafických monitorů (PD2700U, PD2720U/PD2725U, SW271), v této profesionálnější sféře najdeme např. ASUS ProArt PA279CV, Viewsonic VP2768-4K, Dell U2720Q/UP2718Q/UP2720Q, Eizo CS2740.
Odpovědět1 0
Má být, holt překlep. Díky, opraveno.
Odpovědět0 0
Díky, těší mě, že jste za ně rád.
Odpovědět4 0
Jenže ony tam nejsou kvůli těm detailům. Sice to umí třeba ten 108MPx výstup, ale to vidím spíše jen tak, aby se neřeklo, že to neumí a marketing byl happy. Pokud máš 9 pixelů v ploše, kde by byl jediný pixel, které mají různě nastavené zesílení, tak je ti ta difrakce vlastně docela jedno. Nejde o ten samotný detail, ale o to, že v té ploše máš více různě nastavených měření, vyšší DR, který by ten větší pixel nikdy nemohl mít. Že se to, co mohlo zasáhnout jeden velký pixel, rozprostře rozostřeně na více pixelů a nepřinese to více detailů? O to v zásadě nejde. Důležité je to, že toto rozostření změříš v té samé ploše několikanásobně různě a můžeš s tím dělat zajímavé věci. Stinnou stránkou je samozřejmě vyšší šum, ale i zde je otázkou, nakolik je díky těm různým zesílením vlastně horší. Nedívej se na to jako na 108MPx senzor, ale jako na 12MPx čip (byť ono to umí např. i 8K, což je v zásadě docela nesmysl).
Odpovědět1 0
Jj, tomu, co píšete, rozumím. Mnohdy se vyplatí připlatit a mít vyšší kvalitu. Jak dobré či špatné to bude s čínskými články renomovaných výrobců, to více ukáže až čas, každopádně mi přijde, že se v kvalitě produktů Číňané obecně dost zlepšují. V tomto ale budete mít větší zkušenosti než já, alespoň co se baterií týče.
Pokud jde o Teslu a Panasonic, tak ta má sice podobné, ale nikoli stejné články jako ty, které jsou běžně k dispozici. Poslední Tesla, která měla běžně sehnatelné články Panasonicu, byl původní Roadster 2008-2012. Už první Model S měl specifické články. Stále to byl sice Panasonic, formát 18650, NCA, ale nebyly úplně stejné (nevím však, nakolik se lišily). Jinak, před chvíli se mi povedlo najít, že GM už v roce 2015 uvádělo cenu Li-Ion článků LG Chem na úrovni 145 USD na kWh. Tehdy to vyvolalo nevoli od LG Chem, protože hrozilo, že i ostatní zákazníci budou chtít takovou cenu (údajně tehdy všichni ostatní platili o 100 USD/kWh více - tento případ ukázal, jak výrazně odlišné ceny mohou být pro velké hráče v automotive a pro jiné, jako jste Vy).
To se navíc rozhodně nebavíme o Číně, Tesle, pochybné studii nebo něčemu, čemu byste asi nechtěl věřit, ale o firmě, kterou jste tady sám prezentoval jako lídra. Před pár dny vyšla nová statistika, která uvádí průměrnou cenu Li-Ion akumulátorů (tedy pack, nikoli cell) v automotive na 132 USD/kWh. Takže článek samotný bude o cca čtvrtinu níž. Opět musím podotknout, že se bavím o ceně pro velké automotive hráče.
Pokud jde o Teslu a Panasonic, tak ta má sice podobné, ale nikoli stejné články jako ty, které jsou běžně k dispozici. Poslední Tesla, která měla běžně sehnatelné články Panasonicu, byl původní Roadster 2008-2012. Už první Model S měl specifické články. Stále to byl sice Panasonic, formát 18650, NCA, ale nebyly úplně stejné (nevím však, nakolik se lišily). Jinak, před chvíli se mi povedlo najít, že GM už v roce 2015 uvádělo cenu Li-Ion článků LG Chem na úrovni 145 USD na kWh. Tehdy to vyvolalo nevoli od LG Chem, protože hrozilo, že i ostatní zákazníci budou chtít takovou cenu (údajně tehdy všichni ostatní platili o 100 USD/kWh více - tento případ ukázal, jak výrazně odlišné ceny mohou být pro velké hráče v automotive a pro jiné, jako jste Vy).
To se navíc rozhodně nebavíme o Číně, Tesle, pochybné studii nebo něčemu, čemu byste asi nechtěl věřit, ale o firmě, kterou jste tady sám prezentoval jako lídra. Před pár dny vyšla nová statistika, která uvádí průměrnou cenu Li-Ion akumulátorů (tedy pack, nikoli cell) v automotive na 132 USD/kWh. Takže článek samotný bude o cca čtvrtinu níž. Opět musím podotknout, že se bavím o ceně pro velké automotive hráče.
Odpovědět0 0
Tak Hyundai nebyl dobrý příklad, omlouvám se. Prostě nějaká automobilka, která jen kupuje články, ale nepodílí se na vývoji/výrobě. To udělá rozdíl pro automobilky i pro Vás. LG Chem rozhodně patří k lídrům, ale řekl bych, že ho poslední dobou předhání CATL, a to jak objemem výroby, tak i technologicky.
Každopádně je zajímavé se dozvědět další informace od někoho, kdo se v tom pohybuje.
Každopádně je zajímavé se dozvědět další informace od někoho, kdo se v tom pohybuje.
Odpovědět0 0
"Jungheinrich s obratem 4 miliardy euro ročně už není pidifirmička, ale samozřejmě v odběru baterií s Teslou soupeřit nemůžeme"
Myslel jsem to pochopitelně v oblasti odběru baterií, to jsem měl zdůraznit. Sám jste říkal miliony korun, což mohou být jednotky MWh (pokud by to byly desítky, tak to byste sám potvrdil, že to máte za desítky USD na kWh). Ty automobilky jedou v jednotkách, některé v desítkách GWh ročně.
"Jinak bych řekl, že čím více se do toho noříš, tak zjišťuješ, že ta hranice asi zatím prostřelená nebude a ty fantastická čísla čongů jsou pak už ryzí lež. Nebo se mýlím?"
Ale já nevycházím z čísel "čongů". Pokud vidím několik studií, které všechny hovoří o průměrné ceně za článek lehce nad 100 USD (a asi o třetinu více za akumulátor), tak poněvadž je to průměr, tak je o to více jasné, že ten průměr musí být tvořen i články s cenou pod 100 USD. Pochopitelně, bavíme-li se o průměrné ceně 100 USD za článek, tak ta prolomena nebyla a ještě nějakou dobu asi nebude. Ale podle všeho, co vidím, vše nasvědčuje tomu, že některé automobilky mají přístup k článkům pod touto hranicí. Obzvlášť pokud si je vyrábí samy, nebo jsou součástí nějakého joint venture a podobně.
Myslel jsem to pochopitelně v oblasti odběru baterií, to jsem měl zdůraznit. Sám jste říkal miliony korun, což mohou být jednotky MWh (pokud by to byly desítky, tak to byste sám potvrdil, že to máte za desítky USD na kWh). Ty automobilky jedou v jednotkách, některé v desítkách GWh ročně.
"Jinak bych řekl, že čím více se do toho noříš, tak zjišťuješ, že ta hranice asi zatím prostřelená nebude a ty fantastická čísla čongů jsou pak už ryzí lež. Nebo se mýlím?"
Ale já nevycházím z čísel "čongů". Pokud vidím několik studií, které všechny hovoří o průměrné ceně za článek lehce nad 100 USD (a asi o třetinu více za akumulátor), tak poněvadž je to průměr, tak je o to více jasné, že ten průměr musí být tvořen i články s cenou pod 100 USD. Pochopitelně, bavíme-li se o průměrné ceně 100 USD za článek, tak ta prolomena nebyla a ještě nějakou dobu asi nebude. Ale podle všeho, co vidím, vše nasvědčuje tomu, že některé automobilky mají přístup k článkům pod touto hranicí. Obzvlášť pokud si je vyrábí samy, nebo jsou součástí nějakého joint venture a podobně.
Odpovědět0 0
"Jenže Vy jste ve věcech, kterým fandíte, bezbřehý optimista a vidíte tu sklenici skoro plnou ;-)"
A čemu fandím, smím-li se zeptat? Myslíte elektromobilitu? To asi ne, protože té osobně moc nefandím. Jen se snažím poukázat na nesrovnalosti (a je jedno, zda tomu fandím nebo ne). Přijde mi např. zavádějící argumentovat tím, že když někdo kupuje baterku za 170 USD/kWh, tak automobilka ji musí mít za stejnou (nebo velmi podobnou) cenu. Ty ceny budou výrazně jiné, protože ta automobilka bere o 3-4 desítkové řády více baterek a mnohdy se spolupodílí na vývoji, stavbě továren, případně je přímo výrobcem baterky (např. BYD), takže ji od nikoho ani nenakupuje a odpadá tam marže pro výrobce baterky,... Asi bude mít jinou cenu Hyundai, který kupuje baterku od LG, a BYD, který použije svou baterku BYD.
A čemu fandím, smím-li se zeptat? Myslíte elektromobilitu? To asi ne, protože té osobně moc nefandím. Jen se snažím poukázat na nesrovnalosti (a je jedno, zda tomu fandím nebo ne). Přijde mi např. zavádějící argumentovat tím, že když někdo kupuje baterku za 170 USD/kWh, tak automobilka ji musí mít za stejnou (nebo velmi podobnou) cenu. Ty ceny budou výrazně jiné, protože ta automobilka bere o 3-4 desítkové řády více baterek a mnohdy se spolupodílí na vývoji, stavbě továren, případně je přímo výrobcem baterky (např. BYD), takže ji od nikoho ani nenakupuje a odpadá tam marže pro výrobce baterky,... Asi bude mít jinou cenu Hyundai, který kupuje baterku od LG, a BYD, který použije svou baterku BYD.
Odpovědět0 0
Ale ta data v průměru kolem 137 USD za kWh za pack pro automotive najdete z více zdrojů. Mně ty částky okolo 60 USD za kWh také přijdou přitažené za vlasy, na druhou stranu o již dosažených cenách pod 100 USD za kWh za LFP se psalo už na tolika místech (od pochybných rumors přes výsledky analytických firem až po velké studie), že nemám důvod nevěřit tomu, že to tam už v některých případech opravdu není.
Za další si uvědomte, že je také rozdíl, když ta firma je výrobcem baterky i auta. Na Vás ta firma prodávající Vám baterku musí vydělat, rozhodně ji nedostanete za výrobní náklady. BYD ji za tu cenu má, protože ji vyrobí a použije i ve svém autě. Podobně tak automobilky, které s těmi firmami spolupracují i přímo na vývoji těch baterek, stavbě továren,... což zase může znamenat úplně jinou cenu pro ně a pro externí partnery. Vaše firma dostane podobnou baterku od Panasonicu určitě za výrazně jinou cenu než Tesla. Vy s výrobci baterek spolupracujete na vývoji, stavíte spolu továrny pro jejich výrobu,...? Předpokládám, že ne. Automobilky ano. Asi to nedělají proto, aby měly baterky za stejnou cenu jako výrobce autonomních vozíků s tisícinovým odběrem.
Je potřeba si uvědomit, že Vaše firma je proti těm automobilkám naprostá pidifirmička (nemyslím to nijak zle) a předpokládám, že se nijak významně nespolupodílí na vývoji/výrobě... Automotive je něco jiného než autonomní vozíky. Ty objemy jsou o 3-4 řády vyšší než u Vás, to se na těch cenách projeví. Ta cena nebude stejná, pokud odeberete MWh a pokud odeberte desítky GWh a ještě na tom spolupracujete. Uvědomte si, že např. Tesla jen letos do svých aut nainstalovala baterie odhadem s cca 60 GWh.
Tady je další studie (rok stará), která hovoří o částce dokonce okolo 110 USD pro velký kontrakt v automotive (což znamená, že tam budou dražší než za 110, ale také levnější). https://www.benchmarkminerals.com/membership/lithium-ion-battery-cell-prices-fall-to-110-kwh-but-raw-material-risk-looms-large-2/
Za další si uvědomte, že je také rozdíl, když ta firma je výrobcem baterky i auta. Na Vás ta firma prodávající Vám baterku musí vydělat, rozhodně ji nedostanete za výrobní náklady. BYD ji za tu cenu má, protože ji vyrobí a použije i ve svém autě. Podobně tak automobilky, které s těmi firmami spolupracují i přímo na vývoji těch baterek, stavbě továren,... což zase může znamenat úplně jinou cenu pro ně a pro externí partnery. Vaše firma dostane podobnou baterku od Panasonicu určitě za výrazně jinou cenu než Tesla. Vy s výrobci baterek spolupracujete na vývoji, stavíte spolu továrny pro jejich výrobu,...? Předpokládám, že ne. Automobilky ano. Asi to nedělají proto, aby měly baterky za stejnou cenu jako výrobce autonomních vozíků s tisícinovým odběrem.
Je potřeba si uvědomit, že Vaše firma je proti těm automobilkám naprostá pidifirmička (nemyslím to nijak zle) a předpokládám, že se nijak významně nespolupodílí na vývoji/výrobě... Automotive je něco jiného než autonomní vozíky. Ty objemy jsou o 3-4 řády vyšší než u Vás, to se na těch cenách projeví. Ta cena nebude stejná, pokud odeberete MWh a pokud odeberte desítky GWh a ještě na tom spolupracujete. Uvědomte si, že např. Tesla jen letos do svých aut nainstalovala baterie odhadem s cca 60 GWh.
Tady je další studie (rok stará), která hovoří o částce dokonce okolo 110 USD pro velký kontrakt v automotive (což znamená, že tam budou dražší než za 110, ale také levnější). https://www.benchmarkminerals.com/membership/lithium-ion-battery-cell-prices-fall-to-110-kwh-but-raw-material-risk-looms-large-2/
Odpovědět0 0
Tak průmyslové ceny pro nákup asi jen tak neseženu (a kontrakty mezi CATLem nebo jinými a Teslou, NIO a dalšími asi také ne), musím vycházet z informací, které proniknou na internet. Navíc tady se bavíme o částkách, které vznikají na základě specifických kontraktů. A údajů, které hovoří o cenách okolo nebo pod 100 USD/kWh, je mnoho z různých zdrojů:
https://about.bnef.com/blog/battery-pack-prices-cited-below-100-kwh-for-the-first-time-in-2020-while-market-average-sits-at-137-kwh/ (podle toho se baterie do elektrobusů v Číně dostaly pod 100, průměr lehce nad touto hranicí, průměrná cena packu 137 USD/kWh, z toho článek 102 USD/kWh).
https://insideevs.com/news/542467/rumor-byd-supply-tesla-batteries/ (průměrná cena LFP 85 EUR - 96 USD, CATL 75 EUR - 85 USD, BYD 55 EUR - 62 USD)
https://www.reuters.com/article/us-autos-tesla-batteries-exclusive-idUSKBN22Q1WC (informace od insiderů, CATL LFP 60 USD/kWh za článek, 80 USD/kWh přepočteno z celého akumulátoru, NMC CATL se údajně už blíží ke 100 USD/kWh).
https://www.greentechmedia.com/articles/read/beyond-declining-battery-prices-six-ways-to-evaluate-energy-storage-in-2021 (Tady se také zmiňuje, že zatímco cena je sice 137 USD, to ale platí pro projekty, které berou stovky MWh a více, ale ve Vašem případě se bavíme jen o nízkých jednotkách MWh, ne? Automobilky berou jednotky až desítky GWh, snad nechcete srovnávat ceny při odběrech, které jsou o tři až čtyři desítkové řády vyšší. Až budete instalovat jednotky, ne-li desítky GWh ročně, tak věřím, že Vaši nákupčí se na ty ceny také dostanou).
https://about.bnef.com/blog/battery-pack-prices-cited-below-100-kwh-for-the-first-time-in-2020-while-market-average-sits-at-137-kwh/ (podle toho se baterie do elektrobusů v Číně dostaly pod 100, průměr lehce nad touto hranicí, průměrná cena packu 137 USD/kWh, z toho článek 102 USD/kWh).
https://insideevs.com/news/542467/rumor-byd-supply-tesla-batteries/ (průměrná cena LFP 85 EUR - 96 USD, CATL 75 EUR - 85 USD, BYD 55 EUR - 62 USD)
https://www.reuters.com/article/us-autos-tesla-batteries-exclusive-idUSKBN22Q1WC (informace od insiderů, CATL LFP 60 USD/kWh za článek, 80 USD/kWh přepočteno z celého akumulátoru, NMC CATL se údajně už blíží ke 100 USD/kWh).
https://www.greentechmedia.com/articles/read/beyond-declining-battery-prices-six-ways-to-evaluate-energy-storage-in-2021 (Tady se také zmiňuje, že zatímco cena je sice 137 USD, to ale platí pro projekty, které berou stovky MWh a více, ale ve Vašem případě se bavíme jen o nízkých jednotkách MWh, ne? Automobilky berou jednotky až desítky GWh, snad nechcete srovnávat ceny při odběrech, které jsou o tři až čtyři desítkové řády vyšší. Až budete instalovat jednotky, ne-li desítky GWh ročně, tak věřím, že Vaši nákupčí se na ty ceny také dostanou).
Odpovědět1 1
Hyperloop se vyvíjí, ale to nemá s Muskem už moc společného. Ten navrhl koncept, "hodil" ho do světa, ale vyvíjí to dvě další společnosti. Mám pocit, že jsou nějaké testovací kapsle a krátké tratě, ale teď jsem to nějakou dobu nesledoval. V případě Muska se řeší tunely pod městy.
Odpovědět1 1
"Jo tak LiFePO je pod 100 dolarů? Zajímavý, tak proč mně při nákupu LiFePO přijde na Wh dráž než ten NCA článek?"
To já nevím, jaká LFP kupujete, ale on bude jistě rozdíl, pokud to kupuje koncový spotřebitel nebo malá firma a obří automobilka, a také jaké LFP kupujete, od koho.
"Ono, kdyby bylo LiFePO tak levný, tak už ho Tesla rve do svých vehiklů horem dolem"
Takže jste sám řekl, že to levné je, protože Tesla LFP ve svých autech používá. Dosud je používala v čínských modelech, nedávno na ně přešla i v těch amerických (Standard Range). Long Range používají nadále NCA kvůli hustotě, LFP má ve Standard Range kvůli ceně (americké mají, myslím, ještě na výběr mezi NCA SR a LFP SR).
"Samozřejmě, když si jdeš na aliexpresu koupit liionku, tak papírově cena opravdu vyjde na 60 i méně dolarů za kWh."
Jen si nemyslím, že Tesla a čínské automobilky nakupují LFP na Aliexpressu a už vůbec ne v té kvalitě.
To já nevím, jaká LFP kupujete, ale on bude jistě rozdíl, pokud to kupuje koncový spotřebitel nebo malá firma a obří automobilka, a také jaké LFP kupujete, od koho.
"Ono, kdyby bylo LiFePO tak levný, tak už ho Tesla rve do svých vehiklů horem dolem"
Takže jste sám řekl, že to levné je, protože Tesla LFP ve svých autech používá. Dosud je používala v čínských modelech, nedávno na ně přešla i v těch amerických (Standard Range). Long Range používají nadále NCA kvůli hustotě, LFP má ve Standard Range kvůli ceně (americké mají, myslím, ještě na výběr mezi NCA SR a LFP SR).
"Samozřejmě, když si jdeš na aliexpresu koupit liionku, tak papírově cena opravdu vyjde na 60 i méně dolarů za kWh."
Jen si nemyslím, že Tesla a čínské automobilky nakupují LFP na Aliexpressu a už vůbec ne v té kvalitě.
Odpovědět1 2
"Přitom o prorazení slavné mety 100 dolarů za kWh se žvaní minimálně od roku 2017."
Že Vy jste nedočetl dál než za nadpis? Vždyť v článku se píše, že CATL má LFP články za cca 70 USD/kWh a akumulátor za cca 90 USD/kWh (někteří uvádí 80, někteří lehce pod 100). BYD údajně dodává LFP za 64 USD/kWh, a to dokonce na úrovni akumulátoru, což se mi moc nechce věřit. Hranice 100 USD/kWh je už nějakou dobu překonaná. Ale jako vždycky, není Li-Ion jako Li-Ion. Zatímco LFP je pod touto hranicí už nějakou dobu (a proto je také většinovým typem baterky v čínských EV), NMC/NCA se zatím potácí někde nad 140 USD/kWh.
Že Vy jste nedočetl dál než za nadpis? Vždyť v článku se píše, že CATL má LFP články za cca 70 USD/kWh a akumulátor za cca 90 USD/kWh (někteří uvádí 80, někteří lehce pod 100). BYD údajně dodává LFP za 64 USD/kWh, a to dokonce na úrovni akumulátoru, což se mi moc nechce věřit. Hranice 100 USD/kWh je už nějakou dobu překonaná. Ale jako vždycky, není Li-Ion jako Li-Ion. Zatímco LFP je pod touto hranicí už nějakou dobu (a proto je také většinovým typem baterky v čínských EV), NMC/NCA se zatím potácí někde nad 140 USD/kWh.
Odpovědět1 2
" Pokud nám nebude vadit, že po lodích zůstává mastný flek na vodě, tak jsme něco přehlédli."
Jj, lodě jsou rozhodně něco, co by bylo dobré vyřešit (především z pohledu mimo CO2). Ale pak je také logické, že se ta doprava pořádně prodraží. A jsem zvědav, kolik z těch lidí, kteří chtějí, ať se něco dělá s loděmi, pak bude nadávat na GD, že je kvůli němu všechno dražší a že je to nesmysl.
"Jinak kromě produkce CO2 se rezignovalo na zalesňování"
I zalesňování je v Green Dealu.
"nevyhazujte spotřebiče"
I právo na opravu a opravitelnost spotřebičů je v Green Dealu...
Jj, lodě jsou rozhodně něco, co by bylo dobré vyřešit (především z pohledu mimo CO2). Ale pak je také logické, že se ta doprava pořádně prodraží. A jsem zvědav, kolik z těch lidí, kteří chtějí, ať se něco dělá s loděmi, pak bude nadávat na GD, že je kvůli němu všechno dražší a že je to nesmysl.
"Jinak kromě produkce CO2 se rezignovalo na zalesňování"
I zalesňování je v Green Dealu.
"nevyhazujte spotřebiče"
I právo na opravu a opravitelnost spotřebičů je v Green Dealu...
Odpovědět0 0
"Šetřit CO2 po drtkách jakože auta budou mít o 15% nižší emise zatímco tanker veze ropu a pálí ji za jízdy surovou a zůstává po něm mastný flek na moři, to je podle mě větší problém."
Tady bych byl opatrný. Je třeba si uvědomit, že vyřešit největšího znečišťovatele nic neřeší, protože v zásadě je problém v tom, že je zde obrovské množství "malých" znečišťovatelů. Když to přeženu, když budete mít 98 znečišťovatelů po 1 % a jednoho po 2%, tak vyřešením největšího budete stále na 98 %. Potřebujete řešit všechny, ne jen největšího. Takže tanker samozřejmě je problém, ale když vyřešíme jen tankery, pořád budeme na čísle velmi blízkém 100 %. Lodní doprava se na celosvětových emisích CO2 podílí 2 %.
Pokud jde o CO2, tak doprava je 22% veškerých emisí CO2. Silniční doprava pak tvoří okolo 75% emisí z dopravy (celkově tedy 16-17%) a lodní doprava jen 11 % (tedy ona 2 %). Takže největší znečišťovatel ohledně CO2 z dopravy je jasný a loďky to nejsou. Dokonce i celkově je jasné, že silniční doprava je se svými 16-17% opravdu dost významný problém a není divu, že se tolik řeší. Tato často zmiňovaná mýlka ohledně 10-20 tankerů, které mají stejné emise jako všechna auta dohromady, se totiž netýká CO2, jak se často tvrdí. Týká se jiných plynů a to souvisí s tím, co spalují (co jste zmiňoval). Což pochopitelně nijak neubírá na tom, že tankery jsou problém. Nejsou ale problém z pohledu CO2, to jsou auta a silniční doprava obecně, která zas není takový problém v SOx a NOx jako ty tankery.
Jenže EU v tomto moc dělat nemůže, těžko řekne Číně, ať do USA dováží produkty ekologickou cestou. Může omezit pohyb ve svých vodách a tak tlačit na ekologičtější lodě, také může tlačit na lokálnost produkce, aby ta doprava vůbec neproběhla. Jenže právě to v GD je také.
Tady bych byl opatrný. Je třeba si uvědomit, že vyřešit největšího znečišťovatele nic neřeší, protože v zásadě je problém v tom, že je zde obrovské množství "malých" znečišťovatelů. Když to přeženu, když budete mít 98 znečišťovatelů po 1 % a jednoho po 2%, tak vyřešením největšího budete stále na 98 %. Potřebujete řešit všechny, ne jen největšího. Takže tanker samozřejmě je problém, ale když vyřešíme jen tankery, pořád budeme na čísle velmi blízkém 100 %. Lodní doprava se na celosvětových emisích CO2 podílí 2 %.
Pokud jde o CO2, tak doprava je 22% veškerých emisí CO2. Silniční doprava pak tvoří okolo 75% emisí z dopravy (celkově tedy 16-17%) a lodní doprava jen 11 % (tedy ona 2 %). Takže největší znečišťovatel ohledně CO2 z dopravy je jasný a loďky to nejsou. Dokonce i celkově je jasné, že silniční doprava je se svými 16-17% opravdu dost významný problém a není divu, že se tolik řeší. Tato často zmiňovaná mýlka ohledně 10-20 tankerů, které mají stejné emise jako všechna auta dohromady, se totiž netýká CO2, jak se často tvrdí. Týká se jiných plynů a to souvisí s tím, co spalují (co jste zmiňoval). Což pochopitelně nijak neubírá na tom, že tankery jsou problém. Nejsou ale problém z pohledu CO2, to jsou auta a silniční doprava obecně, která zas není takový problém v SOx a NOx jako ty tankery.
Jenže EU v tomto moc dělat nemůže, těžko řekne Číně, ať do USA dováží produkty ekologickou cestou. Může omezit pohyb ve svých vodách a tak tlačit na ekologičtější lodě, také může tlačit na lokálnost produkce, aby ta doprava vůbec neproběhla. Jenže právě to v GD je také.
Odpovědět0 0
To je ale o něčem trochu jiném. Znovu, neříkám, že GD je super věc a že asi nepřinese spoustu problémů (stejně jako EU vyprodukovala kvanta kontroverzních nařízení, viz co jste poslal, nad kterými zůstává rozum stát - tam je pak potřeba se ptát i na motivaci, která v některých případech vysvětlí, co stojí v pozadí).
Narážel jsem primárně na to, že je nesmysl EU a GD vytýkat, že se stará o nesmyslné CO2 a baterky, zatímco neřeší další důležité věci, když v drtivé většině případů právě ty věci, o kterých lidé říkají, že je EU neřeší a řešit by měla, v tom GD jsou. Přijde mi prostě divné, že někdo označí GD za příšerný nesmysl, pak vyjmenuje kvanta věcí, které by EU měla dělat, a v podstatě vyjmenuje půlku Green Dealu.
Narážel jsem primárně na to, že je nesmysl EU a GD vytýkat, že se stará o nesmyslné CO2 a baterky, zatímco neřeší další důležité věci, když v drtivé většině případů právě ty věci, o kterých lidé říkají, že je EU neřeší a řešit by měla, v tom GD jsou. Přijde mi prostě divné, že někdo označí GD za příšerný nesmysl, pak vyjmenuje kvanta věcí, které by EU měla dělat, a v podstatě vyjmenuje půlku Green Dealu.
Odpovědět1 0
Jenže opět, většinu toho, co říkáte, chce GD řešit. On je hodně kontroverzní, bude to pěkně drahá sranda, to nelze popřít, ale většina těch věcí tam je. Krátká cesta do práce autem - jednou z částí GD je vylepšení systémů hromadné dopravy, aby byly více atraktivní pro více obyvatel (což se ale děje i tím, že se jim znepříjemňuje vlastnictví auta). Přeprava brambor/rajčat přes půl Evropy - opět, součástí GD je to, aby se potraviny přepravovaly co nejméně a chce více zdůraznit princip od farmáře ke spotřebiteli. Takže ta přeprava přes půl EU smysl nedává a GD se ji také proto snaží řešit.
Nikdo přímo nenařizuje elektro auta, je to spíše nepřímo. Ta auta musí splňovat emisní limity a elektro z toho vyšlo jako jedna z cest, jak toho dosáhnout - ale ono se to dá dosáhnout i vodíkem (který, přiznejme si, je na tom emisně docela špatně). Zákaz jádra? Nejsem si vědom žádného zákazu. Odkud máte takovou informaci? Pokud vím, tak jádro je v EU považováno za nutný stabilní zdroj energie a nyní se řeší, zda bude nebo nebude považováno za zelené. Co teď EU řeší v energetice, je přechod od uhlí, kde jsou tři větší řešení. Přechodně to má být přestavba uhelných elektráren na plyn, což dostane emise na půlku a získáte pár desítek let čas, než to přejde na obnovitelnou energii. Druhá je solární energie, která má časem vykrýt ono uhlí a postupně v následujících dekádách ten plyn, na který to teď přechází, a stejně tak se to týká třetího pilíře, jímž je moře (vítr, příboj,...) ve spojitosti s prací na lepší propojenosti energetických sítí napříč Evropou.
Nikdo přímo nenařizuje elektro auta, je to spíše nepřímo. Ta auta musí splňovat emisní limity a elektro z toho vyšlo jako jedna z cest, jak toho dosáhnout - ale ono se to dá dosáhnout i vodíkem (který, přiznejme si, je na tom emisně docela špatně). Zákaz jádra? Nejsem si vědom žádného zákazu. Odkud máte takovou informaci? Pokud vím, tak jádro je v EU považováno za nutný stabilní zdroj energie a nyní se řeší, zda bude nebo nebude považováno za zelené. Co teď EU řeší v energetice, je přechod od uhlí, kde jsou tři větší řešení. Přechodně to má být přestavba uhelných elektráren na plyn, což dostane emise na půlku a získáte pár desítek let čas, než to přejde na obnovitelnou energii. Druhá je solární energie, která má časem vykrýt ono uhlí a postupně v následujících dekádách ten plyn, na který to teď přechází, a stejně tak se to týká třetího pilíře, jímž je moře (vítr, příboj,...) ve spojitosti s prací na lepší propojenosti energetických sítí napříč Evropou.
Odpovědět1 0
Jenže kdo rozhodl, že to je pravda? Ty, protože to souhlasí s tvým názorem? Tady bych byl opatrný.
Tu diskuzi jsem zhlédl a jsou tam postřehy k věci (s mnoha věcmi se jistě dá souhlasit), přesto tam vidím nedostatky, a to dost zásadní, které lze vidět napříč celou společnosti. Přijde mi, že se tam pořád navážejí do snah EU a vytýkají jí honbu jen za CO2, že neřeší jiné důležité věci, přitom v podstatě vše, co tam říkali a navrhovali, v tom "nesmyslném" Green Dealu je.
Celé to točí o lesích, koloběhu vody, vlivu na teplotu, ale to vše GD obsahuje včetně omezení dopravy potravy přes celou zemi (což v diskuzi tvrdí přesně opačně, než co je cílem GD). Přijde mi, že EU vytýkají něco, co ani nečetli. Já to sice také celé podrobně nepřečetl, ale už jen pohled na první stránku ohledně GD ukazuje, že práce s půdou, lesy a biodiverzita je jedním z hlavních témat, které se řeší. Tak já nevím, je nesmyslný projekt ten, který chce řešit právě to, co tam v té diskuzi navrhují?
GD, ač mu asi lze vytýkat mnohé, opravdu není jen o baterkách a CO2. Ani zdaleka.
Tu diskuzi jsem zhlédl a jsou tam postřehy k věci (s mnoha věcmi se jistě dá souhlasit), přesto tam vidím nedostatky, a to dost zásadní, které lze vidět napříč celou společnosti. Přijde mi, že se tam pořád navážejí do snah EU a vytýkají jí honbu jen za CO2, že neřeší jiné důležité věci, přitom v podstatě vše, co tam říkali a navrhovali, v tom "nesmyslném" Green Dealu je.
Celé to točí o lesích, koloběhu vody, vlivu na teplotu, ale to vše GD obsahuje včetně omezení dopravy potravy přes celou zemi (což v diskuzi tvrdí přesně opačně, než co je cílem GD). Přijde mi, že EU vytýkají něco, co ani nečetli. Já to sice také celé podrobně nepřečetl, ale už jen pohled na první stránku ohledně GD ukazuje, že práce s půdou, lesy a biodiverzita je jedním z hlavních témat, které se řeší. Tak já nevím, je nesmyslný projekt ten, který chce řešit právě to, co tam v té diskuzi navrhují?
GD, ač mu asi lze vytýkat mnohé, opravdu není jen o baterkách a CO2. Ani zdaleka.
Odpovědět1 0
Tady pozor. Že to nefunguje v jednom případě, nemusí znamenat, že to nebude fungovat jinde. My na univerzitě také vyvíjeli autonomní řízení a nebudu říkat, že když jsme měli problémy, tak to stejně nebude fungovat i jiným týmům, obzvlášť těm, které to trénují na stovkách milionů či miliardách najetých km a jejich týmy jsou početně o řády větší. Člověk může mít lepší povědomí o problémech, které tam jsou, ale tohle prostě nelze házet do jednoho pytle. Tam můžete mít jiné algoritmy pro trénování a samotné vyhodnocování, jiné typy senzorů, jiné modely senzorů, jiný počet,...
Odpovědět1 1
To je sice možné, jenže já se vyjadřoval k tomu, že je prozatím v tuto chvíli nesmysl QS srovnávat s HE3DA, když na rozdíl od něj ještě nemělo nic mít na trhu (také jsem řekl, že HE3DA už na trhu být mělo). Pak by mi taková reakce na adresu HE3DA nedávala vůbec smysl, protože by se stavěla negativně k něčemu, co jsem řekl a co sama znovu potvrzuje. Proto logicky předpokládám, že jde o reakci na QS, když o HE3DA jsem řekl totéž a není s čím nesouhlasit. Ale zase na druhou stranu to, že se nesouhlasí se souhlasem, je tady v diskuzích běžné. Takže kdo ví.
Ať tak či onak, v případě HE3DA tvrdíme totéž, takže není co řešit a s čím nesouhlasit, a v případě QS to není pravda, nezávislé testy jsou a vzorky a výroba ještě ani neměla jet, takže není zatím firmě vůbec co vytýkat.
Ať tak či onak, v případě HE3DA tvrdíme totéž, takže není co řešit a s čím nesouhlasit, a v případě QS to není pravda, nezávislé testy jsou a vzorky a výroba ještě ani neměla jet, takže není zatím firmě vůbec co vytýkat.
Odpovědět1 2
"Přitom ze celou tu dobu neexistuje jediný nezávislý test."
Opravdu? Vždyť na ten nezávislý test, který dle Vás údajně neexistuje, je odkaz v článku (resp. na aktualitu, která o něm pojednává). To opravdu nečtete? A znova, jak asi tu baterku může mít nějaký zákazník, když jsou dodávky prvních vzorků zákazníkům plánovány na příští rok? Je snad rok 2022? Zatím ještě není, pokud mě paměť neklame a nelžou mi všechny kalendáře. Vytýkejme těm projektům, že něco neudělaly, až to opravdu neudělají. Ale je nesmysl jim vytýkat, že neudělaly něco, co ještě ani podle plánu uděláno být nemělo.
Opravdu? Vždyť na ten nezávislý test, který dle Vás údajně neexistuje, je odkaz v článku (resp. na aktualitu, která o něm pojednává). To opravdu nečtete? A znova, jak asi tu baterku může mít nějaký zákazník, když jsou dodávky prvních vzorků zákazníkům plánovány na příští rok? Je snad rok 2022? Zatím ještě není, pokud mě paměť neklame a nelžou mi všechny kalendáře. Vytýkejme těm projektům, že něco neudělaly, až to opravdu neudělají. Ale je nesmysl jim vytýkat, že neudělaly něco, co ještě ani podle plánu uděláno být nemělo.
Odpovědět1 1
Tohle se ale nedá srovnávat. HE3DA už měla být na trhu (prý i je, ale tomu se na základě různých informací nedá moc věřit), jenže u tohohle ještě nikdo nikdy netvrdil, že to bude dnes prodávat. Velkosériová výroba byla vždy plánována někam na rok 2024/2025. Takže na taková prohlášení máte ještě tak 3 roky čas. Až to v roce 2024/2025 nebude na trhu, jak bylo slibováno, pak se můžete ozvat.
Odpovědět2 0
Nejen metra, ale i vlaky. Ono je také otázkou, co považujete za metro a co už za vlak (v některých případech se to v podstatě nedá rozlišit). Velmi časté jsou např. autonomní vlakové systémy z letišť na nějakou železniční/metro stanici ve městě. Je to vlak nebo metro?
V Austrálii už tři roky autonomně vozí železnou rudu. https://www.svethardware.cz/nejvetsim-robotem-na-svete-je-2-4km-vlak-od-rio-tinto/47093
V Austrálii už tři roky autonomně vozí železnou rudu. https://www.svethardware.cz/nejvetsim-robotem-na-svete-je-2-4km-vlak-od-rio-tinto/47093
Odpovědět0 0
"na svete je vela hlupakov čo radi svoje peniaze daju majitelom kryptomien :D"
Jak se tyto dvě skupiny od sebe liší? Není ten, kdo dává ty peníze, nakonec právě tím majitelem kryptoměny? Ty peníze dává přeci tím, že tu kryptoměnu kupuje, tedy se sám stává jejím majitelem.
Jak se tyto dvě skupiny od sebe liší? Není ten, kdo dává ty peníze, nakonec právě tím majitelem kryptoměny? Ty peníze dává přeci tím, že tu kryptoměnu kupuje, tedy se sám stává jejím majitelem.
Odpovědět1 0
A nějaký odkaz k tomu? To vycházíte schválně z té "slavné" německé studie, která záměrně vybrala záměrně nejhorší den v roce, aby ukázala, jak je elektromobil špatný? A nebylo to náhodou 500 gramů a nepletete si to náhodou s 500 gramy na kWh a nikoli 500 gramy na km? To Vám udělá 5-6násobný rozdíl. Vždyť si to můžete spočítat sám.
Průměrná spotřeba elektromobilů v EU je dnes 16,8 kWh/100km (z reálného provozu reálných majitelů), připočítejme ztráty při přenosu, nabíjení a samovybíjení (které ale z části mohou být už v těch 16,8 kWh), přidejme tedy 36 %, jsme na 22,85 kW/100 km. Zaokrouhleme to na 23 kWh/100km. Vezměme tu nejhorší (nebo druhou nejhorší) zemi v EU, což je Polsko se 773 g CO2/kWh. To jsme na 178 g CO2/km.
Průměrné nové (2015+) benzinové auto v EU má skutečnou spotřebu reálných majitelů 7,3l/100km, naftové 6,6l/100km. To máme 169, resp. 175g CO2/km. Takže jen v Polsku je to srovnatelné a ani Polsko se nedostane přes 200 gramů CO2/km. Kde máte ten 5násobek? Průměrné emise CO2 v EU pro výrobu elektřiny jsou 296g CO2/km, takže průměrný elektromobil v EU je na 83,5 g CO2/km. Tedy zhruba na polovině toho, co spalovací auta.
Průměrná spotřeba elektromobilů v EU je dnes 16,8 kWh/100km (z reálného provozu reálných majitelů), připočítejme ztráty při přenosu, nabíjení a samovybíjení (které ale z části mohou být už v těch 16,8 kWh), přidejme tedy 36 %, jsme na 22,85 kW/100 km. Zaokrouhleme to na 23 kWh/100km. Vezměme tu nejhorší (nebo druhou nejhorší) zemi v EU, což je Polsko se 773 g CO2/kWh. To jsme na 178 g CO2/km.
Průměrné nové (2015+) benzinové auto v EU má skutečnou spotřebu reálných majitelů 7,3l/100km, naftové 6,6l/100km. To máme 169, resp. 175g CO2/km. Takže jen v Polsku je to srovnatelné a ani Polsko se nedostane přes 200 gramů CO2/km. Kde máte ten 5násobek? Průměrné emise CO2 v EU pro výrobu elektřiny jsou 296g CO2/km, takže průměrný elektromobil v EU je na 83,5 g CO2/km. Tedy zhruba na polovině toho, co spalovací auta.
Odpovědět0 0
Tak jasně, že to není 100% zelené. Jde ale o to, co je zelenější. Je navíc nesmysl se tvářit, že když něco není 100% zelené, že to nemá smysl, na což lze narazit velmi často.
Odpovědět2 0
"rozhodně jí nelze použít jako příklad, že když to jde tam, tak to jde všude a vy všichni jste jen zlí, béé"
Kde kdo něco říkal o tom, že to jde všude? Otázka byla, zda je ta elektřina u té lodi zelená. A odpověď byla "ano, je", protože je to v Norsku, které má v podstatě jen zelenou elektřinu (nezelené je minimum). Někdo snad někde naznačoval, že bude stejně zelená i jinde? Nenaznačoval, takže pořád nerozumím tomu, co jste tím vlastně chtěl říci.
Kde kdo něco říkal o tom, že to jde všude? Otázka byla, zda je ta elektřina u té lodi zelená. A odpověď byla "ano, je", protože je to v Norsku, které má v podstatě jen zelenou elektřinu (nezelené je minimum). Někdo snad někde naznačoval, že bude stejně zelená i jinde? Nenaznačoval, takže pořád nerozumím tomu, co jste tím vlastně chtěl říci.
Odpovědět1 0
To je pěkné, ale co přesně jste tím vlastně chtěl říci?
Odpovědět0 0
Z jiné než zelené to budou dělat těžko. Je to v Norsku ;-) Tam aby člověk nezelenou energii hledal s lupou.
Odpovědět0 0
"Takže otázka znie, prečo NÁS to má niečo stáť, ale ICH to stáť nič nebude? "
Ale jak byste si to představoval, aby je to něco stálo? Třeba ta elektřina. Jestli to nemá nás nic stát, tedy elektřina bude stejně draho, tak to bude něco stát je. Pak patrně nebudou v zisku (pokud v něm vůbec jsou), ale ve ztrátě (nebo ještě větší). Jenže co to znamená "ztrátová" firma? Zpravidla krach a ti lidé, kteří by mohli alespoň platit dražší elektřinu, nebudou moci zaplatit ani tu drahou, protože kvůli krachu firmy nebudou mít příjmy žádné. Nebo to zachrání stát, takže nás to zase bude něco stát, tentokrát na daních. Vždycky to zaplatí občan. Ale netvařme se zase tak, že se firmy nikdy nesnaží utáhnout zvýšení nákladů na svoje triko, tohle se neděje až tak zřídka.
Ale jak byste si to představoval, aby je to něco stálo? Třeba ta elektřina. Jestli to nemá nás nic stát, tedy elektřina bude stejně draho, tak to bude něco stát je. Pak patrně nebudou v zisku (pokud v něm vůbec jsou), ale ve ztrátě (nebo ještě větší). Jenže co to znamená "ztrátová" firma? Zpravidla krach a ti lidé, kteří by mohli alespoň platit dražší elektřinu, nebudou moci zaplatit ani tu drahou, protože kvůli krachu firmy nebudou mít příjmy žádné. Nebo to zachrání stát, takže nás to zase bude něco stát, tentokrát na daních. Vždycky to zaplatí občan. Ale netvařme se zase tak, že se firmy nikdy nesnaží utáhnout zvýšení nákladů na svoje triko, tohle se neděje až tak zřídka.
Odpovědět1 0
Tak jasně, že přijdou. Nikdo neříkal, že ne. Jen jsem říkal, že GD v mnoha oblastech přímo nespecifikuje, jaké konkrétní aktivity to mají být, ale co má být výsledkem (v některých případech překvapivě vágně, v některých více konkrétně). Tedy hovoří o tom "čeho" dosáhnout, ale obvykle ne až tak specificky "jak".
Odpovědět0 0
"So sadením je to pekný nápad, ale rýchlo by sme narazili na limity vôľnej pôdy."
Opět je ale potřeba si opět uvědomit, že zde nehovoříme o tomto jako o jedné jediné možnosti. Že to je jedna z metod, neznamená, že je jediná. Do toho se mohou započítávat nejrůznější projekty DAC, revitalizace krajiny (která sama o sobě může mít ale také nějaké krátkodobé emise),...
"Ale čo je dôležité, že celý tento "cirkus" GD zaplatia koncoví spotrebitelia, občania, ktorých vlády stále viac a viac vyciciavajú."
Buď můžeme kašlat na vše a jít cestou nejlevnějšího, ale pak to odnese životní prostředí, nebo na něj budeme myslet, ale holt nás to také bude něco stát. Teď je otázkou, co je lepší.
Opět je ale potřeba si opět uvědomit, že zde nehovoříme o tomto jako o jedné jediné možnosti. Že to je jedna z metod, neznamená, že je jediná. Do toho se mohou započítávat nejrůznější projekty DAC, revitalizace krajiny (která sama o sobě může mít ale také nějaké krátkodobé emise),...
"Ale čo je dôležité, že celý tento "cirkus" GD zaplatia koncoví spotrebitelia, občania, ktorých vlády stále viac a viac vyciciavajú."
Buď můžeme kašlat na vše a jít cestou nejlevnějšího, ale pak to odnese životní prostředí, nebo na něj budeme myslet, ale holt nás to také bude něco stát. Teď je otázkou, co je lepší.
Odpovědět0 0
"Písať obecne o cieloch je pekné. Ale dosiahnúť stav, že by sme si komplet v EU vyrábali, TV, mobily, IT techniku, spotrebnú elektroniku, je nepredstaviteľné."
Tady bych chtěl ještě podotknout, že karbonová neutralita znamená také to, že se emise mohou kompenzovat jinými, které mají emise záporné. Součástí GD je i to, že si uvědomuje, že nic nemůže mít nulové emise a ty pořád budou do jisté míry existovat. Počítá tak např. s různými dalšími věcmi, ať už "carbon capture" strojového typu nebo přírodního (vysazování stromů,...). Takže cílem není zakázat veškerou dopravu nebo obchod s okolními státy, ale celý proces dostat na nulu. K tomu jsou v zásadě dvě cesty, které musí být použity. Snížit emise těchto procesů a to zbývající vykompenzovat procesy se zápornými emisemi. Takže jsme zase u těch nenáviděných emisních kreditů. Hodně zjednodušeně řečeno "chceš dovézt telefon s Číny? - vysaď strom".
Tady bych chtěl ještě podotknout, že karbonová neutralita znamená také to, že se emise mohou kompenzovat jinými, které mají emise záporné. Součástí GD je i to, že si uvědomuje, že nic nemůže mít nulové emise a ty pořád budou do jisté míry existovat. Počítá tak např. s různými dalšími věcmi, ať už "carbon capture" strojového typu nebo přírodního (vysazování stromů,...). Takže cílem není zakázat veškerou dopravu nebo obchod s okolními státy, ale celý proces dostat na nulu. K tomu jsou v zásadě dvě cesty, které musí být použity. Snížit emise těchto procesů a to zbývající vykompenzovat procesy se zápornými emisemi. Takže jsme zase u těch nenáviděných emisních kreditů. Hodně zjednodušeně řečeno "chceš dovézt telefon s Číny? - vysaď strom".
Odpovědět1 0
"Hlavní průšvih celého současného ekologismu je v tom, že je postavený na dojmech a ne na číslech. "
A na to jste přišel jak?
"Například solární elektrárny - nevěřím, že v Česku nebo v Německu za dobu své životnosti ušetří více CO2, než se spotřebuje na jejich výrobu, údržbu a recyklaci."
Vždyť na tohle existuje tolik studií, že je můžete přehazovat vidlemi, a zpravidla se to pohybuje okolo 1-6 let (záleží na umístění, ale i na technologii panelu). Dejte do Google cokoli od "solar emission pay off" přes "solar carbon debt", "solar pay-back" a podobná klíčová slova a vypadne na Vás tolik studií, že nebudete vědět co s nimi. To mi opravdu nepřijde, jako postavené na dojmech.
A na to jste přišel jak?
"Například solární elektrárny - nevěřím, že v Česku nebo v Německu za dobu své životnosti ušetří více CO2, než se spotřebuje na jejich výrobu, údržbu a recyklaci."
Vždyť na tohle existuje tolik studií, že je můžete přehazovat vidlemi, a zpravidla se to pohybuje okolo 1-6 let (záleží na umístění, ale i na technologii panelu). Dejte do Google cokoli od "solar emission pay off" přes "solar carbon debt", "solar pay-back" a podobná klíčová slova a vypadne na Vás tolik studií, že nebudete vědět co s nimi. To mi opravdu nepřijde, jako postavené na dojmech.
Odpovědět0 1
Pokud má pro spotřebitele větší cenu ekologie než peněžní cena. Což se zpravidla neděje, alespoň ne většinově.
Odpovědět0 0
Co jsem měl měnit a kde konkrétně? Nejsem si vědom toho, že bych někde něco v odpovědi měnil na suroviny.
Uvědomte si, že nic není černobílé. Jestli chce EU prosazovat lokální zdroje potravin, tak to nemusí znamenat, že 100% potravin, které budete mít na talíři, bude pocházet nejdál 20 km od Vašeho bydliště, a nemusí to tak ani znamenat, že se zakáže cokoli, co by sem mohlo přijít ze zemí mimo EU. My zatím nevíme, jak toho chce EU dosáhnout a co přesně v reálu bude tato "lokálnost a potravinová soběstačnost" znamenat, co se zakáže a nezakáže, co se bude podporovat a jak. Mě se neptejte, co chce EU zakázat. To já nevím. Asi ani EU to neví.
GD o tomto nemluví, ten ve většině témat stanovuje nějaké cíle, ale není tak konkrétní už ve způsobu jejich dosažení. Zda EU v budoucnu nařídí, že každá potravina musí pocházet z EU stejně jako jakékoli zboží, to se asi nestane (můj názor). A GD o tom také (aspoň myslím) nemluví. Nemám ho celý prostudovaný, na ta PDF, která o některých dalších detailech a cílech mluví více do hloubky, se teprve chystám. Ale asi můžeme reálně čekat různé pobídky pro zdejší producenty a výrobce (další dotace?) a naopak překážky pro ty mimo EU (obecná cla, neobecné přirážky za neekologicky vyráběné, dopravované produkty?). Nevím.
Uvědomte si, že nic není černobílé. Jestli chce EU prosazovat lokální zdroje potravin, tak to nemusí znamenat, že 100% potravin, které budete mít na talíři, bude pocházet nejdál 20 km od Vašeho bydliště, a nemusí to tak ani znamenat, že se zakáže cokoli, co by sem mohlo přijít ze zemí mimo EU. My zatím nevíme, jak toho chce EU dosáhnout a co přesně v reálu bude tato "lokálnost a potravinová soběstačnost" znamenat, co se zakáže a nezakáže, co se bude podporovat a jak. Mě se neptejte, co chce EU zakázat. To já nevím. Asi ani EU to neví.
GD o tomto nemluví, ten ve většině témat stanovuje nějaké cíle, ale není tak konkrétní už ve způsobu jejich dosažení. Zda EU v budoucnu nařídí, že každá potravina musí pocházet z EU stejně jako jakékoli zboží, to se asi nestane (můj názor). A GD o tom také (aspoň myslím) nemluví. Nemám ho celý prostudovaný, na ta PDF, která o některých dalších detailech a cílech mluví více do hloubky, se teprve chystám. Ale asi můžeme reálně čekat různé pobídky pro zdejší producenty a výrobce (další dotace?) a naopak překážky pro ty mimo EU (obecná cla, neobecné přirážky za neekologicky vyráběné, dopravované produkty?). Nevím.
Odpovědět1 0
"tak som v rozpakoch, o čom vlastne píšete, čo propagujete, čo je vo vašich očiach riešenie"
Není divu, že jste v rozpacích, když hledáte v textu něco, co tam není, a snažíte se mu to přisoudit. Proč bych měl cokoli propagovat? Napsal jsem, co jsem napsal, nehledejte za tím cokoli víc a už vůbec ne žádnou propagaci nebo to, zda s GD souhlasím nebo ne.
Chtěl jsem poukázat na to, že podobné věci jako GD mají i jiné země. Toto není výsadou jen a pouze EU. Je nesmysl dělat tady z EU nějakého jedinečného ekoteroristu, když podobné snahy jsou po celém světě. To ale přeci neříká, že s tím bez výhrad souhlasím nebo nesouhlasím. Jen upozorňuji na to, že EU v tomto není jediná. Toť vše. Nechci propagovat nebo navrhovat nějaké řešení, jen upozorňuji na to, že není vhodné se tvářit, že EU je jediná, kdo má něco jako GD. Rozumíme si?
"narážam na to konkrétne vyjadrenie o presúvaní výrobkov cez polku planéty a lokálnych surovinách"
Protože to je také součástí GD. Jen se snažím upozornit na nesrovnalosti. Je blbost tvářit se, že GD (nebo něco podobného) má jen a pouze škaredá EU, stejně jako nesmysl se tvářit, že GD je jen o elektromobilech s lithiovou baterkou a energií ze sluníčka a větru. Tak to prostě není. Doprava a výroba energie jsou jen malé části celého GD. Že něco takového podotknu, přeci neznamená, že GD propaguju nebo naopak. Nic to neříká o tom, zda s tím souhlasím nebo ne. A ani to nic říkat nemělo.
Jednoduše řečeno, pořád v diskuzích vidím narážky, jak je EU blbá, že nám v GD tlačí elektromobily místo toho, aby řešila námořní dopravu přes půlku světa a podobně. Přitom tyhle věci v tom GD jsou. Asi by se moc odpůrců GD divilo, kdyby vědělo, že GD obsahuje spoustu toho, co EU vytýkají, že se neřeší a řešit by se mělo. Navíc obvykle ani neříká, jak se toho má dosáhnout (s pár výjimkami).
GD řeší např. práci s půdou, biodiverzitu, renovaci budov, lokální produkci potravin, potravinovou soběstačnost EU, pesticidy, koktejlový efekt chemikálií, systémy hromadné dopravy, přesun více dopravy na železnici, životnost výrobků, snižování odpadů, právo na opravu, vodíkové technologie, recyklaci baterek i recyklaci obecně, rybolov, investice do vývoje,... GD fakt není jen o autech na baterky a energii ze sluníčka a větru, jak si většina lidí myslí.
Není divu, že jste v rozpacích, když hledáte v textu něco, co tam není, a snažíte se mu to přisoudit. Proč bych měl cokoli propagovat? Napsal jsem, co jsem napsal, nehledejte za tím cokoli víc a už vůbec ne žádnou propagaci nebo to, zda s GD souhlasím nebo ne.
Chtěl jsem poukázat na to, že podobné věci jako GD mají i jiné země. Toto není výsadou jen a pouze EU. Je nesmysl dělat tady z EU nějakého jedinečného ekoteroristu, když podobné snahy jsou po celém světě. To ale přeci neříká, že s tím bez výhrad souhlasím nebo nesouhlasím. Jen upozorňuji na to, že EU v tomto není jediná. Toť vše. Nechci propagovat nebo navrhovat nějaké řešení, jen upozorňuji na to, že není vhodné se tvářit, že EU je jediná, kdo má něco jako GD. Rozumíme si?
"narážam na to konkrétne vyjadrenie o presúvaní výrobkov cez polku planéty a lokálnych surovinách"
Protože to je také součástí GD. Jen se snažím upozornit na nesrovnalosti. Je blbost tvářit se, že GD (nebo něco podobného) má jen a pouze škaredá EU, stejně jako nesmysl se tvářit, že GD je jen o elektromobilech s lithiovou baterkou a energií ze sluníčka a větru. Tak to prostě není. Doprava a výroba energie jsou jen malé části celého GD. Že něco takového podotknu, přeci neznamená, že GD propaguju nebo naopak. Nic to neříká o tom, zda s tím souhlasím nebo ne. A ani to nic říkat nemělo.
Jednoduše řečeno, pořád v diskuzích vidím narážky, jak je EU blbá, že nám v GD tlačí elektromobily místo toho, aby řešila námořní dopravu přes půlku světa a podobně. Přitom tyhle věci v tom GD jsou. Asi by se moc odpůrců GD divilo, kdyby vědělo, že GD obsahuje spoustu toho, co EU vytýkají, že se neřeší a řešit by se mělo. Navíc obvykle ani neříká, jak se toho má dosáhnout (s pár výjimkami).
GD řeší např. práci s půdou, biodiverzitu, renovaci budov, lokální produkci potravin, potravinovou soběstačnost EU, pesticidy, koktejlový efekt chemikálií, systémy hromadné dopravy, přesun více dopravy na železnici, životnost výrobků, snižování odpadů, právo na opravu, vodíkové technologie, recyklaci baterek i recyklaci obecně, rybolov, investice do vývoje,... GD fakt není jen o autech na baterky a energii ze sluníčka a větru, jak si většina lidí myslí.
Odpovědět1 1
A s čím přesně nesouhlasíte? Green Deal opravdu není jen o tom, že máme jezdit v autech na baterky s energií ze sluníčka a větru. To je jen maličká součást celého GD.
Odpovědět2 1
"Jsme v EU, píšu proto o našem centrálním plánovači. To že podobná katastrofa je i jinde se nezmiňuji."
Ano, jsem chtěl podotknout, že bychom neměli nadávat jen na EU a tvářit se, že tu máme něco extra, když zbytek světa dělá v podstatě totéž.
"Tím centrálně plánuješ vývoj, ale předem nejsi schopen už z principu říct že jsi se vydal správnou cestou. Rapidně jsi tím snížil počet zkoušených variant protože jsi sabotoval všechny nepodporované a to je to sázení na jednu kartu."
A tohle dělá GD jak? Ten vytyčil cíle, ale obvykle přímo neříká, jak se jich má dosáhnout.
Ano, jsem chtěl podotknout, že bychom neměli nadávat jen na EU a tvářit se, že tu máme něco extra, když zbytek světa dělá v podstatě totéž.
"Tím centrálně plánuješ vývoj, ale předem nejsi schopen už z principu říct že jsi se vydal správnou cestou. Rapidně jsi tím snížil počet zkoušených variant protože jsi sabotoval všechny nepodporované a to je to sázení na jednu kartu."
A tohle dělá GD jak? Ten vytyčil cíle, ale obvykle přímo neříká, jak se jich má dosáhnout.
Odpovědět2 1
"To je totiž ten hlavní průšvih GD - politici rozhodli co nechtějí, ale technici nemají náhradu. "
A tohle s tím, co jsem psal, má souviset jako jak?
Green Deal je hodně radikální a bude to pravděpodobně průšvih jak blázen (finanční a v některých oblastech paradoxně i ekologický). Nikde jsem nenapsal, že ne (a už vůbec ne to, že bych s GD jako celkem souhlasil). Ale tvářit se, že něco takového jako Green Deal, máme jen my v Evropě,... tak tomu prostě není. Že se to u nás tak moc nezmiňuje, protože se nás to přímo nedotýká, neznamená, že to neexistuje. Spousta dalších zemí má cíle velmi podobné těm našim.
A tohle s tím, co jsem psal, má souviset jako jak?
Green Deal je hodně radikální a bude to pravděpodobně průšvih jak blázen (finanční a v některých oblastech paradoxně i ekologický). Nikde jsem nenapsal, že ne (a už vůbec ne to, že bych s GD jako celkem souhlasil). Ale tvářit se, že něco takového jako Green Deal, máme jen my v Evropě,... tak tomu prostě není. Že se to u nás tak moc nezmiňuje, protože se nás to přímo nedotýká, neznamená, že to neexistuje. Spousta dalších zemí má cíle velmi podobné těm našim.
Odpovědět2 0
Co máte pořád s tím Bruselem? Pořád tady všichni děláte, jako by Green Deal měla jen EU. Jeho obdobu a podobný tlak např. na elektromobilitu (která je ale jen maličkou součástí obřího plánu) najdete i v mnoha jiných státech. Více se teď začalo tlačit v USA, podobné velmi optimistické cíle má i Čína (která je s prosazováním elektromobility velmi daleko), více se tlačí i Indie...
Z toho důvodu nerozumím tomu "Centrální plánovač vše chtě nechtě sází na jednu kartu (což jsou třeba ty lithiové akumulátory)". Moc nevím, která karta to je, když např. Green Deal řeší vše od výroby a ukládání energie (a to ještě ne vyloženě konkrétně, jak se toho má dosáhnout) až po nesmyslnost přepravy zboží přes půl kontinentu a lokální zdroje potravin.
Z toho důvodu nerozumím tomu "Centrální plánovač vše chtě nechtě sází na jednu kartu (což jsou třeba ty lithiové akumulátory)". Moc nevím, která karta to je, když např. Green Deal řeší vše od výroby a ukládání energie (a to ještě ne vyloženě konkrétně, jak se toho má dosáhnout) až po nesmyslnost přepravy zboží přes půl kontinentu a lokální zdroje potravin.
Odpovědět2 2
"Apple ma brutal ceny za opravy."
Já nevím, ale je tomu opravdu tak? Když vezmu high-end např. u Samsungu a Applu. Výměna baterky u iPhone 12/13 Pro Max 1890-2040 Kč, Samsung Galaxy S21 Ultra 1990 Kč. Displej? 9520 až 10680 Kč u Applu, 8990 až 9990 Kč u Samsungu.
Pokud se dostaneme k telefonům kolem 20 tisíc, pak u displejů hovoříme o cenách kolem 5-7 tisíc. Ale to platí jak pro Apple, tak pro Samsung, tak pro Sony, Google,... Třeba Pixel 5 je za 5,5 tisíce, Xperia 5 II je za 6,5 tisíce, Galaxy S21 5,8-6,4 tisíce, iPhone 11 4,9-6,2 tisíce, ale 11Pro/12 Pro kolem 8-8,8 tisíc.
Pokud se dostaneme do levnější třídy, třeba tam, kde je iPhone SE, tak displej je za 4-4,9 tisíc, baterka za 1200-1350 Kč. Galaxy S20 FE displej 3,4-4,2 tisíce, baterka 1450-1500 Kč. Xiaomi Mi 10T Pro displej 3,5-4 tisíce, baterka 1300 Kč.
Mě ty ceny většinou přijdou docela srovnatelné a většinou se v servisech odvíjí od výchozí ceny telefonu (takže např. u iPhonu SE jsou velmi vysoké vzhledem k velikosti displeje a kapacitě baterky, ale v zásadě srovnatelné s danou cenovou kategorií telefonu).
Já nevím, ale je tomu opravdu tak? Když vezmu high-end např. u Samsungu a Applu. Výměna baterky u iPhone 12/13 Pro Max 1890-2040 Kč, Samsung Galaxy S21 Ultra 1990 Kč. Displej? 9520 až 10680 Kč u Applu, 8990 až 9990 Kč u Samsungu.
Pokud se dostaneme k telefonům kolem 20 tisíc, pak u displejů hovoříme o cenách kolem 5-7 tisíc. Ale to platí jak pro Apple, tak pro Samsung, tak pro Sony, Google,... Třeba Pixel 5 je za 5,5 tisíce, Xperia 5 II je za 6,5 tisíce, Galaxy S21 5,8-6,4 tisíce, iPhone 11 4,9-6,2 tisíce, ale 11Pro/12 Pro kolem 8-8,8 tisíc.
Pokud se dostaneme do levnější třídy, třeba tam, kde je iPhone SE, tak displej je za 4-4,9 tisíc, baterka za 1200-1350 Kč. Galaxy S20 FE displej 3,4-4,2 tisíce, baterka 1450-1500 Kč. Xiaomi Mi 10T Pro displej 3,5-4 tisíce, baterka 1300 Kč.
Mě ty ceny většinou přijdou docela srovnatelné a většinou se v servisech odvíjí od výchozí ceny telefonu (takže např. u iPhonu SE jsou velmi vysoké vzhledem k velikosti displeje a kapacitě baterky, ale v zásadě srovnatelné s danou cenovou kategorií telefonu).
Odpovědět0 0
Že tolik stojí akumulátor do Xperie Z5 ale neznamená, že tolik stojí i akumulátor pro iPhone. Nemyslím si, že ho ten servis dostane pod 500. Takže uživatel bude s DPH přes 600. Teď započtete další díly pro opravu (těsnění,...), nástroje pro opravu, to máte dalších pár set Kč a pak ten čas (nastudovat, provést a pokud možno, nic jiného při tom nepokazit).
Svépomocí jsem opravoval např. tablet Aceru. Ano, baterku jsem sice sehnal za 800 Kč, ale s poštovným, hledáním toho, který že přesně akumulátor mám vlastně shánět, hledáním návodu, sledováním YouTube videí, než jsem se dostal k samotné opravě, sháněním nástrojů, a samotnou opravou jsem takto zabil několik hodin času a dovolím si tvrdit, že mě tato oprava vyšla na cca 2000-2500 Kč. Což je zhruba cena opravy v servisu. A ještě jsem urval jednu pacičku držící displej, takže teď vrže a na jednom místě se rozevírá. Naštěstí se nepokazilo nic vážnějšího. Tady to bude jednodušší, protože to vše půjde sehnat na jednom místě, takže by to mělo trvat podstatně kratší dobu.
Hodně záleží na tom, co se mění. Třeba nádržku odpadního inkoustu v servisu (např. na některých Epsonech) budu kritizovat okamžitě. Pokud ten díl stojí desetikoruny (je to jen pěna), na celé výměně zabere nejdelší dobu odpojit tiskárnu od proudu a donést ji na stůl, kde bude provedena oprava (je to jen odmontování jediného šroubku a výměna jedné pěny za druhou), pak nutnost posílat to do servisu za 700-800 Kč, aby to ještě odblokovali SW cestou, to je prostě špatně. Tady je rozhodně výměna svépomocí výrazně levnější (kdyby to šlo kvůli SW zámku). Ale zrovna u výměny baterky... nevím, nevím.
Svépomocí jsem opravoval např. tablet Aceru. Ano, baterku jsem sice sehnal za 800 Kč, ale s poštovným, hledáním toho, který že přesně akumulátor mám vlastně shánět, hledáním návodu, sledováním YouTube videí, než jsem se dostal k samotné opravě, sháněním nástrojů, a samotnou opravou jsem takto zabil několik hodin času a dovolím si tvrdit, že mě tato oprava vyšla na cca 2000-2500 Kč. Což je zhruba cena opravy v servisu. A ještě jsem urval jednu pacičku držící displej, takže teď vrže a na jednom místě se rozevírá. Naštěstí se nepokazilo nic vážnějšího. Tady to bude jednodušší, protože to vše půjde sehnat na jednom místě, takže by to mělo trvat podstatně kratší dobu.
Hodně záleží na tom, co se mění. Třeba nádržku odpadního inkoustu v servisu (např. na některých Epsonech) budu kritizovat okamžitě. Pokud ten díl stojí desetikoruny (je to jen pěna), na celé výměně zabere nejdelší dobu odpojit tiskárnu od proudu a donést ji na stůl, kde bude provedena oprava (je to jen odmontování jediného šroubku a výměna jedné pěny za druhou), pak nutnost posílat to do servisu za 700-800 Kč, aby to ještě odblokovali SW cestou, to je prostě špatně. Tady je rozhodně výměna svépomocí výrazně levnější (kdyby to šlo kvůli SW zámku). Ale zrovna u výměny baterky... nevím, nevím.
Odpovědět0 0
To s tím časem a penězi byla už má poznámka, ne Applu. Osobně si myslím, že mě výměna baterie v servisu vyjde na podobné peníze, než kdybych si ji dělal svépomocí. Raději bych to svěřil servisu a to takovou hodinovku opravdu nemám. Murphyho zákony jsou neúprosné, a když se něco může pokazit, tak se to často pokazí. Origo akumulátor za 200-300Kč určitě nebude, tolik je sotva výrobní cena a něco na tom musí vydělat samotný výrobce baterie i Apple, a ještě nám tam v tom hraje roli DPH.
Odpovědět0 2
Ano, mnohokrát. Ale spíše to tak bylo kdysi než dnes, např. 10400 mAh bylo velmi obvyklé číslo (takovou mám doma, Adata PV110). Dnes to ale už není moc běžné.
Odpovědět0 0
"hasiči tvrdí, že běžná auta hoří převážně díky závadě na elektroinstalaci"
Což se ale nevyhýbá ani elektromobilům a ne každý požár EV je od baterky. Fiskerů shořely desítky a snad všechny od standardní elektriky. Jsem zvědav, jak statistikami zamíchá vzrůstající počet elektromobilů s LFP, které by v tomto měly být odolnější než ty s NCA, NMC a podobně, které se po nehodě opravdu občas rády vznítí. Nicméně zatím nemáme nějaké relevantní statistiky, které by dokázaly čísla u ICE a BEV po nehodách dobře porovnat.
Což se ale nevyhýbá ani elektromobilům a ne každý požár EV je od baterky. Fiskerů shořely desítky a snad všechny od standardní elektriky. Jsem zvědav, jak statistikami zamíchá vzrůstající počet elektromobilů s LFP, které by v tomto měly být odolnější než ty s NCA, NMC a podobně, které se po nehodě opravdu občas rády vznítí. Nicméně zatím nemáme nějaké relevantní statistiky, které by dokázaly čísla u ICE a BEV po nehodách dobře porovnat.
Odpovědět0 0
To je sice pravda, nicméně nezapomínejme na to, že ty verze autopilota, které nabouraly ta policejní auta, nejsou tím FSD, o kterém je tu řeč. To je výrazně odlišný systém (což pochopitelně neznamená, že ani tento v brzké době nesejme nějaké policejní auto).
Odpovědět0 0
Jenže ta je zrovna u Apple M1 dost slušná, u M1 Pro sice jen 200 GB/s, ale u M1 Max je to už 400 GB/s (což je někde mezi desktopovou RTX 3060 a 3060 Ti). A M1 Max je přesto jen na 10 MH/s.
Odpovědět2 0
Toto není těžké si spočítat. Pokud to má mít špičkový výkon 10 MW a uložit 25 MWh energie, tak vydělením těchto dvou čísel vyjde 2,5 hodiny při max. výkonu (těchto 25 MWh by odpovídalo asi 12-15 závažím, tedy nějakých 12-15 minut na jedno). Což by byl docela nadprůměr, u baterek se to většinou dimenzuje na 1,5 hodiny max. výkonu (např. 300MW/450MWh u Victorian Big Battery). V praxi to jede mnohem déle, neboť obvykle není potřeba max. výkonu.
Odpovědět4 0
Závaží je z betonu.
Odpovědět3 0
Rekuperační jednotky pro výtahy existují, ale nakolik se to využívá v praxi, to nevím.
Odpovědět0 0
"Celý proces není kontinuální"
A to je takový problém tam mít menší baterku, která tu energii dodá, než se začne spouštět další kvádr?
"Udržovat šachtu a celé strojní zařízení ve funkčním stavu bude stát obrovské peníze."
Ano, to je možné.
"Toto zařízení nemá šanci obstát vůči bateriovým systémům"
Z pohledu ekologie rozhodně má. Každé úložiště má výhody a nevýhody, je vhodné pro jiné nasazení. Že tohle není nejlepší ve všem, znamená to, že je to nepoužitelné? U každého úložiště najdeme něco, v čem ho překoná jiný typ úložiště.
A to je takový problém tam mít menší baterku, která tu energii dodá, než se začne spouštět další kvádr?
"Udržovat šachtu a celé strojní zařízení ve funkčním stavu bude stát obrovské peníze."
Ano, to je možné.
"Toto zařízení nemá šanci obstát vůči bateriovým systémům"
Z pohledu ekologie rozhodně má. Každé úložiště má výhody a nevýhody, je vhodné pro jiné nasazení. Že tohle není nejlepší ve všem, znamená to, že je to nepoužitelné? U každého úložiště najdeme něco, v čem ho překoná jiný typ úložiště.
Odpovědět3 1
V čem je ta přečerpávací vodní elektrárna lepší? Funguje to v zásadě na stejném principu a vodní elektrárny mají horší účinnost.
Odpovědět1 0
Tak on setrvačník je jedno z dalších mnoha používaných způsobů ukládání elektřiny. Má podobně tak vysokou účinnost (90%), ale problém je ve skladování na delší dobu. Každé úložiště se hodí na něco jiného.
Odpovědět3 0
Proč otroci? Uděláme z toho fitko a ještě budou lidé dobrovolně platit, že to mohou tahat nahoru :)
Odpovědět7 0
Vy znáte nějaký ekologičtější a účinnější způsob ukládání elektrické energie? Mě jich moc nenapadá (což neznamená, že nemohou existovat).
Odpovědět3 0
A proč je to hovadina?
Odpovědět3 1
Ne každý obnovitelný zdroj je slunce/vítr. Na 100 % tohle nikdy globálně v EU nedostanete a ani to EU nechce. Nebo si alespoň nejsem vědom toho, že by to chtěla.
"spousty dalšího by se dalo daleko ekologičtěji vyrobit někde poblíž, místo dovozu kontejnerů po moři a pak vlaky."
Tak to Vás asi hodně překvapí, že tohle řeší Green Deal. Ten opravdu není jen o elektromobilech a energii ze sluníčka a větru.
"spousty dalšího by se dalo daleko ekologičtěji vyrobit někde poblíž, místo dovozu kontejnerů po moři a pak vlaky."
Tak to Vás asi hodně překvapí, že tohle řeší Green Deal. Ten opravdu není jen o elektromobilech a energii ze sluníčka a větru.
Odpovědět2 1
Částečně se dá souhlasit. Ale je to řešení, které pomáhá minimalizovat negativní dopady výše zmíněného a udělat z toho něco, co je přeci jen blíže k tomu, aby to fungovalo. On někdo říkal, že budeme dělat elektřinu jen ze slunce a větru? Zase totéž, pořád berete všecko 100%. Ale nikdo z toho 100% řešení nedělá. Ani z toho slunce a větru.
Odpovědět5 1
Ale vždyť nikdo z toho nechce dělat buffer pro 100 % potřeby celého světa. Má to vyrovnávat špičky, ne dodávat 100 % elektřiny. Jde o to dodat chybějící elektřinu, ne všechnu. Tohle je zase klasicky "je to k ničemu, protože to nevyřeší všechno". Tohle přeci nemá vyřešit stav, kdy je k dispozici 0 % elektřiny, to nemá rozjet celou lokomotivu, ale pomoci dodat to, co chybí.
Odpovědět8 1
"Jinak nápad je to dobrý a EKO víc než soláry a větrníky...."
Jak to může být více EKO, když je to něco docela jiného? Soláry a větrníky jsou elektrárny. Toto je úložiště energie pro soláry a větrníky. Ale tu energii musí vyrobit jiná elektrárna, aby se dala uložit. Solár a větrník vyrábí elektřinu, z tohohle žádná nová elektrická energie "nevzniká", naopak se jí tam 10-20 % ztrácí.
Jak to může být více EKO, když je to něco docela jiného? Soláry a větrníky jsou elektrárny. Toto je úložiště energie pro soláry a větrníky. Ale tu energii musí vyrobit jiná elektrárna, aby se dala uložit. Solár a větrník vyrábí elektřinu, z tohohle žádná nová elektrická energie "nevzniká", naopak se jí tam 10-20 % ztrácí.
Odpovědět9 0
1) To sice ano, ale vyčerpat vodu bude asi stále ekologičtější, než to řešit baterkou, tedy těžit lithium a další materiály, nemluvě o životnosti. Takže ač to není bez problémů, stále je to asi lepší, než k témuž použít baterku.
2) Jj, to je rozhodně také riziko. To už záleží na tom, jak moc to s OZE přeženeme, resp. jaký bude podíl konkrétních typů... Sluníčko v zimě vše neutáhne, a pokud ano (s pomocí těchto a dalších úložišť), pak bychom v létě produkovali extrémně moc elektřiny.
2) Jj, to je rozhodně také riziko. To už záleží na tom, jak moc to s OZE přeženeme, resp. jaký bude podíl konkrétních typů... Sluníčko v zimě vše neutáhne, a pokud ano (s pomocí těchto a dalších úložišť), pak bychom v létě produkovali extrémně moc elektřiny.
Odpovědět2 0
"Já pouze poukázal na to, že je skutečně možné, že daně neplatí. "
Jistěže je to možné, vždyť to Vám nikdo nerozporoval. Ale nedanění při prodeji jsem se věnovat nechtěl. Chtěl jsem se věnovat vytýkání nedanění při NEprodeji, při zhodnocování portfolia bez prodeje.
"Takové polické tanečky, místo odpovědi či zamyšlení se nad něčím, pořád dokola píšete to co je zjevné."
No mně to zjevné je, Vám také, ale spoustě lidí očividně ne. Kdybych neviděl, že mnoha lidem to zjevné není, tak by mě ani nenapadlo o něčem takovém psát.
Jistěže je to možné, vždyť to Vám nikdo nerozporoval. Ale nedanění při prodeji jsem se věnovat nechtěl. Chtěl jsem se věnovat vytýkání nedanění při NEprodeji, při zhodnocování portfolia bez prodeje.
"Takové polické tanečky, místo odpovědi či zamyšlení se nad něčím, pořád dokola píšete to co je zjevné."
No mně to zjevné je, Vám také, ale spoustě lidí očividně ne. Kdybych neviděl, že mnoha lidem to zjevné není, tak by mě ani nenapadlo o něčem takovém psát.
Odpovědět0 0
"raději se vymezujete proti zjevně nesmyslné teorii danit hodnotu portfolia"
Tak jasně, že se proti tomu vymezuji. Vymezuji se proti tomu proto, že je to to, o čem jsem v článku mluvil a na co jsem chtěl upozornit. Nechtěl jsem řešit další záležitosti jako časové testy při prodeji, ale jen a pouze to, co se děje, když se neprodává. A jestli sám říkáte, že je to zjevně nesmyslné, tak se shodneme na všem, co je v tom článku, a potvrzujete přesně to, na co jsem tím článkem chtěl upozornit. V článku jsem nechtěl řešit další věci, protože to není to, co veřejnost Muskovi vytýká. Ta mu (a jiným) vytýká, že nedaní hodnotu portfolia. Neřeší se časový test, ale danění portfolia. Proto jsem se proti tomu vymezil.
Až mu veřejnost bude vytýkat neplacení daní kvůli časovému testu, tak možná budu v článku řešit časový test. Jestli kvůli němu při prodeji Musk neplatí daně a nejenže neplatí ani 1,5 %, ale vůbec nic a je na nule? No, možné to je. Ale to jsem v článku neřešil a řešit nechtěl, protože to není to, co se Muskovi a jiným vytýká. Říkám snad posté. Článek chtěl upozornit jen a pouze na to, že je nesmyslné danit hodnotu portfolia (a ne jiné daňové úlevy při prodeji, ale jen situaci NEprodeje), což jste sám řekl, že je pravda. Pokud se tedy shodneme, že je danění portfolia zjevně nesmyslné, pak nerozumím tomu, co zde tedy řešíte.
Tak jasně, že se proti tomu vymezuji. Vymezuji se proti tomu proto, že je to to, o čem jsem v článku mluvil a na co jsem chtěl upozornit. Nechtěl jsem řešit další záležitosti jako časové testy při prodeji, ale jen a pouze to, co se děje, když se neprodává. A jestli sám říkáte, že je to zjevně nesmyslné, tak se shodneme na všem, co je v tom článku, a potvrzujete přesně to, na co jsem tím článkem chtěl upozornit. V článku jsem nechtěl řešit další věci, protože to není to, co veřejnost Muskovi vytýká. Ta mu (a jiným) vytýká, že nedaní hodnotu portfolia. Neřeší se časový test, ale danění portfolia. Proto jsem se proti tomu vymezil.
Až mu veřejnost bude vytýkat neplacení daní kvůli časovému testu, tak možná budu v článku řešit časový test. Jestli kvůli němu při prodeji Musk neplatí daně a nejenže neplatí ani 1,5 %, ale vůbec nic a je na nule? No, možné to je. Ale to jsem v článku neřešil a řešit nechtěl, protože to není to, co se Muskovi a jiným vytýká. Říkám snad posté. Článek chtěl upozornit jen a pouze na to, že je nesmyslné danit hodnotu portfolia (a ne jiné daňové úlevy při prodeji, ale jen situaci NEprodeje), což jste sám řekl, že je pravda. Pokud se tedy shodneme, že je danění portfolia zjevně nesmyslné, pak nerozumím tomu, co zde tedy řešíte.
Odpovědět0 0
"Standardni fiat meny (a pred nimi jakykoliv jiny prostredek smeny) se pro podvody a spekulace pouzivaji tisice let a nejak si nedokazu vybavit ze by jakykoli clanek o penezich zacinal podobnymi prohlasenimi. "
Díky za názor. Zkusím to vysvětlit. Vy jste to otočil a vyvodil z toho něco, co tam nebylo. Jasně, že standardní peníze se dají využívat pro spekulace a podvody. To ty věty přeci nijak nevylučují a ani neříkaly, že to tak není. Jde o to, že peníze se dají využít pro platbu, podvody i spekulace (to máte pravdu), tady šlo o to, že u kryptoměn se mnohými tvrdilo, že na rozdíl od peněz nefungují pro to první (platbu) a je to jen prostředek pro spekulace a podvody. Nešlo o to, že by se s penězi nedalo podvádět nebo spekulovat, ale o to, že s kryptoměnami se dá opravdu i platit a ne jen podvádět a spekulovat.
Dá se to takto trochu lépe pochopit, o co mi šlo? Nejde o to, s čím se jak dá nebo nedá podvádět, ale o to, s čím se dá legitimně platit. Kryptoměnám se dlouhodobě vytýkalo, že nejsou použitelné v platebním styku, že v tomto cíli selhaly. Což, jak se ukazuje, je stále méně pravdou. Ta věta vůbec nic neříkala o tom, co jde a nejde dělat s penězi (peníze a kryptoměny nesrovnávala), ale co jde a nejde dělat s kryptoměnami.
Takže "neplati to same i o fiatu?", v tom máte pravdu. Ale nikde není napsáno, že by to snad o penězích nemělo platit. To ta věta opravdu neříká a ani nenaznačuje.
Díky za názor. Zkusím to vysvětlit. Vy jste to otočil a vyvodil z toho něco, co tam nebylo. Jasně, že standardní peníze se dají využívat pro spekulace a podvody. To ty věty přeci nijak nevylučují a ani neříkaly, že to tak není. Jde o to, že peníze se dají využít pro platbu, podvody i spekulace (to máte pravdu), tady šlo o to, že u kryptoměn se mnohými tvrdilo, že na rozdíl od peněz nefungují pro to první (platbu) a je to jen prostředek pro spekulace a podvody. Nešlo o to, že by se s penězi nedalo podvádět nebo spekulovat, ale o to, že s kryptoměnami se dá opravdu i platit a ne jen podvádět a spekulovat.
Dá se to takto trochu lépe pochopit, o co mi šlo? Nejde o to, s čím se jak dá nebo nedá podvádět, ale o to, s čím se dá legitimně platit. Kryptoměnám se dlouhodobě vytýkalo, že nejsou použitelné v platebním styku, že v tomto cíli selhaly. Což, jak se ukazuje, je stále méně pravdou. Ta věta vůbec nic neříkala o tom, co jde a nejde dělat s penězi (peníze a kryptoměny nesrovnávala), ale co jde a nejde dělat s kryptoměnami.
Takže "neplati to same i o fiatu?", v tom máte pravdu. Ale nikde není napsáno, že by to snad o penězích nemělo platit. To ta věta opravdu neříká a ani nenaznačuje.
Odpovědět3 0
Já už fakt nevím, jak Vám to mám vysvětlit.
2a, Ano, nikdo neříká, že to je jinak
2b, Ano, nikdo neříká, že to je jinak
2c, Ano, nikdo neříká, že to je jinak
Pochopte, že všechny Vaše body se týkají toho, že se akcie prodají a jak se to daní při prodeji. Při prodeji. V tom máte pravdu a tohle přeci říkám také. Tak proč mi předhazujete něco, co oba tvrdíme shodně? Se Vám nelíbí, že spolu souhlasíme? To máte takovou zoufalou potřebu se hádat dokonce, i když s Vámi někdo souhlasí?
Já se vyjadřoval na to, že lidé Muskovi vytýkají neplacení daní, když je NEprodává. NEprodává, ale jen drží. Vytýkají mu, že se mu zvyšuje hodnota a on tuto zvyšující se hodnotu nedaní. O to jde. Snažil jsem se tu vysvětlit, proč nedává smysl danit akcie, když se drží a NEprodávají. Vy sám jste tu dal správné tři příklady o tom, jak se to daní, když se prodají. Ale o tom nebyla řeč. Ten článek se týkal toho, jak se to (ne)daní, když se NEprodají. To je to, co se Muskovi a jiným vytýká. Nevytýká se mu daň z prodeje, ale daň z NEprodeje.
Časový test můžete ovlivnit, jak dlouho podržíte akcii, abyste neplatit daně z jejího prodeje. Ano, to je pravda. Nikdo neříká, že to je jinak. Ale ať už časový test je nebo není, pokud nedojde k prodeji, tak neplatíte daně test netest. Až je prodáte, pak ten test může přijít ke slovu a ovlivnit daň, tedy skutečně neplatit daň ani při prodeji (alespoň v ČR, nevím jak v USA). Ale znova, ten článek se týkal NEprodeje.
2a, Ano, nikdo neříká, že to je jinak
2b, Ano, nikdo neříká, že to je jinak
2c, Ano, nikdo neříká, že to je jinak
Pochopte, že všechny Vaše body se týkají toho, že se akcie prodají a jak se to daní při prodeji. Při prodeji. V tom máte pravdu a tohle přeci říkám také. Tak proč mi předhazujete něco, co oba tvrdíme shodně? Se Vám nelíbí, že spolu souhlasíme? To máte takovou zoufalou potřebu se hádat dokonce, i když s Vámi někdo souhlasí?
Já se vyjadřoval na to, že lidé Muskovi vytýkají neplacení daní, když je NEprodává. NEprodává, ale jen drží. Vytýkají mu, že se mu zvyšuje hodnota a on tuto zvyšující se hodnotu nedaní. O to jde. Snažil jsem se tu vysvětlit, proč nedává smysl danit akcie, když se drží a NEprodávají. Vy sám jste tu dal správné tři příklady o tom, jak se to daní, když se prodají. Ale o tom nebyla řeč. Ten článek se týkal toho, jak se to (ne)daní, když se NEprodají. To je to, co se Muskovi a jiným vytýká. Nevytýká se mu daň z prodeje, ale daň z NEprodeje.
Časový test můžete ovlivnit, jak dlouho podržíte akcii, abyste neplatit daně z jejího prodeje. Ano, to je pravda. Nikdo neříká, že to je jinak. Ale ať už časový test je nebo není, pokud nedojde k prodeji, tak neplatíte daně test netest. Až je prodáte, pak ten test může přijít ke slovu a ovlivnit daň, tedy skutečně neplatit daň ani při prodeji (alespoň v ČR, nevím jak v USA). Ale znova, ten článek se týkal NEprodeje.
Odpovědět0 0
"(Mimochodem, to co jsem navrhoval(danit nabytí) se skutečně děje, narozdíl od Vašich teorií.) "
Vždyť výše říkám, že jsem to napsal špatně a mýlil jsem se. Tam se to skutečně dělí na dvoje daně (jedny při nabytí, druhé při prodeji), což jsem říkal špatně. Svou chybu uznávám.
"Časový test rozhoduje, jestli se daní zisk z prodeje akcíí. To mi přijde sakra důležité!"
Jasně, že rozhoduje. Vždyť přeci nikdo neříká, že ne. Ale jak sám říkáte, "daní se zisk z PRODEJE akcií". PRODEJE. Ať už časový test je nebo ne, dokud ty akcie neprodáte, opakuji NEprodáte, tak neplatíte daně (nehovořím teď o opcích). Tady prostě časový test nehraje roli. Nemá jak. Časový test nemůže hrát sebemenší roli, pokud NEprodáte akcie. Pokud časový test hovoří o tom, jak dlouhý je časový úsek mezi nabytím akcií a jejich prodejem, opakuji PRODEJEM, tak pokud NENÍ prodej, je jedno, zda je časový test jedna minuta, 3 roky nebo není vůbec. Bez PRODEJE akcií Vás časový test prostě nezajímá. Ten hraje roli tehdy, když je prodáte. Vždyť to sám tvrdíte.
A to je ten problém. Obvykle se bohatým vytýká to, že se nedaní nárůst hodnoty akcií, které se ale NEprodaly. NEprodaly. Na to se ten článek snažil upozornit. Vždyť to sám říkáte. Vy sám jste řekl, že se "daní se zisk z prodeje akcií". Tak pak nechápu, jak se může někomu vytýkat nárůst jmění a nedanění zisku, když ty akcie NEprodal". Musk uplatňuje opce, má za to platit daně, proto nyní prodal akcie, aby na to měl. Ale jde o to, že veřejnost mu vytýká něco jiného.
Vždyť výše říkám, že jsem to napsal špatně a mýlil jsem se. Tam se to skutečně dělí na dvoje daně (jedny při nabytí, druhé při prodeji), což jsem říkal špatně. Svou chybu uznávám.
"Časový test rozhoduje, jestli se daní zisk z prodeje akcíí. To mi přijde sakra důležité!"
Jasně, že rozhoduje. Vždyť přeci nikdo neříká, že ne. Ale jak sám říkáte, "daní se zisk z PRODEJE akcií". PRODEJE. Ať už časový test je nebo ne, dokud ty akcie neprodáte, opakuji NEprodáte, tak neplatíte daně (nehovořím teď o opcích). Tady prostě časový test nehraje roli. Nemá jak. Časový test nemůže hrát sebemenší roli, pokud NEprodáte akcie. Pokud časový test hovoří o tom, jak dlouhý je časový úsek mezi nabytím akcií a jejich prodejem, opakuji PRODEJEM, tak pokud NENÍ prodej, je jedno, zda je časový test jedna minuta, 3 roky nebo není vůbec. Bez PRODEJE akcií Vás časový test prostě nezajímá. Ten hraje roli tehdy, když je prodáte. Vždyť to sám tvrdíte.
A to je ten problém. Obvykle se bohatým vytýká to, že se nedaní nárůst hodnoty akcií, které se ale NEprodaly. NEprodaly. Na to se ten článek snažil upozornit. Vždyť to sám říkáte. Vy sám jste řekl, že se "daní se zisk z prodeje akcií". Tak pak nechápu, jak se může někomu vytýkat nárůst jmění a nedanění zisku, když ty akcie NEprodal". Musk uplatňuje opce, má za to platit daně, proto nyní prodal akcie, aby na to měl. Ale jde o to, že veřejnost mu vytýká něco jiného.
Odpovědět0 0
Ano, říkáte to správně, tady jsem to popletl a neměl pravdu. I v tomto případě se daně platí, které se pak mohou navýšit při jejich prodeji o další daně, o kterých jsem mluvil. Musk právě kvůli uplatnění opcí bude muset platit daně, a proto musel prodat akcie, aby na to vlastně měl peníze.
Odpovědět0 0
Časový test v tom nehraje žádnou výraznější roli. I kdyby nebyl, stále není potřeba platit daně ze zhodnocování majetku. Muskovi se vytýká to, že je nejbohatším člověkem na zemi, přitom neplatí daně ze svého bohatství. Jmění se mu zvýší o 100 mld. USD a neplatí z toho nic. Jenže pokud vlastní akcie, jejich cena kolísá nahoru a dolů, jmění se sice mění, ale dokud je neprodá, nemá z toho zisk nebo ztrátu (ta hodnota se mění každou minutou, nebudete přeci platit daň z každého minutového pohybu směrem nahoru). Že jeden den spadnou akcie na polovinu znamená, že jste prodělal jen tehdy, když je v tom propadu prodáte. Stejně tak zdvojnásobení hodnoty neznamená, že jste vydělal 100 %, pokud je v tomto okamžiku neprodáte. Vyděláte/proděláte, až zrealizujete prodej (a zisk/ztrátu).
Je potřeba dělat rozdíl mezi tím, kdy uplatníte opci a obratem ty akcie prodáte, a hodnocením majetku při růstu hodnoty akcií.
1) Zjednodušeně, v případě opcí máte právo koupit v určitou dobu akcie za určitou hodnotu. Třeba za rok je můžete koupit za 20 USD. Rok uplyne, firma má hodnotu 50 USD. Uplatníte opci, provedete domluvený nákup za 20 USD (přestože na trhu mají hodnotu 50) a prodáte za 50. V tomto případě jste realizoval zisk 30 USD na akcii a platíte logicky daně. Ale co když opci uplatníte (nakoupíte za 20 USD), ale akcii obratem neprodáte? V takovém případě máte jen nákup. Nákup ale není zisk, jak z toho chcete platit daně?
V zásadě tato "výplata" pro CEO je jen umožnění mu koupit akcie za předem stanovenou cenu (v tomto případě levněji). Levnější to pro něj bude jen tehdy, pokud dotáhl firmu k vyšší ceně akcií. Pak už je na něm, zda je koupí za 20 USD (uplatní opci) a následně prodá za 50 USD (pak tedy platí daně z 30USD zisku) nebo si je nechá (pak logicky daně neplatí, protože jen "nakupoval levněji", zatím měl jen náklady, ale žádné příjmy, ty akcie nemá zdarma). Když si je nechá a prodá je třeba o další rok později za 100 USD, pak by logicky měl platit daně z 80USD zisku a ne 30USD "zisku" v době nabytí (nákupu) akcií.
2) Pokud máte akcie, které měly před rokem hodnotu 20 USD, nyní mají 50 USD, tak ačkoli se Vám jmění více než zdvojnásobilo, pokud jste je neprodal, těch 50 USD nemáte a daně logicky neplatíte. Nemáte totiž z čeho. Daně můžete platit, až ty akcie proměníte v peníze, kdy je jasné, jaký byl rozdíl mezi nákupem a prodejem. Nedává smysl dnes platit daně z 30USD "zisku", když zítra (kdy je stále budete držet) bude "zisk" třeba jen 20 nebo už 40 USD. Tohle není žádné vyhýbání se daním.
Problém je v tom, že se toto Muskovi a jiným vytýká, přitom je to logické. Jaké přesně je danění v USA, to nemám nastudováno. Jde o ten koncept, kdy nedává smysl po někom chtít daně ze zhodnocování majetku, dokud ho neprodal a nezrealizoval zisk, což se Muskovi vytýká, a co se chce v nějaké formě aplikovat.
Je potřeba dělat rozdíl mezi tím, kdy uplatníte opci a obratem ty akcie prodáte, a hodnocením majetku při růstu hodnoty akcií.
1) Zjednodušeně, v případě opcí máte právo koupit v určitou dobu akcie za určitou hodnotu. Třeba za rok je můžete koupit za 20 USD. Rok uplyne, firma má hodnotu 50 USD. Uplatníte opci, provedete domluvený nákup za 20 USD (přestože na trhu mají hodnotu 50) a prodáte za 50. V tomto případě jste realizoval zisk 30 USD na akcii a platíte logicky daně. Ale co když opci uplatníte (nakoupíte za 20 USD), ale akcii obratem neprodáte? V takovém případě máte jen nákup. Nákup ale není zisk, jak z toho chcete platit daně?
V zásadě tato "výplata" pro CEO je jen umožnění mu koupit akcie za předem stanovenou cenu (v tomto případě levněji). Levnější to pro něj bude jen tehdy, pokud dotáhl firmu k vyšší ceně akcií. Pak už je na něm, zda je koupí za 20 USD (uplatní opci) a následně prodá za 50 USD (pak tedy platí daně z 30USD zisku) nebo si je nechá (pak logicky daně neplatí, protože jen "nakupoval levněji", zatím měl jen náklady, ale žádné příjmy, ty akcie nemá zdarma). Když si je nechá a prodá je třeba o další rok později za 100 USD, pak by logicky měl platit daně z 80USD zisku a ne 30USD "zisku" v době nabytí (nákupu) akcií.
2) Pokud máte akcie, které měly před rokem hodnotu 20 USD, nyní mají 50 USD, tak ačkoli se Vám jmění více než zdvojnásobilo, pokud jste je neprodal, těch 50 USD nemáte a daně logicky neplatíte. Nemáte totiž z čeho. Daně můžete platit, až ty akcie proměníte v peníze, kdy je jasné, jaký byl rozdíl mezi nákupem a prodejem. Nedává smysl dnes platit daně z 30USD "zisku", když zítra (kdy je stále budete držet) bude "zisk" třeba jen 20 nebo už 40 USD. Tohle není žádné vyhýbání se daním.
Problém je v tom, že se toto Muskovi a jiným vytýká, přitom je to logické. Jaké přesně je danění v USA, to nemám nastudováno. Jde o ten koncept, kdy nedává smysl po někom chtít daně ze zhodnocování majetku, dokud ho neprodal a nezrealizoval zisk, což se Muskovi vytýká, a co se chce v nějaké formě aplikovat.
Odpovědět0 0
Článek chtěl poukázat na to, že někdy je jednoduché odsoudit něco nebo někoho, aniž by se člověk více zamyslel nad tím, co to znamená. Pokud člověk skutečně nevytvoří zisk (např. neprodá akcie), tak i když se zvyšuje hodnota akcií, člověk nemá co danit, protože nemá příjem. Ten vznikne až prodejem. Stejně jako nesmysl danit zvyšující se hodnotu domu, když v něm pořád bydlíte. Má smysl to danit až tehdy, kdy ho prodáte. Jde v podstatě o to, že se mu vytýká situace, ve které tak úplně není, a ve které kdyby byl, tak by neplacení daní dávalo logiku. Snažil jsem se poukázat na to, že někdy dává smysl neplatit daně (když vlastně není z čeho), a že Musk neplatí daně, když nemá, a platí, když je platit má. Prostě námět k zamyšlení nad tím, že vše není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. V některých pasážích to ale mohlo být napsáno lépe.
Tohle je právě problém těch opcí, kdy Musk bude muset danit (není to totiž výše uvedený případ, který se mu mnohdy vytýká a kterému jsem se věnoval), protože mu kvůli jejich uplatnění naskočí daň, na kterou nemá peníze (má akcie s nějakou hodnotou, ale ne peníze v této hodnotě). Takže to chytře zaobalil do hlasování na Twitteru, kdy mu to lidé posvětí a ještě si přihřeje polívčičku a udělá ze sebe "dobráka, který chce platit daně". Bylo by zajímavé, co by Musk dělal, kdyby hlasování vyšlo opačně, a on neměl jak zaplatit ty daně kvůli uplatněným opcím.
Tohle je právě problém těch opcí, kdy Musk bude muset danit (není to totiž výše uvedený případ, který se mu mnohdy vytýká a kterému jsem se věnoval), protože mu kvůli jejich uplatnění naskočí daň, na kterou nemá peníze (má akcie s nějakou hodnotou, ale ne peníze v této hodnotě). Takže to chytře zaobalil do hlasování na Twitteru, kdy mu to lidé posvětí a ještě si přihřeje polívčičku a udělá ze sebe "dobráka, který chce platit daně". Bylo by zajímavé, co by Musk dělal, kdyby hlasování vyšlo opačně, a on neměl jak zaplatit ty daně kvůli uplatněným opcím.
Odpovědět0 0
Zrovna polohování vozu na silnici je v celém autonomním řízení jeden z nejmenších problémů.
Odpovědět0 0
Není to Level 5, takže stále řidič.
Odpovědět0 0
Ne, dělám to přímo na iPadu. Pochopitelně se tu bavím o 12,9" verzi Pro (mám to i kvůli kreslení), na menším by to byla pěkná pakárna. Pro střih používám Luma Fusion na iPadu, na PC pak stařičké Premiere Elements (stále asi nejkompatibilnější věc se vším, ale HEVC, 10bit nebo 4K60p výstup už to nedá, to poslední se dalo docílit pomocí QuickTime, což je dnes opět věc dávno za zenitem).
Odpovědět0 1
