Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od Milan Šurkala (30)
"A nebude to skôr o grafickej karte? ­"

Ano, je to i o grafické kartě. Což je v dnešní době poněkud problém sehnat.

"DaVinci Resolve to nezožerie? ­"

Sežere, ale je dost nestabilní a s grafikou si moc nerozumí. Premiere Elements to nesežere ­(a to sežere skoro všecko, asi nejkompatibilnější aplikace se vším, neumí ale 4K60p výstup bez QuickTime, který tam už nechci instalovat a 4K60p je čím dál víc potřeba­), další ­"uznávané­" video aplikace mají problém skoro se vším, že až nechápu, jak to vůbec můžou prodávat. Klasický Premiere Pro bude asi nejlepší řešení, byť možná trochu overkill. Ale pokud mi postačí Luma Fusion na iPadu Pro za jednorázový poplatek ve výši desetiny ročního poplatku za Premiere, tak je docela jasno. I když osobně bych to díky Adobe Stock mohl mít za půlku běžné sazby.
Odpovědět0  0
Ano, to je také docela dobře možné. Pár příhozů už zmizelo, nebylo by až tak překvapivé, kdyby zmizely všechny.
Odpovědět0  0
No, uvědom si, že závody v high­-endu umožňují vyvinout ten levný a dostatečný výkon pro mainstream. Bez toho bys to neměl za takovou cenu, jakou to máš, a ten výkon by ti v mainstreamu stačit nemusel. Kolikrát se kolem toho probublávání drahých technologií pro early adoptery postupem času do mainstreamu budeme ještě točit?

Pokud jde o mně, stříhám videorecenze pro Digimanii čím dál častěji na iPadu, protože je to svižnější a lépe ovladatelné než na 12jádrovém Ryzenu s 64GB RAM ­(za což mohou i aplikace ­- sehnat aplikaci pro Windows, která sežere většinu videí včetně 10bitových H.265, zároveň ale není složitá jak pro Hollywood, není úplně snadné­). Teď je také otázka, jsem normální člověk nebo ne? Že to ty nevyužiješ, neznamená, že to nevyužije někdo jiný.
Odpovědět1  1
Co to má společného s komunitou Applu? Tady mohou klidně přihazovat spekulanti s Androidem, kteří na tom jen chtějí při dalším prodeji vydělat. Nepřijde mi moc pravděpodobné, že někdo bude dávat 2 miliony Kč za to, aby si mohl iPhone nabíjet přes USB­-C port. Tohle vidím spíše na investiční zájem.
Odpovědět2  1
"k tomu idealne aj lacne​­/ekologicke a trvacne baterie­"

Tak tohle docela splňují LFP baterky, které se pro soláry používají už pěknou řádku let.
Odpovědět1  0
Na tohle se dělalo tolik studií, že není velký problém si to zjistit. V závislosti na typu panelu, zemi použití, umístění a dalších parametrech to bývá zpravidla mezi 1 až 4 roky ­(v USA o něco více­), takže se to emisně zaplatí velmi rychle.

Je konec roku 2021, opravdu tu musíme stále vytahovat argumenty, které byly validní tak na přelomu tisíciletí?
Odpovědět1  1
20 % je hodně. Uvědomte si, že vývoj je postupný. Jestli někdo čeká, že se najednou objeví ­"revoluce­" v baterkách, která všechno zázračně zlepší o 100 %, tak se možná nikdy nedočká a za 30­-40 let si všimne, že jezdí už jen elektromobily a ty ­"zázračné­" baterky už dávno mají.

Když to tak vezmete, v historii Li­-Ion se žádná větší revoluce nekonala. Sice se úplně měnily směsi ­(LFP, LCO, LTO, NCA, NMC,...­) a jediné, co mají jednotlivé Li­-Iony společného, je asi jen to lithium ­(a to ještě v různých formách­). Nic z toho neposunulo baterky na dvojnásobek. Ano, LFP mají násobně vyšší výdrž a znatelně nižší cenu, ale za cenu zhoršení jiných vlastností. Pořád tu máme ale spíše dílčí vylepšení v jednotkách procent. Jenže právě tyhle malé kroky udělaly to, že z necelých 100 Wh­/kg, které měly Li­-Ion na začátku, mají dnes přes 270 Wh­/kg a jak vidíme, v následujících letech bychom měli být někde kolem 350 Wh­/kg ­(spousta projektů ohlašuje začátek komerční výroby okolo let 2024­-2026, NIO má jít na trh se solid­-state s 360 Wh­/kg v příštím roce­). Nikde žádná vyložená revoluce, ale kdyby před Vás někdo v roce 1991 postavil dnešní Li­-Ion, za revoluci byste to považoval. 20% skok je velmi výrazně nad tím, co je běžné ­(průměr je 3,5 % za rok­).
Odpovědět0  0
Ale to je právě ta dvojsečná zbraň. Vezměme třeba, že by to bylo tradičních 15 %. Dostane akcie za 1 milion Kč, zaplatí na daních 150 tisíc Kč. Jenže akcie poletí na 10násobek, prodá je za 10 milionů, ale zaplatil 150 tisíc. To je zdanění 1,5 %, to by ho vyšlo hodně lacino ­(a teď nemluvíme jen o Muskovi, ale obecně­). Nebo naopak, akcie spadnou na desetinu a člověk je prodá za 100 tisíc. Pak má příjmy 100 tisíc, ze kterých odvede daň 150 tisíc, tedy 150 %. To je pěkně likvidační ­"výplata­".

Představte si třeba sebe v dané situaci, dotáhne to do extrému. Dostanete např. prémii v podobě akcií firmy za 100 tisíc Kč. Budete tedy povinen platit 15tisícovou daň. Během zavření trhu se objeví skandál a firma otevře následující den za poloviční hodnotu. Vy nemáte 100 tisíc Kč, Vy máte akcie za 50 tisíc Kč, za které musíte zaplatit 15 tisíc Kč daň a kdo ví, kolik bude jejich cena v okamžiku, kdy se Vám je podaří prodat.

Chápu Váš postoj ­"kdyby dostal prachy a koupil akcie­" a on svým způsobem dává smysl, ale umí být více nefér, než ten běžně používaný.
Odpovědět0  0
Tady zase trochu pozor, Vy zas míříte do opačného argumentačního extrému. Ten výkon v single­-thread, o kterém je tu řeč, má M1 podobný jako M1 Pro i Max. Jde o test CPU, tak by mi nepřišlo moc fér do toho tahat TDP všech jader se započítaným TDP grafiky, když ta nepřijde ke slovu ­(a to pochopitelně u obou, tedy Applu i Intelu­), stejně jako další jádra CPU.

Když se podíváme na testy Intelu, tak u něj jednojádrové vytížení obvykle znamená něco okolo 50­-90 W ­(záleží na procesoru a benchmarku­). Apple má těchto 90 W, když se vytíží ne jedno jádro, ale všechna CPU jádra i GPU. A tady si ještě dávejte pozor, on je rozdíl, zda berete spotřebu CPU nebo celého počítače, tedy i s monitorem, protože těch 119 W má celý počítač se vším všudy, ale ne CPU... Asi Intelu také nebudeme připočítávat nějakou grafiku a monitor.

Co jsem se díval na měření spotřeby Applu v single­-thread, nejvyšší hodnoty byly okolo 11­-15 W. Multi­-thread zhruba 35­-45 W. Když tedy vezmu průměry, tak single­-thread u Applu cca 13 W proti Intelu cca 70 W při stejném single­-thread výkonu. To je docela dost velký rozdíl.
Odpovědět2  0
"A co si tak pamatuji, tak sirovodík není zrovna zdraví prospěšná látka.­"

A čím že to přesně vadí? Jestli je to nebezpečný odpad, tím lépe je, že se použije k něčemu užitečnému. Že se použije k výrobě baterky, neznamená, že v ní bude v této formě i ­"uložen­". A i kdyby byl, jaký je tam problém?
Odpovědět1  0
Vždyť o baterkách jsme psali i v pátek ;­-)
Odpovědět4  1
Tohle ale Intel nezveřejňoval, ten s tím nemá nic společného, aby se měl stydět za nějaké zveřejňování.
Odpovědět1  0
Díky. Očividně jsem to při kontrole opravil na druhou špatnou možnost :­-)
Odpovědět1  0
Ale kdo tady hovoří o přenosu 6K a 8K přes internet a jeho prezentaci? Jde přeci o to zpracování, to nemusí okamžitě znamenat i prezentaci videa v tomto rozlišení. Smyslem 6K a 8K není v dnešní době takové rozlišení prakticky použít i pro výstup ­(to máte pravdu, byť už tu máme spoustu 8K fotoaparátů, kamer i televizí­), ale používat ho pro vytváření kvalitního 4K nebo dokonce i jen Full HD. Tato rozlišení můžete využít k různým efektům ­(bezeztrátový zoom ­- variabilní oversampling, panning,...­) a tam ten výkon pro 6K a 8K najde upotřebení už dnes.

Kdybych to měl brát podle sebe, tak první 8K videoklip jsem dělal už v roce 2015. Tehdy jsem těch 50 sekund záznamu vytvářel několik dní. Ale tímto se pochopitelně nedá řídit. Navíc jsem to dodnes neviděl v plném rozlišení :­-)
Odpovědět0  0
"Porovnani vykonu podle rychlosti zpracovani videa je podle me out.­"

Nikdo nestaví porovnání výkonu jen a pouze na zpracování videa. Tohle je ukázka výkonu u jednoho z mnoha použití. Že Vy neznáte nikoho, kdo zpracovává 6K nebo 8K videa, vůbec neznamená, že se takoví lidé nenajdou ­(teď nebo v budoucnu, kdy se 8K video více rozšíří s tím, jak se zvyšuje počet fotoaparátů a kamer, které to umí­).
Odpovědět0  0
Nějaká data k tomu? Tohle by mě zajímalo.
Odpovědět0  0
Já se z těch milionů a miliard jednou zblázním. Díky.
Odpovědět3  0
"šlo čistě o těch 300 dolarů mezi dvěma konkrétními sousedními modely m1­"

Tak když je to tam asi napsané a ještě v dolarech, tak budu asi logicky předpokládat, že jde o dva stejné modely lišící se jen a pouze tím 14C a 24C, když je o tom řeč,... a že půjde o cenu v dolarech, když tam jsou dolary napsané, a ne v korunách. To dá rozum.

"proč nešlo podobný odkaz na konfigurátor prostě použít hned ​­"jak o něj šlo​­"?­"

Vždyť už na začátku jsem Vám říkal, že se máte dívat na 14­" model a ne na 16­" ­(protože ten nemá 14C verzi­). Děláte tady ze sebe nejchytřejšího na světě, tak jsem předpokládal, že tomu tak skutečně i je a že jste logicky zadal do prohlížeče apple.com,... když je řeč v dolarech, tak jste naprosto logicky zapnul americkou podobu stránky a ne českou,... když jsem Vám řekl, že 14C GPU, u kterého srovnání 14C vs 24C můžeme provést, má jen 14­" model, tak jste logicky vybral MacBook Pro 14­" a tam jste si ty verze, o kterých jsem psal hned na začátku ­(cituji ­"14​­" MacBook Pro 10C​­/14C​­/32GB stojí 2599 USD, 10C​­/24C​­/32GB stojí 2899 USD­") naklikal. Ty konfigurace jste tam měl naprosto jasně napsané hned v mé první větě.

Vy jste ale najednou začal tahat do celého problému koruny a pak se začal točit na tom, že 300 USD není 8000 Kč, přičemž to nikdo netvrdil. Promiňte, ale prostě jsem ­(bohužel naivně­) předpokládal, že se zvládnete doklikat do konfigurátoru a tam nastavit konfigurace, které jsem Vám jasně napsal.
Odpovědět0  0
Jaké ­"uhnout­"? Komplikator se vyjadřoval o rozdílu cen dolarech. Tak mi vysvětlete, proč bychom do toho měli tahat najednou Vaše koruny, když se srovnávaly rozdíly cen v dolarech? To by mě tuze zajímalo.
Odpovědět0  0
Tak mi dovolte připomenout konverzaci

Původní tvrzení: ­"Rozdíl ceny mezi M1 Pro 10c CPU a 14GPU a M1 max s 10cCPU a 24GPU jsou 300 dolarů­"

Řeč je jasně o dolarech a rozdílech 14C a 24C. Nic o RAM, SSD,... Ale o jádrech GPU.

Vy: ­"Rozdíl 300 dolarů?? Ale notak, ten 16​­" Pro je od +​­-75 000 a s M1 Max od 105 000kč.­"

Kdo tady zatáhl koruny? Vy. Proč koruny, když byla řeč o dolarech?

Vy: ­"Samostatně to koupit nejde a nejlevnější je tu za 105 000, ukažte mi model kde se liší jen a pouze procesorem. a rozdíl je 7 000! ­"

Proč 7000? Kdo tady kdy mluvil o korunách? Pořád byla řeč o dolarech. 300 dolarech.

https:­/­/www.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7777574­/292717631?secret=7e12dcd673aa4376a66e324e020e6ffbCfS6tk9YR3

Máte tu dvě verze, které se liší jen a pouze procesorem, a jak sám dobře vidíte, rozdíl je skutečně 300 USD. V ČR je to 8000 Kč, což je pravda, ale Komplikator přeci neříkal, že je to 7000 Kč, ale 300 dolarů. Což, jak vidíte, u verzí, které se liší jen a pouze procesorem, pravdou skutečně je.

Abyste si to mohl sám ověřit, tak koukněte na https:­/­/www.apple.com­/shop­/buy­-mac­/macbook­-pro­/14­-inch­-space­-gray­-8­-core­-cpu­-14­-core­-gpu­-512gb
Odpovědět0  0
"Rozdíl ceny mezi M1 Pro 10c CPU a 14GPU a M1 max s 10cCPU a 24GPU jsou 300 dolarů, to si většina uživatelů takového stroje vydělá bez problémů za den, někteří dokonce za hodinu​­/dvě.­"

Kde tady byla řeč o korunách? Byla řeč o dolarech, tak proč sem taháte koruny?
Odpovědět0  0
https:­/­/www.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7777005­/292680904

Pokud vezmeme stejné MacBooky Pro, které se liší jen a pouze 10C­/14C a 10C­/24C, tak rozdíl je 300 USD. Na screenshotu to jde vidět. Pokud do toho ale začnete míchat změny jiných parametrů, tak se rozdíl pochopitelně změní, to dává logiku, což platí např. pro konfigurace RAM, které v jedné z verzí nejsou. V takovém případě rozdíl skutečně vzroste, např. pokud někdo chce 64 GB, ale stačí mu 14C ­(musí 24C­), nebo pokud chce 24C, ale stačí mu 16 GB ­(musí 32 GB­). Pak se ale nebavíme o rozdílu 14C a 24C, ale o rozdílu jader GPU i RAM dohromady ­(což pro některé lidi může mít také význam ­- ten rozdíl se mění podle toho, jaké jsou další požadované parametry, takže je 300 USD i 700 USD­).
Odpovědět0  0
Nezapomínejme, že čistý přepočet USD na CZK není možný ­(třeba už jen proto, že máme uváděné ceny s DPH­). Pokud se podíváme třeba na i9­-11900K, který je běžně k dispozici za 549 USD a u nás za 14000 Kč s DPH ­(tedy 1 USD = 25,5 Kč s DPH a nikoli 1 USD = 22,05 Kč, jak to vychází dle kurzu­), tak nás 670 USD dostává někam přes 17000 Kč s DPH.

Jenže Microcenter má 11900K levněji než ostatní prodejci, za 499 USD, tedy bychom měli použít spíše 14000­/499 = 28,06, tedy 1 USD na Microcenter = 28,06 Kč s DPH u běžných prodejců u nás. 670 USD pak míří dokonce na 18800 Kč s DPH.
Odpovědět0  0
"A diky cemu diky dotacim ​­(dostal pres 30 miliard​­),emsinim povolenkam? ­"

Asi jste nečetl ten článek. Tesla má zisk přes 1,6 mld., povolenky byly 0,28 mld. Takže ne, povolenky to nejsou. Dotace také ne, protože dotace nedostává Tesla, ale zákazníci. A pokud už myslíte pobídky, daňové úlevy a tak, tak někde jsme to tu počítali a pro nevadskou Gigafactory to vychází na 0,018 mld. čtvrtletně ­(setina zisku, 1­/800 příjmů­). Takže tím to asi také nebude.

"Akorad sasek Musk na tohle dostava dotace.­"

Opravdu? Co vím, tak dotace na elektrická auta ­(nebo třeba i zefektivnění spalovacích­) dostává kdekdo.

"je kravina at uz kvuli bezpecnosti,kapacity ​­(zivotnosti​­) baterii nebo ceny­"

Tak bezpečnost záleží také na typu akumulátoru. Jako elektrotechnik byste mohl vědět, že třeba NCA, NMC není totéž jako LFP. Ne každá Tesla má stejnou tendenci k hoření.

" Jako sorry abych dal za Teslu 3 mega kde za 8 let budete mit kapacitu baterie v haji­"

Ano, a proto statistiky životnosti akumulátorů Tesly, především typu NCA, který životností až tak nevyniká, ukazují, že po 320 tisících km mají průměrně ještě okolo 90 % původní kapacity. Teď tam začali montovat i LFP, a jak jistě jako elektrotechnik víte, zde hovoříme o životnostech v mnoha tisících cyklech ­(obvykle 4000+­). Tak si to spočítejte. Jestli to bude mít dojezd na jeden cyklus 400 km ­(papírově tak 500 km, což ty Tesly mají­), tak během životnosti se to ze 400 srazí na 320 km, průměrně řekněme 360 km. Krát 4000 = 1,44 milionu km. To je málo? Problémy tam budou jinde.
Odpovědět0  0
Tak tohle už záleží na konkrétních městech. Třeba tady v Ostravě bych s Vámi rozhodně nesouhlasil a situace se, co se týče hromadné dopravy, stále zlepšuje, byť se pořád najdou nějaké mouchy. Spojení z okolních měst se zlepšuje, odstavná parkoviště tu máme nově také a další P+R jsou v plánu, spojení do centra pravidelné a rychlé. Více se integrují další systémy, autobusy i s vlaky dohromady, Wi­-Fi ve všech vozidlech ­(byť dnes s mobilními daty to už není tak potřeba­), máme nové parciální trolejbusy ­(většinu cesty po centru obslouží jako trolejbus, okraj města a okolní dědiny jako elektrobus­), chtějí zavést vodíkový pohon ­(jak Ostrava sama, tak Havířov na meziměsto­), autobusy z velké části na CNG, několik elektro, rozšiřuje se podpora bikesharingu,...

Že to nefunguje v Praze, neznamená, že se nesnaží ani nikde jinde. Kdysi jsem jezdil autem skoro všude, dneska ho vytáhnu jednou za 3 týdny, a to ještě spíše jen proto, aby se občas projelo, než že bych musel. Nicméně toto je spíše záležitostí regionů. EU to podporuje, ale jak moc se to realizuje v praxi, to už je na krajích a městech.
Odpovědět1  0
"Mimichodem 300 dolarů fakt není 8 000.­"

Pokud vím, tak se hovořilo o tom, že rozdíl mezi 14C a 24C je 300 USD, což, jak jsme si ukázali, je. Původní příspěvek byl o dolarovém rozdílu, tak proč tu taháte jinou měnu? Pokud se bavíme o rozdílu v dolarech, tak se bavíme o rozdílu v dolarech a ne korunách.
Odpovědět0  0
"Pořád mi to uniká.­"

Protože si pletete průmyslové povolenky a emisní kredity u automobilů. I když mají spoustu společného, jsou tam také rozdíly. Zmrzlinář je nemůže obchodovat, protože zmrzlinář nevyrábí a neprodává elektromobily. Množství ­"povolenek­" ­(kreditů­) je omezeno tím, kolik nízkoemisních vozů ­(a s jakými emisemi­) prodá výrobce pod jeho emisní limit ­(v EU­). Jaká je cena, to záleží na výrobci A, který se dostal pod limit, a výrobci B, který se pod ten limit nedostal. To je na jejich dohodě. Ty kredity si výrobci prodávají přímo mezi sebou. S nimi nikdo jiný neobchoduje. To nejsou klasické průmyslové povolenky, u kterých je těch diskutabilních vlastností přeci jen více. Povolenka pro auta funguje jinak než povolenka pro elektrárnu.

Teď budu střílet čísla, jen pro ukázání konceptu. Takový Renault, který se dostal pod svůj limit, může třeba ­"přepsat­" svých 20000 elektromobilů na někoho jiného. Řekněme třeba na Mazdu, pokud ta se pod svůj limit nedostane. Renault tak své emise papírově zvýší ­- jako by ty EV neprodal ­(ale pořád neplatí pokutu­) a Mazda je připsáním si EV od Renaultu sníží, takže také nebude platit pokutu. Pro Mazdu bude rozhodně levnější zaplatit třeba v přepočtu 100 USD na auto za koupi emisních kreditů než 10násobek za každé auto na pokutě. Kdyby ten kredit nebyl levnější než pokuta, tak by ta Mazda žádný kredit nekupovala a zaplatila by pokutu. Takže to auto je levnější, než by bylo s pokutou ­(resp. není o tolik dražší, o kolik by bylo, kdyby si nemohla koupit povolenku ­- problémem je ta pokuta, ne povolenka­).

A co je potřeba si uvědomit, je to, že pokud tu nebude žádný Renault, Tesla nebo prostě někdo, kdo se dostal pod limit, tak tu také nebude nikdo, od koho by se ta ­"povolenka­" ­(kredit­) dala koupit. Takže celé odvětví se musí emisně posunout. Pokud to spolu nedokážou, tak někdo to bude muset zaplatit. Jen EU je jedno, zda jeden výrobce udělá dva kroky vpřed a jeden žádný, nebo oba dva udělají jeden krok vpřed, protože v obou případech byly udělány dva kroky a podobného snížení emisí.
Odpovědět0  0
"Já bych rád viděl víc relevantních výsledků a ne jen cherry picking ad apple....­"

No cherry picking... Kdyby Apple chtěl opravdu udělat pořádný cherry pick, tak tam měl dát mobilní GeForce RTX 3060 na nejvyšší TGP. Výkon řešení Nvidie by klesl o 5 % a spotřeba by stoupla asi o 25 %. Tedy by dosáhl o 30 % lepšího výsledku.

BTW. Dneska se objevily další testy. Dosáhlo to na výkon desktopové RX 5700XT ­(není jasné, zda M1 Max byla 24C nebo 32C verze, předpokládám tu silnější, tak skvělý ten M1 Max asi není, aby to zvládl s 24C verzí­). Což zase ukazuje někam k výkonu standardní mobilní RTX 3070 ­(tedy podtaktované mobilní RTX 3080­).

Ano, chtělo by to více testů ­(s tím nelze nesouhlasit­), ale benchmarky i hrubý teoretický výkon, v podstatě všecko kromě těžby kryptoměn ­(a zde je otázkou, nakolik máme posuzovat grafiku podle těžby krypta a ne podle grafického výkonu­), ukazuje, že to míří někam na mobilní RTX 3070 ­(resp. přetaktovanou 3060, podtaktovanou 3080­).
Odpovědět1  1
No, kdysi jsem si myslel totéž co Vy. Ale když se nad tím pořádně zamyslíte, tak to vůbec úchylárna není. Je nutné si uvědomit, že cílem je dosáhnout nějakého snížení emisí. Obchodování s emisemi Vám dává svobodu, jak toho dosáhnout. Když ty kredity mít nebudete, tak se všichni výrobci musí snažit nějak. Nikdo není tlačen do elektromobility, protože proč by to dělal, když nemusí? Stačí mu plugin hybrid. Ten se dostane do limitů a OK, větší snahu nijak zvlášť nezúročí. Ten, kdo by se nesnažil, holt bude muset taky do plugin hybridů. Takže se oba musí snažit stejně. A Vy jako zákazník? Nemůžete si koupit klasické levné auto, patrně nebudete mít ani na výběr moc elektromobilů, jen hafo plug­-in hybridů. Jednotvárná nabídka.

Ale když můžete obchodovat s emisemi, co se stane? No někdo se může snažit více a dělat více elektromobilů. Tím pádem vykryje neúsporná auta toho, kdo se nesnaží. Ale protože to vykryje, tak jste v průměru dosáhli téhož snížení emisí. Místo toho, aby oba udělali jeden krok, jeden neudělal žádný a druhý místo něj dva. Pořád ale máte dva udělané kroky. Jenže najednou si Vy jako zákazník nyní můžete vybrat, zda chcete koupit EV, plug­-in hybrid nebo úplně nehybridní auto, protože třeba nenávidíte elektromobilitu. Zrušte obchodování s emisemi a budete si muset koupit drahý plug­-in hybrid ­(zjednodušeně­).

Uvědomte si, že tohle funguje jen tehdy, když někdo vykompenzuje toho druhého. Pokud toho smradícího nevykompenzuje dostatečný počet čistých, tak za to bude platit. Nemůže smradit nad rámec toho, co udělá druhý navíc. Do toho cíle se musíte dostat. Jinak máte problém.
Odpovědět0  0
Tesla je mini automobilka? Uvědomujete si, že míří letos na nějakých 900 tisíc vyrobených vozů ročně? To už je sféra někde jako u Škody a je asi cca 25. největší automobilkou na světě. Brzy otevře továrnu v Berlíně a Austinu, roční výroba patrně vzroste někam přes 1,5 milionu vozů ­(teoretická výrobní kapacita bude patrně atakovat 2 miliony, ale tu se jistě nepodaří dosáhnout­). To už se bavíme o překonání např. Mitsubishi nebo Mazdy. Rok 2023 má být ve znamení Cybertrucku, kde jsou stovky tisíc rezervací. Pro zajímavost, BMW a Daimler ­(Mercedes­-Benz,...­) mají okolo 2,5 milionu. Tesla je mladá automobilka, to ano, ale rozhodně ne mini.

A až bude větší, jak to zhorší ekonomiku firmy? Nechápu. Spíše naopak se všechny fixní náklady ­(vývoj,...­) rozpustí ve větším počtu vyrobených vozů, takže náklady na vůz klesnou.
Odpovědět1  0
Tak je to nejspíš 60 mm v průměru a 203 mm na délku. Takové cylindrické baterky také existují a pak sedí i ta kapacita ­(našel jsem nějaké baterky s 55 Ah tohoto formátu­).
Odpovědět0  0
No vidíte, to mi nedocvaklo, že na fotce nejsou mAh :­-­) Tak kdo ví.
Odpovědět0  0
Tak 500 nabití při 400km dojezdu je 200 tisíc km. To najedete za 6 let? Ty baterky ­(NMC, NCA­) mají výdrž přes 1000 nabití, takže tak 350 tisíc km+. Ostatně statistiky hovoří jasně, Tesly mají po 320 tisících km stále okolo 90 % původní kapacity. To rozhodně není na odpis a kdo tolik najede za celou životnost auta? Autíčko s 20km dojezdem asi nemá takový teplotní management jako Tesly a většina pokročilejších elektromobilů, který zásadně, ale opravdu zásadně ovlivňují životnost akumulátoru. Stačí se podívat třeba na to, jak mizerná životnost je baterek v Leafu, Golfu nebo Zoe se vzduchovým chlazením a jaké jsou výsledky u jiných s kapalinovým.
Odpovědět9  1
"Samozřejmě že tesla potřebuje veškeré dotace a státní zásahy. Protože přesně tyhle věci dělají z jejich aut žádaný artikl.­"

Jak bylo řečeno v článku, Tesla má jeden problém. Nestíhá vyrábět. Bez dotací by jistě byl zájem menší, to nelze popřít. Byl by ale o tolik menší, že by najednou měla větší výrobní kapacity, než stačí pokrýt? Vždyť se podívejte, že zájem dokonce stoupá, i když dotace mizí ­(USA, viz níže­). Uvědomte si, že i kdyby zájem klesl, pořád by Tesla vyrobila stejně, protože nestíhá vyrábět. Jestli je zájem třeba o půl milionu aut a vyrobí 250 tisíc, tak i když zájem klesne na polovinu, pořád prodá stejně.

"Tesla potřebuje emisní kredity. Možná nepotřebuje nutně jejich prodej, ale potřebuje jejich systém, aby křivil konkurenční prostředí a aby si díky tomu mohli za produkty říkat kolik potřebují. Protože na koupi tesly se skládá jejímu majiteli několik majitelů aut se spalovacím motorem.­"

To se pak ale nebavíme o kreditech. Si to spočítejte. Ta Tesla je díky kreditům levnější o 1150 USD na auto ­(a spalovací auto dražší asi o 100­-200 USD, neplatí­-li emisní pokutu­). Při průměrné ceně za Teslu 50000 USD. Opravdu si myslíte, že by se při ceně 51150 USD za Teslu zájem dramaticky zmenšil?

Jen tak pro zajímavost, Tesly v USA za poslední dva tři roky zdražily o více než 10000 USD ­(úplně zmizela 7500USD federální dotace ­- během roku 2019 ­- a bylo několik kol zdražování, celkově o nějakých 4­-5 tisíc USD­). A prodávají se stále. V letech 2018 a 2019 ­(tam už byly dotace pomalu snižovány­) prodala okolo 196 tisíc aut ročně. Za prvních 9 měsíců letoška prodala v USA už 223 tisíc aut ­(takže za rok to bude cca 290­-300 tisíc­). Navzdory tomu, že ta auta pro zákazníky zdražila o více než 10 tisíc USD, prodeje stouply o 50 %. Tak kde vidíte to, že Tesla potřebuje kredity? Cena by bez nich byla jen kapánek vyšší ­(desetina toho, o kolik to zdražilo za poslední 3 roky­), a přesto prodeje stoupají.
Odpovědět6  2
Můžu, vždyť jsem Vám to i ukázal. Komplikator mluvil o rozdíl 14C a 24C a jak bylo dokázáno, rozdíl mezi těmito dvěma verzemi je skutečně 300 USD, resp. 8000 Kč. Ano, můžete tam zaplést různá SSD, různé RAMky, pak už ale nesrovnáváte rozdíl mezi 14C a 24C, ale mezi více různými konfiguracemi. Byla tu řeč o rozdílu cen 14C a 24C, tak do toho nemíchejte rozdíly v jiných parametrech. To, že 14C se dá koupit s menší RAMkou a tím rozdíl zvýšit 700 USD, je pravda, ale to pak už nesrovnáváme jen 14C vs 24C, o čemž byla řeč.

Už na základě toho, z čeho vznikla ta diskuze, cituji ­"Za man skoda, ze nebude ponukany M1 Max s 64GB RAM a slabsou GK­", je jasné, že diskuze na téma nutného příplatku na 32GB ­(při změně ze 14C na 24C­) je naprosto, ale naprosto bezpředmětná, když tu šlo o to, že chce mít dokonce 64 GB, ale nemůže mít 14C.
Odpovědět0  1
Kdo ví, jak to mysleli. Možná tam mají chybu, možná myslí cylindrické články, které vyskládají do formátu 602030 a udělá to ten kvádr. Dávalo by to smysl, protože 602030 baterie mají obvykle cca 300­-400 Ah a tady na fotografii je vidět, že jedna ta cylindrická baterka má jen 80 Ah.
Odpovědět0  0
Protože se díváte na 16­" model. 16­" model jaksi s 10C­/14C objednat nejde, takže asi těžko můžeme hodnotit, jaký je cenový rozdíl mezi 14C a 24C. Takže 14­" verze 10C­/14C ­(o které byla řeč­) je za 76990 Kč, 14­" verze 10C­/24C ­(o které byla řeč­) je za 84990 Kč. Rozdíl 8000 Kč. Upozorňuji, že beru verze, které mají stejné množství RAM, ať se tedy bavíme o příplatku za těch 10 grafických jader navíc a ne ještě o příplatku za dvojnásobnou RAM.

A pokud už chcete 16­" verzi, tak verze s M1 Max 10C­/24C je za 90990 Kč ­(protože tady byla řeč o 24C, nikoli o 32C­). Poněvadž 14C verzi u 16­" neseženete, musíme se podívat na 16C. A ta je za 84990 Kč. Rozdíl 6000 Kč.
Odpovědět0  0
14­" MacBook Pro 10C­/14C­/32GB stojí 2599 USD, 10C­/24C­/32GB stojí 2899 USD. Opravdu 300 USD za lepší grafiku. Pokud se spokojíte se 16GB RAM, tak pak rozdíl vystřelí na 700 USD, to ano, ale čistě příplatek ze 10C­/14C na 10C­/24C je opravdu 300 USD. Ten rozdíl, který zmiňujete, je dán tím, že Max musí mít alespoň 32 GB RAM, zatímco Pro začíná na 16 GB.
Odpovědět0  1
Stavební spoření je investicí s velmi nízkou mírou rizika. Ale nikdo Vám nezaručí, že když dojde k nějakému extra průšvihu, že z toho dostanete to, co byste měl ­(navzdory existenci GSFT ­- Češi mají na účtech 3000 mld. Kč, ve fondu je 35 mld. Kč­). Ta pravděpodobnost, že se to pokazí, je sice malá, ale je.
Odpovědět0  0
"Jasně když výkonnou grafiku dostatečně zašktíme tak na ni pak ​­"bude mít​­""

Až na to, že pokud vím, tak se Apple vůbec nikde nevymezoval proti RTX 3080M. On to označil jen jako ­"compact pro laptop graphics­". O RTX 3080M nebyla nikde ani zmínka, jen notebook, na kterém to bylo testováno. A jako novinář jsem tedy udělal průzkum a podíval se, proti jakému HW to vlastně Apple postavil, abychom si dokázali představit, jaký výkon to tedy má mít. Tam mohla být přiškrcená 3080M, přetaktovaná 3060M... Apple to nikdy nikde nesrovnával záměrně s podtaktovanou RTX 3080, aby mu to ­"vyšlo­".

Sám říkáte, že by to mohlo mít výkon desktopové 3050, s čímž souhlasím. Což odpovídá zhruba výkonu mobilní 3060M na vyšších TGP, 3070M na středních TGP, resp. 3080M na nižších TGP. Takže pokud sám říkáte, že to má výkon desktopové 3050, který bude plus minus roven 3080M na nižších TGP, kde je ten blábol? Ten článek jasně hovoří o tom, že to má dosahovat výkonu mobilní 3080M na nižších TGP. Nikde není řeč o tom, že se to má rovnat desktopové 3080. A ostatně ten článek říká i to, že když byla použita standardní mobilní RTX 3080M, tak na to M1 Max nestačilo. Takže... kde je ten blábol?
Odpovědět1  0
Tak ona každá investice­/spekulace je v podstatě sázkou ­(která se může, ale také nemusí vyplatit­).
Odpovědět1  1
Ano i ne. Jde o to, že Vaše desktopová 3050 bude mít zhruba výkon mobilní 3080 s nejnižší TGP. Takže srovnání s 3080 blbost není. Snad sám uznáte, že mobilní čipy mají nižší výkon než desktopové varianty. Desktopová 3050 bude někde na úrovni mobilní 3060­-3070. Jenže to je také sféra, kde se pohybuje nejvíce podladěná 3080, se kterou to bylo srovnáno.

Nikdo to nikdy nesrovnával s desktopovou 3080, ale s mobilní 3080 ve verzi s nejnižší TGP. Apple ukázal i srovnání s 3080 s vyšší TGP a tam byl M1 Max tou GeForce překonán. Pořád se ale bavíme o mobilních verzích GeForce, nikoli desktopových.

To, že M1 Max nebude mít na desktopovou 3080, je nad slunce jasné. To je jiná liga. Ale ona je jiná liga i 105W mobilní 3080 a desktopová 3080.
Odpovědět0  0
Tak ono by bylo dobré si uvědomit, že toto je futures kontrakt. Týká se sice Bitcoinu, ale je to něco podobného, jako byste se se sousedem vsadili o to, zda za 10 let bude rohlík stát 5,5 Kč. Třeba se dohodnete, že od něj za 10 let koupíte 1000 rohlíků za 5,5Kč­/ks. Když budou stát 4 Kč, soused vydělá 1500 Kč ­(mají hodnotu 4000 Kč, Vám je ale prodá za 5500 Kč­). A naopak, když budou dražší, prodělá ­(bude Vám je muset prodat levněji­). To, zda je to navázáno na rohlík nebo Bitcoin... je už vcelku jedno. Vydělat můžete, i když to bublina bude.

Můžete předpokládat, že je to bublina a dohodnete se, že za 5 let prodáte Bitcoin za 20 000 USD. Smůla bude, když to bublina nebude a BTC bude třeba za 200 000 USD. To Vás vyjde hodně draho ­(­-180 000 USD­). Naopak vyděláte, když to bublina bude a BTC bude stát jen 2000 USD ­(+18 000 USD, protože to, co stojí 2 tisíce, prodáte za 20 tisíc­). Vy totiž ten BTC ani vlastnit nemusíte, stačí se vypořádat jen finančně. Takže o kterých důvěřivcích tady mluvíte? Ti, kteří věří, že to půjde nahoru nebo dolů? Pokud se vysmíváte těm důvěřivcům, kteří si myslí, že to půjde nahoru, máte dostatek důvěry a kuráže na to, abyste si vsadil, že to půjde dolů?
Odpovědět2  0
Já jen říkám, že pokud se mi 4krát zvýší hrubá síla, tak asi nebudeme očekávat, že se praktický výkon zvýší o pár desítek procent, ale spíše, že to bude nějaký ten násobek. Někde to bude možná 4x, někde 3,5x, někde třeba jen 2x. Ale rozhodně se to významně posune. Jen tak pro zajímavost, GTX 1050 Ti vs RTX 3060 Ti, 3x více GPx­/s, 3,8x více GTx­/s, 7,6x více TFLOPS, herní výkon 4,5x vyšší ­(když ty teoretické hodnoty zprůměruju, dostanu 4,8x­). Tak mi vysvětlete, proč bych při 4krát vyšším hrubém výkonu M1 Max proti M1 měl očekávat něco výrazně odlišného od 4 násobku? Možná to bude 3násobek, to je možné, ale zhruba víme, kde to cca bude. To pochopitelně neznamená, že ve všech aplikacích.

Za další, nezapomínejte, že to tady nikdo nesrovnává s desktopovou RTX 3080. Jde o mobilní verzi a ta má výkon a ta má zhruba o 35 % nižší výkon než desktopová. Takže asi 65 % jejího výkonu. Jak už jsem říkal dříve, ono také záleží na TGP. Apple to srovnával s notebookem, který měl cca 105W verzi RTX 3080, to máte dalších 20 % výkonu dolů. To jste na cca 50 % výkonu desktopové RTX 3080. A když se podíváte třeba na mobilní RTX 3060 v její 130W TGP ­(tedy tu nejvyšší­), tak ta má téměř takový výkon jako RTX 3080 s nejnižší TGP. Takže je to hodně ošemetné. Vlastně se divím, proč to Apple neudělal, protože pak by měl do srovnání kartu Nvidie s o 25 % vyšší spotřebou a o 5 % nižším výkonem než je ta nejslabší RTX 3080, kterou zvolil. Ale Apple asi není Intel.

No a když se podívám, které mobilní karty mají herní výkon cca 3,5x vyšší než M1, tak jsem někde u RTX 3060M s vyšší TGP, RTX 3070M, případně RTX 3080M s nižší TGP ­(bohužel těch her pro srovnání je minimum­). Když se podíváme na Geekbench, míří to odhadovaným výkonem spíše na RTX 2060M a RTX 2070M. Ale ty se výkonem od RTX 3060M moc neliší.

A to nejlepší nakonec, RTX 3050 v desktopové verzi bude mít vyšší výkon než v mobilní. U Nvidie jsou tyto rozdíly okolo 20­-35 %. Takže ta desktopová 3050 bude mít výkon někde tak na úrovni mobilní RTX 3060M s vyšší TGP, RTX 3070M až RTX 3080M s nejnižší TGP.

Takže ano, máte asi pravdu, že to bude výkonné jako desktopová RTX 3050. Ale asi jste úplně zapomněl, že to Apple srovnával s notebookem s mobilní RTX 3080M a ne desktopovou. A desktopová RTX 3050 bude výkonem asi tam, kde nejslabší verze mobilní RTX 3080M. Takže... kde je problém?
Odpovědět0  0
M1 grafika ­(s 8 jádry­) má 2,6 TFLOPS. Tady přeci nikdo neříká, že 4krát vyšší TFLOPS se rovná automaticky 4krát vyššímu výkonu ve hrách, ale nějaké vodítko to dá. Stejně tak stejný počet TFLOPS nemusí znamenat stejný výkon u různých výrobců. Ale opět to nějaké vodítko dá.

Dost zvláštní mi přijde hodnotit výkon grafických karet z nějakého hashrate pro těžbu kryptoměn. Neměli bychom výkon grafických čipů hodnotit spíše podle výkonu v grafických aplikacích? Odkdy hodnotíme výkon GPU na základě hashrate? Dejte mi něco hmatatelného. Ale asi si to zase budu muset udělat sám.

Tak alespoň benchmark Geekbench 5, OpenCL Score. Apple M1: 18260, GTX 1050: 18230­-18900 ­(což odpovídá i jiným testům­), RTX 3080M: 128800 ­(7krát vyšší výkon­). Kolem 70 tisíc bodů, což je 4krát vyšší výkon M1 ­(což se dá plus minus očekávat­), tu máme např. RTX 2060, RX5700 XT,... Když se podíváme na mobilní čipy, RTX3050M Ti: 55400 bodů, RTX3060M: 88000 bodů. Ve světle těchto čísel bych očekával výkon zhruba někde na úrovni RTX3060M, což vůbec není špatné. RTX3080M mi přijde poněkud optimistická ­(cherry­-pick testů?­), ale ono také záleží, jaké verze to jsou ­(ty TDP jsou u Nvidie hodně konfigurovatelné a na těch srovnáních Applu to jde také vidět, kdy 160W RTX 3080M má ve srovnání s M1 Max o dost odlišný výkon než 110W RTX 3080M­).
Odpovědět0  0
A to gigatexel, gigapixel, teraflop Nvidie je nějaký lepší gigapixel, gigatexel nebo teraflop než u Applu nebo jak? Surový výkon mají očividně dost podobný ­(to pochopitelně nemusí znamenat, že se to stejně tak projeví i v praxi­). Pro některá použití mohou být ty čipy lepší, jinde horší. Pokud to chcete stavět jen na nějakém jednom specifickém výpočtu, tak ano, je možné, že to třeba Ethereum bude těžit blbě. Ale to přeci neznamená, že to nebude tu mobilní RTX 3080 dohánět v mnoha jiných aplikacích. Moc si neumím představit, že by to při podobném surovém výkonu mělo obecně snad třetinový­-poloviční výkon, jak se snažíte tvrdit.
Odpovědět0  0
Tak se na to podívejme. Mobilní GTX 3080 ve 115W TDP verzi.

RTX3080M: 148,3 GPx­/s, M1 Max: 164 GPx­/s
RTX3080M: 296,6 GTx­/s, M1 Max: 327 GTx­/s
RTX3080M: 19,0 TFLOPS, M1 Max: 10,4 TFLOPS

Ostatně i testy ukazují, že původní M1 byla výkonem GPU někde mezi desktopovou GTX 1050Ti a GTX 1650. Se 4krát tak vyšším počtem jader bude výkon asi o dost někde jinde. Když si vezmeme, že GTX 1050Ti má cca 25 % výkonu mobilní RTX 3080 a M1 je o 20 % výkonnější než GTX 1050Ti ­(řekněme někde pod 30 % mobilní RTX 3080­), tak kolik asi bude mít 4krát výkonnější verze? Moc daleko od mobilní RTX 3080 to asi nebude.
Odpovědět0  1
Že se to nehodí na práci, která je mimo drtivou většinu běžného desktopového nasazení, ještě neznamená, že to není jako desktop použitelné. iMac není profesionální přístroj, tak od něj nechtějte profesionální výkony. Každopádně zvládne většinu běžného i poměrně náročného nasazení. Jen ne ten top, kde jde opravdu o všechno. Je nesmysl naftovému céčku vytýkat, že je to nepoužitelné auto, když se nepřiblíží rekordu na Nürburgringu, přestože to v mnoha oblastech překoná většinu aut na silnici.
Odpovědět1  1
"Tady M1 moc nezazaril, v kombinaci s 8 GB ram u imacu uplne out.­"

M1 v iMacu můžete mít i s 16 GB RAM, pokud to potřebujete.
Odpovědět0  1
A jaká je Vaše definice desktopu? Myslím, že např. i pro úpravu fotek nebo videa bych nový iMac využil dost dobře.
Odpovědět0  0
"Proc se Apple stale boji v nasazeni do desktop stroju?­"

M1 je v iMacu už od jara. Teď už chybí pro M1 jen 27­" iMac a Mac Pro. Tam by M1 Max zvládla pokrýt základní Mac Pro, ale asi ne ty výkonnější verze. Ostatně to mělo trvat dva roky a ty stále neuplynuly.
Odpovědět0  0
1, Díky, opraveno
2, Pokud vím, tak i ne­-nativní aplikace na tom běží překvapivě dobře ­(pochopitelně ne tak, jako by mohly nativně­). A těch nativních je už spousta. Ostatně ta M1 je na trhu už nějaký ten pátek.
3, TDP PL1 nemusí být skutečnou spotřebou procesoru.
Odpovědět1  0
Ano, jde to nabíjet i přes TB4 ­(USB­-C­).
Odpovědět0  0
"Případně teplo na nic neměnit a třeba s tím ohřívat vodu a tou pak domy vyhřívat.­"

Tak se to i děje. To zbytkové teplo, které vznikne při těžbě bitcoinů, v bojleru ohřeje kapalinu, která pak vyhřívá domy. Šlo o to, že se takto na teplo pro vyhřívání přemění 96 % vstupní elektrické energie. Formulaci jsem nicméně upravil, byla nešikovná.
Odpovědět0  0
64 GB RAM je k dispozici s M1 Max, který je k dispozici ve dvou variantách. Vždy s 10 jádry CPU, nicméně pokud jde o GPU, tak může mít nejen 32 jader, ale také 24 ­(levnější o 6000 Kč­). 16jádrová verze ale není k dispozici.
Odpovědět0  0
"V jednej vete sa hovori o zbytkovom teple odoberane bojlermi a v druhej zase o bojleroch, ktore konvertuju elektrinu na teplo. ­"

Asi je to trochu nešikovně napsáno. Elektrická energie je využita pro výpočet, ale drtivá většina se přemění na teplo. Takže 96 % z elektrické energie, které jde do procesu těžby, bojler zachytí v podobě zbytkového tepla a nejde jen tak zbůhdarma pryč.
Odpovědět0  0
Myslím si, že opuštění x86 chybou nebude, i kdyby dorovnali efektivitu. Už to, že sdílí jednu platformu od iPhonu až po Macbook Pro, což rázem platí nejen pro HW, ale i pro aplikace, je velkou výhodou.
Odpovědět3  0
A Vy víte, kolik falešných dat hází tohle? Také bych dával pozor, abyste náhodou nesrovnával úspěšnost CCTV kamer na ulici za různých světelných podmínek a kamer přímo zaměřených na obličej pod poměrně standardizovaným osvětlením.
Odpovědět4  0
No moc levné to asi nebude. Prvně na tom bude muset vydělat Aurora. Pak na tom musí vydělat i ta firma, která si bude službu autonomních aut u Aurory platit. A uživatel pak bude platit této firmě.

"Aby nakonec nebylo vlastní auto podstatně levnější­"

Jako u čehokoli jiného, vždycky záleží i na tom, jak často se ta služba využívá. Pokud člověk volá dvakrát měsíčně, je nesmysl si platit paušál za 500 Kč stejně jako je nesmysl provolat 2 hodiny denně bez téhož paušálu. Ta firma, která si to u Aurory objedná, může cesty pro své zákazníky nabízet opět paušálně i jednotlivě, ale nejspíš i ­"zadarmo­", protože bude zakomponována do ceny jejich služby ­(např. pokoje­). A podle toho to může mít i různou ­"výhodnost­" ve srovnání s vlastním autem.
Odpovědět0  0
Moc nerozumím tomu stesku. Vždyť je to normální služba. I za internet, volání, Netflix... si člověk platí měsíční předplatné ­(a skoro každý to tak bude dělat raději, než platit jednotlivě za každý bajt nebo zhlédnutí každého dílu seriálu či filmu­). Jak jinak byste něco takového chtěl platit? Pro firmy je mnohdy výhodnější ­(jednodušší­) platit paušál a nestarat se o to. Každý měsíc zaplatí pevnou sazbu, není třeba třeba jednou za čas kupovat novou verzi, protože se to průběžně obnovuje z předplatného, servis a údržbu řešení má na starosti poskytovatel služby a ne zákazník...
Odpovědět0  0
Ale to ­"žije víc­" ve spojitosti s penězi se přeci nemusí vztahovat jen a pouze k tomuto vesmírnému výletu.
Odpovědět1  0
"když na něčem krvácíte­"

To je právě ta otázka, zda a jak na tom krváceli, když už bylo hotovo.

"moc dobře víte, že dotace nikdy nepřestaly a budou ještě větší a pravděpodobně i u nás dojde na přímé dotace pro fyzické osoby­"

To, jaké budou, nemá nic společného s tím, jaká byla minulost Tesly. To může ovlivnit budoucnost, ale ne minulost, o které se tu bavíme. A ty pobídky pro Teslu prostě nebyly tak extrémní, že by to na tom celé stálo. Pomohly, o tom žádná, snížilo to náklady, ale ve světle celkových čísel to nedělá tak dramatický rozdíl. Jasně, že chce ušetřit, kde se dá, to je logické, ale nestojí to na tom.

"potřebuje větší MPV a bum skončí u Fábie, kde se mačká 5 lidí v zafuňém autě s velkou rakví na střeše­"

S rakví na střeše jedete leda tak na dovolenou. Přijde mi logičtější mít celý rok auto, které vyhovuje mým potřebám a jednou ročně použít rakev, než se celý rok otravovat s obrovským autem kvůli jedné dovolené v roce ­(byť to tak někteří dělají­).
Odpovědět0  0
"přišlo to moc brzo a bylo to extrémně drahé vzhledem k tomu, co to nabízelo​­"

S tím se dá souhlasit. Nicméně, když už ta infrastruktura a auta existovala, nemyslím si, že to museli odepsat až tak rychle ­(ale mohu se mýlit­).

"jednoduše měl Musk lepší načasování​­"

Ano, to mu pomohlo také, ale s těmi dotacemi bych tolik nesouhlasil. Ty opravdu nevypadají být až tak kritickým činitelem ­(to neznamená, že nepomohly­). S auty, jak jsme si ukázali, by i při desetinovém zájmu bez dotací měla Tesla pořád obrovský problém vyrobit ten počet aut, který lidé chtěli. A ­"dotace­" na továrny jsou v drtivé většině daňové úlevy, které ještě ve většině nebyly ani vyčerpány. Dělat z něčeho, co tvoří tak možná procento celoživotních příjmů něco, bez čeho by to nikdy nefungovalo, mi přijde trochu přehnané.

"kdyby to nabízeli např. za 150 tisíc, tak na silnicích bude převládat jen tento model a tím jsem si jistý­"

No, kdyby... S těmi technologiemi by to asi nikdy nešlo. Ale s tou nepraktičností v dnešní době nevím, nevím.
Odpovědět0  0
"Proč tam není li​­-ion, nejvíce používaný v elektromobilech pro největší elektrickou hustotu?­"

Jak to, že tam není Li­-Ion? Vždyť tam jsou jen Li­-Iony.
Odpovědět0  0
GM EV1 byl zajímavý počin. V podstatě šlo asi o první větší vážný pokus o použitelný elektromobil, ale ani zdaleka to nebyl pokus o elektromobilitu. Především se zdá, že šlo o záložní plán, kdy GM chtělo mít náskok před ostatními, kdyby se nepodařilo prolobovat zrušení požadavků na eko auta. Automobilka, která by se chtěla pokusit o elektromobilitu, by se nesnažila prolobovat její zrušení, od začátku preventivně auta nabízet formou pronájmu, aby je pak po úspěšném prolobování mohla od zákazníků rychle stáhnout z trhu a sešrotovat ­(přičemž je ještě mohla pronajímat dál­). Hodně drahá ­"sázka­" pro případ, že by se to vyvinulo ­"špatně­".

Tesla to vzala jinak a lépe. Nesnažila se přinést auto pro pár zarytých ekofanatiků, čímž se propast mezi nimi a zbytkem lidí spíše ještě zvětší. Sice měla také dvousedadlové auto, ale přeci jen šlo o sporťák, tedy kategorii, která existuje i v ICE a může to oslovit širší základnu. Roadster veřejnosti ukázal, že auto tradiční koncepce jde udělat i v elektrice. Ostatní Modely podobně, jsou to od pohledu elektroauta, ukazují eko zaměření, ale i přes pár netradičních koncepcí ­(S jako 7místný liftback, X s Falcon Wing dveřmi­) jsou to stále auta běžných tříd.

Lidem bylo třeba ukázat, že tradiční ICE auta mohou mít ekvivalent v elektrice. Bylo to dostatečně jiné ­(nebyl to tuctový Golf, na kterém elektrický pohon z vnějšku nejde poznat­), ale současně i dostatečně stejné ­(podobná koncepce aut­). Extrémně ekologická auta se nikdy neujala ani jako ICE ­(VW XL1, první Insight­), byla drahá a nepraktická stejně jako EV1. Jak sám říkáte, pro ­"pár­" zákazníků. Takto se elektromobilita dělat nedá. Elektromobil ano, ale ne elektromobilita.
Odpovědět2  0
"asi shodneme na tom, že z dílen jiných automobilek vyjíždí mnohem méně ​­"špatně​­" smontovaných vozů v poměru k celkovému počtu vyrobených kusů­"

Tady se asi shodneme ­(podle všeho se zdá, že ano­), ale jak už jsem říkal několikrát, není tento dojem zesílen také tím, že se na to lidé ­(včetně youtuberů, influencerů,...­) také více soustředí a u ostatních výrobců nezkoušejí stejné testy? Jsme si opravdu tak moc jisti, že bychom u jiných výrobců také nenašli výrobní faily? Třeba to nebude zrovna tolik zmiňovaná tloušťka spár, ale něco jiného.

Nevyhýbá se to nikomu. Když už tu máme třeba prémii, tak Mercedes od roku 2004 do 2018 ­(celých 14 let­) nevyřešil problém laku Mars Red, který se odlupoval. Co by se asi stalo, kdyby se takto odlupoval lak na Tesle? Lidé by to v diskuzích zmiňovali ještě v roce 2040.
Odpovědět1  1
Není to vše dáno částečně i tím, že se na to lidé u Tesly více zaměřují? Tedy že i schválně hledají tyto problémy ­(třebas proto, aby měli více shlédnutí na YouTubu­). Tím netvrdím, že s tím Tesla nemá problémy. Ano, má. Ale není celá situace přiostřena také tím, že se na to prostě lidé u Tesly jen více soustředí?

"přes zhoršení vlastností vozů na dálku­"

Ano, vybereme si zhoršený parametr a zanedbáme ty zlepšené. Podobné aktualizace najdeme ve světě SW, v podstatě jakémkoli HW, který má nějakou aktualizaci firmwaru ­(dnes už také častěji vynucené výrobcem­).

"konče stížnostmi na samotné baterie­"

A jinde se toto neděje? Co takové GM a svolávačky na Bolt, odkup vozů zpět? Pořád děláte, jako by Tesla byla jediná, kdo má kvalitativní problémy.
Odpovědět4  3
Myslíte ty problémy s brzdami? Jen tak pro připomenutí, za roky 2020 a 2021 kvůli brzdám svolal koncern GM 3,5 milionu vozů, Vámi vyzdvihované BMW jich kvůli brzdám svolalo 50 tisíc, koncern VW přes 60 tisíc, Volvo 740 tisíc aut, Hyundai 105 tisíc,... a to zdaleka nejsou všechny ­(chyby byly různé, od praskajících brzdových pedálů přes nefunkční nebo nesprávně funkční brzdové asistenty,...­).
Odpovědět3  1
"Když budu vařit 2 hodiny denně 3kw, tak jsem kapacitu elektromobilu vyčerpal.­"

Pokud bude vážný blackout, tak se asi budeme snažit šetřit a nebudeme hodiny péct kuře v elektrické troubě. To se nejspíše omezíme na něco, co se rychle udělá ve vařící vodě ­(nemám­-li plyn, který ale může být bez elektřiny v dlouhodobějším horizontu také problém­).

"Topení v mrazech nebude nic moc ani na agregát, ale pořád lepší, než na tu baterku z auta.­"

Nebudete přeci vytápět celý barák, ale ideálně jednu, dvě místnosti ­(a to ještě jen tak, abyste tam neumrzl­). Naftovou Octavií barák nevytopíte vůbec. A když tu naftu dáte z auta do dieselagregátu, tak s tím autem také moc daleko nedojedete.

"Jenže když budu mít v garáži nafťáka s plnou nádrží, tak můžu autem jet pro zásoby 500km tam a 500km zpět, pokud tam nepůjde natankovat, nebo 1000km tam, natankovat, nabrat kanystry a zase zpět.­"

Bude blackout a bude se jezdit z Ostravy na nákup do Aše a z Aše do Ostravy :­-­)

Určitě máte pravidelně plnou nádrž v autě ­(v průměru budete zhruba na polovině ­- možná budete mít štěstí na plnou, možná naopak smůlu na téměř prázdnou, obzvlášť takoví, kteří tankují vždy při hladovém oku za pětikilo­). U elektromobilu je díky pravidelnějšímu dobíjení větší šance, že bude blíž plnému nabití. Nejspíš se budete snažit naopak svou spotřebu minimalizovat a nakoupit co nejblíž. Pokud vůbec bude co kupovat ­(viz chaos při začátku koronavirové pandemie, a to jsme proud měli­). Na tankování potřebujete také elektřinu. Drtivá většina čerpacích stanic fungovat nebude, a ty, které ano, mohou být vyhrazeny pro přednostní odbavování záchranných složek a nikoli veřejnost.

Ideální je prostě mít co nejvíce záložních řešení různého typu.
Odpovědět1  1
"co kdyby to chtěli všichni najednou vybrat?­"

A co by se stalo, kdyby všichni najednou chtěli prodat akcie American Airlines?
Odpovědět2  0
Stejně jako lze dohledat nespokojené majitele vozů kterékoli jiné značky. Ano, Tesla měla kdysi obrovské problémy s kvalitou ­(když člověk vidí snad z 50 metrů, že nelícuje lišta, tak je to fakt problém­), ale situace se postupně zlepšuje. To ale neznamená, že tam pořád nejsou, což ostatně tato videa dokazují ­(nicméně, stačí se zeptat kohokoli, kdo pracuje v nějaké automobilce a vysype spoustu chyb, které nechápe, že se pouštějí mezi lidi­). Ostatně i sám VW vyjádřil obavy ze zvyšující se kvality Tesly a čínských vozů. Také je otázkou, zda takové množství zjištěných chyb není částečně také tím, že se to na Tesle tak zevrubně zkoumá. Nedopadla by jiná auta tradičních výrobců při podobně tak zevrubném testu podobně? Jste si jist, že by se tam také nenašly některé podobné chyby?
Odpovědět1  1
Tak baterka elektromobilu Vám domácnost také zvládne napájet cca dva týdny.
Odpovědět0  0
Ona třeba už taková baterka elektromobilu může být v tomto dost nápomocná ­(obvykle se udržuje ve stavu blízkému nabití­). V mém případě mám průměrnou spotřebu 3,4 kWh­/den, to by elektromobil zvládl domácnost napájet na 2 týdny, kdybych se nijak neomezoval. Což když bude problém, asi si člověk dá pozor, aby neplýtval. Pak je zase otázkou, zda je konkrétní domácnost schopna toto využít, což prozatím platí minimálně. Solární systém může zajistit alespoň mírnou samostatnost ­(obzvlášť pokud se člověk uskromní­), ty buffery mohou opět zajistit aspoň krátkodobou zálohu a přidat tak trochu času.

Také je otázkou, k jakému problému dojde. Pokud to bude dlouhodobý nedostatek výroby, standardní nepřízeň počasí kritická pro mnohé OZE nebo velký kybernetický útok jako v knize Blackout od Marca Elsberga, kde se skokově vypnula spotřeba ­(odstavení chytrých elektroměrů­) a byl problém v podstatě opačný ­- kvanta elektřiny, ke kterým chyběli odběratelé ­- největší problém právě pro ty stabilní zdroje ­(jádro­). Což je také námět k zamyšlení, zda náhodou nebudeme mít problém ne kvůli nestabilitě zdrojů, nadměrné spotřebě EV, ale třeba kvůli kybernetickému útoku na infrastrukturu, která je stále více a více propojena s Internetem.
Odpovědět2  0
S tím se dá souhlasit, obzvlášť po odstavování uhlí a neochotě budovat jádro. Myslím si, že by stabilní zdroje měly tvořit většinu. Na druhou stranu právě nestabilní zdroje tlačí na budování nejrůznějších typů bufferů ­(nemusí to být nutně baterie­), tedy větší připravenost na nestabilitu ­(kterou ale také samy způsobují­). Mohou pak získat více času v případě, že se něco stane.
Odpovědět3  0
Zvláštní, mně to funguje dobře a otevírají se články tak, jak mají. Zkuste to teď, možná jen nějaká cachovací chyba.
Odpovědět0  0
Co je na tom neobjektivního? Kredity jsou jednou z mnoha věcí, kterými si Tesla přilepšuje, a přispívají k tomu, že se jí daří ­(a nezapomínejme, že prodejem kreditů si vydělávají dokonce i výrobci ICE, takže to není jen záležitost Tesly­). Otázkou je, zda to na tom tak moc stojí, jak se prezentuje. 3­-4% k ceně je něco, co dost přispívá k tomu, jak rychle se ta firma stala ziskovou ­(asi o 2,5 roku­), určitě to pomohlo i v investicích, ale není to částka, která by dramaticky zvýšila příjmy firmy, nebo která by umožnila dramaticky snížit cenu vozidel. To už spíše ty dotace zákazníkům měly větší vliv.
Odpovědět1  3
Jak moc jinou cenotvorbu? Když se na to podíváte, povolenka v případě Tesly dělá v průměru cca 2000 USD na auto. Na chodníku to pochopitelně běžně nenajdete, ale zase nedělejme z toho něco, co to auto zlevnilo o čtvrtinu. To máte cca 3­-4 % z ceny auta. Změnil by se tak dramaticky zájem o Teslu, kdyby ta auta o tolik zdražila? Není to ani nic hypotetického, odpověď ostatně už známe, protože cena byla v poslední době navýšena násobně více, než jsou tyto povolenky ­(promítnuté v ceně auta­), a Tesla přesto trhá jeden rekord v prodejích za druhým.
Odpovědět1  4
Co přesně se Vám nelíbí? Všude v diskuzích to vypadá, že dotace, úlevy, půjčky či jiné pobídky dostává snad jen Tesla a nikdo jiný na světě. Tohle mělo ukázat, že elektromobilita u Tesly rozhodně ani zdaleka není jediná, do čeho se sypou peníze, a že obrovské peníze se sypou i do ICE a elektromobility u jiných firem v různých formách a z různých důvodů.
Odpovědět5  1
Tady je zásadní problém v tom, že se všechny povolenky hází do jednoho pytle. Ona není povolenka jako povolenka ­(resp. kredit­). Průmyslové povolenky mohou fungovat na různých principech a zatímco v tradičních povolenkových průmyslech se s nimi opravdu kšeftuje, prodávají se, spekuluje se s nimi, jste si jist, že to stejně funguje i tady?

Kde tady máte nějakého překupníka, když si automobilky mezi sebou dělají smlouvy přímo o tom, kolik vozů si na kterém trhu převedou pod sebe? To je přeci na Tesle a např. Stellantisu, jakou si mezi sebou dohodnou cenu. Když Tesla napálí cenu a bude pro Stellantis levnější platit pokutu, tak ten raději zaplatí pokutu a nebude kupovat povolenku ­(resp. nenapíše pod sebe prodané Tesly­).

Jen tak pro zajímavost, Tesla má v průměru na prodeji kreditů cca 1500­-2000 EUR za auto. To ale neznamená, že se to stejně projeví na opačné straně ­(protože tam je potřeba zahýbat flotilovým průměrem CO2­). Třeba FCA za rok 2020 koupil kredity za 300 mil. EUR, prodal v EU asi 1,1 mil. aut, to je cca 270 EUR na auto ­(celkově pro celý Stellantis celosvětově je to asi jen 100 EUR­). Nicméně pokuta se předpokládá mezi 2,5 až 3 mld. EUR, což by bylo cca 2500 EUR za auto. Já pořád nevím, ale když už tu ty limity a pokuty bohužel máme, není opravdu lepší mít příplatek 270 EUR za povolenku než 2500 EUR za pokutu?
Odpovědět1  2
1, Jasně, i takhle se dá ptát, to Vám rozhodně neberu. Jenže pokud se budeme chovat tímto způsobem, tak to tady moc hezky vypadat nebude. Toto pak můžete aplikovat na jakoukoli složku v životě. Můžeme se dostat postupně třeba ke ­"když krade Pepa, tak budu krást taky, protože kdybych nekradl, byl bych vůči němu omezen a v nevýhodě...­"

2, Chápu Váš argument a částečně s ním souhlasím. U startupů je asi větší riziko, že to budou utopené peníze ­(Fisker, Lordstown,...­). Nicméně si zase uvědomme, že zatímco tradiční výrobci mnohdy dostali prostě kupu peněz, ať se zalepí to, co sami zpackali, tak tady to jsou většinou daňové úlevy, nezřídka vázané na nějaký výsledek ­(např. na skutečně vytvořená pracovní místa­). Pokud se podíváme, kolik Tesla skutečně dostala jako pobídku v podobě peněz, tak to budou velmi malá čísla.
Odpovědět2  3
1­) Tak takový přístup je dost nešťastný. Když někdo ­(a je jedno zda zde nebo v Indii­) hází odpadky na zem, tak to budeš dělat taky? Zrovna v Číně se poslední dobou ekologie řeší docela dost. Jistě, že se ve výsledku něco změní. Za prvé, těch globálních emisí bude i tak méně, za druhé jich bude méně především lokálně a za třetí můžeš mít technologický náskok, až se to začne řešit jinde ­(a tedy být dodavatelem takových řešení­). Každopádně pokud se to bude takto přehánět, jak se to přehání, tak to riziko pro ekonomiku roste, s tím se dá souhlasit.

2­) Tys ale mluvil o dotacích přímo pro automobilku. A Tesla přímo peněz dostala minimum ­(to jsem to tam uvedl ještě špatně, protože i ty další byly většinou úlevy­). I když tady se můžeme bavit o tom, že to vyjde vlastně nastejno, zda někdo dostane více peněz, nebo že zaplatí méně. Za další, nezapomeň, že mnohem větší úlevy a i přímo dotace dostaly i jiné automobilky. V tomto není Tesla nikterak výjimečná.
Odpovědět2  4
A co je nepravdivé? Úplně to zjednoduším na základní koncept ­(ať se nehrabeme v nějakých flotilových průměrech...­). Neekologické auto za 300 tisíc, pokuta 100 tisíc, povolenka 20 tisíc. Pokud nemáte povolenku, cena bude 300+100 = 400 tisíc. Pokud budete mít povolenku, cena bude 300+20 = 320 tisíc. Já nevím jak Vám, ale mě přijde, že 320 < 400. Vám ne? S povolenkou je to levnější. Abyste se z těchto 320 tisíc dostal na původních 300 tisíc, zrušení povolenky Vám nepomůže, protože naskočí místo ní pokuta a zrušením povolenky to zdražíte z 320 na 400 tisíc. Musíte zrušit pokutu, pak to máte za oněch 300. Poněvadž není pokuta, nemá smysl ani kupovat povolenku, jste na 300 tisících.
Odpovědět1  2
"Tedy nejen že už Teslu nepotřebují jako zdroj ​­"emisních povolenek​­", ale začínají Tesle natvrdo konkurovat. Čili ta bublina během 2​­-3 let splaskne a pak to bude řadu fondů opravdu hodně bolet. Protože ty peníze naházené do Tesly už nikdo nikdy neuvidí. ­"

Když se podíváte na to, jak moc se ty povolenky podílí na celkových příjmech společnosti, není to zas až tak drtivá částka, že by se dalo s jistotou říci, že by to bez nich krachlo nebo krachne. Rozhodně pomáhají, ale že by to na tom tak kriticky stálo? Kdysi to bylo jistě hodně důležité, ale nezapomínejme, že Tesla je už byla čtvrtletí v zisku i bez povolenek. Nebýt obří 300mil. výplaty pro Muska, bylo by tam ještě jedno navíc.

K té konkurenci... Nepřijde mi, že je to Tesla, která se bojí velkých koncernů. Ale naopak, velké koncerny se bojí Tesly a především Číňanů. Takový VW ­(https:­/­/www.svetmobilne.cz­/volkswagen­-se­-obava­-tesly­-a­-cinskych­-ev­-uznava­-ze­-jim­-nestaci­-konkurovat­/8541­) přiznává, že ho kvalitou začínají dohánět. Sám přiznal, že přestává být konkurenceschopný čínským vozům v Číně a ještě k tomu vidí, že mu čínské vozy začínají konkurovat v Evropě. Jeden obří trh ztrácí a u druhého se obává, že ho začne ztrácet. Také se hovoří o tom, že zbourá část budov a postaví novou továrnu, protože v těch starých nedokáže konkurovat rychlosti a efektivitě Tesly a Číňanů ve výrobě. Ti jsou také dál v SW funkcích, které nabírají stále na důležitosti u zákazníků na úkor tradičních vlastností.

Tohle splaskávání Tesly se předpovídá už přes 10 let a kde nic, tu nic. Právě argument o povolenkách jako příčině pádu ­(když je nebude komu prodávat­), se stává v poslední době čím dál méně pravděpodobným, když Tesla ukazuje, že umí být v zisku i bez nich. Zda se jí to povede i v Q3, to uvidíme za cca 2 týdny.
Odpovědět4  2
"Ne neshodneme se.­"

Takže Vy raději půjdete do přestřelky bez vesty, protože se střílí ­(zlo­) a pak už je jedno, jak velké to zlo pro Vás je? Zajímavé. To já bych naopak si tu vestu docela rád dal, když už se střílí a to zlo existuje.

­"A ne, nejsou ​­"lepší​­" než pokuty. Jsou méně špatné.­"

Což je totéž. Lepší = méně špatné, více dobré... Na škále od špatného k dobrému jsou oproti situaci bez povolenek s pokutami blíže k tomu dobrému, dále od toho špatného, tedy ­"lepší­". To přeci neznamená, že ­"dobré­". Pokud je pokuta 0, žádná pokuta 10, tak povolenka je třeba 2. Je to více než 0, je to lepší než 0, ale to proboha neznamená, že 2 = 10. Není! To také nikdo netvrdí. Ale rozhodně je lepší mít 2, než mít... 0.

Zrušte povolenky a z 2 půjdete na 0 ­(to opravdu není zlepšení­). Zrušte pokuty a z 2 půjdete na 10. Potřebujete rušit pokutu ­(střelbu­), ne povolenky ­(vestu­), aby se to zlepšilo. Je to prostě alespoň trochu svobody v nesvobodném světě. Nikdo neříká, že je to skvělý koncept a absolutní svoboda. Ale zaručuje Vám alespoň trochu výběr a volit ­"menší zlo­". Což, si myslím, je lepší, než tu volbu vůbec nemít, nemyslíte?
Odpovědět0  2
1­) Zdaleka se neřeší jen automobilová doprava. Ta se jen veřejnosti dotýká nejcitelněji, je nejvíc vidět. Emise nevyřešíš, když se zaměříš na jeden zdroj ze sta, musíš se zaměřit na více z nich. Ani evropský Green Deal zdaleka neřeší jen auta. Nicméně silniční doprava je cca 21­-25 % emisí CO2. Osobní silniční doprava pak cca 12­-15 %. To opravdu není malý zdroj.

2­) Tesla těch dotací ­(­"nějaký balík peněz, který prostě vláda předá konkrétní firmě­") za svou historii až tak moc nezískala. Hovoříme tu o jedné miliardě USD ­(a totéž asi získá od EU­), přičemž za svou historii Tesla měla příjmy ve výši 106 mld. USD, ať máme kontext. Další miliardu a něco pak čerpá z daňových úlev. Dotace ale pak získávají také zákazníci na auta, ty tedy nedostává Tesla, ale lidé. Tady hovoříme o více než 1,5 mld. USD.
Odpovědět2  2
"Jestli Vám připadá normální to snášet, tak mě ne­"

A kdo říká, že mi to přijde normální? V celé kapitole jsem se snažil vysvětlit to, že když už se bohužel střílí ­(a to se bohužel střílí­), je lepší mít tu možnost mít neprůstřelnou vestu, než ji nemít vůbec. Na tom se snad shodneme, ne?

Já jsem také proti té střelbě jako Vy. Obhajobou povolenek neobhajuju střelbu, proboha! Jen říkám, že když už se střílí, je lepší mít nějakou možnost se chránit, že tato možnost aspoň nějaké ochrany tu situaci zlepšuje ­(než kdybychom tu ochranu při stejné střelbě neměli­). Jestli chceme mít pokoj, musíme zastavit střelbu ­(pokuty­), protože situaci akorát zhoršíme, pokud jen odstraníme neprůstřelné vesty ­(povolenky­), ale střelba zůstane. Je potřeba zastavit střelbu ­(pokutu­), ne vesty ­(povolenky­). Vesty nám pomáhají.

"Celá Evropa si sama zdražuje dopravu a sama sebe dobrovolně připravuje o konkurenceschopnost. ­"

Jasně, s tím se rozhodně dá souhlasit. Nikdo nikde netvrdil, že tomu tak není.
Odpovědět0  2
"je to nezmysel predavat, vyrabat, rozmyslat nad tym a nutit od 2035 do toho celu EU­"

To nucení je rozhodně příliš agresivní vzhledem k možnostem technologie, s tím se dá rozhodně souhlasit. Nicméně jak sám uvádíte, trvalo by to hodně dlouho, než by se ICE a BEV Citigo cenově srovnalo ­(pokud vůbec­). Další ukázka toho, že nemá smysl cpát BEV do cenově citlivé kategorie, kde je toto významným argumentem. Lidové EV byl dlouho nesmysl, který v podstatě musel ztroskotat, a myslím, že i dnes je to něco, co se nedá dostatečně dobře udělat. Což je právě to, co Tesla udělala dobře. Začala s něčím, co nemůže být levné, tam, kde to lidé mohou zaplatit.
Odpovědět3  1
"To je je jako tvrdit, že nechat se mlátit bičem je vlastně fajn, protože existuje i 9mm a tím dostat nechceme.­"

To je ale nesmysl. Vidím, že i přes veškerou mou snahu jste vůbec nepochopil, o čem jsem psal. Pokud už mám použít Vaši analogii, tak jde o to, že na Vás budou střílet 9mm ­(pokuta­), ale máte možnost koupit si neprůstřelnou vestu ­(povolenka­). Jasně, že by bylo lepší, kdybyste si ani tu neprůstřelnou vestu nemusel kupovat, protože po Vás nikdo nestřílí. Každopádně pokud už na Vás střílí, a to bohužel střílí, tak neprůstřelná vesta je rozhodně pro Vás pozitivní věc a nikoli negativní. Abyste odstranil celý problém, musíte odstranit střelbu, ne neprůstřelnou vestu. Odstranění neprůstřelné vesty Vaši situaci zhorší, nepovede to k lepšímu.

1,2,3, Jasně, že to celé ICE prodražuje. Ale pořád je to s povolenkami levnější, než kdyby nebyly. Nejméně zraněn budete, když se nestřílí. Trochu více to bude bolet, když se sice bude střílet ­(pokuta­), ale můžete mít neprůstřelnou vestu ­(povolenka­). A extrémně to bude bolet, když se bude střílet ­(pokuta­), ale nebudete moci mít neprůstřelnou vestu ­(nejsou povolenky­). Chápete už, proč je primárním problémem pokuta a ne povolenka? Bohužel se střílí, takže buďme rádi alespoň za to, že můžeme mít neprůstřelné vesty.
Odpovědět1  4
"lenze 2miesne auto velkosti Smartu s dojazdom 200km za 5000€ by som kupil ajja­"

Ale i to právě jde. EV je i dnes drahá koncepce. Udělat lidové EV není snadné. Nemůžete udělat lidové auto v kategorii, kde se lidové auto udělat nedá ­(kvůli baterce­). Takové auto za tu cenu jen tak neuděláte, pokud tedy půlku auta nezaplatíte dotacemi. Třeba ten Renault Twizy bylo malé 2místné auto, papírový dojezd mělo dokonce jen 100 km ­(tedy poloviční baterku proti tomu, co jste chtěl Vy­), a stálo 12000 EUR nebo 7000 EUR s pronájmem akumulátoru, tedy předplatným. K 5000 EUR to máte stále strašně moc daleko. To je ten problém. Low­-end je citlivý na cenu, tam je ta baterka strašný problém. Lidové 2sedadlové autíčko za 5000 EUR uděláte jako ICE ­(když budete opravdu hodně chtít­), ale ne jako BEV.

Ostatně když se podíváte třeba na cenu takového 2sedadlového Ligieru s ICE a maximálkou 45 km­/h, tak ten začíná na 13500 EUR ­(to je opravdu předražené­). Elektrické Citigo s 250km dojezdem stálo 21000 EUR, Dacia Spring s 225km dojezdem 17000 EUR. Jasně, o něco menší 2sedadlové auto lze udělat levněji, díky menší hmotnosti tam bude moci být i menší baterka, ale ze 17­-21 tisíc na 5 tisíc... Proto Tesla mohla uspět, protože nedělala něco, co bylo v dané době ­(a v podstatě i dnes­) naprosto mimo realitu.
Odpovědět1  1
V podstatě jste krásně vystihl, co je důležité. Pro smysluplnost EV je velmi důležité mít pravidelný přístup k pomalému nabíjení, což, jak říkáte, nemáte. I proto dává smysl cílit EV primárně na high­-end, lidi, kteří mají vlastní dům, nebo kteří si mohou nějak dovolit vybudovat vlastní nabíjecí parkovací místo. Tedy na bohaté, které ale obvykle ­(výjimky se najdou­) nebude zajímat lidové rádobylevné superekologické EV. Je to dalším dílkem skládačky, proč malá nepraktická EV neuspěla. Vedle toho, že byla nepraktická, vlastně nebyla ani levná, tak pro ně také nebyla infrastruktura v místech, pro která byla určena. Majitel Tesly si už tu infrastrukturu zařídí snáz. Navíc díky dlouhému dojezdu na ní není až tak kriticky závislý.
Odpovědět5  0
"No možná by místo té hromady textu stačila jedna věta.­"

A to jsem použil dvě předlouhé kapitoly k tomu, abych vysvětlil, proč právě třeba ten Vámi zmiňovaný City­-EL je naprosto ukázkovým prototypem toho, jak to vypadá, když se elektromobil NEmyslí vážně. Nemíří to na cílovku, která je ochotna to zaplatit, nenabízí ucelené globální řešení nabíjení ­(rychlého i pomalého nebo výměnu baterek­), nenabízí případnou možnost výroby energie, je to nepraktické, není to cool v té správné cílovce,...

Protlačovat novou věc nepraktickým low­-endem je těžké. Ukázal jsem to např. na neúspěchu Insightu vs. Priusu. Insight byl levnější, úspornější, ekologičtější, ale neuspěl. Prius ano. Mířil totiž na cílovku, která byla ochotna to ve své třídě zaplatit, byl praktický. Když už tu máme City­-EL, tak jeho modernější a praktičtější reinkarnací by mohl být Renault Twizy. Mnohem levnější, úspornější a ekologičtější než kterákoli Tesla. A přesto se jich prodal zlomek. Protože to nemíří na cílovku, která je ochotna to zaplatit, protože to není dostatečně praktické ­(ač tu praktičnost větších vozů lidé zpravidla nevyužívají­).

Základní problém je v tom, že Vy pořád vidíte ekologii jako snahu a absolutní ekologii. Takto ale svět nefunguje. Lidé se nechtějí vzdát svého pohodlí. Oni nechtějí superekologický produkt, který bude nepraktický ­(kromě několika militantních ekofanatiků­). Když už, tak chtějí ekologičtější produkt. Nepotřebují a nechtějí produkt vyhnaný v ekologii až na dřeň jako City­-EL. Právě v těch dvou kapitolách jsem se snažil ukázat, že tohle moc nefunguje a proč Tesla uspěla, když zamířila do high­-endu a nesnažila se bláhově vytvářet lidový superekologický elektromobil jako City­-EL. Asi jsem měl napsat ještě třetí kapitolu.
Odpovědět1  1
Ale vždyť o tom se tam přeci píše, že v mnohých případech jde o to, že lidé věří v další ­"čínskou Teslu­".
Odpovědět1  1
Kde co říká, že ty operace spadly z nebe? Správci ve Facebooku se v tom vrtali, pozměnili konfiguraci a pak se logicky začaly v síti objevovat jimi provedené ­"aktualizace­", které se dále propagovaly internetem. Což chvíli poté způsobilo celosvětový výpadek.
Odpovědět1  0
No ona i ta Fabia už může mít Level 2 ­(tedy, kdy to umí v nenáročných podmínkách ovládat samo rychlost a zatáčet­).
Odpovědět0  0
Že by to bylo tím, že se Dacia v USA neprodává?
Odpovědět1  0
"které DACII úletěla střecha­"

1, Jasně, zase to budeme stavět na jednom chybně vyrobeném kusu a budeme ignorovat statisíce, kterým neulétla a které ji měly připevněnou správně.
2, Ono panoramatické střechy odlétávají docela těžko, pokud tam nejsou. Má nějaká Dacia panoramatickou střechu, která by mohla odlétnout? Nevím, možná ano, ale nejsem si toho vědom.
3, Možná Vám uniklo, ale např. Ford teď svolává 27 tisíc Mustangů Mach­-E, protože mají špatně připevněnou panoramatickou střechu. Zatím tedy naštěstí ještě žádná neuletěla, ale kvůli nekvalitě montáže by mohla. Plus se svolává 38 tisíc vozů téhož, které mají špatně upevněné čelní sklo, které může také uletět. A Fordu F­-350 dokonce upadávala přední kola ­(minimálně dva případy­)... Je Ford horší nebo lepší než Tesla a Dacia?
4, Já netvrdím, že Tesla je kvalitní ­(a že Dacia není kvalitnější­), jen se ptám, odkud pramení to přesvědčení, že Dacia je kvalitnější.

"shořela jako zánovní bez externí příčiny např. havárie­"

A jinde se tohle neděje? V rychlosti jsem se podíval třeba na NHTSA, vozy z roku 2020­/2021, bez příčiny chytl Ford ­(9x­), Volvo, Lexus, Chevrolet ­(4x­), KIA ­(4x­), BMW ­(3x­), Jeep ­(3x­), Toyota, VW, Audi, GMC ­(2x­), Audi, McLaren, Mazda, Dodge, Porsche. A pokud už jde o baterky EV a hybridů, tak tam najdete třeba i požár baterky v BMW. Tak já nevím, ale třeba BMW má v USA podobné prodeje jako Tesla a bylo nahlášeno více požárů zánovních BMW než zánovních Tesel.
Odpovědět1  3
"Nicméně je faktem že ne zrovna málo příznivců této značky jeví znaky jistého fanatismu a nekrytičnosti.­"

S tím se dá souhlasit. Ale najděte mi značku, kde toto neplatí. Znám i nekritické fanatické fanoušky AMD, Intelu, Nvidie, Applu,... ­(a nemusíte chodit daleko, stačí si přečíst pár diskuzí tady na SHW­) a dokonce i u té Dacie. Tohle není nic, v čem by Tesla byla výjimečná a její fanoušci jakbysmet.

"A k té kvalitě pokud prodáváte produkt v top cenovce musí tomu odpovídat kvalita­"

Musí a nemusí. Tesla to do jisté míry vykrývá technologickou úrovní. Někomu to stačit nemusí, téměř 2 milionům lidí to očividně stačilo ­(resp. o něco méně, protože někteří si jich za život koupili hned několik­). Takže proč by nutně muselo? Očividně je spousta lidí, pro které to top kvalitu při té cenovce mít nemusí. To neznamená, že by ji nechtěli, ale očividně je pro ně něco jiného důležitější než top kvalita. A pokud už chtějí a jsou zklamáni, tak reakce na sebe nenechá čekat, jak říkáte. A tak je to i správně.

"pokud testujete musíte to zaplatit nejlépe svému zaměstnanci ne to smluvně hodit na amatéry s alibistickym odkazem na jakési smlouvy o betatestu­"

Jak se to liší od jiných betatestů? Když se podíváme např. na betatest Windows 11, také jsou to mnohdy amatéři a Microsoft je neplatí. A také jsou varování, že to může selhat. Nikdo ty lidi přeci nenutí se do toho betatestování hlásit, oni to na sebe hází sami a dobrovolně. Zde jde o životy, nicméně pořád je to jen asistent, takže tam i ze zákona musí dávat pozor, smlouva­-nesmlouva.
Odpovědět0  0
"Něco jako objektivní recenze prostě u Tesly neexistuje ­"

On je ale rozdíl recenzovat veřejně dostupnou verzi a vývojovou betaverzi pod NDA. U ostatních výrobců se ven nedostává v podstatě vůbec nic a nevíte, jaké problémy měli při vývoji.

"I ta Dacia je na tom líp z pohledu kvality výroby. ­"

Na čem se tento Váš názor zakládá? Máte k tomu nějaké podklady,...? Procházel jste větší množství Dacií a Tesel, že to můžete takto říci? A které Tesly máte na mysli? Všechny nebo jen některé? Z které továrny? Které modely? Podívejte se třeba na Japonce. Jejich auta byla vždy považována za kvalitní, ale i tam byl přes všechnu jejich snahu rozdíl, zda to auto vyrobili v Japonsku, v Západní Evropě nebo třeba Turecku.

Netvrdím, že Dacia nemůže mít lepší kvalitu zpracování než Tesla. Možná může. Já to nevím. Ale zajímalo by mě, jak to víte Vy.
Odpovědět1  3
Ale ten člověk to přeci pořád musí hlídat. Toto je součást vývoje. Nenapadá mě lepší místo, kde to vyvíjet na reálné podmínky než v reálných podmínkách. Ale vyžaduje to zodpovědnost na straně těch řidičů a k té se účastí v programu zavazují. Ten člověk musí být ve střehu. On není uživatel. On je betatester. On se v okamžiku aktivace té funkce zavazuje k testování, aktivnímu hlídání funkce. V laboratorních podmínkách něco tak komplexního vyvinete jen těžko. Můžete vymýšlet testů kolik chcete, ale stejně zapomenete na něco, co se může stát v reálu.
Odpovědět0  0
Ale vždyť ­"děravé­" jízdní asistenty má spousta automobilek ­(snad u všech se najdou stížnosti na přehnané nebo naopak laxní reakce­). Také je dobré rozlišovat mezi tím, co se skutečně pouští mezi lidi, a co je betatest ­(tedy že se dobrovolně za stanovených podmínek přihlásíte k testu funkce ve vývoji, která není dostupná široké veřejnosti ­- FSD Beta nemůže mít každý­). A také je dobré dávat pozor na to, že když se to publikuje veřejně, co to vlastně má umět a jaké jsou povinnosti řidiče.
Odpovědět0  2