"Bohužel u Tesly naprosto běžná praxe a nehodlají s tím nic dělat."
Jsou ta podření běžnou praxí, nebo je to jeden dva kusy, které se stále vytahují dokola? Není to také způsobeno tím, že Tesla kdysi měla s kvalitou zpracování opravdu extrémní problémy (to nelze popřít), takže se na to lidé hodně zaměřují a nachází každou chybu, přestože konkurence může mít chyby stejné, jen se to tam nezkoumá? Jste si opravdu jist, že ta Dacia na tom bude lépe a že se tam také nenajde žádný kus, který by měl problémy?
"Co mu asi musela Tesla provést, že tohle udělal a napsal?"
Asi by bylo dobré pochopit smysl NDA. Ti lidé zkouší něco, co ještě není venku, co je ve vývoji. Tam je selektivnost toho, co můžete pustit ven, a za jaké případné (mnohdy likvidační) pokuty, naprosto standardní věc. Ostatně o tom píšu v článku. Nářky na to, že Tesla něco omezuje, jsou mimo mísu. Jde o naprosto standardní postup. Spíše mě překvapuje, že Tesla je tak benevolentní a vůbec dovoluje něco pustit ven.
"při reklamaci vás pošlou v podstatě do háje"
Podobných situací bychom mohli na Internetu najít desítky snad na každou značku.
Jsou ta podření běžnou praxí, nebo je to jeden dva kusy, které se stále vytahují dokola? Není to také způsobeno tím, že Tesla kdysi měla s kvalitou zpracování opravdu extrémní problémy (to nelze popřít), takže se na to lidé hodně zaměřují a nachází každou chybu, přestože konkurence může mít chyby stejné, jen se to tam nezkoumá? Jste si opravdu jist, že ta Dacia na tom bude lépe a že se tam také nenajde žádný kus, který by měl problémy?
"Co mu asi musela Tesla provést, že tohle udělal a napsal?"
Asi by bylo dobré pochopit smysl NDA. Ti lidé zkouší něco, co ještě není venku, co je ve vývoji. Tam je selektivnost toho, co můžete pustit ven, a za jaké případné (mnohdy likvidační) pokuty, naprosto standardní věc. Ostatně o tom píšu v článku. Nářky na to, že Tesla něco omezuje, jsou mimo mísu. Jde o naprosto standardní postup. Spíše mě překvapuje, že Tesla je tak benevolentní a vůbec dovoluje něco pustit ven.
"při reklamaci vás pošlou v podstatě do háje"
Podobných situací bychom mohli na Internetu najít desítky snad na každou značku.
Odpovědět1 0
"To co se bude vracet bude kyselé."
A proč by to mělo být kyselé, když se to neutralizuje? Ta kyselost (pH) se tam v procesu reguluje.
"V reálu se použíje kyselina technická s tuším 3% příměsí a solanka obsahuje minimálně 20 různých látek."
Ano, např. těch 20 látek, které tam byly už předtím. Předtím nevadily, ale když se tam napumpují, tak už vadí? Není to i tak lepší než ty chemikálie, které se používají při těžbě hornin? Není lepší z krajiny odebrat zlomkové množství vody než doposud? Znova, i když to není 100% čistá metoda, stále je to asi nejekologičtější způsob, který máme. To ho máme zavrhnout proto, že není 100%, a raději používat ještě horší metody, protože tato není skvělá?
Se divím, že jste vůbec schopen napsat tento příspěvek. Víte o tom, že i ta elektronika, kterou používáte, má nějakou environmentální stopu? Proč ji tedy používáte, když Vám vadí sebemenší stopa? Proč jste pořád takový extrémista a potřebujete mít vše 100%? Nikdy nic nebude 100%. Ale to přece neznamená, že se nemáme snažit se k tomuto číslu přibližovat a zavrhovat vše, co ho nedosahuje.
A proč by to mělo být kyselé, když se to neutralizuje? Ta kyselost (pH) se tam v procesu reguluje.
"V reálu se použíje kyselina technická s tuším 3% příměsí a solanka obsahuje minimálně 20 různých látek."
Ano, např. těch 20 látek, které tam byly už předtím. Předtím nevadily, ale když se tam napumpují, tak už vadí? Není to i tak lepší než ty chemikálie, které se používají při těžbě hornin? Není lepší z krajiny odebrat zlomkové množství vody než doposud? Znova, i když to není 100% čistá metoda, stále je to asi nejekologičtější způsob, který máme. To ho máme zavrhnout proto, že není 100%, a raději používat ještě horší metody, protože tato není skvělá?
Se divím, že jste vůbec schopen napsat tento příspěvek. Víte o tom, že i ta elektronika, kterou používáte, má nějakou environmentální stopu? Proč ji tedy používáte, když Vám vadí sebemenší stopa? Proč jste pořád takový extrémista a potřebujete mít vše 100%? Nikdy nic nebude 100%. Ale to přece neznamená, že se nemáme snažit se k tomuto číslu přibližovat a zavrhovat vše, co ho nedosahuje.
Odpovědět0 0
"Ta neutralizace jaksi není v laboratorních podmínkách a stoprocentní."
Takže zase, když to není 100%, je to nesmysl, i kdyby to bylo lepší než předtím.
"Plus originál solanka bude obsahovat podstatně víc prvků, než jen lithium."
A?
"Tohle by se vážně nemělo volně pumpovat do krajiny."
O co je ta nová solanka horší a špinavější než ta původní? Že nemá lithium? V chemii se až tak moc nevyznám, ale HCl se tam neutralizuje pomocí NaOH a pokud vím, tak HCl+NaOH = H2O + NaCl. Není mi známo, že by toto byl pro přírodu nějak zásadní problém. Jak velký problém bude, když to nebude úplně 100 % a napumpuje se to zpět? Nebude to i tak lepší než předchozí řešení? Nepoškodí prostředí více to, že původní metoda měla o tři řády větší spotřebu vody? Není výhodou, že to vyextrahuje ze stejného množství solanky dvakrát tolik lithia? Nikdo přeci netvrdí, že je to 100% čisté řešení, ale pokud je výrazně čistější než to předchozí, není i to krok vpřed?
Takže zase, když to není 100%, je to nesmysl, i kdyby to bylo lepší než předtím.
"Plus originál solanka bude obsahovat podstatně víc prvků, než jen lithium."
A?
"Tohle by se vážně nemělo volně pumpovat do krajiny."
O co je ta nová solanka horší a špinavější než ta původní? Že nemá lithium? V chemii se až tak moc nevyznám, ale HCl se tam neutralizuje pomocí NaOH a pokud vím, tak HCl+NaOH = H2O + NaCl. Není mi známo, že by toto byl pro přírodu nějak zásadní problém. Jak velký problém bude, když to nebude úplně 100 % a napumpuje se to zpět? Nebude to i tak lepší než předchozí řešení? Nepoškodí prostředí více to, že původní metoda měla o tři řády větší spotřebu vody? Není výhodou, že to vyextrahuje ze stejného množství solanky dvakrát tolik lithia? Nikdo přeci netvrdí, že je to 100% čisté řešení, ale pokud je výrazně čistější než to předchozí, není i to krok vpřed?
Odpovědět4 0
Já bych v tom hodnocení nebyl tak rychlý. S Gatesem a některými jeho názory i kroky také nesouhlasím, ale Vy víte přesně, jaké důvody měl ke krokům, které udělal? Ono mnohdy se něco rychle od stolu zdá nějak, ale v pozadí mohou být důvody odlišné. S tím odsuzováním bych byl trochu opatrnější.
Odpovědět0 0
Co je to vyšší věk? Jeho nadace, která bojuje s různými nemocemi, má už za sebou přes 20 let existence (založil ji, když mu bylo cca 45). A co se týče úspěchu, tak výsledky jsou viditelné. Např. ze tří typů obrny se mu podařilo přispět k vymýcení dvou z nich a zbývá už jen poslední. To mi přijde, že ačkoli mu mnozí mohou vyčítat mnohé, lidstvu přispěl o dost více, než kdokoli z nás, nemyslíte?
Odpovědět6 0
"Jenže to se týká jen baterek, které se podaří sesbírat a dovézt k recyklaci."
Něco mi říká, že vzhledem k tomu, jakou obrovskou cenu mají materiály ve vysloužilých baterkách, tak se lidé budou předhánět v tom, aby se to té recyklaci nevyhnulo. Tohle se přeci nedá srovnávat s tužkovými baterkami do dálkového ovládání.
"Je fajn, že mám zbytečný výrobek s pendrek životností"
Až na výjimky vozů, které najedou půl milionu km, i NMC baterky podle všeho míří životností do zhruba těch sfér, která odpovídá životnosti vozu (nepodcení-li se teplotní management, což je bohužel stále skutečností některých vozů).
"Plus se neříká, co k tomu spotřebují za další chemii, ani kolik energie a lidské práce stojí to posbírat, přivézt, rozebrat a zkrátka zrecyklovat."
Tak ono snad asi nikdo nepředpokládá, že to bude 100% zelené. Ale bude-li to o něco lepší než těžba a levnější, tak i to je aspoň trochu úspěch. Nejdřív byla problémem těžba a všecko by vyřešila údajně neexistující recyklace. Když se ukáže, že recyklace existuje a už se provádí, tak se vytáhne její malá efektivita. Když se zjistí, že je efektivita vysoká, tak se zase vytáhne něco nového... Nějak to potřebujeme dostat na lepší úroveň. Ty technologie samy z nebe nespadnou a levnými a ekologičtějšími se jen tak nestanou.
Něco mi říká, že vzhledem k tomu, jakou obrovskou cenu mají materiály ve vysloužilých baterkách, tak se lidé budou předhánět v tom, aby se to té recyklaci nevyhnulo. Tohle se přeci nedá srovnávat s tužkovými baterkami do dálkového ovládání.
"Je fajn, že mám zbytečný výrobek s pendrek životností"
Až na výjimky vozů, které najedou půl milionu km, i NMC baterky podle všeho míří životností do zhruba těch sfér, která odpovídá životnosti vozu (nepodcení-li se teplotní management, což je bohužel stále skutečností některých vozů).
"Plus se neříká, co k tomu spotřebují za další chemii, ani kolik energie a lidské práce stojí to posbírat, přivézt, rozebrat a zkrátka zrecyklovat."
Tak ono snad asi nikdo nepředpokládá, že to bude 100% zelené. Ale bude-li to o něco lepší než těžba a levnější, tak i to je aspoň trochu úspěch. Nejdřív byla problémem těžba a všecko by vyřešila údajně neexistující recyklace. Když se ukáže, že recyklace existuje a už se provádí, tak se vytáhne její malá efektivita. Když se zjistí, že je efektivita vysoká, tak se zase vytáhne něco nového... Nějak to potřebujeme dostat na lepší úroveň. Ty technologie samy z nebe nespadnou a levnými a ekologičtějšími se jen tak nestanou.
Odpovědět2 0
Tady jsem Vám na desítkách situací ukázal a snažím se doložit, že lidé mohou nelogicky dávat vinu těm, kteří ji nenesou. Moc nevidím důvod, proč by zrovna servis telefonů měl být odlišný. Ano, možná toto bude zrovna naprosto nepochopitelná výjimka, ale nevím, proč by měla. Klidně se mohu mýlit, ale opravdu mi nepřijde pravděpodobné, že se tolik lidí v tolika věcech mýlí, naprosto nelogicky dávají vinu někomu jinému, a u servisu Applu to bude nějakým zázrakem naprosto jiné.
Existují lidé, kteří příčinu naleznou správně, existují lidé, kteří ji nelogicky vidí jinde, než je. To přeci neznamená, že všichni budou nelogicky nadávat na Apple a nikdo ne na špatný servis. Ale na výše uvedených případech jsem Vám doložil, že hledat viníka tam, kde není, není mezi lidmi zdaleka výjimečné. To ale také neznamená, že tak dělají všichni.
Existují lidé, kteří příčinu naleznou správně, existují lidé, kteří ji nelogicky vidí jinde, než je. To přeci neznamená, že všichni budou nelogicky nadávat na Apple a nikdo ne na špatný servis. Ale na výše uvedených případech jsem Vám doložil, že hledat viníka tam, kde není, není mezi lidmi zdaleka výjimečné. To ale také neznamená, že tak dělají všichni.
Odpovědět0 0
A kdo tu mluví o výrobě kolejí? Jde přeci o celkovou správu. Takže nejen rekonstrukce kolejiště a z ní vyplývající omezení, ale třeba i popadané stromy při bouři, spadlé troleje,... To je záležitostí SŽDC, nikoli ČD. Nicméně spousta lidí nelogicky nadává na ČD, i když ta s tím nic nemá.
Jak říkám, vědecký článek na toto téma nemám, takže Vám mohu předložit jen důvody, proč si myslím to, co si myslím. Stejně jako vy si něco myslíte, aniž byste to měl podložené nějakou vědeckou studií (nebo snad máte, že jste si tak jistý?). Zda to budete považovat za průkazné, to už je na Vás. Stejně jako já nepovažuji za průkazné to, co tvrdíte, protože nemáte nejmenší snahu mě přesvědčit o tom, že je pravda to, co říkáte. Pokud chcete změnit můj názor, tak mi předhoďte něco, čeho se mohu chytit. Se změnou názoru nemám problém, pokud mi dodáte nějaké argumenty, kdy mohu říci "ano, mýlím jsem se, to, co říkáte, je pravda".
Já s Vámi diskutuji proto, že se chci dozvědět nějaké argumenty, já nepotřebuji vyhrát v diskuzi. Už jsem se mnohokrát dozvěděl v diskuzích zajímavé poznatky, které mi rozšířily obzor a pozměnily mé názory, které byly neúplné (v poslední době např. v oblasti elektromobility, kde jsem byl v některých názorech víc optimistický, než bych měl). Ale od Vás nic. V podstatě s hledáním dalších argumentů, které Vám říkám, se Vám daří jediné. Utvrzovat mě v tom, že je to tak, jak říkám, protože nacházím stále více a více příkladů, které odpovídají tomu, co tvrdím a z Vaší strany se nedozvídám nic. Nic, co by mi pomohlo se zamyslet nad tím, že to tak možná nebude. Ať se sám snažím najít protiargument proti sobě samému a zjistit, zda náhodou nemáte pravdu, nenacházím. A ani Vy mi v tom nepomáháte.
Jak říkám, vědecký článek na toto téma nemám, takže Vám mohu předložit jen důvody, proč si myslím to, co si myslím. Stejně jako vy si něco myslíte, aniž byste to měl podložené nějakou vědeckou studií (nebo snad máte, že jste si tak jistý?). Zda to budete považovat za průkazné, to už je na Vás. Stejně jako já nepovažuji za průkazné to, co tvrdíte, protože nemáte nejmenší snahu mě přesvědčit o tom, že je pravda to, co říkáte. Pokud chcete změnit můj názor, tak mi předhoďte něco, čeho se mohu chytit. Se změnou názoru nemám problém, pokud mi dodáte nějaké argumenty, kdy mohu říci "ano, mýlím jsem se, to, co říkáte, je pravda".
Já s Vámi diskutuji proto, že se chci dozvědět nějaké argumenty, já nepotřebuji vyhrát v diskuzi. Už jsem se mnohokrát dozvěděl v diskuzích zajímavé poznatky, které mi rozšířily obzor a pozměnily mé názory, které byly neúplné (v poslední době např. v oblasti elektromobility, kde jsem byl v některých názorech víc optimistický, než bych měl). Ale od Vás nic. V podstatě s hledáním dalších argumentů, které Vám říkám, se Vám daří jediné. Utvrzovat mě v tom, že je to tak, jak říkám, protože nacházím stále více a více příkladů, které odpovídají tomu, co tvrdím a z Vaší strany se nedozvídám nic. Nic, co by mi pomohlo se zamyslet nad tím, že to tak možná nebude. Ať se sám snažím najít protiargument proti sobě samému a zjistit, zda náhodou nemáte pravdu, nenacházím. A ani Vy mi v tom nepomáháte.
Odpovědět0 0
Oba máme jen jiný názor na to, jak to je (což je ostatně hned jedním z příkladů, který odporuje tomu, co tvrdíte). Vy jste dosud nepřinesl žádný důkaz (taky jen domněnku), já se o to alespoň snažím. Krásným příkladem, jak nefunguje selský rozum a jak se obviňuje špatný viník, je situace mezi SŽDC a ČD, kdy lidé velmi často viní České dráhy za veškeré problémy na tratích, které jsou ale ve správě SŽDC. Je přeci naprosto logické, že problémy s kolejovou tratí řeší správce kolejí a ne dopravce, který využívá této infrastruktury, a přeci lidé nelogicky obviňují ČD (ano, i ty mají často své problémy, ale ne každý problém spojený s vlaky je problémem ČD).
A toto vylévání zlosti na ostatních, kteří za to nemohou, je přeci naprosto běžné (řidiče, že má zpoždění, který ale nemůže za to, že se po trase opravuje silnice; úředníka za debilní postupy, které si ale on nevymyslel a jen je musí dodržovat; prodavačku, že jí nefunguje platební terminál, když za to může výpadek na straně poskytovatele a takto bychom mohli pokračovat dál). Je naprosto logické, kdo je viník situace, ale přesto lidé běžně nelogicky obviňují někoho jiného.
A toto vylévání zlosti na ostatních, kteří za to nemohou, je přeci naprosto běžné (řidiče, že má zpoždění, který ale nemůže za to, že se po trase opravuje silnice; úředníka za debilní postupy, které si ale on nevymyslel a jen je musí dodržovat; prodavačku, že jí nefunguje platební terminál, když za to může výpadek na straně poskytovatele a takto bychom mohli pokračovat dál). Je naprosto logické, kdo je viník situace, ale přesto lidé běžně nelogicky obviňují někoho jiného.
Odpovědět0 0
"čekám že máte čím toto tvrzení doložit, zatím to pořád jen "okecáváte" a skutek utek"
Vždyť to pořád dokládám. Že Vy nejste schopen akceptovat mé argumenty, za to nemohu. Když jsem Vám napsal hotovou esej o důvodech, tak jste ji smetl ze stolu. Takže říkám znova, žádnou rigorózní studii o tom nemám, ale zakládá se to na zkušenostech, které jsou podepřeny výše zmíněnými situacemi. Ostatně už to, že se tu o tom takto bavíme, dokládá to, co tvrdím. Každý to vidíme jinak, tak proč si myslíte, že zrovna u hledání viníka to bude fungovat stejně tak, jak to vidíte Vy? I u voleb to spousta lidí vidí jinak než Vy, protože na základě jejich logiky (která je jiná, než ta Vaše) volí někoho jiného. Lidé si kupují i jiné produkty než Vy, protože mají jinou logiku (zase jiná než ta Vaše), přesvědčení, zdůvodnění... Lidé nefungují vždy na základě objektivní pravdy, ale subjektivních pocitů o tom, co je pravda.
Podívejte, stačí už, když někdo označí lidé vlastnící Apple za applisty nebo iOvce. Už tím označuje, že se někdo chová očividně nelogicky, fanaticky. Pokud se takto označí skupina lidí, tak se tím šmahem z pohledu řečníka označuje až 20 % populace mající telefony od Applu za nelogicky chovající se. Z jejich pohledu se ale chovají logicky. Takže kde je ta správná logika? Je koupě Applu logická nebo ne? Kde je ta objektivní pravda, logika?
Vždyť to pořád dokládám. Že Vy nejste schopen akceptovat mé argumenty, za to nemohu. Když jsem Vám napsal hotovou esej o důvodech, tak jste ji smetl ze stolu. Takže říkám znova, žádnou rigorózní studii o tom nemám, ale zakládá se to na zkušenostech, které jsou podepřeny výše zmíněnými situacemi. Ostatně už to, že se tu o tom takto bavíme, dokládá to, co tvrdím. Každý to vidíme jinak, tak proč si myslíte, že zrovna u hledání viníka to bude fungovat stejně tak, jak to vidíte Vy? I u voleb to spousta lidí vidí jinak než Vy, protože na základě jejich logiky (která je jiná, než ta Vaše) volí někoho jiného. Lidé si kupují i jiné produkty než Vy, protože mají jinou logiku (zase jiná než ta Vaše), přesvědčení, zdůvodnění... Lidé nefungují vždy na základě objektivní pravdy, ale subjektivních pocitů o tom, co je pravda.
Podívejte, stačí už, když někdo označí lidé vlastnící Apple za applisty nebo iOvce. Už tím označuje, že se někdo chová očividně nelogicky, fanaticky. Pokud se takto označí skupina lidí, tak se tím šmahem z pohledu řečníka označuje až 20 % populace mající telefony od Applu za nelogicky chovající se. Z jejich pohledu se ale chovají logicky. Takže kde je ta správná logika? Je koupě Applu logická nebo ne? Kde je ta objektivní pravda, logika?
Odpovědět0 0
Doplním na "ekonomická životnost". Díky.
Odpovědět0 0
"Já mám svůj náyor doložený jednoduchou logickou úvahou, to jest ten kdo něco pokazil ten ztrácí svoje renomé."
No logické to sice je, ale to neznamená, že se to tak děje i v praxi. Takhle by to být mělo. To ale neznamená, že to tak i v praxi je. Vy máte pravdu v tom, že kdo něco pokazil, ten ztrácí renomé. Jde ale o to, že lidé dost často tu vinu přiřknou jinému viníkovi. To je ten problém. Vaše úvaha je naprosto, ale naprosto logická. Problém je v tom "kdo něco pokazil". Mnoho lidí toho, "kdo něco pokazil", vidí v někom jiném, než by měli ve skutečnosti vidět. O to jde.
No logické to sice je, ale to neznamená, že se to tak děje i v praxi. Takhle by to být mělo. To ale neznamená, že to tak i v praxi je. Vy máte pravdu v tom, že kdo něco pokazil, ten ztrácí renomé. Jde ale o to, že lidé dost často tu vinu přiřknou jinému viníkovi. To je ten problém. Vaše úvaha je naprosto, ale naprosto logická. Problém je v tom "kdo něco pokazil". Mnoho lidí toho, "kdo něco pokazil", vidí v někom jiném, než by měli ve skutečnosti vidět. O to jde.
Odpovědět0 0
Našel jsem k tomuto mnoho různých statistik a některé např. uváděly i rozdíly mezi korporátní a spotřebitelskou sférou, kde se ty nůžky stále více a více rozevíraly a zatímco korporát byl někde lehce nad 20 měsíci, spotřebitelská sféra hodně rychle rostla přes 30 měsíců. Jinde zase měly jednotlivé regiony, kde USA bylo 2-3 měsíce pod EU (kdesi kolem těch 2 let), zatímco jinde pro EU uváděly přes 3 roky.
Odpovědět0 0
To napište Vriesovi nebo Stollovi, kde k takovému údaji ve své studii přišli. Nebo si zaplaťte 36 USD za přístup k celé studii.
Odpovědět0 0
Nadpis se změnil, protože se mohl vykládat různě, což nebylo mým cílem. Jak sám vidíte, různí lidé mohou pod stejným textem rozumět něco jiného. Mně třeba Vaše pojetí při psaní nadpisu nenapadlo. Uznávám svou chybu, nejasný nadpis, tak jsem to opravil. To se Vám nelíbí?
Odpovědět2 2
Tak to udělejme naopak. Máte Vy čím doložit Váš názor, že se lidé běžně řídí selským rozumem, který je nějak objektivně měřitelný? Nějakou vědeckou studii, když už tedy chcete být rigorózní.
Zatím je to jen Váš dojem proti mému, přičemž už tato naše diskuze, jiný názor a jiné zdůvodnění, jsou jedním z potvrzení mého.
Zatím je to jen Váš dojem proti mému, přičemž už tato naše diskuze, jiný názor a jiné zdůvodnění, jsou jedním z potvrzení mého.
Odpovědět0 0
"Článek kope do všech kryptoměn, ale v podstatě jde pouze o ASIC minery pro Bitcoin. Pokud ne, tak stejný odpad se vytvoří po použítí GPU na hraní. Celkem laciné... "
O využití GPU na hraní (využití odpadních grafik) se v článku píše "To je problém především pro jednoúčelové minery (ASIC), které jen těžko najdou další využití (např. na rozdíl od grafických karet)." Že kryptoměnová mánie byla jedním z důvodů nárůstu cen (a/nebo snížení dostupnosti) GPU, HDD/SSD... popírat nechcete, ne? Ta první věta byla úvodní pro kryptoměny obecně, standardní krátký úvod do obecné problematiky.
"Můžete to upřesnit to zastarávání a nedostatečnost výkonu? Čekal bych, že jednoúčelový stroj bude mít stále stejný výkon."
Ale o jakém výkonu se bavíte? Samotný HW bude mít stále stejné množství operací za sekundu, pokud Vám jde o toto. Jenže to se přeci netýká SW části, která na tom HW běží, tedy těžby kryptoměn. Složitost (pravděpodobnost vytěžení bloku) se přeci mění např. s tím, kolik lidí se zapojuje do těžby (změny hashrate). Takže HW např. z roku 2019 bude mít pravděpodobně stejný surový výkon i po dvou letech práce v roce 2021, ale odměna za těžbu bude nižší = výkon tedy přestává stačit.
Ten článek nepsal o tom, že "se výkon snižuje", ale "že výkon přestává stačit". Což může nastat ze dvou důvodů: výkon se snížil nebo narostly požadavky na výkon. A stalo se to druhé.
O využití GPU na hraní (využití odpadních grafik) se v článku píše "To je problém především pro jednoúčelové minery (ASIC), které jen těžko najdou další využití (např. na rozdíl od grafických karet)." Že kryptoměnová mánie byla jedním z důvodů nárůstu cen (a/nebo snížení dostupnosti) GPU, HDD/SSD... popírat nechcete, ne? Ta první věta byla úvodní pro kryptoměny obecně, standardní krátký úvod do obecné problematiky.
"Můžete to upřesnit to zastarávání a nedostatečnost výkonu? Čekal bych, že jednoúčelový stroj bude mít stále stejný výkon."
Ale o jakém výkonu se bavíte? Samotný HW bude mít stále stejné množství operací za sekundu, pokud Vám jde o toto. Jenže to se přeci netýká SW části, která na tom HW běží, tedy těžby kryptoměn. Složitost (pravděpodobnost vytěžení bloku) se přeci mění např. s tím, kolik lidí se zapojuje do těžby (změny hashrate). Takže HW např. z roku 2019 bude mít pravděpodobně stejný surový výkon i po dvou letech práce v roce 2021, ale odměna za těžbu bude nižší = výkon tedy přestává stačit.
Ten článek nepsal o tom, že "se výkon snižuje", ale "že výkon přestává stačit". Což může nastat ze dvou důvodů: výkon se snížil nebo narostly požadavky na výkon. A stalo se to druhé.
Odpovědět2 0
To, že je tam spousta telefonů, ale ještě neznamená, že se mnoho telefonů nevyužívá někde dál (nabídka repasovaných telefonů je dost široká, a ač to může mít některé vyměněné součástky, nový telefon to zdaleka není). To za prvé.
Za druhé, to, že někdo si kupuje každého půl roku nový telefon, neznamená, že je takový průměr. Bych mohl stejně argumentovat tím, že ten můj právě v těchto dnech začíná kroutit 6. rok služby. Jenže jsem výjimkou z druhé části spektra a nemůžu to na tom stavět argumentaci. Průměr u smartphonů činí 2 až 2,5 roku (tedy téměř 2krát tolik) a v dlouhodobém horizontu se tato doba prodlužuje. Třeba u těch notebooků je to dle různých statistik okolo 3,5 až 5 let, tiskárny mají okolo 4 let, fotoaparáty 5-6 let. Takže 1,29 roku je opravdu extrém.
Za druhé, to, že někdo si kupuje každého půl roku nový telefon, neznamená, že je takový průměr. Bych mohl stejně argumentovat tím, že ten můj právě v těchto dnech začíná kroutit 6. rok služby. Jenže jsem výjimkou z druhé části spektra a nemůžu to na tom stavět argumentaci. Průměr u smartphonů činí 2 až 2,5 roku (tedy téměř 2krát tolik) a v dlouhodobém horizontu se tato doba prodlužuje. Třeba u těch notebooků je to dle různých statistik okolo 3,5 až 5 let, tiskárny mají okolo 4 let, fotoaparáty 5-6 let. Takže 1,29 roku je opravdu extrém.
Odpovědět2 0
"Ten nadpis je jak z blesku. Hlavně aby upoutal, ale že je to lež je autorovi zřejmně fuk. "
Na tom není nic lživého. Jen jste ho špatně pochopil. Myšleno to bylo tak, že těžba kryptoměn má další problém, který způsobuje (vedle energetických potřeb, usnadnění nelegální činnosti...), ne že má další problém, který ji tíží. Není to nejvhodnější, dá se to vyložit různě, to uznávám, proto jsem to přepsal na "způsobuje".
Na tom není nic lživého. Jen jste ho špatně pochopil. Myšleno to bylo tak, že těžba kryptoměn má další problém, který způsobuje (vedle energetických potřeb, usnadnění nelegální činnosti...), ne že má další problém, který ji tíží. Není to nejvhodnější, dá se to vyložit různě, to uznávám, proto jsem to přepsal na "způsobuje".
Odpovědět0 0
"Lidská psychika je ošidná na tohle se nelze spoléhat a už vůbec to nelze brát jako relevantní údaj. "
Ano, je ošidná, a právě o to jde. To, že Vy něco nějak berete, vůbec neznamená, že to tak stejně bere někdo jiný. Vždyť už jen to, že zde nesouhlasíme v diskuzi, je toho důkazem.
I ten "selský rozum" je ošidný. Co to je? Jak víte, co je i selským rozumem pravda? Vždyť se podívejte třeba na volby. Půlka národa volila Zemana, druhá půlka Drahoše. A mezi oběma skupinami je spousta lidí, které jasným selským rozumem vyšel Zeman, v druhé Drahoš. Jak je možné, že "selský rozum" různými lidem radí jiné možnosti? Protože i ten selský rozum, resp. naivní představa selského rozumu je do značné míry subjektivní. To, co Vám přijde "selsky jasné", druhému vůbec selsky jasné být nemusí a naopak mu selsky jasný může být výsledek přesně opačný. A takhle to máme všude, americké volby Trump vs Biden, nadcházející volby,... cokoli. Vždyť se podívejte, kolik existuje témat ve světě, kde lidé považují protistranu za hloupou, nevzdělanou,... a nechápou, jak někdo může mít takový názor a takové zdůvodnění, které se příčí "zdravému selskému rozumu".
Proč by servis Applu měl být jedinou světlou výjimkou, kde lidé budou skutečně obviňovat skutečného viníka? Vždyť už kdybychom se jen my dva pobavili na téma některých produktů a zdůvodnění, proč je kupujeme, tak se vsadím, že se na více než půlce z nich neshodneme, nemluvě o zdůvodnění volby proč.
Podobně vidíte přetrvávající předsudky i u aut. Ve svém okolí (a to stačí někdy i pohledem do zahrad) jistě znáte několik lidí, kteří si kupují jen auta od XYZ, aniž by k tomu měli objektivní důvod, a nedají na ně dopustit. A to mnohdy i přesto, že se jim kupí jedna typická závada dané značky za druhou. Pak to omlouvají tím, "že jiné značky jsou na tom jistě ještě hůře". Nebo nějakou značku odsuzují kvůli problému nějakého modelu 20 let starého.
Na Digimanii jsem radil tisícům lidí s výběrem fotoaparáty (v jednu dobu to bylo i několik mailů denně, takže si zde dovolím říci, že šlo už o dostatečně velký vzorek z různých řad čtenářů) a mohu říci, že jeden z nejtypičtějších dotazů byl "Jaký Canon si mám koupit?" Nevěděli zda kompakt, ultrazoom, DSLR,... jedna věc byla jasná, musel to být Canon.
Vidíte to na elektromobilech. Jedněm je "selsky jasné", že EV je ekologická pohroma, jedněm je "selsky jasné", že EV je řešením globálních problémů. BIO potraviny. Jedni si budou stěžovat, že kdysi bylo líp, potraviny byly kvalitnější, dneska to všichni výrobci šidí, ale když se řekne, že mají šanci koupit ekologicky pěstované nebo jinak kvalitnější potraviny (bohužel také většinou dražší, byť to není pravidlem), tak jak se k tomu postaví? Spousta lidí řekne, že je to zbytečně předražené a nehodlají podporovat rozežranost firem. Nebo že je to totéž, ale hnojí se to v noci. A pokud dostanou do ruky výsledky analýz, tak jsou to zase jedním šmahem zfalšované testy. Jen aby si mohli omlouvat svou volbu. V některých případech to může být skutečně oprávněné, v jiných nikoli. Ale budou tam dělat rozdíly?
Ano, je ošidná, a právě o to jde. To, že Vy něco nějak berete, vůbec neznamená, že to tak stejně bere někdo jiný. Vždyť už jen to, že zde nesouhlasíme v diskuzi, je toho důkazem.
I ten "selský rozum" je ošidný. Co to je? Jak víte, co je i selským rozumem pravda? Vždyť se podívejte třeba na volby. Půlka národa volila Zemana, druhá půlka Drahoše. A mezi oběma skupinami je spousta lidí, které jasným selským rozumem vyšel Zeman, v druhé Drahoš. Jak je možné, že "selský rozum" různými lidem radí jiné možnosti? Protože i ten selský rozum, resp. naivní představa selského rozumu je do značné míry subjektivní. To, co Vám přijde "selsky jasné", druhému vůbec selsky jasné být nemusí a naopak mu selsky jasný může být výsledek přesně opačný. A takhle to máme všude, americké volby Trump vs Biden, nadcházející volby,... cokoli. Vždyť se podívejte, kolik existuje témat ve světě, kde lidé považují protistranu za hloupou, nevzdělanou,... a nechápou, jak někdo může mít takový názor a takové zdůvodnění, které se příčí "zdravému selskému rozumu".
Proč by servis Applu měl být jedinou světlou výjimkou, kde lidé budou skutečně obviňovat skutečného viníka? Vždyť už kdybychom se jen my dva pobavili na téma některých produktů a zdůvodnění, proč je kupujeme, tak se vsadím, že se na více než půlce z nich neshodneme, nemluvě o zdůvodnění volby proč.
Podobně vidíte přetrvávající předsudky i u aut. Ve svém okolí (a to stačí někdy i pohledem do zahrad) jistě znáte několik lidí, kteří si kupují jen auta od XYZ, aniž by k tomu měli objektivní důvod, a nedají na ně dopustit. A to mnohdy i přesto, že se jim kupí jedna typická závada dané značky za druhou. Pak to omlouvají tím, "že jiné značky jsou na tom jistě ještě hůře". Nebo nějakou značku odsuzují kvůli problému nějakého modelu 20 let starého.
Na Digimanii jsem radil tisícům lidí s výběrem fotoaparáty (v jednu dobu to bylo i několik mailů denně, takže si zde dovolím říci, že šlo už o dostatečně velký vzorek z různých řad čtenářů) a mohu říci, že jeden z nejtypičtějších dotazů byl "Jaký Canon si mám koupit?" Nevěděli zda kompakt, ultrazoom, DSLR,... jedna věc byla jasná, musel to být Canon.
Vidíte to na elektromobilech. Jedněm je "selsky jasné", že EV je ekologická pohroma, jedněm je "selsky jasné", že EV je řešením globálních problémů. BIO potraviny. Jedni si budou stěžovat, že kdysi bylo líp, potraviny byly kvalitnější, dneska to všichni výrobci šidí, ale když se řekne, že mají šanci koupit ekologicky pěstované nebo jinak kvalitnější potraviny (bohužel také většinou dražší, byť to není pravidlem), tak jak se k tomu postaví? Spousta lidí řekne, že je to zbytečně předražené a nehodlají podporovat rozežranost firem. Nebo že je to totéž, ale hnojí se to v noci. A pokud dostanou do ruky výsledky analýz, tak jsou to zase jedním šmahem zfalšované testy. Jen aby si mohli omlouvat svou volbu. V některých případech to může být skutečně oprávněné, v jiných nikoli. Ale budou tam dělat rozdíly?
Odpovědět0 0
"V tom případě předpokládám že vycházíte z nějaké studie"
Ono nemusíte předpokládat, už jsem o tom i psal. Zde bych řekl, že jde o životní zkušenosti nasbírané z mého okolí i Internetu. I mnoho lidí, které osobně znám a považuji za inteligentní, sklouzává k tomuto myšlení. Takže si nedělám iluze, že je to všeobecně zásadně lepší. Mohu se mýlit, ale opravdu si to nemyslím. Ostatně se podívejte třeba i tady na diskuzní fóra, jak tu někteří nekriticky shazují nebo naopak nekriticky vychvalují tuhle Nvidii, jiní AMD, další Intel, nehledě na argumenty, které účelově shazují, ohýbají, na základě jedné zkušenosti (a někdy i jen na základě JPP) shodí celého výrobce a tak bychom mohli pokračovat dál. Lidé se moc často nepídí pro pravé příčině problémů a pokud tato příčina vede k nim (a museli by si tedy přiznat vlastní chybu), mají obvykle tendenci to hodit na někoho jiného. A ne vždy je to ten pravý viník. Pro vzorky nemusíte chodit vůbec daleko.
Ono nemusíte předpokládat, už jsem o tom i psal. Zde bych řekl, že jde o životní zkušenosti nasbírané z mého okolí i Internetu. I mnoho lidí, které osobně znám a považuji za inteligentní, sklouzává k tomuto myšlení. Takže si nedělám iluze, že je to všeobecně zásadně lepší. Mohu se mýlit, ale opravdu si to nemyslím. Ostatně se podívejte třeba i tady na diskuzní fóra, jak tu někteří nekriticky shazují nebo naopak nekriticky vychvalují tuhle Nvidii, jiní AMD, další Intel, nehledě na argumenty, které účelově shazují, ohýbají, na základě jedné zkušenosti (a někdy i jen na základě JPP) shodí celého výrobce a tak bychom mohli pokračovat dál. Lidé se moc často nepídí pro pravé příčině problémů a pokud tato příčina vede k nim (a museli by si tedy přiznat vlastní chybu), mají obvykle tendenci to hodit na někoho jiného. A ne vždy je to ten pravý viník. Pro vzorky nemusíte chodit vůbec daleko.
Odpovědět2 1
No logiku to samozřejmě nemá, ale tohle je bohužel to, co se děje, tohle je logika velkého množství lidí. Také nechápu proč, ale je to tak. Takže já se ani nedivím, že si do toho výrobci nechtějí nechat sahat (vedle zřejmých finančních výhod). Znova. To, že tak přemýšlíte Vy, neznamená, že stejně přemýšlí většina lidí. Nepřemýšlí. Stačí si přečíst pár diskuzních fór a uvidíte, že lidé mají velmi zvláštní logiku (jinou, než je ta Vaše) a jsou schopni výrobcům omlátit o hlavu věci, za které výrobci nemohou a za které si často mohou sami.
Vám to přijde jako blbost (že to má "logiku" jak noha), mě to také přijde, že to má "logiku" jak noha, stejně jako Vám, ale tahle logika je docela standardní chování.
Vám to přijde jako blbost (že to má "logiku" jak noha), mě to také přijde, že to má "logiku" jak noha, stejně jako Vám, ale tahle logika je docela standardní chování.
Odpovědět2 0
1) To, že to tak děláte Vy, neznamená, že to dělají a vidí i ostatní. Nadávky na adresy lidí/společností, kteří s problémem nemají nic společného, jde vidět denně. Spousta lidí se nepídí pro pravé příčině. Takže si třeba půjdou vyměnit prasklý displej do co nejlevnějšího servisu a pak se diví, že to není vodotěsné, když výrobce tvrdí, že ano. Na koho asi svalí v prvé řadě vinu? Servis to u mnohých nebude. A pak se ještě budou vztekat, že jim nechce výrobce uznat záruku, a následně do každé diskuze na Internetu budou říkat, že "XXX už nikdy!!!"
Odpovědět1 0
Jen bych chtěl podotknout, že tato procenta nemusí být pravdivá pro jiné typy baterií. Není Li-Ion jako Li-Ion. Je jich hodně typů, ty se dělí na další podtypy...
LCO: 0,2% Ni, 2,7% Li, 8% Cu, 22,8% Co
V katodách dalších typů:
NCA: 2,5g Al, 13g Li, 16g Co, 86g Ni
NMC: 14g Li, 36g Mn, 39g Co, 39g Ni (a to záleží na tom, jaké NMC to je (existují poměry 111/333, 532/ 622, 811,...)
LFP: 7,6g Li, 34g P, 61g Fe
A teď je ještě otázkou, zda berete ta procenta jen v katodě nebo v celých článcích nebo v celém akumulátoru včetně obalu...
LCO: 0,2% Ni, 2,7% Li, 8% Cu, 22,8% Co
V katodách dalších typů:
NCA: 2,5g Al, 13g Li, 16g Co, 86g Ni
NMC: 14g Li, 36g Mn, 39g Co, 39g Ni (a to záleží na tom, jaké NMC to je (existují poměry 111/333, 532/ 622, 811,...)
LFP: 7,6g Li, 34g P, 61g Fe
A teď je ještě otázkou, zda berete ta procenta jen v katodě nebo v celých článcích nebo v celém akumulátoru včetně obalu...
Odpovědět2 0
scratchy27: "Ta idea v mé odpovědi byla, že ropu, resp. naftu/benzín nezrecyklujete."
Ropa se sice přímo recyklovat nedá, ale dají se vytvářet syntetická paliva (v podstatě uvolněné CO2 převézt zpět na umělý benzín). Zda je to smysluplné, to je jiná otázka. Vyžaduje to zelenou elektřinu k výrobě vodíku a tam je otázkou, zda není lepší s ní rovnou nabít baterku, než s pomocí toho vyrábět umělý benzín a ten znovu pálit. https://www.svetmobilne.cz/porsche-zacne-vyrabet-synteticke-palivo-efuel-v-chile/8522
Budman: "že se vzácné kovy z baterií budou nějak smysluplně recyklovat je v tuhle chvíli asi tak reálné jako studená fúze"
Chtěl bych upozornit, že je rok 2021, ne 2010 a méně. Recyklace baterek je dnes už reálný proces a např. Tesla rozbíhá recyklační středisko, kde získávají 92 % materiálu zpět (od minulého roku to běží v Nevadě). Nepovažuje to za smysluplné? Resp. jaká by ta recyklace měla dosahovat parametrů, abyste ji považoval za smysluplnou? Volkswagen má také rozjetý pilotní projekt. Li-Cycle pracuje rovnou na čtyřech recyklačních centrech (mají recyklovat baterie od GM).
Ropa se sice přímo recyklovat nedá, ale dají se vytvářet syntetická paliva (v podstatě uvolněné CO2 převézt zpět na umělý benzín). Zda je to smysluplné, to je jiná otázka. Vyžaduje to zelenou elektřinu k výrobě vodíku a tam je otázkou, zda není lepší s ní rovnou nabít baterku, než s pomocí toho vyrábět umělý benzín a ten znovu pálit. https://www.svetmobilne.cz/porsche-zacne-vyrabet-synteticke-palivo-efuel-v-chile/8522
Budman: "že se vzácné kovy z baterií budou nějak smysluplně recyklovat je v tuhle chvíli asi tak reálné jako studená fúze"
Chtěl bych upozornit, že je rok 2021, ne 2010 a méně. Recyklace baterek je dnes už reálný proces a např. Tesla rozbíhá recyklační středisko, kde získávají 92 % materiálu zpět (od minulého roku to běží v Nevadě). Nepovažuje to za smysluplné? Resp. jaká by ta recyklace měla dosahovat parametrů, abyste ji považoval za smysluplnou? Volkswagen má také rozjetý pilotní projekt. Li-Cycle pracuje rovnou na čtyřech recyklačních centrech (mají recyklovat baterie od GM).
Odpovědět5 0
A jak víte, že by to bylo bez těch kovů? Grafenových baterek jsou desítky typů, v různých formách k různým typům akumulátorů, může to být grafenový Li-Ion, grafenový Si-Ion, grafenový Al-Ion, grafen může být příměsí nebo stěžejní části některého prvku baterie, některé jsou kobaltové, jiné bezkobaltové, některé jsou solid-state, některé ne,...
Házet grafenové baterky do jednoho pytle je podobná blbost, jako říkat o autu, že je hliníkové, nehledě na to, zda má z hliníku karoserii, nápravy, blok motoru nebo jen sportovní pedály. Proto také nelze říci, že grafenová baterka vyřeší problém elektromobility, protože to, že je tam grafen, neznamená, že najednou zmizí všechno ostatní a začne se to tvářit jako baterka, jakou svět nikdy neviděl, vše několikanásobně překoná a nějakým zázrakem tam nebudou všechny ty prvky, které to mělo předtím.
Je to jen další krok dál. A z těchto kroků pak budete mít za 10, 20, 30 let baterku, která ty předchozí zadupe do země. Celých 30 let od uvedení Li-Ion jsme tu žádnou pořádnou revoluci neměli, ale ty baterky mají dnes 3krát takovou hustotu, řádově rychleji se nabíjí, násobně se zvýšila jejich životnost a cena je v jednotkách procent. Být to skokově, tak to označíte za revoluci, ale tím, že to byly jen tyto postupné kroky, tak si nikdo nevšimne skoro ani tu evoluci.
Pokud někdo čeká, že se nějakým zázrakem objeví revoluční baterka, která bude okamžitým skokem ve všech vlastnostech od výkonu až po environmentální dopad, bude asi zklamán po celý život. A možná si na smrtelné posteli uvědomí, že tu revoluci, kterou čekal skokově, viděl celou dobu před očima v podobě postupné mnoha-desetileté evoluce.
Házet grafenové baterky do jednoho pytle je podobná blbost, jako říkat o autu, že je hliníkové, nehledě na to, zda má z hliníku karoserii, nápravy, blok motoru nebo jen sportovní pedály. Proto také nelze říci, že grafenová baterka vyřeší problém elektromobility, protože to, že je tam grafen, neznamená, že najednou zmizí všechno ostatní a začne se to tvářit jako baterka, jakou svět nikdy neviděl, vše několikanásobně překoná a nějakým zázrakem tam nebudou všechny ty prvky, které to mělo předtím.
Je to jen další krok dál. A z těchto kroků pak budete mít za 10, 20, 30 let baterku, která ty předchozí zadupe do země. Celých 30 let od uvedení Li-Ion jsme tu žádnou pořádnou revoluci neměli, ale ty baterky mají dnes 3krát takovou hustotu, řádově rychleji se nabíjí, násobně se zvýšila jejich životnost a cena je v jednotkách procent. Být to skokově, tak to označíte za revoluci, ale tím, že to byly jen tyto postupné kroky, tak si nikdo nevšimne skoro ani tu evoluci.
Pokud někdo čeká, že se nějakým zázrakem objeví revoluční baterka, která bude okamžitým skokem ve všech vlastnostech od výkonu až po environmentální dopad, bude asi zklamán po celý život. A možná si na smrtelné posteli uvědomí, že tu revoluci, kterou čekal skokově, viděl celou dobu před očima v podobě postupné mnoha-desetileté evoluce.
Odpovědět0 0
A) Ano, autonomní řízení bude v tomto docela důležité. Ale také nezapomínejte na to, že pokud se to více rozšíří, bude mnohem snazší si vybrat auto v dostupné vzdálenosti. Pokud to budou dvě auta na sídliště, žádná sláva to nebude, ale pokud jich budou desítky, je dost dobře možné, že nějaké sdílené auto bude blíž než Vaše vlastní.
B) Tak ono to také není pro toho, kdo v autě doslova žije.
C) Ano, to je problém.
B) Tak ono to také není pro toho, kdo v autě doslova žije.
C) Ano, to je problém.
Odpovědět0 0
"Tohle je opět velké zevšeobecňovaní."
Nikdo přeci netvrdí, že to tak mají úplně všichni. Ale v nastupující generaci začíná být stále více lidí, kteří s tím nemají takový problém jako my starší. Kdo bydlí v nějakém satelitním městečku, kde se MHD objeví jednou za uherský rok, tak auto bude mít asi vždy. Ale kdo žije v centru města, ten bude mít stále menší nutkání vlastnit vůz. Stejné je to vidět i v nemovitostech. I tady se postupně snižuje touha vlastnit byt a začíná se více cenit možnost se volně stěhovat. Vám to přijde jako pitomost, ale nastupující generace už nepotřebuje být tak často přikovaná do jednoho místa.
"není aktuálně co recyklovat, když BEV jezdí relativně krátce a ještě jich je opravdu sakra málo a na základě toho vyvozovat bezproblémovost"
Zase, kdo tu říká, že je to bezproblémové? Ale je nesmysl se tvářit, že recyklace nefunguje, nikdo nic nerecykluje, když ty automobilky teprve dokončují (a spouští) své recyklační projekty, pro které se stále nenabízí nějak výrazně větší množství akumulátorů (neplatí pro ty, kteří podcenili teplotní management baterek).
BatteryGate. Pokud vím, tak šlo o to, že Tesla SW zpomalila nabíjení a prodloužila životnost baterek, které se tak na recyklaci dostanou ještě později, než na co byly projektovány. Takže BatteryGate nedostatek baterek pro recyklaci spíše ještě umocnila.
"z toho cca 8% přijde vniveč"
A? To budeme odsuzovat recyklaci proto, že není 100%? Není lepší recyklovat z 92 % než vůbec?
"nemá už Tesla plno stížností na baterie z nových generací"
Protože stejně jako mnoho čínských společností využívá u některých modelů LFP baterie, které nejsou pro BEV nejvhodnějším řešením. Což také neznamená, že to za pár let nemůže být jinak.
Nikdo přeci netvrdí, že to tak mají úplně všichni. Ale v nastupující generaci začíná být stále více lidí, kteří s tím nemají takový problém jako my starší. Kdo bydlí v nějakém satelitním městečku, kde se MHD objeví jednou za uherský rok, tak auto bude mít asi vždy. Ale kdo žije v centru města, ten bude mít stále menší nutkání vlastnit vůz. Stejné je to vidět i v nemovitostech. I tady se postupně snižuje touha vlastnit byt a začíná se více cenit možnost se volně stěhovat. Vám to přijde jako pitomost, ale nastupující generace už nepotřebuje být tak často přikovaná do jednoho místa.
"není aktuálně co recyklovat, když BEV jezdí relativně krátce a ještě jich je opravdu sakra málo a na základě toho vyvozovat bezproblémovost"
Zase, kdo tu říká, že je to bezproblémové? Ale je nesmysl se tvářit, že recyklace nefunguje, nikdo nic nerecykluje, když ty automobilky teprve dokončují (a spouští) své recyklační projekty, pro které se stále nenabízí nějak výrazně větší množství akumulátorů (neplatí pro ty, kteří podcenili teplotní management baterek).
BatteryGate. Pokud vím, tak šlo o to, že Tesla SW zpomalila nabíjení a prodloužila životnost baterek, které se tak na recyklaci dostanou ještě později, než na co byly projektovány. Takže BatteryGate nedostatek baterek pro recyklaci spíše ještě umocnila.
"z toho cca 8% přijde vniveč"
A? To budeme odsuzovat recyklaci proto, že není 100%? Není lepší recyklovat z 92 % než vůbec?
"nemá už Tesla plno stížností na baterie z nových generací"
Protože stejně jako mnoho čínských společností využívá u některých modelů LFP baterie, které nejsou pro BEV nejvhodnějším řešením. Což také neznamená, že to za pár let nemůže být jinak.
Odpovědět0 0
A co je na něm revolučního? Jde o klasickou evoluci, jakých máme nespočet, a jaké posunuly Li-Ion baterky od jejich prvních komerčních kousků do stavu, kde jsou dnes.
Odpovědět2 0
"bude mít pořád jeden zásadní problém, a to je nutnost používat lithium"
A proč by muselo být použito lithium? Resp. musí ho být použito tolik? Vyvíjejí se různé hybridní články, které lithium nahrazují jinými prvky, někdy plně, někdy částečně. Když vyměníme všechny prvky kromě lithia, bude to pořád evoluce, ale když vyměníme jen lithium, už to bude revoluce?
"Pak je tu samozřejmě celý problém recyklace článků, který taky není zdaleka vyřešen."
Není? Je rok 2021, ne 2010. Např. Tesla má připravenu recyklaci, kde by měla získat zpět 92 %. Stojí to na tom, že ty baterky v autech mají tak vysokou životnost, že vlastně ještě není co recyklovat (v podstatě jen z vozů taxislužeb, které mají nalítáno přes 400tkm). I ostatní firmy dokončují recyklační projekty. Že to nefungovalo před pár lety, neznamená, že jsme dnes ve stejné situaci.
"Jak to bude s BEV? Vydrží tak dlouho baterie?"
No, data z nynějších EV ukazují, že by to nemusel být příliš velký problém (při kvalitním teplotním managementu). Tesly mají např. v průměru 89 % původní kapacity po 320 tkm. Za jak dlouho to najedete?
"Navíc lze očekávat, že nutné výrazné investice do BEV a vidina zákazu spalovacích motorů sníží ochotu automobilek investovat do spalovacích motorů a dále snižovat jejich emise."
Tohle není třeba očekávat, tohle je naprosto jasná realita už dnes. Vždyť už teď většina firem ohlásila, že současná generace ICE je poslední a nejedna ohlásila, že ICE úplně ukončí dlouho před zákazem (několik z nich to ohlásilo už na roky 2026-2028).
"výrazné snížení mobility nízko a středně příjmových vrstev obyvatel, případně další výrazné stárnutí vozového parku"
Vše směřuje ke sdílení aut, pronájmu. Auto jako služba. Vám to může připadat nepřirozené, ale nastupující generace je na "předplatná" zvyklá. Pro ni nebude větší problém nevlastnit auto, ale pronajímat si ho, stejně jako dnes sdílí kola, koloběžky. Dnešní mládež má odlišný postoj k "vlastnění" věcí než my.
A proč by muselo být použito lithium? Resp. musí ho být použito tolik? Vyvíjejí se různé hybridní články, které lithium nahrazují jinými prvky, někdy plně, někdy částečně. Když vyměníme všechny prvky kromě lithia, bude to pořád evoluce, ale když vyměníme jen lithium, už to bude revoluce?
"Pak je tu samozřejmě celý problém recyklace článků, který taky není zdaleka vyřešen."
Není? Je rok 2021, ne 2010. Např. Tesla má připravenu recyklaci, kde by měla získat zpět 92 %. Stojí to na tom, že ty baterky v autech mají tak vysokou životnost, že vlastně ještě není co recyklovat (v podstatě jen z vozů taxislužeb, které mají nalítáno přes 400tkm). I ostatní firmy dokončují recyklační projekty. Že to nefungovalo před pár lety, neznamená, že jsme dnes ve stejné situaci.
"Jak to bude s BEV? Vydrží tak dlouho baterie?"
No, data z nynějších EV ukazují, že by to nemusel být příliš velký problém (při kvalitním teplotním managementu). Tesly mají např. v průměru 89 % původní kapacity po 320 tkm. Za jak dlouho to najedete?
"Navíc lze očekávat, že nutné výrazné investice do BEV a vidina zákazu spalovacích motorů sníží ochotu automobilek investovat do spalovacích motorů a dále snižovat jejich emise."
Tohle není třeba očekávat, tohle je naprosto jasná realita už dnes. Vždyť už teď většina firem ohlásila, že současná generace ICE je poslední a nejedna ohlásila, že ICE úplně ukončí dlouho před zákazem (několik z nich to ohlásilo už na roky 2026-2028).
"výrazné snížení mobility nízko a středně příjmových vrstev obyvatel, případně další výrazné stárnutí vozového parku"
Vše směřuje ke sdílení aut, pronájmu. Auto jako služba. Vám to může připadat nepřirozené, ale nastupující generace je na "předplatná" zvyklá. Pro ni nebude větší problém nevlastnit auto, ale pronajímat si ho, stejně jako dnes sdílí kola, koloběžky. Dnešní mládež má odlišný postoj k "vlastnění" věcí než my.
Odpovědět0 0
Já bych v tomto byl trochu opatrný. Pořádné technické specifikace o tom stále nemáme a drtivá většina "grafenových" baterek jsou pořád Li-Ion, které ale používají grafenové součásti (i když někteří mluví o tom, že by mohlo jít o Si-Ion a zas je otázkou, jak moc tam toho křemíku vlastně bude). Zda to chcete považovat za evoluci nebo revoluci, to už nechám na vás. Co sleduji, tak většina grafenových baterek ve vývoji nás potřeby lithia nezbaví.
Kdyby to zvládlo poloviční čísla než udávaná, tak by to až takový zázrak nebyl. Hustota kolem 280 Wh/kg je srovnatelná s nejlepším Li-Ion (tam by polovina byla pěkný průšvih). 480kW nabíjení je extrémně rychlé, to by byl krok kupředu, byť někteří mají s Li-Ion už 350 kW (a stojí 450kW nabíječky). Zajímavá je životnost 1 mil. km i při rychlonabíjení, to by např. Teslu s NMC překonávalo asi dvojnásobně. Ono je ale otázkou, nakolik je až tak vysoká životnost kriticky potřeba, ono i půl milionu km najede málokdo.
Kdyby to zvládlo poloviční čísla než udávaná, tak by to až takový zázrak nebyl. Hustota kolem 280 Wh/kg je srovnatelná s nejlepším Li-Ion (tam by polovina byla pěkný průšvih). 480kW nabíjení je extrémně rychlé, to by byl krok kupředu, byť někteří mají s Li-Ion už 350 kW (a stojí 450kW nabíječky). Zajímavá je životnost 1 mil. km i při rychlonabíjení, to by např. Teslu s NMC překonávalo asi dvojnásobně. Ono je ale otázkou, nakolik je až tak vysoká životnost kriticky potřeba, ono i půl milionu km najede málokdo.
Odpovědět2 0
Pokud se uvede, pro jakou spotřebu elektrické energie na km to platí, což společnost uvádí (200 Wh/km), tak na tom nic zavádějícího není. 27km/min, to máme 27*200 = 5400 Wh za minutu (5,4 kWh za minutu), tedy 5,4×60 = 324 kWh za hodinu, tedy nabíjecí výkon 324 kW. A uživatele spíše zajímá, na kolik km další jízdy se mu to za minutu nabije než to, jaký je ten výkon.
Odpovědět2 0
Jde o Li-Ion, stále je tam v různých místech lithium, nicméně grafitovou anodu nahrazuje organická struktura s křemíkem, cínem a germaniem, je zde i jiný elektrolyt, polymerová katoda,... Pokud jde o hustotu, ta činí u prototypu 240 Wh/kg (u finální verze se po optimalizaci balení počítá s cca 300 Wh/kg) a životnost na 1000 cyklů (blíže nespecifikováno), v tomto veskrze nijak excelentní hodnoty, akorát to umí nabíjení s 10C. Je to další způsob z milionu, jak vylepšit jednu či více vlastností Li-Ion. Jak jsem říkal několikrát, nečekejme revoluční baterku, to se možná nikdy nedočkáme. Půjde to spíše těmito krůčky, kdy se tuhle vymění tohle a tamhle tamto, až nakonec Li-Ion možná přestane být Li-Ionem... A ani nepoznáme, kdy a kde se to vlastně stalo.
Odpovědět1 0
Tady je ale stále potřeba rozlišovat to, co se řeší a jak se to řeší. To, že emise všeho možného (nejen CO2 a jiných skleníkových plynů, ale i mnoha dalších věcí a nemusí to být jen plyny) jsou vyšší nad normálem, asi ani rozporovat nejde. S tím je potřeba něco dělat. Otázkou je ale jak. Ani já nejsem zastáncem Green Dealu. Dle mého názoru se řeší správná věc, ale nesprávně. To, že volíme blbou metodu, ale přeci neznamená, že zapřeme i samotný problém.
Odpovědět1 0
"Hlavní problém se současným prosazováním elektromobility je v tom, že je příliš uspěchaný."
S tím lze rozhodně souhlasit.
"Co když v roce 2035 bude pořád vrcholem technologie Li-Ion baterie s kapacitou třeba o 20% větší než teď?"
Je potřeba si uvědomit, že jakákoli "revoluční" baterka, která možná přijde, je "dítě". Bude mít dětské nemoci, výkon naprosto neodpovídající možnostem technologie. Když se Li-Ion komerčně představil před 30 lety, v dnešním pohledu to bylo příšerné (90Wh/kg, dnes cca 270 Wh/kg). Nelze čekat, že pokud se něco objeví, bude to zásadně lepší než stávající řešení. Bude to ale řešení, které bude ve své nejhorší variantě začínat tam, kde přinejlepším končí to nejlepší z předchozího.
Vždyť ve světě IT máme podobné věci pořád. Aktuálně např. při přechodu z DDR4 na DDR5. Máme DDR5 označit jako krok vpřed? Vždyť první moduly DDR5 jsou na podobné úrovni jako DDR4. Z tohoto pohledu žádná revoluce. Ale postupný vývoj DDR5 dostane tyto moduly tam, kam by se DDR4 nikdy nepodívalo.
Takže ono se dá čekat, že i s příchodem "revoluční" technologie to půjde pořád zhruba stejně rychle. Významné vylepšení může být i významná evoluce stávajícího řešení, nemusí to být něco naprosto revolučního. V roce 2035 bych osobně očekával hustotu někde kolem 450 Wh/kg (ačkoli se dnes představují články, kde se hovoří třeba i o více než 550 Wh/kg). Už teď to vypadá, že např. NIO, což je sice stále startup, ale takový, který opravdu i reálně něco prodává, by měl mít akumulátory s 360 Wh/kg příští rok na trhu (tedy +30%). Osobně si sice myslím, že budou mít zpoždění... ale tady by se i dalo věřit, že se to skutečně objeví.
S tím lze rozhodně souhlasit.
"Co když v roce 2035 bude pořád vrcholem technologie Li-Ion baterie s kapacitou třeba o 20% větší než teď?"
Je potřeba si uvědomit, že jakákoli "revoluční" baterka, která možná přijde, je "dítě". Bude mít dětské nemoci, výkon naprosto neodpovídající možnostem technologie. Když se Li-Ion komerčně představil před 30 lety, v dnešním pohledu to bylo příšerné (90Wh/kg, dnes cca 270 Wh/kg). Nelze čekat, že pokud se něco objeví, bude to zásadně lepší než stávající řešení. Bude to ale řešení, které bude ve své nejhorší variantě začínat tam, kde přinejlepším končí to nejlepší z předchozího.
Vždyť ve světě IT máme podobné věci pořád. Aktuálně např. při přechodu z DDR4 na DDR5. Máme DDR5 označit jako krok vpřed? Vždyť první moduly DDR5 jsou na podobné úrovni jako DDR4. Z tohoto pohledu žádná revoluce. Ale postupný vývoj DDR5 dostane tyto moduly tam, kam by se DDR4 nikdy nepodívalo.
Takže ono se dá čekat, že i s příchodem "revoluční" technologie to půjde pořád zhruba stejně rychle. Významné vylepšení může být i významná evoluce stávajícího řešení, nemusí to být něco naprosto revolučního. V roce 2035 bych osobně očekával hustotu někde kolem 450 Wh/kg (ačkoli se dnes představují články, kde se hovoří třeba i o více než 550 Wh/kg). Už teď to vypadá, že např. NIO, což je sice stále startup, ale takový, který opravdu i reálně něco prodává, by měl mít akumulátory s 360 Wh/kg příští rok na trhu (tedy +30%). Osobně si sice myslím, že budou mít zpoždění... ale tady by se i dalo věřit, že se to skutečně objeví.
Odpovědět0 0
"Pokud by se jelo dle toho o čem mluvím, tak je nejlevnějším autem lehké vozítko na plyn."
Mně to tak dle Vašeho popisu až tak nepřijde. Jestli velké auto zaplatí na ekodani milion, tak malé vozítko by i při menších pokutách pod limit bylo stále na stovce tisíc korun pokuty. Velké SUV bude tak někde na 300g/km, malé vozítko na plyn bude tak někde 60-70 g/km, takže tak na pětině. A pokud už to má být malé lehké auto jen do města, tak v případě elektromobilu to může mít relativně malou a ne až tak moc drahou baterku.
"Mluvím o skutečném trhu, nediskriminovat, nezvýhodňovat"
A proto navrhujete vyšší ekodaň na SUV.
Mně to tak dle Vašeho popisu až tak nepřijde. Jestli velké auto zaplatí na ekodani milion, tak malé vozítko by i při menších pokutách pod limit bylo stále na stovce tisíc korun pokuty. Velké SUV bude tak někde na 300g/km, malé vozítko na plyn bude tak někde 60-70 g/km, takže tak na pětině. A pokud už to má být malé lehké auto jen do města, tak v případě elektromobilu to může mít relativně malou a ne až tak moc drahou baterku.
"Mluvím o skutečném trhu, nediskriminovat, nezvýhodňovat"
A proto navrhujete vyšší ekodaň na SUV.
Odpovědět0 0
"Stejně ušetří majitel hospody, když zaplatí výpalné."
A co má zbitý majitel hospody společného s globálním bojem za záchranu životního prostředí? V tom bití je nějaký větší celospolečenský smysl, nebo co jste tím chtěl říci?
"Zdražování energií znamená propad životní úrovně a netvařme se, že ne."
On se tak někdo tváří?
"Pouze se z boje proti jedné ze základních složek biosféry stal obří byznys, ve kterém se už ročně protáčejí biliony."
No to se stal. Ale je to také problém, změny klimatu vidíme a ono to přeci není jen o CO2. To je jen v té kampani nejvíc vidět.
A co má zbitý majitel hospody společného s globálním bojem za záchranu životního prostředí? V tom bití je nějaký větší celospolečenský smysl, nebo co jste tím chtěl říci?
"Zdražování energií znamená propad životní úrovně a netvařme se, že ne."
On se tak někdo tváří?
"Pouze se z boje proti jedné ze základních složek biosféry stal obří byznys, ve kterém se už ročně protáčejí biliony."
No to se stal. Ale je to také problém, změny klimatu vidíme a ono to přeci není jen o CO2. To je jen v té kampani nejvíc vidět.
Odpovědět0 0
"Pokud už chtějí snižovat emise, tak PROČ dávat jakýkoliv "limit" zdarma?"
Je to docela logické. Sám jste proti plné elektromobilitě a navrhujete systém, který to ještě více protlačí? Vždyť na to dnes nemáme technologie ani infrastrukturu. Dává smysl nastavit limity, které jsou jakž takž dosažitelné v rámci vývoje technologií a jak vidíme, kolik firem platí ty pokuty, tak spíše začínají být až za hranou splnitelnosti. Navíc to zajišťuje vyšší svobodu výběru, protože můžete mít na trhu obě řešení. Což by měli ocenit především odpůrci elektromobility. Takto může ten, kde nechce mít efektivní auto, stále možnost ho koupit. S Vašim systémem by neměl. Rozhodně ne za tu cenu. Ale vyžaduje to toho druhého, který ty emise stáhne nejen za sebe, ale i za něj. Jinak ten koncept nefunguje.
Chceme snižovat emise, ale také se příliš nevzdávat komfortu, ne? Chceme jít snad vpřed a ne vzad - zvyšovat komfort při současném snižování dopadu. Jasně, spořme, šetřeme, ale to zas nemusí znamenat, že půjdeme do extrémů (což se i tak děje).
"Maximálně odlehčit malé auto, aby na běžný rpovoz stačil motorek kolem 20 KW."
Naložíte ho několika lidmi a bude se chovat úplně jinak než prázdné. Opět, šetřeme, ale zas nemusíme extrémně slevovat z běžného komfortu. S 20kW se nedostanete výrazněji přes 100 km/h. Jako auto do města pro jednoho OK, ale tak to už spíše zapracujme na MHD nebo cyklostezkách.
Je to docela logické. Sám jste proti plné elektromobilitě a navrhujete systém, který to ještě více protlačí? Vždyť na to dnes nemáme technologie ani infrastrukturu. Dává smysl nastavit limity, které jsou jakž takž dosažitelné v rámci vývoje technologií a jak vidíme, kolik firem platí ty pokuty, tak spíše začínají být až za hranou splnitelnosti. Navíc to zajišťuje vyšší svobodu výběru, protože můžete mít na trhu obě řešení. Což by měli ocenit především odpůrci elektromobility. Takto může ten, kde nechce mít efektivní auto, stále možnost ho koupit. S Vašim systémem by neměl. Rozhodně ne za tu cenu. Ale vyžaduje to toho druhého, který ty emise stáhne nejen za sebe, ale i za něj. Jinak ten koncept nefunguje.
Chceme snižovat emise, ale také se příliš nevzdávat komfortu, ne? Chceme jít snad vpřed a ne vzad - zvyšovat komfort při současném snižování dopadu. Jasně, spořme, šetřeme, ale to zas nemusí znamenat, že půjdeme do extrémů (což se i tak děje).
"Maximálně odlehčit malé auto, aby na běžný rpovoz stačil motorek kolem 20 KW."
Naložíte ho několika lidmi a bude se chovat úplně jinak než prázdné. Opět, šetřeme, ale zas nemusíme extrémně slevovat z běžného komfortu. S 20kW se nedostanete výrazněji přes 100 km/h. Jako auto do města pro jednoho OK, ale tak to už spíše zapracujme na MHD nebo cyklostezkách.
Odpovědět0 0
"Stejným způsobem se v černých číslech drží i Tesla, ta také žije z prodeje 'ušetřených' emisí CO2."
Žije? Celkově to dělá 3,7 % celoživotních příjmů a nebýt mimořádné výplaty pro Muska, tak by měla poslední dvě čtvrtletí zisková i bez povolenek.
Ohledně povolenek by bylo dobré si uvědomit, že to není zas taková blbost, jak to na první pohled vypadá. Vyžaduje protistranu, takže buď tu máme dva výrobce, kteří musí dosáhnout na určitý limit, nebo stačí jeden, který to zatáhne za druhého. Tím, že ty emise stlačí za něj, tak se celkové emise také snižují - takže to vede ke stejnému nízoemisnímu cíli (buď oba nebo jeden, ale o to více).
Kdyby automobilka ty "poukázky" nemohla prodávat, netlačilo by ji to tak ke snižování emisí (pod limit, kdy nemusí platit pokuty). A paradoxně zejména pro petrolheady je tato "poukázka" z výše uvedeného důvodu v prostředí emisních pokut tou největší spásou. Profituje z toho nejen Tesla, ale především ta automobilka, která se tím vyhne mnohem větší pokutě a jejíž vysokoemisní vozy tak mohou zůstat v nabídce. Uvědomme si, že Tesla díky tomu vydělá třebas 500 mil. USD, ale také ta druhá automobilka pak zaplatí 500 mil. USD místo třeba 5 miliard. Když Tesle odepřete tuto možnost, tak jí výpadek dnes už nepoloží, zato tu druhou automobilku... Takže jako zákazník máte k dispozici levnější vozy (rozuměj nezdražené tak moc drasticky) a především mohou vůbec zůstat na trhu.
Žije? Celkově to dělá 3,7 % celoživotních příjmů a nebýt mimořádné výplaty pro Muska, tak by měla poslední dvě čtvrtletí zisková i bez povolenek.
Ohledně povolenek by bylo dobré si uvědomit, že to není zas taková blbost, jak to na první pohled vypadá. Vyžaduje protistranu, takže buď tu máme dva výrobce, kteří musí dosáhnout na určitý limit, nebo stačí jeden, který to zatáhne za druhého. Tím, že ty emise stlačí za něj, tak se celkové emise také snižují - takže to vede ke stejnému nízoemisnímu cíli (buď oba nebo jeden, ale o to více).
Kdyby automobilka ty "poukázky" nemohla prodávat, netlačilo by ji to tak ke snižování emisí (pod limit, kdy nemusí platit pokuty). A paradoxně zejména pro petrolheady je tato "poukázka" z výše uvedeného důvodu v prostředí emisních pokut tou největší spásou. Profituje z toho nejen Tesla, ale především ta automobilka, která se tím vyhne mnohem větší pokutě a jejíž vysokoemisní vozy tak mohou zůstat v nabídce. Uvědomme si, že Tesla díky tomu vydělá třebas 500 mil. USD, ale také ta druhá automobilka pak zaplatí 500 mil. USD místo třeba 5 miliard. Když Tesle odepřete tuto možnost, tak jí výpadek dnes už nepoloží, zato tu druhou automobilku... Takže jako zákazník máte k dispozici levnější vozy (rozuměj nezdražené tak moc drasticky) a především mohou vůbec zůstat na trhu.
Odpovědět1 1
"o kus dál bude kouřit jiná elektrárna, aby nahradila produkci té, co dodává šťávu pro "zeeený projekt?""
Proč nahradit? Co když ta elektrárna byla vybudována pro projekt (a možná ji i něco zbyde)? Emise té elektrárny jsou 7,4 g CO2/kWh, tedy 7,4 kg na MWh. Na extrakci 1 tuny CO2 je potřeba dle odhadů 0,25 až skoro 5 MWh. Vezměme nejhorší případ, 5 MWh, to máme emise 5×7,4 = 37 kg CO2, abychom ze vzduchu odčerpali 1000 kg CO2. To je docela solidní bilance. I u většiny jiných geotermálních elektráren na Islandu to vychází poměrně dobře, přestože jejich emise se pohybují spíše kolem 20-30 (ale některé mají i přes 100). Stále to máme cca 100-150 kg na eliminaci 1000 kg. Geotermální elektrárny mají ale jiný problém, dosti vysoké emise SOx. A také je samozřejmě otázkou, jaké emise byly vyprodukovány při jejich stavbě. Řekl bych, že se to bude "splácet" nějakou dobu.
"Uvědomují si podobní šílenci, že pokud by se ho podařilo opravdu významně redukovat, nastane celosvětový hladomor?"
Děláte, jako by ho snad někdo chtěl dostat na nulu. Jasně, že CO2 je potřeba, ale není potřeba, aby ho bylo 2krát tolik, kolik je dlouhodobý průměr.
Proč nahradit? Co když ta elektrárna byla vybudována pro projekt (a možná ji i něco zbyde)? Emise té elektrárny jsou 7,4 g CO2/kWh, tedy 7,4 kg na MWh. Na extrakci 1 tuny CO2 je potřeba dle odhadů 0,25 až skoro 5 MWh. Vezměme nejhorší případ, 5 MWh, to máme emise 5×7,4 = 37 kg CO2, abychom ze vzduchu odčerpali 1000 kg CO2. To je docela solidní bilance. I u většiny jiných geotermálních elektráren na Islandu to vychází poměrně dobře, přestože jejich emise se pohybují spíše kolem 20-30 (ale některé mají i přes 100). Stále to máme cca 100-150 kg na eliminaci 1000 kg. Geotermální elektrárny mají ale jiný problém, dosti vysoké emise SOx. A také je samozřejmě otázkou, jaké emise byly vyprodukovány při jejich stavbě. Řekl bych, že se to bude "splácet" nějakou dobu.
"Uvědomují si podobní šílenci, že pokud by se ho podařilo opravdu významně redukovat, nastane celosvětový hladomor?"
Děláte, jako by ho snad někdo chtěl dostat na nulu. Jasně, že CO2 je potřeba, ale není potřeba, aby ho bylo 2krát tolik, kolik je dlouhodobý průměr.
Odpovědět3 5
"tohle není nutné, stačilo by, kdyby Google vydával po těch 7 let bezpečnostní aktualizace pro Android 11"
To máte asi pravdu, ale i tak si nejsem jist, zda je to tak jednoduché. Je otázkou, jak se stanoví to, co znamená "podpora". Je nemožnost nainstalovat poslední verzi OS podpora nebo ne? Stačí, když bude bezpečnostní, nebo bude muset být i funkční? Co když součástí nového OS je nějaká bezpečnostní funkce, kterou nelze dát do starého OS v podobě aktualizace, protože by to znamenalo drtivý zásah a v podstatě tento nový OS? Co když nějaká bezpečnostní funkce vyžaduje speciální část CPU, kterou ten starý CPU nemá (napadají mě třeba instrukce pro zpracování šifrování)? Je zde stále riziko, že ty nové aktualizace nebudou kompatibilní (např. kvůli HW kompatibilitě).
To máte asi pravdu, ale i tak si nejsem jist, zda je to tak jednoduché. Je otázkou, jak se stanoví to, co znamená "podpora". Je nemožnost nainstalovat poslední verzi OS podpora nebo ne? Stačí, když bude bezpečnostní, nebo bude muset být i funkční? Co když součástí nového OS je nějaká bezpečnostní funkce, kterou nelze dát do starého OS v podobě aktualizace, protože by to znamenalo drtivý zásah a v podstatě tento nový OS? Co když nějaká bezpečnostní funkce vyžaduje speciální část CPU, kterou ten starý CPU nemá (napadají mě třeba instrukce pro zpracování šifrování)? Je zde stále riziko, že ty nové aktualizace nebudou kompatibilní (např. kvůli HW kompatibilitě).
Odpovědět0 0
"len vyvojarom sa do toho nechce"
Tím myslíte, že vývojář přijde ráno do práce a řekne si "mně se nechce programovat opravu pro Galaxy S9", jdu raději dělat na nové S22"? On to programovat bude, pokud to někdo zaplatí. A hádejte, kdo to bude.
"bude mat skor problem samotny google, aby robil podporu androidu 5 resp. 7 rokov, nie vyrobcovia zariadeni"
Není to tak dávno, co Sony ukazovalo, jak složité a zdlouhavé je zakomponovat aktualizaci Googlu do systému. Nicméně čím čistější Android, tím snazší to je. Podívejte se na Apple. Jednodušší už to být nemůže. Jeden OS na HW jednoho výrobce, který se dramaticky neliší, a přesto se s každým novým iOSem vyrojí spoustu chyb, kdy to někde na něčem nefunguje. Když to není bezproblémové ani u Applu, který to má pěkně v uzavřeném sebou kontrolovaném systému, jak bezproblémové to asi bude u Androidu mezi desítkami výrobců telefonů několika různých nadstaven OS na několika různých CPU několika různých výrobců...?
"takze vydavat bezpecnostne zaplaty pre vyrobcov nebude taky velky problem a pokial vyuzivaju OTA aktualizacie googlu, tak nemaju starosti ziadne."
Tady přeci není řeč jen o bezpečnostních aktualizacích. Toto jednoduše vyžaduje, že na telefonu z roku 2021, který přijde s Androidem 11, bude muset běžet za 7 let Android 18. A ten bude mít jiné HW nároky než ten dnešní (ať už z pohledu výkonu nebo podpory HW technologií). Tím pádem v podstatě zakazujete použití levných CPU, menšího množství RAM,... a levných telefonů obecně, protože ty by Android 18 za 7 let nerozjely. A byl by průšvih.
Tím myslíte, že vývojář přijde ráno do práce a řekne si "mně se nechce programovat opravu pro Galaxy S9", jdu raději dělat na nové S22"? On to programovat bude, pokud to někdo zaplatí. A hádejte, kdo to bude.
"bude mat skor problem samotny google, aby robil podporu androidu 5 resp. 7 rokov, nie vyrobcovia zariadeni"
Není to tak dávno, co Sony ukazovalo, jak složité a zdlouhavé je zakomponovat aktualizaci Googlu do systému. Nicméně čím čistější Android, tím snazší to je. Podívejte se na Apple. Jednodušší už to být nemůže. Jeden OS na HW jednoho výrobce, který se dramaticky neliší, a přesto se s každým novým iOSem vyrojí spoustu chyb, kdy to někde na něčem nefunguje. Když to není bezproblémové ani u Applu, který to má pěkně v uzavřeném sebou kontrolovaném systému, jak bezproblémové to asi bude u Androidu mezi desítkami výrobců telefonů několika různých nadstaven OS na několika různých CPU několika různých výrobců...?
"takze vydavat bezpecnostne zaplaty pre vyrobcov nebude taky velky problem a pokial vyuzivaju OTA aktualizacie googlu, tak nemaju starosti ziadne."
Tady přeci není řeč jen o bezpečnostních aktualizacích. Toto jednoduše vyžaduje, že na telefonu z roku 2021, který přijde s Androidem 11, bude muset běžet za 7 let Android 18. A ten bude mít jiné HW nároky než ten dnešní (ať už z pohledu výkonu nebo podpory HW technologií). Tím pádem v podstatě zakazujete použití levných CPU, menšího množství RAM,... a levných telefonů obecně, protože ty by Android 18 za 7 let nerozjely. A byl by průšvih.
Odpovědět0 0
"Len mala ukazka klesajucej porodnosti.. po WW2 mala afrika tolko obyvatelov ako ma teraz Nigeria"
Tím jste chtěl říci co? Píšu o klesající porodnosti ve vyspělém světě, ne Africe, ta je přeci příkladem opaku. Takže moc nechápu, proč do ukázky klesající porodnosti taháte nevyspělou Afriku a Nigérii.
Pokud se zvýší vzdělání a úroveň obyvatelstva, tak také klesá porodnost. Jde o to, že pokud by se Afrika dostala na úroveň USA, tak se sice výrazně zvýší emisní stopa na člověka, ale také výrazně klesne porodnost. Čím víc se Afrika vyvine, tím více se tam zastaví nárůst populace. Takže to, že Afrika má teď tolik lidí jako Nigérie, je naprosto logické a také o tom píšu. Jako nevyspělý svět má velmi vysokou porodnost. To přeci není vůbec žádné překvapení. Ale nemůžete čekat, že pokud začnou žít západním stylem, že zůstanou u své nezápadní porodnosti.
Tím jste chtěl říci co? Píšu o klesající porodnosti ve vyspělém světě, ne Africe, ta je přeci příkladem opaku. Takže moc nechápu, proč do ukázky klesající porodnosti taháte nevyspělou Afriku a Nigérii.
Pokud se zvýší vzdělání a úroveň obyvatelstva, tak také klesá porodnost. Jde o to, že pokud by se Afrika dostala na úroveň USA, tak se sice výrazně zvýší emisní stopa na člověka, ale také výrazně klesne porodnost. Čím víc se Afrika vyvine, tím více se tam zastaví nárůst populace. Takže to, že Afrika má teď tolik lidí jako Nigérie, je naprosto logické a také o tom píšu. Jako nevyspělý svět má velmi vysokou porodnost. To přeci není vůbec žádné překvapení. Ale nemůžete čekat, že pokud začnou žít západním stylem, že zůstanou u své nezápadní porodnosti.
Odpovědět0 0
Ono je to celé složité. Zase je dobré si uvědomit, že porodnost klesá s blahobytem. Západ nemá problém s přelidněností, ale spíše stárnutím populace. Pokud chudé krajiny zvýší svou úroveň, tak můžeme namítat, že pro planetu to bude obří zátěž, budou-li žít západním stylem. To je jistě pravda, ale je dobré si také uvědomit, že pokud budou na té západní úrovni, tak také nebudou mít tolik dětí jako dnes a časem dorazí do stejné situace jako západ.
Tím jen chci říci, že pokud se často argumentuje tím, co by se stalo, kdyby chudé krajiny zvýšily svou úroveň na tu západní, že by s tím souvisela i změna porodnosti. Tedy překlopení z jednoho problému na druhý (z problému vysokého počtu nových lidí s menší emisní stopou na člověka na problém menšího počtu nových lidí, ale s větší emisní stopou na člověka).
Tím jen chci říci, že pokud se často argumentuje tím, co by se stalo, kdyby chudé krajiny zvýšily svou úroveň na tu západní, že by s tím souvisela i změna porodnosti. Tedy překlopení z jednoho problému na druhý (z problému vysokého počtu nových lidí s menší emisní stopou na člověka na problém menšího počtu nových lidí, ale s větší emisní stopou na člověka).
Odpovědět0 0
Čekám spíše tak 60+
Odpovědět1 0
"Prohlašuji tímto, že se mi tento politování hodný omyl stává maximálně jednou za deset let :-) No udělal jsem ze sebe před národem hlupáka,ale vyjdu z toho silnější a poučený.. :-) "
Takové chyby se občas stávají všem. Mně se to už v diskuzích stalo také mnohokrát. Obzvlášť když člověk na něco zapomene, chce to opravit a neopraví to všude.
" Pokud by ovšem ve stínu dělal křemík třeba 25% maxima na Slunci,tak za předpokladu stejného procentuálního navýšení perovskitem byla by to jiná písnička..Nevím, zda se k tomu zítra dostanu, ale dříve nebo později panel do stínu strčím. I kdyby jen proto,abych si opravil "tušáka".. "
Tady je třeba pěkné video https://www.youtube.com/watch?v=gDUGbaYg0FI , kdy ráno svítí slunce, panely mají cca 170W výkon, ale ty ve stínu stromů se potácí jen okolo 25-35W. Tedy někde na cca 15-20 % toho, co mají nestíněné panely. Přes den je pak maximální výkon okolo 200 W. Nicméně viděl jsem i videa, kde to zastínili a výkon padl takřka na nulu.
Tady https://www.youtube.com/watch?v=7_yvLuDAjng zkoušeli po jednom panelu i dvou zapojených sériově a paralelně. Škoda, že nevyzkoušeli plně zastínit jediný zapojený panel, ale jen v tandemu. Nicméně to v zásadě nevadí, protože je vidět, že panel je citlivý na vertikální stín (způsobem svého interního zapojení - je tedy docela jedno, jak moc široký stín to je, pokud aspoň trochu významná část zakrývá panel vertikálně - jinak řečeno, je jedno, zda je panel zakryt z 25% nebo ze 100%, zakrývá-li tento stín celou výšku panelu). Stačí tedy silnější vertikální tyč a výkon padá z cca 55-60W na cca 20 W (na třetinu). Při paralelním zapojení a plném zastínění jednoho panelu to dává cca 65-75W, což vcelku sedí (50-55W z nestíněného a 15-20 W ze stíněného), bez zastínění jsme na cca 110 W. Při sériovém zapojení je výkon dán nejslabším článkem, tedy stíněným panelem. Jak vidíme, výkon pak padá z cca 115-120 W na méně než 20 W (šestinu). Ať tak či onak, stíněním spadl výkon na 1/6 až 1/3 dle zapojení. Daleko do nuly.
Jak sám vidíte, ve stínu se pohybujeme někde kolem 15-25 %, tedy 1/6-1/4 světla. Což docela odpovídá těm EV, které jsme oba naměřili pomocí fotoaparátů. Což i mě překvapuje, čekal jsem o něco menší čísla.
Takové chyby se občas stávají všem. Mně se to už v diskuzích stalo také mnohokrát. Obzvlášť když člověk na něco zapomene, chce to opravit a neopraví to všude.
" Pokud by ovšem ve stínu dělal křemík třeba 25% maxima na Slunci,tak za předpokladu stejného procentuálního navýšení perovskitem byla by to jiná písnička..Nevím, zda se k tomu zítra dostanu, ale dříve nebo později panel do stínu strčím. I kdyby jen proto,abych si opravil "tušáka".. "
Tady je třeba pěkné video https://www.youtube.com/watch?v=gDUGbaYg0FI , kdy ráno svítí slunce, panely mají cca 170W výkon, ale ty ve stínu stromů se potácí jen okolo 25-35W. Tedy někde na cca 15-20 % toho, co mají nestíněné panely. Přes den je pak maximální výkon okolo 200 W. Nicméně viděl jsem i videa, kde to zastínili a výkon padl takřka na nulu.
Tady https://www.youtube.com/watch?v=7_yvLuDAjng zkoušeli po jednom panelu i dvou zapojených sériově a paralelně. Škoda, že nevyzkoušeli plně zastínit jediný zapojený panel, ale jen v tandemu. Nicméně to v zásadě nevadí, protože je vidět, že panel je citlivý na vertikální stín (způsobem svého interního zapojení - je tedy docela jedno, jak moc široký stín to je, pokud aspoň trochu významná část zakrývá panel vertikálně - jinak řečeno, je jedno, zda je panel zakryt z 25% nebo ze 100%, zakrývá-li tento stín celou výšku panelu). Stačí tedy silnější vertikální tyč a výkon padá z cca 55-60W na cca 20 W (na třetinu). Při paralelním zapojení a plném zastínění jednoho panelu to dává cca 65-75W, což vcelku sedí (50-55W z nestíněného a 15-20 W ze stíněného), bez zastínění jsme na cca 110 W. Při sériovém zapojení je výkon dán nejslabším článkem, tedy stíněným panelem. Jak vidíme, výkon pak padá z cca 115-120 W na méně než 20 W (šestinu). Ať tak či onak, stíněním spadl výkon na 1/6 až 1/3 dle zapojení. Daleko do nuly.
Jak sám vidíte, ve stínu se pohybujeme někde kolem 15-25 %, tedy 1/6-1/4 světla. Což docela odpovídá těm EV, které jsme oba naměřili pomocí fotoaparátů. Což i mě překvapuje, čekal jsem o něco menší čísla.
Odpovědět0 0
"Udělal jsem někde chybu? "
Ano. Kde jste přišel na 14 EV? Jestli Vám to na Slunci dělá F20 a ve stínu F6,3 (tedy 3,2krát vyšší clonové číslo), tak to máte rozdíl cca 3,3 EV (1 EV máte 1,4krát vyšší clonové číslo, 2 EV je 2krát vyšší, 3 EV je 2,8krát, 4 EV 4krát, 5 EV 5,6krát, 6 EV 8krát... 14EV rozdíl by byla 128krát vyšší clona, tedy clona F6,3 vs asi F800). 14 EV, to je 2^14 = 16384 méně krát světla, tedy průměr clony musí být druhou odmocninou a sqrt(16384) = 128. Totéž vyjde, když 1EV rozdíl umocníte na 14 => 1,414^14 = 128.
Já ty testy právě prováděl a díval jsem se na ty rozdíly v expozicích stinných a nasvícených částí. A byly 2-4 EV, což jste Vy Vašim testem s výsledkem 3,3 EV sám potvrdil. Teď jsem to zkoušel na dalších snímcích z recenzí a většinou to bylo okolo 2 EV. Slunko jsem bohužel dnes nestihl.
"Koneckonců, mohu se zmotivovat stejný pokus provést přímo s FVE panelem a pak poměr generované energie bude zcela jasný. "
A jak to chcete otestovat? Vy máte k dispozici perovskitový panel? Nezapomínejte na to, že ve stínech je více modré (ostatní kanály se ve stínech utlumují více než modrá, takže křemíkový panel zde bude mít větší útlum vzhledem k celkovému útlumu intenzity světla, protože mu tam zmizí více z těch složek, na které je citlivý, naopak to platí pro perovskity). Pokud např. spadne intenzita o 50 %, tak to může třeba znamenat, že zelená a červená jsou na 40 %, kdežto modrá na 70 %. Strčíte tam křemíkový panel a udělá Vám při stejné intenzitě světla slabší výsledek než perovskit. Ostatně i při vyvážení bílé to vidíte, že jak fotíte s pevně nastaveným vyvážením na slunci a ve stínu, snímky ve stínu jsou znatelně namodralé. Není divu, že tam křemíkový panel nic nechytá, když je tam málo světla, na které je citlivý (nejen celková intenzita je nižší, ale také ještě ty vlnové délky, které je schopen chytat). Ale to, že tam nechytá křemíkový, neznamená, že tam stejné prd chytne perovskit, který je citlivý právě na ten typ světla, který v těch stínech zbyl (ve větší míře).
Pokud jste někdy maloval, tak si vzpomeňte, že vytvořit stín zdaleka není o tom, přimíchat do barvy černou (nebo ještě lépe barvu komplementární), ale musí tam jít také modrá. A znova, nikdo tady netvrdí, že to ve stínech bude superefektivní. Ale bude to použitelnější než křemíkový panel.
Ano. Kde jste přišel na 14 EV? Jestli Vám to na Slunci dělá F20 a ve stínu F6,3 (tedy 3,2krát vyšší clonové číslo), tak to máte rozdíl cca 3,3 EV (1 EV máte 1,4krát vyšší clonové číslo, 2 EV je 2krát vyšší, 3 EV je 2,8krát, 4 EV 4krát, 5 EV 5,6krát, 6 EV 8krát... 14EV rozdíl by byla 128krát vyšší clona, tedy clona F6,3 vs asi F800). 14 EV, to je 2^14 = 16384 méně krát světla, tedy průměr clony musí být druhou odmocninou a sqrt(16384) = 128. Totéž vyjde, když 1EV rozdíl umocníte na 14 => 1,414^14 = 128.
Já ty testy právě prováděl a díval jsem se na ty rozdíly v expozicích stinných a nasvícených částí. A byly 2-4 EV, což jste Vy Vašim testem s výsledkem 3,3 EV sám potvrdil. Teď jsem to zkoušel na dalších snímcích z recenzí a většinou to bylo okolo 2 EV. Slunko jsem bohužel dnes nestihl.
"Koneckonců, mohu se zmotivovat stejný pokus provést přímo s FVE panelem a pak poměr generované energie bude zcela jasný. "
A jak to chcete otestovat? Vy máte k dispozici perovskitový panel? Nezapomínejte na to, že ve stínech je více modré (ostatní kanály se ve stínech utlumují více než modrá, takže křemíkový panel zde bude mít větší útlum vzhledem k celkovému útlumu intenzity světla, protože mu tam zmizí více z těch složek, na které je citlivý, naopak to platí pro perovskity). Pokud např. spadne intenzita o 50 %, tak to může třeba znamenat, že zelená a červená jsou na 40 %, kdežto modrá na 70 %. Strčíte tam křemíkový panel a udělá Vám při stejné intenzitě světla slabší výsledek než perovskit. Ostatně i při vyvážení bílé to vidíte, že jak fotíte s pevně nastaveným vyvážením na slunci a ve stínu, snímky ve stínu jsou znatelně namodralé. Není divu, že tam křemíkový panel nic nechytá, když je tam málo světla, na které je citlivý (nejen celková intenzita je nižší, ale také ještě ty vlnové délky, které je schopen chytat). Ale to, že tam nechytá křemíkový, neznamená, že tam stejné prd chytne perovskit, který je citlivý právě na ten typ světla, který v těch stínech zbyl (ve větší míře).
Pokud jste někdy maloval, tak si vzpomeňte, že vytvořit stín zdaleka není o tom, přimíchat do barvy černou (nebo ještě lépe barvu komplementární), ale musí tam jít také modrá. A znova, nikdo tady netvrdí, že to ve stínech bude superefektivní. Ale bude to použitelnější než křemíkový panel.
Odpovědět0 0
"Je to v podstatě stejné, jako bys sis koupil auto a cokoliv dalšího si do auta koupíš, tak by muselo jít před obchod automobilky, která by si z toho ztrhla 30%."
To je nesmysl a ukázka nepochopení, jak to celé funguje. Pokud už chcete přirovnat to k automobilce, tak to funguje asi následovně. Výrobce příslušenství může prodávat své výrobky pro dané auto, kde chce. Bez přirážky. Musí jít ale o schválené/atestované výrobky. Pokud to zákazník kupuje v budově oficiálního dealera, pak to kupuje s jeho platebními metodami, které on podporuje, a je tam provize pro dealera (což mi přijde naprosto normální, Vám ne?) Instalace příslušenství v případě Applu probíhá vždy u dealera (ten kontroluje atestaci) a co je dokonce proti automobilkám zarážející, je to, že Vám to dokonce naistaluje zdarma, pokud si to koupíte bez provize jinde! Jediné, co je zakázáno, je propagace alternativních plateb u vystaveného zboží, které se prodává a platí dealerovi. Asi jako kdyby v showroomu byly zimní pneu s nápisem "zaplaťte to celé ne v tomto showroomu, ale u xyz, ať showroom, který Vám to prodává a nainstaluje, z toho nevidí ani cent".
Ano, SW pro iOS můžete i dnes zaplatit, kde jen chcete. Spotify, Netflix, Photoshop, to vše si přeci můžete snadno zaplatit jinde a Apple z toho neuvidí ani cent. A ani za instalaci Vám (ani výrobci/vývojářům) nic nenaúčtuje.
To je nesmysl a ukázka nepochopení, jak to celé funguje. Pokud už chcete přirovnat to k automobilce, tak to funguje asi následovně. Výrobce příslušenství může prodávat své výrobky pro dané auto, kde chce. Bez přirážky. Musí jít ale o schválené/atestované výrobky. Pokud to zákazník kupuje v budově oficiálního dealera, pak to kupuje s jeho platebními metodami, které on podporuje, a je tam provize pro dealera (což mi přijde naprosto normální, Vám ne?) Instalace příslušenství v případě Applu probíhá vždy u dealera (ten kontroluje atestaci) a co je dokonce proti automobilkám zarážející, je to, že Vám to dokonce naistaluje zdarma, pokud si to koupíte bez provize jinde! Jediné, co je zakázáno, je propagace alternativních plateb u vystaveného zboží, které se prodává a platí dealerovi. Asi jako kdyby v showroomu byly zimní pneu s nápisem "zaplaťte to celé ne v tomto showroomu, ale u xyz, ať showroom, který Vám to prodává a nainstaluje, z toho nevidí ani cent".
Ano, SW pro iOS můžete i dnes zaplatit, kde jen chcete. Spotify, Netflix, Photoshop, to vše si přeci můžete snadno zaplatit jinde a Apple z toho neuvidí ani cent. A ani za instalaci Vám (ani výrobci/vývojářům) nic nenaúčtuje.
Odpovědět1 0
Ano, u velkého auta se dá s 25kWh/100km opravdu počítat. To máte pravdu.
"Obávám se,že ani při zvýšení účinnosti panelů o desítky procent to v reálu nebude žádná hitparáda"
Znova, nikdo netvrdí, že to dá 100 % (Lightyear ano, ale také to auto podle toho vypadá a i teoreticky to umí jen v pár místech na světě). Může to být podpůrné řešení, ne totální.
"mně se tedy nechce mířit foťákem přímo do Slunce"
Do stínu sice Slunce nesvítí, ale světlo tam je. A dopadá ho tam docela hodně. Snad opravdu nechcete říci, že tam, kam nesvítí Slunce, je černočerná tma. Do stínů stále "svítí" obloha, odráží se tam světlo od budov,... Většina perovskitů je více citlivá na modré a zelené světlo. Když na křemíkový panel svítí jen modrá obloha, ale ne přímo Slunce, tak toho logicky moc nenasbírá, když není moc citlivý na světlo s větším podílem modré než těch složek, na které je ten panel citlivý. Ale perovskit v tomto může být lepší, když je více citlivý na modrou a naopak není citlivý na ty vlnové délky, na které je citlivý křemík. Že někde nemáte hodně infračerveného záření, což hodně zajímá křemíkové panely, které na něj jsou více citlivé, naopak moc nezajímá perovskity, protože ty na něj nejsou výrazněji citlivé. Jako vždy, záleží na konkrétním typu, některé perovskity berou 400-600mm, některé 300-500mm, některé posbírají až 800 nm. Stejně jako křemíkové, kde některé začínají už na 400mm, některé na 500 mm a některé v podstatě sbírají jen infra.
"Obávám se,že ani při zvýšení účinnosti panelů o desítky procent to v reálu nebude žádná hitparáda"
Znova, nikdo netvrdí, že to dá 100 % (Lightyear ano, ale také to auto podle toho vypadá a i teoreticky to umí jen v pár místech na světě). Může to být podpůrné řešení, ne totální.
"mně se tedy nechce mířit foťákem přímo do Slunce"
Do stínu sice Slunce nesvítí, ale světlo tam je. A dopadá ho tam docela hodně. Snad opravdu nechcete říci, že tam, kam nesvítí Slunce, je černočerná tma. Do stínů stále "svítí" obloha, odráží se tam světlo od budov,... Většina perovskitů je více citlivá na modré a zelené světlo. Když na křemíkový panel svítí jen modrá obloha, ale ne přímo Slunce, tak toho logicky moc nenasbírá, když není moc citlivý na světlo s větším podílem modré než těch složek, na které je ten panel citlivý. Ale perovskit v tomto může být lepší, když je více citlivý na modrou a naopak není citlivý na ty vlnové délky, na které je citlivý křemík. Že někde nemáte hodně infračerveného záření, což hodně zajímá křemíkové panely, které na něj jsou více citlivé, naopak moc nezajímá perovskity, protože ty na něj nejsou výrazněji citlivé. Jako vždy, záleží na konkrétním typu, některé perovskity berou 400-600mm, některé 300-500mm, některé posbírají až 800 nm. Stejně jako křemíkové, kde některé začínají už na 400mm, některé na 500 mm a některé v podstatě sbírají jen infra.
Odpovědět0 0
"má využitelnou plochu střechy 2.4m2, čemuž odpovídá cca 500Wp panel"
Tomu odpovídá dnešní panel. Ale dnešní panel není ten zítřejší. Hybridní panel může mít při stejné ploše třeba 700Wp.
"Jenže ono by nemělo spotřebu 17,ale minimálně 25kWh"
Myslím, že dat z reálného provozu reálnými uživateli reálnými EV je už dost. 25kWh/100 km platí tak pro největší Audi e-tron. Např. ze vzorku 140 kusů Hyundai Kona vychází reálným uživatelům průměrná celoroční spotřeba 16 kWh/100 km. I když započítáme nejrůznější zkreslení, která si jistě vymyslíte, přitom jsou už v těch 16 kWh, přes 20 to asi nebude.
"Stojí to za to?"
S dnešními technologiemi si nemyslím, že by to za to stálo. Ale pokud budeme mít kombinaci třeba hybridních článků, případě perovskitů, které jsou průhledné, tedy např. ve funkci tónovaného skla, můžeme se dostat na hodnoty, které mohou být docela zajímavé.
" Však si odměřte na foťáku, jakou expozici máte se sluncem v záběru a pak ve stínu pod stromem.. 0"
Kdyby tam byla nula, tak je tam černo. A to na fotkách zpravidla pod stromem není. Rozdíl je obvykle něco okolo 2 EV (4krát méně světla), ale závisí na tom, jak moc se to odráží. V úzkých jihoevropských uličkách v poledne můžete mít rozdíl i přes 4 EV, stačí trochu měkčí světlo a budete mezi 1-1,5 EV. Uvědomte si, že většina perovskitů je citlivá na jiné vlnové délky než křemíkové panely, takže jejich vlastnosti nemůžete vztahovat na perovskity. Tady přeci nikdo netvrdí, že to ve stínu bude dělat 90 % maxima.
Tomu odpovídá dnešní panel. Ale dnešní panel není ten zítřejší. Hybridní panel může mít při stejné ploše třeba 700Wp.
"Jenže ono by nemělo spotřebu 17,ale minimálně 25kWh"
Myslím, že dat z reálného provozu reálnými uživateli reálnými EV je už dost. 25kWh/100 km platí tak pro největší Audi e-tron. Např. ze vzorku 140 kusů Hyundai Kona vychází reálným uživatelům průměrná celoroční spotřeba 16 kWh/100 km. I když započítáme nejrůznější zkreslení, která si jistě vymyslíte, přitom jsou už v těch 16 kWh, přes 20 to asi nebude.
"Stojí to za to?"
S dnešními technologiemi si nemyslím, že by to za to stálo. Ale pokud budeme mít kombinaci třeba hybridních článků, případě perovskitů, které jsou průhledné, tedy např. ve funkci tónovaného skla, můžeme se dostat na hodnoty, které mohou být docela zajímavé.
" Však si odměřte na foťáku, jakou expozici máte se sluncem v záběru a pak ve stínu pod stromem.. 0"
Kdyby tam byla nula, tak je tam černo. A to na fotkách zpravidla pod stromem není. Rozdíl je obvykle něco okolo 2 EV (4krát méně světla), ale závisí na tom, jak moc se to odráží. V úzkých jihoevropských uličkách v poledne můžete mít rozdíl i přes 4 EV, stačí trochu měkčí světlo a budete mezi 1-1,5 EV. Uvědomte si, že většina perovskitů je citlivá na jiné vlnové délky než křemíkové panely, takže jejich vlastnosti nemůžete vztahovat na perovskity. Tady přeci nikdo netvrdí, že to ve stínu bude dělat 90 % maxima.
Odpovědět0 0
Používání funkce dobrovolně povolujete a zavazujete se, že se budete nějak chovat. Já tam trochu rozdíly od vadné konstrukce nebo HW, o kterých se dobrovolně nerozhodujete, že je použijete, vidím.
Navíc, o jakém dvojím metru mluvíte, tohle přeci nemá vůbec nic společného s pohonem. Podobné asistenty (na pomezí 2. a 3. úrovně) najdete i u aut se spalovacím motorem (a ani tam to nefunguje vždy bezproblémově). Jediné auto na trhu s 3. úrovní autonomního řízení je spalovací (lépe řečeno hybridní). Mnohé systémy 2. úrovně už můžete mít i ve Fabii.
Navíc, o jakém dvojím metru mluvíte, tohle přeci nemá vůbec nic společného s pohonem. Podobné asistenty (na pomezí 2. a 3. úrovně) najdete i u aut se spalovacím motorem (a ani tam to nefunguje vždy bezproblémově). Jediné auto na trhu s 3. úrovní autonomního řízení je spalovací (lépe řečeno hybridní). Mnohé systémy 2. úrovně už můžete mít i ve Fabii.
Odpovědět1 0
"Zřejmě mluvíte o průměrné energii za den, pak to ale znamená, že v maximu - tj. v létě za slunečného dne musíte být za den schopen nabít plácnu na 80-100km, aby Vám ten průměr vyšel"
Zhruba něco na ten způsob. To ale přeci neznamená, že je to špatně.
"V skutečném stínu (například pod stromem) Vám naprosto každý panel vyrobí kulové"
No kulové Vám vyrobí křemíkový solární panel, ale ne perovskitový, který je citlivý na jiné vlnové délky a zvládne lépe pochytat odražené a ambientní světlo. Křemíkový panel ve stínu nevidí takřka nic, jak by byla noc. To pro perovskity obvykle neplatí. Samozřejmě, že to bude výrazně méně, než kdyby na to svítilo slunce, ale pořád to vygeneruje alespoň něco.
Zhruba něco na ten způsob. To ale přeci neznamená, že je to špatně.
"V skutečném stínu (například pod stromem) Vám naprosto každý panel vyrobí kulové"
No kulové Vám vyrobí křemíkový solární panel, ale ne perovskitový, který je citlivý na jiné vlnové délky a zvládne lépe pochytat odražené a ambientní světlo. Křemíkový panel ve stínu nevidí takřka nic, jak by byla noc. To pro perovskity obvykle neplatí. Samozřejmě, že to bude výrazně méně, než kdyby na to svítilo slunce, ale pořád to vygeneruje alespoň něco.
Odpovědět0 0
"Nic proti němu, ale s čím převratným přišel Cook?"
Některé věci mu rozhodně nelze upřít. Zatímco Jobs prováděl revoluce v zařízeních jako takových, Cook je lepší manažer. Pokud jde o řízení firmy a byznys, to se mu daří náramně. Mnozí po Jobsově smrti čekali, že Apple do pár let upadne v zapomnění a ta firma nepřijde s ničím zajímavým. Ač jistě můžeme říci, že inovace v podání Applu jsou nyní více sázkou na jistotu než za Jobse, udělal z toho lépe fungující podnik, co se týče celého toho ekosystému a financí. A zatím to vypadá, že při tom zvýšeném soustředění se na služby (a tedy i provize), z toho může být v budoucnu ještě větší továrna na peníze. Což ve světě byznysu není zas tak málo. Ty odměny dostal za manažerské schopnosti, ne za revoluční produkty. Ty samy o sobě totiž finance přinést nemusí.
Některé věci mu rozhodně nelze upřít. Zatímco Jobs prováděl revoluce v zařízeních jako takových, Cook je lepší manažer. Pokud jde o řízení firmy a byznys, to se mu daří náramně. Mnozí po Jobsově smrti čekali, že Apple do pár let upadne v zapomnění a ta firma nepřijde s ničím zajímavým. Ač jistě můžeme říci, že inovace v podání Applu jsou nyní více sázkou na jistotu než za Jobse, udělal z toho lépe fungující podnik, co se týče celého toho ekosystému a financí. A zatím to vypadá, že při tom zvýšeném soustředění se na služby (a tedy i provize), z toho může být v budoucnu ještě větší továrna na peníze. Což ve světě byznysu není zas tak málo. Ty odměny dostal za manažerské schopnosti, ne za revoluční produkty. Ty samy o sobě totiž finance přinést nemusí.
Odpovědět0 0
Jednodušší by bylo rovnou říci, které číslo je špatně. Ve vlastním textu se chyby hledají velmi těžko. Chyba opravena. Je tam ještě nějaká?
Odpovědět0 0
"Na většině sídlišť je problém vůbec zaparkovat, instalovat tam nabíječky je utopie"
Proč? Na západě se to už děje a jak jsem říkal už několikrát, vzhledem k tomu, že revitalizace sídlišť dotuje z velké části EU, hodně bych se při celé ta šaškárně kolem Green Dealu (ať už s ním souhlasíme nebo ne) rozhodla EU v budoucnu dotovat něco, kde nebudou nabíječky (ať už si o dotacích myslíme cokoli). nepletu-li se, povinnost mít nabíječky u určitého procenta parkovacích stání nových staveb je už v nějakém návrhu evropských zákonů, není-li to již dokonce schváleno.
" ale i tak mám obavy, že většina majitelů by nabíjela tak jednou za týden až dva"
Vždyť ona přeci není potřeba nabíjet každý den. Průměrně auto najede 40 km denně, takže baterku potřebuje nabít tak jednou týdně. Takže trefit nabíjecí místo třeba jednou za 3 dny je stále docela bez problémů u těch, kteří mají auto např. pro pravidelné dojíždění do práce. A pokud ne, tak stále tu jsou nabíječky i na jiných místech. Elektromobilita má docela výhodu v té široké nabídce různých typů nabíjení na různých místech. Takže pokud člověk týden nemá štěstí na nabíječku před panelákem, pořád může část nabít třeba během nákupu...
Proč? Na západě se to už děje a jak jsem říkal už několikrát, vzhledem k tomu, že revitalizace sídlišť dotuje z velké části EU, hodně bych se při celé ta šaškárně kolem Green Dealu (ať už s ním souhlasíme nebo ne) rozhodla EU v budoucnu dotovat něco, kde nebudou nabíječky (ať už si o dotacích myslíme cokoli). nepletu-li se, povinnost mít nabíječky u určitého procenta parkovacích stání nových staveb je už v nějakém návrhu evropských zákonů, není-li to již dokonce schváleno.
" ale i tak mám obavy, že většina majitelů by nabíjela tak jednou za týden až dva"
Vždyť ona přeci není potřeba nabíjet každý den. Průměrně auto najede 40 km denně, takže baterku potřebuje nabít tak jednou týdně. Takže trefit nabíjecí místo třeba jednou za 3 dny je stále docela bez problémů u těch, kteří mají auto např. pro pravidelné dojíždění do práce. A pokud ne, tak stále tu jsou nabíječky i na jiných místech. Elektromobilita má docela výhodu v té široké nabídce různých typů nabíjení na různých místech. Takže pokud člověk týden nemá štěstí na nabíječku před panelákem, pořád může část nabít třeba během nákupu...
Odpovědět0 0
"To se spaluje tak v Dětmarkách, ale ne v ostatních lokalitách. realita tedy je cca 1,2kg na kWh a to elektřina teprve vylezla z elektrárny. "
Vycházím z mnoha čísel, která najdete všude možně po Internetu. A nějak častěji přes 1000 g/kWh najdete jen výjimečně (např. v USA). Nejhorší v ČR je Mělník 3 s 974 gramy, Dětmarky mají např. 826 gramů. Vidím, že s odkazy nemáte problém, tak mi najděte nějaký odkaz, který ukazuje, že uhelné elektrárny mají běžně emise okolo 1200.
https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2019-10/vnitrni-informace-cez-031-2019_uhelna-energetika_v_cr.pdf
Podle tohoto to v ČR vychází v průměru na 838. Ušetřím Vám práci, jde už o vážený průměr a schválně jsem vynechal hybridní verze, ať to číslo vyjde vyšší a máte radost.
"Nicméně nemáš tam ztráty přenosu a distribuce a ty jsou masivní. Dosahují až 50%!!! "
Tady někdo asi nečte. Já bych řekl, že tam ty ztráty započítány jsou (akorát jsem měl místo 33% použít spíše něco okolo 40 %). Ale kdo je tam nechce vidět, tak je tam nevidí. To, že v Brazílii jsou 50 %, opravdu neznamená, že jsou takové v ČR. Ty jsou okolo 12-13 %
https://www.svetenergie.cz/cz/novinky/zajimavosti/218-5-o-tolik-se-podarilo-snizit-ztraty-elektriny-v-sitich-cez-distribuce-v-cr-v-prvnim-ctvrtleti
"za reálných (zima, horko, déšť a hlavně běžný řidič) a budeš rád za 25kWh/100 km."
Takže znova, jde o reálnou spotřebu reálných řidičů jezdících těmi elektromobily v reálných podmínkách. Vzorek několik stovek různých elektromobilů. Data, která zahrnují zimu, teplo, všechno.
Reální uživatelé jezdí za 17, klidně ale řekněme, že jezdí třeba za 19 kWh/100 km, v ČR je očividně uhlí na 838, ale počítejme 900 (a nezapomínejme, že v ČR nemáme jen uhlí), tak to máme 19*900 = 17,1 kg/100 km. V síti ztratíme 13 % = 19,7. Při nabíjení ztratíme 17 % = 23,6 kg/100 km. Žádných 70 kg. Takže kdybychom byli jen s uhlím, jsme na 236 g CO2/km. Jenže ČR má emise pro výrobu elektřiny poloviční, takže budete někde na cca 120 gramech.
Vycházím z mnoha čísel, která najdete všude možně po Internetu. A nějak častěji přes 1000 g/kWh najdete jen výjimečně (např. v USA). Nejhorší v ČR je Mělník 3 s 974 gramy, Dětmarky mají např. 826 gramů. Vidím, že s odkazy nemáte problém, tak mi najděte nějaký odkaz, který ukazuje, že uhelné elektrárny mají běžně emise okolo 1200.
https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2019-10/vnitrni-informace-cez-031-2019_uhelna-energetika_v_cr.pdf
Podle tohoto to v ČR vychází v průměru na 838. Ušetřím Vám práci, jde už o vážený průměr a schválně jsem vynechal hybridní verze, ať to číslo vyjde vyšší a máte radost.
"Nicméně nemáš tam ztráty přenosu a distribuce a ty jsou masivní. Dosahují až 50%!!! "
Tady někdo asi nečte. Já bych řekl, že tam ty ztráty započítány jsou (akorát jsem měl místo 33% použít spíše něco okolo 40 %). Ale kdo je tam nechce vidět, tak je tam nevidí. To, že v Brazílii jsou 50 %, opravdu neznamená, že jsou takové v ČR. Ty jsou okolo 12-13 %
https://www.svetenergie.cz/cz/novinky/zajimavosti/218-5-o-tolik-se-podarilo-snizit-ztraty-elektriny-v-sitich-cez-distribuce-v-cr-v-prvnim-ctvrtleti
"za reálných (zima, horko, déšť a hlavně běžný řidič) a budeš rád za 25kWh/100 km."
Takže znova, jde o reálnou spotřebu reálných řidičů jezdících těmi elektromobily v reálných podmínkách. Vzorek několik stovek různých elektromobilů. Data, která zahrnují zimu, teplo, všechno.
Reální uživatelé jezdí za 17, klidně ale řekněme, že jezdí třeba za 19 kWh/100 km, v ČR je očividně uhlí na 838, ale počítejme 900 (a nezapomínejme, že v ČR nemáme jen uhlí), tak to máme 19*900 = 17,1 kg/100 km. V síti ztratíme 13 % = 19,7. Při nabíjení ztratíme 17 % = 23,6 kg/100 km. Žádných 70 kg. Takže kdybychom byli jen s uhlím, jsme na 236 g CO2/km. Jenže ČR má emise pro výrobu elektřiny poloviční, takže budete někde na cca 120 gramech.
Odpovědět1 0
Irving: Úplně bych nesouhlasil. Je nesmysl si kupovat plug-in, pokud člověk nemá přístup k pravidelnému pomalému nabíjení, to pravdou je. Na druhou stranu na rozdíl od elektromobilu není na tomto tak kriticky závislý a stále je důvodem pro výstavbu infrastruktury, aby ty nabíjecí body byly. Ten tlak pak sice není tak vysoký, ale je.
cernakus: Tento typ PHEV tu už byl (Opel Ampera, BMW i8, BMW i3 REX se dokonce ještě nabízí na některých trzích). Nyní to zkouší Honda, ale ve verzi bez plug-inu. Zda se to více rozšíří, to spíše pochybuju, protože už teď se PHEV politicky pomalu přesouvá na druhou stranu barikády.
cernakus: Tento typ PHEV tu už byl (Opel Ampera, BMW i8, BMW i3 REX se dokonce ještě nabízí na některých trzích). Nyní to zkouší Honda, ale ve verzi bez plug-inu. Zda se to více rozšíří, to spíše pochybuju, protože už teď se PHEV politicky pomalu přesouvá na druhou stranu barikády.
Odpovědět0 0
"Opravdu tu paralelu nevidíte? Nesmyslný vynucený přechod na kompletní elektromobilitu bude stát takové peníze, že by za to možná už konečně fungovala fúze.. "
Já ale přeci neříkám, že souhlasím se způsobem provedení (a Green Dealem obecně, který má několik diskutabilních bodů, které vypadají, že spíše vše ještě zhorší). Je ale nesmysl argumentovat tím, že se nesmyslně řeší elektromobilita a měla by se řešit jiná odvětví, když je obojí součástí téhož plánu řešeného podobnými metodami. Tak buď se neřeší ani jedno nebo se řeší oboje. Rozhodněte se. Pokud říkáte, že Green Deal nic neřeší, tak pak neřeší ani elektromobilitu.
"Je normální, abych současně vypnul funkční jaderky, odstavil uhelky a chtěl je nahradit OZE, když vím, že mi každou zimu ani nefouká,ani nesvítí Slunce? Takže nastavím paroplyn, jako kdyby ten CO2 neemitoval."
Odstavování funkčních jaderek je pitomost. O tom snad ani diskutovat nemusíme. Pokud jde o paroplyn, tak ten je asi nejschůdnějším řešením, co tak sleduju. Jak říkáte, emituje CO2 a emituje ho dost, je to ale za prvé mnohem méně než uhlí a je poměrně levné přestavět vysloužilé uhelky na plyn. Poměrně rychlá a levná cesta k nižším emisím ve srovnání s ostatními.
"U nás doplácíme 40mld Kč ročně za fotovoltaiku - za ty roky za to mohly být další bloky JE, které vyrábějí i v noci.. "
Opět, neříkám, že souhlasím s provedením. JE je nejlepší zdroj pro elektromobilitu, to se asi shodneme. Problémem je, že začíná být velmi drahým. Za tu dobu podpory by z toho byl asi jeden nový blok v Dukovanech (tedy rozhodně vyšší výkon než máme ve fotovoltaice díky podpoře, ale množného čísla bych se u "bloků" asi vyvaroval).
Já ale přeci neříkám, že souhlasím se způsobem provedení (a Green Dealem obecně, který má několik diskutabilních bodů, které vypadají, že spíše vše ještě zhorší). Je ale nesmysl argumentovat tím, že se nesmyslně řeší elektromobilita a měla by se řešit jiná odvětví, když je obojí součástí téhož plánu řešeného podobnými metodami. Tak buď se neřeší ani jedno nebo se řeší oboje. Rozhodněte se. Pokud říkáte, že Green Deal nic neřeší, tak pak neřeší ani elektromobilitu.
"Je normální, abych současně vypnul funkční jaderky, odstavil uhelky a chtěl je nahradit OZE, když vím, že mi každou zimu ani nefouká,ani nesvítí Slunce? Takže nastavím paroplyn, jako kdyby ten CO2 neemitoval."
Odstavování funkčních jaderek je pitomost. O tom snad ani diskutovat nemusíme. Pokud jde o paroplyn, tak ten je asi nejschůdnějším řešením, co tak sleduju. Jak říkáte, emituje CO2 a emituje ho dost, je to ale za prvé mnohem méně než uhlí a je poměrně levné přestavět vysloužilé uhelky na plyn. Poměrně rychlá a levná cesta k nižším emisím ve srovnání s ostatními.
"U nás doplácíme 40mld Kč ročně za fotovoltaiku - za ty roky za to mohly být další bloky JE, které vyrábějí i v noci.. "
Opět, neříkám, že souhlasím s provedením. JE je nejlepší zdroj pro elektromobilitu, to se asi shodneme. Problémem je, že začíná být velmi drahým. Za tu dobu podpory by z toho byl asi jeden nový blok v Dukovanech (tedy rozhodně vyšší výkon než máme ve fotovoltaice díky podpoře, ale množného čísla bych se u "bloků" asi vyvaroval).
Odpovědět0 0
"Pokud by šlo "ekologům" skutečně o mezení CO2, muselo by se začít tam, kde se ho produkuje nejvíc - průmysl, energetika, zemědělství a kde za stejné prostředky by byl přínos největší.. "
A to se snad neřeší? Např. evropský Green Deal zdaleka není jen o elektromobilitě. Řeší několik velkých oblastí včetně zemědělství, průmyslu, energetiky, podpory výzkumu i oceány. Že všichni v diskuzích řeší jen elektromobily, neznamená, že se totéž neděje i v jiných odvětvích. Jen ty kroky v elektromobilitě běžný člověk pocítí nejsnáze.
A to se snad neřeší? Např. evropský Green Deal zdaleka není jen o elektromobilitě. Řeší několik velkých oblastí včetně zemědělství, průmyslu, energetiky, podpory výzkumu i oceány. Že všichni v diskuzích řeší jen elektromobily, neznamená, že se totéž neděje i v jiných odvětvích. Jen ty kroky v elektromobilitě běžný člověk pocítí nejsnáze.
Odpovědět0 1
"ale to, že vyserou z komína karcinogenní a kyselé zplodiny pár desítek km od přístavu neznamená, že to lidi do sebe nedostanou"
A já snad někde tvrdím, že ne? Já pořád nechápu tento 100% diskuzní extrémismus, černá-bílá. Když se něčeho zastanu (řešení osobní dopravy, byť nesouhlasím s tím způsobem, jakým se to dělá), opravdu to neznamená, že popírám to druhé (nutnost řešení lodní dopravy). Jen jsem řekl, že i řešení pozemní dopravy má svůj důvod, protože je to jedno z nejbližších znečištění, se kterým se lidé přímo setkávají. Tím opravdu, ale opravdu neříkám, že se nemá řešit lodní doprava, která je obrovským průserem. Ta osobní, přestože na celkových emisích není tak významná, má svůj důvod k řešení kvůli té blízkosti lidem.
"Jenže to nevidíš, a tak to nemáš jako správný "eko....""
Jak víte, co vidím a co ne? Plasty naopak vidím jako extrémní problém a sám řeším to, jak se k této problematice zodpovědněji postavit. Protože z rychlosti plnění naší domácí odpadní tašky na plast mě doslova jímá hrůza, ačkoli se už tak snažíme snížit spotřebu plastů.
"proč je v Praze neskonale lepší ovzduší než v Ostravě, přestože hustota automobilizmu jakož i zácpy jsou výrazně vyšší na straně Prahy"
To mi jako člověku z Ostravy opravdu, ale opravdu nemusíte vysvětlovat. A ačkoli jste to asi nechtěl učinit, v zásadě tím potvrzujete to, co jsem chtěl říci, protože právě tento argument jsem chtěl také zmínit. Ostrava má problém trochu kvůli dopravě, také kvůli zdejšímu, ale především polskému průmyslu. Protože jsme blízko Polska. Praha o zdejším průmyslu, a tom polském obzvláště, skoro nic neví. Té se to tak významně nedotkne. Já to tady zažívám skoro každou zimu (ale už se to zlepšuje). Stejně jako se Prahy ani Ostravy významněji nedotkne nějaká loď na širém moři (každopádně máte pravdu, že tu máme problém např. se znečištěním, které se pak dotýká ryb). Ta loď má vliv především na globální klima, ale ne tak moc na lokální problémy.
Má smysl řešit oboje, ne jen jedno. Že něco vypouští globálně více emisí, přeci neznamená, že se vykašleme na řešení těch emisí, které jsou sice globálně nižší, ale lokálně vyšší. Ještě jednou, já nikde nepopíral nutnost řešit lodní dopravu. Jen jsem řekl, že má smysl řešit i tu pozemskou kvůli bezprostřední blízkosti k lidem.
A já snad někde tvrdím, že ne? Já pořád nechápu tento 100% diskuzní extrémismus, černá-bílá. Když se něčeho zastanu (řešení osobní dopravy, byť nesouhlasím s tím způsobem, jakým se to dělá), opravdu to neznamená, že popírám to druhé (nutnost řešení lodní dopravy). Jen jsem řekl, že i řešení pozemní dopravy má svůj důvod, protože je to jedno z nejbližších znečištění, se kterým se lidé přímo setkávají. Tím opravdu, ale opravdu neříkám, že se nemá řešit lodní doprava, která je obrovským průserem. Ta osobní, přestože na celkových emisích není tak významná, má svůj důvod k řešení kvůli té blízkosti lidem.
"Jenže to nevidíš, a tak to nemáš jako správný "eko....""
Jak víte, co vidím a co ne? Plasty naopak vidím jako extrémní problém a sám řeším to, jak se k této problematice zodpovědněji postavit. Protože z rychlosti plnění naší domácí odpadní tašky na plast mě doslova jímá hrůza, ačkoli se už tak snažíme snížit spotřebu plastů.
"proč je v Praze neskonale lepší ovzduší než v Ostravě, přestože hustota automobilizmu jakož i zácpy jsou výrazně vyšší na straně Prahy"
To mi jako člověku z Ostravy opravdu, ale opravdu nemusíte vysvětlovat. A ačkoli jste to asi nechtěl učinit, v zásadě tím potvrzujete to, co jsem chtěl říci, protože právě tento argument jsem chtěl také zmínit. Ostrava má problém trochu kvůli dopravě, také kvůli zdejšímu, ale především polskému průmyslu. Protože jsme blízko Polska. Praha o zdejším průmyslu, a tom polském obzvláště, skoro nic neví. Té se to tak významně nedotkne. Já to tady zažívám skoro každou zimu (ale už se to zlepšuje). Stejně jako se Prahy ani Ostravy významněji nedotkne nějaká loď na širém moři (každopádně máte pravdu, že tu máme problém např. se znečištěním, které se pak dotýká ryb). Ta loď má vliv především na globální klima, ale ne tak moc na lokální problémy.
Má smysl řešit oboje, ne jen jedno. Že něco vypouští globálně více emisí, přeci neznamená, že se vykašleme na řešení těch emisí, které jsou sice globálně nižší, ale lokálně vyšší. Ještě jednou, já nikde nepopíral nutnost řešit lodní dopravu. Jen jsem řekl, že má smysl řešit i tu pozemskou kvůli bezprostřední blízkosti k lidem.
Odpovědět0 0
Ano, přístavní města jsou v tomto rozhodně výjimkou. Ale zase bychom tu neměli argumentovat tak, jako by ty lodě vypouštěly všechny emise jen v tom přístavu. Jde o to, že lidé se lokálně více setkají s emisemi z aut (s větším procentním podílem) než z těch lodí. Lodě jsou více globální problém, auta více lokální. Když vyřešíme lodě, tak to pozná klima, ale většina lidí žijících ve městech na tom o moc lépe nebude. Když vyřešíme auta, tak na tom bude klima sice jen o trochu lépe, ale lidé ve městech to poznají výrazně. Rozhodně jsou to oboje oblasti, které by se měly řešit, to tady přeci nikdo nezpochybňuje. Ale každá z nich primárně řeší něco jiného (sice obě oblasti, ale jiným dílem)
Odpovědět0 0
"Základní opravdu může trvat i přes 10 let, ale aplikovaný ani omylem. Žádná soukromá firma by do něčeho s tak dlouhou návratností neinvestovala."
Tak si vezměte např. Quantumscape, firma, která vyvíjí nové akumulátory, stojí za ní např. Volkswagen (což je myslím dost velký investor). Vývoj započal v roce 2010, na trhu to ještě pořád není. Baterky sice už v zásadě mají (ale stále ještě vyvíjí další 10vrstvou verzi), teď staví továrnu, takže další cca 2-3 roky, než to bude na trhu. Tohle prostě trvá 10+ let, pokud to není jen shluk existujících firem a jedno další dílčí vylepšení již existující technologie vyráběné v již existující továrně.
"Ostatně i vývoj zbrusu nového automobilu netrvá déle než 7 let a to je o několik úrovní výše v složitosti a nákladech, než nějaká přiblblá baterka. "
Opravdu si něco takového myslíte? Mně tedy vývoj nového typu akumulátoru a především dovyvinutí do komerční podoby přijde jako výrazně, ale opravdu výrazně náročnější věc než u auta.
Tak si vezměte např. Quantumscape, firma, která vyvíjí nové akumulátory, stojí za ní např. Volkswagen (což je myslím dost velký investor). Vývoj započal v roce 2010, na trhu to ještě pořád není. Baterky sice už v zásadě mají (ale stále ještě vyvíjí další 10vrstvou verzi), teď staví továrnu, takže další cca 2-3 roky, než to bude na trhu. Tohle prostě trvá 10+ let, pokud to není jen shluk existujících firem a jedno další dílčí vylepšení již existující technologie vyráběné v již existující továrně.
"Ostatně i vývoj zbrusu nového automobilu netrvá déle než 7 let a to je o několik úrovní výše v složitosti a nákladech, než nějaká přiblblá baterka. "
Opravdu si něco takového myslíte? Mně tedy vývoj nového typu akumulátoru a především dovyvinutí do komerční podoby přijde jako výrazně, ale opravdu výrazně náročnější věc než u auta.
Odpovědět0 2
"Nicméně i přes ten masivní tlak, pokrok v podstatě nepatrný."
Zapomínáte na to, že ten vývoj trvá extrémně dlouho (10+ let). Takže zatímco dosud vývoj akumulátorů táhla elektronika a ten pokrok byl malý a postupný, první akumulátory, které táhly primárně elektromobily, teprve jen přijdou na trh v průběhu tohoto desetiletí. Pokud se objeví něco vyloženě nového třeba v roce 2025, tak to bude něco, co se začalo vyvíjet tak v roce 2010.
Např. NIO, což je automobilka, která už reálně dodává auta na trh několik let, a je to něco, čemu by se dalo i věřit, že to dotáhne do konce, by měla koncem příštího roku (osobně tomu nevěřím a počítám přinejlepším tak s H2/23) dodat na trh články s 360 Wh/kg. A to už je rozdíl, ne? Baterky Tesla 4680 by se měly dostat na podobná čísla a měly by se začít vyrábět snad ještě letos. Dalším startupům, které zničehonic ohlašují nějaké zázračné baterky se 450-500 Wh/kg, bych nicméně nevěřil.
Zapomínáte na to, že ten vývoj trvá extrémně dlouho (10+ let). Takže zatímco dosud vývoj akumulátorů táhla elektronika a ten pokrok byl malý a postupný, první akumulátory, které táhly primárně elektromobily, teprve jen přijdou na trh v průběhu tohoto desetiletí. Pokud se objeví něco vyloženě nového třeba v roce 2025, tak to bude něco, co se začalo vyvíjet tak v roce 2010.
Např. NIO, což je automobilka, která už reálně dodává auta na trh několik let, a je to něco, čemu by se dalo i věřit, že to dotáhne do konce, by měla koncem příštího roku (osobně tomu nevěřím a počítám přinejlepším tak s H2/23) dodat na trh články s 360 Wh/kg. A to už je rozdíl, ne? Baterky Tesla 4680 by se měly dostat na podobná čísla a měly by se začít vyrábět snad ještě letos. Dalším startupům, které zničehonic ohlašují nějaké zázračné baterky se 450-500 Wh/kg, bych nicméně nevěřil.
Odpovědět1 2
Co se týče plug-in hybridů, tak v tom se naprosto shodneme. Plug-in hybrid je velmi dobré řešení celé problematiky. Nemá nevýhody EV (spousta materiálu pro baterie, krátký dojezd a dlouhé "tankování"), zároveň ale zlepšuje ekologii především tam, kde je potřeba, zároveň stále vyvíjí tlak na budování infrastruktury i vývoj akumulátorů.
Odpovědět1 0
"Akumulátory se vyvíjí i bez elektroaut."
To ano, ale elektromobilita vyvíjí mnohem větší tlak na jejich vývoj. Dále si uvědomte, že od první publikace vývoje akumulátoru do jeho praktického nasazení máte mnoho let, takže celý cyklus může trvat, když jde vše dobře, tak 10-15 let.
To ano, ale elektromobilita vyvíjí mnohem větší tlak na jejich vývoj. Dále si uvědomte, že od první publikace vývoje akumulátoru do jeho praktického nasazení máte mnoho let, takže celý cyklus může trvat, když jde vše dobře, tak 10-15 let.
Odpovědět1 1
1, V tomto trochu souhlasím. I dle mého názoru by se více měl podporovat výzkum než okamžité zavádění elektroaut, která na to technologicky ještě nejsou připravena.
2, Vždyť jsem vzal ICE a EV stejného výkonu, jaká miniautíčka? Tohle jsou reálná data reálných uživatelů 110kW elektromobilů. A ty spotřeby zahrnují provoz v zimě, tak proč bych tam měl cokoli připočítávat? To jsou data reálných uživatelů aut celoročně s nimi jezdícími se zapnutým topením, klimou,... I kdybych vzal třeba 20kWh/100 km, abyste byl spokojen, pořád budu na cca 185 gramech vůči 210-260 u ICE.
"neberete v potaz energetickou náročnost výroby elektroauta"
Neberu, protože Vy jste ji nebral. Proč bych reagoval na něco, o čem jste nepsal? Reagoval jsem na provoz, o kterém jste psal, a kde se ukázalo, že je z hlediska CO2 čistější dokonce i při 80% výrobě z uhlí. Pokud jde o výrobu, tak ano, tady souhlasím, ta je rozhodně problémem. To jsem nikdy nepopíral. Nicméně i tady se ukazuje, že čím čistější ta elektřina je, tím rychleji dochází k tomu srovnání. Problémem výroby je spíše toxicita materiálů pro baterie než emise při její výrobě.
3) "Sám jste svým výpočtem (který považuji za dost nakloněný elektromobilitě) došel ke srovnatelné spotřebě CO2."
Opravdu srovnatelné? Já nevím, ale mně tedy 165 při 80% uhlí a 210-260 u ICE až tak moc srovnatelné nepřijde. A teď si vezměte, tohle (80% z uhlí) platí tak možná pro Polsko, ale třeba už vůbec ne pro nás, takže nemáme 724 gramů, ale něco přes 500 gramů na kWh. Takže u nás má ten elektromobil 117 gramů na km. To je polovina toho, co srovnatelné ICE. Průměr EU je 296 gramů, takže 68 gramů CO2/km. Opět, srovnatelné ICE odhadem 210-260 gramů. Nevím jak Vy, ale já tam vidím rozdíl docela brutální.
"fakt by se mi líblo auto, co ujede 2000 km na nabití,"
K čemu by něco takového bylo dobré? Během ujetí 2000 km budete odpočívat tolikrát (třeba už jen na jídlo zastavíte několikrát - to máte minimálně 20 hodin na dálnici), že si v průběhu toho času dobijete desítky kWh, a to ani nebudete potřebovat rychlonabíjení ve stovkách kW.
2, Vždyť jsem vzal ICE a EV stejného výkonu, jaká miniautíčka? Tohle jsou reálná data reálných uživatelů 110kW elektromobilů. A ty spotřeby zahrnují provoz v zimě, tak proč bych tam měl cokoli připočítávat? To jsou data reálných uživatelů aut celoročně s nimi jezdícími se zapnutým topením, klimou,... I kdybych vzal třeba 20kWh/100 km, abyste byl spokojen, pořád budu na cca 185 gramech vůči 210-260 u ICE.
"neberete v potaz energetickou náročnost výroby elektroauta"
Neberu, protože Vy jste ji nebral. Proč bych reagoval na něco, o čem jste nepsal? Reagoval jsem na provoz, o kterém jste psal, a kde se ukázalo, že je z hlediska CO2 čistější dokonce i při 80% výrobě z uhlí. Pokud jde o výrobu, tak ano, tady souhlasím, ta je rozhodně problémem. To jsem nikdy nepopíral. Nicméně i tady se ukazuje, že čím čistější ta elektřina je, tím rychleji dochází k tomu srovnání. Problémem výroby je spíše toxicita materiálů pro baterie než emise při její výrobě.
3) "Sám jste svým výpočtem (který považuji za dost nakloněný elektromobilitě) došel ke srovnatelné spotřebě CO2."
Opravdu srovnatelné? Já nevím, ale mně tedy 165 při 80% uhlí a 210-260 u ICE až tak moc srovnatelné nepřijde. A teď si vezměte, tohle (80% z uhlí) platí tak možná pro Polsko, ale třeba už vůbec ne pro nás, takže nemáme 724 gramů, ale něco přes 500 gramů na kWh. Takže u nás má ten elektromobil 117 gramů na km. To je polovina toho, co srovnatelné ICE. Průměr EU je 296 gramů, takže 68 gramů CO2/km. Opět, srovnatelné ICE odhadem 210-260 gramů. Nevím jak Vy, ale já tam vidím rozdíl docela brutální.
"fakt by se mi líblo auto, co ujede 2000 km na nabití,"
K čemu by něco takového bylo dobré? Během ujetí 2000 km budete odpočívat tolikrát (třeba už jen na jídlo zastavíte několikrát - to máte minimálně 20 hodin na dálnici), že si v průběhu toho času dobijete desítky kWh, a to ani nebudete potřebovat rychlonabíjení ve stovkách kW.
Odpovědět0 1
"Rozhodně přínos boje s těmito vlivy autodopravy není úměrný nákladům."
S tím se dá rozhodně souhlasit.
"Je otázka, zda jde vzhledem k dnešní "ekologičnosti" výroby elektroaut o pozitivní přínos."
Jak už jsem psal jinde, aby to bylo ekologičtější, musíme ty ekologičtější verze vyvinout. A ty bez méně ekologických verzí dnes z nebe nespadnou.
S tím se dá rozhodně souhlasit.
"Je otázka, zda jde vzhledem k dnešní "ekologičnosti" výroby elektroaut o pozitivní přínos."
Jak už jsem psal jinde, aby to bylo ekologičtější, musíme ty ekologičtější verze vyvinout. A ty bez méně ekologických verzí dnes z nebe nespadnou.
Odpovědět1 1
"pevné částice jsou z pneumatik elektroaut kvůli váze horší, než z ICE"
To ano, ale pokud nebudeme vyvíjet lehčí akumulátory, tak tu váhu nesrovnáme. To, že tak není dnes, neznamená, že tak nemůže být zítra. Ale abychom tam zítra byli, tak musíme vyvíjet a prodávat ta méně efektivní řešení. Nějak se tam dostat musíme, samo to z nebe nespadne.
"Nepamatujete si to zřejmě dobře. "
Tak si to spočítejte. Vezměme auta třeba s výkonem 105-115 kW (tedy 110 kW +/-5kW). Dle SM a údajů skutečných uživatelů 6,4 litru/100km nafta (170g CO2/km), benzín 7,3 litru/100 km (169g CO2/km). 100% výroba z uhlí je cca 900 gramů/kWh. 110kW elektroauto má 17,1 kWh/100 km, tedy 154 gramů CO2/km. Takže dokonce i při 100% uhlí by to vycházelo lépe pro elektroauto než pro ICE. Řekl bych, že pro mnohé naprosto nečekaná informace.
Jenže, nezapomínejme, že v případě elektromobility musíme započítat ztráty při přenosu, ztráty při nabíjení i samovybíjení, což přidá zhruba tak třetinu. Takže jsme na 205 g CO2/km. Takže dejme třeba 80 % uhlí (900g/kWh) a 20 % něco nízkoemisního, třeba jádro (20 g/kWh). To je v průměru na kWh 724 gramů. Krát 17,1 kWh = 124 + třetinové ztráty = 165 gramů CO2/km. Takže opravdu cca 80 %.
Jenže, tady bychom asi neměli skončit. Tohle máme výrobu a spotřebu elektrické energie u BEV. Ale u ICE máme jen spotřebu, ale nikoli výrobu. Na výrobu jednoho litru paliva je potřeba cca 1,5 kWh energie, takže pro ICE potřebujeme připočíst ještě cca 10 kWh energie na výrobu paliva pro ně (na ujetí 100 km). Pokud by tato energie měla stejné emise jako výroba elektřiny z uhlí, přidejte si tam na 100 km 10*900 = 9000 gramů, tedy na 1 km 90 gramů. Takže jsme na cca +/-260 gramech pro 110kW ICE. Kdyby to mělo emise elektřiny v ČR, tak by to bylo asi někde kolem 40-50 gramů navíc, nepletu-li se, takže někde mezi 210-220 gramy. Srovnejte to se 165 gramy u elektromobilu, kde máme v emisích jak třetinové ztráty, tak i 80% výrobu elektřiny z uhlí.
Co tam nevychází?
To ano, ale pokud nebudeme vyvíjet lehčí akumulátory, tak tu váhu nesrovnáme. To, že tak není dnes, neznamená, že tak nemůže být zítra. Ale abychom tam zítra byli, tak musíme vyvíjet a prodávat ta méně efektivní řešení. Nějak se tam dostat musíme, samo to z nebe nespadne.
"Nepamatujete si to zřejmě dobře. "
Tak si to spočítejte. Vezměme auta třeba s výkonem 105-115 kW (tedy 110 kW +/-5kW). Dle SM a údajů skutečných uživatelů 6,4 litru/100km nafta (170g CO2/km), benzín 7,3 litru/100 km (169g CO2/km). 100% výroba z uhlí je cca 900 gramů/kWh. 110kW elektroauto má 17,1 kWh/100 km, tedy 154 gramů CO2/km. Takže dokonce i při 100% uhlí by to vycházelo lépe pro elektroauto než pro ICE. Řekl bych, že pro mnohé naprosto nečekaná informace.
Jenže, nezapomínejme, že v případě elektromobility musíme započítat ztráty při přenosu, ztráty při nabíjení i samovybíjení, což přidá zhruba tak třetinu. Takže jsme na 205 g CO2/km. Takže dejme třeba 80 % uhlí (900g/kWh) a 20 % něco nízkoemisního, třeba jádro (20 g/kWh). To je v průměru na kWh 724 gramů. Krát 17,1 kWh = 124 + třetinové ztráty = 165 gramů CO2/km. Takže opravdu cca 80 %.
Jenže, tady bychom asi neměli skončit. Tohle máme výrobu a spotřebu elektrické energie u BEV. Ale u ICE máme jen spotřebu, ale nikoli výrobu. Na výrobu jednoho litru paliva je potřeba cca 1,5 kWh energie, takže pro ICE potřebujeme připočíst ještě cca 10 kWh energie na výrobu paliva pro ně (na ujetí 100 km). Pokud by tato energie měla stejné emise jako výroba elektřiny z uhlí, přidejte si tam na 100 km 10*900 = 9000 gramů, tedy na 1 km 90 gramů. Takže jsme na cca +/-260 gramech pro 110kW ICE. Kdyby to mělo emise elektřiny v ČR, tak by to bylo asi někde kolem 40-50 gramů navíc, nepletu-li se, takže někde mezi 210-220 gramy. Srovnejte to se 165 gramy u elektromobilu, kde máme v emisích jak třetinové ztráty, tak i 80% výrobu elektřiny z uhlí.
Co tam nevychází?
Odpovědět0 1
"Za jízdy po sluníčku to zvládne dodat možná polovičku spotřeby klimošky."
Ale přeci není smyslem tím napájet jen jízdu. Jde o nabíjení baterie nejen kdy auto jede, ale i kdy parkuje. A auto parkuje po většinu doby.
"A to za cenu černého povrchu auta, čili nutnosti hodně klimatizovat."
To ano. Ale je zajímavé, že jsem ještě neviděl podobné neekologické výtky na adresu černých ICE. A teď co je lepší? Sbírat energii celý den a pak během jízdy mít větší spotřebu klimatizace, nebo nesbírat energii vůbec a mít spotřebu o trošku nižší?
"Takzvané obnovitelné zdroje energie jsou naprostý nesmysl."
Je nesmysl z nich dělat 100% řešení (alespoň z některých z nich). Stejně tak je ale nesmysl je kvůli tomu, že nejsou 100% řešením, zavrhovat úplně.
Ale přeci není smyslem tím napájet jen jízdu. Jde o nabíjení baterie nejen kdy auto jede, ale i kdy parkuje. A auto parkuje po většinu doby.
"A to za cenu černého povrchu auta, čili nutnosti hodně klimatizovat."
To ano. Ale je zajímavé, že jsem ještě neviděl podobné neekologické výtky na adresu černých ICE. A teď co je lepší? Sbírat energii celý den a pak během jízdy mít větší spotřebu klimatizace, nebo nesbírat energii vůbec a mít spotřebu o trošku nižší?
"Takzvané obnovitelné zdroje energie jsou naprostý nesmysl."
Je nesmysl z nich dělat 100% řešení (alespoň z některých z nich). Stejně tak je ale nesmysl je kvůli tomu, že nejsou 100% řešením, zavrhovat úplně.
Odpovědět0 0
To ano, ale řešíme přeci několik problémů. Jedním je globální změna klimatu a jedním je ohrožení zdraví lidí. Lodě jsou problémem pro to první, ale nikoli tak výrazně pro to druhé. Lokální doprava ve městech ohrožuje oboje. Jak jsem říkal, rozhodně bychom na ty lodě neměly zapomínat. Jedno to fakt není. To jsem přeci nikde netvrdil. Ale také je potřeba brát do úvahy tu lokalitu. Když vyřešíme lodě, budeme sice řešit klima, ale nebude řešit problémy lidí ve městech. Je přeci potřeba řešit oboje. Nejde jen a pouze o množství emisí. Jde také o jejich umístění.
Odpovědět1 4
"pokud se nedostaneme na řádově vyšší výkony"
Perpetum mobile z toho jistě nebude. Řádově vyšší výkony jsou utopie. Ale třeba perovskity významně vylepšují vlastnosti tam, kde křemíkové panely mají velké mezery. Nehodnoťme budoucnost na základě včerejších technologií a jejich problémů.
"A ve většině světa by vám celodenní stání na slunci přineslo energie tak na nastartování a možná pár minut pomalé jízdy... tudy cesta fakt nevede"
Jen pokrytí kapoty a střechy by Vám u nás s dnešní technologií dalo asi 10 % ročního nájezdu (cca 1500 km ročně), budete-li stát pořád na slunci. Není to mnoho. Stačí parkovat ve stínu a půjde to výrazně dolů. Jenže... účinnosti se zvyšují, perovskity jdou dát třeba na ta skla, snáze na jiné panely, tím zvýšíte plochu, citlivost ve stínu, a pak se možná dostanete třeba na 15-20 %, i když nebudete parkovat vždy jen na slunci. Znova, nedělejme z toho 100% řešení, ale řešení podpůrné, které sníží problémy jinde.
Ad pár minut pomalé jízdy. Vždyť průměrné auto denně najede 40 km. To nemáte ani zdaleka hodiny, ale desítky minut, maximálně něco přes hodinu. Když uberete desetinu i o trochu více, i to není úplně k zahození. Opět, nikdo tady přeci nechce auta pohánět výhradně solární elektřinou. To přeci globálně nebude fungovat ani při 100% účinnosti. Uvědomte si ale, že pokud ze slunce nabijete energii třeba na 10 km denně (to je pár minut jízdy), tak to máte 3650 km ročně. A to není zas tak málo. Poněkolikáté ale upozorňuji, nedělejme z toho 100% řešení!
Perpetum mobile z toho jistě nebude. Řádově vyšší výkony jsou utopie. Ale třeba perovskity významně vylepšují vlastnosti tam, kde křemíkové panely mají velké mezery. Nehodnoťme budoucnost na základě včerejších technologií a jejich problémů.
"A ve většině světa by vám celodenní stání na slunci přineslo energie tak na nastartování a možná pár minut pomalé jízdy... tudy cesta fakt nevede"
Jen pokrytí kapoty a střechy by Vám u nás s dnešní technologií dalo asi 10 % ročního nájezdu (cca 1500 km ročně), budete-li stát pořád na slunci. Není to mnoho. Stačí parkovat ve stínu a půjde to výrazně dolů. Jenže... účinnosti se zvyšují, perovskity jdou dát třeba na ta skla, snáze na jiné panely, tím zvýšíte plochu, citlivost ve stínu, a pak se možná dostanete třeba na 15-20 %, i když nebudete parkovat vždy jen na slunci. Znova, nedělejme z toho 100% řešení, ale řešení podpůrné, které sníží problémy jinde.
Ad pár minut pomalé jízdy. Vždyť průměrné auto denně najede 40 km. To nemáte ani zdaleka hodiny, ale desítky minut, maximálně něco přes hodinu. Když uberete desetinu i o trochu více, i to není úplně k zahození. Opět, nikdo tady přeci nechce auta pohánět výhradně solární elektřinou. To přeci globálně nebude fungovat ani při 100% účinnosti. Uvědomte si ale, že pokud ze slunce nabijete energii třeba na 10 km denně (to je pár minut jízdy), tak to máte 3650 km ročně. A to není zas tak málo. Poněkolikáté ale upozorňuji, nedělejme z toho 100% řešení!
Odpovědět3 0
"čímž by se odstranilo relativně rychle a levně vysoko přes 50% emisí"
Přičemž by se odstranily tam, kde nejsou až tak obrovským problémem. Ty velké lodě přeci neplují ve městech. Je potřeba brát do úvahy nejen množství emisí, ale také jejich umístění. Tímto byste sice výrazně snížil množství globálních emisí, to ano (a rozhodně by to nebylo na škodu), ale zároveň byste takřka vůbec nevyřešil emise tam, kde jsou primárním problémem. To pochopitelně neznamená, že by se neměly řešit i ty lodě.
"K čemu teď budovat elektromobilitu, když ty elektromobily stejně jezdí de facto z většiny na uhlí???"
Na a přeci je elektromobil čistější. Aby měl nižší emise, stačí, aby se vyráběla elektřina z uhlí nanejvýš z nějakých cca 80 % (pamatuju-li si to dobře). I u nás, kde vyrábíme elektřinu z poloviny z uhlí, je elektromobil emisemi zhruba někde pod dvěma třetinami. A to nepočítám výrobu benzínu/nafty.
Přičemž by se odstranily tam, kde nejsou až tak obrovským problémem. Ty velké lodě přeci neplují ve městech. Je potřeba brát do úvahy nejen množství emisí, ale také jejich umístění. Tímto byste sice výrazně snížil množství globálních emisí, to ano (a rozhodně by to nebylo na škodu), ale zároveň byste takřka vůbec nevyřešil emise tam, kde jsou primárním problémem. To pochopitelně neznamená, že by se neměly řešit i ty lodě.
"K čemu teď budovat elektromobilitu, když ty elektromobily stejně jezdí de facto z většiny na uhlí???"
Na a přeci je elektromobil čistější. Aby měl nižší emise, stačí, aby se vyráběla elektřina z uhlí nanejvýš z nějakých cca 80 % (pamatuju-li si to dobře). I u nás, kde vyrábíme elektřinu z poloviny z uhlí, je elektromobil emisemi zhruba někde pod dvěma třetinami. A to nepočítám výrobu benzínu/nafty.
Odpovědět2 6
"Už by sme sa mali prestať krútiť v bludnom kruhu okolo Lítia."
Nemyslím si, že by byl ideální postup se v dalším výzkumu odvrátit se od lithia. Dnes nikdo neví, jaká bude ta správná cesta a především, ona nemusí být jediná. To je to, na co tady všichni pořád zapomínají. Nepotřebujeme jeden typ úložiště energie pro všechny myslitelné případy užití. Jen to, kam uložit energii, má několik desítek řešení a baterie je jen jedním z nich. A baterie ještě můžeme rozdělit na desítky různých podtypů. A ještě tyto podtypy můžeme rozdělit na desítky různých konfigurací...
Jednoduše řečeno, nehledejme jeden svatý grál v bateriích. Tak, jako se dnes třeba NMC, NCA nebo NMCA Li-Ion hodí do elektroaut a LFP do úložišť, tak i v budoucnu můžeme zjistit, že pro některé aplikace bude vhodné stále něco na bázi lithia (třeba se sírou), ale někde jinde se jako lepší řešení ukážou třeba řešení se sodíkem, křemíkem, železem,... nebo klidně i uhlíkem (Mercedes má funkční prototypy organických uhlíkových baterií). Také se nevýhody jednotlivých typů mohou obcházet hybridní technologií, kdy půlka baterie bude jednoho typu, druhá půlka zase druhého.
Podobně tak výroba energie v autech. Vodík je jedno řešení, i když dnes dosti neefektivní. Pomoci mohou také solární panely (např. perovskity, které by možná mohly sloužit i jako tónování skel - dvě mouchy jednou ranou). Nedělejme z toho řešení pro 100 % potřeby toho auta, něco, co by to snad mělo přímo pohánět, to je naprostá blbost, ale pokud to sbíráním elektřiny při parkování udělá třeba 10-20 % jeho roční spotřeby (takový Lightyear One chce ročně udělat až 100 % ve slunných státech, což mi přijde až moc optimistické), můžeme lehce snížit velikost akumulátorů (resp. ji navyšovat o trochu méně), stejně tak to sníží potřebu stavby až tolika nových elektráren...
Mějme na paměti, že jde o dílčí řešení, která se společně dostanou k cíli, a nikoli řešení jediné jak ve výrobě elektřiny, tak v jejím skladování.
Nemyslím si, že by byl ideální postup se v dalším výzkumu odvrátit se od lithia. Dnes nikdo neví, jaká bude ta správná cesta a především, ona nemusí být jediná. To je to, na co tady všichni pořád zapomínají. Nepotřebujeme jeden typ úložiště energie pro všechny myslitelné případy užití. Jen to, kam uložit energii, má několik desítek řešení a baterie je jen jedním z nich. A baterie ještě můžeme rozdělit na desítky různých podtypů. A ještě tyto podtypy můžeme rozdělit na desítky různých konfigurací...
Jednoduše řečeno, nehledejme jeden svatý grál v bateriích. Tak, jako se dnes třeba NMC, NCA nebo NMCA Li-Ion hodí do elektroaut a LFP do úložišť, tak i v budoucnu můžeme zjistit, že pro některé aplikace bude vhodné stále něco na bázi lithia (třeba se sírou), ale někde jinde se jako lepší řešení ukážou třeba řešení se sodíkem, křemíkem, železem,... nebo klidně i uhlíkem (Mercedes má funkční prototypy organických uhlíkových baterií). Také se nevýhody jednotlivých typů mohou obcházet hybridní technologií, kdy půlka baterie bude jednoho typu, druhá půlka zase druhého.
Podobně tak výroba energie v autech. Vodík je jedno řešení, i když dnes dosti neefektivní. Pomoci mohou také solární panely (např. perovskity, které by možná mohly sloužit i jako tónování skel - dvě mouchy jednou ranou). Nedělejme z toho řešení pro 100 % potřeby toho auta, něco, co by to snad mělo přímo pohánět, to je naprostá blbost, ale pokud to sbíráním elektřiny při parkování udělá třeba 10-20 % jeho roční spotřeby (takový Lightyear One chce ročně udělat až 100 % ve slunných státech, což mi přijde až moc optimistické), můžeme lehce snížit velikost akumulátorů (resp. ji navyšovat o trochu méně), stejně tak to sníží potřebu stavby až tolika nových elektráren...
Mějme na paměti, že jde o dílčí řešení, která se společně dostanou k cíli, a nikoli řešení jediné jak ve výrobě elektřiny, tak v jejím skladování.
Odpovědět7 1
"Tzn. např. nebudu zavírat provozy v továrnách, když mi vážné onemocní důchodci v domovech důchodců a lidem v továrnách nic není atd."
Jenže tady je problém v tom, že tato skupina sice nemusí být extrémně ohrožena, ale může na dalších místech dále ohrozit skupinu, která ohrožena je. Takže děti ve školách nám sice na covid neumřou, ale už to doma roznesou na rodiče... a ti možná na prarodiče... Nebo ohrozí starší učitelku, atd.
Když si dáš přes sebe graf mrtvých (a tím neříkám ty, kteří údajně zemřeli na covid, ale mrtvých na cokoli, jejichž počet v některých týdnech stoupl na dvojnásobek dlouhodobého normálu) a graf nových infekcí, tak tam je taková korelace mezi nimi, až z toho mrazí. V tom počtu sice mohou být lidé, kteří zemřeli v důsledku zanedbání péče, to asi nikdo rozporovat nebude, ale ty grafy jsou si tak dost podobné, že z toho je docela dobře vidět, že většina nadstandardních úmrtí má přímou souvislost s covidem (ať už přímo na covid, nebo že covid urychlil jinou nemoc).
A tady přichází ke slovu ta opatření. V době, kdy to vše začínalo, v podstatě jsme ještě nevěděli, co je covid zač, vakcíny v nedohlednu, bylo na místě přijmout striktní opatření všude (tím neříkám, že mi všechna přišla rozumná a rozumně nastavená). Ono by se pak mohlo stát, že by opravdu zdravotnictví zkolabovalo natolik, že by začali umírat nejen covidoví pacienti, ale v mnohem větší míře i ti necovidoví a začali by tvořit významné procento.
Každopádně teď už tu máme jinou dobu. Vakcíny již existují, půlka republiky je plně očkovaná, asi každý s tím už v jisté míře přišel do styku, imunita se postupně buduje. Nyní je, alespoň podle mého názoru, pomalu čas naučit se s covidem žít a začít ho brát něco jako chřipku. Pokud budeme za 5 let nuceni pořád v MHD nosit roušky, asi bude něco špatně. Ale myslím si, že dosud byla preventivní opatření docela na místě. A nejen v místech s ohroženými skupinami.
Jenže tady je problém v tom, že tato skupina sice nemusí být extrémně ohrožena, ale může na dalších místech dále ohrozit skupinu, která ohrožena je. Takže děti ve školách nám sice na covid neumřou, ale už to doma roznesou na rodiče... a ti možná na prarodiče... Nebo ohrozí starší učitelku, atd.
Když si dáš přes sebe graf mrtvých (a tím neříkám ty, kteří údajně zemřeli na covid, ale mrtvých na cokoli, jejichž počet v některých týdnech stoupl na dvojnásobek dlouhodobého normálu) a graf nových infekcí, tak tam je taková korelace mezi nimi, až z toho mrazí. V tom počtu sice mohou být lidé, kteří zemřeli v důsledku zanedbání péče, to asi nikdo rozporovat nebude, ale ty grafy jsou si tak dost podobné, že z toho je docela dobře vidět, že většina nadstandardních úmrtí má přímou souvislost s covidem (ať už přímo na covid, nebo že covid urychlil jinou nemoc).
A tady přichází ke slovu ta opatření. V době, kdy to vše začínalo, v podstatě jsme ještě nevěděli, co je covid zač, vakcíny v nedohlednu, bylo na místě přijmout striktní opatření všude (tím neříkám, že mi všechna přišla rozumná a rozumně nastavená). Ono by se pak mohlo stát, že by opravdu zdravotnictví zkolabovalo natolik, že by začali umírat nejen covidoví pacienti, ale v mnohem větší míře i ti necovidoví a začali by tvořit významné procento.
Každopádně teď už tu máme jinou dobu. Vakcíny již existují, půlka republiky je plně očkovaná, asi každý s tím už v jisté míře přišel do styku, imunita se postupně buduje. Nyní je, alespoň podle mého názoru, pomalu čas naučit se s covidem žít a začít ho brát něco jako chřipku. Pokud budeme za 5 let nuceni pořád v MHD nosit roušky, asi bude něco špatně. Ale myslím si, že dosud byla preventivní opatření docela na místě. A nejen v místech s ohroženými skupinami.
Odpovědět1 0
Píšu si to na seznam témat k dalšímu studiu.
Odpovědět3 0
Chybka se vloudila, opraveno. A jen tak pro zajímavost, tu chybu jsem měl u americké turbíny od General Electric, ne u čínské.
Odpovědět5 0
To skutečné číslo by mě také zajímalo, v článku jsem ho při zběžném prolétnutí nenašel. Nicméně můžeme uvažovat takto. Maximum je 30 %, bez perovskitu je to 22 %. Tedy tandemové řešení zvyšuje efektivitu o 36 % (takže tam, kde normální panel udělá 1000 kWh/rok, tohle by mělo udělat 1360 kWh/rok, pokud by to efektivitu zvýšilo všude stejně). Jenže výhodou perovskitu má být právě výrazně lepší citlivost na ambientní světlo, takže je docela dobře možné, že tam, kde klasika je v malých jednotkách procent, tohle mohou být v těchto podmínkách násobky a ne jen 36 % navíc (třeba tam, kde klasika bude mít výkon 20W/m2, tohle může mít třeba 80W/m2)... Takže třeba 1500 kWh/rok. To pochopitelně jen hádám, ale podle toho, co má být výhodou perovskitů, se zdá, že průměrné navýšení výkonu by mohlo být vyšší než navýšení maximálního výkonu. Nicméně... tohle ukáže až praxe.
Odpovědět1 0
Proč by měla být cena problémem? Rozhodně bude vyšší, když jde o to, že se na běžné panely dalo něco navíc. Jenže tak, jako v historii prozatím snad vždycky, nová technologie bude snad vždy dražší, míří především na early-adoptery, kteří zaplatí novou technologii, aby mohla být v budoucnu levnější pro všechny.
Stejnou otázku jste si mohl pokládat třeba u LCD. Ty také při svém uvedení stály snad stovky tisíc, parametricky to byla hrůza... Ale kdyby to tenkrát nešlo na trh za ty peníze, za které to šlo, stěží byste měl dneska LCD monitory za pár tisíc, které ty XY let staré překonají ve všem.
Stejnou otázku jste si mohl pokládat třeba u LCD. Ty také při svém uvedení stály snad stovky tisíc, parametricky to byla hrůza... Ale kdyby to tenkrát nešlo na trh za ty peníze, za které to šlo, stěží byste měl dneska LCD monitory za pár tisíc, které ty XY let staré překonají ve všem.
Odpovědět1 0
Teď se dívám na stránky Tesly (https://www.tesla.com/cs_CZ/autopilot) a hlavní přední kamera vidí 150 metrů, "rychlá" úzkoúhlá kamera 250 metrů (při rychlosti 130 km/h, tedy 36 m/s, vidí na 7 sekund dopředu), postranní kamery (do stran lehce vpřed i za sebe) 80 metrů, vysoce širokoúhlá přední 60 metrů. Radar pak vidí 160 metrů, je to tedy druhý nejdál "vidící" senzor. Otázkou jsou ty rozsahy rychlostí a celá implementace...
Odpovědět1 0
To je možné, stejně by to ale od určitého okamžiku měl vnímat i radar (pokud tam je).
Odpovědět0 0
"Ja to říkám pořád, ze byla chyba spoléhat pouze na kamery"
Výhradně kamerový systém ta auta mohou mít jen posledních pár týdnů a toto se týká nehod za poslední 3 roky.
Výhradně kamerový systém ta auta mohou mít jen posledních pár týdnů a toto se týká nehod za poslední 3 roky.
Odpovědět0 0
"Ekoteroristi presadili odstavovanie uhoľných elektrárni. Bránia výstavbe jadrových."
Tak přiznejme si, že uhlí problém je a je potřeba ho něčím nahradit. Bez toho ty elektromobily moc čisté nebudou (jak se dostanete v mixu, myslím, nad cca 80 % uhlí, emisně se EV a ICE srovnají, alespoň co se CO2 týče). Pokud jde o jádro, zde se možná blýská na trochu lepší časy. Je to pár týdnů, co vyšla nová studie EU, která "přišla" na to, že jádro je vlastně docela čisté. Zda se to nějak projeví i v energetickém směřování (doufejme alespoň v to, že se nebudou předčasně zavírat ty již existující), to ale není zdaleka jisté.
Nicméně ani jádro není bez problémů. Neviděl bych ho jen v odpadu, ale také v ceně. Cena stavby JE velmi rychle roste a v podstatě kdybychom chtěli postavit nový Temelín, vyšel by nás v podstatě řádově dráž než před 20 lety. Když si vezmeme, že dva bloky v Mochovcích mají výkon 880 MW, už teď stály 145 mld. Kč (a patrně budou stát ještě víc) a my chceme stavět jeden nebo dva bloky, každý s 1200 MW, tak je jasné, že naší vládou prezentované ceny jsou mimo realitu. V podstatě všichni odborníci se shodují, že každý blok nás vyjde na částku kolem 300 mld. Kč. Pak je otázkou, jak levná ta elektřina z jádra vůbec bude. Kdyby ta JE vydržela až 60 let, tak jen stavba se na ceně MWh bude podílet asi 20 EUR (a to nehovoříme o nákladech na údržbu, personál, palivo,...). Při 30leté životnosti by jen cena stavby JE byla 40 EUR na MWh, což byla výkupní cena elektřiny asi rok zpět. Takže ač jsem spíše zastánce jádra, byl bych poněkud opatrný v propagování jádra jako super výkonného řešení s levnou elektřinou.
"A ešte ma napadli plynové (paroplynové?)"
Tohle slýchávám dost často. Zatím asi nejschůdnější varianta pro budoucnost je prý přestavba vysloužilých uhelných elektráren na plynové. Přestavba je relativně levná (vůči stavbě JE), výkon je slušný, emisně to sice zdaleka není blízké na nule, ale přeci jen je to výrazně méně než u uhlí.
"Ďalší dôsledok bude, že solárne panely začnú byť omnoho výhodnejšie (perovskity) a začnú sa oplácať aj ľuďom v panelákoch na balkón."
Perovskity mohou být velmi zajímavým řešením, je ale stále potřeba dořešit problémy. Jsou levné, tenké, relativně průhledné, ale stále je problém je vyrobit ve velkých plochách, ekologicky (většina obsahuje, tuším, olovo), a aby vydržely aspoň několik let. Věřím ale, že se to podaří dořešit (vždyť jen za posledních 10 let se z toho stala úplně jiná technologie) a pak to může být velmi zajímavé. Vysoké kancelářské budovy se mi zdají být perfektní aplikací nebo kdekoli, kde je vhodné mít zatmavené sklo.
Tak přiznejme si, že uhlí problém je a je potřeba ho něčím nahradit. Bez toho ty elektromobily moc čisté nebudou (jak se dostanete v mixu, myslím, nad cca 80 % uhlí, emisně se EV a ICE srovnají, alespoň co se CO2 týče). Pokud jde o jádro, zde se možná blýská na trochu lepší časy. Je to pár týdnů, co vyšla nová studie EU, která "přišla" na to, že jádro je vlastně docela čisté. Zda se to nějak projeví i v energetickém směřování (doufejme alespoň v to, že se nebudou předčasně zavírat ty již existující), to ale není zdaleka jisté.
Nicméně ani jádro není bez problémů. Neviděl bych ho jen v odpadu, ale také v ceně. Cena stavby JE velmi rychle roste a v podstatě kdybychom chtěli postavit nový Temelín, vyšel by nás v podstatě řádově dráž než před 20 lety. Když si vezmeme, že dva bloky v Mochovcích mají výkon 880 MW, už teď stály 145 mld. Kč (a patrně budou stát ještě víc) a my chceme stavět jeden nebo dva bloky, každý s 1200 MW, tak je jasné, že naší vládou prezentované ceny jsou mimo realitu. V podstatě všichni odborníci se shodují, že každý blok nás vyjde na částku kolem 300 mld. Kč. Pak je otázkou, jak levná ta elektřina z jádra vůbec bude. Kdyby ta JE vydržela až 60 let, tak jen stavba se na ceně MWh bude podílet asi 20 EUR (a to nehovoříme o nákladech na údržbu, personál, palivo,...). Při 30leté životnosti by jen cena stavby JE byla 40 EUR na MWh, což byla výkupní cena elektřiny asi rok zpět. Takže ač jsem spíše zastánce jádra, byl bych poněkud opatrný v propagování jádra jako super výkonného řešení s levnou elektřinou.
"A ešte ma napadli plynové (paroplynové?)"
Tohle slýchávám dost často. Zatím asi nejschůdnější varianta pro budoucnost je prý přestavba vysloužilých uhelných elektráren na plynové. Přestavba je relativně levná (vůči stavbě JE), výkon je slušný, emisně to sice zdaleka není blízké na nule, ale přeci jen je to výrazně méně než u uhlí.
"Ďalší dôsledok bude, že solárne panely začnú byť omnoho výhodnejšie (perovskity) a začnú sa oplácať aj ľuďom v panelákoch na balkón."
Perovskity mohou být velmi zajímavým řešením, je ale stále potřeba dořešit problémy. Jsou levné, tenké, relativně průhledné, ale stále je problém je vyrobit ve velkých plochách, ekologicky (většina obsahuje, tuším, olovo), a aby vydržely aspoň několik let. Věřím ale, že se to podaří dořešit (vždyť jen za posledních 10 let se z toho stala úplně jiná technologie) a pak to může být velmi zajímavé. Vysoké kancelářské budovy se mi zdají být perfektní aplikací nebo kdekoli, kde je vhodné mít zatmavené sklo.
Odpovědět1 0
Pokud je mi známo, ten datum je 2035 a nikoli 2030 (ledaže by se od posledně něco změnilo). Za 5 let od zákazu tu plnou elektromobilitu patrně mít nebudeme. Za další, u nás je průměrný věk vozidel přes 14 let, tzn. teoreticky auto na silnicích vydrží téměř 30 let. Ono je to spíše o něco méně (zkreslují to některá velmi stará auta) a podle toho, co vidím na silnicích, auta mizí tak po 20-25 letech. Takže poslední ICE z roku 2034 tady budou do roku 2050 strašit určitě (nezakáže-li se i jejich provoz), spíše však se dá čekat 2055-2060. Ale jak říkáte, to může být ovlivněno i tím, jaké klacky se jim budou házet pod nohy. Každopádně plná elektromobilita v roce 2040 je nereálná. To prostě nemáme jak stihnout, i kdybychom se zákazem prodeje ICE přišli hned dneska.
Odpovědět1 0
To by mě také zajímalo, jak by se to dalo stihnout za 20 let. Např. v Norsku pomáhají elektromobilům, jak to jen jde, teď tam po deseti letech mají 60% prodeje, ale ve výsledku je to stále jen 9% podíl v celkovém vozovém parku. Tohle už bude záležet na tom, jak definujeme "ekologické auto". Pokud bude pro tuto definici stačit mild-hybrid, tak 20 let bude snadné. Pokud až EV, tak to bude nereálné. Původně jsem plnou elektromobilitu viděl někde na rok 2070, ale s tím, co se teď děje (zejména politicky), se zdá, že by to mohlo být už někde kolem roku 2055-2060. Jenže to za předpokladu, že se nepokazí něco jiného. A obávám se, že to zdaleka tak jednoduché nebude (obzvlášť mám čím dál větší obavu o zdroj elektřiny, což jsem ještě nedávno za takový problém nepovažoval, a přestože vidím i dílčí řešení, která by mohla trochu pomoci).
Odpovědět2 0
"Myslím, že celé to ostane v rovine pomalého nabíjania."
Ano, pomalé nabíjení je to, na čem to stojí a padá. Jak sám říkáte, silné kabely jsou neudržitelné řešení, které by vyžadovalo překopat celou infrastrukturu. Mít ulici s řadou 50kW+ nabíječek je prostě nesmysl. To by bylo příšerně drahé, overkill a hlavně zbytečné. Poslední, co potřebujete, je malý počet rychlých nabíječek někde v centru města, abyste těch pár kWh nabil za pár (desítek) minut a pak blokoval místo někomu jinému (a řešil to přeparkovávání, o kterém jste správně psal v minulém příspěvku). Budete-li ale mít u každého místa sloupek, který dá třeba tradičních 3,7 kW, tak to není zas tak šílený odběr, aby to vyžadovalo překopání celé infrastruktury, můžete tím zasíťovat celou ulici a v důsledku toho nevyžadovat tak striktní časové omezení parkování.
"Jedine tu ekológiu fakt zobrať vážne a ísť MHD, alebo elektro kolobežkou, bicyklom."
Ano, do města určitě. Já jezdím MHD kdykoli můžu a auto spíše beru projet už jen proto, aby 3 týdny nestálo na jednom místě a trochu se provětralo. Mít nějaké běžné auto a ne velmi příjemnou dvoulitrovou točivou atmosféru, se kterou je radost jezdit, tak už asi auto ani nemám.
"To je ale zase investične náročne, zvlášť pre naše vybrakované štáty zahraničnými spoločnosťami, ktoré vyvážajú zisky do materských krajín."
No, investičně náročné to sice je, ale zase nezapomínejme, že potenciálně také dosti ziskové. Můžete mít také P+R s pomalým nabíjením (to zas takové investice nevyžaduje, obzvlášť když to máte na místě, kde stejně stavíte, nebo můžete snadno stavět), kde to budete nabíjet celý den, zatímco jste v centru města. Pak i těch 3,7 kW, na kterých nabíjení většinou začíná, je až zbytečně rychlé nabíjení.
"Za druhé, priľahlé ulice majú parkovanie spoplatnené a potom to nabíjanie bude výrazne drahšie."
To může, ale nemusí. Nicméně nikdo člověka nenutí tam nabít celou baterku. Také nemusí mít vybitou celou baterku... Ono také záleží na tom, jak je to zpoplatněné. Jestli má elektromobilita v něčem kouzlo, je to v tom, že nabízí obrovské množství alternativ a lokací, kde se dá auto průběžně dobít, aby se nemuselo nabíjet na rychlonabíječce tak, jak je "nutné" tankovat ICE. To má sice výhodu v rychlém tankování, EV má ale zase výhodu v tom, že to "tankování" je mnohdy dostupné i při parkování. Sice to jsou třeba ekvivalenty v litrech benzínu za hodinu, ale pokud tam parkujete dlouho, tak i to je fajn. Na nabíjení nečekáte, ale během oběda Vám takto přiteče třeba ekvivalent 5 litrů. Celá nádrž to není, ale nemusí to být přeci řešení na nabití 100 % baterky. Nedělejme ze všeho 100% řešení.
"Vidím ale, že je vám je jasné, aké "veľké" problémy s tým budú spojené. "
Ano, já se docela hrozím toho, kam to celé směřuje a jaké problémy to ve výsledku způsobí. Finanční i ekologické. Ale snažím se na to dívat objektivně a nebrat ten extrémní pohled, který ve všem vidí 100% řešení, že to musí vyřešit všech 100 % a podobně. Nicméně kvůli tomu, že se mi takto násilně propagovaná elektromobilita nelíbí, si nebudu vymýšlet nesmysly, které nereflektují stav technologií, budoucí vývoj i matematiku a fyziku. Nebudu tvrdit, že se setkají desítky tisíc aut nabíjejících se s 2 MW, protože by to znamenalo věci typu, že průměrný roční nájezd je ve stovkách tisíc km, nebo že lidé mnoho dní jezdí a čekají, a pak se po dlouhé době energetického "půstu" a prázdných nabíječek všichni v rámci několika desítek minut rozhodnou připojit auto k 2MW nabíječce, nikdo to nenabije nikdy nikde jinde...
Těch problémů je spousta, ale pokud se něco nabízí jako pomocné řešení, berme to jako pomocné řešení (jeden krok z mnoha), nikoli řešení jediné. Proto se tady většině čtenářů zdám jako fanatický zastánce elektromobilů, přestože jsem odpůrce jejich násilného zavádění. Snažím se upozornit na to, že i když je to rozhodně problematická věc, hledejme problémy tam, kde opravdu jsou. Nelíbí se mi to, že je zde tak militantní 100 % postoj. Nedělejme z každého kroku vpřed hned 100% řešení pro všechny situace a ukazovat na tom, že na 100 % případů to nebude fungovat. Jasně, že nebude.
Má-li elektromobilita skutečně fungovat, bude to o stovkách malých alternativních kroků ve všech oblastech. Nebude to jeden typ akumulátoru pro všechny aplikace, nebude to jediný zdroj energie pro všechno, nebude to jediná rychlost nabíjení pro všechny,...
Ano, pomalé nabíjení je to, na čem to stojí a padá. Jak sám říkáte, silné kabely jsou neudržitelné řešení, které by vyžadovalo překopat celou infrastrukturu. Mít ulici s řadou 50kW+ nabíječek je prostě nesmysl. To by bylo příšerně drahé, overkill a hlavně zbytečné. Poslední, co potřebujete, je malý počet rychlých nabíječek někde v centru města, abyste těch pár kWh nabil za pár (desítek) minut a pak blokoval místo někomu jinému (a řešil to přeparkovávání, o kterém jste správně psal v minulém příspěvku). Budete-li ale mít u každého místa sloupek, který dá třeba tradičních 3,7 kW, tak to není zas tak šílený odběr, aby to vyžadovalo překopání celé infrastruktury, můžete tím zasíťovat celou ulici a v důsledku toho nevyžadovat tak striktní časové omezení parkování.
"Jedine tu ekológiu fakt zobrať vážne a ísť MHD, alebo elektro kolobežkou, bicyklom."
Ano, do města určitě. Já jezdím MHD kdykoli můžu a auto spíše beru projet už jen proto, aby 3 týdny nestálo na jednom místě a trochu se provětralo. Mít nějaké běžné auto a ne velmi příjemnou dvoulitrovou točivou atmosféru, se kterou je radost jezdit, tak už asi auto ani nemám.
"To je ale zase investične náročne, zvlášť pre naše vybrakované štáty zahraničnými spoločnosťami, ktoré vyvážajú zisky do materských krajín."
No, investičně náročné to sice je, ale zase nezapomínejme, že potenciálně také dosti ziskové. Můžete mít také P+R s pomalým nabíjením (to zas takové investice nevyžaduje, obzvlášť když to máte na místě, kde stejně stavíte, nebo můžete snadno stavět), kde to budete nabíjet celý den, zatímco jste v centru města. Pak i těch 3,7 kW, na kterých nabíjení většinou začíná, je až zbytečně rychlé nabíjení.
"Za druhé, priľahlé ulice majú parkovanie spoplatnené a potom to nabíjanie bude výrazne drahšie."
To může, ale nemusí. Nicméně nikdo člověka nenutí tam nabít celou baterku. Také nemusí mít vybitou celou baterku... Ono také záleží na tom, jak je to zpoplatněné. Jestli má elektromobilita v něčem kouzlo, je to v tom, že nabízí obrovské množství alternativ a lokací, kde se dá auto průběžně dobít, aby se nemuselo nabíjet na rychlonabíječce tak, jak je "nutné" tankovat ICE. To má sice výhodu v rychlém tankování, EV má ale zase výhodu v tom, že to "tankování" je mnohdy dostupné i při parkování. Sice to jsou třeba ekvivalenty v litrech benzínu za hodinu, ale pokud tam parkujete dlouho, tak i to je fajn. Na nabíjení nečekáte, ale během oběda Vám takto přiteče třeba ekvivalent 5 litrů. Celá nádrž to není, ale nemusí to být přeci řešení na nabití 100 % baterky. Nedělejme ze všeho 100% řešení.
"Vidím ale, že je vám je jasné, aké "veľké" problémy s tým budú spojené. "
Ano, já se docela hrozím toho, kam to celé směřuje a jaké problémy to ve výsledku způsobí. Finanční i ekologické. Ale snažím se na to dívat objektivně a nebrat ten extrémní pohled, který ve všem vidí 100% řešení, že to musí vyřešit všech 100 % a podobně. Nicméně kvůli tomu, že se mi takto násilně propagovaná elektromobilita nelíbí, si nebudu vymýšlet nesmysly, které nereflektují stav technologií, budoucí vývoj i matematiku a fyziku. Nebudu tvrdit, že se setkají desítky tisíc aut nabíjejících se s 2 MW, protože by to znamenalo věci typu, že průměrný roční nájezd je ve stovkách tisíc km, nebo že lidé mnoho dní jezdí a čekají, a pak se po dlouhé době energetického "půstu" a prázdných nabíječek všichni v rámci několika desítek minut rozhodnou připojit auto k 2MW nabíječce, nikdo to nenabije nikdy nikde jinde...
Těch problémů je spousta, ale pokud se něco nabízí jako pomocné řešení, berme to jako pomocné řešení (jeden krok z mnoha), nikoli řešení jediné. Proto se tady většině čtenářů zdám jako fanatický zastánce elektromobilů, přestože jsem odpůrce jejich násilného zavádění. Snažím se upozornit na to, že i když je to rozhodně problematická věc, hledejme problémy tam, kde opravdu jsou. Nelíbí se mi to, že je zde tak militantní 100 % postoj. Nedělejme z každého kroku vpřed hned 100% řešení pro všechny situace a ukazovat na tom, že na 100 % případů to nebude fungovat. Jasně, že nebude.
Má-li elektromobilita skutečně fungovat, bude to o stovkách malých alternativních kroků ve všech oblastech. Nebude to jeden typ akumulátoru pro všechny aplikace, nebude to jediný zdroj energie pro všechno, nebude to jediná rychlost nabíjení pro všechny,...
Odpovědět0 1
A ono je potřeba stabilní místo? Většina lidí za týden ani nevybije baterku, takže stačí jednou týdně někde chytit nabíjecí místo přes noc. To přeci nemusí být stabilní. Také možná během toho týdne zajede na nákup a také něco dobije...
Odpovědět0 2
"myslíte, ži si kvôli vašim výmyslom dá každá reštaurácia nainštalovať aspoň 5 nabíjačiek"
Proč restaurace? To musí být nabíječka dané restaurace? Obvykle to funguje tak, že máte společnosti, města, které budují nabíjecí stanice v lokalitách, kde by se to mohlo hodit. Třeba náměstí, kolem kterého jsou ty restaurace, památky... To přeci neznamená, že to tam musí budovat zrovna to místo, které navštěvujete. Může, ale nemusí.
"To asi Šurkala iba zabudol, že najskôr by mu niekto musel postaviť ďalšie dva Temelíny"
Ne, toho jsem si velmi dobře vědom. S náklaďáky a další dopravou to budou Temelíny dokonce tři ;-) Jen 1,5 Temelína je potřeba na osobní dopravu. Což vzhledem k tomu, že chceme rušit uhelky a stavba nové JE jen nahradí tu starou (pokud se vůbec podaří ji postavit, přičemž to bude snad ještě dražší než OZE), tak to voní pořádným průšvihem. Asi zapomínáte, že jsem odpůrce tohoto protlačování elektromobility. Ale hledám problémy tam, kde jsou, a ne tam, kde nejsou.
"na našich sídliskách nie sú poriadne opravené ani chodníky"
No vidíte, a tady se chodníky opravují ostošest. Zpravidla to dotuje EU (pravda, stejně to jde z našich peněz) a opravdu si neumím představit, že by EU v budoucnu chtěla dát peníze na něco, kde nebudou nabíjecí stání. Ostatně už teď je to tuším v zákoně pro nové stavby (nebo v návrhu).
"Asi máte pocit, že máme neobmedzený počet projektantov, ktorí sa môžu len tomuto venovať a úrady už nič iné nebudú robiť, len kontrolovať a schvaľovať nabíjacie stanice."
Ne, proč bych ho měl mít? Já snad říkám, že to bude bez problémů a že to bude snadné? Naopak, ta elektromobilita je v tom podání, kam to směřuje, brutální průšvih ekologicky i finančně. Znova, hledejme problémy tam, kde jsou, a ne tam, kde nejsou. Vy jste třeba velmi správně ukázal na ty byrokratické problémy, které to nese. Tady s Vámi nelze než souhlasit. 2MW nabíjení elektromobilů po celé republice naráz ale problém není. To je tak rychlé nabíjení, že ta auta nikdy nenajedou tolik km, aby se všechna sešla najednou v daný moment. Nikdo mi tu pořád nevysvětlil, proč by se v 10:00 mělo připojit 10000 elektromobilů k 2MW nabíječkám a v 10:05 neměl být obsazen ani jeden stojan. Pokud by přes den mělo být stále obsazeno 10 tisíc 2MW stojanů, tak by to znamenalo, že průměrná auta najedou ročně stovky tisíc km. A to nenajezdí. Ten počet musí být velmi výrazně nižší.
"Za to, že vy ste si teraz vyšiel na výlet do Viedne, tak to je dôkaz, že to bude fungovať?"
Ne, měl by snad být? Chci tím ukázat, že to, že dnes všichni tankují u benzinek, neznamená, že všichni budou stejně tak nabíjet u rychlonabíječek, protože se to dá vykrývat alternativními způsoby. Tedy počet rychlých nabíjení výrazně eliminovat. Když jsem to počítal u sebe, mít k dispozici pomalé nabíjení, tak počet návštěv rychlonabíječek by byl u mně na méně než desetině návštěv benzinek. Kdo jezdí často dlouhé trasy, ten to nijak výrazně nesníží, kdo jezdí pořád krátké, to může klidně snížit na nulu.
Proč restaurace? To musí být nabíječka dané restaurace? Obvykle to funguje tak, že máte společnosti, města, které budují nabíjecí stanice v lokalitách, kde by se to mohlo hodit. Třeba náměstí, kolem kterého jsou ty restaurace, památky... To přeci neznamená, že to tam musí budovat zrovna to místo, které navštěvujete. Může, ale nemusí.
"To asi Šurkala iba zabudol, že najskôr by mu niekto musel postaviť ďalšie dva Temelíny"
Ne, toho jsem si velmi dobře vědom. S náklaďáky a další dopravou to budou Temelíny dokonce tři ;-) Jen 1,5 Temelína je potřeba na osobní dopravu. Což vzhledem k tomu, že chceme rušit uhelky a stavba nové JE jen nahradí tu starou (pokud se vůbec podaří ji postavit, přičemž to bude snad ještě dražší než OZE), tak to voní pořádným průšvihem. Asi zapomínáte, že jsem odpůrce tohoto protlačování elektromobility. Ale hledám problémy tam, kde jsou, a ne tam, kde nejsou.
"na našich sídliskách nie sú poriadne opravené ani chodníky"
No vidíte, a tady se chodníky opravují ostošest. Zpravidla to dotuje EU (pravda, stejně to jde z našich peněz) a opravdu si neumím představit, že by EU v budoucnu chtěla dát peníze na něco, kde nebudou nabíjecí stání. Ostatně už teď je to tuším v zákoně pro nové stavby (nebo v návrhu).
"Asi máte pocit, že máme neobmedzený počet projektantov, ktorí sa môžu len tomuto venovať a úrady už nič iné nebudú robiť, len kontrolovať a schvaľovať nabíjacie stanice."
Ne, proč bych ho měl mít? Já snad říkám, že to bude bez problémů a že to bude snadné? Naopak, ta elektromobilita je v tom podání, kam to směřuje, brutální průšvih ekologicky i finančně. Znova, hledejme problémy tam, kde jsou, a ne tam, kde nejsou. Vy jste třeba velmi správně ukázal na ty byrokratické problémy, které to nese. Tady s Vámi nelze než souhlasit. 2MW nabíjení elektromobilů po celé republice naráz ale problém není. To je tak rychlé nabíjení, že ta auta nikdy nenajedou tolik km, aby se všechna sešla najednou v daný moment. Nikdo mi tu pořád nevysvětlil, proč by se v 10:00 mělo připojit 10000 elektromobilů k 2MW nabíječkám a v 10:05 neměl být obsazen ani jeden stojan. Pokud by přes den mělo být stále obsazeno 10 tisíc 2MW stojanů, tak by to znamenalo, že průměrná auta najedou ročně stovky tisíc km. A to nenajezdí. Ten počet musí být velmi výrazně nižší.
"Za to, že vy ste si teraz vyšiel na výlet do Viedne, tak to je dôkaz, že to bude fungovať?"
Ne, měl by snad být? Chci tím ukázat, že to, že dnes všichni tankují u benzinek, neznamená, že všichni budou stejně tak nabíjet u rychlonabíječek, protože se to dá vykrývat alternativními způsoby. Tedy počet rychlých nabíjení výrazně eliminovat. Když jsem to počítal u sebe, mít k dispozici pomalé nabíjení, tak počet návštěv rychlonabíječek by byl u mně na méně než desetině návštěv benzinek. Kdo jezdí často dlouhé trasy, ten to nijak výrazně nesníží, kdo jezdí pořád krátké, to může klidně snížit na nulu.
Odpovědět0 2
"Realita je jinde. Lidi nechtějí sloupek se 4kW nabíjením, lidé chtějí návyky jako u spalováků "
No já nevím. Mě osobně by 2MW nabíječka na EV nepřesvědčila. 4kW sloupek u baráku... to bych o tom asi i uvažoval (ne, že bych EV chtěl, ale pokud si ho někdy koupím, zásadní podmínkou nebude rychlonabíjení, ale pravidelně dostupné pomalé nabíjení - jinak to nemá smysl). Rychlonabíjení je extrémně důležité, zdá se, především pro odpůrce elektromobility, ale ne už tolik pro reálné uživatele těch aut. Ne, že by to důležité nebylo, ale kritické je všeobecně dostupné pomalé nabíjení. Protože EV si pořizuje především ten, kdo má přístup k pomalému nabíjení. Pro rozmach EV je naprosto kritická nabíjecí infrastruktura, která bude EV nabíjet, když se na jeho nabíjení nečeká.
"A souběh? No to je jednoduché. Většina lidí mezi osmou noční a osmou ranní fakt nečerpá ani nenabíjí. Protože odpočívá."
Ale vždyť právě noční nabíjení je to, co umožňuje část elektromobilů odstranit z nabíječek přes den. Nikdo přeci netvrdí, že všechny. Pokud celou baterku nabijete za 5 minut, dokážete mi říci, co ta auta budou dělat zbývajících 23 hodin a 55 minut? Resp. co budou dělat celý týden, než budou potřebovat znovu dobít? 6 milionů aut se Vám na nabíječce nikdy nesejde, protože co pak budou dělat potom? To jako celá ČR v 8:00 nakluše na rychlonabíječky, 8:05 bude 6 milionů EV nabito a pak 23 hodin a 55 minut budou ty nabíječky zet prázdnotou? Jasně, že se to rozloží v průběhu času. Stanovil jste špičku na 8:00-20:00. Skvěle. Takže to máme 2400 aut najednou připojených, pokud tedy od 20:00 do 8:00 nikdo nenabíjí a všichni nabíjí těmi 2 MW přes ten termín, který jste Vy stanovil. A snad i Vy uznáte, že přeci jen některá auta se budou nabíjet přes noc a že některá auta, která se nabíjí přes den, se budou nabíjet pomaleji. Takže jasně vidíme, že těch 2400 aut na 2MW nabíječkách to rozhodně nebude.
"I když i to je pro některé opruz, protože nestačí přijet domů, ale musí ještě píchnout auto na nabíječku. Protože odpočívá"
Vzhledem k tomu, kolik taková auta najezdí, stačí to auto připojit jednou týdně (nebo jednou za několik dnů). Není přeci nutné to tam strkat každý den (běžné auto nenajezdí 100 tisíc km+ ročně, aby potřebovalo každý den nabít plně vybitou baterku). A to je právě to stěžejní, pro elektromobily a jejich rozšíření je důležité mít to nabíjení dostupné tehdy, když se na jeho nabíjení nečeká.
"Jinak viděl jsi někdy, jak vypadají pumpy mezi 30.6. a 3.7. odpoledne každého roku?"
No však o tom to je. Benzín si natankujete jen na té benzince. Elektřinu si natankujete třeba i tehdy, když se cestou na dovolenou stavíte v restauraci, když si před dovolenou ještě zajedete na nákup, nabijete si to po příjezdu v hotelu (a nemusíte to tankovat předtím)... Nejste limitován jen na ty benzínové stanice.
Ostatně mohu vzít příklad z poslední cesty do Rakouska. Mít k dispozici u baráku pomalé nabíjení, tak odjíždím s plnou baterkou (a nemusel bych tankovat plnou po cestě). Do Vídně bych přijel bez problémů. V hotelu "destination charging", za noc je auto pomalým nabíjením dobito doplna, na nabíjení nečekám. Přesun jinam, většina navštívených míst měla k dispozici nabíječky. I 11kW nabíjení by bylo zbytečně rychlé, protože bych nabil "plnou" mnohem rychleji, než co jsem cestou vybil (s ohledem na to, kolik hodin na daném místě strávím). Takhle bych se tam několik dní mohl bez problémů pohybovat, volit ještě pomalejší nabíjení (než je maximální dostupné), a to ještě bych to občas ani nepřipojoval, protože by nebylo pořádně co nabíjet. Odjezd zase s víceméně plně nabitým autem až domů (a zase nemusím cestou tankovat plnou), kde to zase připojím na pomalé nabíjení. Celou dovolenou bych zvládl s pomalým nabíjením, na nabíjení bych ani jednou nečekal, rychlonabíjení nula. Se spalovákem jsem musel dvakrát na benzinku.
Jasně, tohle je příklad, kdy se ten nejdelší přesun dá zvládnout na "jednu baterku", ale vždyť už třeba na obědě po cestě strávíte minimálně hodinu. Nepotřebujete přeci v takovém případě 2MW nabíjení, vždyť to auto ani nemá 2MWh baterku. Jaký smysl by to mělo? Vždyť dříve, než by Vám donesli pití, byste měl s 2MW nabíjením to auto plně nabité. I těch 50 kW Vám to nabije během oběda takřka doplna (a přeci není nutné mít 100 %, i s 85 % se dá jet).
No já nevím. Mě osobně by 2MW nabíječka na EV nepřesvědčila. 4kW sloupek u baráku... to bych o tom asi i uvažoval (ne, že bych EV chtěl, ale pokud si ho někdy koupím, zásadní podmínkou nebude rychlonabíjení, ale pravidelně dostupné pomalé nabíjení - jinak to nemá smysl). Rychlonabíjení je extrémně důležité, zdá se, především pro odpůrce elektromobility, ale ne už tolik pro reálné uživatele těch aut. Ne, že by to důležité nebylo, ale kritické je všeobecně dostupné pomalé nabíjení. Protože EV si pořizuje především ten, kdo má přístup k pomalému nabíjení. Pro rozmach EV je naprosto kritická nabíjecí infrastruktura, která bude EV nabíjet, když se na jeho nabíjení nečeká.
"A souběh? No to je jednoduché. Většina lidí mezi osmou noční a osmou ranní fakt nečerpá ani nenabíjí. Protože odpočívá."
Ale vždyť právě noční nabíjení je to, co umožňuje část elektromobilů odstranit z nabíječek přes den. Nikdo přeci netvrdí, že všechny. Pokud celou baterku nabijete za 5 minut, dokážete mi říci, co ta auta budou dělat zbývajících 23 hodin a 55 minut? Resp. co budou dělat celý týden, než budou potřebovat znovu dobít? 6 milionů aut se Vám na nabíječce nikdy nesejde, protože co pak budou dělat potom? To jako celá ČR v 8:00 nakluše na rychlonabíječky, 8:05 bude 6 milionů EV nabito a pak 23 hodin a 55 minut budou ty nabíječky zet prázdnotou? Jasně, že se to rozloží v průběhu času. Stanovil jste špičku na 8:00-20:00. Skvěle. Takže to máme 2400 aut najednou připojených, pokud tedy od 20:00 do 8:00 nikdo nenabíjí a všichni nabíjí těmi 2 MW přes ten termín, který jste Vy stanovil. A snad i Vy uznáte, že přeci jen některá auta se budou nabíjet přes noc a že některá auta, která se nabíjí přes den, se budou nabíjet pomaleji. Takže jasně vidíme, že těch 2400 aut na 2MW nabíječkách to rozhodně nebude.
"I když i to je pro některé opruz, protože nestačí přijet domů, ale musí ještě píchnout auto na nabíječku. Protože odpočívá"
Vzhledem k tomu, kolik taková auta najezdí, stačí to auto připojit jednou týdně (nebo jednou za několik dnů). Není přeci nutné to tam strkat každý den (běžné auto nenajezdí 100 tisíc km+ ročně, aby potřebovalo každý den nabít plně vybitou baterku). A to je právě to stěžejní, pro elektromobily a jejich rozšíření je důležité mít to nabíjení dostupné tehdy, když se na jeho nabíjení nečeká.
"Jinak viděl jsi někdy, jak vypadají pumpy mezi 30.6. a 3.7. odpoledne každého roku?"
No však o tom to je. Benzín si natankujete jen na té benzince. Elektřinu si natankujete třeba i tehdy, když se cestou na dovolenou stavíte v restauraci, když si před dovolenou ještě zajedete na nákup, nabijete si to po příjezdu v hotelu (a nemusíte to tankovat předtím)... Nejste limitován jen na ty benzínové stanice.
Ostatně mohu vzít příklad z poslední cesty do Rakouska. Mít k dispozici u baráku pomalé nabíjení, tak odjíždím s plnou baterkou (a nemusel bych tankovat plnou po cestě). Do Vídně bych přijel bez problémů. V hotelu "destination charging", za noc je auto pomalým nabíjením dobito doplna, na nabíjení nečekám. Přesun jinam, většina navštívených míst měla k dispozici nabíječky. I 11kW nabíjení by bylo zbytečně rychlé, protože bych nabil "plnou" mnohem rychleji, než co jsem cestou vybil (s ohledem na to, kolik hodin na daném místě strávím). Takhle bych se tam několik dní mohl bez problémů pohybovat, volit ještě pomalejší nabíjení (než je maximální dostupné), a to ještě bych to občas ani nepřipojoval, protože by nebylo pořádně co nabíjet. Odjezd zase s víceméně plně nabitým autem až domů (a zase nemusím cestou tankovat plnou), kde to zase připojím na pomalé nabíjení. Celou dovolenou bych zvládl s pomalým nabíjením, na nabíjení bych ani jednou nečekal, rychlonabíjení nula. Se spalovákem jsem musel dvakrát na benzinku.
Jasně, tohle je příklad, kdy se ten nejdelší přesun dá zvládnout na "jednu baterku", ale vždyť už třeba na obědě po cestě strávíte minimálně hodinu. Nepotřebujete přeci v takovém případě 2MW nabíjení, vždyť to auto ani nemá 2MWh baterku. Jaký smysl by to mělo? Vždyť dříve, než by Vám donesli pití, byste měl s 2MW nabíjením to auto plně nabité. I těch 50 kW Vám to nabije během oběda takřka doplna (a přeci není nutné mít 100 %, i s 85 % se dá jet).
Odpovědět1 2
"Ta druhá je záludnější, jak přitáhnout 2MW na stojan. Takový výkon totiž ČEZ jen tak nedodá kam se ti zlíbí. A v momentě, kdy tam těch stojanů chceš mít 8 s vyhrazenou kapacitou 16-20 MW..."
Otázkou je, zda to bude potřeba. V průměru EV spotřebuje 3,5 MWh ročně. Takže pokud ho chcete nabíjet s 2 MW, tak za rok na takové stanici stráví max. 2 hodiny, a to za předpokladu, že nikdy nenabije nic nikde jinde. Kolik takových lidí bude? Většina nabíjení bude probíhat mnohem pomaleji někde jinde. V tom je výhoda elektromobility, že je spousta míst, kde se to dá nabíjet pomalu, aby bylo méně často potřeba to nabíjet rychle. Někteří to budou potřebovat častěji (více tras s větším počtem km najednou), u jiných naopak.
Máme-li 6 milionů aut a potřebujeme do každého ročně nacpat 3,5 MWh, máme to 21 TWh ročně. Rok má 365 dní, 24 hodin denně. To máme za hodinu 2400 MWh. S 2MW nabíjením se bude v průměru nabíjet 1200 aut po celé republice. Pak zase přijde tradiční argument se špičkami, takže kolik dáme špičku? 2000 aut najednou? To platí za předpokladu, že se všechna EV nabíjí jen a pouze s 2 MW. Jenže spousta lidí si to nabije pomaleji u obchoďáků, u domu přes noc, při parkování,... takže pak nepotřebují to nabíjet s 2 MW (nebo místo 40krát ročně to nabijí takto rychle třeba jen 2krát za rok, kdy už tu rychlost opravdu potřebují - nemluvě o tom, že to takto rychle drtivá většina aut neumí a asi ani umět nebude). Takže čísla klesají a z 2000 aut máme třeba stovku dvě, které po celé republice nabíjí 2 MW.
Rychlonabíječky mají vlastní vyrovnávací akumulátory, takže se kombinuje síť a vlastní zdroje, některé si energii vyrábí částečně samy, ale to by už na tyhle 2MW šílenosti nestačilo. Uvědomme si, že pro rozvoj elektromobility není zdaleka tak stěžejní dostupnost extrémně rychlého nabíjení jako široká dostupnost toho pomalého (je-li dojezd auta rozumný).
Pokud budete mít EV s 2MW nabíjení a 2MW nabíječky, tak stejně by většina lidí o EV neuvažovala. Ale jakmile by jim před barákem postavili sloupek třeba se 4kW nabíjením, hned by to bylo o něčem jiném.
Otázkou je, zda to bude potřeba. V průměru EV spotřebuje 3,5 MWh ročně. Takže pokud ho chcete nabíjet s 2 MW, tak za rok na takové stanici stráví max. 2 hodiny, a to za předpokladu, že nikdy nenabije nic nikde jinde. Kolik takových lidí bude? Většina nabíjení bude probíhat mnohem pomaleji někde jinde. V tom je výhoda elektromobility, že je spousta míst, kde se to dá nabíjet pomalu, aby bylo méně často potřeba to nabíjet rychle. Někteří to budou potřebovat častěji (více tras s větším počtem km najednou), u jiných naopak.
Máme-li 6 milionů aut a potřebujeme do každého ročně nacpat 3,5 MWh, máme to 21 TWh ročně. Rok má 365 dní, 24 hodin denně. To máme za hodinu 2400 MWh. S 2MW nabíjením se bude v průměru nabíjet 1200 aut po celé republice. Pak zase přijde tradiční argument se špičkami, takže kolik dáme špičku? 2000 aut najednou? To platí za předpokladu, že se všechna EV nabíjí jen a pouze s 2 MW. Jenže spousta lidí si to nabije pomaleji u obchoďáků, u domu přes noc, při parkování,... takže pak nepotřebují to nabíjet s 2 MW (nebo místo 40krát ročně to nabijí takto rychle třeba jen 2krát za rok, kdy už tu rychlost opravdu potřebují - nemluvě o tom, že to takto rychle drtivá většina aut neumí a asi ani umět nebude). Takže čísla klesají a z 2000 aut máme třeba stovku dvě, které po celé republice nabíjí 2 MW.
Rychlonabíječky mají vlastní vyrovnávací akumulátory, takže se kombinuje síť a vlastní zdroje, některé si energii vyrábí částečně samy, ale to by už na tyhle 2MW šílenosti nestačilo. Uvědomme si, že pro rozvoj elektromobility není zdaleka tak stěžejní dostupnost extrémně rychlého nabíjení jako široká dostupnost toho pomalého (je-li dojezd auta rozumný).
Pokud budete mít EV s 2MW nabíjení a 2MW nabíječky, tak stejně by většina lidí o EV neuvažovala. Ale jakmile by jim před barákem postavili sloupek třeba se 4kW nabíjením, hned by to bylo o něčem jiném.
Odpovědět3 3
https://electrek.co/2021/07/28/gac-aion-showcases-charging-technology-claiming-charging-times-of-8-minutes/
Mělo by to přijít v září, tedy zhruba za měsíc. Na druhou stranu to už ohlašovali na konec roku 2020, takže je docela dobře možné, že se to opět trochu posune (a že to možná nebude až taková sláva, jakou hlásají). NIO ohlásilo solid-state akumulátory na konec roku 2022. I tam očekávám nějaké to zpoždění, ale přeci jen tohle je už automobilka, která má své produkty reálně na trhu (nic, co by jen slibovalo, že někdy něco bude). Čína je v elektromobilitě a technologiích baterií opravdu hodně daleko. Jen si musíte uvědomit, že ty automobilky do těch aut nervou běžné baterky z Aliexpressu.
Mělo by to přijít v září, tedy zhruba za měsíc. Na druhou stranu to už ohlašovali na konec roku 2020, takže je docela dobře možné, že se to opět trochu posune (a že to možná nebude až taková sláva, jakou hlásají). NIO ohlásilo solid-state akumulátory na konec roku 2022. I tam očekávám nějaké to zpoždění, ale přeci jen tohle je už automobilka, která má své produkty reálně na trhu (nic, co by jen slibovalo, že někdy něco bude). Čína je v elektromobilitě a technologiích baterií opravdu hodně daleko. Jen si musíte uvědomit, že ty automobilky do těch aut nervou běžné baterky z Aliexpressu.
Odpovědět0 0
"Což je vzhledem k velikosti dat nesmysl."
Vy víte, jak je ta databáze velká, že jste si tak jistý? Pokud vím, tak ta základní databáze od NCMEC má nějaké 4 miliony hashů, což pokud by to byl 16bajtový hash, dělá 64 MB bez jakékoli komprese. Spolu s dalšími databázemi to patrně vyroste někam k 10 milionům hashů. Mně nepřijde, že by pár desítek MB na zařízení byla taková "mission impossible".
Vy víte, jak je ta databáze velká, že jste si tak jistý? Pokud vím, tak ta základní databáze od NCMEC má nějaké 4 miliony hashů, což pokud by to byl 16bajtový hash, dělá 64 MB bez jakékoli komprese. Spolu s dalšími databázemi to patrně vyroste někam k 10 milionům hashů. Mně nepřijde, že by pár desítek MB na zařízení byla taková "mission impossible".
Odpovědět0 0
Ale ty hashe se vyhodnocují na zařízení, nikoli v internetu. Myslíte, že těch fotografií budou miliardy?
Odpovědět0 0
Ono to bude sdílet hashe všech Vašich fotek? Odkud máte takovou informaci?
Že by Orwell zíral, to souhlasím.
Že by Orwell zíral, to souhlasím.
Odpovědět0 0
"Méžná by stačilo si dát tu práci a přečíst si pár článků o tom jak spolehlive dokáží perceptual hashe fungovat ať tu přestanete psát nesmysly o 1:10^12"
Pokud máte dva stejné obrázky, přičemž jeden je výrazně upraven, tak ačkoli je v zásadě tentýž zdroj, kvůli úpravám ho některé algoritmy mohou vyhodnotit jako rozdílný. A už tu máte tu spolehlivost nižší než 100 %. Není ale právě tohle to, co jste chtěl? Aby to nenahlašovalo podobné obrázky, ale jen stejné nebo takřka stejné? Takže když to nenahlašuje podobné obrázky, je to tedy dobře nebo špatně? Protože já teď nevím. Chvíli je to dobře, chvíli zase špatně. Co by tedy takový algoritmus měl dělat? Označovat velmi podobné obrázky (postižené třeba kompresí, ořezem...) jako ty, které chce najít nebo ty, které najít nechce? Protože já už opravdu nevím, co je podle Vás dobře. Méně než 100% spolehlivost pochopitelně může být dána i falešnými pozitivy a pokud ta existují, tak tu máme problém, velký problém.
Schválně jsem si to zkusil, hodil to do Pythonu, a musel jsem udělat poměrně dost úprav, aby to začalo vyhazovat rozdílný hash. Prošlo to doostřením, čtyřmi Gaussovými rozmazáními (sigma 1), dvakrát jsem zvýšil expozici, zvýšil zřetelnost, zvýšil rozlišení, snížil saturaci barev... a lišilo se to ve 3 bitech ze 64. Docela likvidační začal být až ořez, ten už to vyhnal na 6 rozdílných bitů ze 64.
"hlavně nikdo nemá co srovnávat jestli se nějak neshoduje s nějakou databází či jestli je či není nahé"
Ale tohle přeci nikdo nerozporuje.
Pokud máte dva stejné obrázky, přičemž jeden je výrazně upraven, tak ačkoli je v zásadě tentýž zdroj, kvůli úpravám ho některé algoritmy mohou vyhodnotit jako rozdílný. A už tu máte tu spolehlivost nižší než 100 %. Není ale právě tohle to, co jste chtěl? Aby to nenahlašovalo podobné obrázky, ale jen stejné nebo takřka stejné? Takže když to nenahlašuje podobné obrázky, je to tedy dobře nebo špatně? Protože já teď nevím. Chvíli je to dobře, chvíli zase špatně. Co by tedy takový algoritmus měl dělat? Označovat velmi podobné obrázky (postižené třeba kompresí, ořezem...) jako ty, které chce najít nebo ty, které najít nechce? Protože já už opravdu nevím, co je podle Vás dobře. Méně než 100% spolehlivost pochopitelně může být dána i falešnými pozitivy a pokud ta existují, tak tu máme problém, velký problém.
Schválně jsem si to zkusil, hodil to do Pythonu, a musel jsem udělat poměrně dost úprav, aby to začalo vyhazovat rozdílný hash. Prošlo to doostřením, čtyřmi Gaussovými rozmazáními (sigma 1), dvakrát jsem zvýšil expozici, zvýšil zřetelnost, zvýšil rozlišení, snížil saturaci barev... a lišilo se to ve 3 bitech ze 64. Docela likvidační začal být až ořez, ten už to vyhnal na 6 rozdílných bitů ze 64.
"hlavně nikdo nemá co srovnávat jestli se nějak neshoduje s nějakou databází či jestli je či není nahé"
Ale tohle přeci nikdo nerozporuje.
Odpovědět0 0
"A čemu přesně nerozumíte na tom, že v momentě kdy mám "podobné" hashe už nehledám shodu ale podobnost? Koukal jste na tu spolehlivost oněch "perceptual" hashu?"
Dobře, tak hledám podobnost. Spokojen? Spolehlivost preceptual hashů je dána také tím, jak moc dovolíte tomu hashi být odlišný. Když bude muset být stejný, hledáte shodu. Když se bude moci lišit v jednom znaku, pořád je to v podstatě shoda, jen to vyřeší to, co jste tomu Vy sám vytýkal, že to nerozpozná třeba kompresi... Takhle to najde stejný snímek, který se bude degradován kompresí... Co přesně tam ale Apple použije, to nevíme. Každopádně ať použije cokoli, hledá proti databázi známého CSAM obsahu, tedy Vaše fotka tím nebude vyhodnocena a nebude nahlášena, protože nebude v té databázi. A poněvadž Apple očividně vyžaduje extrémní míru shody (ne-li shodu úplnou), pak se není třeba bát falešné pozitivity (1:1000000000000 opravdu není extrémní problém).
"Vždy tam bude muset být další kontrola člověkem jinak nemám jistotu shody."
Ta tam také je.
"A čemu nerozumíte na tomm že i srovnávání se stavající fotkou co je nějakou dobu v databázi je logicky k ničemu a věří tomu jen naivka?"
Já přeci netvrdím, že je to super nápad, který vyřeší všechny problémy světa. Naopak, jsem proti němu. Podle mě to nic nevyřeší a přinese jen problémy zejména v dlouhodobém hledisku. To ale vůbec nic nemění na tom, že fotku Vašeho 4letého dítěte v bazénku nikomu nahlašovat nebude.
Dobře, tak hledám podobnost. Spokojen? Spolehlivost preceptual hashů je dána také tím, jak moc dovolíte tomu hashi být odlišný. Když bude muset být stejný, hledáte shodu. Když se bude moci lišit v jednom znaku, pořád je to v podstatě shoda, jen to vyřeší to, co jste tomu Vy sám vytýkal, že to nerozpozná třeba kompresi... Takhle to najde stejný snímek, který se bude degradován kompresí... Co přesně tam ale Apple použije, to nevíme. Každopádně ať použije cokoli, hledá proti databázi známého CSAM obsahu, tedy Vaše fotka tím nebude vyhodnocena a nebude nahlášena, protože nebude v té databázi. A poněvadž Apple očividně vyžaduje extrémní míru shody (ne-li shodu úplnou), pak se není třeba bát falešné pozitivity (1:1000000000000 opravdu není extrémní problém).
"Vždy tam bude muset být další kontrola člověkem jinak nemám jistotu shody."
Ta tam také je.
"A čemu nerozumíte na tomm že i srovnávání se stavající fotkou co je nějakou dobu v databázi je logicky k ničemu a věří tomu jen naivka?"
Já přeci netvrdím, že je to super nápad, který vyřeší všechny problémy světa. Naopak, jsem proti němu. Podle mě to nic nevyřeší a přinese jen problémy zejména v dlouhodobém hledisku. To ale vůbec nic nemění na tom, že fotku Vašeho 4letého dítěte v bazénku nikomu nahlašovat nebude.
Odpovědět0 0
"Tj celé je to buď k ničemu nebo lžou..."
Asi jste si nevšiml, že tam jsou dva body.
1, U uživatelů s dětským účtem to před odesláním fotky zkontroluje, zda je tam nahota. Pokud ano, může (dle nastavení) informovat rodiče. Žádnou jinou organizaci to neinformuje.
2, U ostatních to před odesláním kontroluje, zda tato odesílaná fotka odpovídá fotce v již vytvořené databázi závadných fotek (porovnává hashe). Tedy nově vytvořená fotka tam logicky být nemůže. Pokud je detekováno takových hashů hodně, pak se to nahlašuje organizacím.
"To je z principu blbost. Protože v ten moment se už nejedná o porovnávání se známou fotkou (ať už je či není ve skutečnosti závadná) ale vytipovávání podobných"
Proč by to byla blbost? Když máte jednu a tutéž fotku, která byla zmršena třeba kompresí, ořezána nebo podobně, tak ten hash se bude třeba ze 32 pozic lišit v jednom ve dvou písmenech. To je dost na dobrá přesnost na to, aby bylo jasné, že je to tatáž fotka, a zároveň to falešně neoznačilo něco jiného (protože pak by ten hash byl výrazně jiný). Dokud Apple neřekne, že je to tatáž fotka i při půlce odlišných znaků, tak tam nebudete mít výraznější problém s falešnou pozitivitou.
Problém bude akorát s tím, že to nebude označovat závadnou fotku při větších úpravách (ale jen při menších), ale rozhodně nebudete mít velký problém s označováním OK fotky jako závadné. Apple říká, že falešnou pozitivitu mají v jedna ku bilionu případů (anglicky trillion), takže tím jasně naznačují, že ty hashe se musí lišit opravdu jen extrémně málo, tedy být odlišné tak možná v jednom znaku. Tzn. nebudou mít problém s tím, co tu strašíte Vy, že to označí každou jen trochu podobnou fotku. Naopak, budou mít problém s tím, že to mnohé v podstatě stejné fotky ani označovat nebude.
Asi jste si nevšiml, že tam jsou dva body.
1, U uživatelů s dětským účtem to před odesláním fotky zkontroluje, zda je tam nahota. Pokud ano, může (dle nastavení) informovat rodiče. Žádnou jinou organizaci to neinformuje.
2, U ostatních to před odesláním kontroluje, zda tato odesílaná fotka odpovídá fotce v již vytvořené databázi závadných fotek (porovnává hashe). Tedy nově vytvořená fotka tam logicky být nemůže. Pokud je detekováno takových hashů hodně, pak se to nahlašuje organizacím.
"To je z principu blbost. Protože v ten moment se už nejedná o porovnávání se známou fotkou (ať už je či není ve skutečnosti závadná) ale vytipovávání podobných"
Proč by to byla blbost? Když máte jednu a tutéž fotku, která byla zmršena třeba kompresí, ořezána nebo podobně, tak ten hash se bude třeba ze 32 pozic lišit v jednom ve dvou písmenech. To je dost na dobrá přesnost na to, aby bylo jasné, že je to tatáž fotka, a zároveň to falešně neoznačilo něco jiného (protože pak by ten hash byl výrazně jiný). Dokud Apple neřekne, že je to tatáž fotka i při půlce odlišných znaků, tak tam nebudete mít výraznější problém s falešnou pozitivitou.
Problém bude akorát s tím, že to nebude označovat závadnou fotku při větších úpravách (ale jen při menších), ale rozhodně nebudete mít velký problém s označováním OK fotky jako závadné. Apple říká, že falešnou pozitivitu mají v jedna ku bilionu případů (anglicky trillion), takže tím jasně naznačují, že ty hashe se musí lišit opravdu jen extrémně málo, tedy být odlišné tak možná v jednom znaku. Tzn. nebudou mít problém s tím, co tu strašíte Vy, že to označí každou jen trochu podobnou fotku. Naopak, budou mít problém s tím, že to mnohé v podstatě stejné fotky ani označovat nebude.
Odpovědět0 1
"Protože se evidentně domníváte, že se bude jednat o čistě vyhledávání fotek obsahujících "zneužívání dětí"."
No nějak se ta fotka do té databáze dostat musí. Pokud si myslíte, že to bude nějaký crawler, který do databáze závadného obsahu uloží každou fotku dítěte, kterou najde na internetu, tak pak by to bylo tak, jak říkáte. Já se Vám zase snažím vysvětlit, že je to hledání proti již existující databázi obsahu, který byl předem vyhodnocen jako CSAM. Žádná nová fotka, kterou vyfotíte a někomu pošlete, nemůže být tímto systémem označena, protože se jako nová nikdy nemohla dostat do té databáze. Když se několikrát přepošle, někde objeví na internetu, v průběhu času se zaregistruje a dodá do databáze, tak pak by něco takového při dalším odeslání možného bylo. Vás jako autora to při prvním odeslání neoznačí. Nemá jak. Ta fotka není v databázi zakázaného materiálu. Ta se tam může teoreticky dostat, až bude někde volně publikovaná.
"Navíc představa že se jen zkontroluje hash u známých snímků je dost nesmyslná, to by jim nefungovalo vůbec, už jen díky tomu že každý snímek může projít milionkrát uložením do jiného tvaru, velikosti, formátu, komprese (a to často i bez účasti/vůle toho co to posílá)"
Proč nesmyslná? On se totiž nemusí používat kryptografický hash (i lehce odlišný vstup musí dávat úplně jiný výstup), nýbrž také perceptuální hash (kde naopak lehce odlišný vstup musí dávat téměř totožný hash).
No nějak se ta fotka do té databáze dostat musí. Pokud si myslíte, že to bude nějaký crawler, který do databáze závadného obsahu uloží každou fotku dítěte, kterou najde na internetu, tak pak by to bylo tak, jak říkáte. Já se Vám zase snažím vysvětlit, že je to hledání proti již existující databázi obsahu, který byl předem vyhodnocen jako CSAM. Žádná nová fotka, kterou vyfotíte a někomu pošlete, nemůže být tímto systémem označena, protože se jako nová nikdy nemohla dostat do té databáze. Když se několikrát přepošle, někde objeví na internetu, v průběhu času se zaregistruje a dodá do databáze, tak pak by něco takového při dalším odeslání možného bylo. Vás jako autora to při prvním odeslání neoznačí. Nemá jak. Ta fotka není v databázi zakázaného materiálu. Ta se tam může teoreticky dostat, až bude někde volně publikovaná.
"Navíc představa že se jen zkontroluje hash u známých snímků je dost nesmyslná, to by jim nefungovalo vůbec, už jen díky tomu že každý snímek může projít milionkrát uložením do jiného tvaru, velikosti, formátu, komprese (a to často i bez účasti/vůle toho co to posílá)"
Proč nesmyslná? On se totiž nemusí používat kryptografický hash (i lehce odlišný vstup musí dávat úplně jiný výstup), nýbrž také perceptuální hash (kde naopak lehce odlišný vstup musí dávat téměř totožný hash).
Odpovědět0 0
"Máte snad dojem že je na nahém dítěti něco špatného nebo že bylo zneužito?"
Znova. Tvrdí to snad někdo? Vy to pořád otáčíte do opačného směru. Máme tu nějakou databázi závadného obsahu, kdy došlo k zneužití. Toto se filtruje. Pokud není v databázi, tak ať by zobrazovalo zneužívané dítě, systém s tím nic nedělá a žádným agenturám to nenahlašuje. Ten směr je opačný, než se mi snažíte pořád podsouvat. Ten systém detekuje známý CSAM obsah, nikoli že z neznámého obsahu dělá CSAM. Ten systém dělá to, že vezme fotku a řekne "hele, u téhle fotky víme, že to dítě bylo zneužito" a nikoli, že vezme fotku a řekne "tuhle fotku sice vidím prvně, ale zdá se, že ukazuje zneužité dítě".
"já nevím jak jiní ale sám většinou nepoznám děvče kterému je 17 od "dospělé" 18leté ženy."
Zase... Proč mi to předhazujete, když o tomtéž mluvím také? Vždyť v tomhle souhlasím.
Znova. Tvrdí to snad někdo? Vy to pořád otáčíte do opačného směru. Máme tu nějakou databázi závadného obsahu, kdy došlo k zneužití. Toto se filtruje. Pokud není v databázi, tak ať by zobrazovalo zneužívané dítě, systém s tím nic nedělá a žádným agenturám to nenahlašuje. Ten směr je opačný, než se mi snažíte pořád podsouvat. Ten systém detekuje známý CSAM obsah, nikoli že z neznámého obsahu dělá CSAM. Ten systém dělá to, že vezme fotku a řekne "hele, u téhle fotky víme, že to dítě bylo zneužito" a nikoli, že vezme fotku a řekne "tuhle fotku sice vidím prvně, ale zdá se, že ukazuje zneužité dítě".
"já nevím jak jiní ale sám většinou nepoznám děvče kterému je 17 od "dospělé" 18leté ženy."
Zase... Proč mi to předhazujete, když o tomtéž mluvím také? Vždyť v tomhle souhlasím.
Odpovědět0 0
"To, že někdo vyhledává fotky malých dětí neznamená, že se mu líbí jejich zneužívání."
No to jistě neznamená. On to také nikdo netvrdí. Pokud vím, tak jsem napsal "zneužívání dětí" a ne "děti". A nevím jak Vy, ale já ve fotkách týkajících se zneužívání dětí a fotkách dětí obecně vidím docela citelný rozdíl.
No to jistě neznamená. On to také nikdo netvrdí. Pokud vím, tak jsem napsal "zneužívání dětí" a ne "děti". A nevím jak Vy, ale já ve fotkách týkajících se zneužívání dětí a fotkách dětí obecně vidím docela citelný rozdíl.
Odpovědět0 0
"Prostě a jednoduše žádný proklamovaný boj "proti pedofílii" na internetu tímto způsobem reálně nefunguje a fungovat nemůže, jen to situaci zhoršuje a navíc leze lidem do soukromí. "
S tím se určitě dá souhlasit.
"Co brání někomu dodat do hashů cokoli co chce filtrovat, když ani nemáte možnost zjistit co se vlastně reálně filtruje!"
Přesně tohle je to, čeho se bojím také a co je ten největší problém celé záležitosti.
"Nikoliv tohle nemá co dělat s nějakou "diskuzí" tohle je práce pro odborníky sexuology a výsledky jsou známé už dávno (a jasně ukazují že dostupnost porna statisticky snižuje množství zneužití a platí to obecně i pro úchyly "na dospělé")."
Tohle není tak jednoznačné podobně jako není třeba jednoznačné (resp. stále se vedou diskuze o tom), zda násilné hry vzbuzují násilné chování nebo naopak. U mnoha jedinců vybití v digitálním světě potlačí touhu tak činit v reálném, u některých ji naopak podpoří a inspiruje. Pak je otázkou, co je ve výsledku výhodnější. A i zde bych s Vámi souhlasil, že je asi lepší to nekorigovat, protože kdo to v hlavě nemá v pořádku, tomu tam časem "rupne" i z jiného důvodu.
S tím se určitě dá souhlasit.
"Co brání někomu dodat do hashů cokoli co chce filtrovat, když ani nemáte možnost zjistit co se vlastně reálně filtruje!"
Přesně tohle je to, čeho se bojím také a co je ten největší problém celé záležitosti.
"Nikoliv tohle nemá co dělat s nějakou "diskuzí" tohle je práce pro odborníky sexuology a výsledky jsou známé už dávno (a jasně ukazují že dostupnost porna statisticky snižuje množství zneužití a platí to obecně i pro úchyly "na dospělé")."
Tohle není tak jednoznačné podobně jako není třeba jednoznačné (resp. stále se vedou diskuze o tom), zda násilné hry vzbuzují násilné chování nebo naopak. U mnoha jedinců vybití v digitálním světě potlačí touhu tak činit v reálném, u některých ji naopak podpoří a inspiruje. Pak je otázkou, co je ve výsledku výhodnější. A i zde bych s Vámi souhlasil, že je asi lepší to nekorigovat, protože kdo to v hlavě nemá v pořádku, tomu tam časem "rupne" i z jiného důvodu.
Odpovědět0 0
