Nebyl bych až tak striktní. Pokud to má zvýšit životnost (a přeci každý tvrdí, že menší nabíjecí rozsah a pomalejší nabíjení životnost zvyšuje), tak je to něco za něco. V podstatě mu to může ušetřit výměnu akumulátoru za kdo ví kolik... několik set tisíc? Není to jen krok zpět, ale i vpřed. Na druhou stranu si myslím, že v tomto případě by měl mít zákazník na výběr, jak chce, aby se s jeho akumulátorem hospodařilo, zda ve stávajícím agresivnějším režimu (s tím, že mu dříve hrozí výměna za stovky tisíc) nebo v opatrnějším režimu, ale za jistá omezení, která mu patrně ušetří nemalé výdaje. Nicméně, takto se mu v některých parametrech změnilo auto k horšímu proti tomu, co si kupoval, aniž by měl na výběr, pokutu proto docela chápu.
Odpovědět3 1
Možná se pletu, z kontextu mi přijde, že chtěl napsat spíše vydal než viděl.
Odpovědět2 0
"O autu, které pojede celý závod rychleji se dá zpětně říci, že ujelo závod rychleji. ANO/NE?"
ANO. Předně to ale znamená, že se jedná o CELÝ závod, takže tu opět vstupuje do hry čas, a navíc to vůbec neznamená, že jelo vyšší maximální rychlostí, kterou se mi tu snažíte podsouvat. Takže se ptám znovu.
Auto 1. Jede hodinu 200 km/h, pak hodinu stojí (0 km/h), pak hodinu jede 100 km/h. Ujede 300 km za 3 hodiny, průměrná rychlost 100 km/h.
Auto 2. Jede 3 hodiny rychlostí 100 km/h, tedy i průměrná rychlost je 100 km/h. Ujede 300 km za 3 hodiny, stejně jako Auto 1.
Ujelo to Auto 1 pomaleji, stejně rychle nebo rychleji?
Jelo Auto 1 pomaleji, stejně rychle nebo rychleji?
"Lze říci že Ferrari ujelo (úsek) závod(u) rychleji než trabant? ANO/NE"
ANO lze, ale my se přeci nebavíme o nějakém krátkém úseku závodu (limitně blížícím se k nule, což se mi tu snažíte podsouvat), ale o celé trase.
"Použitím dokonavého vidu nevyloučíte možnost, že skutečně jelo rychleji (třeba i celý závod) a jestli tohle nedokážete pochopit, tak už fakt nevím jak to napsat. "
No však nevylučuju, nikde to také netvrdím. Ale ta věta to také neříká. Tak mi nevytýkejte něco, co ta věta neříká. Neříká to explicitně ani implicitně. Že Vy ji přiřazujete jiný význam, než ta věta má, za to nemohu. Ten náklaďák tu trasu mohl ujet, opakuji UJET, rychleji z mnoha důvodů. Mohl jet skutečně vyšší okamžitou rychlostí (to přeci nikdo nevylučuje), mohl si nedělat přestávky, mohl lépe plánovat předjíždění dle GPS, mohl lépe řezat zatáčky, mohl dělat spoustu věcí. Ta věta nikde neříká a nenaznačuje, že tu trasu ujel rychleji právě z důvodu vyšší maximální rychlosti. Jestli ano, tak mi to už konečně ukažte, kde se to píše! Ukážete mi to už konečně?
"Pokud o někom napíši, že byl(vid dokonavý) herec neznamená to přece, že to tak muselo být celý život("váš průměr" od narození do smrti). Z logiky věci vyplývá, že ani nemohl..."
Vidím, že vůbec nerozumíte češtině a dokonavosti. Proč by dokonavost měla znamenat celý život? Dokážete mi takovou blbost vysvětlit? BYL hercem přeci neznamená, že jím byl celý život, až že jím BYL po nějaký časový úsek. Tedy, že ten úsek měl nějaké nenulové trvání. Takže když mluvím o nějakém časovém úseku, tak mi přestaňte vytýkat, že jsem napsal něco o okamžiku.
Znovu se ptám, kde ta věta co píše o tom, že to auto jelo vyšší aktuální/maximální rychlostí?
ANO. Předně to ale znamená, že se jedná o CELÝ závod, takže tu opět vstupuje do hry čas, a navíc to vůbec neznamená, že jelo vyšší maximální rychlostí, kterou se mi tu snažíte podsouvat. Takže se ptám znovu.
Auto 1. Jede hodinu 200 km/h, pak hodinu stojí (0 km/h), pak hodinu jede 100 km/h. Ujede 300 km za 3 hodiny, průměrná rychlost 100 km/h.
Auto 2. Jede 3 hodiny rychlostí 100 km/h, tedy i průměrná rychlost je 100 km/h. Ujede 300 km za 3 hodiny, stejně jako Auto 1.
Ujelo to Auto 1 pomaleji, stejně rychle nebo rychleji?
Jelo Auto 1 pomaleji, stejně rychle nebo rychleji?
"Lze říci že Ferrari ujelo (úsek) závod(u) rychleji než trabant? ANO/NE"
ANO lze, ale my se přeci nebavíme o nějakém krátkém úseku závodu (limitně blížícím se k nule, což se mi tu snažíte podsouvat), ale o celé trase.
"Použitím dokonavého vidu nevyloučíte možnost, že skutečně jelo rychleji (třeba i celý závod) a jestli tohle nedokážete pochopit, tak už fakt nevím jak to napsat. "
No však nevylučuju, nikde to také netvrdím. Ale ta věta to také neříká. Tak mi nevytýkejte něco, co ta věta neříká. Neříká to explicitně ani implicitně. Že Vy ji přiřazujete jiný význam, než ta věta má, za to nemohu. Ten náklaďák tu trasu mohl ujet, opakuji UJET, rychleji z mnoha důvodů. Mohl jet skutečně vyšší okamžitou rychlostí (to přeci nikdo nevylučuje), mohl si nedělat přestávky, mohl lépe plánovat předjíždění dle GPS, mohl lépe řezat zatáčky, mohl dělat spoustu věcí. Ta věta nikde neříká a nenaznačuje, že tu trasu ujel rychleji právě z důvodu vyšší maximální rychlosti. Jestli ano, tak mi to už konečně ukažte, kde se to píše! Ukážete mi to už konečně?
"Pokud o někom napíši, že byl(vid dokonavý) herec neznamená to přece, že to tak muselo být celý život("váš průměr" od narození do smrti). Z logiky věci vyplývá, že ani nemohl..."
Vidím, že vůbec nerozumíte češtině a dokonavosti. Proč by dokonavost měla znamenat celý život? Dokážete mi takovou blbost vysvětlit? BYL hercem přeci neznamená, že jím byl celý život, až že jím BYL po nějaký časový úsek. Tedy, že ten úsek měl nějaké nenulové trvání. Takže když mluvím o nějakém časovém úseku, tak mi přestaňte vytýkat, že jsem napsal něco o okamžiku.
Znovu se ptám, kde ta věta co píše o tom, že to auto jelo vyšší aktuální/maximální rychlostí?
Odpovědět0 0
"Ovšem stále se hádám ohledně poměru, kolik bylo na covid a kolik na opatření."
Toť otázka. Když se ale podíváte na tu korelaci, tak je vidět, že ten covid tam musí mít většinu. Kdyby to byla třetina, tak ta křivka by nevypadala tak, jak vypadá (byla by výrazně plošší). Vždyť když si proložíte ty křivky, většina minim a maxim je hodně podobných. Vždyť to tam přeci musíte vidět. Znova, proč ti na smrt nemocní lidé neumírali v únoru, kdy byla čísla infikovaných malá? Pro umírali v lednu a březnu, kdy byla čísla vysoká? Tomu snad sám nevěříte, že je to náhoda. Tři výrazné vlny infekcí a s mírným zpoždění tři velmi podobné vlny úmrtí. To fakt myslíte, že většina umírala na opatření? Úplnou náhodou chvíli poté, co se nakazil někdo jiný?
Nevidím tam prostor pro více než takových 15 % pro ne-covid. Možná to nebylo 30 tisíc, ale 25, nevím, to se nikdy nedozvíme... Ale ta korelace v grafu je zřejmá. Nicméně, pokud se podíváme, kolik lidí zemřelo navíc oproti dlouhodobému průměru, tak to vypadá ještě hůř. Od 39. týdne 2020 do 14. týdne 2021, což je do 11. dubna (což je období, kdy lze považovat množství infikovaných za významné, a pro které máme data), umřelo 34-35 tisíc lidí nad dlouhodobý průměr pro dané období. 35 tisíc, a to nám tam chybí ještě asi 6 týdnů, takže by to mohlo být ještě o tisícovku více. Tedy ještě o 5 tisíc více lidí, než uvádí ofiko statistiky pro covid. To by zhruba odpovídalo těm 15 %, které v tom grafu nehrají (30 tisíc ofiko, 5 tisíc bez covidu, kteří ale zemřeli v důsledku opatření proti covidu).
"Tam prosím přiznejte vy, že naprostá většina byli lidé staří a těžce nemocní."
Tady bych částečně souhlasil. Když se podíváme na statistiky lidí do 39 let, tak tam se v podstatě křivky zásadně nehýbou. Kategorie 40-64 let ale už vykazuje nárůst, v první části epidemie asi o 20-40 %, teď březen duben už to bylo okolo 50-70 % nad normál. Otázkou je, když umře starší nemocný člověk, tak to jako nevadí? Jeho smrt chcete brát jako úsporu pro důchodový a zdravotnický systém, nebo proč toto má hrát roli v argumentaci?
"Kam se poděla ze statistik chřipka? A tvrzení kohosi tu, že "opatření proti covidu jsou tak účinná, že si chřipka ani neškrtla" je tak očividný nesmysl, že jej raději nebudu komentovat. "
A proč je to očividný nesmysl? Tak přiznejme si, že kdyby nebyl covid, ale lidé by takto (jak v roce 2020-2021) pracovali více z domu, chránili se rouškami, tak by ta chřipka rozhodně měla výrazně nižší čísla než obvykle. To snad ani popřít nelze. Nebo si jako fakt myslíte, že kdyby lidé trčeli doma, meetovali, zoomovali..., tak by na chřipku umřelo stejně lidí jako obvykle? To snad nemůžete myslet ani trochu vážně. Ta čísla musí být pro chřipku zákonitě nižší. Mnohem nižší.
To, že ta čísla jsou ale až podezřele... skoro nulová, je věcí k zamyšlení. Každopádně se stále dostáváme k prvnímu bodu, alespoň v ČR. Každý rok jsme tu měli chřipku, každý rok na ni (nebo s ní) u nás umřelo cca 1500-2000 lidí. Teď to spadlo na kolik... pár set? Nevím. Každopádně tu prokazatelně máme 35 tisíc extra úmrtí proti rokům včetně chřipky. To je 20krát více, než kolik se připisuje chřipce. Fakt to chcete řešit, že se něco dvacetinového o něco snížilo? USA, ročně uvádí 24-62 tisíc na chřipku, na covid mají 600 tisíc, 10-25krát více.
"Za další: nevidíte, jak se to tu za rok a půl změnilo?"
Ano, v tomhle odstavci s Vámi souhlasím a nemám nic proti. To je ale téma, proti kterému jsem nikdy nic nenamítal. Řeším to, že covid dle výše uvedených grafů výrazně zvýšil úmrtnost (40-110% na celou populaci v ČR nad normál prostě není málo). To, že se to řeší blbě, že to povede bůhví k čemu, je věc jiná. Tohle neřeším, proti tomuto se neohrazuji a souhlasím.
Toť otázka. Když se ale podíváte na tu korelaci, tak je vidět, že ten covid tam musí mít většinu. Kdyby to byla třetina, tak ta křivka by nevypadala tak, jak vypadá (byla by výrazně plošší). Vždyť když si proložíte ty křivky, většina minim a maxim je hodně podobných. Vždyť to tam přeci musíte vidět. Znova, proč ti na smrt nemocní lidé neumírali v únoru, kdy byla čísla infikovaných malá? Pro umírali v lednu a březnu, kdy byla čísla vysoká? Tomu snad sám nevěříte, že je to náhoda. Tři výrazné vlny infekcí a s mírným zpoždění tři velmi podobné vlny úmrtí. To fakt myslíte, že většina umírala na opatření? Úplnou náhodou chvíli poté, co se nakazil někdo jiný?
Nevidím tam prostor pro více než takových 15 % pro ne-covid. Možná to nebylo 30 tisíc, ale 25, nevím, to se nikdy nedozvíme... Ale ta korelace v grafu je zřejmá. Nicméně, pokud se podíváme, kolik lidí zemřelo navíc oproti dlouhodobému průměru, tak to vypadá ještě hůř. Od 39. týdne 2020 do 14. týdne 2021, což je do 11. dubna (což je období, kdy lze považovat množství infikovaných za významné, a pro které máme data), umřelo 34-35 tisíc lidí nad dlouhodobý průměr pro dané období. 35 tisíc, a to nám tam chybí ještě asi 6 týdnů, takže by to mohlo být ještě o tisícovku více. Tedy ještě o 5 tisíc více lidí, než uvádí ofiko statistiky pro covid. To by zhruba odpovídalo těm 15 %, které v tom grafu nehrají (30 tisíc ofiko, 5 tisíc bez covidu, kteří ale zemřeli v důsledku opatření proti covidu).
"Tam prosím přiznejte vy, že naprostá většina byli lidé staří a těžce nemocní."
Tady bych částečně souhlasil. Když se podíváme na statistiky lidí do 39 let, tak tam se v podstatě křivky zásadně nehýbou. Kategorie 40-64 let ale už vykazuje nárůst, v první části epidemie asi o 20-40 %, teď březen duben už to bylo okolo 50-70 % nad normál. Otázkou je, když umře starší nemocný člověk, tak to jako nevadí? Jeho smrt chcete brát jako úsporu pro důchodový a zdravotnický systém, nebo proč toto má hrát roli v argumentaci?
"Kam se poděla ze statistik chřipka? A tvrzení kohosi tu, že "opatření proti covidu jsou tak účinná, že si chřipka ani neškrtla" je tak očividný nesmysl, že jej raději nebudu komentovat. "
A proč je to očividný nesmysl? Tak přiznejme si, že kdyby nebyl covid, ale lidé by takto (jak v roce 2020-2021) pracovali více z domu, chránili se rouškami, tak by ta chřipka rozhodně měla výrazně nižší čísla než obvykle. To snad ani popřít nelze. Nebo si jako fakt myslíte, že kdyby lidé trčeli doma, meetovali, zoomovali..., tak by na chřipku umřelo stejně lidí jako obvykle? To snad nemůžete myslet ani trochu vážně. Ta čísla musí být pro chřipku zákonitě nižší. Mnohem nižší.
To, že ta čísla jsou ale až podezřele... skoro nulová, je věcí k zamyšlení. Každopádně se stále dostáváme k prvnímu bodu, alespoň v ČR. Každý rok jsme tu měli chřipku, každý rok na ni (nebo s ní) u nás umřelo cca 1500-2000 lidí. Teď to spadlo na kolik... pár set? Nevím. Každopádně tu prokazatelně máme 35 tisíc extra úmrtí proti rokům včetně chřipky. To je 20krát více, než kolik se připisuje chřipce. Fakt to chcete řešit, že se něco dvacetinového o něco snížilo? USA, ročně uvádí 24-62 tisíc na chřipku, na covid mají 600 tisíc, 10-25krát více.
"Za další: nevidíte, jak se to tu za rok a půl změnilo?"
Ano, v tomhle odstavci s Vámi souhlasím a nemám nic proti. To je ale téma, proti kterému jsem nikdy nic nenamítal. Řeším to, že covid dle výše uvedených grafů výrazně zvýšil úmrtnost (40-110% na celou populaci v ČR nad normál prostě není málo). To, že se to řeší blbě, že to povede bůhví k čemu, je věc jiná. Tohle neřeším, proti tomuto se neohrazuji a souhlasím.
Odpovědět1 0
" je podle vás epidemií něco, do zabilo (prý) 2,5 promile obyvatel?"
Jak prý? Vždyť vidíte ta čísla. Vidíte, jak spolu souvisí, ta korelace je tam vidět. Hovoří se o tom, že se mnohdy zapisoval covid, i když to covid nebyl, a neříkám, že to tak nebylo, ale jak je dost jasně vidět z těch grafů, je tam jasná korelace mezi počtem nakažených a počtem mrtvých. Mrtvých na cokoli. Kdyby to bylo "prý", tak by ty křivky na sebe nenavazovaly. Ale ony navazují. Takže pokud tam jsou nějaké čachry, a to patrně jsou, tak očividně nejsou až tak významné.
Pořád jste mi neodpověděl. Čekám na tu odpověď už snad podesáté. Proč ty křivky na sebe navazují, když podle Vás lidé na covid neumřeli a umřeli na odepření péče? Proč lidé, kteří podle Vás rok nešli k doktorovi, se po roce rozhodli umřít zrovna v lednu nebo v březnu, kdy byl vysoký počet infekcí, a proč se zázrakem ti lidé nerozhodli umřít zrovna v únoru, kdy byl počet infekcí nízký? Proč? Odpovíte už konečně? Nebo to bude pořád "prý"? Kdyby je to nezabilo a většina by byla v důsledku odepření péče, byl by ten graf úmrtnosti víc plochý. Ale to není.
Pro Vás je to zatím 2,5 promile obyvatel, jenže ona je to také o 40-110% vyšší úmrtnost už 25 týdnů v kuse. Když tuhle úmrtnost prodloužíte, rázem to nemusí být promile, ale procenta. Ačkoli také neschvaluji zrovna všechny kroky, které se děly a které se asi ještě budou dít (jenže nejsem epidemiolog, abych rozuměl všem zákonitostem virů, jejich šíření a dopadu, abych to mohl kategoricky odsoudit, nicméně docela dobře rozumím matematice), tak ono podle všeho hrozilo, že by to zdravotnictví úplně položilo. A pak by se teprve mohlo stát to, co odpírači epidemie tvrdí, že se už stalo, pak by teprve začali houfně umírat ti lidé, kteří s covidem nic neměli. Což, jak ukazují grafy, se nestalo. Takže ano, je to epidemie.
To jako křivku dvakrát výše nad normálem mám brát jako "nic se neděje"? Kolik lidí to má dle Vás zabít, aby to byla epidemie? Má to stoupnout na desetinásobek normálu, aby to v celkové populaci udělalo procenta? Pak už to bude epidemie? Když místo 2 tisíc lidí týdně umře 20 tisíc, bude to epidemie? Uvědomte si, že i v takovém případě Vám to udělá 1 procento v populaci (100 tisíc lidí) teprve za 5 týdnů. Ale byl by to 10násobek normálu.
Reakce můžeme považovat za přehnané, nelogické, odporující si (a ano, nad některými věcmi zůstává rozum stát), ale zkusme si představit, co by se mohlo stát, kdybychom to neučinili. Pak by to nemusela být ta Vaše promile, ale mnohem vyšší čísla. Takže opravdu ne, pokud tady už 25 týdnů v kuse umírá o 40-110 % více lidí, než je běžné, tak to pro mě opravdu není vylhaná epidemie.
Jak prý? Vždyť vidíte ta čísla. Vidíte, jak spolu souvisí, ta korelace je tam vidět. Hovoří se o tom, že se mnohdy zapisoval covid, i když to covid nebyl, a neříkám, že to tak nebylo, ale jak je dost jasně vidět z těch grafů, je tam jasná korelace mezi počtem nakažených a počtem mrtvých. Mrtvých na cokoli. Kdyby to bylo "prý", tak by ty křivky na sebe nenavazovaly. Ale ony navazují. Takže pokud tam jsou nějaké čachry, a to patrně jsou, tak očividně nejsou až tak významné.
Pořád jste mi neodpověděl. Čekám na tu odpověď už snad podesáté. Proč ty křivky na sebe navazují, když podle Vás lidé na covid neumřeli a umřeli na odepření péče? Proč lidé, kteří podle Vás rok nešli k doktorovi, se po roce rozhodli umřít zrovna v lednu nebo v březnu, kdy byl vysoký počet infekcí, a proč se zázrakem ti lidé nerozhodli umřít zrovna v únoru, kdy byl počet infekcí nízký? Proč? Odpovíte už konečně? Nebo to bude pořád "prý"? Kdyby je to nezabilo a většina by byla v důsledku odepření péče, byl by ten graf úmrtnosti víc plochý. Ale to není.
Pro Vás je to zatím 2,5 promile obyvatel, jenže ona je to také o 40-110% vyšší úmrtnost už 25 týdnů v kuse. Když tuhle úmrtnost prodloužíte, rázem to nemusí být promile, ale procenta. Ačkoli také neschvaluji zrovna všechny kroky, které se děly a které se asi ještě budou dít (jenže nejsem epidemiolog, abych rozuměl všem zákonitostem virů, jejich šíření a dopadu, abych to mohl kategoricky odsoudit, nicméně docela dobře rozumím matematice), tak ono podle všeho hrozilo, že by to zdravotnictví úplně položilo. A pak by se teprve mohlo stát to, co odpírači epidemie tvrdí, že se už stalo, pak by teprve začali houfně umírat ti lidé, kteří s covidem nic neměli. Což, jak ukazují grafy, se nestalo. Takže ano, je to epidemie.
To jako křivku dvakrát výše nad normálem mám brát jako "nic se neděje"? Kolik lidí to má dle Vás zabít, aby to byla epidemie? Má to stoupnout na desetinásobek normálu, aby to v celkové populaci udělalo procenta? Pak už to bude epidemie? Když místo 2 tisíc lidí týdně umře 20 tisíc, bude to epidemie? Uvědomte si, že i v takovém případě Vám to udělá 1 procento v populaci (100 tisíc lidí) teprve za 5 týdnů. Ale byl by to 10násobek normálu.
Reakce můžeme považovat za přehnané, nelogické, odporující si (a ano, nad některými věcmi zůstává rozum stát), ale zkusme si představit, co by se mohlo stát, kdybychom to neučinili. Pak by to nemusela být ta Vaše promile, ale mnohem vyšší čísla. Takže opravdu ne, pokud tady už 25 týdnů v kuse umírá o 40-110 % více lidí, než je běžné, tak to pro mě opravdu není vylhaná epidemie.
Odpovědět1 1
"Pokud pojedou dvě auta závod a jedno pojede rychleji, tak i ujede trasu závodu rychleji. "
Není pravda. KDY pojede rychleji? Celý závod nebo jen někdy? Auto, které JEDE aktuálně rychleji, nemusí UJET celý závod rychleji. Může mít horší jízdní vlastnosti v zatáčkách, horší brzdy znamenající nutnost brzdit dříve... Třeba první auto JEDE v jedné zatáčce 80 km/h, na rovince JEDE 220 km/h, v táhlé zatáčce JEDE 150 km/h... Když druhé auto JEDE na téže rovince 230 km/h, tak už to znamená, že UJEDE závod rychleji? Co když v první zatáčce JEDE jen 70 km/h a v druhé zatáčce JEDE jen 140 km/h? To JEDE jsou dílčí výsledky, ze kterých se složí výsledný čas, za kolik to UJEDE. Že něco někdy někde JEDE rychleji, nezaručuje, že celek i UJEDE rychleji, když někdy může JET i pomaleji (třeba když má přestávku, tak NEJEDE vůbec, resp. JEDE nulovou rychlostí).
Proboha, podívejte se třeba na sport. Představte si běžce, který přepálí start. Běží rychleji. Běží rychleji než všichni ostatní. Nikdo v celém závodu nikdy nepoběží tak rychle jako on po startu. Jenže mu dojdou síly a všichni ho pak předběhnou, protože to přepálil a přestože nikdo z nich nepoběží větší rychlostí, než byla jeho maximální. Běžel nejrychleji ze všech (ale jen chvíli), ale uběhl to nejpomaleji. Cožpak fakt nerozumíte rozdílu mezí běžet a uběhnout? Když začnete maraton sprintem, dost pravděpodobně poběžíte nejrychleji, ale dost pochybuji, že ho v takovém případě Uběhnete nejrychleji.
Ne, nelze tím popsat obě možnosti. Vždyť jste to sám napsal, že jedno je dokonavé a druhé nedokonavé. Jedno je v daném okamžiku (v podstatě limitním, nulovém časovém období), druhé je za časový úsek. Vždyť jste to sám řekl, že to není totéž.
Není pravda. KDY pojede rychleji? Celý závod nebo jen někdy? Auto, které JEDE aktuálně rychleji, nemusí UJET celý závod rychleji. Může mít horší jízdní vlastnosti v zatáčkách, horší brzdy znamenající nutnost brzdit dříve... Třeba první auto JEDE v jedné zatáčce 80 km/h, na rovince JEDE 220 km/h, v táhlé zatáčce JEDE 150 km/h... Když druhé auto JEDE na téže rovince 230 km/h, tak už to znamená, že UJEDE závod rychleji? Co když v první zatáčce JEDE jen 70 km/h a v druhé zatáčce JEDE jen 140 km/h? To JEDE jsou dílčí výsledky, ze kterých se složí výsledný čas, za kolik to UJEDE. Že něco někdy někde JEDE rychleji, nezaručuje, že celek i UJEDE rychleji, když někdy může JET i pomaleji (třeba když má přestávku, tak NEJEDE vůbec, resp. JEDE nulovou rychlostí).
Proboha, podívejte se třeba na sport. Představte si běžce, který přepálí start. Běží rychleji. Běží rychleji než všichni ostatní. Nikdo v celém závodu nikdy nepoběží tak rychle jako on po startu. Jenže mu dojdou síly a všichni ho pak předběhnou, protože to přepálil a přestože nikdo z nich nepoběží větší rychlostí, než byla jeho maximální. Běžel nejrychleji ze všech (ale jen chvíli), ale uběhl to nejpomaleji. Cožpak fakt nerozumíte rozdílu mezí běžet a uběhnout? Když začnete maraton sprintem, dost pravděpodobně poběžíte nejrychleji, ale dost pochybuji, že ho v takovém případě Uběhnete nejrychleji.
Ne, nelze tím popsat obě možnosti. Vždyť jste to sám napsal, že jedno je dokonavé a druhé nedokonavé. Jedno je v daném okamžiku (v podstatě limitním, nulovém časovém období), druhé je za časový úsek. Vždyť jste to sám řekl, že to není totéž.
Odpovědět1 0
A o kolik by to muselo být, aby byla skutečná?
Odpovědět0 0
Takže nárůst počtu mrtvých o 40-110% po dobu cca 25 týdnů v kuse je směšné? To máte asi trochu jiný typ humoru než většina ostatních lidí.
Odpovědět2 1
Ještě Vás to pořád baví? Pořád jste mi neodpověděl na otázku, proč počty mrtvých korelují s počty nakažených. Proč, když se údajně lidé bojí chodit k doktorovi s jinými nemocemi, a tedy údajně umírají v důsledku odepření péče, proč na toto odepření péče umírají ve zvýšené míře zrovna chvíli poté, co se zvýší počet nakažených a naopak, proč se rozhodnou neumírat, když počty nakažených klesají. Rok nejdou k doktorovi a jako na potvoru si umřou zrovna, když byl týden předtím vysoký počet nakažených, a pokud je číslo nízké, tak si pár týdnů na smrt nemocní počkají, až se zase zvýší? To na smrt nemocní lidé sedí u Excelu, dělají si statistiky a rozhodují se umřít podle počtu nakažených? Nebo jak si vysvětlujete, že v důsledku odepření péče neumírají tak moc v dobách, kdy se počet nových infekcí snižuje?
https://www.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/265378737
Křivky mrtvých v ČR (mrtvých na cokoli - zdroj https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr) a křivky nakažených (zdroj https://www.bing.com/covid/local/czechia). Opravdu Vám epidemie přijde být vymyšlená? Dlouhodobý počet zemřelých vzrostl o desítky procent (40-110%) a docela pěkně kopíruje počty nakažených. To je trochu moc velká náhoda na to, aby se to dalo svalit na odepření péče, ne? Jistě, mírný vliv tu jistě bude, ale vzhledem k tomu, jak hodně to koreluje, ten počet bude relativně nízký.
https://www.zonerama.com/MilanSurkala/Photo/7256319/265378737
Křivky mrtvých v ČR (mrtvých na cokoli - zdroj https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr) a křivky nakažených (zdroj https://www.bing.com/covid/local/czechia). Opravdu Vám epidemie přijde být vymyšlená? Dlouhodobý počet zemřelých vzrostl o desítky procent (40-110%) a docela pěkně kopíruje počty nakažených. To je trochu moc velká náhoda na to, aby se to dalo svalit na odepření péče, ne? Jistě, mírný vliv tu jistě bude, ale vzhledem k tomu, jak hodně to koreluje, ten počet bude relativně nízký.
Odpovědět1 1
1, Skvěle, takže dokonavý, ukončená činnost. Sám jste to řekl. Tak proč mi vytýkáte "aktuální" rychlost, tedy, že jsem napsal o nedokonavém činu? Vždyť jste to sám potvrdil, že se to týká něčeho dokončeného v průběhu delšího časového úseku. Ano, může to být vztaženo k rychlosti, ale to platí o rychlost průměrnou. Ne aktuální. Takže ať už se to týká času na trase nebo průměrné rychlosti na trase (což je v podstatě totéž, z hodin a km dostanete průměrnou rychlost v km/h, stejně jako z průměrné rychlosti v km/h a trasy v km dostanete čas v hodinách), ani jedno z toho se netýká aktuální rychlosti. Nikde nikdo nepsal o aktuální rychlosti. Stále se ptám, ukažte mi tu větu, kde se píše (byť i implicitně) o aktuální rychlosti.
Průměrná rychlost není aktuální. Mohou být stejné, ale zpravidla nejsou a každá hovoří o něčem jiném. Takže ta auta patrně ve většině případů JELA stejně rychle, měla nejspíše stejnou maximální rychlost, ale měla úplně jinou průměrnou rychlost kvůli těm přestávkám. Aktuální rychlost nemusí být stejná jako průměrná!
2, Měl vyšší rychlost. Ale průměrnou. Což je naprosto, ale naprosto jasné z toho, že to UJEL rychleji a ne JEL rychleji. Z toho "U" na začátku slova UJET je naprosto jasné, že se nemluví o aktuální, nýbrž o průměrné rychlosti. Takže jako redaktor, myslím chápu dost dobře rozdíl mezi dokonavým a nedokonavým tvarem slovesa, a proto jsem ho adekvátně použil v dokonavém tvaru, když jsem mluvil o dokonaném činu. Docela mě ale udivuje, že tolik čtenářů nechápe rozdíl mezi JET rychleji a UJET něco rychleji. Tak mi konečně ukažte tu větu, kde jsem mluvil o aktuální rychlosti, tedy o nedokonavém tvaru. Kde to tam je? Kde?
3, Tohle není má definice. Ostatně jste tu definici o dokonavosti v bodě 1 sám potvrdil. Čímž děkuji, že mi dáváte za pravdu. Pak ale nechápu, co Vám vadí, když současně říkáte, že to mám dobře.
4, Jistěže, průměr je můj nejoblíbenější matematický koncept, který umí neskutečné věci. A "kdyby to tam bylo"... no však ono to tam je právě z toho důvodu, že tam je slůvko UJEL a ne slůvko JEL.
5, Ostravsko
Průměrná rychlost není aktuální. Mohou být stejné, ale zpravidla nejsou a každá hovoří o něčem jiném. Takže ta auta patrně ve většině případů JELA stejně rychle, měla nejspíše stejnou maximální rychlost, ale měla úplně jinou průměrnou rychlost kvůli těm přestávkám. Aktuální rychlost nemusí být stejná jako průměrná!
2, Měl vyšší rychlost. Ale průměrnou. Což je naprosto, ale naprosto jasné z toho, že to UJEL rychleji a ne JEL rychleji. Z toho "U" na začátku slova UJET je naprosto jasné, že se nemluví o aktuální, nýbrž o průměrné rychlosti. Takže jako redaktor, myslím chápu dost dobře rozdíl mezi dokonavým a nedokonavým tvarem slovesa, a proto jsem ho adekvátně použil v dokonavém tvaru, když jsem mluvil o dokonaném činu. Docela mě ale udivuje, že tolik čtenářů nechápe rozdíl mezi JET rychleji a UJET něco rychleji. Tak mi konečně ukažte tu větu, kde jsem mluvil o aktuální rychlosti, tedy o nedokonavém tvaru. Kde to tam je? Kde?
3, Tohle není má definice. Ostatně jste tu definici o dokonavosti v bodě 1 sám potvrdil. Čímž děkuji, že mi dáváte za pravdu. Pak ale nechápu, co Vám vadí, když současně říkáte, že to mám dobře.
4, Jistěže, průměr je můj nejoblíbenější matematický koncept, který umí neskutečné věci. A "kdyby to tam bylo"... no však ono to tam je právě z toho důvodu, že tam je slůvko UJEL a ne slůvko JEL.
5, Ostravsko
Odpovědět0 0
"Protože jsi amerikofil a tudíž ti někdo sáhl na tvoji modlu."
Já jsem amerikofil? Na to jste už přišel jak? Amerika rozhodně moje modla není a úplně stejně bych reagoval, ať by se jednalo o něco ruského, čínského... Nevymýšlejte si blbosti, o kterých nic nevíte. Vůbec netušíte, ke kterým zemím mám jaký vztah.
"Američani prostě lživý marketing umí velmi dobře."
Ano, to rozhodně umí, stejně jako kdokoli jiný. Stále se nicméně ptám, co je na tom špatně? UJELO to to auto snad pomaleji? Nebo to UJELO stejně rychle, když tam bylo o 10 hodin dříve?
Psal někdo o tom, že to auto JELO o 42 % rychleji než člověk? Stále mi tady nikdo z vás neukázal tu větu, kde jsem napsal, že to auto JELO o 42 % rychleji. Zkuste mi tedy konečně místo těch nadávek někdo, aspoň jeden jediný z vás konečně ukázat tu větu, kde jsem napsal, že to auto JELO o 42 % rychleji.
Já jsem amerikofil? Na to jste už přišel jak? Amerika rozhodně moje modla není a úplně stejně bych reagoval, ať by se jednalo o něco ruského, čínského... Nevymýšlejte si blbosti, o kterých nic nevíte. Vůbec netušíte, ke kterým zemím mám jaký vztah.
"Američani prostě lživý marketing umí velmi dobře."
Ano, to rozhodně umí, stejně jako kdokoli jiný. Stále se nicméně ptám, co je na tom špatně? UJELO to to auto snad pomaleji? Nebo to UJELO stejně rychle, když tam bylo o 10 hodin dříve?
Psal někdo o tom, že to auto JELO o 42 % rychleji než člověk? Stále mi tady nikdo z vás neukázal tu větu, kde jsem napsal, že to auto JELO o 42 % rychleji. Zkuste mi tedy konečně místo těch nadávek někdo, aspoň jeden jediný z vás konečně ukázat tu větu, kde jsem napsal, že to auto JELO o 42 % rychleji.
Odpovědět1 0
No však ta Vaše věta tvrdí totéž. "Doba přeprava se zkrátí o 42 %" je přeci totéž jako "Trasa byla UUUUUUjeta o 42 % rychleji". Nebo snad ne? V čem je tedy rozdíl?
To, že se tam poněkud "kouzlí" s tou "middle mile" (nicméně zejména v ohledu k tomu, kdy přesně v rámci middle mile to bylo zapnuto), je v článku zmíněno. Ale je prostě zásadní rozdíl mezi slovem JET a UJET! V článku není ani slovo o tom, že auto JELO rychleji, ale že se ta trasa UJELA rychleji. A to je zásadní, naprosto ZÁSADNÍ ROZDÍL! Že se něco UJEDE rychleji, ještě vůbec neznamená, že se JELO rychleji. Klidně se mohlo celou cestu JET pomaleji.
Ukažte mi v tom článku jednu jedinou zmínku o tom, že jsem někde psal, že to auto JELO, JELO, JELO rychleji. Ukažte mi to! Ukažte mi a já nemám problém přiznat svou chybu. Tak schválně. Kde jsem psal, že to auto JELO, JELO, JELO rychleji? Kde?
To, že se tam poněkud "kouzlí" s tou "middle mile" (nicméně zejména v ohledu k tomu, kdy přesně v rámci middle mile to bylo zapnuto), je v článku zmíněno. Ale je prostě zásadní rozdíl mezi slovem JET a UJET! V článku není ani slovo o tom, že auto JELO rychleji, ale že se ta trasa UJELA rychleji. A to je zásadní, naprosto ZÁSADNÍ ROZDÍL! Že se něco UJEDE rychleji, ještě vůbec neznamená, že se JELO rychleji. Klidně se mohlo celou cestu JET pomaleji.
Ukažte mi v tom článku jednu jedinou zmínku o tom, že jsem někde psal, že to auto JELO, JELO, JELO rychleji. Ukažte mi to! Ukažte mi a já nemám problém přiznat svou chybu. Tak schválně. Kde jsem psal, že to auto JELO, JELO, JELO rychleji? Kde?
Odpovědět2 0
Vysvětleme si zásadní rozdíl mezi slovesy JET a UJET. Resp. zásadní rozdíl mezi termíny JET rychleji a UJET rychleji. Protože očividně někteří tady neumí moc česky.
Sloveso JET znamená okamžitou rychlost v daný okamžik (když to chcete vyjádřit, hovoříte o rychlosti, tedy m/s, km/h,...). Sloveso UJET se vztahuje k celému časovému úseku a vzdálenosti (tedy, když to vyjadřujeme, tak hovoříme o sekundách, minutách, hodinách, dnech...). Jak někdo v rychlosti a času nemůže vidět rozdíl? Psal snad někdo, že to UJEL s o 42% vyšší průměrnou rychlostí? Pak by se sice sloveso UJET dalo spojit s rychlostí, ale opět, v takovém případě bychom hovořili o průměrné rychlosti, tedy rychlosti spojené s uplynulém časem, tedy ne o okamžité rychlosti, což je opět zásadní rozdíl.
Můžete JET hodinu rychlostí 200 km/h, pak můžete hodinu stát a JET 0 km/h, a pak můžete JET další hodinu 100 km/h, takže za 3 hodiny zvládnete UJET 300 km. Pokud někdo JEDE 3 hodiny rychlostí 100 km/h, tak zvládne UJET stejných 300 km za stejné 3 hodiny. JEL rychleji, pomaleji nebo stejně? UJEL to rychleji, pomaleji nebo stejně?
Očividně to UJEL stejně rychle. Ale JEL někdy rychleji, JEL také někdy pomaleji a JEL také někdy stejně. Chápete ten zásadní rozdíl mezi slovesy JET a UJET? V článku se hovoří o UJET, ne o JET. Nikde nikdo nikdy nic nepsal o tom, že JEL rychleji, ale o tom, že to UJEL rychleji. Což je zásadní, opravdu zásadní rozdíl. Psalo se o 24 hodinách vs 14 hodinách, očividně ne o km/h nebo mph...
Takže odpověď na Vaši otázku "Co podle Vás znamená, že někdo jede rychleji?"
No rozhodně něco úplně, ale úplně jiného než, že někdo to "Ujede.... UUUUUUjede rychleji" ;-)
Sloveso JET znamená okamžitou rychlost v daný okamžik (když to chcete vyjádřit, hovoříte o rychlosti, tedy m/s, km/h,...). Sloveso UJET se vztahuje k celému časovému úseku a vzdálenosti (tedy, když to vyjadřujeme, tak hovoříme o sekundách, minutách, hodinách, dnech...). Jak někdo v rychlosti a času nemůže vidět rozdíl? Psal snad někdo, že to UJEL s o 42% vyšší průměrnou rychlostí? Pak by se sice sloveso UJET dalo spojit s rychlostí, ale opět, v takovém případě bychom hovořili o průměrné rychlosti, tedy rychlosti spojené s uplynulém časem, tedy ne o okamžité rychlosti, což je opět zásadní rozdíl.
Můžete JET hodinu rychlostí 200 km/h, pak můžete hodinu stát a JET 0 km/h, a pak můžete JET další hodinu 100 km/h, takže za 3 hodiny zvládnete UJET 300 km. Pokud někdo JEDE 3 hodiny rychlostí 100 km/h, tak zvládne UJET stejných 300 km za stejné 3 hodiny. JEL rychleji, pomaleji nebo stejně? UJEL to rychleji, pomaleji nebo stejně?
Očividně to UJEL stejně rychle. Ale JEL někdy rychleji, JEL také někdy pomaleji a JEL také někdy stejně. Chápete ten zásadní rozdíl mezi slovesy JET a UJET? V článku se hovoří o UJET, ne o JET. Nikde nikdo nikdy nic nepsal o tom, že JEL rychleji, ale o tom, že to UJEL rychleji. Což je zásadní, opravdu zásadní rozdíl. Psalo se o 24 hodinách vs 14 hodinách, očividně ne o km/h nebo mph...
Takže odpověď na Vaši otázku "Co podle Vás znamená, že někdo jede rychleji?"
No rozhodně něco úplně, ale úplně jiného než, že někdo to "Ujede.... UUUUUUjede rychleji" ;-)
Odpovědět2 1
Díky za podporu. S tím nadpisem je tam pochopitelně mnoho různých věcí, které člověk musí zvážit. Jako mohlo to být třeba "Autonomní nákladní vůz TuSimple ujel 1500 km dlouhou trasu o 42 % rychleji než člověk, protože nemusel dělat zákonné přestávky", aby byli všichni happy, češtináři, že tam není "truck", ale "nákladní vůz", že je jasné, na jaké trase i proč... Ale od toho je samotný článek, aby tyto detaily vysvětlil, a také 7řádkový nadpis by se ani nevešel na stránku. To jsou občas neskutečné boje se slovy, aby nadpis dával smysl, současně aby nerozbíjel rozložení (layout) stránky, aby zaujal, ale také aby nelhal nebo nezaváděl. Což si myslím, že není tento případ. Někdy člověk musí zvolit i formulaci nebo slovo, které moc nechce, jen proto, že slovo, které by chtěl, je o pár pixelů delší, hodí se na nový řádek, to zase odhodí jiné dlouhé slovo a celá věta se na stránce "rozbije".
Pokud už je něco implicitní, tak se bavíme o tahači (je i na obrázku), takže pokud už implicitně článek něco naznačuje, tak to rozhodně nebude to, že náklaďák naložili v Ostravě, aby ho nechali dojet do Frýdku-Místku, ale že ho nechali jet spíše nějakou typickou trasu pro tahač a ne pro rozvážkovou dodávku.
Pokud už je něco implicitní, tak se bavíme o tahači (je i na obrázku), takže pokud už implicitně článek něco naznačuje, tak to rozhodně nebude to, že náklaďák naložili v Ostravě, aby ho nechali dojet do Frýdku-Místku, ale že ho nechali jet spíše nějakou typickou trasu pro tahač a ne pro rozvážkovou dodávku.
Odpovědět1 0
A on někdo tvrdí že když to auto jelo, že jelo vyšší rychlostí? Kdo a kde? Tam není vůbec nic o vyšší rychlosti samotného auta, a to ani implicitně, natož explicitně. Tvrdí se, že daná trasa byla ujeta rychleji. A ta trasa zahrnuje v případě řízení člověkem i přestávky.
Cituji hned nadpis "ujel trasu o 42 % rychleji než člověk". Kde tam vidíte, že to auto jelo o 42 % vyšší rychlostí? Kde to tam je? Ukažte mi to. Je tam napsáno, že to ujelo trasu o 42 % rychleji. Ne, že to auto jelo o 42 % vyšší rychlostí. Takže ne, opravdu nikde nevidím ani náznak lži. Že Vy rozumíte textu jinak, než to, co tvrdí, za to už nemůžu. Já už fakt nevím, jak jasněji je možné napsat, že trasu ujel o 42 % rychleji než "ujel trasu o 42 % rychleji".
Cituji hned nadpis "ujel trasu o 42 % rychleji než člověk". Kde tam vidíte, že to auto jelo o 42 % vyšší rychlostí? Kde to tam je? Ukažte mi to. Je tam napsáno, že to ujelo trasu o 42 % rychleji. Ne, že to auto jelo o 42 % vyšší rychlostí. Takže ne, opravdu nikde nevidím ani náznak lži. Že Vy rozumíte textu jinak, než to, co tvrdí, za to už nemůžu. Já už fakt nevím, jak jasněji je možné napsat, že trasu ujel o 42 % rychleji než "ujel trasu o 42 % rychleji".
Odpovědět2 4
A někdo jiný to udělá lépe? Vždyť to je tak obrovské množství konfigurací SW a HW, které mohou vykazovat nějaké nečekané chování, že to prostě otestovat nelze. Fungovat to může lépe, když co nejvíce zamknete HW a SW ve stylu Applu a i tam jde vidět, že jsou občas situace, kdy vyskočí čertík z krabičky a něco nefunguje.
Vždyť se podívejte třeba na takový systém jako je iOS. Máte několik generací iPhonu, které mají v zásadě velmi podobný hardware v několika málo lišících se variantách, stejný OS, a přesto se každou chvíli najde nějaký problém, že s novým iOS něco nefunguje. A to se Vám takřka neliší HW. Tady je na místě spíš údiv nad tím, že ten Windows má jen tolik problémů, kolik má. Když si představím, kolik kombinací HW, SW, ovladačů,... existuje, tak se spíše divím, že to někomu vůbec jede, než že to občas někomu nejede. Ani ten Apple nedokáže bezproblémově přinášet aktualizace na macOS a iOS, přičemž to má s HW a ovladači k nim výrazně, ale opravdu výrazně jednodušší než Microsoft s těmi kombinacemi, na co vše se může prásknout jeho W10.
Vždyť se podívejte třeba na takový systém jako je iOS. Máte několik generací iPhonu, které mají v zásadě velmi podobný hardware v několika málo lišících se variantách, stejný OS, a přesto se každou chvíli najde nějaký problém, že s novým iOS něco nefunguje. A to se Vám takřka neliší HW. Tady je na místě spíš údiv nad tím, že ten Windows má jen tolik problémů, kolik má. Když si představím, kolik kombinací HW, SW, ovladačů,... existuje, tak se spíše divím, že to někomu vůbec jede, než že to občas někomu nejede. Ani ten Apple nedokáže bezproblémově přinášet aktualizace na macOS a iOS, přičemž to má s HW a ovladači k nim výrazně, ale opravdu výrazně jednodušší než Microsoft s těmi kombinacemi, na co vše se může prásknout jeho W10.
Odpovědět3 0
Takty zatím nejsou známy. Nicméně se ví, že dnešní Apple M1 je i s těmi takty, které má (3,2 GHz), velmi rychlým procesorem. Slabotou bych to zrovna nenazval.
Odpovědět0 0
"Klasický moderní americký lživý marketing."
A co je na tom lživého? Přece podstatou urychlení je to, že AI si nemusí dávat pauzy. Takže jde o legitimní srovnání vyjadřující podstatu věci. Navíc to není "o minutu", aby to vyšlo. Neřeknu, kdyby vybrali trasu, kterou AI zajede za 11 hodin a 1 minutu, načež by kamioňák potřeboval denní pauzu kvůli jedné blbé minutě navíc.
A co je na tom lživého? Přece podstatou urychlení je to, že AI si nemusí dávat pauzy. Takže jde o legitimní srovnání vyjadřující podstatu věci. Navíc to není "o minutu", aby to vyšlo. Neřeknu, kdyby vybrali trasu, kterou AI zajede za 11 hodin a 1 minutu, načež by kamioňák potřeboval denní pauzu kvůli jedné blbé minutě navíc.
Odpovědět3 1
Jj, vysvětlení snajprika dává naprostý smysl.
Odpovědět0 0
Mě by to také zajímalo. Na těch přestávkách by se dalo ušetřit odhaduji tak okolo 4 hodin, ale kde vzali dalších 6?
Odpovědět1 0
Ano i ne. Uživatelovu blbost samozřejmě žádný OS nikdy nevyřeší. Když tam půjde přes prohlížeč a naservíruje útočníkům údaje na zlatém podnose, je to jeho chyba a ta se může stát na jakémkoli OS včetně iOS. Jde ale o to, že tohle by se v iOS nemělo stát z prostředí jakékoli aplikace na tomto systému. Pokud tam platba je, tak jde přes Apple a útočník se k údajům o kartě nedostane (takže kartu nezneužije), nebo se pokusí zakomponovat svůj platební systém, a ať už je či není legitimní, taková aplikace bude zrušena (takže ani v tomto případě kartu nezneužije). Jestli chce uživatel podstoupit risk zneužití své karty a zadat údaje přes prohlížeč, tak má tyto jiné cesty, nicméně má velkou pravděpodobnost, že přes aplikaci v iOS to nebude.
V macOS, Windows, Androidu toto zaručeno nemáte. Můžete mít legitimně tvářící se aplikaci, nákup, který bude imitovat platební bránu známých systémů, vše se bude tvářit OK, ale za chvíli máte vyluxovaný účet. Je to chyba uživatele? Jak on má vědět, že solidně tvářící se appka je ve skutečnosti takový podvod? U iOSu víte, že to půjde přes jejich platební systém a nikdo jiný se ke kartě nedostane. Maximálně si koupíte blbost.
Podobně tak malware obecně. Pokud první kontrolu všech aplikací provede Apple, opět je větší pravděpodobnost, že je aplikace čistá, než když si ji uživatel stáhne kdekoli jinde z internetu (což se týká i macOS). Není to jistota, ale rozhodně je vyšší pravděpodobnost, než když si uživatelé budou do zařízení instalovat každý nesmysl, který najdou na internetu.
V macOS, Windows, Androidu toto zaručeno nemáte. Můžete mít legitimně tvářící se aplikaci, nákup, který bude imitovat platební bránu známých systémů, vše se bude tvářit OK, ale za chvíli máte vyluxovaný účet. Je to chyba uživatele? Jak on má vědět, že solidně tvářící se appka je ve skutečnosti takový podvod? U iOSu víte, že to půjde přes jejich platební systém a nikdo jiný se ke kartě nedostane. Maximálně si koupíte blbost.
Podobně tak malware obecně. Pokud první kontrolu všech aplikací provede Apple, opět je větší pravděpodobnost, že je aplikace čistá, než když si ji uživatel stáhne kdekoli jinde z internetu (což se týká i macOS). Není to jistota, ale rozhodně je vyšší pravděpodobnost, než když si uživatelé budou do zařízení instalovat každý nesmysl, který najdou na internetu.
Odpovědět1 1
Jenže macOS právě moc uzavřený není (není nutné využívat oficiální obchod s aplikacemi). Uzavřenost se týká iOSu a ten nemá výrazné problémy s malwarem (pokud nějaké problémy jsou, a to se pochopitelně také občas stává, tak nejsou díky ochraně dat obvykle příliš závažné - spíše to, co pustí sám uživatel svou chybou, než to, co by pustil samotný OS).
Odpovědět3 0
Tady jde krásně vidět, jak velký byl nárůst těch úmrtí: https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr
Jde o všechna úmrtí, je úplně jedno, co se napsalo do úmrtního listu, prostě mrtvý člověk. Jestli je dlouhodobý průměr 2000-2300 mrtvých týdně a od září 2020 až do dubna 2021 se to drželo mezi 3000-4200 lidmi týdně, tak to máme docela brutální nárůst o nějakých 40-110 % nad průměr nějakých 25 týdnů v kuse.
Můžeme namítat, že za to může odepření péče pro necovidové. Jistě, nějaký vliv to jistě mělo, ale kolik? Když si tam proložíte křivku covidových infekcí (detekovaných), tak zjistíte, že ta křivka mrtvých docela pěkně kopíruje křivku covidových infekcí zhruba s týdenním zpožděním. Opravdu se mi nechce věřit tomu, že na smrt nemocní lidé surfují na netu, prohlížejí si grafy infekcí, dělají si statistiky v Excelu a podle toho se rozhodují, zda se svým úmrtím ještě týden počkají, protože před týdnem bylo nízké číslo detekovaných. Pokud je pravda, že lidé odkládají návštěvy lékařů, proč kvůli tomu ve zvýšené míře umírají zrovna týden poté, co roste počet infekcí, a proč se rozhodnou neumírat týden poté, co se počet infekcí snižuje?
Proč ti lidé, kteří rok odkládají návštěvu doktora, ve zvýšené míře umírali v lednu a březnu, kdy byly počty detekovaných covidů vysoké, a proč se titíž lidé rok odkládající návštěvu doktora zázrakem rozhodli neumřít v únoru, kdy byl počet infekcí nižší?
Jde o všechna úmrtí, je úplně jedno, co se napsalo do úmrtního listu, prostě mrtvý člověk. Jestli je dlouhodobý průměr 2000-2300 mrtvých týdně a od září 2020 až do dubna 2021 se to drželo mezi 3000-4200 lidmi týdně, tak to máme docela brutální nárůst o nějakých 40-110 % nad průměr nějakých 25 týdnů v kuse.
Můžeme namítat, že za to může odepření péče pro necovidové. Jistě, nějaký vliv to jistě mělo, ale kolik? Když si tam proložíte křivku covidových infekcí (detekovaných), tak zjistíte, že ta křivka mrtvých docela pěkně kopíruje křivku covidových infekcí zhruba s týdenním zpožděním. Opravdu se mi nechce věřit tomu, že na smrt nemocní lidé surfují na netu, prohlížejí si grafy infekcí, dělají si statistiky v Excelu a podle toho se rozhodují, zda se svým úmrtím ještě týden počkají, protože před týdnem bylo nízké číslo detekovaných. Pokud je pravda, že lidé odkládají návštěvy lékařů, proč kvůli tomu ve zvýšené míře umírají zrovna týden poté, co roste počet infekcí, a proč se rozhodnou neumírat týden poté, co se počet infekcí snižuje?
Proč ti lidé, kteří rok odkládají návštěvu doktora, ve zvýšené míře umírali v lednu a březnu, kdy byly počty detekovaných covidů vysoké, a proč se titíž lidé rok odkládající návštěvu doktora zázrakem rozhodli neumřít v únoru, kdy byl počet infekcí nižší?
Odpovědět0 0
Kdyby to tímto tempem padalo měsíc, tak to bude mít snad zápornou hodnotu. Sám jsem zvědav, kde se to zastaví. Ještě o půlnoci to bylo za 3400 USD, teď je za 2100 USD.
Odpovědět0 0
"člověk by musel sledovat jestli to náhodou zítra nebude mít o 20% větší hodnotu a neprodělá když dnes něco koupí :D"
Otázkou je, jak má člověk vědět, že to bude zítra mít o 20 % vyšší hodnotu? ;-)
Otázkou je, jak má člověk vědět, že to bude zítra mít o 20 % vyšší hodnotu? ;-)
Odpovědět4 0
1) Když jsou akcie příliš přemrštěné (příliš vysoko), tak se obvykle po nějaké době najde spousta lidí, která to bude chtít zkasírovat a vybrat zisky (typické korekce). Čím víc se to našponuje, tím větší je pak ochota to rychle prodat, když se spustí náznaky poklesu. Navíc tato "ochota" je mnohdy dána nastaveným stop-lossem, takže se to může prodat, aniž by to člověk chtěl vědoměp rodat v daný okamžik. A to spustí další lavinu prodejů, další vyhozené stop-lossy... Úplně stačí, aby měla spousta lidí nastavený stop-loss dost blízko aktuální ceně (a je jedno, zda manuálně nebo trailing stop-lossem), jeden hráč rychle stlačí cenu větším prodejem dolů, protože to bude chtít zkasírovat, to vyhodí pár lidem stop-loss, čímž se zase sníží cena, to vyhodí dalším lidem stop-loss... A máte korekci a paniku jak vyšitou. Spoustu akcií na trhu, které najednou nikdo nechce.
2) "Čo do toho pletiete akcie?" Nebyl jste to Vy, kdo napsal "Asi preto sú jej akcie tak vysoko, že vykazovala stratu." ? Když Vy píšete o akciích, tak docela logicky reaguji asi na Vaše vyjádření o akciích. Nebo snad chcete popřít svá vlastní slova? To slovo "akcie" je tam Vámi naprosto jasně napsáno.
2) "Čo do toho pletiete akcie?" Nebyl jste to Vy, kdo napsal "Asi preto sú jej akcie tak vysoko, že vykazovala stratu." ? Když Vy píšete o akciích, tak docela logicky reaguji asi na Vaše vyjádření o akciích. Nebo snad chcete popřít svá vlastní slova? To slovo "akcie" je tam Vámi naprosto jasně napsáno.
Odpovědět1 0
To, že se tato data kryjí, ještě neznamená, že mají naprostou souvislost. Dejte si do grafu další podobné akcie a pak mi tedy vysvětlete, proč mají velmi podobný průběh i akcie NIO, SOLO, LI, XPEV, NKLA...
Jak sám uvidíte, celý trh s elektromobily a dalšími automobily na alternativní paliva se hýbe docela podobně. Většinu času když rostla Tesla, rostly i ostatní firmy a naopak (rozdíly tam pochopitelně najdeme, třeba počátkem dubna). Ale pokud Musk ublížil svými výroky Tesle, jak vysvětlíte, že klesaly i jiné podobné firmy, a to ještě výrazněji? Tesla z toho vyšla zdaleka nejlépe.
Jak sám uvidíte, celý trh s elektromobily a dalšími automobily na alternativní paliva se hýbe docela podobně. Většinu času když rostla Tesla, rostly i ostatní firmy a naopak (rozdíly tam pochopitelně najdeme, třeba počátkem dubna). Ale pokud Musk ublížil svými výroky Tesle, jak vysvětlíte, že klesaly i jiné podobné firmy, a to ještě výrazněji? Tesla z toho vyšla zdaleka nejlépe.
Odpovědět1 1
Ale vždyť padaly všechny podobné společnosti po šíleném bull marketu ze začátku roku. Tesla šla z 900 na 577 USD (-36 %). Ale co ostatní?
NIO: ze 67 na 33,8 USD (-50%)
Workhorse: ze 43 na 8,25 USD (-81%)
Electrameccanica Vehicles: z 13,6 na 3,31 USD (-76%)
Nikola: z 94 na 13 USD (-86%)
XPeng: ze 74,5 na 26,1 USD (-65%)
Li Auto: ze 47,7 na 18,85 USD (-60%)
Ve světle těchto čísel se nezdá, že by na tom Tesla byla nějak hůř než ostatní, ba naopak. Z firem vyrábějící elektrická/vodíková auta zaznamenala asi nejmenší pád. Otázkou je, o kolik by to spadlo, kdyby Musk nedělal to, co dělá, ale je dobře vidět, že trh s alternativními auty padal sám o sobě a Tesla je naopak výrazně nad tím, co se stalo globálně na trhu s takovými auty.
NIO: ze 67 na 33,8 USD (-50%)
Workhorse: ze 43 na 8,25 USD (-81%)
Electrameccanica Vehicles: z 13,6 na 3,31 USD (-76%)
Nikola: z 94 na 13 USD (-86%)
XPeng: ze 74,5 na 26,1 USD (-65%)
Li Auto: ze 47,7 na 18,85 USD (-60%)
Ve světle těchto čísel se nezdá, že by na tom Tesla byla nějak hůř než ostatní, ba naopak. Z firem vyrábějící elektrická/vodíková auta zaznamenala asi nejmenší pád. Otázkou je, o kolik by to spadlo, kdyby Musk nedělal to, co dělá, ale je dobře vidět, že trh s alternativními auty padal sám o sobě a Tesla je naopak výrazně nad tím, co se stalo globálně na trhu s takovými auty.
Odpovědět5 0
Pokud jsem ho správně pochopil, mluvil o něčem jiném. Jde o to, že příznivci kryptoměn hlásají jako hlavní jejich výhodu to, že nejsou na ničem závislé, jsou mimo oficiální finanční systém, dosah oficiálních složek a regulací, ale tato výhoda je výhodou jen do toho okamžiku, kdy jim absence regulace přestane hrát do karet. Jinak řečeno, dokud absence regulace způsobuje růst jejich majetku, je vše v pořádku, ale jakmile je tatáž absence regulace o majetek připravuje, už je totéž najednou špatně.
Odpovědět22 1
Mohl byste se vyjadřovat slušně. Obzvlášť, když sám dokazujete, že tomu moc nerozumíte.
"Asi preto sú jej akcie tak vysoko, že vykazovala stratu. Vy ste fakt odborníci."
První nesmysl. Hodnota akcií se odvíjí od zisku a ztrát? Když už se chcete bavit o zisku, tak zájem investorů o firmu je dán především vidinou budoucího zisku, ne minulého. Investujete přeci do toho, co Vám ta firma přinese, nemůžete investovat do toho, co přinesla. To může pomoci v odhadu, jaká bude budoucnost.
Jeden příklad, Apple asi tři roky zpátky. Rekordní čtvrtletí. Tak rekordní, že výrazně překonalo všechny odhady. Vzrostla snad hodnota akcií Applu kvůli rekordním ziskům? Ne, naopak významně poklesla. Proč? No protože to čtvrtletí bylo tak dobré, že investoři už neviděli způsob, jak by ta firma mohla ještě růst. Vás nezajímá minulost, Vás zajímá budoucnost. Investoři do Tesly především věří, že ta firma bude v budoucnu zisková, nezajímá je až tak moc, zda je zisková teď. Ostatně její P/E je 578, tedy má tak mizerný zisk, že by se z něj hodnota akcií zaplatila za 578 let. Pro zajímavost, P/E Intelu je 12.
Takže to máme první problém. Investora zajímají především zisky v budoucnu. Zisky v minulosti mohou být vodítkem. Existuje spousta firem, které jsou ve ztrátě a mají kladnou hodnotu akcií. Jak je to možné? Takové NIO vyrábí desetinu aut co Tesla, ještě nikdy nebylo ziskové a jeho hodnota je 55 mld. USD, což ho řadí hodnotou k jedněm z největších automobilek na světě (např. větší než Honda s 51 mld. USD). Žádný zisk, tak proč to má takovou hodnotu? Není to zisk minulý, ale vidina zisku budoucího. Hodnoty akcií celé společnosti Honda a NIO jsou téměř stejné, ale skutečný majetek firmy Honda je 400× větší než u NIa, a to ještě přes 80 % majetku NIa tvoří peníze a peněžní ekvivalenty (dokonce NIO má více majetku než Tesla). Nemluvě o tom, že Honda je teď v zisku s P/E 8,6.
Ale to není vše, na co jste zapomněl. Cenu totiž netvoří jen praví investoři s vidinou zisku budoucího, ale také spekulanti. Ti věří, že se objeví i jiní spekulanti, kteří cenou poženou v jejich směru. Zde už vůbec nejde o nějaký zisk, ale spíše o (davovou) psychologii. A to je jeden z důvodů, proč jsou ceny firem jako Tesla, NIO a jim podobné tak neuvěřitelně vysoko, o řád i dva výše, než je skutečná aktuální hodnota firmy. To je důvod, proč tak nahoru letí kryptoměny, proč v lednu GameStop (GME) skokově vyskočil na 20násobek své hodnoty. 20krát vyšší příjmy a zisky? Ne. To si pár lidí na Redditu našlo společnosti s obrovským poměrem shorterů, domluvili se s dalšími lidmi a provedli short squeeze. Domluvili se na koordinovaném nákupu firem, které na tom byly finančně špatně a spousta lidí věřila, že půjdou dolů a ne nahoru (vysoký short ratio). Kupovali to kvůli zisku? Ne. Uměle vyhnali cenu nahoru, shorteři museli rychle kupovat akcie, aby se vyhnuli ztrátě (resp. se jim aktivovaly automatické stop-lossy), čím se cena opět hnala nahoru. A takto bychom mohli pokračovat dál. Koho zde zajímá nějaký zisk firmy? Spíše čím větší ztráta, tím lépe. Tím více shorterů, tím snazší short squeeze.
"Okrem toho, celá myšlienka o odkúpení akcií a prevzatí firmy stojí na jednom bode. Najskôr by musel chcieť predať tie svoje akcie."
A on by snad musel, či co? Jestli má Musk 22 %, tak s 51 % mohl byste teoreticky tu Teslu kontrolovat tak či tak. Musk Vám nemusí prodat vůbec nic. Dokonce ještě může zvýšit svůj podíl a stále může být Tesla Vaše. Nemusíte mít 100 % akcií, stačí, když budete majoritní akcionář. Tady je úplně jiný problém, s tímhle by byly potíže především u nejrůznějších regulačních mechanismů.
"Asi preto sú jej akcie tak vysoko, že vykazovala stratu. Vy ste fakt odborníci."
První nesmysl. Hodnota akcií se odvíjí od zisku a ztrát? Když už se chcete bavit o zisku, tak zájem investorů o firmu je dán především vidinou budoucího zisku, ne minulého. Investujete přeci do toho, co Vám ta firma přinese, nemůžete investovat do toho, co přinesla. To může pomoci v odhadu, jaká bude budoucnost.
Jeden příklad, Apple asi tři roky zpátky. Rekordní čtvrtletí. Tak rekordní, že výrazně překonalo všechny odhady. Vzrostla snad hodnota akcií Applu kvůli rekordním ziskům? Ne, naopak významně poklesla. Proč? No protože to čtvrtletí bylo tak dobré, že investoři už neviděli způsob, jak by ta firma mohla ještě růst. Vás nezajímá minulost, Vás zajímá budoucnost. Investoři do Tesly především věří, že ta firma bude v budoucnu zisková, nezajímá je až tak moc, zda je zisková teď. Ostatně její P/E je 578, tedy má tak mizerný zisk, že by se z něj hodnota akcií zaplatila za 578 let. Pro zajímavost, P/E Intelu je 12.
Takže to máme první problém. Investora zajímají především zisky v budoucnu. Zisky v minulosti mohou být vodítkem. Existuje spousta firem, které jsou ve ztrátě a mají kladnou hodnotu akcií. Jak je to možné? Takové NIO vyrábí desetinu aut co Tesla, ještě nikdy nebylo ziskové a jeho hodnota je 55 mld. USD, což ho řadí hodnotou k jedněm z největších automobilek na světě (např. větší než Honda s 51 mld. USD). Žádný zisk, tak proč to má takovou hodnotu? Není to zisk minulý, ale vidina zisku budoucího. Hodnoty akcií celé společnosti Honda a NIO jsou téměř stejné, ale skutečný majetek firmy Honda je 400× větší než u NIa, a to ještě přes 80 % majetku NIa tvoří peníze a peněžní ekvivalenty (dokonce NIO má více majetku než Tesla). Nemluvě o tom, že Honda je teď v zisku s P/E 8,6.
Ale to není vše, na co jste zapomněl. Cenu totiž netvoří jen praví investoři s vidinou zisku budoucího, ale také spekulanti. Ti věří, že se objeví i jiní spekulanti, kteří cenou poženou v jejich směru. Zde už vůbec nejde o nějaký zisk, ale spíše o (davovou) psychologii. A to je jeden z důvodů, proč jsou ceny firem jako Tesla, NIO a jim podobné tak neuvěřitelně vysoko, o řád i dva výše, než je skutečná aktuální hodnota firmy. To je důvod, proč tak nahoru letí kryptoměny, proč v lednu GameStop (GME) skokově vyskočil na 20násobek své hodnoty. 20krát vyšší příjmy a zisky? Ne. To si pár lidí na Redditu našlo společnosti s obrovským poměrem shorterů, domluvili se s dalšími lidmi a provedli short squeeze. Domluvili se na koordinovaném nákupu firem, které na tom byly finančně špatně a spousta lidí věřila, že půjdou dolů a ne nahoru (vysoký short ratio). Kupovali to kvůli zisku? Ne. Uměle vyhnali cenu nahoru, shorteři museli rychle kupovat akcie, aby se vyhnuli ztrátě (resp. se jim aktivovaly automatické stop-lossy), čím se cena opět hnala nahoru. A takto bychom mohli pokračovat dál. Koho zde zajímá nějaký zisk firmy? Spíše čím větší ztráta, tím lépe. Tím více shorterů, tím snazší short squeeze.
"Okrem toho, celá myšlienka o odkúpení akcií a prevzatí firmy stojí na jednom bode. Najskôr by musel chcieť predať tie svoje akcie."
A on by snad musel, či co? Jestli má Musk 22 %, tak s 51 % mohl byste teoreticky tu Teslu kontrolovat tak či tak. Musk Vám nemusí prodat vůbec nic. Dokonce ještě může zvýšit svůj podíl a stále může být Tesla Vaše. Nemusíte mít 100 % akcií, stačí, když budete majoritní akcionář. Tady je úplně jiný problém, s tímhle by byly potíže především u nejrůznějších regulačních mechanismů.
Odpovědět4 1
Tak výkon RTX 3090 to asi nebude, ale pro představu, RX6700 má 11,5 TFLOPS a RX6700 XT pak 12,5 TFLOPS. Takže má-li RX6700 XT nějakých 43-47 MH/s, tohle by mohlo být na cca 34-38 MH/s. Je to opravdu tak málo?
Odpovědět2 0
Bez emisních povolenek by v až tak velké ztrátě být nemusela (většinou ano). Třeba v posledním čtvrtletí by Tesla byla i bez povolenek v plusu, kdyby Elonovi nevyplatila obrovský výkonnostní bonus (ten samotný měl hodnotu cca 300 mil. USD, takže bez povolenek by to bylo cca 220 mil. USD v plusu).
Když zapojíte trochu fantazie, tak pár cest pro Teslu by se jistě našlo. Třeba jen teď mě napadá, že Musk poslední dobou hodně koketuje s kryptoměnami a dle jednoho z posledních tweetů pracuje s týmem Dogecoinu ohledně efektivity. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby Tesly připojené na nabíječku začaly na svém HW (který jinak slouží pro autopilota) těžit Dogecoin nebo jinou kryptoměnu a brát si z toho provizi. Pro Teslu by to byl velmi dobrý trvalý přísun peněz, lidem by jejich auta vydělávala, což by mohl být další důvod pro jejich koupi...
Když zapojíte trochu fantazie, tak pár cest pro Teslu by se jistě našlo. Třeba jen teď mě napadá, že Musk poslední dobou hodně koketuje s kryptoměnami a dle jednoho z posledních tweetů pracuje s týmem Dogecoinu ohledně efektivity. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby Tesly připojené na nabíječku začaly na svém HW (který jinak slouží pro autopilota) těžit Dogecoin nebo jinou kryptoměnu a brát si z toho provizi. Pro Teslu by to byl velmi dobrý trvalý přísun peněz, lidem by jejich auta vydělávala, což by mohl být další důvod pro jejich koupi...
Odpovědět1 1
V zásadě máte pravdu, nicméně např. v posledním čtvrtletí bych s tím až tak moc nesouhlasil. Tam byla výše zisku výrazně ovlivněna velkou výplatou pro Muska, takže kdyby tohoto bonusu pro něj nebylo, zisk společnosti by přesáhl příjmy z emisních povolenek. To, že cena Tesly je taková, jaká je, a výrazně přesahuje to, co je ve světě automobilek běžné, s tím souhlasím. Týká se to ale v podstatě většiny výhradních výrobců elektromobilů (např. čínské NIO,...).
Odpovědět3 0
To nemusí být úplně tak pravda. Uživatelé na Applu jsou mnohem ochotnější platit za aplikace a takže uživatelská základna nehraje až tak velkou roli. Přestože má Android násobně více uživatelů, tak větší příjmy má App Store než Play Store. Ono to dává i logiku. Android pokrývá vše od low-endu (kde obvykle lidé za aplikace nechtějí platit) po high-end, kde to není problém, zatímco Apple to pokrývá od mainstreamu nahoru. Pokud jde o reklamy, tam je to zas naopak. Takže obě platformy mají pro vývojáře užitek a rozhodně tam není lineární závislost mezi počtem lidí a příjmy. I proto máme spoustu aplikací jen pro Android, ale také nemálo aplikací jen pro iOS.
Odpovědět0 0
1,2, nechte být
3, Vždyť říkám, že bych ji dnes, po zjištění dalších informací o projektu, za revoluční neoznačil (cituji: "Já bych dnes HE3DA za revoluci nepovažoval.") a považuji za to svou chybu. Já už dávno zametám. Tehdy byly informace o projektu docela vágní a ostatně na adresu hustoty jsem se kriticky vyjádřil už tehdy před lety. Zdá se být i nadále revoluční ohledně výdrže (především odolnosti), ale celkově to revoluční baterka dle mého názoru není podle toho, co jsme se od té doby dozvěděli. To, že to slibně vypadalo v roce 2017, neznamená, že to stejně tak slibně vypadá v roce 2021, kdy se jednak dopředu posunula konkurence a jednak jsme se dozvěděli další informace.
Slibovaná 50x nižší cena ještě neznamená, že taková opravdu bude. Zatím to nevypadá, že by měl být tento slib naplněn (resp. neviděl jsem nějaké rozumné zdůvodnění, proč by tomu tak mělo být - ví se např. to, že vrstvení jednoho z typů vyžaduje třetinové množství kroků, a tím výrobu zlevňuje na třetinu... ale to se asi nebude týkat celého akumulátoru včetně ceny materiálů). Pokud se to opravdu dostane ze vzorkového prodeje vybraným lidem do většího okruhu zákazníků, nevidím, v čem by to mělo nějak komplexně a zásadně překonat stávající akumulátory. Pořád je to jen Li-Ion NMC (materiálově se to takřka neliší od toho, co se už roky prohání v elektromobilech), která se díky jiné prostorové struktuře a použití jakéhosi nanomateriálu posouvá více k vlastnostem LiFePO ohledně stability.
Jak říkám, původní prohlášení vypadala v některých ohledech dosti revolučně (i kdyby byla naplněna jen zčásti), nicméně s dnešními informacemi to vypadá jen na další úpravu staré známé technologie, aby vylepšila některé vlastnosti. V podstatě to, co se děje už 30 let od komerčního nástupu Li-Ionu.
Tady se dělá "revoluce" z každé úpravy Li-Ion baterky (a sypu si popel na hlavu, že jsem to sám udělal u HE3DA), ale tak to není.
3, Vždyť říkám, že bych ji dnes, po zjištění dalších informací o projektu, za revoluční neoznačil (cituji: "Já bych dnes HE3DA za revoluci nepovažoval.") a považuji za to svou chybu. Já už dávno zametám. Tehdy byly informace o projektu docela vágní a ostatně na adresu hustoty jsem se kriticky vyjádřil už tehdy před lety. Zdá se být i nadále revoluční ohledně výdrže (především odolnosti), ale celkově to revoluční baterka dle mého názoru není podle toho, co jsme se od té doby dozvěděli. To, že to slibně vypadalo v roce 2017, neznamená, že to stejně tak slibně vypadá v roce 2021, kdy se jednak dopředu posunula konkurence a jednak jsme se dozvěděli další informace.
Slibovaná 50x nižší cena ještě neznamená, že taková opravdu bude. Zatím to nevypadá, že by měl být tento slib naplněn (resp. neviděl jsem nějaké rozumné zdůvodnění, proč by tomu tak mělo být - ví se např. to, že vrstvení jednoho z typů vyžaduje třetinové množství kroků, a tím výrobu zlevňuje na třetinu... ale to se asi nebude týkat celého akumulátoru včetně ceny materiálů). Pokud se to opravdu dostane ze vzorkového prodeje vybraným lidem do většího okruhu zákazníků, nevidím, v čem by to mělo nějak komplexně a zásadně překonat stávající akumulátory. Pořád je to jen Li-Ion NMC (materiálově se to takřka neliší od toho, co se už roky prohání v elektromobilech), která se díky jiné prostorové struktuře a použití jakéhosi nanomateriálu posouvá více k vlastnostem LiFePO ohledně stability.
Jak říkám, původní prohlášení vypadala v některých ohledech dosti revolučně (i kdyby byla naplněna jen zčásti), nicméně s dnešními informacemi to vypadá jen na další úpravu staré známé technologie, aby vylepšila některé vlastnosti. V podstatě to, co se děje už 30 let od komerčního nástupu Li-Ionu.
Tady se dělá "revoluce" z každé úpravy Li-Ion baterky (a sypu si popel na hlavu, že jsem to sám udělal u HE3DA), ale tak to není.
Odpovědět0 0
Uvědomte si jednu věc, a říkám to tu snad už posté. Sem na SHW se mnohdy dostávají publikace z vědeckých článků, konferencí. Komerční nasazení je ale úplně jiná věc. Úplně. Žádná revoluce v podstatě ani ještě neměla nastat, vždyť ty baterky zde popisované byly publikované teprve jen před pár lety. Výsledek publikovaný v časopise a komerční nasazení je u baterek věc tak na desetiletí. Když se podíváte do historie, tak velkým průlomovým typům akumulátorů to od zveřejnění konceptu v článku do komerčního uvedení trvalo v průměru asi 20 let. Ano, 20 let. Dílčí vylepšení budou rychlejší, ale pořád to jsou prostě minimálně vyšší jednotky let.
Vždyť se podívejte na ty projekty, které už dělají nějaké praktické testy v produktech a říkají, že to budou mít třeba za pár let na trhu. Dohledejte si publikaci článků k nim. Spousta z nich bude datována někde kolem roku 2005-2010. Mercedes má už dnes funkční organické baterky. A má je v autech? Nemá. Sám říká, že to nestihne uvést dříve než za 15 let, a to už je má vymyšlené, vyrobené a testuje je. QuantumScape chce mít své solid-state články kolem let 2024-2025 v komerčním nasazení, ale je to věc, která je už dnes 10 let stará. Vznikla z výzkumu Stanfordské univerzity, konkrétně hovoříme o výzkumu z roku 2010. Jestli čekáte, že baterka, o které se psalo třeba v roce 2018 na SHW, by měla být letos na trhu, tak to by byl... nevím... zázrak. To by byla pecka. Pokud se objeví ve 2030, tak to bude rychlé. Výsledky vědeckého zkoumání a komerční nasazení, to je prostě věc dekády od sebe. Ano, občas se tam publikují výsledky dílčích vylepšení už nasazovaných v praxi, ale většinou to jsou jen koncepty a první prototypy. Dekádu i dekády daleko do obchodů.
Pokud jde o ty HE3DA... No,v době uvedení vypadaly dost revolučně, ale jak se postupně ukazuje, ony vůbec tak revoluční nejsou. Resp. ono záleží, jak definujete slovo "revoluční". Považujete třeba LiFePO za revoluční? Pokud se podíváme na jejich výdrž, která se udává na 4-12 tisíc cyklů a velmi dobrou odolnost proti vznícení, tak proti jiným akumulátorům jistě revoluční jsou a jsou už také pěknou řádku let na trhu. Ale v ostatních ohledech nikoli. Proto se používají v úložištích a až na výjimky se necpou do aut (má je ale např. čínská Tesla v levnějších verzích), kde jsou důležité jiné výhody, které LiFePO nemají. Zvěsti o ceně... no 50krát nižší cena by byla super, ale bude to pravda? To by jistě revoluční bylo, ale zase nezapomínejme, že za tu dobu se snížila i cena jiných baterek (jen od doby, kdy to prohlásili, šla o zhruba polovinu dolů). Já bych dnes HE3DA za revoluci nepovažoval. Pokud splní to, co slibuje, půjde o slušnou evoluci, ale to je tak vše. Hustou (a to oběma) je to překonané většinou dnešních Li-Ionů, možná to bude levné (to teprve uvidíme) a je to odolné (to je tak jediná "jistota", kterou máme). Stačí větší odolnost na "revoluci"? No, nevím. Vše nasvědčuje tomu, že jde jen o jedno z mnoha desítek různých vylepšení lithiových baterek v některém ze směrů. Revoluce bude, když to nějak zásadněji vylepší většinu směrů (energetická hustota hmotnostní i objemová, cena, ekologický dopad, rychlost nabíjení, vysoká výdrž co se týče cyklů i průrazu...), ne jen jeden, dva.
Vždyť se podívejte na ty projekty, které už dělají nějaké praktické testy v produktech a říkají, že to budou mít třeba za pár let na trhu. Dohledejte si publikaci článků k nim. Spousta z nich bude datována někde kolem roku 2005-2010. Mercedes má už dnes funkční organické baterky. A má je v autech? Nemá. Sám říká, že to nestihne uvést dříve než za 15 let, a to už je má vymyšlené, vyrobené a testuje je. QuantumScape chce mít své solid-state články kolem let 2024-2025 v komerčním nasazení, ale je to věc, která je už dnes 10 let stará. Vznikla z výzkumu Stanfordské univerzity, konkrétně hovoříme o výzkumu z roku 2010. Jestli čekáte, že baterka, o které se psalo třeba v roce 2018 na SHW, by měla být letos na trhu, tak to by byl... nevím... zázrak. To by byla pecka. Pokud se objeví ve 2030, tak to bude rychlé. Výsledky vědeckého zkoumání a komerční nasazení, to je prostě věc dekády od sebe. Ano, občas se tam publikují výsledky dílčích vylepšení už nasazovaných v praxi, ale většinou to jsou jen koncepty a první prototypy. Dekádu i dekády daleko do obchodů.
Pokud jde o ty HE3DA... No,v době uvedení vypadaly dost revolučně, ale jak se postupně ukazuje, ony vůbec tak revoluční nejsou. Resp. ono záleží, jak definujete slovo "revoluční". Považujete třeba LiFePO za revoluční? Pokud se podíváme na jejich výdrž, která se udává na 4-12 tisíc cyklů a velmi dobrou odolnost proti vznícení, tak proti jiným akumulátorům jistě revoluční jsou a jsou už také pěknou řádku let na trhu. Ale v ostatních ohledech nikoli. Proto se používají v úložištích a až na výjimky se necpou do aut (má je ale např. čínská Tesla v levnějších verzích), kde jsou důležité jiné výhody, které LiFePO nemají. Zvěsti o ceně... no 50krát nižší cena by byla super, ale bude to pravda? To by jistě revoluční bylo, ale zase nezapomínejme, že za tu dobu se snížila i cena jiných baterek (jen od doby, kdy to prohlásili, šla o zhruba polovinu dolů). Já bych dnes HE3DA za revoluci nepovažoval. Pokud splní to, co slibuje, půjde o slušnou evoluci, ale to je tak vše. Hustou (a to oběma) je to překonané většinou dnešních Li-Ionů, možná to bude levné (to teprve uvidíme) a je to odolné (to je tak jediná "jistota", kterou máme). Stačí větší odolnost na "revoluci"? No, nevím. Vše nasvědčuje tomu, že jde jen o jedno z mnoha desítek různých vylepšení lithiových baterek v některém ze směrů. Revoluce bude, když to nějak zásadněji vylepší většinu směrů (energetická hustota hmotnostní i objemová, cena, ekologický dopad, rychlost nabíjení, vysoká výdrž co se týče cyklů i průrazu...), ne jen jeden, dva.
Odpovědět0 0
Jako bych to ještě nekontroloval, abych to zase nepopletl :-)
Odpovědět0 0
"Mohl jí otestovat tak, aby potvrdil, že charakteristika vážně neodpovídá žádnéyráběnému typu?"
Nedělejte z HE3DA něco, co to není. Vždyť to ani žádnou superextra charakteristiku mít nemá. Je to jen upravený lithiová baterka s optimalizací na mechanickou odolnost, žádná revoluce (standardní evoluce, jako se děje už 30 či kolik let od vzniku Li-Ionu). Tak jako jiné akumulátory jsou zase optimalizované na něco jiného. Prostě jen jedna Li-Ion baterka z mnoha. Míří spíše tam, kde je dnes LiFePO, s nímž má podobnou hustotu co do hmotnosti (tedy ne moc dobře použitelné v elektromobilech kvůli vysoké hmotnosti), ale poměrně slušně je na tom s objemem (proti LiFePO, nicméně opět o trochu horší než třeba NMC v elektromobilech). Tohle jsou baterky do úložišť a pokud někde někde nekecá, tak už několik let běží v testovacím provozu v USA, letos jeli na Dakaru, měli se už i u nás nějakou dobu zapůjčovat do testovacího provozu (pouze po osobním jednání).
Zajímavá je větička z jejich stránek "Při -20 °C lze dosáhnout cca 5 procent kapacity." Také je divné to, že se na různých místech uvádí různé parametry. Někde lze vidět životnost 5 tisíc cyklů, jinde 10 tisíc (srovnatelné s nejlepšími LiFePO), někde je hustota 125 Wh/kg, jinde 200+ Wh/kg... a ve většině případů to srovnávají s olověnými baterkami.
Nedělejte z HE3DA něco, co to není. Vždyť to ani žádnou superextra charakteristiku mít nemá. Je to jen upravený lithiová baterka s optimalizací na mechanickou odolnost, žádná revoluce (standardní evoluce, jako se děje už 30 či kolik let od vzniku Li-Ionu). Tak jako jiné akumulátory jsou zase optimalizované na něco jiného. Prostě jen jedna Li-Ion baterka z mnoha. Míří spíše tam, kde je dnes LiFePO, s nímž má podobnou hustotu co do hmotnosti (tedy ne moc dobře použitelné v elektromobilech kvůli vysoké hmotnosti), ale poměrně slušně je na tom s objemem (proti LiFePO, nicméně opět o trochu horší než třeba NMC v elektromobilech). Tohle jsou baterky do úložišť a pokud někde někde nekecá, tak už několik let běží v testovacím provozu v USA, letos jeli na Dakaru, měli se už i u nás nějakou dobu zapůjčovat do testovacího provozu (pouze po osobním jednání).
Zajímavá je větička z jejich stránek "Při -20 °C lze dosáhnout cca 5 procent kapacity." Také je divné to, že se na různých místech uvádí různé parametry. Někde lze vidět životnost 5 tisíc cyklů, jinde 10 tisíc (srovnatelné s nejlepšími LiFePO), někde je hustota 125 Wh/kg, jinde 200+ Wh/kg... a ve většině případů to srovnávají s olověnými baterkami.
Odpovědět0 0
Mě z těch desítkových řádů jednou porazí :-) Díky, opraveno.
Odpovědět3 0
"Chtěl bych vidět co se za těch 53,8 mld udělalo, fakt nádherná studnice nezdaněných peněz a ještě si hraje na záchrance světa."
Pokud Vás to opravdu zajímá, tak přeci není nejmenší problém se podívat na stránky nadace, jsou tam výroční zprávy včetně CSV souboru s více než 23 tisíci řádky, které ukazují, kdy, kolik, komu, k čemu... se přispělo. https://www.gatesfoundation.org/about/committed-grants Takže teď je spíše otázka, zda Vás to opravdu zajímá, nebo jen...?
To, že např. pomohl vymýtit už dva kmeny dětské obrny, je dle mého názoru docela záslužný čin. Kdo z nás může prokázat podobnou službu lidstvu? Já sice také s podporou mnoha projektů nesouhlasím, ale rozhodně pro svět a lidstvo udělal o mnoho více, než kdokoli z nás tady, nemyslíte?
Ad Windows 10. No, je sice pravda, že nějakou roli v Microsoftu měl Gates až do roku 2020, ale kdy jste ho v poslední době viděl řešit něco souvisejícího s Microsoftem a W10? Nadaci se denně věnuje už od roku 2008, kdy opustil Microsoft, kde mu zůstaly pozice v představenstvu, které postupně opouštěl (v roce 2014 a 2020). Nemyslím si, že zrovna Gatesovi by se měly přičítat vlastnosti W10. Tomu můžete přičítat tak W7.
Pokud Vás to opravdu zajímá, tak přeci není nejmenší problém se podívat na stránky nadace, jsou tam výroční zprávy včetně CSV souboru s více než 23 tisíci řádky, které ukazují, kdy, kolik, komu, k čemu... se přispělo. https://www.gatesfoundation.org/about/committed-grants Takže teď je spíše otázka, zda Vás to opravdu zajímá, nebo jen...?
To, že např. pomohl vymýtit už dva kmeny dětské obrny, je dle mého názoru docela záslužný čin. Kdo z nás může prokázat podobnou službu lidstvu? Já sice také s podporou mnoha projektů nesouhlasím, ale rozhodně pro svět a lidstvo udělal o mnoho více, než kdokoli z nás tady, nemyslíte?
Ad Windows 10. No, je sice pravda, že nějakou roli v Microsoftu měl Gates až do roku 2020, ale kdy jste ho v poslední době viděl řešit něco souvisejícího s Microsoftem a W10? Nadaci se denně věnuje už od roku 2008, kdy opustil Microsoft, kde mu zůstaly pozice v představenstvu, které postupně opouštěl (v roce 2014 a 2020). Nemyslím si, že zrovna Gatesovi by se měly přičítat vlastnosti W10. Tomu můžete přičítat tak W7.
Odpovědět2 0
Co s tím má společného marketing? Na tohle jsou jasně dané normy a normované strany, na kterých se to měří (ISO/IEC 24712, viz https://epson.com/ink-yield-cartridge-info). Je přeci jasné, že každý tiskne s jiným pokrytím, takže každý uživatel dosáhne jiné výtěžnosti. To ale přeci výrobce nemůže vědět, co budete tisknout. Proto jsou jasně dané normy. A když budete tisknout tak, jak je to dáno normou, tak byste toho čísla měl dosáhnout. Jestli tomu Vaše praxe neodpovídá, tak je to spíše problém nereálnosti normy, než že by výrobce přímo lhal.
Odpovědět1 0
"můžeš se pokusit AI přeučit tím, že jí ten konkrétní výsledek začneš označovat za špatný. Někdy to funguje, jindy ne :)"
Přesně tak. Háček ale může být také v tom, jak vyhodnotit, zda ten výsledek byl vůbec špatný nebo dobrý (zda ji má člověk říkat, že to je cílem nebo naopak). Zrovna před pár dny jsem to řešil při programování AI do zjednodušené verze Blackjacku.
Přesně tak. Háček ale může být také v tom, jak vyhodnotit, zda ten výsledek byl vůbec špatný nebo dobrý (zda ji má člověk říkat, že to je cílem nebo naopak). Zrovna před pár dny jsem to řešil při programování AI do zjednodušené verze Blackjacku.
Odpovědět0 0
No je pravda, že tady by bylo lepší použít počítač než konzoli (to spíše pro Commodore 64GS). Upravil jsem to. Díky.
Odpovědět4 0
"Ano, technicky je to sice pravda, ale bylo by fajn k tomu přidat nějaký kontext. "
Ale tento kontext nedává moc smysl. Je snad logické, že se zvyšuje poměr ceny a výkonu, protože zpravidla nová generace přináší vyšší výkon, ale přebírá staré ceny (nejdražší model začíná na podobné ceně jako původní nejdražší model, když přišel na trh, zatímco ten původní zlevnil nebo zmizel z nabídky). A to se tady moc neděje.
Překvapuje mě, že v případě Nvidie se tady pořád nadává, jak se kdysi mainstream kupoval za 4 tisíce, high-end pod 10 a dnes je mainstream za 10 a high-end za 30... ale u procesorů AMD se to zamlčuje? To pochopitelně neznamená, že by Intel nebyl nenažraný. Byl a je. Ty procesory byly drahé, vývoj výrazně ustrnul, roky jsme tu živořili na 2 a 4jádrech, dokud konečně nepřišel Ryzen a nerozvířil totálně zatuchlé vody CPU trhu, to je pochopitelně pravdou. Ale také je pravdou, že výrobci posunuli cenový rozsah do kapánek jiných sfér, což tedy platí především pro AMD. Jasně, že se brutálně zvýšil výkon, to je s vývojem naprosto logické. Tam, kde jsme, jsme měli být už před lety. Ale zatímco dosud se držela cenová rozpětí, to už dnes není pravda. Není to pravda ani u CPU ani u grafických karet.
Ale tento kontext nedává moc smysl. Je snad logické, že se zvyšuje poměr ceny a výkonu, protože zpravidla nová generace přináší vyšší výkon, ale přebírá staré ceny (nejdražší model začíná na podobné ceně jako původní nejdražší model, když přišel na trh, zatímco ten původní zlevnil nebo zmizel z nabídky). A to se tady moc neděje.
Překvapuje mě, že v případě Nvidie se tady pořád nadává, jak se kdysi mainstream kupoval za 4 tisíce, high-end pod 10 a dnes je mainstream za 10 a high-end za 30... ale u procesorů AMD se to zamlčuje? To pochopitelně neznamená, že by Intel nebyl nenažraný. Byl a je. Ty procesory byly drahé, vývoj výrazně ustrnul, roky jsme tu živořili na 2 a 4jádrech, dokud konečně nepřišel Ryzen a nerozvířil totálně zatuchlé vody CPU trhu, to je pochopitelně pravdou. Ale také je pravdou, že výrobci posunuli cenový rozsah do kapánek jiných sfér, což tedy platí především pro AMD. Jasně, že se brutálně zvýšil výkon, to je s vývojem naprosto logické. Tam, kde jsme, jsme měli být už před lety. Ale zatímco dosud se držela cenová rozpětí, to už dnes není pravda. Není to pravda ani u CPU ani u grafických karet.
Odpovědět2 0
Však on nikde nic nevylučuje. Jen říká, že ten pád z 3,5 mld. na 1,3 mld. není snížením příjmů, ale snížením zisku. Což jsou dvě docela odlišné věci. Tím přeci nevylučuje, že se nesnížily i příjmy. Jde o to, že daná čísla se vztahují k zisku a ne k příjmům. Ty mimochodem klesly ze 6,4 na 4,8 mld.
Odpovědět2 1
"se říkalo, že jim vadí časté nabíjení a vybíjení"
Tak to záleží také na konkrétním akumulátoru, kterých je spousta různých typů. Není Li-Ion jako Li-Ion. Jen Li-Ionů jsou desítky, ne-li stovky různých typů a i pokud bereme opravdu velké "rodiny" Li-Ionů, tak i zde jich je asi několik různých, které se výrazně liší svým chemickým složením. Máme tu např. LCO, LMO, NMC, LFP (LiFePo), NCA, LTO... Takže třeba v solárních úložištích se obvykle používá LiFePo, protože jsou relativně levné, mají výrazně větší výdrž (8-12 tisíc cyklů, životnost i přes 15 let), ale zase mají nepříliš vysokou hustotu, proto nejsou vhodné pro EV. Ale třeba Tesla je používá ve svých levných verzích Modelu 3 pro Čínu. Naopak pro EV se obvykle používá NCA a NMC, které mají sice kratší životnost, ale zase mají lepší energetickou hustotu.
Lithiovým článkům vadí především přílišné vybití a přebíjení (nabití na 100%). Ideální je je plně nevybíjet, ale také plně nenabíjet. Třeba můj notebook tak má funkci, kdy se v rámci zvýšení životnosti nabíjí jen do 80 %. Ostatně i elektromobily mají obvykle větší akumulátor, ale část z něj se z tohoto důvodu nevyužívá.
Tak to záleží také na konkrétním akumulátoru, kterých je spousta různých typů. Není Li-Ion jako Li-Ion. Jen Li-Ionů jsou desítky, ne-li stovky různých typů a i pokud bereme opravdu velké "rodiny" Li-Ionů, tak i zde jich je asi několik různých, které se výrazně liší svým chemickým složením. Máme tu např. LCO, LMO, NMC, LFP (LiFePo), NCA, LTO... Takže třeba v solárních úložištích se obvykle používá LiFePo, protože jsou relativně levné, mají výrazně větší výdrž (8-12 tisíc cyklů, životnost i přes 15 let), ale zase mají nepříliš vysokou hustotu, proto nejsou vhodné pro EV. Ale třeba Tesla je používá ve svých levných verzích Modelu 3 pro Čínu. Naopak pro EV se obvykle používá NCA a NMC, které mají sice kratší životnost, ale zase mají lepší energetickou hustotu.
Lithiovým článkům vadí především přílišné vybití a přebíjení (nabití na 100%). Ideální je je plně nevybíjet, ale také plně nenabíjet. Třeba můj notebook tak má funkci, kdy se v rámci zvýšení životnosti nabíjí jen do 80 %. Ostatně i elektromobily mají obvykle větší akumulátor, ale část z něj se z tohoto důvodu nevyužívá.
Odpovědět0 0
Tak rekuperace dobíjením je, tudíž můžeme místo 18 milionů km hovořit třeba o 16 milionech km. Pořád je to řádově více, než kolik je potřeba. 20000 cyklů je fajn, ale není to už něco, na čem by to stálo a padalo. Výhodou by bylo, že by ty baterky měly dlouhý, předlouhý sekundární život. Což by ničemu pochopitelně neškodilo. Nikdo neříká, že to bude špatně, když to tolik vydrží, ale jednoduše to není kriticky potřeba.
Telefon s baterkou na 60 let totiž nikdo nepotřebuje, stejně jako nikdo nepotřebuje, aby mu baterka v EV vydržela 50krát více, než je životnost auta. Důležité je, aby ji (pokud možno) nemusel měnit během životnosti auta, ale není nutné, aby ho to přežilo 50krát.
Telefon s baterkou na 60 let totiž nikdo nepotřebuje, stejně jako nikdo nepotřebuje, aby mu baterka v EV vydržela 50krát více, než je životnost auta. Důležité je, aby ji (pokud možno) nemusel měnit během životnosti auta, ale není nutné, aby ho to přežilo 50krát.
Odpovědět0 0
Tak zrovna tyhle mají vyměnitelnou nádržku odpadního inkoustu. Já měl zatím dvě tiskárny Canonu a pokud si dobře pamatuju, obě přežily přes 4 roky (u jedné vím, kdy dosloužila, u druhé ne, protože ještě jako funkční šla po 4 letech dál). Nicméně je pravdou, že šlo v té době o trochu dražší modely (lehce nad středem nabídky). Každopádně když jsem rozebíral tu jednu, která mi jako vadná zůstala, tak tam by člověk někdy až řekl, že je jednodušší doletět na Mars, než to vyměnit :-)
Odpovědět3 1
"Realita bude taková, že se nebude čekat na uplné vybití."
Tato "realita" na to nemá žádný zásadní vliv (spíše počet cyklů zvýší). Pět nabití 20-100 % (tedy po 80 %) jsou 4 cykly (5×80%) nikoli pět. Takže i s 20 tisíci cykly tu máme dojezd 1000 km na začátku, cca 800 km na konci (protože životností se počítá pád pod 80%). Takže v průměru cca 900 km plus minus něco, spíše tedy minus. 20000×900km = 18 milionů km. Pokud budete nabíjet třeba jen dvě třetiny dojezdu, tak to nenabijete 20tisíckrát, ale 30tisíckrát. Cyklus je celých 100 % (ať už jednou 100 % nebo 10krát 10 %).
18 milionů km je až zbytečně vysoká životnost. Je to pěkné, je tu super, je to fajn, je to ale také zbytečné, vysoce nad to, co je potřeba. A to i když započítáme upcycling. Pokud se např. Tesle opravdu povedlo vyvinout akumulátory, které vydrží ty udávané 2 miliony km (ono i kdyby to byl "jen" 1 mil. km), tak je to násobně více, než bude životnost samotného auta (drtivé většiny z nich). Těch 18 milionů km je nesmysl. Krásný nesmysl, ale pořád nesmysl. I u toho telefonu. Kdybyste ho každý den nabíjel 20-100%, to máme 25 tisíc dní, 68 let. I s degradací baterie by to bylo pořád okolo 60 let. Vy byste používal 60 let starý telefon? K čemu by byla dobrá baterie, která by morální životnost telefonu přežila 10násobně? Smysl vidím v úložištích pro obnovitelné zdroje, buffery pro vyrovnávání špiček... Tam by se něco takového docela hodilo. Ale v běžných produktech? Vždyť by je to s těmi 20 tisíci cykly přežilo 10násobně.
"A nejsem si jistý, když elektromobil brzdí motorem, dobíjí?"
To je snad samozřejmé. Dělají to hybridy, plug-in hybridy, proč by to neměla dělat elektroauta? Proto mají takové spotřeby, které mají. Jinak by to za těch 15-20 kWh/100 km v průměru nejezdilo. Pak by nevznikaly takové paradoxní situace, že EV mají velmi nízké spotřeby ve městě, kde jsou naopak spotřeby spalovacích aut nejvyšší. Rekuperací se u EV získává zpět cca 10-20 % energie (podle toho, zda jde o mimoměstský nebo městský provoz, styl brzda-plyn...), některé zdroje uvádí za nějakých podmínek i přes 25 %, viděl jsem dokonce i 30%. Já bych zůstal střízlivě někde tak kolem 10-15%.
Např. u Volkswagenu ID.R bylo pro projetí Severní smyčky Nürburgringu použito 9,2 % rekuperované energie. A když jsem počítal výsledky, které VW zveřejnilo, tak kolik myslíte, že 500kW auto bude žrát při extrémní jízdě naplno na okruhu? Mnoho lidí by tvrdilo (aniž by si to spočítalo), že při 500kW bude také brát 500kWh/100km. Realita byla s rekuperací 118,8 kWh/100km, průměrně odebíraný výkon pak 244 kW (se započítanou rekuperací, bez ní by to bylo cca 270 kW).
Tato "realita" na to nemá žádný zásadní vliv (spíše počet cyklů zvýší). Pět nabití 20-100 % (tedy po 80 %) jsou 4 cykly (5×80%) nikoli pět. Takže i s 20 tisíci cykly tu máme dojezd 1000 km na začátku, cca 800 km na konci (protože životností se počítá pád pod 80%). Takže v průměru cca 900 km plus minus něco, spíše tedy minus. 20000×900km = 18 milionů km. Pokud budete nabíjet třeba jen dvě třetiny dojezdu, tak to nenabijete 20tisíckrát, ale 30tisíckrát. Cyklus je celých 100 % (ať už jednou 100 % nebo 10krát 10 %).
18 milionů km je až zbytečně vysoká životnost. Je to pěkné, je tu super, je to fajn, je to ale také zbytečné, vysoce nad to, co je potřeba. A to i když započítáme upcycling. Pokud se např. Tesle opravdu povedlo vyvinout akumulátory, které vydrží ty udávané 2 miliony km (ono i kdyby to byl "jen" 1 mil. km), tak je to násobně více, než bude životnost samotného auta (drtivé většiny z nich). Těch 18 milionů km je nesmysl. Krásný nesmysl, ale pořád nesmysl. I u toho telefonu. Kdybyste ho každý den nabíjel 20-100%, to máme 25 tisíc dní, 68 let. I s degradací baterie by to bylo pořád okolo 60 let. Vy byste používal 60 let starý telefon? K čemu by byla dobrá baterie, která by morální životnost telefonu přežila 10násobně? Smysl vidím v úložištích pro obnovitelné zdroje, buffery pro vyrovnávání špiček... Tam by se něco takového docela hodilo. Ale v běžných produktech? Vždyť by je to s těmi 20 tisíci cykly přežilo 10násobně.
"A nejsem si jistý, když elektromobil brzdí motorem, dobíjí?"
To je snad samozřejmé. Dělají to hybridy, plug-in hybridy, proč by to neměla dělat elektroauta? Proto mají takové spotřeby, které mají. Jinak by to za těch 15-20 kWh/100 km v průměru nejezdilo. Pak by nevznikaly takové paradoxní situace, že EV mají velmi nízké spotřeby ve městě, kde jsou naopak spotřeby spalovacích aut nejvyšší. Rekuperací se u EV získává zpět cca 10-20 % energie (podle toho, zda jde o mimoměstský nebo městský provoz, styl brzda-plyn...), některé zdroje uvádí za nějakých podmínek i přes 25 %, viděl jsem dokonce i 30%. Já bych zůstal střízlivě někde tak kolem 10-15%.
Např. u Volkswagenu ID.R bylo pro projetí Severní smyčky Nürburgringu použito 9,2 % rekuperované energie. A když jsem počítal výsledky, které VW zveřejnilo, tak kolik myslíte, že 500kW auto bude žrát při extrémní jízdě naplno na okruhu? Mnoho lidí by tvrdilo (aniž by si to spočítalo), že při 500kW bude také brát 500kWh/100km. Realita byla s rekuperací 118,8 kWh/100km, průměrně odebíraný výkon pak 244 kW (se započítanou rekuperací, bez ní by to bylo cca 270 kW).
Odpovědět0 0
K čemu životnost na 100 tisíc cyklů? Jestli má být jeden cyklus 1000 km, tak k čemu bude komu dobrý akumulátor, aby vydržel na 100 milionů km? No s poklesem kapacity by to bylo 85-90 milionů km. Není to trochu... no trochu dost... overkill?
Nebo u telefonů. Při každodenním nabíjení to máme 100 tisíc dní. K čemu komu bude telefon s baterkou se životností na 274 let?
Nebo u telefonů. Při každodenním nabíjení to máme 100 tisíc dní. K čemu komu bude telefon s baterkou se životností na 274 let?
Odpovědět1 0
To záleží na tom, jak se definují "pořádné" akumulátory.
Odpovědět0 0
Kde jste se dostal k takové informaci? Vždyť na nové verzi fungují i uložené pozice ze staré hry, dokonce vývojáři tvrdí, že lze přepínačem přejít přímo do staré grafiky. Cituji z rozhovoru pro Polygon:
"We're not reverse-engineering it; we're not rebuilding it and trying to make it look and sound like [Diablo 2]. This is [Diablo 2]. [...] It's right there, underneath the surface. The entire simulation, the engine for this game, that lifeblood of this game, is [Diablo 2] right underneath. So there's a toggle switch, a legacy toggle, that when you press the button, you'll see behind the curtains, and there is Diablo 2 in 2D sprites running right there, and you can play the way that you played 20 years ago."
"We're not reverse-engineering it; we're not rebuilding it and trying to make it look and sound like [Diablo 2]. This is [Diablo 2]. [...] It's right there, underneath the surface. The entire simulation, the engine for this game, that lifeblood of this game, is [Diablo 2] right underneath. So there's a toggle switch, a legacy toggle, that when you press the button, you'll see behind the curtains, and there is Diablo 2 in 2D sprites running right there, and you can play the way that you played 20 years ago."
Odpovědět0 0
Samozřejmě, že ne. Opraveno.
Odpovědět0 0
Jj, to je pravda, že tady mohli aspoň ještě jeden rok počkat než se USB-C stane více standardním konektorem (a ideálně přinést USB-C i do telefonu).
Odpovědět0 0
Apple prodává produkty, které se ve výchozím stavu bez přikoupení dalších prvků nedají použít? To nicméně nic nemění na tom, že pokud by se takové auto představilo, budou patrně příplatky opravdu extrémně drahé. Umím si představit, že by se takto např. dala navyšovat kapacita baterky (podobně jako u Tesly, kde jsou některé modely SW omezeny), výkon motoru...
Odpovědět0 0
"jsem si vědom toho, že je to jiná technologie výroby, ale prioritou by podle mě měla být inovace samotného výrobního procesu"
Pokud jste si vědom, že to jsou jiné technologie výroby, proč do toho taháte Nvidii? Samsung prostě nestíhá, s tím Nvidia nic neudělá. Co může udělat, je zadat výroby jiných čipů jinde, kde jsou volné kapacity. A to udělala. Více RTX 3000 není v jejích silách jak ovlivnit, protože ona se samotnou výrobou a výrobním procesem nesouvisí. Nvidia je designér čipu, ne jejich výrobce.
Pokud jste si vědom, že to jsou jiné technologie výroby, proč do toho taháte Nvidii? Samsung prostě nestíhá, s tím Nvidia nic neudělá. Co může udělat, je zadat výroby jiných čipů jinde, kde jsou volné kapacity. A to udělala. Více RTX 3000 není v jejích silách jak ovlivnit, protože ona se samotnou výrobou a výrobním procesem nesouvisí. Nvidia je designér čipu, ne jejich výrobce.
Odpovědět2 1
A jak má Nvidia navýšit kapacitu výroby, když to vyrábí Samsung? Co tu zmůže Nvidia? Samsungu ty továrny, aby stíhal, asi nepostaví :-) Takže aspoň zadala výrobu čipů, které v dnešní situaci vyrobit lze. Nepřijde mi na tom nic takového, proč by se tu kdokoli měl označovat za blbce.
Odpovědět1 1
A co jste tam takového psal? Já se k systému komentářů nedostanu, nemám na něj uživatelská práva.
Odpovědět0 0
"O tomto nás Šurkala presviedča už niekoľko rokov. A miliardy ľudí stále používajú v smartfónoch batérie, ktoré ich udržia nažive 1-2 dni."
Já? Naopak tvrdím, že vývoj akumulátorů je běh na dlouhou trať a to, že vyjde nějaký vědecký článek, který něco zjistí, znamená, že se to ve výrobě objeví tak za 10-15 let. Já za to nemůžu, že ty (a spoustu jiných čtenářů) si tohle překládáš jako "za půl roku je to na trhu". Kdybys věděl, jak funguje věda, tak bys nemohl očekávat, že se ve vědeckých článcích oznámené věci objeví v dohledné době. A to jsem tu říkal už nesčetněkrát. Vědecký článek a komerční produkce jsou dvě naprosto, ale naprosto rozdílné věci. V případě baterek je to prostě dekádu od sebe.
Co se týče výše zmíněných věcí, ty jsou něco jiného, protože to už jsou komerčně ohlášená(!) nasazení (tedy něco, na co pravděpodobně vyšly vědecké články před 10+ lety). Na ten telefon se koná tiskovka dnes (!), ten Mercedes už je objednaný a má být dodán za pár měsíců. Mercedes není žádný startup (je to nejstarší automobilka na světě), aby uváděl nesmyslné předpoklady zvláště v takto krátkém časovém horizontu měsíců. Mnohem větším tajemstvím jsou např. organické akumulátory Mercedesu, které už také mají v prototypech, ale tam i sám Mercedes říká, že to nebude mít doladěné dříve než za 15 let. 15 let! A to už má funkční prototypy. Tady se klidně může stát, že to bude plus minus pár let, možná se to ani nikdy neobjeví, protože se najde nějaký nepřekonatelný problém, ale tohle nemůžeme říci o něčem, co má být dodáno za pár měsíců, to už musí pár let existovat a intenzivně se testovat. To už musí mít vývoj dávno ukončený, má-li to být dodáno v létě.
P.S. Jestli ty telefony nebudou spíše tím, že je lidé používají úplně jinak než tehdy. Zkus telefon používat tak, jak jsi používal hloupý telefon před 15 lety. Týden dáš i s iPhonem SE, natož s něčím, co má baterku 3krát větší. Kapacity baterek jsou proti hloupým telefonům 5násobné. Pravda, jsou i o něco větší, ale rozdíl je to obrovský.
Já? Naopak tvrdím, že vývoj akumulátorů je běh na dlouhou trať a to, že vyjde nějaký vědecký článek, který něco zjistí, znamená, že se to ve výrobě objeví tak za 10-15 let. Já za to nemůžu, že ty (a spoustu jiných čtenářů) si tohle překládáš jako "za půl roku je to na trhu". Kdybys věděl, jak funguje věda, tak bys nemohl očekávat, že se ve vědeckých článcích oznámené věci objeví v dohledné době. A to jsem tu říkal už nesčetněkrát. Vědecký článek a komerční produkce jsou dvě naprosto, ale naprosto rozdílné věci. V případě baterek je to prostě dekádu od sebe.
Co se týče výše zmíněných věcí, ty jsou něco jiného, protože to už jsou komerčně ohlášená(!) nasazení (tedy něco, na co pravděpodobně vyšly vědecké články před 10+ lety). Na ten telefon se koná tiskovka dnes (!), ten Mercedes už je objednaný a má být dodán za pár měsíců. Mercedes není žádný startup (je to nejstarší automobilka na světě), aby uváděl nesmyslné předpoklady zvláště v takto krátkém časovém horizontu měsíců. Mnohem větším tajemstvím jsou např. organické akumulátory Mercedesu, které už také mají v prototypech, ale tam i sám Mercedes říká, že to nebude mít doladěné dříve než za 15 let. 15 let! A to už má funkční prototypy. Tady se klidně může stát, že to bude plus minus pár let, možná se to ani nikdy neobjeví, protože se najde nějaký nepřekonatelný problém, ale tohle nemůžeme říci o něčem, co má být dodáno za pár měsíců, to už musí pár let existovat a intenzivně se testovat. To už musí mít vývoj dávno ukončený, má-li to být dodáno v létě.
P.S. Jestli ty telefony nebudou spíše tím, že je lidé používají úplně jinak než tehdy. Zkus telefon používat tak, jak jsi používal hloupý telefon před 15 lety. Týden dáš i s iPhonem SE, natož s něčím, co má baterku 3krát větší. Kapacity baterek jsou proti hloupým telefonům 5násobné. Pravda, jsou i o něco větší, ale rozdíl je to obrovský.
Odpovědět1 1
No znamená. Protože ukazuje, jak se to vyvinulo (samozřejmě to pro Vás nemusí nic znamenat, pokud Vás taková informace nezajímá, ale třeba mě zajímá hodně). Jak se změnila hustota, jak se změnila cena. Tohle byl takový historický průřez, a to má cenu. Pochopitelně, jak sám říkáte, to, že se to dosud vyvíjelo nějak, nemusí znamenat, že se to tak bude vyvíjet i nadále. Cena lithia roste, to je pravda, ale akumulátory nejsou jen lithium, jeho podíl se různí, existuje mnoho různých typů lithiových akumulátorů. Některým materiálům může cena růst, jiným může nadále klesat. Co z toho ve výsledku vznikne, zda cena poroste nebo klesne, ukáže až čas.
Odpovědět1 1
" Taky to že dosud existoval nějaký trend ve vývoji ceny ani omylem neznamená že bude pokračovat i v budoucnu. "
No však o tom jsem mluvil, že si nemyslím, že by šlo udržet průměrné tempo poklesu i v dalších letech. Také i proto, že jak říkáte, v poslední době pokles zpomalil. I proto jsem nepočítal se čtvrtinovou cenou, ale poloviční.
"Nemohu třeba kalkulovat s vysokou cenou článků v roce 1990 a na konci to srovnávat s jinámi velkými bateriemi které samy o sobě mají jinou cenu a tehdy se nevyráběly."
No ale i to stojí za poklesem té ceny. Při větším objemu výroby se dosahují nižší ceny, stejně tak se toho patrně dosáhlo i změnami složení (kdyby se to nevyvíjelo, tak by se tolik nevyvíjela ani cena). A větší věci mají obecně obvykle menší cenu na jednotku.
"představa že klesnou na 100 je sice hezká ale řekl bych že nepravdivá (na těch 100 by museli být před 7 lety a to nebyly)"
Otázkou je kdy. Jak správně říkáte, tempo poklesu se zpomalilo, takže např. extrapolaci z roku 2005 rozhodně nelze použít (to by už těch 100 bylo překonáno). Nicméně jak vidíme, první akumulátory by hranici 100 USD mohly prolomit v následujícím roce. Máme-li se bavit o průměru, tak takto optimističtí rozhodně být nemůžeme, to bude běh minimálně tak na dalších 5 let, spíše více. Třeba ta modrá čára nyní klesá už jen o 5,5 % ročně (ta by potřebovala tak 12 let - 2017>2029), červená okolo 9 % ročně (cca 6 let - 2019>2025).
No však o tom jsem mluvil, že si nemyslím, že by šlo udržet průměrné tempo poklesu i v dalších letech. Také i proto, že jak říkáte, v poslední době pokles zpomalil. I proto jsem nepočítal se čtvrtinovou cenou, ale poloviční.
"Nemohu třeba kalkulovat s vysokou cenou článků v roce 1990 a na konci to srovnávat s jinámi velkými bateriemi které samy o sobě mají jinou cenu a tehdy se nevyráběly."
No ale i to stojí za poklesem té ceny. Při větším objemu výroby se dosahují nižší ceny, stejně tak se toho patrně dosáhlo i změnami složení (kdyby se to nevyvíjelo, tak by se tolik nevyvíjela ani cena). A větší věci mají obecně obvykle menší cenu na jednotku.
"představa že klesnou na 100 je sice hezká ale řekl bych že nepravdivá (na těch 100 by museli být před 7 lety a to nebyly)"
Otázkou je kdy. Jak správně říkáte, tempo poklesu se zpomalilo, takže např. extrapolaci z roku 2005 rozhodně nelze použít (to by už těch 100 bylo překonáno). Nicméně jak vidíme, první akumulátory by hranici 100 USD mohly prolomit v následujícím roce. Máme-li se bavit o průměru, tak takto optimističtí rozhodně být nemůžeme, to bude běh minimálně tak na dalších 5 let, spíše více. Třeba ta modrá čára nyní klesá už jen o 5,5 % ročně (ta by potřebovala tak 12 let - 2017>2029), červená okolo 9 % ročně (cca 6 let - 2019>2025).
Odpovědět1 1
Ano, 100 USD na kWh se obecně považuje za jakousi magickou hranici k prolomení, aby elektromobily mohly mířit do mainstreamu (to neznamená, že pokryjí low-end). Nezapomínejte na to, že 13% snížení ceny akumulátoru za rok znamená, že za 10 let je ta cena o 75 % nižší. Takže jestli se v roce 2022 dostane na 100USD/kWh, tedy 5000 USD za 50 kWh, tak by v roce 2032 měla být někde okolo 25 USD/kWh, tedy 1250 USD za 50 kWh. Pochopitelně, to platí za předpokladu, že se podaří i dalších 10 let udržet stejný trend poklesu jako v předchozích 30 letech. Což já bych byl osobně v tomto poněkud skeptický.
Nesmíme zapomínat také na to, že to je cena za články, ale ne za akumulátor, takže ve skutečnosti to bude spíše dvojnásobek. Nicméně, i kdyby to místo čtvrtiny byla jen polovina, tak už to začíná být snesitelnější, obzvlášť když uvážíme, kolik věcí bude potřeba vyměnit na spalovacím motoru (zejména, jde-li o naftový). V tom je ta baterka trochu zajímavější, protože člověk dokáže dle zbývající kapacity lépe odhadnout, kdy ji bude potřeba vyměnit. U vylítaného turbodieselu to je mnohdy jedno nečekané desetitisícové překvapení za druhým.
Nesmíme zapomínat také na to, že to je cena za články, ale ne za akumulátor, takže ve skutečnosti to bude spíše dvojnásobek. Nicméně, i kdyby to místo čtvrtiny byla jen polovina, tak už to začíná být snesitelnější, obzvlášť když uvážíme, kolik věcí bude potřeba vyměnit na spalovacím motoru (zejména, jde-li o naftový). V tom je ta baterka trochu zajímavější, protože člověk dokáže dle zbývající kapacity lépe odhadnout, kdy ji bude potřeba vyměnit. U vylítaného turbodieselu to je mnohdy jedno nečekané desetitisícové překvapení za druhým.
Odpovědět2 6
I u nás se už nabídka rozšiřuje. Skladem najdeme většinu typů GeForce. Zatímco před pár dny člověk nenalezl skladově dostupnou jedinou výkonnější grafiku, teď jich je několik desítek. Ceny jsou pořád šílené, ale už jde vidět místy poklesy. Např. RTX 3070 byla včera za 50 tisíc, dnes je k sehnání i pod 40. RTX 3060 je za 26 tisíc, RTX 2060 za 18 tisíc, GTX 1650 spadla z 11 na 9 tisíc, atd...
Odpovědět0 0
Neřekl bych, že je na tom Apple s opravitelností nějak zásadně hůře než jiné značky. Alespoň u iPhonů lze vyměnit většinu věcí, které by běžný uživatel potřeboval a mohl chtít vyměnit (baterku, displej) a které životnost iPhonu prodlouží. Když k tomu připočteme pravidelné updaty iOS po několik let, tak jsou to právě iPhony, které mají z telefonů asi nejdelší životnost a po výměně baterky není problém se second handem. I telefon z roku 2015 má stále nejaktuálnější iOS a kvůli tomu, že Apple byl vždycky vyšší mainstream a high-end, i na dnešní dobu má takový telefon solidní výkon.
Souhlasím nicméně s tím, že problém bude patrně s úložištěm, ta jsou tam velmi často dost malá a 16GB iPhone bez karty bude skoro pro všechny málo (např. mně osobně absence slotu v telefonech nevadí, i kdybych ho měl, tak ho nechci používat, ale proto také kupuji telefony s větší interní pamětí). Pro zajímavost, Galaxy S6 z téže doby (2015) oficiálně skončil na Androidu 7 (v některých zemích měl prý dostat i osmičku, ale nevím, zda ji dostal nebo ne). Ať tak či onak, dnes je Android 11.
MacBooky, to je horší, tam by i člověk mohl chtít něco vylepšit (např. RAM/SSD), ale je to opravdu slepenec připájených dílů, kde se v podstatě jakýkoli upgrade rovná novému přístroji (nicméně opět bych neřekl, že ostatní výrobci jsou na tom poslední dobou zásadně lépe - už i tam se dává napevno stále více součástek a v tomto nám dost applovatí).
Souhlasím nicméně s tím, že problém bude patrně s úložištěm, ta jsou tam velmi často dost malá a 16GB iPhone bez karty bude skoro pro všechny málo (např. mně osobně absence slotu v telefonech nevadí, i kdybych ho měl, tak ho nechci používat, ale proto také kupuji telefony s větší interní pamětí). Pro zajímavost, Galaxy S6 z téže doby (2015) oficiálně skončil na Androidu 7 (v některých zemích měl prý dostat i osmičku, ale nevím, zda ji dostal nebo ne). Ať tak či onak, dnes je Android 11.
MacBooky, to je horší, tam by i člověk mohl chtít něco vylepšit (např. RAM/SSD), ale je to opravdu slepenec připájených dílů, kde se v podstatě jakýkoli upgrade rovná novému přístroji (nicméně opět bych neřekl, že ostatní výrobci jsou na tom poslední dobou zásadně lépe - už i tam se dává napevno stále více součástek a v tomto nám dost applovatí).
Odpovědět4 1
Tak najít se dají. Třeba v Polsku v obchodech seženete většinu typů GeForce RTX 3000 skladem (nicméně, naposledny jsem nenašel třeba 3060 Ti), dokonce i mezi výrobci si můžete vybírat. Ale ty ceny... Ty jsou prostě strašné (a i proto ještě zůstávají skladem).
Odpovědět0 0
"spotify nic o 20% nepise ani netvrdi v zadnem ze svych videi"
A on snad někdo někde tvrdil, že to tvrdí Spotify? Záleží na tom, kdo to tvrdí? Mění to nějak význam? Když tu bude tvrdit Spotify, tak to bude mít jiný význam, než když to bude tvrdit někdo jiný? Ten článek má dva zdroje, které doplňují různé informace, ozdrojováno to je. Cožpak já můžu za to, že jste se zasekl na jednom zdroji?
"Mohl bych vasi polemiku nad overovanim zdroju otocit a ptat se, zda ma ctenar po precteni clanku jit do slovniku pojmu a pidit se po alternativnich vyznamech slova provize v kontextu spojenem s producenty hudby."
Proto jsem to na základě Vaší připomínky napsal explicitně, aby k tomu nedocházelo. Nic to ale nemění na tom, že ty věty byly napsány logicky správně a zájmena se vztahovala k výši odměny pro autora, ne pro společnost. Zda to je či není autorský web, nic nemění na významu slov. Ta slova budou mít stejný význam zde, na autorském webu, v bulvárním časopise, knize i v magazínu o zdravé stravě.
A on snad někdo někde tvrdil, že to tvrdí Spotify? Záleží na tom, kdo to tvrdí? Mění to nějak význam? Když tu bude tvrdit Spotify, tak to bude mít jiný význam, než když to bude tvrdit někdo jiný? Ten článek má dva zdroje, které doplňují různé informace, ozdrojováno to je. Cožpak já můžu za to, že jste se zasekl na jednom zdroji?
"Mohl bych vasi polemiku nad overovanim zdroju otocit a ptat se, zda ma ctenar po precteni clanku jit do slovniku pojmu a pidit se po alternativnich vyznamech slova provize v kontextu spojenem s producenty hudby."
Proto jsem to na základě Vaší připomínky napsal explicitně, aby k tomu nedocházelo. Nic to ale nemění na tom, že ty věty byly napsány logicky správně a zájmena se vztahovala k výši odměny pro autora, ne pro společnost. Zda to je či není autorský web, nic nemění na významu slov. Ta slova budou mít stejný význam zde, na autorském webu, v bulvárním časopise, knize i v magazínu o zdravé stravě.
Odpovědět2 1
"Zdroje jsou od toho, aby byly prochazeny, takze ano, ja to mam ve zvyku. Viz vyse." "když ji napíšu podle jiné stránky, tak naprosto tatáž slova nebudou dávat smysl a věta bude nesrozumitelná?"
Ano, zdroje mají být procházeny, ale nijak to nemůže změnit význam věty. Může to ovlivnit důvěryhodnost a podobné věci, ale nemůže to ovlivnit význam slov. Ostatně jste si asi nejprve přečetl článek a až pak zdroj. To jako vážně chcete říci, že přečtete větu a význam slov se později mění podle toho, jaký zdroj je na konci? To snad nemůžete myslet vážně. Jako když se napíše "Ráno pršelo", tak až dojdete ke zdroji, tak najednou pochopíte, že "ráno pršelo" neznamená, že "ráno pršelo", ale že s jiným zdrojem slova "ráno pršelo" znamenají, že "na snídani bude bábovka"? To jako fakt?
Význam slov se přeci nemůže měnit dle zdroje. Kdo určí ten smysl? Když 20% provizi napíše Spotify, tak to bude mít význam 20%? Když to napíše RIAA, bude 20% stále mít význam 20% nebo to bude bábovka? Když to bude průzkum nějaké statistické společnosti, bude to 20% nebo bábovka? Do kdy bude 20% stále 20% a odkdy se z 20% stává bábovka? Kdo to rozhodne? Vy? Kdo rozhoduje o významu slov? Nějaká komise EU? Věta nemůže měnit svůj smysl podle zdroje.
"Slovo "provize" pro mne znamena to, co si ukousnou jini nez penize doputuji zdroji."
Já mohu za to, jak Vy chápete význam slova provize? Souhlasím s tím, že většinou je to v tom smyslu, v jakém to říkáte. Vůbec nic proti tomu. Nicméně u autorské práce jsou obvykle "commission structures" psány ve vztahu k autorovi (ale i tam jsou výjimky). A ty věty byly docela jasně poskládány tak, že se pořád mluvilo o tom "kolik dostane autor". Já opravdu nemohu za to, že Vy si do zájmen dosazujete jiné věci, než tam mají být. Implicitně to bylo napsáno dobře. Očividně to někomu nestačí, no tak jsem to pro jistotu napsal explicitně.
Ano, zdroje mají být procházeny, ale nijak to nemůže změnit význam věty. Může to ovlivnit důvěryhodnost a podobné věci, ale nemůže to ovlivnit význam slov. Ostatně jste si asi nejprve přečetl článek a až pak zdroj. To jako vážně chcete říci, že přečtete větu a význam slov se později mění podle toho, jaký zdroj je na konci? To snad nemůžete myslet vážně. Jako když se napíše "Ráno pršelo", tak až dojdete ke zdroji, tak najednou pochopíte, že "ráno pršelo" neznamená, že "ráno pršelo", ale že s jiným zdrojem slova "ráno pršelo" znamenají, že "na snídani bude bábovka"? To jako fakt?
Význam slov se přeci nemůže měnit dle zdroje. Kdo určí ten smysl? Když 20% provizi napíše Spotify, tak to bude mít význam 20%? Když to napíše RIAA, bude 20% stále mít význam 20% nebo to bude bábovka? Když to bude průzkum nějaké statistické společnosti, bude to 20% nebo bábovka? Do kdy bude 20% stále 20% a odkdy se z 20% stává bábovka? Kdo to rozhodne? Vy? Kdo rozhoduje o významu slov? Nějaká komise EU? Věta nemůže měnit svůj smysl podle zdroje.
"Slovo "provize" pro mne znamena to, co si ukousnou jini nez penize doputuji zdroji."
Já mohu za to, jak Vy chápete význam slova provize? Souhlasím s tím, že většinou je to v tom smyslu, v jakém to říkáte. Vůbec nic proti tomu. Nicméně u autorské práce jsou obvykle "commission structures" psány ve vztahu k autorovi (ale i tam jsou výjimky). A ty věty byly docela jasně poskládány tak, že se pořád mluvilo o tom "kolik dostane autor". Já opravdu nemohu za to, že Vy si do zájmen dosazujete jiné věci, než tam mají být. Implicitně to bylo napsáno dobře. Očividně to někomu nestačí, no tak jsem to pro jistotu napsal explicitně.
Odpovědět1 1
Znovu, souhlasím s tím, že tam jistý vliv neléčení jiných nemocí bude. Otázkou je, jak velký je. Protože když se podívám na statistiky, tak vidím něco jiného.
https://www.zonerama.com/Mino21/Album/7103319?secret=7064ce0a95734f12ad994b6158c01f66R8Nwi4G925
Tady jsem si nedávno hrál s grafem. Počty infekcí covidu jsem normalizoval tak, aby minimum infekcí (nula) bylo v minimu úmrtí (1917) a maximum infekcí (88843) zhruba v maximu úmrtí (4229). Nevím, co tam vidíte Vy, ale rok 2020 měl naprosto typický průběh úmrtnosti až do září (byl tam trochu výkyv nahoru i v srpnu). A pak tam vidím jasný nárůst počtu infekcí (zelená křivka), který o týden později dost věrně kopíruje celkový počet úmrtí (černá křivka).
Kdyby to byly dvě třetiny, proč by to tak věrně kopírovalo? Týden po začátku infekcí to začne růst, zastaví se to týden poté, co kulminuje počet infekcí, a začne to výrazně klesat zase týden poté, co začne klesat počet infekcí. K zastavení poklesu mrtvých zase dojde týden poté, co přestane klesat počet infekcí a zas to roste nahoru s týdenním zpožděním, jak roste počet infekcí. Ale jasně, lidé, kterým byla odepřena péče, sedí denně u Excelu a rozhodují se umřít podle toho, zda je to už dostatečně nahoře nebo ne :-) Já neříkám, že se s těmi úmrtími nečachruje, tohle je klidně možné, také může jít mnohdy jen o JPP popíračů covidu, ale tohle je statistika, na kterou takové čachry nemají vliv.
A především ten kopeček v říjnu/listopadu tímto nevysvětlíte. Koncem listopadu se péče odpírala méně? Bylo snad nějak zásadně lepší počasí? Tak proč to tak výrazně spadlo? Proč ten nárůst kopíruje infekce covidu? Proč strmý nárůst začal týden po infekcích? Proč se zastavil týden po infekcích? Proč to začalo klesat týden po infekcích? Proč se pokles zastavil týden po infekcích?
Třeba v listopadu skutečně vidíme, že to nekleslo až tak výrazně, jak by mělo, takže zde mohou být ti Vaši lidé, protože teprve zde jsou očividně lidé navíc. Nicméně v celkovém součtu tu hovoříme tak o pár stovkách lidí, možná tisícovce lidí, kteří tam statisticky nesedí při 25 tisících mrtvých.
Tady ještě s 2ýdenním klouzavým průměrem, aby se to vyhladilo a lépe ukázalo trend.
https://www.zonerama.com/Mino21/Album/7104240?secret=8c55ade50e3b4c4a9ad5534fb057d759rvG91L0J91
https://www.zonerama.com/Mino21/Album/7103319?secret=7064ce0a95734f12ad994b6158c01f66R8Nwi4G925
Tady jsem si nedávno hrál s grafem. Počty infekcí covidu jsem normalizoval tak, aby minimum infekcí (nula) bylo v minimu úmrtí (1917) a maximum infekcí (88843) zhruba v maximu úmrtí (4229). Nevím, co tam vidíte Vy, ale rok 2020 měl naprosto typický průběh úmrtnosti až do září (byl tam trochu výkyv nahoru i v srpnu). A pak tam vidím jasný nárůst počtu infekcí (zelená křivka), který o týden později dost věrně kopíruje celkový počet úmrtí (černá křivka).
Kdyby to byly dvě třetiny, proč by to tak věrně kopírovalo? Týden po začátku infekcí to začne růst, zastaví se to týden poté, co kulminuje počet infekcí, a začne to výrazně klesat zase týden poté, co začne klesat počet infekcí. K zastavení poklesu mrtvých zase dojde týden poté, co přestane klesat počet infekcí a zas to roste nahoru s týdenním zpožděním, jak roste počet infekcí. Ale jasně, lidé, kterým byla odepřena péče, sedí denně u Excelu a rozhodují se umřít podle toho, zda je to už dostatečně nahoře nebo ne :-) Já neříkám, že se s těmi úmrtími nečachruje, tohle je klidně možné, také může jít mnohdy jen o JPP popíračů covidu, ale tohle je statistika, na kterou takové čachry nemají vliv.
A především ten kopeček v říjnu/listopadu tímto nevysvětlíte. Koncem listopadu se péče odpírala méně? Bylo snad nějak zásadně lepší počasí? Tak proč to tak výrazně spadlo? Proč ten nárůst kopíruje infekce covidu? Proč strmý nárůst začal týden po infekcích? Proč se zastavil týden po infekcích? Proč to začalo klesat týden po infekcích? Proč se pokles zastavil týden po infekcích?
Třeba v listopadu skutečně vidíme, že to nekleslo až tak výrazně, jak by mělo, takže zde mohou být ti Vaši lidé, protože teprve zde jsou očividně lidé navíc. Nicméně v celkovém součtu tu hovoříme tak o pár stovkách lidí, možná tisícovce lidí, kteří tam statisticky nesedí při 25 tisících mrtvých.
Tady ještě s 2ýdenním klouzavým průměrem, aby se to vyhladilo a lépe ukázalo trend.
https://www.zonerama.com/Mino21/Album/7104240?secret=8c55ade50e3b4c4a9ad5534fb057d759rvG91L0J91
Odpovědět0 0
Pojďme si to rozebrat "...nemá jak ovlivnit, kolik dostane samotný umělec. To [kolik dostane samotný umělec] už je záležitostí jeho smlouvy s vydavatelstvím. Tyto provize [kolik dostane samotný umělec] údajně obvykle činí 20 %, takže pro umělce zbude nějakých 13 %." Dle mého názoru je tam souslednost těch vět docela jasná, řekl bych, že funkce zájmen ve větě (jako to a tyto) je všeobecně známá, nahrazují předchozí podstatná jména a větné celky, aby se nemusela do zblbnutí opakovat a nenapadlo mě, že to někdo implicitně napsáno nepochopí. Ale to se stává. Co je při tvorbě věty jasné pro mě, nemusí být jasné pro někoho jiného. Tak jsem to tedy poupravil a napsal to explicitně, aby to bylo více jasné.
Ono je to i tím, že jako autor pracuji u mnoha společností v podstatě celý život a snad až na jednu jedinou výjimku se vždycky udávají provize pro autora, nikoli pro agenturu, a jde obvykle o docela malá čísla. 100% provize pro autora lze najít snad jen u Print on Demand produktů, kdy agentura dostává peníze za produkt a autor za dílo na něm.
"O 20% pise az autor clanku na techexplore, ale nikde zase neuvadi zdroj ani zadne dalsi podrobnosti."
Ale jak tohle souvisí se srozumitelností textu? Zdroj informace ovlivňuje srozumitelnost věty? Když tu větu napíšu podle spotify.com, tak to srozumitelné bude, a když ji napíšu podle jiné stránky, tak naprosto tatáž slova nebudou dávat smysl a věta bude nesrozumitelná? To má čtenář procházet zdroje a podle toho, kde najde informaci, se rozhodovat, zda dané větě bude či nebude rozumět, ačkoli věta bude totožná?
Ono je to i tím, že jako autor pracuji u mnoha společností v podstatě celý život a snad až na jednu jedinou výjimku se vždycky udávají provize pro autora, nikoli pro agenturu, a jde obvykle o docela malá čísla. 100% provize pro autora lze najít snad jen u Print on Demand produktů, kdy agentura dostává peníze za produkt a autor za dílo na něm.
"O 20% pise az autor clanku na techexplore, ale nikde zase neuvadi zdroj ani zadne dalsi podrobnosti."
Ale jak tohle souvisí se srozumitelností textu? Zdroj informace ovlivňuje srozumitelnost věty? Když tu větu napíšu podle spotify.com, tak to srozumitelné bude, a když ji napíšu podle jiné stránky, tak naprosto tatáž slova nebudou dávat smysl a věta bude nesrozumitelná? To má čtenář procházet zdroje a podle toho, kde najde informaci, se rozhodovat, zda dané větě bude či nebude rozumět, ačkoli věta bude totožná?
Odpovědět2 1
Nikoli provize pro vydavatelství, ale provize pro umělce je 20 %. 0,66*0,2 = 0,13. Nějak to upravím, ať je to více jasné.
Odpovědět2 0
"Po odepření "neakutní" péče nenastane smrt HNED."
Ale no tak. To je jasné, že nenastane HNED. Nikdo to tu také netvrdí. Ale asi také to nepočká přesně půl roku u všech nemocí přesně do okamžiku, kdy začnou růst covidová čísla. Jenže půl roku jaksi nikomu odepření péče nevadilo a nerozhodl se kvůli tomu předčasně zemřít.
To jako opravdu všechny nemoci si počkají půl roku na mlhu v říjnu a pak začnou lidi kosit jednoho po druhém? Jasně, že tam bude jistý vliv, ten nikdo nepopírá, ale neudělá to takový nárůst (když do srpna byly nárůsty nulové). To se odepření péče projeví jen na podzim? Na jaře a v létě kvůli tomu nikdo neumřel, ale s první mlhou se všichni rozhodnou umřít? Pokud byste měl pravdu, pak by tam nebyla taková závislost na počtech případů a v prosinci by umíralo podobně lidí jako v říjnu a listopadu.
Ale no tak. To je jasné, že nenastane HNED. Nikdo to tu také netvrdí. Ale asi také to nepočká přesně půl roku u všech nemocí přesně do okamžiku, kdy začnou růst covidová čísla. Jenže půl roku jaksi nikomu odepření péče nevadilo a nerozhodl se kvůli tomu předčasně zemřít.
To jako opravdu všechny nemoci si počkají půl roku na mlhu v říjnu a pak začnou lidi kosit jednoho po druhém? Jasně, že tam bude jistý vliv, ten nikdo nepopírá, ale neudělá to takový nárůst (když do srpna byly nárůsty nulové). To se odepření péče projeví jen na podzim? Na jaře a v létě kvůli tomu nikdo neumřel, ale s první mlhou se všichni rozhodnou umřít? Pokud byste měl pravdu, pak by tam nebyla taková závislost na počtech případů a v prosinci by umíralo podobně lidí jako v říjnu a listopadu.
Odpovědět0 0
"Já NEJSEM novinář, alébržto soukromý občan. Tak nějak mě neváže kodex novináře."
To vůbec nic nemění na tom, že pokud chcete kritizovat nějaký čin, tak byste ho v prvé řadě neměl sám dělat a ještě se k němu hlásit.
"a k odepření péče došlo už na jaře."
No a není vidět, že by se nějak dramaticky zvýšila úmrtnost. Do září se nijak nezvýšila, ačkoli sám hovoříte o odepírání péče (sám si argumentačně pod sebou podřezáváte větev). Proč se ti lidé rozhodli houfně umírat až tehdy, když byla dosažena vysoká čísla infekcí (tedy až po půl roce), a ne tehdy, když byla odepřena péče?
"Možná by nařízení respektovalo více lidí, kdyby nebyla tak totálně chaotická. A kdyby sami "zodpovědní" neukazovali, že na ně naprosto nevěří."
To, že jsou chaotická, na tom se shodneme. To, že by politici měli jít sami příkladem, je také rozhodně pravdou. To ale zase nic nemění na tom, že by se lidé neměli rozhodovat dodržovat jen to, co se jim hodí. Je zajímavé, že politikům vyčítáte, že sami nesplňují nařízení, která dávají (káží vodu, pijí víno), ale u Vás samotného jste v pohodě s tím, že si zkreslujete fakta, jak se Vám to hodí, zatímco jiným to vytýkáte (také kážete vodu a pijete víno). Zameťte si nejprve před vlastním prahem.
"Lidé, kteří mají k dispozici veškerá čísla a údaje očividně VĚDÍ, že riziko přenosu je tam naprosto směšné."
Kteří lidé? Vy ta čísla máte, že to tak tvrdíte? Dobře vidíme, že ani odborníci na základě stejných dat nejsou schopni přijít ke stejným závěrům. Jak si můžete být tak jistý, že zrovna ti Vaši odborníci mají pravdu? Kdo o tom rozhodl? Vy?
To vůbec nic nemění na tom, že pokud chcete kritizovat nějaký čin, tak byste ho v prvé řadě neměl sám dělat a ještě se k němu hlásit.
"a k odepření péče došlo už na jaře."
No a není vidět, že by se nějak dramaticky zvýšila úmrtnost. Do září se nijak nezvýšila, ačkoli sám hovoříte o odepírání péče (sám si argumentačně pod sebou podřezáváte větev). Proč se ti lidé rozhodli houfně umírat až tehdy, když byla dosažena vysoká čísla infekcí (tedy až po půl roce), a ne tehdy, když byla odepřena péče?
"Možná by nařízení respektovalo více lidí, kdyby nebyla tak totálně chaotická. A kdyby sami "zodpovědní" neukazovali, že na ně naprosto nevěří."
To, že jsou chaotická, na tom se shodneme. To, že by politici měli jít sami příkladem, je také rozhodně pravdou. To ale zase nic nemění na tom, že by se lidé neměli rozhodovat dodržovat jen to, co se jim hodí. Je zajímavé, že politikům vyčítáte, že sami nesplňují nařízení, která dávají (káží vodu, pijí víno), ale u Vás samotného jste v pohodě s tím, že si zkreslujete fakta, jak se Vám to hodí, zatímco jiným to vytýkáte (také kážete vodu a pijete víno). Zameťte si nejprve před vlastním prahem.
"Lidé, kteří mají k dispozici veškerá čísla a údaje očividně VĚDÍ, že riziko přenosu je tam naprosto směšné."
Kteří lidé? Vy ta čísla máte, že to tak tvrdíte? Dobře vidíme, že ani odborníci na základě stejných dat nejsou schopni přijít ke stejným závěrům. Jak si můžete být tak jistý, že zrovna ti Vaši odborníci mají pravdu? Kdo o tom rozhodl? Vy?
Odpovědět0 0
"Ano, i já si vybírám, které údaje se mi hodí do krámu. Ale ONI TAKY."
Ale no tak. Když on, tak já taky? Tohle je poněkud dětinské chování, ne? Nechtěl byste raději argumentovat jako dospělý člověk a nepoužívat frázi typickou pro 5leté děti? Pokud se chováte jak oni, tak jakým právem někoho kritizujete? Jak můžete kritizovat něco, co jste sám dobrovolně přiznal, že děláte taky? Kritizujte, když se budete chovat lépe než oni. Ukažte, že jste lepší. Ale kritizovat a prohlašovat, že děláte stejné špatné věci, které kritizujete u ostatních... to je opravdu divné.
"Kolik lidí úěkně jak ovečky poslechlo a následně zemřeli na původně léčitelné problémy?"
To je těžko odhadnout a jistě tam bude nemalé množství takových lidí. Nicméně, když se podíváte na statistiky, je vidět, že zvýšená úmrtnost kopíruje míru detekovaných infekcí. Asi nebudeme tvrdit, že se lidé dívají na statistiky infekcí covidu, a když uvidí vysoké číslo, tak si řeknou: "Jo, teď je to dost vysoko, dneska by to šlo". A umřou. Nebo naopak: " Teď je to nízko, tak já počkám, možná to příští týden bude výš a umřu pak." To by byla tuze velká náhoda. Případy, kdy lidé umřeli kvůli strachu z covidu, nenavštívili doktora, nebo se jim nedostalo kvůli tomu dostatečné péče, i dle mého názoru existují, ale i tak mi to vychází, že covid je na tom řádově hůře.
Pokud se Vám úmrtnost pořád drží dost stabilně určité výše, tak 50% výkyvy nahoru a dolů prostě nebudou tím, že v říjnu/listopadu se tyto případy rozhodnou umřít, ale v prosinci už ne a v lednu už zase jo.
"Na to, že po odpírání lékařské péče zařve hafo lidí upozornila spousta doktorů a byla nazvána šarlatány. "
No ono kdyby lidé ta nařízení nebojkotovali, tak by nejspíš asi nemuselo být tolik lidí v nemocnicích s covidem a na to odpírání lékařské péče by v takové míře nemuselo dojít.
To, že by se celá situace dala zvládnout lépe, na tom se jistě shodneme. A stejně jako Vy se obávám, kam dospěje společnost poté, jak budeme fungovat v příštích letech.
Ale no tak. Když on, tak já taky? Tohle je poněkud dětinské chování, ne? Nechtěl byste raději argumentovat jako dospělý člověk a nepoužívat frázi typickou pro 5leté děti? Pokud se chováte jak oni, tak jakým právem někoho kritizujete? Jak můžete kritizovat něco, co jste sám dobrovolně přiznal, že děláte taky? Kritizujte, když se budete chovat lépe než oni. Ukažte, že jste lepší. Ale kritizovat a prohlašovat, že děláte stejné špatné věci, které kritizujete u ostatních... to je opravdu divné.
"Kolik lidí úěkně jak ovečky poslechlo a následně zemřeli na původně léčitelné problémy?"
To je těžko odhadnout a jistě tam bude nemalé množství takových lidí. Nicméně, když se podíváte na statistiky, je vidět, že zvýšená úmrtnost kopíruje míru detekovaných infekcí. Asi nebudeme tvrdit, že se lidé dívají na statistiky infekcí covidu, a když uvidí vysoké číslo, tak si řeknou: "Jo, teď je to dost vysoko, dneska by to šlo". A umřou. Nebo naopak: " Teď je to nízko, tak já počkám, možná to příští týden bude výš a umřu pak." To by byla tuze velká náhoda. Případy, kdy lidé umřeli kvůli strachu z covidu, nenavštívili doktora, nebo se jim nedostalo kvůli tomu dostatečné péče, i dle mého názoru existují, ale i tak mi to vychází, že covid je na tom řádově hůře.
Pokud se Vám úmrtnost pořád drží dost stabilně určité výše, tak 50% výkyvy nahoru a dolů prostě nebudou tím, že v říjnu/listopadu se tyto případy rozhodnou umřít, ale v prosinci už ne a v lednu už zase jo.
"Na to, že po odpírání lékařské péče zařve hafo lidí upozornila spousta doktorů a byla nazvána šarlatány. "
No ono kdyby lidé ta nařízení nebojkotovali, tak by nejspíš asi nemuselo být tolik lidí v nemocnicích s covidem a na to odpírání lékařské péče by v takové míře nemuselo dojít.
To, že by se celá situace dala zvládnout lépe, na tom se jistě shodneme. A stejně jako Vy se obávám, kam dospěje společnost poté, jak budeme fungovat v příštích letech.
Odpovědět4 0
Stačí se podívat na statistiky mrtvých. Okolo 25 tisíc mrtvých lidí navíc není zas až tak málo. Mně se také nelíbí některé věci, kam to všechno směřuje, ale 25 tisíc lidí je prostě dost. Jestli v ČR dlouhodobě průměrně umírá 2100 lidí týdně a od října 2020 tu máme bez přestávky 3000-4200 lidí za týden, tak to moc nevypadá jako vylhaná pandemie. To kolik lidí má umřít, když ani 45-100% nárůst počtu mrtvých nestačí?
Odpovědět6 0
Já by řekl, že je naprosto, ale naprosto zásadní rozdíl mezi slovními spojeními BUDE MÍT a MÁ, nemyslíte? Pokud si dobře pamatuji, tak Tesla nikdy žádný autopilot Level 5 nepředstavila. Vy o nějakém víte? Jako opravdu o nějakém, kde řekla, tady tohle auto na trhu má aktivního autopilota Level 5?
Odpovědět2 0
Kdy Musk tvrdil, že to má Level 5?
Odpovědět0 0
Co brání armádě jiných lidí být v roli Muska?
Odpovědět0 0
"dostatečné množství dostupných článků v použitelním stavu pro další nasazení ... větší/dostatečné množství pro secondhand se dá očekávat až při větším počtu BEV ;)"
Plná elektromobilita. Tzn. 6 mil. aut. Rok 2070. Na buffery potřebujeme tak 2 % baterek. Ze 120 tisíc aut. No i kdyby, zaokrouhleme to na 150 tisíc aut. Fakt si myslíte, že např. mezi lety 2060 a 2070 nebude vyřazeno 150 tisíc EV, aby se nenašlo dost baterek pro tyto buffery? Ročně se u nás vyřadí 300 tisíc aut, to jsou 3 miliony za 10 let. Ne vše bude v té době EV, ale je jasné, že těch EV/hybridů tam bude hodně. Opravdu hodně. Milion to klidně bude (EV + poměrně hybridy, třeba PHEV = 0,2 EV). Opakuji... potřebujeme baterky ze 150 tisíc EV. Vyřadíme ekvivalent milionu, potřebujeme 150 tisíc. A toto číslo bude spíše nižší, protože tu budou pořád nabíječky, které využijí nové a nikoli upcyclované baterky, pořád tu budou nabíječky pomalé bez větších bufferů. Toto číslo (150 tisíc) platí jen při výhradním nabíjení na rychlonabíječkách. I kdybyste úplně vypustil nabíječky bez větších bufferů, zakázal byste použití nových článků v bufferech a ještě to pro jistotu zdvojnásobil, pořád máte 300 tisíc proti milionu. Takže je tu pořád dost baterek pro další použití. Jenže ono to pro ty rychlonabíječky bude spíše pod 100 tisíci z výše zmíněných důvodů.
"budu se opakovat energetika si na průměry nehraje"
Proto jsem také to číslo speciálně pro Vás zdvojnásobil, abyste byl spokojen. Jinak bych neměl 150 tisíc, ale 75 tisíc. Vyřazených aut budeme mít milion. Jasně, budou tu ještě nákladní a užitkové vozy, které také potřebují nabíjení. Takže počet nabíječek bude větší. No ale s tím nám současně vzroste i počet vyřazených baterek, takže jsme zase tam, kde jsme byli. Z vyřazených aut získáme několikanásobně více baterek, než kolik jich budou potřebovat buffery pro jejich nabíjení, které jsou ekvivalentem asi 2 % toho, co je v těch autech. Jak se to nedá pokrýt, když Vám po silnicích bude jezdit 50krát tolik, co potřebujete? Jasně, ten počet narůstá a chvíli trvá, než se to vyřadí, takže je to mnohem méně, pořád to jsou ale násobky. Je overkill nabufferovat to na celý den. Buffer slouží k vyrovnávání, ne k primárnímu nabíjení.
"fakt se dá pokrýt poptávka jen z vyřazených baterií ? "
On někdo říkal, že se má pokrývat JEN z vyřazených baterií? Kdo to řekl?
"tak to bez chytrého manažmentu(který bude určovat řidičům, kde budou nabíjet) a nutnosti mít všechno online nepůjde .. "
Zase, bavíme se tady o roce 2070. Propána, už dnes je všechno připojeno na Internet, každé nové auto má eSIM, některá auta se umí sama zaparkovat. To si jako myslíte, že v roce 2070 si nezvládnou naplánovat, kdy, kde se nabít, případně se sama připojit k nabíječce? Se podívejte, jaké byly technologie v roce 1970 a jaké jsou dnes. To je 50 let. Podívejte se na Škodu 100 z té doby a na dnešní auta. Tehdy jste mě pevnou linku, dnes máte mobilní telefon s výkonem, který se tehdy nezdál ani superpočítačům. Tehdy jste byl borec, když jste měl aspoň ČB televizi, natož barevnou, dnes máte ohebné, průhledné OLED displeje.
"i v soukromém sektoru to budují pomocí dotací a pro Stát to taky budují převážně samostatné subjekty na základě výběrových řízení"
Benzinky se budují pro stát? Na základě výběrových řízení?
Plná elektromobilita. Tzn. 6 mil. aut. Rok 2070. Na buffery potřebujeme tak 2 % baterek. Ze 120 tisíc aut. No i kdyby, zaokrouhleme to na 150 tisíc aut. Fakt si myslíte, že např. mezi lety 2060 a 2070 nebude vyřazeno 150 tisíc EV, aby se nenašlo dost baterek pro tyto buffery? Ročně se u nás vyřadí 300 tisíc aut, to jsou 3 miliony za 10 let. Ne vše bude v té době EV, ale je jasné, že těch EV/hybridů tam bude hodně. Opravdu hodně. Milion to klidně bude (EV + poměrně hybridy, třeba PHEV = 0,2 EV). Opakuji... potřebujeme baterky ze 150 tisíc EV. Vyřadíme ekvivalent milionu, potřebujeme 150 tisíc. A toto číslo bude spíše nižší, protože tu budou pořád nabíječky, které využijí nové a nikoli upcyclované baterky, pořád tu budou nabíječky pomalé bez větších bufferů. Toto číslo (150 tisíc) platí jen při výhradním nabíjení na rychlonabíječkách. I kdybyste úplně vypustil nabíječky bez větších bufferů, zakázal byste použití nových článků v bufferech a ještě to pro jistotu zdvojnásobil, pořád máte 300 tisíc proti milionu. Takže je tu pořád dost baterek pro další použití. Jenže ono to pro ty rychlonabíječky bude spíše pod 100 tisíci z výše zmíněných důvodů.
"budu se opakovat energetika si na průměry nehraje"
Proto jsem také to číslo speciálně pro Vás zdvojnásobil, abyste byl spokojen. Jinak bych neměl 150 tisíc, ale 75 tisíc. Vyřazených aut budeme mít milion. Jasně, budou tu ještě nákladní a užitkové vozy, které také potřebují nabíjení. Takže počet nabíječek bude větší. No ale s tím nám současně vzroste i počet vyřazených baterek, takže jsme zase tam, kde jsme byli. Z vyřazených aut získáme několikanásobně více baterek, než kolik jich budou potřebovat buffery pro jejich nabíjení, které jsou ekvivalentem asi 2 % toho, co je v těch autech. Jak se to nedá pokrýt, když Vám po silnicích bude jezdit 50krát tolik, co potřebujete? Jasně, ten počet narůstá a chvíli trvá, než se to vyřadí, takže je to mnohem méně, pořád to jsou ale násobky. Je overkill nabufferovat to na celý den. Buffer slouží k vyrovnávání, ne k primárnímu nabíjení.
"fakt se dá pokrýt poptávka jen z vyřazených baterií ? "
On někdo říkal, že se má pokrývat JEN z vyřazených baterií? Kdo to řekl?
"tak to bez chytrého manažmentu(který bude určovat řidičům, kde budou nabíjet) a nutnosti mít všechno online nepůjde .. "
Zase, bavíme se tady o roce 2070. Propána, už dnes je všechno připojeno na Internet, každé nové auto má eSIM, některá auta se umí sama zaparkovat. To si jako myslíte, že v roce 2070 si nezvládnou naplánovat, kdy, kde se nabít, případně se sama připojit k nabíječce? Se podívejte, jaké byly technologie v roce 1970 a jaké jsou dnes. To je 50 let. Podívejte se na Škodu 100 z té doby a na dnešní auta. Tehdy jste mě pevnou linku, dnes máte mobilní telefon s výkonem, který se tehdy nezdál ani superpočítačům. Tehdy jste byl borec, když jste měl aspoň ČB televizi, natož barevnou, dnes máte ohebné, průhledné OLED displeje.
"i v soukromém sektoru to budují pomocí dotací a pro Stát to taky budují převážně samostatné subjekty na základě výběrových řízení"
Benzinky se budují pro stát? Na základě výběrových řízení?
Odpovědět0 0
Prostě "giveaway" akce. Akorát v tomto případě falešná.
Odpovědět2 0
Vypadl mi tam dvojnásobek. Pošle kryptoměnu s tím, že mu má poslat zpět dvakrát tolik, co zaslal. Což se pochopitelně nestane.
Odpovědět1 0
"může mít i něco společného s kultem osobnosti kolem Muska"
Tohle ale zdaleka není jen případ Muska (ten je jen jeden z nejčastějších cílů). Na totožný trik se zdvojnásobením kryptoměny byly použity falešné účty vydávající se za mnoho jiných lidí, dokonce i firmy.
Tohle ale zdaleka není jen případ Muska (ten je jen jeden z nejčastějších cílů). Na totožný trik se zdvojnásobením kryptoměny byly použity falešné účty vydávající se za mnoho jiných lidí, dokonce i firmy.
Odpovědět2 0
"hrozí riziko, že si vylobbují taková pravidla, aby domácí nabíjení vyšlo na podobné peníze, aby to nutilo využívat veřejné nabíječky a nebo "nekonečný" přísun dotací formou jakou platíme třeba ČT nebo rozhlas ;)"
Jasně, nic proti tomu. Tohoto se bojím taky. Souhlasím.
"jde o to, že je to stále čas navíc a čas jsou peníze > vždy to bude žrát víc času .. dokud nebude autonomní připojení/bezdrát "
Bezdrát je už také častější. Mnohé elektrické platformy už to mají i zabudované a počítají s tím. VW má projekt autonomního připojení, ale nevím nevím, zda z toho bude i něco praktického (spousta věcí vypadá dobře na papíře a pak se to nedostane do praxe). Ideální by byl bezdrát na sídlištích (lidé by aspoň parkovali přesně, nebyly by všude stojánky), ale zase je otázkou, jak by to fungovalo v zimě. Na druhou stranu, u nás v poslední době je sníh na zemi parkovišť tak 10 dní v roce. Tady pod okny mého domu většina parkovacích míst snad sníh ani ještě nikdy neviděla, protože než tam stihne nějaký napadat, už tam stojí jiné auto. Dost dobře si to umím představit v podzemních garážích. Nakonec by to mohlo být i komfortnější než tankování. Otázkou je pochopitelně ta cena. S tou naprosto souhlasím, že levné to bohužel nebude.
"a to opravdu budou čekat desítky let na výběhové baterie a nebo si raději koupí ihned nové levnější se s vhodnější konstrukcí pro daný účel ?"
To je zajímavé. Tak nejprve, když se to hodí, baterka v EV vydrží tři roky, ale když přijde na přetřes jejich druhotné použití v nabíječkách, tak to budou desítky let? Tak kolik to teda vydrží? Nikdo přeci netvrdí, že naprosto všechny nabíječky budou v bufferech využívat jen a pouze výběhové akumulátory. Ale částečné řešení to je. Nebuďte takový extrémista. Všechno nebo nic. Já jen říkám, že ekologický dopad se dá snížit i používáním výběhových akumulátorů, ale tím přeci neříkám, že se budou používat jen a pouze ty.
"bude potřeba vybudovat víc nabiječek než je vozidel"
Ale vždyť ne každá nabíječka musí mít buffer ve stovkách kWh. Stojánek na sídlišti, který Vám tam napere 3,7 kW, nepotřebuje žádný obří vyrovnávací akumulátor. A rychlonabíječky? Jednoduchá matematika. Pokud bychom vzali třeba 350kW nabíječky, tak poněvadž jedno auto znamená průměrně 350-400W zátěž (kdyby bylo připojeno 365/24/7), tak pro 6 milionů aut potřebujete 6000 takových nabíječek. Samozřejmě musíme počítat s tím, že bude dobré mít nějakou rezervu pro špičky, kdy bude zájem větší, a také rezervu pro to, aby nedocházelo k souběhu více aut, která prostě jen ve stejný čas přijedou na stejné místo. Takže řekněme dvojnásobek, 12000? Každá s 500 kWh? Obvykle se to totiž projektuje na 1,5 hodiny. Kdybychom to chtěli udělat z vyřazených akumulátorů, tak být to z 50kWh EV, to máme ze 120 tisíc EV. Něco se vyřadí a nebude způsobilé, tak řekněme ekvivalent 150 tisíc? Když to budou pomalejší nabíječky, tak jich bude více, ale zase buffer bude menší (pořád se to projektuje na 1,5 hodiny), takže rychlost nabíjení s celkovou globální velikostí bufferů nijak nepohne. Na každé EV tak potřebujete 600-1200Wh buffer, kdybyste chtěl využívat jen a pouze bufferované rychlonabíječky. Takže potřeba akumulátorů se Vám zvýší asi tak o 1-2 % v porovnání s tím, co potřebují EV. Více nepotřebujete, protože to byste měl nabíječky, na kterých by nebyla auta. Neměla by tam proč být, když by byla už nabita.
Na druhou stranu je jasné, že díky mnoha jiným nabíječkám (pomalejším, u obchodů, práce, domu, vlastní ze soláru,...) bude tato potřeba pro 350kW nabíječky nižší. Nemá smysl vybudovat 6 milionů takových nabíječek, když víme, že při 350kW nabíjení EV stráví na nabíječce 0,1% času. To by se pak nabíjelo jen každé tisící připojené auto.
"nejsme schopni vybudovat a udržovat věci pro základní potřeby (viz dálnice apod.) a najednou nikdo nevidí problém v hi-tech masivní a extrémně drahé infrastruktuře"
Tak ono je to dáno také tím, že dálnice buduje stát. Tohle bude přeci záležitost z mnohem větší části v soukromém sektoru. Takže tento argument mi přijde být trochu....
Jasně, nic proti tomu. Tohoto se bojím taky. Souhlasím.
"jde o to, že je to stále čas navíc a čas jsou peníze > vždy to bude žrát víc času .. dokud nebude autonomní připojení/bezdrát "
Bezdrát je už také častější. Mnohé elektrické platformy už to mají i zabudované a počítají s tím. VW má projekt autonomního připojení, ale nevím nevím, zda z toho bude i něco praktického (spousta věcí vypadá dobře na papíře a pak se to nedostane do praxe). Ideální by byl bezdrát na sídlištích (lidé by aspoň parkovali přesně, nebyly by všude stojánky), ale zase je otázkou, jak by to fungovalo v zimě. Na druhou stranu, u nás v poslední době je sníh na zemi parkovišť tak 10 dní v roce. Tady pod okny mého domu většina parkovacích míst snad sníh ani ještě nikdy neviděla, protože než tam stihne nějaký napadat, už tam stojí jiné auto. Dost dobře si to umím představit v podzemních garážích. Nakonec by to mohlo být i komfortnější než tankování. Otázkou je pochopitelně ta cena. S tou naprosto souhlasím, že levné to bohužel nebude.
"a to opravdu budou čekat desítky let na výběhové baterie a nebo si raději koupí ihned nové levnější se s vhodnější konstrukcí pro daný účel ?"
To je zajímavé. Tak nejprve, když se to hodí, baterka v EV vydrží tři roky, ale když přijde na přetřes jejich druhotné použití v nabíječkách, tak to budou desítky let? Tak kolik to teda vydrží? Nikdo přeci netvrdí, že naprosto všechny nabíječky budou v bufferech využívat jen a pouze výběhové akumulátory. Ale částečné řešení to je. Nebuďte takový extrémista. Všechno nebo nic. Já jen říkám, že ekologický dopad se dá snížit i používáním výběhových akumulátorů, ale tím přeci neříkám, že se budou používat jen a pouze ty.
"bude potřeba vybudovat víc nabiječek než je vozidel"
Ale vždyť ne každá nabíječka musí mít buffer ve stovkách kWh. Stojánek na sídlišti, který Vám tam napere 3,7 kW, nepotřebuje žádný obří vyrovnávací akumulátor. A rychlonabíječky? Jednoduchá matematika. Pokud bychom vzali třeba 350kW nabíječky, tak poněvadž jedno auto znamená průměrně 350-400W zátěž (kdyby bylo připojeno 365/24/7), tak pro 6 milionů aut potřebujete 6000 takových nabíječek. Samozřejmě musíme počítat s tím, že bude dobré mít nějakou rezervu pro špičky, kdy bude zájem větší, a také rezervu pro to, aby nedocházelo k souběhu více aut, která prostě jen ve stejný čas přijedou na stejné místo. Takže řekněme dvojnásobek, 12000? Každá s 500 kWh? Obvykle se to totiž projektuje na 1,5 hodiny. Kdybychom to chtěli udělat z vyřazených akumulátorů, tak být to z 50kWh EV, to máme ze 120 tisíc EV. Něco se vyřadí a nebude způsobilé, tak řekněme ekvivalent 150 tisíc? Když to budou pomalejší nabíječky, tak jich bude více, ale zase buffer bude menší (pořád se to projektuje na 1,5 hodiny), takže rychlost nabíjení s celkovou globální velikostí bufferů nijak nepohne. Na každé EV tak potřebujete 600-1200Wh buffer, kdybyste chtěl využívat jen a pouze bufferované rychlonabíječky. Takže potřeba akumulátorů se Vám zvýší asi tak o 1-2 % v porovnání s tím, co potřebují EV. Více nepotřebujete, protože to byste měl nabíječky, na kterých by nebyla auta. Neměla by tam proč být, když by byla už nabita.
Na druhou stranu je jasné, že díky mnoha jiným nabíječkám (pomalejším, u obchodů, práce, domu, vlastní ze soláru,...) bude tato potřeba pro 350kW nabíječky nižší. Nemá smysl vybudovat 6 milionů takových nabíječek, když víme, že při 350kW nabíjení EV stráví na nabíječce 0,1% času. To by se pak nabíjelo jen každé tisící připojené auto.
"nejsme schopni vybudovat a udržovat věci pro základní potřeby (viz dálnice apod.) a najednou nikdo nevidí problém v hi-tech masivní a extrémně drahé infrastruktuře"
Tak ono je to dáno také tím, že dálnice buduje stát. Tohle bude přeci záležitost z mnohem větší části v soukromém sektoru. Takže tento argument mi přijde být trochu....
Odpovědět0 0
"špičky budou na 100%, protože v daný moment nebudou moct dobít pomalu doma a kolik bude BEV s velkým dojezdem i mezi střední vrstvou ?"
Že to nebude jednoduché a bezproblémové, to je jasné. Nikdo neříká, že bude.
"jakmile se BEV vnutí i lidem, kteří jezdí, tak to bude ještě horší "
A proč mi to pořád dokola říkáte? V tomhle jsem s Vámi přeci souhlasil už mnohokrát.
"prostě to někdo musí zaplatit tečka"
Ano, musí. Ostatně už dnes jsou mnohé rychlonabíječky drahé jak blázen. Na druhou stranu je to i tím, že se teprve buduje konkurenční prostředí, které to může zase trochu uklidnit a ceny poněkud srovnat. Takový bordel, jaký je v tom teď, nemůže trvat dlouho.
"nemusí jít o "zdraví" řešil i jiné události a to už mohou být jiné kilometry"
Tak pak máte tu rychlonabíječku. A také, než Vy si koupíte elektromobil, nemyslíte, že bude infratruktura i technologie na trochu jiné úrovni než dnes?
"btw o kolik ty buffery prodraží nabíječky a kdo to zaplatí a jaký to bude mít dopad na "ekologii" ;) "
Vzhledem k tomu, kolik se na tom stojanu za dobu životnosti nabije, tak to budou desetníky na kWh, max. koruna. Nula to zdaleka není, ale dvakrát draží ty náklady také nebudou. Zaplatí to pochopitelně řidič, kdo jiný? Co se týče ekologie, to je otázkou. Mnohé firmy ale k bufferům využívají i vyřazené akumulátory z EV, takže v podstatě žádné nové akumulátory (články) nevznikají. Jen se odloží jejich recyklace do období, kdy bude nejspíše zase o trošku efektivnější a levnější. To zas tak hrozné není. Zdaleka to ale neplatí pro všechny, to je jasné.
Že to nebude jednoduché a bezproblémové, to je jasné. Nikdo neříká, že bude.
"jakmile se BEV vnutí i lidem, kteří jezdí, tak to bude ještě horší "
A proč mi to pořád dokola říkáte? V tomhle jsem s Vámi přeci souhlasil už mnohokrát.
"prostě to někdo musí zaplatit tečka"
Ano, musí. Ostatně už dnes jsou mnohé rychlonabíječky drahé jak blázen. Na druhou stranu je to i tím, že se teprve buduje konkurenční prostředí, které to může zase trochu uklidnit a ceny poněkud srovnat. Takový bordel, jaký je v tom teď, nemůže trvat dlouho.
"nemusí jít o "zdraví" řešil i jiné události a to už mohou být jiné kilometry"
Tak pak máte tu rychlonabíječku. A také, než Vy si koupíte elektromobil, nemyslíte, že bude infratruktura i technologie na trochu jiné úrovni než dnes?
"btw o kolik ty buffery prodraží nabíječky a kdo to zaplatí a jaký to bude mít dopad na "ekologii" ;) "
Vzhledem k tomu, kolik se na tom stojanu za dobu životnosti nabije, tak to budou desetníky na kWh, max. koruna. Nula to zdaleka není, ale dvakrát draží ty náklady také nebudou. Zaplatí to pochopitelně řidič, kdo jiný? Co se týče ekologie, to je otázkou. Mnohé firmy ale k bufferům využívají i vyřazené akumulátory z EV, takže v podstatě žádné nové akumulátory (články) nevznikají. Jen se odloží jejich recyklace do období, kdy bude nejspíše zase o trošku efektivnější a levnější. To zas tak hrozné není. Zdaleka to ale neplatí pro všechny, to je jasné.
Odpovědět0 0
Já ale neříkám, že se to týká všech. Proto jsem také napsal, že to záleží na konkrétní farmě. Ty emise by mě tak zajímaly.
Odpovědět0 0
Těchto studií jsou mraky a dle posledních údajů je to pro Bitcoin nějakých 120 TWh ročně, takže téměř spotřeba dvou ČR. S emisemi to nemusí být až tak hrozné, protože se těží zejména tam, kde je k dispozici nadbytečná a levná (a ve výsledku zpravidla docela čistá) energie. To ale záleží na konkrétní farmě, některé jsou třeba u velkých vodních přehrad, geotermálních elektráren...
Odpovědět0 0
Jj, také jsem na to téma viděl několik přednášek. Ono především ověření konceptu v laboratoři a komerční výroba jsou dvě naprosto, ale naprosto odlišné věci. To si tady spousta lidí neuvědomuje. Mezi tím je ještě mnoho dalšího vývoje, testů dalších vlastností, spolehlivosti, úřednický šiml (certifikace,...), pak je potřeba najít investora, postavit/upravit pro to továrnu, produkce ověřovací série, testy dalších prototypů, marketing, rozjetí finální výroby... A to jsem toho ještě spoustu vynechal.
Tohle jsou při velkých projektech, jako např. nové baterky, prostě záležitosti na desítku let. Ostatně to jde vidět i na projektech na Kickstarteru. Kolikrát jde o relativně jednoduché ptákovinky a stejně od prezentace prototypu na Kickstarteru do rozjetí finální výroby to mnohdy trvá 1-2 roky, přitom je už v podstatě hotovo. A tady by někteří chtěli baterky, kde se teprve zjistilo, že nějaké sloučeniny nějak drží energii, do půl roku na trhu.
Tohle jsou při velkých projektech, jako např. nové baterky, prostě záležitosti na desítku let. Ostatně to jde vidět i na projektech na Kickstarteru. Kolikrát jde o relativně jednoduché ptákovinky a stejně od prezentace prototypu na Kickstarteru do rozjetí finální výroby to mnohdy trvá 1-2 roky, přitom je už v podstatě hotovo. A tady by někteří chtěli baterky, kde se teprve zjistilo, že nějaké sloučeniny nějak drží energii, do půl roku na trhu.
Odpovědět1 0
Možná se jen špatně díváte. Jaké to mělo mít vlastnosti? 1,8 TB na jednom disku? Mělo to být přepisovatelné?... Takové produkty nemají moc význam pro běžného spotřebitele, pro něj jsou optická média mrtvá, idea archivace začíná u nulové archivace a končí u NASu a cloudu.
Nicméně pokud se bavíme o korporátním trhu a archivaci, tam je to něco jiného. Pro zajímavost, Sony vyvinulo a už od roku 2014 prodává optické disky s kapacitou 300 GB, které prodává ve formě cartridge s kapacitou do 1,2 TB (přepisovatelné) a 1,5 TB (write-only). Spolu s Panasonicem pak vývoj pokračoval, nejprve na kapacitu 3,3 TB (11 disků), nyní dokonce 5,5 TB (11 500GB optických disků). Jestli chcete, máte možnost si to koupit. 5,5TB verze vyjde na 7000 Kč. Bohužel čtecí mechanika stojí jak nové auto.
Nicméně pokud se bavíme o korporátním trhu a archivaci, tam je to něco jiného. Pro zajímavost, Sony vyvinulo a už od roku 2014 prodává optické disky s kapacitou 300 GB, které prodává ve formě cartridge s kapacitou do 1,2 TB (přepisovatelné) a 1,5 TB (write-only). Spolu s Panasonicem pak vývoj pokračoval, nejprve na kapacitu 3,3 TB (11 disků), nyní dokonce 5,5 TB (11 500GB optických disků). Jestli chcete, máte možnost si to koupit. 5,5TB verze vyjde na 7000 Kč. Bohužel čtecí mechanika stojí jak nové auto.
Odpovědět0 1
Ty buffery u velmi rychlých nabíječek (200kW+) bývají mnohdy v řádu několika stovek kWh. Shell teď testuje 350-360kWh buffery, Northvolt má 320kWh buffer, Electrify America 350 kWh. Obvykle buffery spolknou energii na cca 1,5 hodiny nabíjení při plném výkonu (např. 120kW nabídne 160 kWh, 50kW má 75 kWh...). To je málo a neřeší to celkové odběry? Což ale neznamená, že nejsou i nabíječky takřka bez bufferu.
Odpovědět0 0
Proboha, ten buffer tam přeci není proto, aby se z toho nabíjelo celé auto. Ten je tam právě pro to vyrovnávání špiček, aby byl co nejvíce konstantní odběr. Když tam přijede někdo, kdo neumí rychlé nabíjení, tak se auto nabíjí ze sítě a ještě se nabíjí i buffer. Když přijede někdo, kdo umí rychlejší nabíjení, tak se nabíjí ze sítě i z bufferu. Odběr ze sítě je plus minus stejný. Špička se nekoná, nebo alespoň ne tak dramatická. Každopádně je jasné, že tohle nemůže fungovat s dnešním rozvrstvením elektráren a už vůbec ne, až se tu zavře většina uhelných elektráren. Ale půlka EV na silnicích je u nás záležitost tak 35-40 let. Kdo ví, co se do té doby stane a kolikrát se překope energetická koncepce EU a ČR.
Odpovědět0 0
"tím chci říct, že když má někdo výrazně větší spotřebu s moderním ICEV, tak by měl výrazně vyšší spotřebu i s BEV při stejném jízdním stylu"
No však ano, přesně o to mi také jde. Já nechápu, proč mi to předsouváte, když přesně to se Vám snažím říci. Tohle je na palici :-) Používám data skutečných lidí, kteří s těmi auty jezdí ve skutečném provozu. A kteří zapisují skutečné kilometry a to, kolik dotankovali/nabili. Vždyť mi sám podporujete to, co Vám říkám. Jasně, že jízdní styl se projeví, jasně, že nahuštění gum se projeví... Ale to se přeci projeví u ICE i u BEV. Takže proč bychom nemohli vzít tato data z reality, když jsou pro ICE i BEV zkreslená stejně? Navíc jsou mnohem přesnější než papírová data. Že Vy dokážete jezdit (a já taky), neznamená, že to obecně odpovídá realitě.
"s ICEV si nemohu zajet natankovat v noci ? :)"
Proč byste nemohl? To přeci nikdo neřekl. Ale pokud mají lidé možnost nabíjet v noci, tak je naprosto jasné, že zastoupení těch, kteří v noci nabíjí, a těch, kteří v noci tankují, bude výrazně odlišný.
"nejde mi o nějaký průměr, ale o ty špičky a to prostě "levně" vyřešit nejde a jestli se "národ" rozhodne na začátku prázdnin vyrazit k moři"
Tady je právě otázkou, jaká ta špička bude. Čím rychlejší nabíjení, tím větší pravděpodobnost většího bufferu v nabíječce. Takže paradoxně ty nejrychlejší nabíječky mohou být tou nejmenší nárazovou zátěží (nejstálejší zátěží). Každopádně souhlasím s tím, že ty dovolené nebudou jednoduché a tam je potřeba, aby se to tak politicky netlačilo, protože ta infrastruktura to při takovém tlačení fakt nedá.
"teď je nabíječek v poměru k počtu BEV strašně moc a i tak se mi stává, že čekám a to mimo špičku .. "
To je dáno především tím, že je zde obvykle malý počet stojanů, tudíž je větší pravděpodobnost souběhu více aut. Statistika. Dejte ke každé nabíječce o jeden stojan více a procento těchto problémů se sníží více, než je nárůst počtu stojanů. Když budete mít dvě nabíječky, každá se dvěma stojany, bude často problém (jedna bude obsazena, druhá bude volná a naopak). Udělejte jednu nabíječku se 4 stojany a bude to méně časté. Rozmístěte stejný počet tankovacích stojanů jako dnes tak, aby na každé benzince byl jeden dva (tedy více benzinek s menším počtem stojanů na každé) a při stejném celkovém počtu stojanů Vám také vzniknou pěkné fronty. Přestože se to natankuje za pár minut.
"když většina veřejných nabíječek bude do cca 3kW(tohle jediný rozumný scénář)"
Ano, na nabíječky na parkovištích je 3 kW více než dost. Auto se totiž nabíjí, když se na jeho nabíjení obvykle nečeká. Během pracovní doby tam máte 120-150 km k dobru. Patrně to auto tam bude dvě třetiny doby stát, aniž by se nabíjelo.
"tohle bude muset někdo majitelům někdo zaplatit"
Tak vlastní řešení si majitelé platí sami. Někdo zaplatí tu elektřinu. Ale uvědomte si, že když tuto roli bufferu převezmou uživatelé, tak se o to nemusí starat společnosti, ty tak nemusí mít s elektromobilitou takové náklady.
"ale mohl cestou zajet k pumpě a za pár minut odjet s plnou"
Jasně, v tomhle bude ICE lepší, to se nikdo nepře. Ale asi se Vám běžně nestane, že přijedete s baterkou téměř na nule, zrovna v ten den dojde k vážnému úrazu a dojezd nebude stačit do nejbližší nemocnice, ne? To chcete jezdit přes půl republiky? Z většiny míst najdete nemocnici tak do 30 km, na to Vám stačí tak 6 kWh. Na té 50kW nabíječce máte za 12 minut, jakou hodinu? Přeci nepotřebujete plnou baterku, abyste dojel do pár km vzdálené nemocnice, ne? A existují i sanitky.
No však ano, přesně o to mi také jde. Já nechápu, proč mi to předsouváte, když přesně to se Vám snažím říci. Tohle je na palici :-) Používám data skutečných lidí, kteří s těmi auty jezdí ve skutečném provozu. A kteří zapisují skutečné kilometry a to, kolik dotankovali/nabili. Vždyť mi sám podporujete to, co Vám říkám. Jasně, že jízdní styl se projeví, jasně, že nahuštění gum se projeví... Ale to se přeci projeví u ICE i u BEV. Takže proč bychom nemohli vzít tato data z reality, když jsou pro ICE i BEV zkreslená stejně? Navíc jsou mnohem přesnější než papírová data. Že Vy dokážete jezdit (a já taky), neznamená, že to obecně odpovídá realitě.
"s ICEV si nemohu zajet natankovat v noci ? :)"
Proč byste nemohl? To přeci nikdo neřekl. Ale pokud mají lidé možnost nabíjet v noci, tak je naprosto jasné, že zastoupení těch, kteří v noci nabíjí, a těch, kteří v noci tankují, bude výrazně odlišný.
"nejde mi o nějaký průměr, ale o ty špičky a to prostě "levně" vyřešit nejde a jestli se "národ" rozhodne na začátku prázdnin vyrazit k moři"
Tady je právě otázkou, jaká ta špička bude. Čím rychlejší nabíjení, tím větší pravděpodobnost většího bufferu v nabíječce. Takže paradoxně ty nejrychlejší nabíječky mohou být tou nejmenší nárazovou zátěží (nejstálejší zátěží). Každopádně souhlasím s tím, že ty dovolené nebudou jednoduché a tam je potřeba, aby se to tak politicky netlačilo, protože ta infrastruktura to při takovém tlačení fakt nedá.
"teď je nabíječek v poměru k počtu BEV strašně moc a i tak se mi stává, že čekám a to mimo špičku .. "
To je dáno především tím, že je zde obvykle malý počet stojanů, tudíž je větší pravděpodobnost souběhu více aut. Statistika. Dejte ke každé nabíječce o jeden stojan více a procento těchto problémů se sníží více, než je nárůst počtu stojanů. Když budete mít dvě nabíječky, každá se dvěma stojany, bude často problém (jedna bude obsazena, druhá bude volná a naopak). Udělejte jednu nabíječku se 4 stojany a bude to méně časté. Rozmístěte stejný počet tankovacích stojanů jako dnes tak, aby na každé benzince byl jeden dva (tedy více benzinek s menším počtem stojanů na každé) a při stejném celkovém počtu stojanů Vám také vzniknou pěkné fronty. Přestože se to natankuje za pár minut.
"když většina veřejných nabíječek bude do cca 3kW(tohle jediný rozumný scénář)"
Ano, na nabíječky na parkovištích je 3 kW více než dost. Auto se totiž nabíjí, když se na jeho nabíjení obvykle nečeká. Během pracovní doby tam máte 120-150 km k dobru. Patrně to auto tam bude dvě třetiny doby stát, aniž by se nabíjelo.
"tohle bude muset někdo majitelům někdo zaplatit"
Tak vlastní řešení si majitelé platí sami. Někdo zaplatí tu elektřinu. Ale uvědomte si, že když tuto roli bufferu převezmou uživatelé, tak se o to nemusí starat společnosti, ty tak nemusí mít s elektromobilitou takové náklady.
"ale mohl cestou zajet k pumpě a za pár minut odjet s plnou"
Jasně, v tomhle bude ICE lepší, to se nikdo nepře. Ale asi se Vám běžně nestane, že přijedete s baterkou téměř na nule, zrovna v ten den dojde k vážnému úrazu a dojezd nebude stačit do nejbližší nemocnice, ne? To chcete jezdit přes půl republiky? Z většiny míst najdete nemocnici tak do 30 km, na to Vám stačí tak 6 kWh. Na té 50kW nabíječce máte za 12 minut, jakou hodinu? Přeci nepotřebujete plnou baterku, abyste dojel do pár km vzdálené nemocnice, ne? A existují i sanitky.
Odpovědět0 0
Osobně si myslím, že tak rychlý zákaz spalovacích aut je nesmysl. Na druhou stranu to se obvykle netýká hybridů, takže ono to nemusí být zas až tak hrozné a stačí, aby to auto bylo elektrifikované, ale nemusí být plně elektrické. Obvykle je to zákaz neelektrifikovaných aut, ale ne prodej jen čistě elektrických. Nicméně i tak tu máme pár států, které chtějí vyloženě 100% BEV. A to jsem tedy opravdu zvědav, jak to chtějí zvládnout.
V ČR se ročně prodá téměř 300 tisíc vozů. Hodně, ale stále je to přes 20 let na kompletní výměnu vozového parku, a to jen za předpokladu, že by lidé kupovali BEV tak rychle, jak dnes kupují ICE. Což se asi ani navzdory zákazům nestane. Spíše můžeme čekat, že v posledním roce, kdy to bude možné, nakoupí ve větším hybridy, pluginy a nikdy je nebudou nabíjet. U nás to dříve než v roce 2035 asi nebude, takže plná elektromobilita v tom nejoptimističtějším případě by mohla být tak 2055? Reálněji tak 2075, a to ještě za předpokladu, že nebude žádný průšvih. Což asi bude. Takže se toho asi nikdo z nás ani nedožije.
"jelikož lidé ve městech nemají možnost si vyhodit z okna prodlužovačku"
Proč všichni chcete házet prodlužky z oken? To koho zas napadla taková pitomost, že se o tom pořád mluví? Hotová infrastruktura nebude hned, ale už nyní je myslím v EU zákon, že novostavby musí mít u určitého počtu parkovacích míst nabíjecí konektor. Sídliště se postupně renovují a než tu budeme mít plnou elektromobilitu, tak se překopou minimálně jednou. A asi těžko to bude bez nabíječek, protože na to by už EU v budoucnu asi ani nepřispěla.
"nabíjet z veřejného osvětlení" je také nesmysl"
Zajímavé, že ve světě to funguje, ale je to nesmysl. Smyslem přeci není rvát do toho 50 kW, aby to auto bylo po příjezdu z práce nabité za 7 minut a pak tam 15 hodin zbytečně stálo nabité na konektoru. Tady stačí velmi pomalé nabíjení, a to proto, že to auto stojí na nabíječce, ale na jeho nabíjení se nečeká. I těch superpomalých 3,7 kW, které je většinou základem, je tak 3krát rychlejší, než je potřeba. Také není potřeba nabíjet všechna auta hned jak se připojí. Je přeci rok 2021, všecko je chytré a fakt není důvod ta auta nabíjet od 17:00 do 20:00 ve špičce, aby pak v noci nikdo nenabíjel. Jedno se může nabíjet od 22:00 do 1:00, další od 1:00 do 4:00, další od 4:00 do 7:00... A máme nabita 3 auta a navíc vyrovnáváme spotřebu, protože je nabíjíme v noci, kdy je energie nadbytek. Tedy o to méně bude potřeba je nabíjet v noci.
Oblíbený argument "co když budu potřebovat někam rychle zajet?" Tak jednak je tu pořád rychlonabíječka. Za další, kolikrát se stane, že přijdete domů s prázdnou baterkou (obzvlášť když ji relativně pravidelně dobíjíte - při dojíždění do práce to bude stačit vychytat tak... jednou týdně?) a kolikrát se stane, že zrovna jako na potvoru bude potřeba někam jet a zrovna jako na potvoru na Vás vyjde pozdější termín v rozvrhu? A i pokud se něco takového stane, tak tu je pořád rychlonabíječka. Nebo Vy snad běžně dojíždíte s tak prázdnou nádrží, že už ani na benzinku nedojedete? Proč byste to měl najednou dělat s BEV?
V ČR se ročně prodá téměř 300 tisíc vozů. Hodně, ale stále je to přes 20 let na kompletní výměnu vozového parku, a to jen za předpokladu, že by lidé kupovali BEV tak rychle, jak dnes kupují ICE. Což se asi ani navzdory zákazům nestane. Spíše můžeme čekat, že v posledním roce, kdy to bude možné, nakoupí ve větším hybridy, pluginy a nikdy je nebudou nabíjet. U nás to dříve než v roce 2035 asi nebude, takže plná elektromobilita v tom nejoptimističtějším případě by mohla být tak 2055? Reálněji tak 2075, a to ještě za předpokladu, že nebude žádný průšvih. Což asi bude. Takže se toho asi nikdo z nás ani nedožije.
"jelikož lidé ve městech nemají možnost si vyhodit z okna prodlužovačku"
Proč všichni chcete házet prodlužky z oken? To koho zas napadla taková pitomost, že se o tom pořád mluví? Hotová infrastruktura nebude hned, ale už nyní je myslím v EU zákon, že novostavby musí mít u určitého počtu parkovacích míst nabíjecí konektor. Sídliště se postupně renovují a než tu budeme mít plnou elektromobilitu, tak se překopou minimálně jednou. A asi těžko to bude bez nabíječek, protože na to by už EU v budoucnu asi ani nepřispěla.
"nabíjet z veřejného osvětlení" je také nesmysl"
Zajímavé, že ve světě to funguje, ale je to nesmysl. Smyslem přeci není rvát do toho 50 kW, aby to auto bylo po příjezdu z práce nabité za 7 minut a pak tam 15 hodin zbytečně stálo nabité na konektoru. Tady stačí velmi pomalé nabíjení, a to proto, že to auto stojí na nabíječce, ale na jeho nabíjení se nečeká. I těch superpomalých 3,7 kW, které je většinou základem, je tak 3krát rychlejší, než je potřeba. Také není potřeba nabíjet všechna auta hned jak se připojí. Je přeci rok 2021, všecko je chytré a fakt není důvod ta auta nabíjet od 17:00 do 20:00 ve špičce, aby pak v noci nikdo nenabíjel. Jedno se může nabíjet od 22:00 do 1:00, další od 1:00 do 4:00, další od 4:00 do 7:00... A máme nabita 3 auta a navíc vyrovnáváme spotřebu, protože je nabíjíme v noci, kdy je energie nadbytek. Tedy o to méně bude potřeba je nabíjet v noci.
Oblíbený argument "co když budu potřebovat někam rychle zajet?" Tak jednak je tu pořád rychlonabíječka. Za další, kolikrát se stane, že přijdete domů s prázdnou baterkou (obzvlášť když ji relativně pravidelně dobíjíte - při dojíždění do práce to bude stačit vychytat tak... jednou týdně?) a kolikrát se stane, že zrovna jako na potvoru bude potřeba někam jet a zrovna jako na potvoru na Vás vyjde pozdější termín v rozvrhu? A i pokud se něco takového stane, tak tu je pořád rychlonabíječka. Nebo Vy snad běžně dojíždíte s tak prázdnou nádrží, že už ani na benzinku nedojedete? Proč byste to měl najednou dělat s BEV?
Odpovědět0 0
"i kdybych spotřeboval přesně jedel litr z "plné" nádrže, tak při dalším tankování pravděpodobně natankuji méně a nebo více"
A co jako? Hledáte problém tam, kde není. Když natankujete 100krát plnou, tak se tyto nepřesnosti v měření potlačí. Tohle je statistika, takhle se provádí i měření v CERNu, takhle funguje většina odšumování (potlačování chyb v měření). Milion nepřesných měření dá jedno měření přesné. Pokud na jednom natankování natankuji o 1 litr méně (a vyjde mi nižší spotřeba než ve skutečnosti), no tak při tom příštím asi zase natankuji o jeden litr více, když tam ten litr chyběl, ne (a vyjde mi spotřeba vyšší)? Co bude chybět jednou, dotankuje se zase příště, když to jednou přeliji, tak na daném dotankování budu mít chybu, ale tu mi vyruší následné dotankování, které bude zkreslené zase v opačném směru. Na 100 tisících km a 7000 natankovaných litrech chcete řešit chybu půl litru? :-D
"odometr taky není přesný"
Jasně, není. Ale odchylka bývá menší (obvykle okolo 1 %) než odchylky PP (klidně i přes 10 %).
"NEDC/WLTP testy jsou nezávislé a přísně kontrolované >> těm prostě věřím víc a kupodivu odpovídají více mým výsledkům "
Aha, a proto mají lidé ve skutečném provozu v průměru o 35 % vyšší spotřebu než dle NEDC. To je Vám tedy přesnost. A vy tady budete nadávat na 1% nepřesnost odometru :-D Já taky jezdím pod udávanou NEDC spotřebou bez potíží, ale nebudu z toho dělat všeobecný závěr, když průměr odchylek činí okolo 35 %.
"taky to slýchávám pravidelně, že BEVkaři dobíjí jen doma v noci a ještě z FVE ;) "
Říkám, že to může pomoci vykrýt část spotřeby. Pokud se bude protlačovat BEV tak nesmyslně, jak se protlačuje, a budování infrastruktury nebude stíhat, tak ano, bude velký problém. Vždyť v tomto souhlasíme. Jen říkám, že ta špička se rozkládá a nelze tvrdit, že veškeré nabíjení bude probíhat stejně jako u ICE, když část z toho se může dít v noci. Pokud se ale násilně protlačí příliš velké množství BEV, aniž by tu ta možnost adekvátního nočního nabíjení byla, tak ano, bude to průšvih jak...
"zvýšený komfort rychlého dobíjení láká k jinému chování uživatelů(něco podobného proběhlo i s palivy), kteří ho budou ochotně využívat"
Je nutné si uvědomit, že rychlé nabíjení také znamená rychlejší ukončení. Proto ty průměry. Pokud někdo bude nabíjet s 350 kW, tak to také znamená, že na té nabíječce bude jen 0,1 % času. Když někdo bude nabíjet 3,7 kW, tak to znamená, že k ní bude připojen v průměru 10 % času. Nemůžete přeci operovat s tím, že ve 12:00 celý národ připojí BEV k rychlonabíječce a ve 12:05 tam nebude vůbec nikdo, protože to všichni budou mít nabité.
"vykrýt auta V2E/G(kdo by si dobrovolně ničil svůj majetek pro užitek někoho jiného)"
Na tom se dá i vydělávat, takže těch dobrovolníků by se našlo. Navíc není Li-Ion jako Li-Ion, některé mají i velmi solidní životnost (např. LiFePo4). Tohle sice může vyřešit stabilitu sítě, na druhou stranu to snižuje efektivitu a prodraží to.
A co jako? Hledáte problém tam, kde není. Když natankujete 100krát plnou, tak se tyto nepřesnosti v měření potlačí. Tohle je statistika, takhle se provádí i měření v CERNu, takhle funguje většina odšumování (potlačování chyb v měření). Milion nepřesných měření dá jedno měření přesné. Pokud na jednom natankování natankuji o 1 litr méně (a vyjde mi nižší spotřeba než ve skutečnosti), no tak při tom příštím asi zase natankuji o jeden litr více, když tam ten litr chyběl, ne (a vyjde mi spotřeba vyšší)? Co bude chybět jednou, dotankuje se zase příště, když to jednou přeliji, tak na daném dotankování budu mít chybu, ale tu mi vyruší následné dotankování, které bude zkreslené zase v opačném směru. Na 100 tisících km a 7000 natankovaných litrech chcete řešit chybu půl litru? :-D
"odometr taky není přesný"
Jasně, není. Ale odchylka bývá menší (obvykle okolo 1 %) než odchylky PP (klidně i přes 10 %).
"NEDC/WLTP testy jsou nezávislé a přísně kontrolované >> těm prostě věřím víc a kupodivu odpovídají více mým výsledkům "
Aha, a proto mají lidé ve skutečném provozu v průměru o 35 % vyšší spotřebu než dle NEDC. To je Vám tedy přesnost. A vy tady budete nadávat na 1% nepřesnost odometru :-D Já taky jezdím pod udávanou NEDC spotřebou bez potíží, ale nebudu z toho dělat všeobecný závěr, když průměr odchylek činí okolo 35 %.
"taky to slýchávám pravidelně, že BEVkaři dobíjí jen doma v noci a ještě z FVE ;) "
Říkám, že to může pomoci vykrýt část spotřeby. Pokud se bude protlačovat BEV tak nesmyslně, jak se protlačuje, a budování infrastruktury nebude stíhat, tak ano, bude velký problém. Vždyť v tomto souhlasíme. Jen říkám, že ta špička se rozkládá a nelze tvrdit, že veškeré nabíjení bude probíhat stejně jako u ICE, když část z toho se může dít v noci. Pokud se ale násilně protlačí příliš velké množství BEV, aniž by tu ta možnost adekvátního nočního nabíjení byla, tak ano, bude to průšvih jak...
"zvýšený komfort rychlého dobíjení láká k jinému chování uživatelů(něco podobného proběhlo i s palivy), kteří ho budou ochotně využívat"
Je nutné si uvědomit, že rychlé nabíjení také znamená rychlejší ukončení. Proto ty průměry. Pokud někdo bude nabíjet s 350 kW, tak to také znamená, že na té nabíječce bude jen 0,1 % času. Když někdo bude nabíjet 3,7 kW, tak to znamená, že k ní bude připojen v průměru 10 % času. Nemůžete přeci operovat s tím, že ve 12:00 celý národ připojí BEV k rychlonabíječce a ve 12:05 tam nebude vůbec nikdo, protože to všichni budou mít nabité.
"vykrýt auta V2E/G(kdo by si dobrovolně ničil svůj majetek pro užitek někoho jiného)"
Na tom se dá i vydělávat, takže těch dobrovolníků by se našlo. Navíc není Li-Ion jako Li-Ion, některé mají i velmi solidní životnost (např. LiFePo4). Tohle sice může vyřešit stabilitu sítě, na druhou stranu to snižuje efektivitu a prodraží to.
Odpovědět0 0
Je to rozhodně blíže realitě než údaj z PP. Proto tam také přidávám těch pár procent navíc.
"houpačka 2,5GW taky není žádná sranda"
Proč houpačka? Uvědomte si, že když budete nabíjet spoustu EV v noci, tak je pak nemusíte nabíjet přes den (nebo ne tak dlouho, ne tak rychle). Představte si, že by se části spalovacích aut každou noc v nádrži objevilo 8 litrů benzínu/nafty. Jaké vytížení by asi bylo na čerpacích stanicích přes den? No určitě nižší než dnes.
"v pohodě můžeme mít 50% instalovaného výkonu formou OZE a postupem času i víc a proto není důvod stavět jiné elektrárny"
Jasně, mít všecko v OZE je nesmysl, v tom souhlasím.
"operování s průměry nemám moc rád, protože minimálně pár dnů v roce bude nápor ohromný(dovolené, svátky, prázdniny atd)"
A kolik to bude? Místo 400W na auto stoupneme na 500W? Resp. ze 350W na 500W, protože jestli to někde vzroste, někde jinde to musí zase klesnout. Část výkyvů mohou pomoci vyrovnat samotná auta, lokální úložiště...
"houpačka 2,5GW taky není žádná sranda"
Proč houpačka? Uvědomte si, že když budete nabíjet spoustu EV v noci, tak je pak nemusíte nabíjet přes den (nebo ne tak dlouho, ne tak rychle). Představte si, že by se části spalovacích aut každou noc v nádrži objevilo 8 litrů benzínu/nafty. Jaké vytížení by asi bylo na čerpacích stanicích přes den? No určitě nižší než dnes.
"v pohodě můžeme mít 50% instalovaného výkonu formou OZE a postupem času i víc a proto není důvod stavět jiné elektrárny"
Jasně, mít všecko v OZE je nesmysl, v tom souhlasím.
"operování s průměry nemám moc rád, protože minimálně pár dnů v roce bude nápor ohromný(dovolené, svátky, prázdniny atd)"
A kolik to bude? Místo 400W na auto stoupneme na 500W? Resp. ze 350W na 500W, protože jestli to někde vzroste, někde jinde to musí zase klesnout. Část výkyvů mohou pomoci vyrovnat samotná auta, lokální úložiště...
Odpovědět0 0
"jen finální spotřebu při používání vozidla a to hlavně dle palubního počítače ;) "
To je právě ten vtip. Údaje na SM nejsou dle palubního počítače. Ujeté kilometry a množství nabité elektrické energie. Když nabijete 100kWh, za rok ujedete 100 km se spotřebou 15 kWh/100 km a budete na nule kvůli samovybíjení (čistě teoretický příklad), tudíž po roce nabijete 100 kWh, palubní počítač ukáže 15 kWh/100km, ale na SM bude 100 kWh/100km (protože tolik se nabilo a tolik se ujelo). Tedy se započtením samovybíjení.
"uhlovodíky moho dlouhodobě skladovat a to bez znatelných ztrát energie"
S tím se nedá nesouhlasit.
"a to jsou tu stále blázni, kteří věří v to, že naše síť zvládne dobít až milion aut naráz :)"
Tak především ta zátěž se rozloží, jedno auto je v průměru zátěž nějakých 350-400W. Když jeden nabíjí s 50 kW, tak to také znamená, že se dalších 125 EV nenabíjí. Tedy není důvod, aby se po celé republice najednou nabíjelo více než 50 tisíc aut s 50 kW (a to už se započtením všech těch ztrát ve vedeních, nabíjení, samovybíjení,...). Kdyby jich bylo více, znamenalo by to, že by se nabilo více, než potřebují. Kam by se ta energie ztratila?
"boj lobbistů za OZE je tak silný, že hrozí reálné riziko stopky další JE a tím pádem nevyhnutelnou energetickou závislost na jiných Státech"
Ano, tohle vidím jako brutální problém a naprosto s Vámi souhlasím. Paradoxní tak je, že zelené strany jsou ty nejhorší, pokud se člověk chce chovat zeleně.
To je právě ten vtip. Údaje na SM nejsou dle palubního počítače. Ujeté kilometry a množství nabité elektrické energie. Když nabijete 100kWh, za rok ujedete 100 km se spotřebou 15 kWh/100 km a budete na nule kvůli samovybíjení (čistě teoretický příklad), tudíž po roce nabijete 100 kWh, palubní počítač ukáže 15 kWh/100km, ale na SM bude 100 kWh/100km (protože tolik se nabilo a tolik se ujelo). Tedy se započtením samovybíjení.
"uhlovodíky moho dlouhodobě skladovat a to bez znatelných ztrát energie"
S tím se nedá nesouhlasit.
"a to jsou tu stále blázni, kteří věří v to, že naše síť zvládne dobít až milion aut naráz :)"
Tak především ta zátěž se rozloží, jedno auto je v průměru zátěž nějakých 350-400W. Když jeden nabíjí s 50 kW, tak to také znamená, že se dalších 125 EV nenabíjí. Tedy není důvod, aby se po celé republice najednou nabíjelo více než 50 tisíc aut s 50 kW (a to už se započtením všech těch ztrát ve vedeních, nabíjení, samovybíjení,...). Kdyby jich bylo více, znamenalo by to, že by se nabilo více, než potřebují. Kam by se ta energie ztratila?
"boj lobbistů za OZE je tak silný, že hrozí reálné riziko stopky další JE a tím pádem nevyhnutelnou energetickou závislost na jiných Státech"
Ano, tohle vidím jako brutální problém a naprosto s Vámi souhlasím. Paradoxní tak je, že zelené strany jsou ty nejhorší, pokud se člověk chce chovat zeleně.
Odpovědět0 0
Však s tím EURO 7 souhlasím.
Superb za 4-5 litru rozhodně není standard. Jen rychlé kouknutí na SM ukazuje, že standardem naftového Superba reálných uživatelů je 6,4 litru (6,0 s výkonem do 110kW včetně). 4-5 fakt nee. To, že občas dokáže jet za tolik nebo mu to ukazuje ulhaný PP, neznamená, že to je skutečná průměrná spotřeba. Já také se svým atmosférický dvoulitrem dokážu jezdit kolem 5,5 litru na vhodných trasách a to jde stále o lehce nadlimitní jízdu, ale nebudu tvrdit blbosti, že to za tolik jezdí běžně, když průměr je 7,6. Pokud chcete brát extrém v případě Superbu, tak musíte brát také extrém v případě Leafu. Takže když se podíváme na SM na reálné uživatele naftových Superbů, tak spotřeba 5 litrů (ať Vám to nadržuji, jinak bych Vám napočítal 4,5), tak jsme to máme 97% percentil. Jen 3% všech lidí, kteří si na SM měří spotřebu, jezdí s naftovým Superbem za méně než 5 litrů. Takže fakt nee, není to běžná spotřeba. Prostě není. Ani náhodou. A kdybyste chtěl náhodou těch 4,5 litru, tak to už máme 99% percentil. A kdo tady komu nadržuje. Vybírat si hodnotu, kterou dosahují 3 % nejlepších uživatelů ;-) Takže se podívejme na 97% percentil Leafu. Tam máme cca 11,8 kWh.
"započítáváš temperování, chlazení, samovybíjení, spotřebu palubních systému atd. ?"
Tak tahle data jsou přeci započítána ve spotřebě dle dotankování (v tomto případě nabíjení). Takže ano, započítávám. Tohle přeci ovlivní dojezd, tedy také množství nabité energie na ujetý kilometr.
"vsadím se, že bajvoko padne jen na to, že BEV(100kWh) existuje tak 1,5MWh ročně, aniž by se pohlo o jediný metr"
Tohle je rovněž započítáno v nabíjení. Pokud nabíjíte, tak musíte přeci nabít i to, co se Vám samovybilo. Měření nabité energie přeci obsahuje vše. Samovybíjení, palubní systémy, klimu, topení,.. To, co se Vám samovybije, to se přeci opět projeví na množství nabité energie na ujetý km. PP bude tvrdit, že je spotřeba nižší, ale na nabíječce ten rozdíl vidíte. Kolik jste nabil a kolik jste ujel.
"ostatní emise se podařilo stlačit na zlomeček toho co vypouštěli ICEV před několika dekádami "
Vždyť o těch ostatních emisích jsem psal. V případě uhelných elektráren jsou PM plus minus stejně, NOx je spíše trochu hůře, CO2 je o třetinu lépe, CO je o řády pod normou. A další elektrárny toto spíše vylepší než zhorší, ne?
Superb za 4-5 litru rozhodně není standard. Jen rychlé kouknutí na SM ukazuje, že standardem naftového Superba reálných uživatelů je 6,4 litru (6,0 s výkonem do 110kW včetně). 4-5 fakt nee. To, že občas dokáže jet za tolik nebo mu to ukazuje ulhaný PP, neznamená, že to je skutečná průměrná spotřeba. Já také se svým atmosférický dvoulitrem dokážu jezdit kolem 5,5 litru na vhodných trasách a to jde stále o lehce nadlimitní jízdu, ale nebudu tvrdit blbosti, že to za tolik jezdí běžně, když průměr je 7,6. Pokud chcete brát extrém v případě Superbu, tak musíte brát také extrém v případě Leafu. Takže když se podíváme na SM na reálné uživatele naftových Superbů, tak spotřeba 5 litrů (ať Vám to nadržuji, jinak bych Vám napočítal 4,5), tak jsme to máme 97% percentil. Jen 3% všech lidí, kteří si na SM měří spotřebu, jezdí s naftovým Superbem za méně než 5 litrů. Takže fakt nee, není to běžná spotřeba. Prostě není. Ani náhodou. A kdybyste chtěl náhodou těch 4,5 litru, tak to už máme 99% percentil. A kdo tady komu nadržuje. Vybírat si hodnotu, kterou dosahují 3 % nejlepších uživatelů ;-) Takže se podívejme na 97% percentil Leafu. Tam máme cca 11,8 kWh.
"započítáváš temperování, chlazení, samovybíjení, spotřebu palubních systému atd. ?"
Tak tahle data jsou přeci započítána ve spotřebě dle dotankování (v tomto případě nabíjení). Takže ano, započítávám. Tohle přeci ovlivní dojezd, tedy také množství nabité energie na ujetý kilometr.
"vsadím se, že bajvoko padne jen na to, že BEV(100kWh) existuje tak 1,5MWh ročně, aniž by se pohlo o jediný metr"
Tohle je rovněž započítáno v nabíjení. Pokud nabíjíte, tak musíte přeci nabít i to, co se Vám samovybilo. Měření nabité energie přeci obsahuje vše. Samovybíjení, palubní systémy, klimu, topení,.. To, co se Vám samovybije, to se přeci opět projeví na množství nabité energie na ujetý km. PP bude tvrdit, že je spotřeba nižší, ale na nabíječce ten rozdíl vidíte. Kolik jste nabil a kolik jste ujel.
"ostatní emise se podařilo stlačit na zlomeček toho co vypouštěli ICEV před několika dekádami "
Vždyť o těch ostatních emisích jsem psal. V případě uhelných elektráren jsou PM plus minus stejně, NOx je spíše trochu hůře, CO2 je o třetinu lépe, CO je o řády pod normou. A další elektrárny toto spíše vylepší než zhorší, ne?
Odpovědět0 0
Je zajímavé, že já mám pocit spíše opačný, a že u ICE se počítají jen emise z výfuku, ale už ne samotná výroba benzínu. Pokud bychom se podívali jen na CO2, tak třeba u auta typu Nissan Leaf máme 16,5 kWh/100 km. Započtěme ztráty při přenosu, nabíjení i samovybíjení a budeme někde tak 22-23 kWh/100 km. Pro jistotu to zvyšme na 24kWh/100km. Náš mix je nějakých 400-600 g CO2/km, každý to uvádí nějak jinak. Když vezmu 500, tak jsme na 120 g CO2/km se vším všudy. S 600 by to bylo 144 gramů.
Podobné spalovací auto bude brát cca 7,0 litru/100 km v benzinu a asi 5,9 litru v naftě. To máme 162 gramů pro benzín a 156 gramů pro naftu. Zatímco u BEV máme emise výroby elektřiny až po všechny následné ztráty, u ICE chybí celý proces výroby paliv a dopravy. Započteme tohle a můžeme být zase někde jinde a u ICE to může být klidně přes 200 gramů. Na litr paliva je potřeba 1,5 kWh energie, to máme 10,5 kWh na benzín a 9 kWh na naftu. Jasně, synergie tu je, takže ve výsledku to v přepočtu bude méně, každopádně o něco se to zvýší. Třeba na 170.
U větších aut je to výraznější. Kdybychom vzali třeba Teslu S (20,5 kWh), tak to se všemi ztrátami máme cca 28-29 kWh. Při 600 gramech jsme na 168-174 gramech. No i kdyby to bylo více a řekněme třeba 180 gramů. ICE bude mít v podobně velkém autě asi 11,5-13 litrů v benzínu (267-302 gramů), v naftě asi 8,5-9 litrů (225-239 gramů). A pořád v tom nemáme emise při výrobě benzínu a nafty (ať už bude synergie jakákoli, je jasné, že skutečné číslo bude vyšší). Takže jednu třetinu tam máte hned.
Pak je ale samozřejmě otázkou ta samotná baterka, která je tím zásadním problémem elektromobility, a i proto nesouhlasím s jejím násilným politickým tlačením neodpovídajícím technologické úrovni. Nemůžeme se v roce 2021 tvářit, že tu máme elektromobily z roku 2070. Pokud jde o splnění norem, tam má elektromobil problém především s NOx, to je pravda, a se započtením všeho neplní ani EU6. Což, jak bylo vidět v aféře Dieselgate, mnohdy neplní ani ICE, ačkoli na papíře to plnila. Naopak s přehledem plní emise CO.
Jenže bychom neměli zapomínat na to, že pokud chceme započítat synergii u ropy, neměli bychom zapomínat na to, že se toto začíná rozmáhat i u elektřiny (kogenerační elektrárny).
Za odkaz na tu zprávu díky. To si někdy přečtu.
Podobné spalovací auto bude brát cca 7,0 litru/100 km v benzinu a asi 5,9 litru v naftě. To máme 162 gramů pro benzín a 156 gramů pro naftu. Zatímco u BEV máme emise výroby elektřiny až po všechny následné ztráty, u ICE chybí celý proces výroby paliv a dopravy. Započteme tohle a můžeme být zase někde jinde a u ICE to může být klidně přes 200 gramů. Na litr paliva je potřeba 1,5 kWh energie, to máme 10,5 kWh na benzín a 9 kWh na naftu. Jasně, synergie tu je, takže ve výsledku to v přepočtu bude méně, každopádně o něco se to zvýší. Třeba na 170.
U větších aut je to výraznější. Kdybychom vzali třeba Teslu S (20,5 kWh), tak to se všemi ztrátami máme cca 28-29 kWh. Při 600 gramech jsme na 168-174 gramech. No i kdyby to bylo více a řekněme třeba 180 gramů. ICE bude mít v podobně velkém autě asi 11,5-13 litrů v benzínu (267-302 gramů), v naftě asi 8,5-9 litrů (225-239 gramů). A pořád v tom nemáme emise při výrobě benzínu a nafty (ať už bude synergie jakákoli, je jasné, že skutečné číslo bude vyšší). Takže jednu třetinu tam máte hned.
Pak je ale samozřejmě otázkou ta samotná baterka, která je tím zásadním problémem elektromobility, a i proto nesouhlasím s jejím násilným politickým tlačením neodpovídajícím technologické úrovni. Nemůžeme se v roce 2021 tvářit, že tu máme elektromobily z roku 2070. Pokud jde o splnění norem, tam má elektromobil problém především s NOx, to je pravda, a se započtením všeho neplní ani EU6. Což, jak bylo vidět v aféře Dieselgate, mnohdy neplní ani ICE, ačkoli na papíře to plnila. Naopak s přehledem plní emise CO.
Jenže bychom neměli zapomínat na to, že pokud chceme započítat synergii u ropy, neměli bychom zapomínat na to, že se toto začíná rozmáhat i u elektřiny (kogenerační elektrárny).
Za odkaz na tu zprávu díky. To si někdy přečtu.
Odpovědět0 0
Dokážete to nějak vyčíslit? Protože i u nás s našim energetickým mixem vychází BEV emisně asi o třetinu lépe než ICE (bez výroby baterky, která to posune o několik desítek tisíc km).
Odpovědět0 0
980 EVO nebude podle všeho založeno na ničem, protože tohle je EVO. Vypadá to, že Samsung odstranil tento přídomek (v tiskové zprávě o 980 hovoří jako o nástupci 970 EVO).
Odpovědět0 1
Podle mě to myslel spíše tak, že tyto kamery se postarají o únik obrazových dat a desítky ve firmě o únik všeho ostatního.
Odpovědět2 0
Jenže tohle také není 980 PRO, ale 980. To jsme v mainstreamu.
Odpovědět0 1
