To mi povídejte. Po x letech jsem se rozhodl koupit novou pracovní sestavu, pár součástek už mám, ale nakonec jsem se rozhodl počkat na Ryzeny 5000. Nakonec to vypadá, že než se dostane do prodeje 5900X a nějaká rozumná grafika, už tu budou Ryzeny 6000 a součástky, které už mám, budou po záruce :D
Odpovědět2 0
" Jestli přímo jmenoval konkrétní cenu, které to dosáhne, když vybízel k nákupu a té ceny to pak nedosáhlo, tak budiž, McAffee lhal."
Jestli chceš přesnou cenu, tak zde je jedna: "I now predict Bircoin at $1 million by the end of 2020. I will still eat my dick if wrong."
Propagoval různá ICO, přičemž zatajil, že je v tom zainteresovaný a dostává za to další provize. Na to je zákon, že tohle se musí hlásit. I na YouTubu musíš hlásit, pokud dostáváš produkt dárkem, product placement. Ať se ti to líbí nebo ne, na tohle jsou zákony. Predikovat může kde kdo, ale jsou na to pravidla. Investor musí vědět, zda a jak jsi v tom zainteresovaný nebo ne. Nejde o to, zda to pak klesne, zda se trefí...
Např. v roce 2017 propagoval altcoin XVG. Na dotaz, zda nějaké vlastní, otevřeně řekl, že ne, a dotyčného nařkl, že jde o plytkého člověka, který nedokáže rozlišit mezi člověkem, který říká své skutečné názory, a někým, kdo má postranní úmysly. O pár dny dle obvinění později XVG prodal s mnohonásobným ziskem. Mrkni na graf XVG v období od 13. do cca 19. prosince 2017. Podobných situací kolem dalších kryptoměn bylo více.
Neplatí daně z příjmu, protože si jednoduše řekl, že platit daně je dle jeho názoru nezákonné. A tak je prostě neplatí.
"Anebo cena mohla klesnout z různých dalších důvodů, nejen z důvodu, že McAffee prodal. Atd. "
A co to s tím má společného? To přeci není ten důvod, proč je popotahován před zákonem. I kdyby neklesla a stoupala dál, na věci to nic nemění. Musíš prostě říci, zda a jak jsi v tom zainteresovaný. Jde o to, že zatajoval skutečnosti, "proč" tu kryptoměnu podporuje (vlastní ji, i když tvrdí, že ne, dostává provize za ICO,...)
Investice je riziko. Může to jít nahoru, může to jít dolů. O to ale nejde. Jde o to, že k rozhodnutí, zda toto riziko podstoupí nebo ne, musí dostat pravdivé informace. A pokud je dostává od člověka, který lže o své zainteresovanosti v produktu, tak to je problém. I kdyby to šlo stonásobně nahoru.
Jestli chceš přesnou cenu, tak zde je jedna: "I now predict Bircoin at $1 million by the end of 2020. I will still eat my dick if wrong."
Propagoval různá ICO, přičemž zatajil, že je v tom zainteresovaný a dostává za to další provize. Na to je zákon, že tohle se musí hlásit. I na YouTubu musíš hlásit, pokud dostáváš produkt dárkem, product placement. Ať se ti to líbí nebo ne, na tohle jsou zákony. Predikovat může kde kdo, ale jsou na to pravidla. Investor musí vědět, zda a jak jsi v tom zainteresovaný nebo ne. Nejde o to, zda to pak klesne, zda se trefí...
Např. v roce 2017 propagoval altcoin XVG. Na dotaz, zda nějaké vlastní, otevřeně řekl, že ne, a dotyčného nařkl, že jde o plytkého člověka, který nedokáže rozlišit mezi člověkem, který říká své skutečné názory, a někým, kdo má postranní úmysly. O pár dny dle obvinění později XVG prodal s mnohonásobným ziskem. Mrkni na graf XVG v období od 13. do cca 19. prosince 2017. Podobných situací kolem dalších kryptoměn bylo více.
Neplatí daně z příjmu, protože si jednoduše řekl, že platit daně je dle jeho názoru nezákonné. A tak je prostě neplatí.
"Anebo cena mohla klesnout z různých dalších důvodů, nejen z důvodu, že McAffee prodal. Atd. "
A co to s tím má společného? To přeci není ten důvod, proč je popotahován před zákonem. I kdyby neklesla a stoupala dál, na věci to nic nemění. Musíš prostě říci, zda a jak jsi v tom zainteresovaný. Jde o to, že zatajoval skutečnosti, "proč" tu kryptoměnu podporuje (vlastní ji, i když tvrdí, že ne, dostává provize za ICO,...)
Investice je riziko. Může to jít nahoru, může to jít dolů. O to ale nejde. Jde o to, že k rozhodnutí, zda toto riziko podstoupí nebo ne, musí dostat pravdivé informace. A pokud je dostává od člověka, který lže o své zainteresovanosti v produktu, tak to je problém. I kdyby to šlo stonásobně nahoru.
Odpovědět0 0
"všímá, jak se bublina na akciovém trhu nafukuje"
Paradoxně to nabídl v době, kdy trh zažíval významnou korekci.
"Bude za to figurka z Twitteru nějak potrestána? S vysokou pravděpodobností nikoliv. "
A proč by měla? Jako jaký důvod by měl být ho potrestat? Za co? V čem Dorsey kohokoli jak podvedl? Kde je tady podvod? Zájemce přesně ví, jakou blbost si kupuje, za jakých podmínek, co dostane a za kolik. Najdi mi tu podvod. Kupce dobrovolně dává 2,5mega za něco, o čem má přesné informace, co to je.
V případě McAfeeho šlo o záměrné zavádění lidí a zneužití své pověsti k tomu, aby mu lidé svým nákupem kryptoměny (o které účelově něco prohlásil) zvýšili tržní cenu. Dostali zavádějící informace pro nákup a kupovali tak věc, kterou by nejspíš nikdy nekoupili, kdyby měli správné informace. To je manipulace s trhem a cenou. Což je mimochodem trestný čin (typický pump-and-dump, který byl v minulosti potrestán už mnohokrát, proč ne teď?). Otázkou je, zda se to dá naroubovat na kryptoměny.
Investice vždycky nese riziko, ale je rozdíl, zda informace k ní dodané jsou či nejsou pravdivé (zavádějící, zkreslené). Což je např. zajímavé, že Nvidia nakonec potrestána nebyla za to, že ve zprávách pro investory udávala čísla ve špatných kolonkách (známá aféra s prodejem GPU pro těžbu kryptoměn), čímž je uváděla v omyl a ti se pak rozhodovali podle zavádějících informací.
Paradoxně to nabídl v době, kdy trh zažíval významnou korekci.
"Bude za to figurka z Twitteru nějak potrestána? S vysokou pravděpodobností nikoliv. "
A proč by měla? Jako jaký důvod by měl být ho potrestat? Za co? V čem Dorsey kohokoli jak podvedl? Kde je tady podvod? Zájemce přesně ví, jakou blbost si kupuje, za jakých podmínek, co dostane a za kolik. Najdi mi tu podvod. Kupce dobrovolně dává 2,5mega za něco, o čem má přesné informace, co to je.
V případě McAfeeho šlo o záměrné zavádění lidí a zneužití své pověsti k tomu, aby mu lidé svým nákupem kryptoměny (o které účelově něco prohlásil) zvýšili tržní cenu. Dostali zavádějící informace pro nákup a kupovali tak věc, kterou by nejspíš nikdy nekoupili, kdyby měli správné informace. To je manipulace s trhem a cenou. Což je mimochodem trestný čin (typický pump-and-dump, který byl v minulosti potrestán už mnohokrát, proč ne teď?). Otázkou je, zda se to dá naroubovat na kryptoměny.
Investice vždycky nese riziko, ale je rozdíl, zda informace k ní dodané jsou či nejsou pravdivé (zavádějící, zkreslené). Což je např. zajímavé, že Nvidia nakonec potrestána nebyla za to, že ve zprávách pro investory udávala čísla ve špatných kolonkách (známá aféra s prodejem GPU pro těžbu kryptoměn), čímž je uváděla v omyl a ti se pak rozhodovali podle zavádějících informací.
Odpovědět0 0
Však je Musk za tyto poslední tweety (např. ty o Dogecoinu z února 2021) také vyšetřován.
Odpovědět0 0
Tím bych si nebyl tak jist. Co DPH?
Odpovědět0 0
Překlep, mělo tam být 2022. Opraveno.
Odpovědět0 0
A jako v čem je to podobné? Dokážeš to vysvětlit? Dorsey prodává jeden kus tweetu, jak to ovlivňuje trh, když celý trh je jeden tento tweet? Kde Dorsey tajně nakoupil spoustu těch samých prvních tweetů (to asi neudělá, když je jeden jediný), aby lidé nakoupili tento tweet od někoho jiného, čímž by se zvýšila jeho cena (asi těžko, když je jen jeden). Takže... v čem je to podobné? Jak manipuluje s trhem?
Odpovědět0 0
I v tom zlatu je přece rozdíl.
Situace 1) Obchod propaguje svoje zlato. Třeba celosvětový výrobce zlatých šperků udělá novou kolekci. Některý zákazník to může brát jako investici, někdo si to kupuje jen jako šperk, ale výrobce propaguje svoje zlato, prodej svého zlata (šperku). Jeho koupí/prodejem transakce končí. Nová kolekce šperků tohoto výrobce nijak neovlivňuje cenu zlata na trhu. Reklama a marže ovlivňují cenu jeho šperků, ale nikoli šperků jiných.
Situace 2) Propagace zlata k investování. Tady člověk nechce prodat své zlato. Nedělá propagaci svému zlatu, svému šperku. Nikomu ani neřekne, že ho má. Ale zneužije svého významu v oblasti k tomu, že nepodloženě a účelově bude přesvědčovat ostatní, že zlato poroste. Lidé se na to chytí (jeho slovo má větší váhu), zlato nakupované od jiných(!) se stane nedostatkovým zbožím, cena roste, celý trh se zlatem je uměle navýšen lživým (nebo záměrně zkresleným) prohlášením tohoto člověka velkého významu. Cena zlata se zvyšuje všem obchodníkům a všem zájemcům. To je manipulace s trhem, jeho výroky a kampaň ve výsledku mění cenu celému trhu, všem (šťastní ti, kteří na to naskočí nejdřív, ti na tom možná něco vydělají, nebo aspoň tolik neztratí). A pak se objeví tento člověk, který uspokojí obří poptávku, kterou uměle vyvolal. Teprve poté to prodá za vysokou cenu (ale nejdříve musí přesvědčit lidi, aby to koupili jinde, hlavně ne u něj), on zbohatne a pak se ukáže, že to vlastně byla bublina, všichni ostatní se vlastně nachytali a přijdou o peníze.
Opravdu ti to přijde jako totéž?
Situace 1) Obchod propaguje svoje zlato. Třeba celosvětový výrobce zlatých šperků udělá novou kolekci. Některý zákazník to může brát jako investici, někdo si to kupuje jen jako šperk, ale výrobce propaguje svoje zlato, prodej svého zlata (šperku). Jeho koupí/prodejem transakce končí. Nová kolekce šperků tohoto výrobce nijak neovlivňuje cenu zlata na trhu. Reklama a marže ovlivňují cenu jeho šperků, ale nikoli šperků jiných.
Situace 2) Propagace zlata k investování. Tady člověk nechce prodat své zlato. Nedělá propagaci svému zlatu, svému šperku. Nikomu ani neřekne, že ho má. Ale zneužije svého významu v oblasti k tomu, že nepodloženě a účelově bude přesvědčovat ostatní, že zlato poroste. Lidé se na to chytí (jeho slovo má větší váhu), zlato nakupované od jiných(!) se stane nedostatkovým zbožím, cena roste, celý trh se zlatem je uměle navýšen lživým (nebo záměrně zkresleným) prohlášením tohoto člověka velkého významu. Cena zlata se zvyšuje všem obchodníkům a všem zájemcům. To je manipulace s trhem, jeho výroky a kampaň ve výsledku mění cenu celému trhu, všem (šťastní ti, kteří na to naskočí nejdřív, ti na tom možná něco vydělají, nebo aspoň tolik neztratí). A pak se objeví tento člověk, který uspokojí obří poptávku, kterou uměle vyvolal. Teprve poté to prodá za vysokou cenu (ale nejdříve musí přesvědčit lidi, aby to koupili jinde, hlavně ne u něj), on zbohatne a pak se ukáže, že to vlastně byla bublina, všichni ostatní se vlastně nachytali a přijdou o peníze.
Opravdu ti to přijde jako totéž?
Odpovědět1 0
Však taky Musk za to už dostal přes prsty.
Odpovědět0 0
"Čiže MENA a nie investičný produkt"
A do měn se snad nedá investovat? Vždyť do měn se investuje ostošest. Mrkni se na forex trading, měnové páry... které dokonce existují i pro kryptoměny.
"Zarobiť sa dá na kurzových výkyvoch, ale pri vašich príjmoch by ste nezbohatol."
A proč by ne? Při obchodování s měnami (forex trading) se obvykle používá pákový efekt, který ty kurzové výkyvy znásobí třeba 500krát.
A do měn se snad nedá investovat? Vždyť do měn se investuje ostošest. Mrkni se na forex trading, měnové páry... které dokonce existují i pro kryptoměny.
"Zarobiť sa dá na kurzových výkyvoch, ale pri vašich príjmoch by ste nezbohatol."
A proč by ne? Při obchodování s měnami (forex trading) se obvykle používá pákový efekt, který ty kurzové výkyvy znásobí třeba 500krát.
Odpovědět2 0
"Takže ak Alza nakúpi vo veľkom nejaký tovar, urobí mu reklamu v TV a bude ho predávať za výrazne vyššiu cenu, tak je to maniulácia trhu?"
To je ale přeci něco docela jiného, ostatně zásadní chybu máš v "urobí mu reklamu v TV a bude ho predávať za výrazne vyššiu cenu", protože tady Alza neprodává, alespoň ne na začátku, nechává prodávat jiné. Alza přeci nikomu neříká: "Kupte si tyto notebooky kdekoli jinde, jen ne u nás(!), uvidíte, že porostou na ceně a prodáte je za miliony". Nedostatek kvůli (v podstatě nepodloženému) zájmu vyžene ceny nahoru, pak přijde Alza a začne je prodávat dříve, než si lidé uvědomí, že je za miliony fakt neprodají. A zůstanou jim jen drahé notebooky, které nikdo nechce. A které by si nekoupili, kdyby jim to neřekl někdo, jehož slovo má velkou váhu.
Vždyť je to v podstatě scalping, který vám tady všem tak strašně moc leží v žaludku v případě GPU. Akorát tady byla vyšší cena (nedostatek kusů) způsobena ne primárně samotným nedostatkem, ale prohlášením na Twitteru, které následně způsobilo nedostatek kusů pro prodej. Pak se "zázrakem" najde někdo, kdo tyto kusy pro prodej má, vydělá na tom mraky. Nakonec se zjistí, že to bylo umělé prohlášení, které jen mělo zvýšit cenu a zájem. Cena klesá, bublina praská, lidé ztrácí peníze.
To je ale přeci něco docela jiného, ostatně zásadní chybu máš v "urobí mu reklamu v TV a bude ho predávať za výrazne vyššiu cenu", protože tady Alza neprodává, alespoň ne na začátku, nechává prodávat jiné. Alza přeci nikomu neříká: "Kupte si tyto notebooky kdekoli jinde, jen ne u nás(!), uvidíte, že porostou na ceně a prodáte je za miliony". Nedostatek kvůli (v podstatě nepodloženému) zájmu vyžene ceny nahoru, pak přijde Alza a začne je prodávat dříve, než si lidé uvědomí, že je za miliony fakt neprodají. A zůstanou jim jen drahé notebooky, které nikdo nechce. A které by si nekoupili, kdyby jim to neřekl někdo, jehož slovo má velkou váhu.
Vždyť je to v podstatě scalping, který vám tady všem tak strašně moc leží v žaludku v případě GPU. Akorát tady byla vyšší cena (nedostatek kusů) způsobena ne primárně samotným nedostatkem, ale prohlášením na Twitteru, které následně způsobilo nedostatek kusů pro prodej. Pak se "zázrakem" najde někdo, kdo tyto kusy pro prodej má, vydělá na tom mraky. Nakonec se zjistí, že to bylo umělé prohlášení, které jen mělo zvýšit cenu a zájem. Cena klesá, bublina praská, lidé ztrácí peníze.
Odpovědět1 0
"Za to se do kriminálu nechodí."
Tržní manipulace jsou trestným činem, jmenuje se to např. u nás "Manipulace s kurzem investičních nástrojů", paragraf 250 (a 126 pro Manipulaci s trhem). Za to se do kriminálu chodí. Cituji: "je spatřován v jednání, kterým někdo (i) rozšíří nepravdivé nebo hrubě zkreslené informace významně ovlivňující cenu nebo kurz takových investičních nástrojů nebo (ii) uskuteční obchod nebo zadá pokyn, který je způsobilý vyvolat nesprávnou představu o nabídce, poptávce, ceně nebo kurzu takového investičního nástroje" Zdroj: https://www.epravo.cz/top/clanky/nove-trestne-ciny-v-oblasti-kapitaloveho-trhu-57107.html On ze své pozice známé osobnosti má možnost tu cenu významně ovlivnit.
Součástí zákona je třeba i to, že osoby musí uvést "současně svůj případný konflikt zájmů", tedy že vlastní daný instrument. Ostatně se stačí podívat na finanční weby, kde najdete, že se autor přiznává k vlastnictví konkrétních akcií zmiňovaných v článku. Když to neudělá, může mít pěkný problém, protože to může být považováno za záměrnou manipulaci s trhem, aby vydělal (jako novinář má mnohem větší sílu pohnout trhem ve svůj prospěch záměrně napsaným článkem).
Otázkou je, zda se něco podobného v americké verzi podaří naroubovat kryptoměny nebo ne. Ostatně z podobného důvodu Elon Musk platil pokutu za svoje tweety, které ovlivnily cenu akcií Tesly (třeba jeho slavný 420USD tweet ho stál tuším několik desítek mil. USD).
Tržní manipulace jsou trestným činem, jmenuje se to např. u nás "Manipulace s kurzem investičních nástrojů", paragraf 250 (a 126 pro Manipulaci s trhem). Za to se do kriminálu chodí. Cituji: "je spatřován v jednání, kterým někdo (i) rozšíří nepravdivé nebo hrubě zkreslené informace významně ovlivňující cenu nebo kurz takových investičních nástrojů nebo (ii) uskuteční obchod nebo zadá pokyn, který je způsobilý vyvolat nesprávnou představu o nabídce, poptávce, ceně nebo kurzu takového investičního nástroje" Zdroj: https://www.epravo.cz/top/clanky/nove-trestne-ciny-v-oblasti-kapitaloveho-trhu-57107.html On ze své pozice známé osobnosti má možnost tu cenu významně ovlivnit.
Součástí zákona je třeba i to, že osoby musí uvést "současně svůj případný konflikt zájmů", tedy že vlastní daný instrument. Ostatně se stačí podívat na finanční weby, kde najdete, že se autor přiznává k vlastnictví konkrétních akcií zmiňovaných v článku. Když to neudělá, může mít pěkný problém, protože to může být považováno za záměrnou manipulaci s trhem, aby vydělal (jako novinář má mnohem větší sílu pohnout trhem ve svůj prospěch záměrně napsaným článkem).
Otázkou je, zda se něco podobného v americké verzi podaří naroubovat kryptoměny nebo ne. Ostatně z podobného důvodu Elon Musk platil pokutu za svoje tweety, které ovlivnily cenu akcií Tesly (třeba jeho slavný 420USD tweet ho stál tuším několik desítek mil. USD).
Odpovědět2 0
"A ti lidé jsou snad nesvéprávní?"
A co to má společného s tím, zda je to totéž jako maloobchod?
"Každá investice přece nese riziko"
Teď jste to trefil. INVESTICE. O tom to je. Běžný prodej, o kterém jste mluvil (nákup, marže, reklama, prodej), není pro zákazníka investicí, nepropaguje se mu jako investiční produkt. Je rozdíl propagovat produkt, který prodáváte Vy s marží a propagovat investiční produkt, aby to lidé koupili od někoho jiného než od Vás za účelem zbohatnutí (obzvlášť když to lživě hodnotíte a zneužíváte svého jména pro dodání větší váhy investičnímu produktu), tím zvýšili pozdější cenu pro Vás a Vy jste to pak mohl prodat dráž. Nikoli však pro ně, až se ukáže, že to byl jen klasický pump-and-dump systém a cena spadne dolů. Mně to jako úplně stejné věci nepřijdou.
Příklad. Třeba covid a toaletní papír. Nějaký lékař nakoupí tuny toaletního papíru. Pak si třeba jako odborník vymyslí, že při covidu jsou obrovské problémy s průjmem a je potřeba hodně toaletního papíru, tak bude nabádat ostatní k tomu, aby ho koupili jako investici, že po něm bude obrovská poptávka (což mu lidé věří jako odborníkovi v dané situaci). Lidé dychtiví investic tedy skoupí všechen toaletní papír, jeho cena vyskočí na násobky. Lékař prodá své tuny toaletního papíru za mnohem vyšší ceny, než za kolik to nakoupil. Pak se ukáže, že průjem u covidu není problémem, lékař si to vymyslel, zneužil svého jména(profese) a "investoři" mají tuny papíru, který jim nevydělal a ztratil na hodnotě. Přijde mi to jako něco trochu jiného, než nakoupit toaletní papír a pak mu dělat reklamu na to, že voní po heřmánku.
A co to má společného s tím, zda je to totéž jako maloobchod?
"Každá investice přece nese riziko"
Teď jste to trefil. INVESTICE. O tom to je. Běžný prodej, o kterém jste mluvil (nákup, marže, reklama, prodej), není pro zákazníka investicí, nepropaguje se mu jako investiční produkt. Je rozdíl propagovat produkt, který prodáváte Vy s marží a propagovat investiční produkt, aby to lidé koupili od někoho jiného než od Vás za účelem zbohatnutí (obzvlášť když to lživě hodnotíte a zneužíváte svého jména pro dodání větší váhy investičnímu produktu), tím zvýšili pozdější cenu pro Vás a Vy jste to pak mohl prodat dráž. Nikoli však pro ně, až se ukáže, že to byl jen klasický pump-and-dump systém a cena spadne dolů. Mně to jako úplně stejné věci nepřijdou.
Příklad. Třeba covid a toaletní papír. Nějaký lékař nakoupí tuny toaletního papíru. Pak si třeba jako odborník vymyslí, že při covidu jsou obrovské problémy s průjmem a je potřeba hodně toaletního papíru, tak bude nabádat ostatní k tomu, aby ho koupili jako investici, že po něm bude obrovská poptávka (což mu lidé věří jako odborníkovi v dané situaci). Lidé dychtiví investic tedy skoupí všechen toaletní papír, jeho cena vyskočí na násobky. Lékař prodá své tuny toaletního papíru za mnohem vyšší ceny, než za kolik to nakoupil. Pak se ukáže, že průjem u covidu není problémem, lékař si to vymyslel, zneužil svého jména(profese) a "investoři" mají tuny papíru, který jim nevydělal a ztratil na hodnotě. Přijde mi to jako něco trochu jiného, než nakoupit toaletní papír a pak mu dělat reklamu na to, že voní po heřmánku.
Odpovědět2 0
No tím, že se něco koupí, přidá se k tomu marže, reklama a prodá se to, tím se opravdu živí hodně lidí. Ale tohle přeci není ten případ. Poněvadž tady nabádali ostatní ke koupi investičního produktu s tím, že na něm vydělají. Ještě jsem neviděl reklamu na rohlík za 1 Kč, která by ho propagovala s tím, že mu stoupne cena a za týden ho lidé prodají třeba za 10 Kč.
Jinak řečeno, ve Vašem případě se koupí třeba 10 ks produktu, udělá se reklama a těchto 10 ks produktu se pak prodá s marží. To je naprosto normální. Ale to je přeci něco jiného, než koupit těch samých 10 ks téhož produktu, říci ostatním, že tento produkt bude růst na ceně, lidé koupí jiných... třeba 100 ks, a pak prodat těch původních 10 ks. Napakuje se na tom vlastník původních 10 ks a těm dalším majitelům ostatních 100 ks zůstanou oči pro pláč a 100 ks neprodejného produktu s nízkou cenou, resp. nyní už 110 ks. To je poněkud jiná situace.
Jinak řečeno, ve Vašem případě se koupí třeba 10 ks produktu, udělá se reklama a těchto 10 ks produktu se pak prodá s marží. To je naprosto normální. Ale to je přeci něco jiného, než koupit těch samých 10 ks téhož produktu, říci ostatním, že tento produkt bude růst na ceně, lidé koupí jiných... třeba 100 ks, a pak prodat těch původních 10 ks. Napakuje se na tom vlastník původních 10 ks a těm dalším majitelům ostatních 100 ks zůstanou oči pro pláč a 100 ks neprodejného produktu s nízkou cenou, resp. nyní už 110 ks. To je poněkud jiná situace.
Odpovědět1 1
"máme snad nejhorší ale zato nejdražší zaséťování v Evropě"
Opravdu? Na čem to zakládáte? Co se dívám na zprávy EU o pokrytí, tak např. v LTE jsme obvykle v první třetině (obvykle hned vedle Velké Británie), v případě průměrného LTE pokrytí jsme dokonce na hraně první šestiny sedminy a třeba Německo bylo v roce 2019 druhé nejhorší v EU (průměr pak 6. nejhorší).
Opravdu? Na čem to zakládáte? Co se dívám na zprávy EU o pokrytí, tak např. v LTE jsme obvykle v první třetině (obvykle hned vedle Velké Británie), v případě průměrného LTE pokrytí jsme dokonce na hraně první šestiny sedminy a třeba Německo bylo v roce 2019 druhé nejhorší v EU (průměr pak 6. nejhorší).
Odpovědět0 0
Tak ekologické věci jsou dnes hodně "cool" a spoustě lidí nevadí si za ně připlatit. Je docela logické, že se toho snaží jiní využít (taky mi to přijde být dost drahé). Co se týče recenze, tady by byl asi problém to vůbec sehnat k zápůjčce a otázkou je, kdo by to testoval - alespoň já se svým postojem k audiu rozhodně ne :-))
Odpovědět0 0
Jj, něco málo přes 15 sekund by stačilo.
Odpovědět0 0
Ta délka držení dost závisí na dané službě, mnohé mají totiž docela velké spready na kryptoměnách, takže to musí skočit o několik set USD, aby byl člověk vůbec na nule.
Pokud jde o splasknutí bubliny, ono je otázkou, zda nejde jen o krátkodobou korekci. Pokud ano (několik indicií na grafu tomu nasvědčuje), tak to může být za nějaké dva týdny na 65 tisících USD. O splasknutí (a že jste měl pravdu), bych v těchto dnech začal hovořit, pokud by to spadlo tak pod 42 tisíc. Zatím se to totiž ještě drží v klasických korekčních rozsazích vzestupného trendu.
Pokud jde o splasknutí bubliny, ono je otázkou, zda nejde jen o krátkodobou korekci. Pokud ano (několik indicií na grafu tomu nasvědčuje), tak to může být za nějaké dva týdny na 65 tisících USD. O splasknutí (a že jste měl pravdu), bych v těchto dnech začal hovořit, pokud by to spadlo tak pod 42 tisíc. Zatím se to totiž ještě drží v klasických korekčních rozsazích vzestupného trendu.
Odpovědět0 0
Je a není to pravda. Ti drobní investoři se tam nalili především poté, co se zvedla cena (ti chtějí naskočit do rozjetého vlaku, ale nerozjíždějí vlak). Čímž pochopitelně zvedli tu cenu ještě dále, v tom nelze nesouhlasit. Ale prvotní impulz nebyl primárně tvořen novými hráči, ti ho pomohli nanejvýš následně zesílit. Ostatně se podívejte na ten graf. Cena začala výrazně růst v polovině října. A nyní se podívejte na graf nových investorů na Robinhoodu. Máme tu sice nárůst v listopadu a prosinci (a ne malý), ale oproti tomu, co se stalo v lednu, je to skoro nic. To jsme už měli cenu na 30 tisíc USD a až pak najednou počet malých investorů narostl během jednoho měsíce o více než za celý rok 2020.
Od října do přelomu roku stoupl počet investorů asi o 700 tisíc, cena BTC šla na trojásobek. Od přelomu roku stoupl počet drobných investorů o 6 milionů (9krát tolik), ale cena BTC šla nahoru jen o dvojnásobek a nyní je to díky pádu jen o polovinu. Jak vidíme, tak obrovský příliv drobných investorů začal až na počátku roku, ale cenu už to tak dramaticky nevyhnalo, nestačili na to.
Od října do přelomu roku stoupl počet investorů asi o 700 tisíc, cena BTC šla na trojásobek. Od přelomu roku stoupl počet drobných investorů o 6 milionů (9krát tolik), ale cena BTC šla nahoru jen o dvojnásobek a nyní je to díky pádu jen o polovinu. Jak vidíme, tak obrovský příliv drobných investorů začal až na počátku roku, ale cenu už to tak dramaticky nevyhnalo, nestačili na to.
Odpovědět1 0
Opraveno, díky.
Odpovědět0 0
Nemůžu a ani nechci.
Odpovědět3 0
Oni. Byli doprovodným vozidlem, které pak poskytovalo energii bez toho, aby tam hučely generátory.
Každopádně je dobré si uvědomit, že nejde o revoluční baterku, která by nějak zásadně vyřešila všechny baterkové problémy. Řeší především odolnost, vylepšuje některé vlastnosti a jiné zase odsouvá do pozadí.
Každopádně je dobré si uvědomit, že nejde o revoluční baterku, která by nějak zásadně vyřešila všechny baterkové problémy. Řeší především odolnost, vylepšuje některé vlastnosti a jiné zase odsouvá do pozadí.
Odpovědět3 0
Tomu už se ta hlavní fabrika částečně rozjela, zatím ale dodává jen do testovacího provozu 1kWh varianty. Ty baterky mimo jiné testovali letos na dakarské rally.
Odpovědět2 0
Naprostá většina těch převratných baterií jsou publikace vědeckých článků, tedy ještě několik let předtím, než se na jejich základě začnou řešit komerční projekty (pokud vůbec, protože většinou jsou to publikace, které ukazují vlastnosti některých řešení, cestu pro další vývoj...). Za něco, co hledá investory, by šlo označit už třeba QuantumScape, které už je i na burze. A za další, to, že ta baterka není v autě (tam je potřeba opravdu velmi specifický mix vlastností), neznamená, že se komerčně nepoužívá někde jinde a že jde o podvod.
Odpovědět3 3
Není v možnostech článku mít tam všechna hlášení, tohle bylo jen jedno z prvních, která to celé spustila, a asi prozatímní rekord. Lidí, kteří hlásí poměrně vysoká čísla, je více. Stejně tak je ale nemálo těch, kteří nemají problém. Ostatně to je i v článku, že to vypadá na agresivní swapování, kdy v případě, že ten "use case" není vhodný (je potřeba více swapovat), opotřebení narůstá překvapivě rychle (swapuje nejspíš mnohem více, než by bylo nutně potřeba).
Odpovědět0 0
"Proč je levnější povolenka než pokuta, když ve výsledku nedojde ke snížení emisí ?"
Tak to je snad logické, ne? Kdyby byla dražší, tak by nebyl důvod k její existenci. Ano, ta cena se promítne do ceny auta, ale pokuta by se promítla ještě více. Takže povolenka je možnost, jak odpůrci elektromobilů mohou mít své spalovací auto za přijatelnější cenu, než by měli tehdy, kdyby byly jen pokuty. Jak jsem vysvětloval jinde, povolenka je také nástroj, jak přinutit jednu skupinu vyvíjet překotněji než ostatní, protože jinak by neměly povolenky, které by mohli prodat. Tím táhnou vývoj lepších technologií a snižují jejich cenu, takže jsou přístupnější i pro ty, kteří na ty emise kašlali a řešili to povolenkami. Implementací úspornějších technologií, které jsou díky tomu levnější, tak dojde ke snížení emisí i u nich. Není nutné, aby stejnou věc vyvíjeli oba, platily se dva vývoje, což by to prodražilo. Takže nižší emise za méně peněz.
"Vývoj se dá financovat i z mnou navrhované daně z CO2."
A ty daně z CO2 snad neexistují? Vždyť ta pokuta je daní z CO2. Čím vyšší emise, tím větší daň. Různé daně z paliv totéž. Čím vyšší je spotřeba paliva, tím více daní zaplatím. Čím více jezdím, tím více daní zaplatím. Kolik těch daní za totéž byste ještě chtěl? A toto přeci platí provozovatel auta.
Tak to je snad logické, ne? Kdyby byla dražší, tak by nebyl důvod k její existenci. Ano, ta cena se promítne do ceny auta, ale pokuta by se promítla ještě více. Takže povolenka je možnost, jak odpůrci elektromobilů mohou mít své spalovací auto za přijatelnější cenu, než by měli tehdy, kdyby byly jen pokuty. Jak jsem vysvětloval jinde, povolenka je také nástroj, jak přinutit jednu skupinu vyvíjet překotněji než ostatní, protože jinak by neměly povolenky, které by mohli prodat. Tím táhnou vývoj lepších technologií a snižují jejich cenu, takže jsou přístupnější i pro ty, kteří na ty emise kašlali a řešili to povolenkami. Implementací úspornějších technologií, které jsou díky tomu levnější, tak dojde ke snížení emisí i u nich. Není nutné, aby stejnou věc vyvíjeli oba, platily se dva vývoje, což by to prodražilo. Takže nižší emise za méně peněz.
"Vývoj se dá financovat i z mnou navrhované daně z CO2."
A ty daně z CO2 snad neexistují? Vždyť ta pokuta je daní z CO2. Čím vyšší emise, tím větší daň. Různé daně z paliv totéž. Čím vyšší je spotřeba paliva, tím více daní zaplatím. Čím více jezdím, tím více daní zaplatím. Kolik těch daní za totéž byste ještě chtěl? A toto přeci platí provozovatel auta.
Odpovědět0 0
Zvláštní je na tom spousta věcí. A ostatně jsem to už vysvětlil. Povolenka je nástroj, jak odpůrce elektromobilů může mít možnost si nadále koupit spalovací auto, které chce, za rozumnou cenu, která nebude zvýšená pokutami (vyššími, než je cena povolenek). Nebo by snad odpůrce elektromobilů, který chce koupit spalovací auto, měl být nadšený z toho, že auto, které si chce koupit, bude dražší, než by nutně muselo být, případně by už vůbec neexistovalo a nedalo se koupit? To asi není to, co by chtěl.
Je snad něco z toho, co jsem napsal, nepravdivé? Zvyšují povolenky emise? Nezvyšují. Aby někdo mohl mít vyšší emise, musí mít někdo jiný emise nižší. Jinak to nefunguje. Zvyšují tlak na vývoj nových technologií? Ano, zvyšují, protože aby někdo mohl prodat povolenku, musí být napřed před ostatními. Tím se současně zvyšuje tlak na to, aby tyto "zelené" technologie byly zelené nejen na papíře, ale i ve skutečnosti (byť ten rozdíl papír-skutečnost se spíše zvětšuje). Dnes EV moc ekologické nejsou, ale potřebujeme ten vývoj, aby se ekologickými skutečně staly. A to bez postupného vývoje nedosáhneme. Z nebe nám ten ekologický EV sám nespadne. Umožňuje existenci klasických aut? Umožňuje. Takže i zastánci tradičních pohonů mohou být happy, protože dostanou auto, které chtějí, za nepříliš zvýšenou cenu. Současně zajišťují větší šíři nabídky.
Podobně to máme i s průmyslem. Na jednu stranu je pravdou, že tím umožňujeme některým znečisťovat si, jak je libo, na druhou stranu tím nutíme jiné, aby své emise snížily výrazně pod limit (jinak by neměly povolenky, které by mohly prodat). Čímž tlačí na vývoj technologií, které to umožní, které se díky tomu stanou cenově přístupné a umožní i těm, kteří na to dosud kašlali, implementaci této technologie za cenu, která je pro ně stravitelnější (a možná i výhodnější než nákup povolenek). Čímž ty emise i ve výsledku snížíme. Nebo ne?
Je snad něco z toho, co jsem napsal, nepravdivé? Zvyšují povolenky emise? Nezvyšují. Aby někdo mohl mít vyšší emise, musí mít někdo jiný emise nižší. Jinak to nefunguje. Zvyšují tlak na vývoj nových technologií? Ano, zvyšují, protože aby někdo mohl prodat povolenku, musí být napřed před ostatními. Tím se současně zvyšuje tlak na to, aby tyto "zelené" technologie byly zelené nejen na papíře, ale i ve skutečnosti (byť ten rozdíl papír-skutečnost se spíše zvětšuje). Dnes EV moc ekologické nejsou, ale potřebujeme ten vývoj, aby se ekologickými skutečně staly. A to bez postupného vývoje nedosáhneme. Z nebe nám ten ekologický EV sám nespadne. Umožňuje existenci klasických aut? Umožňuje. Takže i zastánci tradičních pohonů mohou být happy, protože dostanou auto, které chtějí, za nepříliš zvýšenou cenu. Současně zajišťují větší šíři nabídky.
Podobně to máme i s průmyslem. Na jednu stranu je pravdou, že tím umožňujeme některým znečisťovat si, jak je libo, na druhou stranu tím nutíme jiné, aby své emise snížily výrazně pod limit (jinak by neměly povolenky, které by mohly prodat). Čímž tlačí na vývoj technologií, které to umožní, které se díky tomu stanou cenově přístupné a umožní i těm, kteří na to dosud kašlali, implementaci této technologie za cenu, která je pro ně stravitelnější (a možná i výhodnější než nákup povolenek). Čímž ty emise i ve výsledku snížíme. Nebo ne?
Odpovědět1 0
Vždyť si sám protiřečíte. Cituji "emisní povolenky, jsou jen skrytá dotace pro eko-projekty, které jsou drahé a musí se všelijak dotovat, aby se vůbec nějak prosadily, čímž jen zdražují "ropné výrobky" ale moc nezlevňuji eko-projekty"
Jak je zdražují? Vždyť sám jste pár vět nad tím napsal, že jsou povolenky levnější než pokuty díky politikaření. Takže je zlevňují, protože kdyby nebyly a platily se pokuty, byly by ropné výrobky dražší kvůli pokutám, které jsou dražší než povolenky. A eko projekty ze stejného důvodu zlevňují, protože zvyšují příjmy těmto společnostem, takže aby byly ziskové, mohou je prodávat levněji. Každopádně souhlasím s tím, že to je skrytá forma dotace. A samozřejmě je pravdou, že ne všechny "zelené" věci, které se takto podporují, jsou skutečně zelené. Na druhou stranu se tím podporuje vývoj, aby se zelenými staly i ve skutečnosti a ne jen na papíře.
Jak je zdražují? Vždyť sám jste pár vět nad tím napsal, že jsou povolenky levnější než pokuty díky politikaření. Takže je zlevňují, protože kdyby nebyly a platily se pokuty, byly by ropné výrobky dražší kvůli pokutám, které jsou dražší než povolenky. A eko projekty ze stejného důvodu zlevňují, protože zvyšují příjmy těmto společnostem, takže aby byly ziskové, mohou je prodávat levněji. Každopádně souhlasím s tím, že to je skrytá forma dotace. A samozřejmě je pravdou, že ne všechny "zelené" věci, které se takto podporují, jsou skutečně zelené. Na druhou stranu se tím podporuje vývoj, aby se zelenými staly i ve skutečnosti a ne jen na papíře.
Odpovědět1 0
Řeknu to takto. Dokud jsem se nad tím nezamyslel, tak mi to přišla stejná pitomost jako Vám. Když se nad tím ale trochu více zamyslíte, zjistíte, že ty povolenky zas až taková blbost nejsou. Uvedu to na příkladě, lépe nám ale poslouží Renault než Tesla, který má dost nízké emise na to, aby mohl prodávat povolenky, ale vyrábí všechno od elektromobilů až po čistě spalovací auta. Čísla budu střílet od boku.
1, Dejme tomu, že Renault musí dosáhnout 95 g CO2/km v průměru, aby neplatil pokuty. Dosáhl např. 70 g. Tedy může prodávat emisní povolenky. Kdyby nemohl, tak by ho nic nenutilo se snažit a zastavil by se třeba na 90 gramech. Možnost je prodávat tak zesiluje tlak na to, aby se snažil produkovat více nízkoemisních vozidel (ať už větším počtem EV, hybridů nebo snížením spotřeb spalovacích). Je tu větší tlak na vývoj nových technologií. Takže emisní povolenky množství CO2 v tomto případě ve vzduchu snižují. Jinak by byl Renault jen lehce pod 95 a ne na třeba 70.
2, Teď opačný případ. Někdo, kdo na limity nedosáhl. Zde budu souhlasit a je jasné, že takový výrobce se nemusí tak moc snažit, když se vykoupí koupí povolenek od Renaultu. Jenže, aby něco takového mohl udělat, nejprve musí existovat někdo, kdo to za něj udělá. Takže ve výsledku bude množství emisí CO2 zhruba stejné. Jeden to zachrání, druhý na to kašle, ve výsledku jsme šul nul. Aaaale...
Je velmi zvláštní, že proti povolenkám jsou zejména odpůrci elektromobilů, přitom to umožňuje to, aby tradiční spalovací auta nebyla zatížena pokutou. Je zajímavé, že brojí proti EV, chtějí zachovat tradiční spalovací vozy, přitom jsou to právě povolenky, které umožňují další existenci takových aut za nezvýšené ceny (rozuměj, nezvýšené kvůli pokutě). Tedy jsou paradoxně proti konceptu, který jim umožňuje se po delší době vyhnout nutnosti koupit si elektrifikované auto, které nechtějí.
Takže jaký je výsledek povolenek?
- emise budou plus minus podobné
- někdo se ale musí snažit více, tedy posune technologie dále než bez nich (pak by se většina spokojila s dosažením limitu, ale nebyli by motivováni ho výrazně překonat)
- umožní existenci tradičních aut (bez povolenek by zmizely nebo výrazně zdražily)
- profituje z toho jak výrobce nízkoemisních aut (větší příjmy), tak výrobce vysokoemisních aut (neplatí pokuty, konkurenceschopnější auta, nezkrachuje), tak i zákazník, který má širší výběr a může si kupovat auto nízko i vysokoemisní
1, Dejme tomu, že Renault musí dosáhnout 95 g CO2/km v průměru, aby neplatil pokuty. Dosáhl např. 70 g. Tedy může prodávat emisní povolenky. Kdyby nemohl, tak by ho nic nenutilo se snažit a zastavil by se třeba na 90 gramech. Možnost je prodávat tak zesiluje tlak na to, aby se snažil produkovat více nízkoemisních vozidel (ať už větším počtem EV, hybridů nebo snížením spotřeb spalovacích). Je tu větší tlak na vývoj nových technologií. Takže emisní povolenky množství CO2 v tomto případě ve vzduchu snižují. Jinak by byl Renault jen lehce pod 95 a ne na třeba 70.
2, Teď opačný případ. Někdo, kdo na limity nedosáhl. Zde budu souhlasit a je jasné, že takový výrobce se nemusí tak moc snažit, když se vykoupí koupí povolenek od Renaultu. Jenže, aby něco takového mohl udělat, nejprve musí existovat někdo, kdo to za něj udělá. Takže ve výsledku bude množství emisí CO2 zhruba stejné. Jeden to zachrání, druhý na to kašle, ve výsledku jsme šul nul. Aaaale...
Je velmi zvláštní, že proti povolenkám jsou zejména odpůrci elektromobilů, přitom to umožňuje to, aby tradiční spalovací auta nebyla zatížena pokutou. Je zajímavé, že brojí proti EV, chtějí zachovat tradiční spalovací vozy, přitom jsou to právě povolenky, které umožňují další existenci takových aut za nezvýšené ceny (rozuměj, nezvýšené kvůli pokutě). Tedy jsou paradoxně proti konceptu, který jim umožňuje se po delší době vyhnout nutnosti koupit si elektrifikované auto, které nechtějí.
Takže jaký je výsledek povolenek?
- emise budou plus minus podobné
- někdo se ale musí snažit více, tedy posune technologie dále než bez nich (pak by se většina spokojila s dosažením limitu, ale nebyli by motivováni ho výrazně překonat)
- umožní existenci tradičních aut (bez povolenek by zmizely nebo výrazně zdražily)
- profituje z toho jak výrobce nízkoemisních aut (větší příjmy), tak výrobce vysokoemisních aut (neplatí pokuty, konkurenceschopnější auta, nezkrachuje), tak i zákazník, který má širší výběr a může si kupovat auto nízko i vysokoemisní
Odpovědět1 0
"vdaka predaju emisnych povoleniek, co je uradnicky/ekoteroristicky nezmysel"
Proč jsou emisní povolenky nesmysl?
Proč jsou emisní povolenky nesmysl?
Odpovědět1 0
"Jenže to dost přesahuje operační možnosti "běžného" hackera. Musela by to být skutečně vládou podporovaná akce."
"Běžný" hacker by nejspíš neměl cílem SolarWinds a typické zákazníky společnosti. Už i ten cíl ukazuje, že to pravděpodobně byla nějaká top hackerská skupina s vysokými zájmy (ať už sama o sobě nebo její zadavatel).
"Po tomto někom nezůstala naprosto žádná stopa ukazující kdo to byl."
Jak víte, že nezůstaly žádné stopy? Vyšetřování se teprve rozbíhá a Vy už víte, že nic nenašli? Kdo Vám to řekl?
"A po zjištění toho třetího je na obvinění trváno."
To je jistě zajímavé. Otázkou je, jaké důkazy (pokud vůbec jsou), k takovým obviněním vedou. Zveřejněny nebyly, takže možná žádné nejsou... ale také to neznamená, že neexistují. Nevíme. A vzhledem k tomu, že vyšetřování stále běží, se to asi ještě nějakou dobu nedozvíme. Je ale zajímavé, že to víte Vy.
"Běžný" hacker by nejspíš neměl cílem SolarWinds a typické zákazníky společnosti. Už i ten cíl ukazuje, že to pravděpodobně byla nějaká top hackerská skupina s vysokými zájmy (ať už sama o sobě nebo její zadavatel).
"Po tomto někom nezůstala naprosto žádná stopa ukazující kdo to byl."
Jak víte, že nezůstaly žádné stopy? Vyšetřování se teprve rozbíhá a Vy už víte, že nic nenašli? Kdo Vám to řekl?
"A po zjištění toho třetího je na obvinění trváno."
To je jistě zajímavé. Otázkou je, jaké důkazy (pokud vůbec jsou), k takovým obviněním vedou. Zveřejněny nebyly, takže možná žádné nejsou... ale také to neznamená, že neexistují. Nevíme. A vzhledem k tomu, že vyšetřování stále běží, se to asi ještě nějakou dobu nedozvíme. Je ale zajímavé, že to víte Vy.
Odpovědět0 0
"Dost těžko si představím, jak tam jede rusý hacker, jen aby zmátl stopu."
A proč ne? Vždyť tajné operace na území cizích států jsou něčím naprosto běžným a dělají to snad všechny státy na Zemi. Proč by zrovna státem podporovaná ruská skupina hackerů měla být výjimkou? Není jednodušší být u zdroje? Ubrat protivníkovi argument, kterým může napadnout Rusko, když bude mít ještě těžší prokázat, že za to může (i když USA vždycky stačilo jen podezření). Tím neříkám, že za to může Rusko (klidně to může být krycí manévr kohokoli jiného, vůbec o krycí manévr jít nemuselo), ale proč by to mělo být něco divného?
A proč ne? Vždyť tajné operace na území cizích států jsou něčím naprosto běžným a dělají to snad všechny státy na Zemi. Proč by zrovna státem podporovaná ruská skupina hackerů měla být výjimkou? Není jednodušší být u zdroje? Ubrat protivníkovi argument, kterým může napadnout Rusko, když bude mít ještě těžší prokázat, že za to může (i když USA vždycky stačilo jen podezření). Tím neříkám, že za to může Rusko (klidně to může být krycí manévr kohokoli jiného, vůbec o krycí manévr jít nemuselo), ale proč by to mělo být něco divného?
Odpovědět1 0
Používejte argumenty, které mohou dávat smysl. O jakém přerušovaném cestování to tu mluvíte? Vždyť prvně byly napadeny verze z konce roku 2019, tedy dávno před nějakými výraznějšími opatřeními proti koronaviru (to je z doby, kdy skoro nikdo na planetě ani nevěděl, že něco jako koronaviry vůbec existuje, natož, aby kvůli tomu zakazoval cestování). A jestli byla malwarem infikována produkční verze z konce roku 2019 (a další verze z roku 2020), tak je jasné, že útok na servery musel proběhnout ještě před tímto datem. Takže ne, tento argument s přerušeným cestování neobstojí ani náznakem, když k útoku na servery SolarWinds došlo mnoho měsíců, ne-li více než rok před přerušením cestování.
Odpovědět1 0
Zrovna v tomto případě bych řekl, že je jen a jen dobře, že se nevymýšlí nic nového a "lepšího". Protože ono to většinou nedopadá moc dobře. Navíc toto není nic, co by lidé nechtěli, na to se těší skoro každý. A 20 let je už dost dlouhá doba na to, aby to oslovilo i generaci, která původní Diablo II nehrála a dnes by si už ani nezahrála. Nevidím na tom vůbec nic špatného. A když si to lidé koupí znova (a to dobrovolně), tak proč ne. Než nějakou novou a "lepší" slátaninu, to raději remaster klasiky.
Odpovědět8 0
Zajímavý odkaz. Především je pozoruhodné, že BTC je už na dvacetině celkového objemu USD. Nicméně tím, že těch mincí už o moc více nebude, to může nahnat výše jen hodnotou samotného BTC.
Odpovědět0 0
Proč by měl Google zaplakat? Tomu je to vcelku jedno (s trochou nadsázky), ten má příjmy z reklamy, takže pokud člověk najde konkrétní server a přečte si tam zprávu, Google zobrazí reklamu tak či tak a možnost kliku na ni zůstává. Ano, příjmy se mu mohou snížit tím, že se na médium dostane méně lidí, tedy bude méně reklam, otázkou je, zda to ale nezíská zas někde jinde (pokud se zákony týkají velkých médií, která by zrušil ve vyhledávání, tak by teoreticky mohl ukazovat menší, na která se zákon nevztahuje, kterým ze zákona platit nemusí - jenže to by se zas prskalo, že cenzura...). Google zas ta média tak výrazně nepotřebuje, ten může mít spoustu alternativních zdrojů. Když velkým médiím spadne návštěvnost o polovinu, bude to pro ně značný problém (i proto se dnes tak rozmáhá předplatné, aby na tom nebyla závislá), na Googlu se to skoro neprojeví.
Odpovědět0 0
Takto bych to neviděl. Hráči získají dnes karty za rozumnou cenu a nemusí čekat, až se přestane vyplácet těžba. Ano, second-hand trh pak tolik neklesne, ale to je asi jediné negativum celé věci. Těžaři budou mít vlastní karty, které jednak nebudou brát karty hráčům (ti je budou mít levněji a rychleji), takže bude happy těžař i hráč. Navíc bude happy i Nvidia, protože prodá zmetkové čipy, které by byly odpadem, a takto se ještě prodají. Takže tu máme tři vítěze. A více peněz pro Nvidii současně znamená více peněz pro další vývoj, takže zase výkonnější karty v budoucnu, tedy hráči a těžaři budou dvakrát tak více happy.
A až těžařské karty doslouží, tak se sice nebudou moci prodávat hráčům (ano, to je nevýhoda), ale nemyslím si, že by se taková karta nedala dále používat např. pro GPGPU nasazení. Tam bude výkon a efektivita stále přijatelná po delší dobu. Jen se obávám, že second-hand trh pro GPGPU nebude moc velký.
A až těžařské karty doslouží, tak se sice nebudou moci prodávat hráčům (ano, to je nevýhoda), ale nemyslím si, že by se taková karta nedala dále používat např. pro GPGPU nasazení. Tam bude výkon a efektivita stále přijatelná po delší dobu. Jen se obávám, že second-hand trh pro GPGPU nebude moc velký.
Odpovědět3 2
Jenže ať tak či onak, úmrtnost roste. Buď to odložíte a snížíte počet covidových smrtí, přičemž naroste počet necovidových úmrtí kvůli nedostatku péče, nebo to neodložíte a necovidoví budou umírat standardně, ale naopak naroste počet covidových úmrtí. Ať tak či onak, ať zvolíte jednu nebo druhou cestu, úmrtnost vzroste a v obou případech za to navýšení může covid, ať už primárně nebo sekundárně. Jde o to, že počet zemřelých v posledních 4 měsících vzrostl minimálně o polovinu (teď už to zase leze spíše na dvojnásobek), takže řeči o tom, že se jen fixluje s úmrtními listy, sice mohou být pravdivé, ale ať už se to děje nebo ne, nárůst mrtvých je naprosto evidentní. Rozhodně nelze říci, že jsme z chřipky udělali covid a bububu. 50-100 % nárůst úmrtí nad normál po dobu 4 měsíců není obyčejná chřipka.
Ať tu nedopadneme jako na Slovensku, kde se šířil hoax o tom, jak jim tam o čtvrtinu klesla úmrtnost od doby, co se objevil covid. Nějak se tam ztratila informace o tom, že v číslech za rok 2020 není započítáno poslední čtvrtletí, což už je samo o sobě velký problém, který byl umocněn ještě tím, že právě v tom posledním čtvrtletí se začalo umírat ve významně vyšších počtech.
Ať tu nedopadneme jako na Slovensku, kde se šířil hoax o tom, jak jim tam o čtvrtinu klesla úmrtnost od doby, co se objevil covid. Nějak se tam ztratila informace o tom, že v číslech za rok 2020 není započítáno poslední čtvrtletí, což už je samo o sobě velký problém, který byl umocněn ještě tím, že právě v tom posledním čtvrtletí se začalo umírat ve významně vyšších počtech.
Odpovědět0 0
Ale já tady nechci řešit to, zda se něco nafukuje, jak se má reagovat, kdo za to může,... Jen řeším to, že když už se oháníme statistikami, tak by bylo dobré 1) si uvědomit, jak se s nimi dá manipulovat a 2) že tu nemáme všechny přeznačené z chřipky na covid, když se očividně výrazně zvýšil počet mrtvých. A i kdybychom je přeznačili, tak tu očividně dle statistik máme hodně nepříjemnou chřipku, která zvyšuje počet mrtvých minimálně o 50 % nad normál. Nyní je otázkou, nakolik za to může samotná nemoc a nakolik nesprávné reakce na ni - jsou nedostatečné nebo přehnané? Protože ať už vezmete jakákoli čísla, stejně z nich dokážete oboje, že děláme málo i zbytečně moc. A do takové diskuze bych se už pouštět nechtěl. Už i proto, že na rozdíl od mnohých diskutérů si nemyslím, že o tom vím víc, než ti povolanější, kteří tomu rozumí více než já. Čísla mrtvých ale ještě posoudit lze i laicky.
Odpovědět1 0
"Vše ostatní lze doložit ze statistik a dobového tisku"
Co se dívám na statistiky, tak tvrdí něco trochu jiného. To, zda se účelově něco zkresluje, zapisuje více covidů do úmrtního listu, než by mělo, rozporovat nechci. Je však otázkou, kterými statistikami to chcete doložit Vy (např. to, že chřipka "zmizela").
Podívejme se např. na statistiku zemřelých v ČR. Zde upozorňuji, že vůbec nehraje roli to, na co umřeli, co se zapsalo do úmrtního listu. Jakákoli manipulace s covidem v úmrtním listu zde nehraje roli. Prostě mrtví. https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr
Tak, a co tam vidíme? Průměrně umře v ČR 2100 lidí týdně a jde o poměrně stabilní hodnoty, které se pohybují od nějakých 1950 v létě do 2300 v zimě. Máme tam i průměr za posledních 5 let (2015-2019) a podívejte se na letošní rok. Od poloviny října jsme trvale s počtem mrtvých 50 % nad průměrem, ve dvou týdnech to dokonce přesáhlo 100 %. Nějakých 40 % nad průměrem bylo sice i v roce 2018, ale šlo o znatelně krátkodobější úsek. Takže je jasně vidět, že umírá mnohem, mnohem více lidí, než normálně. Tudíž se to rozhodně nedá svalit na to, že místo chřipky napíšeme covid. To je evidentně nesmysl (navíc žádná chřipková epidemie za poslední dobu netrvala více než nějakých 6 týdnů). Také si můžeme spočítat, že v posledním čtvrtletí letošního roku zemřelo cca 15,5 tisíce více lidí, než by se dalo čekat (místo obvyklých 35,5 tisíce jich zemřelo 51 tisíc).
Často se v této souvislosti zmiňuje chřipka 1995 (https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=2033&katalog=30845&pvo=DEMDCR1M&pvo=DEMDCR1M&c=v3~4 RP1996MP02) Pojďme se podívat, jak krásně se dá manipulovat s daty zde podle toho, co budeme chtít dokázat.
1, Anti-Covid člověk si vybere prosinec 1995 se 14100 mrtvými a postaví to proti covidu (říjen nebo listopad 2020), kde to bylo cca 14800 a voilá, máme tu něco nevýznamného, co zabilo o 5 % více lidí. No big deal.
2, No, trochu pozornější člověk si všimne, že chřipka 1995 se krásně trefila do jednoho měsíce, kde udělala obrovský "spike" (v lednu už evidentně jen doznívala), zatímco v covidu byl první velký "spike" na přelomu října a listopadu, takže se čísla rozmělnila na dva měsíce. Kdyby byl ale kalendář jinak (nebo se úplně stejný počet úmrtí posunul o 14 dní vedle (dříve nebo později), pak bychom měli covidový měsíc se 17500 úmrtími. Stejná data, najednou jsme na +24 % pro covid.
3, To jsme měli všechna úmrtí. Pojďme se podívat na ta nadstandardní. Měsíční průměr je cca 9300 lidí. Chřipka 1995 dala 4800 lidí nad průměr, u covidu to máme 5500 (bod 1), resp. 8200 (bod 2). To už máme 15, ale i 71 % pro covid. Stále ze stejných dat.
4, Můžeme pokračovat dále. Vezměme celkový počet zemřelých za celou epidemii a ne jeden "šikovně" vybraný měsíc. Chřipka 1995 (12/95+1/96) evidentně znamenala asi 6500 úmrtí nad normál. Covidové období máme 15,5 tisíce (+138%) a to tam chybí ještě data za rok 2021, což bude dalších asi 6-7 tisíc. Takže asi 22 tisíc. Podle tohoto to nakonec vypadá, že covidová čísla (k dnešku 18,25 tisíce) jsou podhodnocená. Zde bych ale chtěl podotknout, že vyšší úmrtnost nemusí být dána přímo úmrtím na covid, ale také tím, že se kvůli covidovým manévrům nedostává na péči pro necovidové. V obou případech je však covid strůjcem problému. S 22 tisíci jsme na +238 % pro covid.
A to jsou pořád tatáž data. Jak vidíte, ze stejných statistických dat Vám vykouzlím 5 % i 238 % a v obou případech budu "mít pravdu". Každopádně je jasně vidět, že už od října máme trvale minimálně o 50 % vyšší úmrtnost, a že tato křivka poměrně věrně kopíruje křivku nakažených covidem. To nevypadá na náhodu a manipulaci s důvodem smrti v úmrtním listu.
Co se dívám na statistiky, tak tvrdí něco trochu jiného. To, zda se účelově něco zkresluje, zapisuje více covidů do úmrtního listu, než by mělo, rozporovat nechci. Je však otázkou, kterými statistikami to chcete doložit Vy (např. to, že chřipka "zmizela").
Podívejme se např. na statistiku zemřelých v ČR. Zde upozorňuji, že vůbec nehraje roli to, na co umřeli, co se zapsalo do úmrtního listu. Jakákoli manipulace s covidem v úmrtním listu zde nehraje roli. Prostě mrtví. https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr
Tak, a co tam vidíme? Průměrně umře v ČR 2100 lidí týdně a jde o poměrně stabilní hodnoty, které se pohybují od nějakých 1950 v létě do 2300 v zimě. Máme tam i průměr za posledních 5 let (2015-2019) a podívejte se na letošní rok. Od poloviny října jsme trvale s počtem mrtvých 50 % nad průměrem, ve dvou týdnech to dokonce přesáhlo 100 %. Nějakých 40 % nad průměrem bylo sice i v roce 2018, ale šlo o znatelně krátkodobější úsek. Takže je jasně vidět, že umírá mnohem, mnohem více lidí, než normálně. Tudíž se to rozhodně nedá svalit na to, že místo chřipky napíšeme covid. To je evidentně nesmysl (navíc žádná chřipková epidemie za poslední dobu netrvala více než nějakých 6 týdnů). Také si můžeme spočítat, že v posledním čtvrtletí letošního roku zemřelo cca 15,5 tisíce více lidí, než by se dalo čekat (místo obvyklých 35,5 tisíce jich zemřelo 51 tisíc).
Často se v této souvislosti zmiňuje chřipka 1995 (https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=2033&katalog=30845&pvo=DEMDCR1M&pvo=DEMDCR1M&c=v3~4 RP1996MP02) Pojďme se podívat, jak krásně se dá manipulovat s daty zde podle toho, co budeme chtít dokázat.
1, Anti-Covid člověk si vybere prosinec 1995 se 14100 mrtvými a postaví to proti covidu (říjen nebo listopad 2020), kde to bylo cca 14800 a voilá, máme tu něco nevýznamného, co zabilo o 5 % více lidí. No big deal.
2, No, trochu pozornější člověk si všimne, že chřipka 1995 se krásně trefila do jednoho měsíce, kde udělala obrovský "spike" (v lednu už evidentně jen doznívala), zatímco v covidu byl první velký "spike" na přelomu října a listopadu, takže se čísla rozmělnila na dva měsíce. Kdyby byl ale kalendář jinak (nebo se úplně stejný počet úmrtí posunul o 14 dní vedle (dříve nebo později), pak bychom měli covidový měsíc se 17500 úmrtími. Stejná data, najednou jsme na +24 % pro covid.
3, To jsme měli všechna úmrtí. Pojďme se podívat na ta nadstandardní. Měsíční průměr je cca 9300 lidí. Chřipka 1995 dala 4800 lidí nad průměr, u covidu to máme 5500 (bod 1), resp. 8200 (bod 2). To už máme 15, ale i 71 % pro covid. Stále ze stejných dat.
4, Můžeme pokračovat dále. Vezměme celkový počet zemřelých za celou epidemii a ne jeden "šikovně" vybraný měsíc. Chřipka 1995 (12/95+1/96) evidentně znamenala asi 6500 úmrtí nad normál. Covidové období máme 15,5 tisíce (+138%) a to tam chybí ještě data za rok 2021, což bude dalších asi 6-7 tisíc. Takže asi 22 tisíc. Podle tohoto to nakonec vypadá, že covidová čísla (k dnešku 18,25 tisíce) jsou podhodnocená. Zde bych ale chtěl podotknout, že vyšší úmrtnost nemusí být dána přímo úmrtím na covid, ale také tím, že se kvůli covidovým manévrům nedostává na péči pro necovidové. V obou případech je však covid strůjcem problému. S 22 tisíci jsme na +238 % pro covid.
A to jsou pořád tatáž data. Jak vidíte, ze stejných statistických dat Vám vykouzlím 5 % i 238 % a v obou případech budu "mít pravdu". Každopádně je jasně vidět, že už od října máme trvale minimálně o 50 % vyšší úmrtnost, a že tato křivka poměrně věrně kopíruje křivku nakažených covidem. To nevypadá na náhodu a manipulaci s důvodem smrti v úmrtním listu.
Odpovědět2 0
Pár projektů běží. Skotsko mělo např. svou SR2000, jejíž pilotní projekt byl v létě ukončen a příští rok by ji měla nahradit nová generace.
Odpovědět1 0
Co překroucím? Nebyl jste to Vy, kdo tu řekl, že když člověk má na nové auto, ale nekoupí si ho každé 4 roky, že není bohatý?
Cituji Vaše slova. Vaše: "Vy nie ste bohatý. To nie je o zvyku, auto predsa nebudem používať technicky zastaralé, pokiaľ nemusím. Keby ste bol, tak ho aspoň každé 4 roky vymeníte za úplne nové."
On přece řekl, že ho nepotřebuje měnit každé 4 roky. Takže je bohatý nebo ne? Jemu tvrdíte, že není, ale mně tvrdíte, že ano. Takže jak to tedy je? Je bohatý ten, kdo si může dovolit koupit si nové auto co 4 roky, ale nedělá to, protože to nepotřebuje? Už se tedy konečně rozhodněte. Máte v tom zase poněkud nepořádek.
"Keď som nad tým uvažoval (deti ešte neboli na výške), tak neboli také fintech aplikácie a brokerom som neveril."
No já nevím, to já bych zase spíše věřil dlouholetým brokerům než startupům. Takové FIO je na trhu už snad čtvrt století, tedy i v době, kdy jste ten nákup mohl provést, a nevím, co by na něm bylo nedůvěryhodného. Nebo proč Vám třeba to FIO přijde méně důvěryhodné než takový Robinhood, eToro, Revolut a jiné podobné aplikace?
Cituji Vaše slova. Vaše: "Vy nie ste bohatý. To nie je o zvyku, auto predsa nebudem používať technicky zastaralé, pokiaľ nemusím. Keby ste bol, tak ho aspoň každé 4 roky vymeníte za úplne nové."
On přece řekl, že ho nepotřebuje měnit každé 4 roky. Takže je bohatý nebo ne? Jemu tvrdíte, že není, ale mně tvrdíte, že ano. Takže jak to tedy je? Je bohatý ten, kdo si může dovolit koupit si nové auto co 4 roky, ale nedělá to, protože to nepotřebuje? Už se tedy konečně rozhodněte. Máte v tom zase poněkud nepořádek.
"Keď som nad tým uvažoval (deti ešte neboli na výške), tak neboli také fintech aplikácie a brokerom som neveril."
No já nevím, to já bych zase spíše věřil dlouholetým brokerům než startupům. Takové FIO je na trhu už snad čtvrt století, tedy i v době, kdy jste ten nákup mohl provést, a nevím, co by na něm bylo nedůvěryhodného. Nebo proč Vám třeba to FIO přijde méně důvěryhodné než takový Robinhood, eToro, Revolut a jiné podobné aplikace?
Odpovědět0 0
" Keby ste bol, tak ho aspoň každé 4 roky vymeníte za úplne nové. Ročne budete chodiť dva krát do exotiky, lebo na to máte a nebudete peniaze za ušetrenú dovolenku vrážať do akcií. "
Takže bohatý člověk musí utrácet, protože na to má? To je spíše ideální způsob, jak o to bohatství přijít. Bohatství se získává investicemi (ať už jde o vlastní vzdělání, firmu, akcie...), ale ne rozhazováním, protože si to člověk může dovolit.
"Bohatstvo vám dáva finančnú nezávislosť (nemusíte čakať na nejaké zhodnotenie akcií)."
No, jenže ty akcie mohou být prostředkem, jak dosáhnout té finanční nezávislosti. A nevím proč pořád děláte, jako by člověk na zhodnocení musel čekat 10-20 let. Kdybyste v roce 2016 do toho AMD, u kterého jste jistojistě věděl, že poroste, investoval tisíc EUR (to by snad nemusel být takový problém), tak byste dnes měl asi 30 tisíc EUR. Když to rozpočítám, je to, jako byste každý měsíc vydělal 500 EUR. Stačilo investovat tisícovku EUR a měl byste 29 dalších tisícovek... Vždyť jste to věděl. Potřeboval jste k tomu ekonomii? Potřeboval jste k tomu finanční vzdělání? Na poplatcích byste zaplatil tak možná 20 EUR. Měl jste to na dosah ruky. Těch 30 tisíc byste si nyní mohl užívat. A třeba investovat pár tisíc zase jinde.
Takže bohatý člověk musí utrácet, protože na to má? To je spíše ideální způsob, jak o to bohatství přijít. Bohatství se získává investicemi (ať už jde o vlastní vzdělání, firmu, akcie...), ale ne rozhazováním, protože si to člověk může dovolit.
"Bohatstvo vám dáva finančnú nezávislosť (nemusíte čakať na nejaké zhodnotenie akcií)."
No, jenže ty akcie mohou být prostředkem, jak dosáhnout té finanční nezávislosti. A nevím proč pořád děláte, jako by člověk na zhodnocení musel čekat 10-20 let. Kdybyste v roce 2016 do toho AMD, u kterého jste jistojistě věděl, že poroste, investoval tisíc EUR (to by snad nemusel být takový problém), tak byste dnes měl asi 30 tisíc EUR. Když to rozpočítám, je to, jako byste každý měsíc vydělal 500 EUR. Stačilo investovat tisícovku EUR a měl byste 29 dalších tisícovek... Vždyť jste to věděl. Potřeboval jste k tomu ekonomii? Potřeboval jste k tomu finanční vzdělání? Na poplatcích byste zaplatil tak možná 20 EUR. Měl jste to na dosah ruky. Těch 30 tisíc byste si nyní mohl užívat. A třeba investovat pár tisíc zase jinde.
Odpovědět0 0
"Prvé štyri odstavce ste popísali investovanie ako náhodu a šťastie."
No a ať už chcete dlouhodobě investovat nebo jen krátkodobě obchodovat a svézt se na nějaké vlně, tak je zde milion způsobů, jak toho dosáhnout. Jde o to, že nikdy nevíte, co se stane. Jde o to získat informace, které Vám pomohou minimalizovat riziko toho, že se rozhodnete špatně. Ale, jaké informace to, jsou, to záleží na Vás. Náhoda to obvykle není, je ale potřeba zjistit co nejvíce informací, aby člověk nebyl překvapen něčím, co mohl předvídat. Nicméně nikdy nevíte, co se stane. Nikdy nevíte, jak lidé zareagují. Ona je to především psychologie, ne až tak ekonomie. Dobrý psycholog vydělá spíše více než dobrý ekonom.
A jak jsem ukázal, je spousta způsobů, jak to udělat. Můžete dělat všechno. Můžete se soustředit na dlouhodobé investování a zajímat se o ekonomiku firmy a minimalizovat riziko tím, že zvolíte takovou, která je finančně zdravá a vypadá, že bude. Ani to nezaručí úspěch, ale zvýší šanci. Jenže Vaše znalosti u akciích očividně končí zde. To jste ale ještě ani nezačal. Nebo můžete obchodovat krátkodobě, úplně se vykašlat na nějakou ekonomiku firmy a třeba se jen podívat na trend grafu, rozmístění "candlesticks" nebo nějaké jiné metriky a odhadnout, kam se to vyvine. Tady potřebujete spíše statistiku, ne ekonomiku. Nebo můžete oba tyto způsoby zkombinovat a zvýšit své šance dvojnásob.
Můžete věřit průzkumům jiných (který udělají za Vás) a minimalizovat riziko tím, že budete věřit, že jiní tomu rozumí lépe než Vy a dokáží to lépe odhadnout (ideálně si je opět statisticky ověřit). A zase nepotřebujete ekonomiku. Nebo využijete sociální trading, podíváte se na dosavadní výsledky a usoudíte, že daný investor odpovídá Vašemu stylu obchodování, tak to zkusíte s ním. Opět minimalizujete riziko tím, že zvolíte spolehlivějšího, ziskovějšího... podle toho, jaký způsob obchodování Vám víc voní. Opět nepotřebujete ekonomiku. Možností je hodně. Jde jen o to, jaký je Váš styl, kterým se chcete vydat.
Kdo chce, nemusí tomu věnovat moc času, nemusí se vůbec hrabat ve financích a ekonomice. Ale může. Především ale musí provést tu prvotní časovou i finanční investici a udělat ten průzkum, aby zjistil, kterým směrem se vydat.
No a ať už chcete dlouhodobě investovat nebo jen krátkodobě obchodovat a svézt se na nějaké vlně, tak je zde milion způsobů, jak toho dosáhnout. Jde o to, že nikdy nevíte, co se stane. Jde o to získat informace, které Vám pomohou minimalizovat riziko toho, že se rozhodnete špatně. Ale, jaké informace to, jsou, to záleží na Vás. Náhoda to obvykle není, je ale potřeba zjistit co nejvíce informací, aby člověk nebyl překvapen něčím, co mohl předvídat. Nicméně nikdy nevíte, co se stane. Nikdy nevíte, jak lidé zareagují. Ona je to především psychologie, ne až tak ekonomie. Dobrý psycholog vydělá spíše více než dobrý ekonom.
A jak jsem ukázal, je spousta způsobů, jak to udělat. Můžete dělat všechno. Můžete se soustředit na dlouhodobé investování a zajímat se o ekonomiku firmy a minimalizovat riziko tím, že zvolíte takovou, která je finančně zdravá a vypadá, že bude. Ani to nezaručí úspěch, ale zvýší šanci. Jenže Vaše znalosti u akciích očividně končí zde. To jste ale ještě ani nezačal. Nebo můžete obchodovat krátkodobě, úplně se vykašlat na nějakou ekonomiku firmy a třeba se jen podívat na trend grafu, rozmístění "candlesticks" nebo nějaké jiné metriky a odhadnout, kam se to vyvine. Tady potřebujete spíše statistiku, ne ekonomiku. Nebo můžete oba tyto způsoby zkombinovat a zvýšit své šance dvojnásob.
Můžete věřit průzkumům jiných (který udělají za Vás) a minimalizovat riziko tím, že budete věřit, že jiní tomu rozumí lépe než Vy a dokáží to lépe odhadnout (ideálně si je opět statisticky ověřit). A zase nepotřebujete ekonomiku. Nebo využijete sociální trading, podíváte se na dosavadní výsledky a usoudíte, že daný investor odpovídá Vašemu stylu obchodování, tak to zkusíte s ním. Opět minimalizujete riziko tím, že zvolíte spolehlivějšího, ziskovějšího... podle toho, jaký způsob obchodování Vám víc voní. Opět nepotřebujete ekonomiku. Možností je hodně. Jde jen o to, jaký je Váš styl, kterým se chcete vydat.
Kdo chce, nemusí tomu věnovat moc času, nemusí se vůbec hrabat ve financích a ekonomice. Ale může. Především ale musí provést tu prvotní časovou i finanční investici a udělat ten průzkum, aby zjistil, kterým směrem se vydat.
Odpovědět0 0
"Človek, ktorý sa nevenuje ekonomike, financiám ťažko zbohatne na akciách."
Proč by nemohl? Miliardář asi ne, ale pár korunek to přinést může. Metod, jak investovat, je hodně. Kdo chce, může to brát z ekonomického hlediska, studovat příjmy, zisky, zadluženost, P/E a milion dalších ekonomických ukazatelů, přemýšlet o budoucnosti firmy, sedět v tom celé dny. Nebo si na základě těch samých ukazatelů vybere jednu dvě firmy, udělá jeden průzkum, jednorázově koupí a bude je držet desítky let bez toho, aniž by se v tom denně vrtal.
Kdo chce, může to zkusit matematicky/statisticky a jet třeba na "patterny" v grafech. Screenerů je na internetu milion, výsledky vyplivnou a pak už je jen na dotyčném, zda bude věřit tomu, že to udělá opravdu to, co to v dané konstelaci obvykle dělá (což pochopitelně nemusí). Někteří vydělávají i takto. Ale chce to v tom sedět.
Nebo může věřit finančním článkům na internetu a doufat, že mají pravdu. Poněkud hloupá metoda, ale co když bude taky fungovat? Není problém si stáhnout appku např. od Finance Yahoo, nanečisto si tam naflákat pár akcií z doporučení v článcích a zkusit, jak moc dobře to funguje. Nemusíte vědět nic o ekonomice, jen budete věřit, že se trefí ti, kteří se tomu více věnují. Podobné portfolio jsem si schválně jen tak ze zájmu naklikal, abych zjistil, jak moc jsou ti autoři mimo. Od začátku prosince +16%. Což opět nemusí znamenat, že to bude fungovat vždy. Sledujte to rok a uvidíte, zda to může mít smysl nebo ne. V podstatě také statistická metoda. Deset minut denně.
A poněvadž jsme v roce 2021 a nikoli v roce 1980, tak tu máme i sociální trading, kdy si člověk najde investora, kterému věří a nechá si kopírovat jeho obchody. V tomto případě věří, že investor zopakuje své předchozí úspěchy (což pochopitelně nemusí a o peníze lze stále přijít, otázkou také je, nakolik věří dané platformě). Riziko větší, ale to mohou být i zisky (na rozdíl od běžných fondů, které se musí řídit striktnějšími pravidly). A ani zde nemusíte vědět vůbec nic o ekonomice. Něco proděláte na spreadu, který je v tomto případě poplatkem. Také možnost. Teď si jen vyberte. Zdaleka ne u všech musí člověk vědět něco o ekonomice.
"Na internete sedím veľa, ale pozerám to, čo potrebujem k svojej práci"
No mně přijde, že hodiny trávíte na diskuzích. Nebylo by lepší je věnovat tomu vzdělání se v akciovém trhu? ;) Nebo si alespoň zjistit, jaké že jsou vůbec dnes možnosti? Jenže ono je prostě pořád jednodušší hledat si výmluvy, proč to nejde.
Proč by nemohl? Miliardář asi ne, ale pár korunek to přinést může. Metod, jak investovat, je hodně. Kdo chce, může to brát z ekonomického hlediska, studovat příjmy, zisky, zadluženost, P/E a milion dalších ekonomických ukazatelů, přemýšlet o budoucnosti firmy, sedět v tom celé dny. Nebo si na základě těch samých ukazatelů vybere jednu dvě firmy, udělá jeden průzkum, jednorázově koupí a bude je držet desítky let bez toho, aniž by se v tom denně vrtal.
Kdo chce, může to zkusit matematicky/statisticky a jet třeba na "patterny" v grafech. Screenerů je na internetu milion, výsledky vyplivnou a pak už je jen na dotyčném, zda bude věřit tomu, že to udělá opravdu to, co to v dané konstelaci obvykle dělá (což pochopitelně nemusí). Někteří vydělávají i takto. Ale chce to v tom sedět.
Nebo může věřit finančním článkům na internetu a doufat, že mají pravdu. Poněkud hloupá metoda, ale co když bude taky fungovat? Není problém si stáhnout appku např. od Finance Yahoo, nanečisto si tam naflákat pár akcií z doporučení v článcích a zkusit, jak moc dobře to funguje. Nemusíte vědět nic o ekonomice, jen budete věřit, že se trefí ti, kteří se tomu více věnují. Podobné portfolio jsem si schválně jen tak ze zájmu naklikal, abych zjistil, jak moc jsou ti autoři mimo. Od začátku prosince +16%. Což opět nemusí znamenat, že to bude fungovat vždy. Sledujte to rok a uvidíte, zda to může mít smysl nebo ne. V podstatě také statistická metoda. Deset minut denně.
A poněvadž jsme v roce 2021 a nikoli v roce 1980, tak tu máme i sociální trading, kdy si člověk najde investora, kterému věří a nechá si kopírovat jeho obchody. V tomto případě věří, že investor zopakuje své předchozí úspěchy (což pochopitelně nemusí a o peníze lze stále přijít, otázkou také je, nakolik věří dané platformě). Riziko větší, ale to mohou být i zisky (na rozdíl od běžných fondů, které se musí řídit striktnějšími pravidly). A ani zde nemusíte vědět vůbec nic o ekonomice. Něco proděláte na spreadu, který je v tomto případě poplatkem. Také možnost. Teď si jen vyberte. Zdaleka ne u všech musí člověk vědět něco o ekonomice.
"Na internete sedím veľa, ale pozerám to, čo potrebujem k svojej práci"
No mně přijde, že hodiny trávíte na diskuzích. Nebylo by lepší je věnovat tomu vzdělání se v akciovém trhu? ;) Nebo si alespoň zjistit, jaké že jsou vůbec dnes možnosti? Jenže ono je prostě pořád jednodušší hledat si výmluvy, proč to nejde.
Odpovědět0 0
"To bežní ľudia na to nemajú. Však by viac zaplatili na poplatkoch, ako na výnosch z toho mála, čo vrazia do akcií."
A proč by měli? Je rok 2021, ne 1980. Platíš poplatky za nákup a prodej (mezi tím nic), a to buď fixní částku (což se vyplatí pro ty, kteří obchodují vysoké částky, protože čím větší nákup, tím menším nákladem jsou poplatky vůči hodnotě akcií) nebo pomocí spreadu - odlišný kurz pro nákup a prodej podobně jako u směnáren bez komisních poplatků (což se zase vyplatí malým akcionářům a nevyplatí těm velkým).
Takže podle toho, jak velký akcionář jsi, si vybereš brokera. Někteří tvrdí, že tam poplatky nejsou vůbec, což obvykle není úplně pravda, protože tam máš spread třeba 0,1%, tak jestli ti akcie vydělá časem 50%, tak to, že to ve výsledku nebude 50%, ale 49,8%, asi nikoho nezabije. A dnes do toho můžeš jít klidně i s pár tisícovkami Kč (tihle brokeři mají sice různé problémy zejména, když je investiční nával, ale pro naučení se obchodovat mohou posloužit dobře). Jasně, když do toho moc nedáš, taky moc nevyděláš, ale není snad zas takový problém přestat kouřit, odpustit si jednu dovolenou, vydržet déle se starším telefonem a za rok máš pár desítek tisíc, které do toho může dát i poměrně chudý člověk. A pokud místo sledování blbých seriálů bude po večerech sedět na internetu a trochu to studovat, tak nevidím důvod, proč by se nedalo vydělat i s málem. A proč by nemohl investovat skoro každý. Ale když ono je jednodušší nadávat na ty, kteří tomu něco obětovali...
A proč by měli? Je rok 2021, ne 1980. Platíš poplatky za nákup a prodej (mezi tím nic), a to buď fixní částku (což se vyplatí pro ty, kteří obchodují vysoké částky, protože čím větší nákup, tím menším nákladem jsou poplatky vůči hodnotě akcií) nebo pomocí spreadu - odlišný kurz pro nákup a prodej podobně jako u směnáren bez komisních poplatků (což se zase vyplatí malým akcionářům a nevyplatí těm velkým).
Takže podle toho, jak velký akcionář jsi, si vybereš brokera. Někteří tvrdí, že tam poplatky nejsou vůbec, což obvykle není úplně pravda, protože tam máš spread třeba 0,1%, tak jestli ti akcie vydělá časem 50%, tak to, že to ve výsledku nebude 50%, ale 49,8%, asi nikoho nezabije. A dnes do toho můžeš jít klidně i s pár tisícovkami Kč (tihle brokeři mají sice různé problémy zejména, když je investiční nával, ale pro naučení se obchodovat mohou posloužit dobře). Jasně, když do toho moc nedáš, taky moc nevyděláš, ale není snad zas takový problém přestat kouřit, odpustit si jednu dovolenou, vydržet déle se starším telefonem a za rok máš pár desítek tisíc, které do toho může dát i poměrně chudý člověk. A pokud místo sledování blbých seriálů bude po večerech sedět na internetu a trochu to studovat, tak nevidím důvod, proč by se nedalo vydělat i s málem. A proč by nemohl investovat skoro každý. Ale když ono je jednodušší nadávat na ty, kteří tomu něco obětovali...
Odpovědět0 0
Oproti středě přišel asi o 20 mld. USD.
Odpovědět0 0
Díky, chybky jsem si při kontrole nevšiml, opravil jsem.
Odpovědět1 0
Dobře, neměl jsem to napsat asi až takto jen na jednu továrnu a na jeden rok. Za to se omlouvám, nebylo to šťastné a bylo to až přílišné zjednodušení situace. Chtěl jsem tím naznačit, jak moc velké jsou ty investice a kolik vlastně zabírají. Jestli se Vám tam nelíbí Berlín, tak si tam místo Berlína dosaďte třeba továrnu v Šanghaji, která už stojí a odepisuje se... a jiné investice, které Tesla provedla v minulých letech podobného rázu. Když se naakumulují, tak dají také hodně vysoké částky. Odpis je rozloží do delšího časového období, to je pravda a přiznávám.
Chtěl jsem tím především naznačit, že třeba ta Berlínská továrna je 5mld. náklad, takže hovořit tady o problémech Tesly po ukončení emisních kreditů v době, kdy je potřeba nějakých 160 mil. USD na čtvrletí do nuly (podle posledních 5 čtvrtletí), mi přijde poněkud úsměvné. Nestavět Berlín, tak to vykryje 8 let (32 čtvrtletí) prodeje emisních kreditů, aby byla Tesla na nule.
Chtěl jsem tím především naznačit, že třeba ta Berlínská továrna je 5mld. náklad, takže hovořit tady o problémech Tesly po ukončení emisních kreditů v době, kdy je potřeba nějakých 160 mil. USD na čtvrletí do nuly (podle posledních 5 čtvrtletí), mi přijde poněkud úsměvné. Nestavět Berlín, tak to vykryje 8 let (32 čtvrtletí) prodeje emisních kreditů, aby byla Tesla na nule.
Odpovědět1 0
Otázkou je, kdy taková situace nastane. Není zas tak jednoduché, aby svým limitům dostály všechny automobilky. Vždyť pokuty teď bude platit i VW (odhadem 120 mil. EUR), a to za rok 2020 vyrobil a prodal ne až tak malé množství elektromobilů a je v emisním "poolu" snad s dalšími čtyřmi výrobci elektromobilů (pravda, hodně malými).
Tesle by stačilo zvýšit příjmy o 2 % (při zachování nákladů), aby byla v zisku i bez emisních povolenek. Navíc to vypadá, že chce více služeb nabízet přes předplatná, což může situaci stabilizovat. Navíc je nutné si uvědomit, že Tesla má obrovské investice do vývoje, staví několik nových továren,..., což se pochopitelně projeví v nákladech. Jen Gigafactory v Berlíně vyjde na téměř 5 mld. USD, tedy cca 1,2 mld. USD na čtvrtletí. A k ziskovosti bez povolenek chybí 131 mil. USD. Bez stavby Gigafactory by byla v zisku 1,07 mld. USD bez povolenek už dnes. Je to zjednodušené, ale ať vidíme také trochu ten kontext a proč má dnes takové náklady, které má.
Tesle by stačilo zvýšit příjmy o 2 % (při zachování nákladů), aby byla v zisku i bez emisních povolenek. Navíc to vypadá, že chce více služeb nabízet přes předplatná, což může situaci stabilizovat. Navíc je nutné si uvědomit, že Tesla má obrovské investice do vývoje, staví několik nových továren,..., což se pochopitelně projeví v nákladech. Jen Gigafactory v Berlíně vyjde na téměř 5 mld. USD, tedy cca 1,2 mld. USD na čtvrtletí. A k ziskovosti bez povolenek chybí 131 mil. USD. Bez stavby Gigafactory by byla v zisku 1,07 mld. USD bez povolenek už dnes. Je to zjednodušené, ale ať vidíme také trochu ten kontext a proč má dnes takové náklady, které má.
Odpovědět0 0
Je možné, že s tím může mít něco společného i DeepLink (takové SLI mezi CPU+GPU+GPU). https://www.svethardware.cz/intel-uvedl-mobilni-gpu-xe-max-s-funkci-deep-link-pripominajici-sli/53475
Odpovědět0 0
"mohou více investovat do vývoje a tak příští generace může být výkonější"
Ano, to jednoznačně souhlasím (tím jsem ostatně argumentoval v nedávné diskuzi Intel+Nvidia). Otázkou ale je, zda si výsledek toho vývoje půjde koupit. Hráči budou nyní profitovat akorát ze second-hand trhu. Jak dlouho potrvá kryptománie, která vytváří druhý trh, to teprve uvidíme. Z výrazně dlouhodobého hlediska to dobré bude, to s Vámi souhlasím. Nastane to však tehdy, až těch karet bude dostatek. Do té doby to hráč nepocítí. Především proto, že si výsledek toho lepšího vývoje nebude moct koupit nebo za šílenou cenu.
"Dlouhodobě pak konkurence cenu stlačí, ale to nebude zítra ani pozítří. "
Obvykle to dělá, ale v poslední době se to nedělo, a to ještě nebyla kryptománie. Poslední dobou cena grafik šla obecně spíše nahoru, a to jsme tu měli konkurenci. Intel by tím mohl trochu zamíchat, ale tu je otázkou, zda se mu skutečně podaří přijít s nějakým mainstreamem. Na to jsem hodně zvědavý.
Ano, to jednoznačně souhlasím (tím jsem ostatně argumentoval v nedávné diskuzi Intel+Nvidia). Otázkou ale je, zda si výsledek toho vývoje půjde koupit. Hráči budou nyní profitovat akorát ze second-hand trhu. Jak dlouho potrvá kryptománie, která vytváří druhý trh, to teprve uvidíme. Z výrazně dlouhodobého hlediska to dobré bude, to s Vámi souhlasím. Nastane to však tehdy, až těch karet bude dostatek. Do té doby to hráč nepocítí. Především proto, že si výsledek toho lepšího vývoje nebude moct koupit nebo za šílenou cenu.
"Dlouhodobě pak konkurence cenu stlačí, ale to nebude zítra ani pozítří. "
Obvykle to dělá, ale v poslední době se to nedělo, a to ještě nebyla kryptománie. Poslední dobou cena grafik šla obecně spíše nahoru, a to jsme tu měli konkurenci. Intel by tím mohl trochu zamíchat, ale tu je otázkou, zda se mu skutečně podaří přijít s nějakým mainstreamem. Na to jsem hodně zvědavý.
Odpovědět0 0
"Takže to že nvidia a AMD má více peněz na vývoj je nic a nijak se neprojeví na jejich investicích a skrze ně ve výkonu GPU? To že TSMC má více peněz na vývoj a stavbu dalších továren je také nic? "
No počkat. Proč mi vytýkáte něco, v čem s Vámi souhlasím? Viz "nelze předpokládat, že by se výrobci GPU rozhodli jít s cenou GPU v další generaci nějak zásadně níže, když to prodají i za dnešní ceny - nenechají se napakovat výrobce karet a obchody, zatímco oni budou snižovat své marže"
Vždyť jsem tímto potvrdil, že pro výrobce jako takové to bude dobré (a souhlasím s Vámi!), protože budou mít více peněz. To není nic. To je hodně. Ale odpovězme si na otázku, jak na tom vydělají hráči? Nvidia a AMD asi nebudou zlevňovat GPU, když jim zákazníci mohou utrhat ruce za stávající ceny. Pokud to Nvidia chce za 329 USD, ale kvůli zájmu to výrobce dodává za 399 USD a obchod prodá za 499 USD (a pořád je to i tak vyprodané), tak to asi nebude Nvidia, kde se bude dobrovolně obrat o zisky. Myslíte, že půjde s cenou třeba na 259 USD, obere se o 70 dolarů na kusu, přitom v obchodě to bude za 429 USD? Pořád je to pro hráče o 100 dolarů dráž a Nvidia vydělá méně, takže ani na vývoj nebude mít. A za další, jak na tom vydělá hráč, když si tu grafiku stejně nemůže koupit, když bude stále vyprodaná? Hráč bude tím posledním, kdo na tom něco získá.
"Co nejvíce" nestačí. Na "co nejvíce" se napakují především obchody, pak výrobci karet, pak Nvidia/AMD, ale hráč bude až poslední v řadě. Ten na "co nejvíce" vydělá až tehdy, když toto "co nejvíce" bude tam moc veliké, že nedojde k tomu, aby byl nedostatek karet. Dokud toto "co nejvíce" nepřekoná tuto hranici, vydělají na tom všichni kromě hráče. Protože dokud se tak nestane, karty budou stále nedostupné, takže to, že budou výkonnější, nijak nepozná, když tu kartu nebude mít. Ani cena nebude nižší, protože nikdo nebude chodit s cenou dolů, pokud to prodá za hodně. Toto prostě nastane až tehdy, když bude karet dostatek. Do té doby si všichni mastí kapsy, Nvidia dostává více peněz na vývoj, ale hráč ostrouhá. Ceny pořád vysoké a kartu, která má díky více peněz pro vývoj více výkonu, si kvůli nedostupnosti stejně nebude moci koupit. Dokud nebude karet dostatek, "co nejvíce" hráči nijak zvlášť nepomůže.
No počkat. Proč mi vytýkáte něco, v čem s Vámi souhlasím? Viz "nelze předpokládat, že by se výrobci GPU rozhodli jít s cenou GPU v další generaci nějak zásadně níže, když to prodají i za dnešní ceny - nenechají se napakovat výrobce karet a obchody, zatímco oni budou snižovat své marže"
Vždyť jsem tímto potvrdil, že pro výrobce jako takové to bude dobré (a souhlasím s Vámi!), protože budou mít více peněz. To není nic. To je hodně. Ale odpovězme si na otázku, jak na tom vydělají hráči? Nvidia a AMD asi nebudou zlevňovat GPU, když jim zákazníci mohou utrhat ruce za stávající ceny. Pokud to Nvidia chce za 329 USD, ale kvůli zájmu to výrobce dodává za 399 USD a obchod prodá za 499 USD (a pořád je to i tak vyprodané), tak to asi nebude Nvidia, kde se bude dobrovolně obrat o zisky. Myslíte, že půjde s cenou třeba na 259 USD, obere se o 70 dolarů na kusu, přitom v obchodě to bude za 429 USD? Pořád je to pro hráče o 100 dolarů dráž a Nvidia vydělá méně, takže ani na vývoj nebude mít. A za další, jak na tom vydělá hráč, když si tu grafiku stejně nemůže koupit, když bude stále vyprodaná? Hráč bude tím posledním, kdo na tom něco získá.
"Co nejvíce" nestačí. Na "co nejvíce" se napakují především obchody, pak výrobci karet, pak Nvidia/AMD, ale hráč bude až poslední v řadě. Ten na "co nejvíce" vydělá až tehdy, když toto "co nejvíce" bude tam moc veliké, že nedojde k tomu, aby byl nedostatek karet. Dokud toto "co nejvíce" nepřekoná tuto hranici, vydělají na tom všichni kromě hráče. Protože dokud se tak nestane, karty budou stále nedostupné, takže to, že budou výkonnější, nijak nepozná, když tu kartu nebude mít. Ani cena nebude nižší, protože nikdo nebude chodit s cenou dolů, pokud to prodá za hodně. Toto prostě nastane až tehdy, když bude karet dostatek. Do té doby si všichni mastí kapsy, Nvidia dostává více peněz na vývoj, ale hráč ostrouhá. Ceny pořád vysoké a kartu, která má díky více peněz pro vývoj více výkonu, si kvůli nedostupnosti stejně nebude moci koupit. Dokud nebude karet dostatek, "co nejvíce" hráči nijak zvlášť nepomůže.
Odpovědět0 0
Kdy bude uspokojena? Až vyjde RTX 4000 a spustí se celý kolotoč znova?
"Dlouhodobě je pro hráče výhodné aby bylo vyrobeno co nejvíc kusů."
V zásadě souhlasím, má to ale háček. Pro hráče to bude výhodné až tehdy, kdy dojde k tak velkému navýšení, že bude dostatek karet pro všechny. Ale pokud výrobci vyrobí sice "co nejvíce kusů", ale stále to nebude dost natolik, aby těch karet byl dostatek pro všechny, hráči na tom nebudou mít výhodného nic. Sice dosáhnete, co "nejvíce kusů" to bylo možné, ale pokud to nebude dost, nikomu to nic zásadně nezlevní (nelze předpokládat, že by se výrobci GPU rozhodli jít s cenou GPU v další generaci nějak zásadně níže, když to prodají i za dnešní ceny - nenechají se napakovat výrobce karet a obchody, zatímco oni budou snižovat své marže).
"Dlouhodobě je pro hráče výhodné aby bylo vyrobeno co nejvíc kusů."
V zásadě souhlasím, má to ale háček. Pro hráče to bude výhodné až tehdy, kdy dojde k tak velkému navýšení, že bude dostatek karet pro všechny. Ale pokud výrobci vyrobí sice "co nejvíce kusů", ale stále to nebude dost natolik, aby těch karet byl dostatek pro všechny, hráči na tom nebudou mít výhodného nic. Sice dosáhnete, co "nejvíce kusů" to bylo možné, ale pokud to nebude dost, nikomu to nic zásadně nezlevní (nelze předpokládat, že by se výrobci GPU rozhodli jít s cenou GPU v další generaci nějak zásadně níže, když to prodají i za dnešní ceny - nenechají se napakovat výrobce karet a obchody, zatímco oni budou snižovat své marže).
Odpovědět0 0
No problém je v tom, že těch kusů se moc nevyrobí a navíc se o ně teď ve zvýšené míře dělí dva trhy. Takže ono to není výhodné ani pro jednu skupinu. Obě si nemohou koupit v dostatečném množství koupit to co chtějí, a už vůbec ne za ty ceny, které byly oficiálně stanoveny.
Odpovědět0 0
V tweetu psal o "carbon capture", což se (navzdory tomu, že je v názvu jen uhlík) spojuje primárně se zachytáváním CO2 (holt, to je v dnešní době úhlavní nepřítel č.1). Docela mě překvapuje, že se to nespojuje třeba i s CO. Stačí to dát do Googlu a snad všechny odkazy popisují "carbon capture" jako "capture the greenhouse gas carbon dioxide...", "process by which carbon dioxide from...", "mitigation technology where CO2 is captured from...", "process that captures carbon dioxide...", "technique for trapping carbon dioxide emitted...", "can keep the carbon dioxide produced..."
Odpovědět0 0
Jj, brácha chtěl kupovat nový počítač a chtěl jsem mu to složit s něčím s integrovaným GPU, načež jsem zjistil, že se to v podstatě kvůli nedostupnosti nedá udělat a bude potřeba to poskládat např. z Ryzen 1600 + GeForce 1030. Sehnat se to dá snáze v hotových sestavách.
Odpovědět0 0
Tak ony se vyvíjejí i procesy kolem vodíku. Jen mi přijde, že efektivita elektřina-vodík-stlačení (+úniky)-elektřina bude vždy horší než efektivita elektřina-baterka (+samovybíjení)-elektřina. Upřímně řečeno, zatím nevím, které řešení bych hodnotil jako lepší. Problémy vidím v obou a v podstatě jsou hodně podobné. Blbě (nebezpečně) se skladuje elektřina v baterce i vodíku, uniká to obojí (jedno únikem, druhé samovybíjením obzvláště v zimě), je to podobně drahé (palivový článek a věci okolo něj stojí podobně jak baterky), podobně to tak vydrží (palivový článek má podobnou životnost jako baterky)... Vodík to prohrává v efektivitě, baterky zase v ekologii skladování.
Nicméně se mi zdá, že potenciál k spolehlivější a čistější variantě do budoucna to budou asi ty baterky. Jak říkáte, množství problematických materiálů se postupně snižuje, místo recyklace se využívá upcycling, takže baterky mají ještě druhý život, než se zrecyklují, procesy recyklace se zlepšují, dostupnost energie je lepší (vodík si doma ze zásuvky nikdo nenatankuje, zatímco baterku ze sítě i vlastního soláru si nabít dokáže), životnost baterek se také zlepšuje, hmotnost klesá,... Takže pro vodík zbývá nižší hmotnost, rychlejší tankování a asi vždy to bude ekologičtější skladování. I když kdo ví, takový Mercedes má už funkční recyklovatelné organické baterky. Tam si ale nedělám moc iluze o jejich životnosti.
Nicméně se mi zdá, že potenciál k spolehlivější a čistější variantě do budoucna to budou asi ty baterky. Jak říkáte, množství problematických materiálů se postupně snižuje, místo recyklace se využívá upcycling, takže baterky mají ještě druhý život, než se zrecyklují, procesy recyklace se zlepšují, dostupnost energie je lepší (vodík si doma ze zásuvky nikdo nenatankuje, zatímco baterku ze sítě i vlastního soláru si nabít dokáže), životnost baterek se také zlepšuje, hmotnost klesá,... Takže pro vodík zbývá nižší hmotnost, rychlejší tankování a asi vždy to bude ekologičtější skladování. I když kdo ví, takový Mercedes má už funkční recyklovatelné organické baterky. Tam si ale nedělám moc iluze o jejich životnosti.
Odpovědět0 0
"BTW: jestli by nakonec nebylo jednodušší tu jedinou skutečně zelenou elektřinu použít prostě jako elektřinu."
To je dle mého názoru jeden z velkých problémů vodíku. Místo toho, aby se s pomocí elektřiny nabila baterka (ztrátově), tak se s její pomocí ztrátově vyrobí vodík, ten se ztrátově stlačí a pak se v palivovém článku zase ztrátově vyrobí ta elektřina, která byla už na začátku. Jen teď v mnohem menším množství. A pak se mnohdy s její pomocí např. v tom vodíkovém autě stejně nabíjí ta malá baterka, kterou má i elektromobil. Na druhou stranu je vodíková nádrž mnohem ekologičtější věc než akumulátor. Takže co je teď lepší?
Když jsem to počítal, tak při elektrolýze budeme potřebovat asi 2,5krát tolik elektřiny, než kolik bychom potřebovali pro čistě baterkové elektromobily (na 1,1 kg vodíku, které jsou potřeba na ujetí 100 km, je potřeba okolo 60-65 kWh elektřiny, na to elektromobil ujede 200-250 km i se započtením nabíjecích a přenosových ztrát). Takže zatímco pro plnou osobní elektromobilitu budeme potřebovat cca 1,5 Temelína, pro vodíkovou osobní elektromobily bychom potřebovali rovnou 4 Temelíny a totální překopání distribuční sítě. Zase si ušetříme tu obrovskou kupu baterek, které jsou neskutečným ekologickým problémem.
Vodík má své výhody jako vysokou energetickou hustotu (na 1000 km dojezd stačí tak 9 kg), ale je to hodně neefektivní způsob ukládání elektřiny (hodně ztrátové procesy tam a zpět).
To je dle mého názoru jeden z velkých problémů vodíku. Místo toho, aby se s pomocí elektřiny nabila baterka (ztrátově), tak se s její pomocí ztrátově vyrobí vodík, ten se ztrátově stlačí a pak se v palivovém článku zase ztrátově vyrobí ta elektřina, která byla už na začátku. Jen teď v mnohem menším množství. A pak se mnohdy s její pomocí např. v tom vodíkovém autě stejně nabíjí ta malá baterka, kterou má i elektromobil. Na druhou stranu je vodíková nádrž mnohem ekologičtější věc než akumulátor. Takže co je teď lepší?
Když jsem to počítal, tak při elektrolýze budeme potřebovat asi 2,5krát tolik elektřiny, než kolik bychom potřebovali pro čistě baterkové elektromobily (na 1,1 kg vodíku, které jsou potřeba na ujetí 100 km, je potřeba okolo 60-65 kWh elektřiny, na to elektromobil ujede 200-250 km i se započtením nabíjecích a přenosových ztrát). Takže zatímco pro plnou osobní elektromobilitu budeme potřebovat cca 1,5 Temelína, pro vodíkovou osobní elektromobily bychom potřebovali rovnou 4 Temelíny a totální překopání distribuční sítě. Zase si ušetříme tu obrovskou kupu baterek, které jsou neskutečným ekologickým problémem.
Vodík má své výhody jako vysokou energetickou hustotu (na 1000 km dojezd stačí tak 9 kg), ale je to hodně neefektivní způsob ukládání elektřiny (hodně ztrátové procesy tam a zpět).
Odpovědět1 0
"Tvrdit že PC se skládá lépe než NB může snad říci jenom člověk který si neuvědomuje, že montáž PC a notebooků je u výrobců prakticky srovnatelná. Zkuste si někdy rozebrat značkové PC a pochopíte o čem mluvím. "
No já sice vím, o čem mluvíte, ale Vy vůbec netušíte, o čem mluvím já, přitom je to tam napsáno. Já totiž vůbec nehovořil o montáži. Nejde o snadnost a srovnatelnost montáže, ale o snadnost a dostupnost komponent. Vždyť tam přeci mluvím o nedostupnosti komponent pro mobilní zařízení na volném trhu. Ne o montáži. Viz "mobilní CPU se dodávají výrobcům NTB, nejdou na volný trh".
Trh s PC: jednak je tu klasický prodej komponent, takže si každý uživatel složí kombinaci CPU a GPU dle libosti. PC sestavy dělají stovky firem, vždyť i každý větší prodejce má svou řadu sestav. Uživatel i jakýkoli prodejce nebo menší výrobce sestav si snáze postaví cokoli chce, aniž by mu do toho Intel nebo Nvidia mohli jakkoli kecat. Nepředpokládám, že komponenty do Alza PC půjdou přes stejné prodejní kanály a za stejné ceny jako tytéž komponenty např. pro sestavy Dellu. Na druhou stranu u notebooků existuje v podstatě jen OEM trh. O to jde. A na OEM trhu má Intel přeci jen silnější pozici v tom, komu a za jakých podmínek dodávat. Stačí v případě neuposlechnutí třeba jen "neposkytnout slevu". A rázem budou všechny sestavy výrobce NTB dražší, což bude více bolet toho výrobce než Intel. Když to přeženu, na to stačí ceník s hvězdičkou.
"Ale proč by Intel do politiky vůči výrobcům přibral Nvidii?... Smysl by to možná dávalo jenom u mála typů hráčských NB nebo PC."
A není tato kauza snad právě o hráčských NTB? Takže jste si sám odpověděl :-)
Vždyť to dává smysl pro oba (tím neříkám, že je to pravda, ale že dává smysl, kdyby to pravda byla). Když se Intel dohodne s lepším výrobcem GPU pro notebooky, tak oba poškodí hlavního konkurenta na svém poli. Intel na poli CPU, Nvidia na poli GPU. Výkonný herní NTB bude s Nvidií, protože AMD nemá adekvátní GPU. Když tímto zajistíte, že tam bude vždy navíc i Intel CPU, má Intel vyhráno. Koho jiného by měl Intel přizvat? Právě Nvidia se nabízí jako jediná, protože Nvidia je ta, kdo má produkt, který nemá nikdo jiný. AMD asi zvát nebude, když proti němu bojuje. A sám bez Nvidie to neudělá, protože ani on nemá high-endové mobilní GPU.
Ale zároveň svým způsobem vyhrává i Nvidia. Každý, kdo si koupí herní NTB, bude mít kombinaci Intel+Nvidia. Tedy nepřihraje AMD na poli CPU, což se proti Nvidii může obrátit později na poli GPU. Když si bude kupovat další počítač/NTB, co si asi koupí? Tohle je i psychologie. Kdyby měl CPU AMD + GPU Nvidia, tak když příště uvidí AMD GPU, tak... AMD už měl, tak proč ne znova? Ta psychologická bariéra koupit AMD bude nižší, když měl předtím AMD (sice jako CPU, ale jde o tom, že tu značku zná, používá).
Lidé rádi zůstávají u svých značek. Lidé si rádi omlouvají svou volbu na základě oblíbenosti. Vzpomeňme třeba na Apple. Já to viděl často i na DM. Lidé se mě ptali, jaký Canon si mají koupit. Neptali se na fotoaparát, ale na Canon. Rozhodovali se mezi naprosto nesourodými kategoriemi, ultrazoomem s malým čipem, zrcadlovkou se základním seťákem, ani jedno neodpovídalo tomu, co chtěli fotit, ale důležité bylo... Canoooon. Když jsem se jich ptal, proč to musí být Canon, tak odpověď obvykle byla "protože mám teď Canon." Uvědomte si, kolik produktů kupujete jen dle značky (nebo okruhu značek) a ne kvůli jejich objektivním vlastnostem. Kolikrát značce přisuzujete vlastnost jen subjektivně. Auta. Totéž. Někdo si prostě koupí jen VW a bude argumentovat spolehlivostí, ačkoli se v žebříčcích spolehlivosti většina jeho modelů propadá a sám sype do oprav desetitisíce. A to vše ještě dnes stojí na pověsti z 80. a 90. let. Podobné věci a důvody najdete všude. Někdo si nikdy nekoupí Peugeot, protože je to Francouz, ale o dům vedle máte rodinu, která si kupuje jen Peugeoty.
Vždyť to vidíme i tady. Člověk by čekal, že tu budou lidé, které budou zajímat skutečné vlastnosti CPU a GPU. A co vidíme? Vidíme tu dva fanatické tábory, kde výhody svého řešení zveličují a problémy neuznávají, a totéž funguje i naopak. Když ani nadšence do IT nezajímá, jaká je pravda, a zkreslují si ji podle toho, jaké značce fandí, co udělá běžný uživatel? Ten věděl, že ve svém našlapaném herním děle měl Intel a Nvidii, na nějaké AMD zapomněl, tak si ho příště nejspíš nekoupí ani jako CPU ani jako GPU.
Bohužel pro oba se Ryzeny povedly natolik a jejich obliba postupem času stoupla natolik, že už to nelze ignorovat a s něčím takovým nemohou počítat. Tím také neříkám, že to tak je, ale že motivace pro takovou dohodu by tu byla docela jasná. Zejména pro Intel.
No já sice vím, o čem mluvíte, ale Vy vůbec netušíte, o čem mluvím já, přitom je to tam napsáno. Já totiž vůbec nehovořil o montáži. Nejde o snadnost a srovnatelnost montáže, ale o snadnost a dostupnost komponent. Vždyť tam přeci mluvím o nedostupnosti komponent pro mobilní zařízení na volném trhu. Ne o montáži. Viz "mobilní CPU se dodávají výrobcům NTB, nejdou na volný trh".
Trh s PC: jednak je tu klasický prodej komponent, takže si každý uživatel složí kombinaci CPU a GPU dle libosti. PC sestavy dělají stovky firem, vždyť i každý větší prodejce má svou řadu sestav. Uživatel i jakýkoli prodejce nebo menší výrobce sestav si snáze postaví cokoli chce, aniž by mu do toho Intel nebo Nvidia mohli jakkoli kecat. Nepředpokládám, že komponenty do Alza PC půjdou přes stejné prodejní kanály a za stejné ceny jako tytéž komponenty např. pro sestavy Dellu. Na druhou stranu u notebooků existuje v podstatě jen OEM trh. O to jde. A na OEM trhu má Intel přeci jen silnější pozici v tom, komu a za jakých podmínek dodávat. Stačí v případě neuposlechnutí třeba jen "neposkytnout slevu". A rázem budou všechny sestavy výrobce NTB dražší, což bude více bolet toho výrobce než Intel. Když to přeženu, na to stačí ceník s hvězdičkou.
"Ale proč by Intel do politiky vůči výrobcům přibral Nvidii?... Smysl by to možná dávalo jenom u mála typů hráčských NB nebo PC."
A není tato kauza snad právě o hráčských NTB? Takže jste si sám odpověděl :-)
Vždyť to dává smysl pro oba (tím neříkám, že je to pravda, ale že dává smysl, kdyby to pravda byla). Když se Intel dohodne s lepším výrobcem GPU pro notebooky, tak oba poškodí hlavního konkurenta na svém poli. Intel na poli CPU, Nvidia na poli GPU. Výkonný herní NTB bude s Nvidií, protože AMD nemá adekvátní GPU. Když tímto zajistíte, že tam bude vždy navíc i Intel CPU, má Intel vyhráno. Koho jiného by měl Intel přizvat? Právě Nvidia se nabízí jako jediná, protože Nvidia je ta, kdo má produkt, který nemá nikdo jiný. AMD asi zvát nebude, když proti němu bojuje. A sám bez Nvidie to neudělá, protože ani on nemá high-endové mobilní GPU.
Ale zároveň svým způsobem vyhrává i Nvidia. Každý, kdo si koupí herní NTB, bude mít kombinaci Intel+Nvidia. Tedy nepřihraje AMD na poli CPU, což se proti Nvidii může obrátit později na poli GPU. Když si bude kupovat další počítač/NTB, co si asi koupí? Tohle je i psychologie. Kdyby měl CPU AMD + GPU Nvidia, tak když příště uvidí AMD GPU, tak... AMD už měl, tak proč ne znova? Ta psychologická bariéra koupit AMD bude nižší, když měl předtím AMD (sice jako CPU, ale jde o tom, že tu značku zná, používá).
Lidé rádi zůstávají u svých značek. Lidé si rádi omlouvají svou volbu na základě oblíbenosti. Vzpomeňme třeba na Apple. Já to viděl často i na DM. Lidé se mě ptali, jaký Canon si mají koupit. Neptali se na fotoaparát, ale na Canon. Rozhodovali se mezi naprosto nesourodými kategoriemi, ultrazoomem s malým čipem, zrcadlovkou se základním seťákem, ani jedno neodpovídalo tomu, co chtěli fotit, ale důležité bylo... Canoooon. Když jsem se jich ptal, proč to musí být Canon, tak odpověď obvykle byla "protože mám teď Canon." Uvědomte si, kolik produktů kupujete jen dle značky (nebo okruhu značek) a ne kvůli jejich objektivním vlastnostem. Kolikrát značce přisuzujete vlastnost jen subjektivně. Auta. Totéž. Někdo si prostě koupí jen VW a bude argumentovat spolehlivostí, ačkoli se v žebříčcích spolehlivosti většina jeho modelů propadá a sám sype do oprav desetitisíce. A to vše ještě dnes stojí na pověsti z 80. a 90. let. Podobné věci a důvody najdete všude. Někdo si nikdy nekoupí Peugeot, protože je to Francouz, ale o dům vedle máte rodinu, která si kupuje jen Peugeoty.
Vždyť to vidíme i tady. Člověk by čekal, že tu budou lidé, které budou zajímat skutečné vlastnosti CPU a GPU. A co vidíme? Vidíme tu dva fanatické tábory, kde výhody svého řešení zveličují a problémy neuznávají, a totéž funguje i naopak. Když ani nadšence do IT nezajímá, jaká je pravda, a zkreslují si ji podle toho, jaké značce fandí, co udělá běžný uživatel? Ten věděl, že ve svém našlapaném herním děle měl Intel a Nvidii, na nějaké AMD zapomněl, tak si ho příště nejspíš nekoupí ani jako CPU ani jako GPU.
Bohužel pro oba se Ryzeny povedly natolik a jejich obliba postupem času stoupla natolik, že už to nelze ignorovat a s něčím takovým nemohou počítat. Tím také neříkám, že to tak je, ale že motivace pro takovou dohodu by tu byla docela jasná. Zejména pro Intel.
Odpovědět1 0
"navic tento model hlida povolenou vysku a pozici, neznamena to pak ze vrtulnik letel neprimerene/nebezpecne nizko? "
Nemusí to znamenat. Drony mají určitou maximální výšku, zatímco helikoptéry minimální, jenže ty helikoptéry také mohou chtít přistát, nebo se v blízkosti místa činu přiblížit,... takže v určitých fázích letu mohou jít i pod ní. I proto je v zákonech klauzule, která říká, že se s drony nesmí létat kolem míst zásahu, aby byl volný i nižší vzdušný prostor nutný pro pohyb záchranářských letounů.
"ve finale to muze byt i tak ze pilot vrtulniku umyslne trefil dron, protoze priznal ze ho videl, tak proc se mu nevyhnul?"
Vždyť je tam jasně napsáno, že už srážce nedokázal zabránit. Vidět a vyhnout se, jsou přeci dvě různé věci. Kdyby se dalo zabránit srážce vždy, když vidíte hrozbu, tak by se nikdy nestala žádná nehoda. Ta helikoptéra se nezastaví na metru, nezmění tak rychle směr, stejně tak ten dron mohl letět proti helikoptéře.
Nemusí to znamenat. Drony mají určitou maximální výšku, zatímco helikoptéry minimální, jenže ty helikoptéry také mohou chtít přistát, nebo se v blízkosti místa činu přiblížit,... takže v určitých fázích letu mohou jít i pod ní. I proto je v zákonech klauzule, která říká, že se s drony nesmí létat kolem míst zásahu, aby byl volný i nižší vzdušný prostor nutný pro pohyb záchranářských letounů.
"ve finale to muze byt i tak ze pilot vrtulniku umyslne trefil dron, protoze priznal ze ho videl, tak proc se mu nevyhnul?"
Vždyť je tam jasně napsáno, že už srážce nedokázal zabránit. Vidět a vyhnout se, jsou přeci dvě různé věci. Kdyby se dalo zabránit srážce vždy, když vidíte hrozbu, tak by se nikdy nestala žádná nehoda. Ta helikoptéra se nezastaví na metru, nezmění tak rychle směr, stejně tak ten dron mohl letět proti helikoptéře.
Odpovědět2 0
Zda to je či není pravda, nechme stranou. Nevíme, to zveřejnění je také podezřelé... Nicméně předpokládejme na chvíli, že to pravda je. Proč na noteboocích? Protože tam se něco takového dosahuje lépe než na PC, které si lze snáze skládat dle libosti (počet výrobců je na NTB výrazně více omezený - mobilní CPU se dodávají výrobcům NTB, nejdou na volný trh). Takže to, proč na noteboocích, dává smysl. Co by tím oba získali, není až tak nelogické. Pokud se zamezí vzniku high-endového NTB AMD CPU + Nvidia GPU, tak všechny high-endové herní NTB budou mít Intel. Takže motivace Intelu by byla, myslím, naprosto jasná.
Nvidia by to měla vcelku jedno, tam ta motivace tak jasná není. AMD nemá high-endové GPU pro NTB, takže ta by prodala GPU do takového NTB jak s CPU AMD, tak s Intelem. Nicméně AMD tehdy bylo pro Nvidii větší soupeř než Intel, takže poškodit AMD na roli CPU může současně omezit jeho prostředky pro vývoj nových GPU, které by Nvidii lépe konkurovaly v budoucnu. Takže motivace Nvidie by zde mohla být také (zamezení konkurenceschopnosti soupeře na poli GPU do budoucna, aby si zde ochránila zisky).
Nvidia by to měla vcelku jedno, tam ta motivace tak jasná není. AMD nemá high-endové GPU pro NTB, takže ta by prodala GPU do takového NTB jak s CPU AMD, tak s Intelem. Nicméně AMD tehdy bylo pro Nvidii větší soupeř než Intel, takže poškodit AMD na roli CPU může současně omezit jeho prostředky pro vývoj nových GPU, které by Nvidii lépe konkurovaly v budoucnu. Takže motivace Nvidie by zde mohla být také (zamezení konkurenceschopnosti soupeře na poli GPU do budoucna, aby si zde ochránila zisky).
Odpovědět6 1
Ale vždyť boj proti stejnému nepříteli přeci může přinášet zisk pro oba. AMD nemá výkonné (high-endové) mobilní grafiky, takže zamezení AMD CPU+Nvidia GPU v high-endu je vítězstvím pro Intel i Nvidii.
Kdo chce herní notebook, musí jít pro Nvidia GPU (na GPU straně AMD netratí), ale to by v případě existence této dohody znamenalo, že takový notebook musí mít Intel CPU. Takže vítězství pro Intel. Intel je happy.
A teď z druhé strany. Když bude možné kombinovat GPU Nvidia a CPU AMD, tak Nvidia každým prodejem herního notebooku sice vydělá (to by vydělala i v případě CPU Intel), ale současně nahrává hlavnímu konkurentovi, protože se prodá jeho CPU. Ten tak má více peněz na vývoj, které může vrazit nejen do CPU, ale např. i do vývoje nových high-endových GPU, které by konkurovaly Nvidii a ohrožovaly tak její budoucí zisky. Takže když Nvidia odepře AMD možnost vydělat na prodeji CPU, a tedy odepře možnost získání finančních prostředků pro vývoj high-endových GPU, tak se i situace Nvidie zlepšuje a může dosáhnout vyššího zisku (resp. se situace nezhoršuje a zisk se nesníží). Nvidia je také happy.
Mně by existence takové dohody dávala i po finanční stránce smysl. A to jak pro Intel, tak Nvidii.
Kdo chce herní notebook, musí jít pro Nvidia GPU (na GPU straně AMD netratí), ale to by v případě existence této dohody znamenalo, že takový notebook musí mít Intel CPU. Takže vítězství pro Intel. Intel je happy.
A teď z druhé strany. Když bude možné kombinovat GPU Nvidia a CPU AMD, tak Nvidia každým prodejem herního notebooku sice vydělá (to by vydělala i v případě CPU Intel), ale současně nahrává hlavnímu konkurentovi, protože se prodá jeho CPU. Ten tak má více peněz na vývoj, které může vrazit nejen do CPU, ale např. i do vývoje nových high-endových GPU, které by konkurovaly Nvidii a ohrožovaly tak její budoucí zisky. Takže když Nvidia odepře AMD možnost vydělat na prodeji CPU, a tedy odepře možnost získání finančních prostředků pro vývoj high-endových GPU, tak se i situace Nvidie zlepšuje a může dosáhnout vyššího zisku (resp. se situace nezhoršuje a zisk se nesníží). Nvidia je také happy.
Mně by existence takové dohody dávala i po finanční stránce smysl. A to jak pro Intel, tak Nvidii.
Odpovědět3 0
Vzhledem k tomu, že je to asi nejčtenější aktualita, kterou jsem kdy za svůj život napsal (a že jich jen pro SHW bylo přes 4500), tak asi hodně lidí :-)
Odpovědět1 1
Ale vždyť já neříkám, že ze strany USA je vše v pořádku. To ani zdaleka. Pokud jsou americké volby zfalšované, pak je nutno také přiznat, že ani první volby nebyly bezproblémové, a je otázkou, zda Trump měl být vůbec poprvé prezidentem. Jde o to, že třeba problémy první volby se bagatelizují, protože vyhrál Trump, ale problémy druhé volby nikoli, protože nevyhrál. A tady to vidím pořád (na obě strany). Pokud někomu hraje do not problém, tak je to samozřejmě největší problém na světě, i kdyby to bylo jen podezření, ale pokud do not nehraje, tak je to podružný problém, ani důkazu se nevěří,... Hodně bych se divil, kdyby vyhrál Trump, že byste napadal výsledek voleb, kdyby se našly vyházené lístky. Nebo snad ano?
Odpovědět1 1
Já mluvím ale obecně o USA, ne jen a pouze o jedné kauze šmírování. Ať se stane cokoli v USA a nemusí to být jen šmírování (třeba i něco ohledně voleb - s tím podezřením jsem narážel na nedávnou diskuzi s wrah666, kdy mu stačilo asi jen 2 dny na to, aby mi potvrdil, že na jednu stranu mu stačí podezření, ale na druhou ani důkaz ne). Naopak proti Číně nebo Rusku je jakékoli podezření prostě podezření, není to důkaz, takže to neplatí (proti USA ale ano?). A pokud je něco ve formě důkazu, tak to není relevantní, protože tomu nevěří a prostě to neberou jako relevantní zdroj. O to jde.
Na stranu USA mnohým stačí podezření aby to považovali za důkaz. Na stranu Číny/Ruska titíž lidé neberou důkaz jako pravdivý, protože mu nevěří nebo nechtějí věřit. Ale naopak to funguje stejně. Já tady upozorňuji především na jednostrannost hodnocení.
Na stranu USA mnohým stačí podezření aby to považovali za důkaz. Na stranu Číny/Ruska titíž lidé neberou důkaz jako pravdivý, protože mu nevěří nebo nechtějí věřit. Ale naopak to funguje stejně. Já tady upozorňuji především na jednostrannost hodnocení.
Odpovědět2 3
Je opravdu zajímavé, jak se zde v diskuzích pracuje s důkazy. Na obou stranách vidím totéž. Pokud se pro jednu stranu nehodí důkazy, tak se smetou ze stolu jako "nerelevantní". To se pak nikdy nic nedokáže, když se jakýkoli důkaz proti odstraní jako nepodložený. Na jednu stranu budeme přijímat všechny důkazy, ba i podezření, ale na druhou ne? Protože se to nehodí?
Odpovědět2 2
V takovém případě můžeme úplně stejně dokázat, že šmíruje Čína. Spousta společností tam nemůže podnikat, protože má E2E šifrování. Sama vláda požaduje, aby tam byla zadní vrátka (podobně jak by to ráda prosadila i vláda USA), FB, Google a další tam nemohou mít své služby... To je potom také důkaz. A pochopitelně Čína v tom není sama, k podobným věcem směřuje např. i Austrálie. Tohle dělají všichni. Zajímavé je, že v případě USA jsou věci problémem a podobné věci v Číně snad i chválíte.
Odpovědět4 5
Mě opět udivuje, že na Čínu vždy potřebujete důkaz, ale na USA Vám vždy stačí jen podezření.
To pochopitelně neznamená, že všechna nařčení ze strany USA jsou nutně pravdivá, viz Vámi zmíněné šmírovací čipy, které snad opravdu nikdy nikdo nepotvrdil. A to pochopitelně neznamená, že nechce šmírovat (a nešmíruje) samotná vláda USA, která např. před pár lety tak moc tlačila na Apple, aby otevřel iOS. Ale opět od Vás vidím značnou jednostrannost, kdy na jednu stranu potřebujete důkazy, ale na druhou ne, a tam si vystačíte s podezřením.
To pochopitelně neznamená, že všechna nařčení ze strany USA jsou nutně pravdivá, viz Vámi zmíněné šmírovací čipy, které snad opravdu nikdy nikdo nepotvrdil. A to pochopitelně neznamená, že nechce šmírovat (a nešmíruje) samotná vláda USA, která např. před pár lety tak moc tlačila na Apple, aby otevřel iOS. Ale opět od Vás vidím značnou jednostrannost, kdy na jednu stranu potřebujete důkazy, ale na druhou ne, a tam si vystačíte s podezřením.
Odpovědět7 4
Když to bylo naopak a Trump měl vyhrát minulé volby např. díky skandálu Cambridge Analytica, tak bylo u Trumpových zastánců vše v pořádku. Když vyhraje "první" strana, jakékoli podezření bez důkazu (a v některých případech i s důkazem, který se pro jistotu prohlásí za falešný) nehraje roli, ale jak vyhraje "druhá" strana, tak i podezření stačí na to, aby se volby měly zrušit a opakovat. S takovou logikou se by se především Trump neměl poprvé stát prezidentem. Nebo proč jednou podezření nestačí a podruhé ano?
https://knowyourmeme.com/photos/1913454-karen
https://knowyourmeme.com/photos/1913454-karen
Odpovědět7 2
Nadpisy jsou zákeřné, díky za info.
Odpovědět1 1
Jenže ti lidé si akcie Tesly kupují dobrovolně a jsou to právě ti lidé, kteří svým zájmem tvoří nafouknutou cenu té Tesly. Ta bublina vzniká přeci především kvůli těm lidem, kteří si ty akcie kupují. Chudáky ze sebe mohou udělat sami, v tom jim Elon Musk až tak moc nepomůže. On je k nákupu akcií nijak nenutí.
Odpovědět1 0
Nvidia udělala mnoho kontroverzních kroků, ale moc mi není jasné, jak může za "HW diky krypto predrazeny". Nemůže za to spíše kryptománie a samotné obchody, které nasazují vysokou cenu? A těžař kryptoměn snad není koncový zákazník? Mně se také nelíbí, že kvůli kryptománii a těžařům budu asi kupovat grafiku o mnoho dráž než normálně... ale jak za to může Nvidia? Nebylo by lepší si stěžovat na těžaře? Jak ovlivní Nvidia zájem těžařů a ceny v obchodech, které si nastřelují obchody?
Odpovědět4 0
Když v tom systému není centrální banka, která potvrdí, která transakce je validní a která ne, tak se o to někdo postarat musí. A právě tato "zbytečná" práce slouží k tomu, aby se ovlivnila rychlost zpracovávání a potvrzování, tedy aby nedocházelo k přepisování transakční historie. Jinak řečeno, aby se zabránilo tzv. "double spending problem" neboli použití stejných peněz dvakrát dříve, než se uzavře první transakce.
Odpovědět0 0
"Totální opruz byl, když kvůli "chybě" na tiskové straně tiskárna nedovolí ani skenovat. To bych fakt vraždil. Od té doby mi Canon nesmí přes práh."
Tohle naštve, ale jsou snad jiné značky lepší? Epson v minulosti (a možná i dnes) nedovolil tisknout černobíle, i když byl dostatek černé náplně, ale chyběla barevná. Takže si nevyberete. Já měl podobné trable s Canonem, HP, Lexmarkem i Epsonem, takže kdybych měl po každém podobném problému říci, že už mi něco nesmí přes práh, tak už bych asi nemohl nikdy nic vytisknout, protože by mi pomalu docházeli výrobci. Což je pochopitelně neomlouvá.
Tohle naštve, ale jsou snad jiné značky lepší? Epson v minulosti (a možná i dnes) nedovolil tisknout černobíle, i když byl dostatek černé náplně, ale chyběla barevná. Takže si nevyberete. Já měl podobné trable s Canonem, HP, Lexmarkem i Epsonem, takže kdybych měl po každém podobném problému říci, že už mi něco nesmí přes práh, tak už bych asi nemohl nikdy nic vytisknout, protože by mi pomalu docházeli výrobci. Což je pochopitelně neomlouvá.
Odpovědět4 0
Ono to vzniklo z toho, že cílem bylo napsat, že se na platformě prodávaly Bitcoiny za 320K, nemělo to vyznít, že platforma sama je za 320K prodávala jiným. Ale bohužel to vyznělo jinak.
Odpovědět0 0
Jo, už rozumím připomínce, opravím.
Odpovědět0 0
Uživatelé BTC prodávali za 320K (a nakupovali USD), hackeři BTC nakupovali za 320K (a prodávali USD). Jenže právě vypadla ta druhá strana prodeje/nákupu, kdy druhá strana měla za artikl dostat něco zpět. Uvědomte si, že obě strany něco prodávají a obě strany něco kupují. Uživatel prodává BTC/kupuje dolary, hackeři kupovali BTC a měli prodávat dolary (i proto mnoho lidí nerozumí kurzům ve směnárnách, protože není jasné, zda jde o nákup/prodej z jeho strany nebo nákup/prodej ze strany směnárny). V případě směny měny/kryptoměny jsou samotné tyto prostředky zbožím.
Odpovědět0 0
Automatické našeptávání je sice peklo, ale nemělo by vytvářet neexistující slova.
Odpovědět1 0
Já jen opět žasnu, jak zase víš více než lidé, kteří s tím denně pracují :-D Jak ty to děláš, že jsi tak vševědoucí?
Odpovědět1 0
Důvody jsou jednoduché. Tečka je přípustná stejně jako mezera (gramaticky je to správně) a používám ji proto, aby náhodou nedocházelo k rozdělování slov, což je občas problém (s pevnou mezerou bývají problémy). Tady by se to sice na řádku nezalomilo, ale zase je pak matoucí občas ty tečky používat a občas ne (a bohužel i to se mi stává, jak se mi to ostatně stalo i zde, kdy to také nemám konzistentní). Jak se dostane člověk k milionu, tak to už je velký problém sestavit slova tak, aby se to nezalomilo a bylo to vcelku (dohromady je to zas tolik nul, že není na první pohled patrné, zda to jsou desítky nebo stovky tisíc). Nadpis na HP by měl mít čtyři řádky, takže napsat 320 000 USD, to by se pak zalomilo na pátý řádek.
Je to vždy o kompromisu a ano, někdy je to opravdu "těžký" tam napsat mezeru. Každé řešení má svůj problém a opravdu to tak nepíšu jen tak z legrace.
Je to vždy o kompromisu a ano, někdy je to opravdu "těžký" tam napsat mezeru. Každé řešení má svůj problém a opravdu to tak nepíšu jen tak z legrace.
Odpovědět0 0
Reaguji na příspěvek ve vlákně výše. Ono se to opravdu strašně blbě čte s takovými chybami. Jasně, občas to ujede každému, ale tady je toho opravdu děsně moc a zhoršuje to čitelnost.
"není škodliví dokud je přirozený" - Jednoduchá pomůcka, lze říci škodlivé, škodlivá, takže je škodlivý a ne škodliví. S měkkým "í" má přídavné jméno stejný tvar ve všech třech případech - první muž, první žena, první dítě. S tvrdým "ý" je pak v každém případě jiné - druhý muž, druhá žena, druhé dítě
"týče kartelovích dohod" - totéž, kartelová dohoda, takže kartelových, nikoli kartelovích
"ať už patentovím právem" - pantentové právo (a patentová, patentový), takže opět patentovým, ne pantentovím
O čárkách ani nemluvím. On ten obsah se občas i docela těžko chápe, když je tam hrubka co páté slovo. Pak člověk ani neví, o čem vlastně mluvíte, protože vám nesedí přídavná jména, chybí čárky, takže není jasná větná struktura. Chvíli se pak musí zamyslet, k čemu co vlastně vztahujete, neboť to v daném kontextu nedává smysl.
Příklad "monopol vzniká málo kdy a sám o sobě". Člověk to čte, vidí "vzniká málo", teď vidí "kdy", takže mu logicky chybí čárka ("vzniká málo, kdy..."), ale pak mu v souvětí naprosto nesedí "a" v "kdy a sám o sobě". Takže dočte větu a je z ní úplně blbý, načež si uvědomí, že jste vlastně chtěl napsat "málokdy", a najednou to celé dává smysl. Jenže má-li se takto vracet každou chvíli, kdy ke konci věty pochopí, že kvůli špatně složenému slovu, chybějící čárce,..., jste vlastně chtěl napsat něco docela jiného, pak není divu, že vám to vytýkají.
"není škodliví dokud je přirozený" - Jednoduchá pomůcka, lze říci škodlivé, škodlivá, takže je škodlivý a ne škodliví. S měkkým "í" má přídavné jméno stejný tvar ve všech třech případech - první muž, první žena, první dítě. S tvrdým "ý" je pak v každém případě jiné - druhý muž, druhá žena, druhé dítě
"týče kartelovích dohod" - totéž, kartelová dohoda, takže kartelových, nikoli kartelovích
"ať už patentovím právem" - pantentové právo (a patentová, patentový), takže opět patentovým, ne pantentovím
O čárkách ani nemluvím. On ten obsah se občas i docela těžko chápe, když je tam hrubka co páté slovo. Pak člověk ani neví, o čem vlastně mluvíte, protože vám nesedí přídavná jména, chybí čárky, takže není jasná větná struktura. Chvíli se pak musí zamyslet, k čemu co vlastně vztahujete, neboť to v daném kontextu nedává smysl.
Příklad "monopol vzniká málo kdy a sám o sobě". Člověk to čte, vidí "vzniká málo", teď vidí "kdy", takže mu logicky chybí čárka ("vzniká málo, kdy..."), ale pak mu v souvětí naprosto nesedí "a" v "kdy a sám o sobě". Takže dočte větu a je z ní úplně blbý, načež si uvědomí, že jste vlastně chtěl napsat "málokdy", a najednou to celé dává smysl. Jenže má-li se takto vracet každou chvíli, kdy ke konci věty pochopí, že kvůli špatně složenému slovu, chybějící čárce,..., jste vlastně chtěl napsat něco docela jiného, pak není divu, že vám to vytýkají.
Odpovědět7 0
Ano, prodalo se 13 milionů kusů, ale nemálo z toho se nyní refunduje (a to je poněkud problém). Důležité je to, že kdyby v lednu řekli, že hra není hotová a není odladěna pro všechny platformy, patrně by do toho neinvestovali nebo ne tolik. Prostě lhali o stavu hry a o to jde. Takže lepší výsledky... no určitě, aby se z těch 13 milionů pokud možno nic nerefundovalo. A určitě lepší výsledky než 40% propad ceny akcií (za který pochopitelně mohou jiní investoři, kteří to prodali dříve než oni).
Odpovědět2 1
Neviděl bych to tak jednoduše. Dnes je všeobecný "hype" kolem elektrických automobilek a šílených hodnot dosahují i ty, které nevyrobily přes milion vozů, ale i ty, kde se to počítá na tisíce, případně desetitisíce. Dnes každý vidí v každé další automobilce "další Teslu", takže astronomické hodnoty na americké burze dosahují i automobilky, které své vozy v USA ani neprodávají, takže nějaký ekonomický stimulus ze strany FEDu tam opravdu nefunguje. To je ten hlavní důvod. Všichni doufají v "další Teslu". Když se hodně zvedla Tesla, všichni doufají, že se to stane i jinde. To, že spousta shorterů na Tesle prodělala kalhoty a to, že se Muskovi čím dál častěji daří splňovat jeho plány, opět posilují víru akcionářů v to, že další akcionáři do toho budou také lít peníze a oni vydělají a především to, že tak učiní i u jiných podobných firem. A že jich je.
Akciový trh je dnes především o davové psychologii, ne až tak moc o ekonomických výsledcích firmy. Ty slouží spíše jako spouštěče pro davové reakce. Za to nemůže Tesla a o nějakém okrádání bych tady nemluvil. Ti lidé do toho dávají peníze dobrovolně a dovolím si říci, že velká část ani neřeší nějakou budoucnost Tesly jako takové, ale jen se chtějí svézt na (mnohdy neopodstatněné) vlně růstu. Uvědomte si, že na akciovém trhu máte dva typy obchodujících. Investory, kteří do toho lijí peníze z dlouhodobého hlediska, a tradeři, kteří se chtějí svézt na vlnách, dočasných trendech, psychologii davu. Ty nějaká reálná hodnota firmy a dlouhodobý výhled do budoucna až tak moc nezajímá. A právě traderů je na akciovém trhu pořád více (s tím, jak je dnes obchodování jednodušší a levnější). Nikdo nechce čekat na 8 % zisku ročně, když na NIO za týden udělá 25 % a za dva měsíce 100 %, pokud to dobře koupí (a riziko je i opačné, prodělat se dá půlka za pár dní a ne za pár měsíců). Na Xpengu šlo udělat 200 % za 3 týdny. To snad ani Tesla nikdy nedokázala.
V poslední době je to především čínské NIO, které má hodnotu 71,4 mld. USD (rekord 86,39 mld. USD), velmi vysoko je i Xpeng (29,9 mld. USD, rekord 51,5 mld. USD, podobně tak Li Auto (29,3 mld. USD, rekord 39,5 mld. USD). Pro srovnání Daimler (Mercedes) má 77 mld. USD, BMW 58 mld. USD, Renault 13 mld. USD, Honda 49 mld. USD. K šílené ceně elektrických automobilek skutečně není potřeba Elon Musk a intervence FEDu.
Akciový trh je dnes především o davové psychologii, ne až tak moc o ekonomických výsledcích firmy. Ty slouží spíše jako spouštěče pro davové reakce. Za to nemůže Tesla a o nějakém okrádání bych tady nemluvil. Ti lidé do toho dávají peníze dobrovolně a dovolím si říci, že velká část ani neřeší nějakou budoucnost Tesly jako takové, ale jen se chtějí svézt na (mnohdy neopodstatněné) vlně růstu. Uvědomte si, že na akciovém trhu máte dva typy obchodujících. Investory, kteří do toho lijí peníze z dlouhodobého hlediska, a tradeři, kteří se chtějí svézt na vlnách, dočasných trendech, psychologii davu. Ty nějaká reálná hodnota firmy a dlouhodobý výhled do budoucna až tak moc nezajímá. A právě traderů je na akciovém trhu pořád více (s tím, jak je dnes obchodování jednodušší a levnější). Nikdo nechce čekat na 8 % zisku ročně, když na NIO za týden udělá 25 % a za dva měsíce 100 %, pokud to dobře koupí (a riziko je i opačné, prodělat se dá půlka za pár dní a ne za pár měsíců). Na Xpengu šlo udělat 200 % za 3 týdny. To snad ani Tesla nikdy nedokázala.
V poslední době je to především čínské NIO, které má hodnotu 71,4 mld. USD (rekord 86,39 mld. USD), velmi vysoko je i Xpeng (29,9 mld. USD, rekord 51,5 mld. USD, podobně tak Li Auto (29,3 mld. USD, rekord 39,5 mld. USD). Pro srovnání Daimler (Mercedes) má 77 mld. USD, BMW 58 mld. USD, Renault 13 mld. USD, Honda 49 mld. USD. K šílené ceně elektrických automobilek skutečně není potřeba Elon Musk a intervence FEDu.
Odpovědět0 0
Uvědomte si, že iOS je tak obrovský systém, že ten se nedá udělat bezchybně (i když by měl), aby mohl být také dostatečně rychle nasazen a reflektovat požadavky trhu. Tohle prostě není jednoduchý e-shop. To, že tam jsou desítky chyb, neznamená, že je někdo lenivý.
V tom iOSu jsou stovky bezpečnostních chyb (byly, jsou a bohužel i budou). NSO našlo jednu z mnoha a tu zneužilo. Apple během jednoho release zvládl "částečně analýzu, vývoj, test, release" opravy 70 chyb. Kolik jich našli samotní testeři Applu, to nevím. Mnohem jasnější jsou počty, které naši další výzkumníci během bug bounty a programů jako Google Project Zero, ale vždyť přeci i to je přeci ukázkou toho, že se snaží ty chyby nacházet a opravovat. Jen od iOS 13.5.1 do iOS 13.6, což je 6 týdnů, bylo opraveno 70 chyb. Desítky různých lidí spolu v minulosti (ne nutně těchto 6 týdnech) našli 70 chyb, které nahlásili a Apple je v rámci tohoto releasu opravil.
A Vy tady z jedné chyby, kterou našel jeden z týmů, a protože je zlý, tak nenahlásil, děláte konec světa. Jasně, že je to nemilé, jasně, že by se to nemělo stát, ale při tak komplexním projektu, jakým je iOS, se tomu prostě nelze vyhnout. Tu chybu (kdo ví, možná tam byla 10 let od vzniku iOSu) nenašel Apple, ale nenašli ji ani desítky, ne-li stovky jiných inženýrů, kteří se v tom denně vrtají a snaží se něco najít, našlo ji NSO. Znamená to, že na to Apple ....? Že zaspal? Nemyslím si.
Cožpak opravdu nevidíte tu šíři problému? NSO stačí najít jednu jedinou chybu dříve než ostatní, aby dosáhlo cíle. Applu? Stovky, možná tisíce. Vás opravdu překvapuje, že Apple mezi těmi stovkami, možná tisíci chyb, jednu nenajde, kterou najde někdo jiný? Mě ani trochu. Vás opravdu překvapuje, že takový systém jako iOS, který řeší milion různých věcí, obsahuje chyby? Mě ani trochu. Jasně, neměl by, ale to u takto komplexního živého systému prostě nezajistíte. A aspoň mně osobně přijde, že v tomhle ohledu se Apple snaží nadprůměrně.
V tom iOSu jsou stovky bezpečnostních chyb (byly, jsou a bohužel i budou). NSO našlo jednu z mnoha a tu zneužilo. Apple během jednoho release zvládl "částečně analýzu, vývoj, test, release" opravy 70 chyb. Kolik jich našli samotní testeři Applu, to nevím. Mnohem jasnější jsou počty, které naši další výzkumníci během bug bounty a programů jako Google Project Zero, ale vždyť přeci i to je přeci ukázkou toho, že se snaží ty chyby nacházet a opravovat. Jen od iOS 13.5.1 do iOS 13.6, což je 6 týdnů, bylo opraveno 70 chyb. Desítky různých lidí spolu v minulosti (ne nutně těchto 6 týdnech) našli 70 chyb, které nahlásili a Apple je v rámci tohoto releasu opravil.
A Vy tady z jedné chyby, kterou našel jeden z týmů, a protože je zlý, tak nenahlásil, děláte konec světa. Jasně, že je to nemilé, jasně, že by se to nemělo stát, ale při tak komplexním projektu, jakým je iOS, se tomu prostě nelze vyhnout. Tu chybu (kdo ví, možná tam byla 10 let od vzniku iOSu) nenašel Apple, ale nenašli ji ani desítky, ne-li stovky jiných inženýrů, kteří se v tom denně vrtají a snaží se něco najít, našlo ji NSO. Znamená to, že na to Apple ....? Že zaspal? Nemyslím si.
Cožpak opravdu nevidíte tu šíři problému? NSO stačí najít jednu jedinou chybu dříve než ostatní, aby dosáhlo cíle. Applu? Stovky, možná tisíce. Vás opravdu překvapuje, že Apple mezi těmi stovkami, možná tisíci chyb, jednu nenajde, kterou najde někdo jiný? Mě ani trochu. Vás opravdu překvapuje, že takový systém jako iOS, který řeší milion různých věcí, obsahuje chyby? Mě ani trochu. Jasně, neměl by, ale to u takto komplexního živého systému prostě nezajistíte. A aspoň mně osobně přijde, že v tomhle ohledu se Apple snaží nadprůměrně.
Odpovědět1 0
Takže potřetí nebo počtvrté. Který den NSO Group přišla na zranitelnost? Který den byl Apple upozorněn na zranitelnost? A nakonec který den byla tato zranitelnost opravena? Víte to, že to tak odsuzujete? Sem s těmi daty. Já je neznám, takže bych byl v odsuzování zdrženlivý. Nemůžete přece říci, že to Applu dlouho trvalo, když nevíte, jak dlouho to bylo. Víte to?
Právě aby se tyto zranitelnosti objevily, mají v Applu nejen vlastní testery, ale také bug bounty program. Že na to špatní hackeři přišli dřív než ti dobří, no to se bohužel někdy stává. Nemělo by se, ale tomu se nevyhnete. Otázkou je, jak rychle se to opraví, když se na to přijde.
Apple je platforma jako každá jiná. V bezpečnosti má však výhody. Jednak Apple na bezpečnost dbá více než mnoho jiných (to ale přeci rozhodně neznamená, že je bezchybná, ale že se na to více soustředí) a aktualizace se rychleji dostávají na jednotlivá zařízení. U Androidu je ještě v polovině roku 2020 třetina opravených chyb z roku 2019 a občas i z roku 2018 a teď si vezměte, jak dlouho to potrvá, než se to přes jednotlivé výrobce dostane na koncová zařízení, pokud se ta aktualizace vůbec někdy dostane na ten telefon. Na iOSu ji dostanete i na 5-6 let starý telefon.
Jestli někdo někdy předpokládal (nebo ještě snad předpokládá), že Apple je tak bezpečný, že se do toho nikdy nikdo nedostane, tak je především neuvěřitelně naivní. Jde ale o to, že ta šance je o něco nižší a má větší šanci, že na rozdíl od Androidu bude poměrně rychle k dispozici záplata, která půjde nainstalovat.
Právě aby se tyto zranitelnosti objevily, mají v Applu nejen vlastní testery, ale také bug bounty program. Že na to špatní hackeři přišli dřív než ti dobří, no to se bohužel někdy stává. Nemělo by se, ale tomu se nevyhnete. Otázkou je, jak rychle se to opraví, když se na to přijde.
Apple je platforma jako každá jiná. V bezpečnosti má však výhody. Jednak Apple na bezpečnost dbá více než mnoho jiných (to ale přeci rozhodně neznamená, že je bezchybná, ale že se na to více soustředí) a aktualizace se rychleji dostávají na jednotlivá zařízení. U Androidu je ještě v polovině roku 2020 třetina opravených chyb z roku 2019 a občas i z roku 2018 a teď si vezměte, jak dlouho to potrvá, než se to přes jednotlivé výrobce dostane na koncová zařízení, pokud se ta aktualizace vůbec někdy dostane na ten telefon. Na iOSu ji dostanete i na 5-6 let starý telefon.
Jestli někdo někdy předpokládal (nebo ještě snad předpokládá), že Apple je tak bezpečný, že se do toho nikdy nikdo nedostane, tak je především neuvěřitelně naivní. Jde ale o to, že ta šance je o něco nižší a má větší šanci, že na rozdíl od Androidu bude poměrně rychle k dispozici záplata, která půjde nainstalovat.
Odpovědět0 0
"a za celou tu dobu Apple nic nebyl schopen zarazit"
Znovu se ptám. Vy víte, jak dlouhá ta doba byla? Třeba ve Vašem odkaze, kdy Pegasus napadl iOS už v minulosti, byla ta první chyba opravena do deseti dní. Takže, jak dlouho to Applu trvalo, než opravil chybu v tomto případě? Víte to? Ano, mohl být rok a pak můžeme mluvit o neuvěřitelné linkavosti Applu, ale také to mohlo být pár dní. Víte, jak dlouho to bylo? Já tu informaci zatím nedohledal, abych mohl Apple odsoudit. Opravdu nevím, kdy se dozvěděl o tom, že tam mají tuhle zranitelnost.
Chyby v softwaru bohužel nejsou nic neobvyklým a důležité je, jak dobře se k nim výrobce postaví. Třeba iOS 13.6 (z července 2020) opravuje téměř 70 CVE chyb (https://support.apple.com/cs-cz/HT211288), takže vidíme, že chyb se tam najde opravdu hodně, ale opravují se. Dvě z nich byly z roku 2019 (68:2). Třeba bezpečnostní aktualizace Androidu z července 2020 opravuje 24 CVE chyb, z toho 8 bylo nahlášeno v roce 2019, jedna ještě z roku 2018 (15:8:1).
Všechny aplikace/systémy jsou děravé jak řešeto, jsou to tak komplexní věci, že se to nedá udělat bezchybně. Nicméně zrovna u Applu mám pocit, že se k opravám staví dosti aktivně.
Znovu se ptám. Vy víte, jak dlouhá ta doba byla? Třeba ve Vašem odkaze, kdy Pegasus napadl iOS už v minulosti, byla ta první chyba opravena do deseti dní. Takže, jak dlouho to Applu trvalo, než opravil chybu v tomto případě? Víte to? Ano, mohl být rok a pak můžeme mluvit o neuvěřitelné linkavosti Applu, ale také to mohlo být pár dní. Víte, jak dlouho to bylo? Já tu informaci zatím nedohledal, abych mohl Apple odsoudit. Opravdu nevím, kdy se dozvěděl o tom, že tam mají tuhle zranitelnost.
Chyby v softwaru bohužel nejsou nic neobvyklým a důležité je, jak dobře se k nim výrobce postaví. Třeba iOS 13.6 (z července 2020) opravuje téměř 70 CVE chyb (https://support.apple.com/cs-cz/HT211288), takže vidíme, že chyb se tam najde opravdu hodně, ale opravují se. Dvě z nich byly z roku 2019 (68:2). Třeba bezpečnostní aktualizace Androidu z července 2020 opravuje 24 CVE chyb, z toho 8 bylo nahlášeno v roce 2019, jedna ještě z roku 2018 (15:8:1).
Všechny aplikace/systémy jsou děravé jak řešeto, jsou to tak komplexní věci, že se to nedá udělat bezchybně. Nicméně zrovna u Applu mám pocit, že se k opravám staví dosti aktivně.
Odpovědět1 0
V lednu začal onen novinář využívat monitorovací VPN, protože měl podezření, že by mohl být napíchnutý. To nutně neznamená, že byl (patrně ano, když měl podezření). Jenže, co se týče oprav chyb, ono také záleží, kdy se o tom Apple dozvěděl. To, že hackeři využili zranitelnosti koncem roku 2019, totiž nemusí znamenat, že o její existenci věděl i Apple (ostatně to byl zero-day). Bohužel se mi nepovedlo v rychlosti dohledat CVE této chyby, aby bylo vidět, kdy byla vlastně nahlášena. Takže dokud nevíte, kdy se Apple dozvěděl o chybě, nemáte být z čeho zklamaný.
Odpovědět1 0
No já nevím, jsou sice pěkně drahé, ale když se podívám na ceny srovnatelných produktů, tak mi opravdu nepřijde, že by byly až 2krát dražší.
Odpovědět0 0
Máte pravdu, bylo by lepší použít vyvíjet/navrhovat. Upravil jsem to. Díky.
Odpovědět1 0
SoftBank má velké finanční problémy a rychle potřebuje "cash". Jinak by se toho nejspíš nezbavovala. Proto prodala ARM a asi to byl i důvod k nynějšímu prodeji Boston Dynamics.
Odpovědět3 0
Rozdíl je většinou tak 200-300 kg. Takže kdybyste z 500kg baterky udělal 100kg baterku, byl by elektromobil dokonce lehčí. Srazit 200 kg (z 500 na 300 kg), tak se to dostane na úroveň naftových verzí. Benzínových ne, protože ty bývají zpravidla o mnoho desítek kg, ne-li 100 kg lehčí.
Co jsem zase přehlédl? Vždyť říkám, že v elektromobilitě pro nákladní dopravu nevidím moc smysl. Takže nic budovat nechci, protože stejně jako Vám, i mně se zdá být nákladní elektromobilita nesmyslná. Já fakt nechápu, proč mi oponujete v něčem, na co máme stejný názor :D Já jen řekl, že kdyby se tak stalo, 3 MW by byly zbytečně moc rychlé pro dané potřeby. Taková rychlost není nutnost, je to zbytečnost (a to nemluvím o technické neproveditelnosti). No, užitečné by to mohlo být, až ty náklaďáky budou autonomní. Dokud to bude řídit člověk, opravdu nevidím důvod, aby to bylo výrazně rychlejší než 1 MW. A uvedl jsem i proč. Ale to neznamená, že schvaluji nákladní elektromobilitu. Jen jsem řekl, že 3 MW nejsou potřeba a 1 MW by stačil. Znovu, to neznamená, že chci a propaguji dálkovou nákladní elektromobilitu, rozumíme si? Dle mého názoru je to nesmysl a v tomto jsme rozhodně zajedno.
Co jsem zase přehlédl? Vždyť říkám, že v elektromobilitě pro nákladní dopravu nevidím moc smysl. Takže nic budovat nechci, protože stejně jako Vám, i mně se zdá být nákladní elektromobilita nesmyslná. Já fakt nechápu, proč mi oponujete v něčem, na co máme stejný názor :D Já jen řekl, že kdyby se tak stalo, 3 MW by byly zbytečně moc rychlé pro dané potřeby. Taková rychlost není nutnost, je to zbytečnost (a to nemluvím o technické neproveditelnosti). No, užitečné by to mohlo být, až ty náklaďáky budou autonomní. Dokud to bude řídit člověk, opravdu nevidím důvod, aby to bylo výrazně rychlejší než 1 MW. A uvedl jsem i proč. Ale to neznamená, že schvaluji nákladní elektromobilitu. Jen jsem řekl, že 3 MW nejsou potřeba a 1 MW by stačil. Znovu, to neznamená, že chci a propaguji dálkovou nákladní elektromobilitu, rozumíme si? Dle mého názoru je to nesmysl a v tomto jsme rozhodně zajedno.
Odpovědět0 0
Ne, nezapomínám. Všimněte si, že ten součet motoru a baterky nesedí a počítám tam s mnoha desítkami kg navíc (já vím, že chcete, aby to nevyšlo, ale fakt tam s tím počítám). I kdyby to bylo třeba 150 kg, pořád jste zhruba na úrovni naftového auta, dostanete několik desítek kg navíc, které dělají malé jednotky procent. Podívejte se na hmotnosti srovnatelných aut v elektrice a naftě. Přestože baterky váží půl tuny, rozdíly hmotností jsou zpravidla mnohem menší. Dlouhodobá zátěž ano. Recyklace také ano.
No také si nemyslím, že zrovna pro kamion je baterka dobrý nápad. Pro rozvážkové lokální dodávky, které se nabíjí přes noc, denně najedou 150 km, fajn, v pohodě. Pro kamion mi baterkový systém moc smyslu nedává, tam to vidím spíše na vodík, i když i ten má své problémy.
Nicméně se můžeme ptát, proč by 3 MW pro kamion bylo málo? Spočítejme si to. U elektrického náklaďáku se počítá se spotřebou okolo 130-150kWh/100km. Buďme k EV přísní a zvyšme to na 160 kWh/100km (nazapomínejte, že BEV má rekuperaci). Může jet maximálně 80 km/h a může jet maximálně 4,5 hodiny, tedy opět buďme přísní a počítejme tu nejhorší možnost (jede nejdéle, co může, maximální rychlostí, co může). Takže může ujet maximálně 360 km do povinné přestávky (pokud si ji nerozdělí na dvě). To máme 576 kWh energie. Opět buďme přísní a ještě to zaokrouhleme výše, řekněme na 600 kWh. Nejdříve může jet za 45 minut, takže na nabití by teoreticky stačilo 800 kW. Jenže víme, že rychlost nabíjení postupně klesá, takže aby se plně vybitá baterka stihla nabít, bude potřeba spíše tak 1 MW.
Pochopitelně je lepší mít rezervu a mít 600kWh akumulátor by bylo pořád na hraně (jednak problém s nepříznivým počasím, chce to mít rezervu a nevyjíždět do nuly, mít rezervu v případě nedostupnosti nabíječky,...), takže jako rozumné minimum pro kamion bych to viděl někde tak okolo 1,2 MWh (což si přiznejme, je opravdu zhovadilost a příšerná asi 7tunová zátěž, s novými baterkami možná tak 5 tun, ale pořád šílenost). Pokud má ale tak velkou rezervu, tak zas není třeba čekat na pomalé nabíjení posledních pár procent baterky a klidně to může zalomit při 1,1 MWh a ne 1,2 MWh. V nejhorším případě bude potřebovat nabít necelých 1,2 MWh, když to dojede v nejhorší moment těsně před vybitím. Kdyby měl předtím povinnou přestávku, tak přes 3 MW by se dostal jedině tak, že by si to střihnul v prvním rozdělení přestávky na 15+30 minut. Jinak fakt nevidím důvod, proč by kamion měl potřebovat výrazně více než 1 MW, natož 3 MW. Ale ano, i to je brutální.
No také si nemyslím, že zrovna pro kamion je baterka dobrý nápad. Pro rozvážkové lokální dodávky, které se nabíjí přes noc, denně najedou 150 km, fajn, v pohodě. Pro kamion mi baterkový systém moc smyslu nedává, tam to vidím spíše na vodík, i když i ten má své problémy.
Nicméně se můžeme ptát, proč by 3 MW pro kamion bylo málo? Spočítejme si to. U elektrického náklaďáku se počítá se spotřebou okolo 130-150kWh/100km. Buďme k EV přísní a zvyšme to na 160 kWh/100km (nazapomínejte, že BEV má rekuperaci). Může jet maximálně 80 km/h a může jet maximálně 4,5 hodiny, tedy opět buďme přísní a počítejme tu nejhorší možnost (jede nejdéle, co může, maximální rychlostí, co může). Takže může ujet maximálně 360 km do povinné přestávky (pokud si ji nerozdělí na dvě). To máme 576 kWh energie. Opět buďme přísní a ještě to zaokrouhleme výše, řekněme na 600 kWh. Nejdříve může jet za 45 minut, takže na nabití by teoreticky stačilo 800 kW. Jenže víme, že rychlost nabíjení postupně klesá, takže aby se plně vybitá baterka stihla nabít, bude potřeba spíše tak 1 MW.
Pochopitelně je lepší mít rezervu a mít 600kWh akumulátor by bylo pořád na hraně (jednak problém s nepříznivým počasím, chce to mít rezervu a nevyjíždět do nuly, mít rezervu v případě nedostupnosti nabíječky,...), takže jako rozumné minimum pro kamion bych to viděl někde tak okolo 1,2 MWh (což si přiznejme, je opravdu zhovadilost a příšerná asi 7tunová zátěž, s novými baterkami možná tak 5 tun, ale pořád šílenost). Pokud má ale tak velkou rezervu, tak zas není třeba čekat na pomalé nabíjení posledních pár procent baterky a klidně to může zalomit při 1,1 MWh a ne 1,2 MWh. V nejhorším případě bude potřebovat nabít necelých 1,2 MWh, když to dojede v nejhorší moment těsně před vybitím. Kdyby měl předtím povinnou přestávku, tak přes 3 MW by se dostal jedině tak, že by si to střihnul v prvním rozdělení přestávky na 15+30 minut. Jinak fakt nevidím důvod, proč by kamion měl potřebovat výrazně více než 1 MW, natož 3 MW. Ale ano, i to je brutální.
Odpovědět0 0
"To v přepočtu znamená, že se dosahuje průměrného ročního nárůstu hustoty o 3,5 %"
Takhle je to lepší?
Takhle je to lepší?
Odpovědět0 0
100kWh baterka nemusí vážit 100 kg, aby to mělo smysl. Nynějších 550-650kg je docela šílenost, ale pokud budete na 300 kg, tak už by to bylo docela fajn, ne? Uvědomte si, že např. motor do Tesly má nějakých 30-40 kg. Dva kousky = čtyřkolka s 330 kW, se 300kg baterkou a dalšími věcmi jsme někde přes 400 kg. Osobně si ale nemyslím, že se dostaneme až tak nízko, obal jen tak nepustí (dnes má tak 200+ kg, s větší hustotou baterek by se jeho hmotnost sice mohla snížit, ale...).
Naftový motor nižšího výkonu (250kW) si vezme 250 kg bez převodovky. S ní a rozvodem na obě nápravy, palivovou nádrží na 60-70 litrů jste na... tak 400 kg taky. Mít to 100 kg, bylo by to lehčí než nafťák. A to myslím, že není až tak nutné. A ono by to ani nešlo.
100% recyklace pochopitelně nebude. Ale i když nebude 100 %, pořád je to lepší než nula. Teď jen doufejme, že se systémy recyklace zlepší natolik, aby se to začalo vyplácet. Zatím to totiž není žádná sláva.
Proč 3MW výkon? Výhodou BEV je možnost pomalého nabíjení na různých místech, které do značné míry eliminují potřebu rychlého nabíjení. Pro dálniční cestování bude rychlé nabíjení nutnost, ne, že ne, ale nemyslím se, že zrovna nabíjení 500kW+ je zásadní překážkou rozšíření elektromobility. To je tak ten poslední problém. Materiály pro baterky a jejich cena, ekologické dopady její výroby, odstavování elektráren, to je větší potíž. Ale 3MW nabíjení? K čemu by to vůbec bylo potřeba?
No panely, které berou energii i v noci, už existují (vyrábí energii na základě teplotních rozdílů). Ale jasně, je to tak zoufale neefektivní, že u něčeho takového si nedokážu představit, že by to někdy mohlo mít smysl.
Naftový motor nižšího výkonu (250kW) si vezme 250 kg bez převodovky. S ní a rozvodem na obě nápravy, palivovou nádrží na 60-70 litrů jste na... tak 400 kg taky. Mít to 100 kg, bylo by to lehčí než nafťák. A to myslím, že není až tak nutné. A ono by to ani nešlo.
100% recyklace pochopitelně nebude. Ale i když nebude 100 %, pořád je to lepší než nula. Teď jen doufejme, že se systémy recyklace zlepší natolik, aby se to začalo vyplácet. Zatím to totiž není žádná sláva.
Proč 3MW výkon? Výhodou BEV je možnost pomalého nabíjení na různých místech, které do značné míry eliminují potřebu rychlého nabíjení. Pro dálniční cestování bude rychlé nabíjení nutnost, ne, že ne, ale nemyslím se, že zrovna nabíjení 500kW+ je zásadní překážkou rozšíření elektromobility. To je tak ten poslední problém. Materiály pro baterky a jejich cena, ekologické dopady její výroby, odstavování elektráren, to je větší potíž. Ale 3MW nabíjení? K čemu by to vůbec bylo potřeba?
No panely, které berou energii i v noci, už existují (vyrábí energii na základě teplotních rozdílů). Ale jasně, je to tak zoufale neefektivní, že u něčeho takového si nedokážu představit, že by to někdy mohlo mít smysl.
Odpovědět0 2
"takže v podstatě tvrdíš, že 5 let staré auto atakující cenovku 3 milionů, tak je to v podstatě šrot"
Neříkám, že šrot, ale technologicky je to docela zaostalý vůz, co se týče technologií elektrického pohonu (podobně jako 5 let starý procesor může být stále velmi výkonný, ale to neznamená, že je technologicky na výši - první Ryzen je proti poslednímu taky technologicky dědeček, ačkoli je to stále velmi dobrý procesor). Demonstrovat na něm úroveň techniky je docela nesmysl. Pokud se bavíme o budoucnosti elektromobilů, jejich (ne)smysluplnosti, tedy o tom, zda mají a budou mít smysl, tak bychom měli brát state-of-the-art technologii, ne? Asi tu elektromobilitu, která nás tu straší, nebudete budovat Teslami z roku 2015, ne? Naopak, ta bude budována elektromobily, které ještě ani neexistují.
Jen tak pro zajímavost. Nové Tesly mají proti tomu "šrotu" z roku 2015 nižší hmotnost (odlehčením dílů auta i akumulátoru), nový elektromotor s vyšší efektivitou, energeticky efektivnější olejovou pumpu, úpravu převodového systému, topení tepelným čerpadlem, upravenou "chemii" baterek,... Ono se to opravdu posouvá kupředu. Nepotřebujete revoluční krok v desítkách procent, stačí, když provedete spoustu malých kroků.
"kupodivu si s mrazy neporadí ani novější ročníky"
Tak jsme se přeci bavili o tom, že ty mrazy částečně řeší tato nová baterka. Tak asi to nebude vyřešené, když ta baterka ještě minimálně 3 roky nebude na trhu. Pokud jde o Teslu, tak tepelné čerpadlo se tam montuje od jara letošního roku, a to ještě jen do Modelu Y a 3. Takže se tyto rozdíly u Modelu S jaksi ani nemohly projevit. Kolik to přidá? No celkový výsledek také záleží na průměrné rychlosti, ale testy ukazují, že se ze spotřeby srazí zhruba o 1,5 kW. Takže na dálnici to mnoho neušetří, naopak město/příměsto, kde je spotřeba znatelně nižší (a tedy úspora se výrazněji projeví), to může být třeba 20-25 km (plná-prázdná). Takže v reálu méně, protože to nikdo nebude rvát na doraz.
To, že BEV nemá rádo zimu a obecně špatné podmínky, je neoddiskutovatelný fakt.
Neříkám, že šrot, ale technologicky je to docela zaostalý vůz, co se týče technologií elektrického pohonu (podobně jako 5 let starý procesor může být stále velmi výkonný, ale to neznamená, že je technologicky na výši - první Ryzen je proti poslednímu taky technologicky dědeček, ačkoli je to stále velmi dobrý procesor). Demonstrovat na něm úroveň techniky je docela nesmysl. Pokud se bavíme o budoucnosti elektromobilů, jejich (ne)smysluplnosti, tedy o tom, zda mají a budou mít smysl, tak bychom měli brát state-of-the-art technologii, ne? Asi tu elektromobilitu, která nás tu straší, nebudete budovat Teslami z roku 2015, ne? Naopak, ta bude budována elektromobily, které ještě ani neexistují.
Jen tak pro zajímavost. Nové Tesly mají proti tomu "šrotu" z roku 2015 nižší hmotnost (odlehčením dílů auta i akumulátoru), nový elektromotor s vyšší efektivitou, energeticky efektivnější olejovou pumpu, úpravu převodového systému, topení tepelným čerpadlem, upravenou "chemii" baterek,... Ono se to opravdu posouvá kupředu. Nepotřebujete revoluční krok v desítkách procent, stačí, když provedete spoustu malých kroků.
"kupodivu si s mrazy neporadí ani novější ročníky"
Tak jsme se přeci bavili o tom, že ty mrazy částečně řeší tato nová baterka. Tak asi to nebude vyřešené, když ta baterka ještě minimálně 3 roky nebude na trhu. Pokud jde o Teslu, tak tepelné čerpadlo se tam montuje od jara letošního roku, a to ještě jen do Modelu Y a 3. Takže se tyto rozdíly u Modelu S jaksi ani nemohly projevit. Kolik to přidá? No celkový výsledek také záleží na průměrné rychlosti, ale testy ukazují, že se ze spotřeby srazí zhruba o 1,5 kW. Takže na dálnici to mnoho neušetří, naopak město/příměsto, kde je spotřeba znatelně nižší (a tedy úspora se výrazněji projeví), to může být třeba 20-25 km (plná-prázdná). Takže v reálu méně, protože to nikdo nebude rvát na doraz.
To, že BEV nemá rádo zimu a obecně špatné podmínky, je neoddiskutovatelný fakt.
Odpovědět1 1
Vždyť Tesla z roku 2015 je technologicky doslova historie. Model S má ještě staré články, Modely 3 i Y mají jiné (jak formátem 2170 proti 18650, tak "směsí", která už také byla nejednou pozměněna), teprve v tomto období by Model S měl začít dostávat stejné články jako Model 3, nemluvě o efektivitě motorů (i ty jsou u roku 2015 jiného typu než dnes a než má např. Model 3, takže při stejné baterce ujedou o něco více díky vyšší efektivitě - ale rozdíl není příliš zásadní, ona už ta efektivita není moc kam zvyšovat). Takže brát Model S z roku 2015 jako něco, na čem se dá hodnotit dnešní elektromobilita v zimě? Se starým méně efektivním motorem, články se starší "směsí" a bez tepelného čerpadla? I Model S z roku 2019 je technologicky zastaralejší než Model 3 z roku 2018. Takže nevím, proč by to mělo být "o to horší". Právě naopak to ukazuje, jak moc se to v tak krátké době posouvá dopředu.
Tepelné čerpadlo, které v zimě výrazně prodlouží dojezd, není žádné "kdyby" a teoretizování. To je přeci léty ověřený fakt, že má mnohem nižší spotřebu. Tesly ho dostaly až od Modelu Y, takže to, že v zimě klesá Tesle z roku 2015 dojezd, je naprosto jasné. Jednak sama teplota nevoní moc baterce, jednak to neefektivní topení výrazně zvyšuje spotřebu. Ale to, že Tesla z roku 2015 takto mrhá energií, přeci neznamená, že takto mrhají energií moderní elektromobily s tepelným čerpadlem, které v zimě zvyšuje dojezd o nějakou tu desítku procent (resp. ten pokles je o nějakou tu desítku procent nižší, než by byl bez něj). To přeci není žádné "kdyby". Stavět argumentaci na 5 let starém elektromobilu, když je svět dnes přeci jen o dost jinde...
Já vím, někteří prostě ten pokrok vidět nechtějí a schválně budou argumentovat těmi nejhoršími elektromobily na trhu (už v době vzniku, natož dnes), nebo vezmou ty, které jsou technologicky několikrát překonané.
Tepelné čerpadlo, které v zimě výrazně prodlouží dojezd, není žádné "kdyby" a teoretizování. To je přeci léty ověřený fakt, že má mnohem nižší spotřebu. Tesly ho dostaly až od Modelu Y, takže to, že v zimě klesá Tesle z roku 2015 dojezd, je naprosto jasné. Jednak sama teplota nevoní moc baterce, jednak to neefektivní topení výrazně zvyšuje spotřebu. Ale to, že Tesla z roku 2015 takto mrhá energií, přeci neznamená, že takto mrhají energií moderní elektromobily s tepelným čerpadlem, které v zimě zvyšuje dojezd o nějakou tu desítku procent (resp. ten pokles je o nějakou tu desítku procent nižší, než by byl bez něj). To přeci není žádné "kdyby". Stavět argumentaci na 5 let starém elektromobilu, když je svět dnes přeci jen o dost jinde...
Já vím, někteří prostě ten pokrok vidět nechtějí a schválně budou argumentovat těmi nejhoršími elektromobily na trhu (už v době vzniku, natož dnes), nebo vezmou ty, které jsou technologicky několikrát překonané.
Odpovědět0 2
Je to pořád totéž. Že starší Tesla s 60kWh akumulátorem nedojede v zimě ani 150 km, nemusí nutně znamenat, že to platí i pro novější akumulátory využívající jiné technologie (jen Tesla sama o sobě používá asi 3 nebo 4 typy článků - nemluvím o formátu, ale o "směsi"). Poněvadž je to stará Tesla, tak jistě nemá k topení tepelné čerpadlo, které by to posunulo přeci jen nějak jinam. Obecně se tvrdí, že to v zimě přidá až téměř kolem čtvrtiny, třetiny dojezdu. Držme se při zemi, počítejme jen s pětinou. Ze 150 km máme 180 km.
Tady říkají, že mají na objem asi o 80 % vyšší hustotu a jsou někde na 470 Wh/kg. To zní jako obrovský náskok, na druhou stranu se 400 Wh/kg operuje i Musk u nedávno představených baterkách, a to jde pořád o Li-Ion. Tak řekněme, že by se nedostali na 470, ale třeba jen na těch 400. To je o polovinu více než dnes. Takže to máme ze 180 km nově 270 km při stejně velkém/těžkém akumulátoru (ten by měl 90kWh+). Toto řešení se také soustředilo na zimní podmínky, které se při nižších teplotách nepropadá tak výrazně. Takže to už se stejně velkým akumulátorem v zimě dostáváme někam ke 300 km, a to jsem byl záměrně pesimistický a nepočítal s ciframi, které prezentovali. Kdybych bral běžná optimistická čísla (30% pro tepelné čerpadlo, 80% vyšší hustota, lepší odolnost vůči mrazu), tak jsem asi 380 km v zimě.
Bateriový koncept v masovém měřítku s dnešními technologiemi blbost je. Ty technologie nejsou tak daleko, aby se to mohlo takto protlačovat a myslet si, že to půjde bez potíží. V tomto naprosto souhlasím. Baterky jsou hlavní ekologický problém a jestli se ještě politici rozhodli zničit snad jediný opravdu rozumný zdroj energie pro EV (jádro), tak tu bude ještě hodně "veselo".
Tady říkají, že mají na objem asi o 80 % vyšší hustotu a jsou někde na 470 Wh/kg. To zní jako obrovský náskok, na druhou stranu se 400 Wh/kg operuje i Musk u nedávno představených baterkách, a to jde pořád o Li-Ion. Tak řekněme, že by se nedostali na 470, ale třeba jen na těch 400. To je o polovinu více než dnes. Takže to máme ze 180 km nově 270 km při stejně velkém/těžkém akumulátoru (ten by měl 90kWh+). Toto řešení se také soustředilo na zimní podmínky, které se při nižších teplotách nepropadá tak výrazně. Takže to už se stejně velkým akumulátorem v zimě dostáváme někam ke 300 km, a to jsem byl záměrně pesimistický a nepočítal s ciframi, které prezentovali. Kdybych bral běžná optimistická čísla (30% pro tepelné čerpadlo, 80% vyšší hustota, lepší odolnost vůči mrazu), tak jsem asi 380 km v zimě.
Bateriový koncept v masovém měřítku s dnešními technologiemi blbost je. Ty technologie nejsou tak daleko, aby se to mohlo takto protlačovat a myslet si, že to půjde bez potíží. V tomto naprosto souhlasím. Baterky jsou hlavní ekologický problém a jestli se ještě politici rozhodli zničit snad jediný opravdu rozumný zdroj energie pro EV (jádro), tak tu bude ještě hodně "veselo".
Odpovědět2 0
No záleží na tom, KOMU to nepostačuje. Pokud někdo jezdí každý den přes půl republiky, tak ano, pro toho je EV docela blbost a ještě pěknou řádku let bude. Naproti tomu pro toho, kdo jezdí do práce přes půlku města, a má to kde nabít aspoň jednou týdně, to nemusí být žádný vážnější problém.
Z pohledu mobilů je to vidět také. Před pár lety měl mobil s vysokou kapacitou přes 2000 mAh. Dneska se díváme na telefony s méně než 4000 mAh s opovržením (ano, je to dáno i jejich většími rozměry, ale ne jen tím). A že Vám mobil nevydrží jeden den? To je chyba mobilu? Zkuste ho používat tak, jak jste používal telefon, když to byl jen telefon. Já i na svém stařičkém iPhonu SE s naprosto miniaturní a na dnešní pohled doslova tragickou 1642mAh baterkou vydržím i 4 dny, pokud ho používám jako telefon, případně ke čtení knížek nebo trochu YouTubu. Ale když ho začnu používat na spoustu jiných věcí a zatěžovat ho, tak jasně, že to může mít problém vydržet jediný den. Ono se Vám to možná nezdá, ale zkuste si vzít do ruky nějaký starší telefon. Ať vidíte, jaký pokrok ve výkonu tam je.
Takže Vy možná pokrok nevidíte, já ho tedy vidím. Když elektromobily ve větších začínaly před 10 lety, jejich baterky byly okolo 24-40 kWh (nepočítám-li Teslu S s cca 60-75kWh), dneska je standard spíše někde okolo 50-70 kWh (opět, nepočítám high-end s 85-100 kWh) a ty baterky nejsou 2krát tak velké (tím neříkám, že nejsou nikdy větší). Mně to přijde jako dost velký pokrok. Kdysi byly papírové dojezdy dle staré normy horko těžko 200 km, dnes podle novějších norem mnohdy přesahují 400 km. Starý Fiat 500e měl 24kWh a papírových 140 km, nový Fiat 500e už má 42kWh a 320 km. Mně to jako pokrok přijde. A pro takové malé městské autíčko je to naprosto fajn.
Z pohledu mobilů je to vidět také. Před pár lety měl mobil s vysokou kapacitou přes 2000 mAh. Dneska se díváme na telefony s méně než 4000 mAh s opovržením (ano, je to dáno i jejich většími rozměry, ale ne jen tím). A že Vám mobil nevydrží jeden den? To je chyba mobilu? Zkuste ho používat tak, jak jste používal telefon, když to byl jen telefon. Já i na svém stařičkém iPhonu SE s naprosto miniaturní a na dnešní pohled doslova tragickou 1642mAh baterkou vydržím i 4 dny, pokud ho používám jako telefon, případně ke čtení knížek nebo trochu YouTubu. Ale když ho začnu používat na spoustu jiných věcí a zatěžovat ho, tak jasně, že to může mít problém vydržet jediný den. Ono se Vám to možná nezdá, ale zkuste si vzít do ruky nějaký starší telefon. Ať vidíte, jaký pokrok ve výkonu tam je.
Takže Vy možná pokrok nevidíte, já ho tedy vidím. Když elektromobily ve větších začínaly před 10 lety, jejich baterky byly okolo 24-40 kWh (nepočítám-li Teslu S s cca 60-75kWh), dneska je standard spíše někde okolo 50-70 kWh (opět, nepočítám high-end s 85-100 kWh) a ty baterky nejsou 2krát tak velké (tím neříkám, že nejsou nikdy větší). Mně to přijde jako dost velký pokrok. Kdysi byly papírové dojezdy dle staré normy horko těžko 200 km, dnes podle novějších norem mnohdy přesahují 400 km. Starý Fiat 500e měl 24kWh a papírových 140 km, nový Fiat 500e už má 42kWh a 320 km. Mně to jako pokrok přijde. A pro takové malé městské autíčko je to naprosto fajn.
Odpovědět5 2
No když si pro srovnání vyberete ty nejhorší elektromobily na trhu, co se týče velikosti baterie, tak Vám to asi těžko vyjde. Pokud má Fiat 500e v papírech 140 km, tak je asi jasné, že těch 500 km nezvládne. Ale představte si, že ony jsou už i elektromobily, které mají papírový dojezd 500-650 km (takže skutečný tak 350-500 km za normálních podmínek). A pokud toto řešení má hustotu ještě mnohem vyšší, tak při stejném objemu a hmotnosti se mohou dostat tak na papírových 700km+ (záměrně nepřeháním, protože při jejich číslech by to vycházelo tak na 900-1000 km). Což už v praxi těch 500 km dá (i s tím, že to po letech padne pod 450 km). Navíc, když to testovali na zimní podmínky, tak to dává mnohem lepší výsledky než dnešní Li-Ion (menší propad). Takže opět, jestli Li-Ion ve Fiatu 500e v zimě nic neujede, neznamená to, že to nezvládne tato baterka. Stačí se podívat na Teslu. Čínský základní Model 3 má jiné baterky než střední Modely 3 a ta výdrž je dle prvních zkušeností neporovnatelně horší. Není baterka jako baterka. Není Li-Ion jako Li-Ion. Dokonce není ani Li-Ion NCA jako Li-Ion NCA, stejně jako NMC a NMC.
Podívejte se, jaký pokrok ty baterky za 10-20 let udělaly. Řekněme za 15 let. V roce 2005 byla hustota nejlepších Li-Ion asi 180 Wh/kg, dnes je 270 Wh/kg. V době NiMH asi také nepředpokládali, že se NiMH dostane dál a hle, v 90. letech se dostali na trh Li-Ion baterky, které to zase posunuli dál. Užily si svých 30 let slávy, proč máte pocit, že se to teď, po více než 100 letech vývoje baterek, zastaví? Fyzikální limity? Nestalo se v minulosti už nesčetněkrát, že jsme překonali to, co jsme si mysleli, že překonat nejde? Podívejte se na procesory. Vždyť už dnes vyrábíme procesory na takových Xnm technologiích, které jsme ještě nedávno považovali za fyzikálně nemožné nebo extrémně obtížné. A dnes to máte v telefonu.
Podívejte se, jaký pokrok ty baterky za 10-20 let udělaly. Řekněme za 15 let. V roce 2005 byla hustota nejlepších Li-Ion asi 180 Wh/kg, dnes je 270 Wh/kg. V době NiMH asi také nepředpokládali, že se NiMH dostane dál a hle, v 90. letech se dostali na trh Li-Ion baterky, které to zase posunuli dál. Užily si svých 30 let slávy, proč máte pocit, že se to teď, po více než 100 letech vývoje baterek, zastaví? Fyzikální limity? Nestalo se v minulosti už nesčetněkrát, že jsme překonali to, co jsme si mysleli, že překonat nejde? Podívejte se na procesory. Vždyť už dnes vyrábíme procesory na takových Xnm technologiích, které jsme ještě nedávno považovali za fyzikálně nemožné nebo extrémně obtížné. A dnes to máte v telefonu.
Odpovědět5 2
