Ne, není to spekulace. Ty prezentace totiž obsahují i grafy, který tuto pravidelnost ukazuje (snad až na posledních pár let). Jasně, občas je to trochu více, občas trochu méně, ale v zásadě se to motá kolem 3,5 % ročně. Jsou po 5 letech, jen jsem to pro větší názornost a představu přepočítal na roční změny.
Odpovědět2 2
V základních dokumentech se o limitu 900 gramů pro C1 nepsalo, nicméně jsem trochu pohledal a našel docela pěkné infografiky. Do článku jsem na ně přidal odkaz. Díky za podnět.
Odpovědět2 0
Ale ano, rozumím Vaší připomínce. Já to bral především z toho pohledu překonávání negativ, ne tolik z pohledu již dosažených pozitiv.
Odpovědět0 0
Píšu o nevýhodách, protože se řeší odstraňování nevýhod. Většina nových technologií má na začátku spoustu nevýhod, které se řeší, takže jsem tazateli odpověděl na to, na co se ptal. Ptal se, proč se to vyrábí, když to má hodně nevýhod. No, vyrábí a vyvíjí se to přeci proto, aby se ty nevýhody postupem času překonaly (a stalo se to masovou záležitostí - samo to dokonalé řešení z nebe nespadne). Tak jako snad u každé nové technologie. Navíc jsem i v článku zmínil, že už mají hodně dobrou efektivitu, kterou nové řešení ještě dále zvyšuje (a navíc jde o doslova překotný vývoj). Každopádně jsem rád, že si už lépe rozumíme.
Odpovědět0 0
Moc nerozumím připomínce, když neodporuje tomu, co tvrdím. Ano, máte jednu nebo více výhod proti stávající technologii (kvůli čemu se to přeci vymýšlí), ale také obvykle spoustu nevýhod, které je třeba dořešit.
Např. monitory. První LCD monitory sice měly výhodu v tenkosti a nižší spotřebě, ale byly drahé, měly spoustu mrtvých pixelů, příšerné pozorovací úhly, příšerný kontrast, nerovnoměrnost podsvícení, byly pomalé s příšernými odezvami, dělaly duchy... Tohle byla snad lepší technologie? No tehdy ani náhodou. Příšerná a drahá. Ale měly nějaké slibné výhody, přičemž postupem času bylo třeba pořešit jejich nevýhody. Podobně OLED. Proti LCD výhoda kontrastu, spotřeby, ale také byly nejprve velmi drahé a modrá barva bledla triko neprané v Perwolu.
Takže je zajímavé, že mi vytýkáte kritiku perovskitů, když všichni ostatní mi obvykle vytýkají to, že je prý nekriticky vyzdvihuji :-D Byste se už konečně mohli spolu dohodnout, zda je tedy zatracuji nebo propaguji :-D
Takže abychom to uvedli na pravou míru. Perovskity jsou slibnou technologií solárních panelů, protože se zdá, že je bude jednoduché vyrábět v obrovských množstvích (v podstatě jako "coating" na různých materiálech včetně průhledných). Díky tomu se otevírá neuvěřitelné množství dalších aplikací, kde je třeba potřeba jen tónované sklo. Mohou být ohebné, mají už velmi solidní účinnost, velmi dobře se dají kombinovat i s křemíkovými panely do tandemových panelů, protože každý je citlivý na něco jiného.
Nicméně i přes výhody jsou tu i nemalé problémy, které prostě brání masovému rozšíření. Zásadním je to, že většina z nich využívá toxických materiálů (např. olovo) a především jejich mizerná výdrž, která se počítá na měsíce, max. malé jednotky let. A tohle je prostě před masovou výrobou potřeba vyřešit, jinak se to neuchytí a je jedno, jaké to bude mít výhody. Snad jen v zařízeních, kde je očekáván krátký životní cyklus (wearables?), by to mohlo mít smysl už dnes. Ale zas by to nesplňovalo RoHS.
Takže ano, jasně, musí to mít nějakou výhodu od začátku. Také má. Nikdo ji nepopírá. Ale má také nevýhody, které je nutné tím postupným vývojem odstranit. Ono by tam do té věty bylo asi lepší dodat slůvko "i" a hned by vyzněla lépe, jak jsem to myslel: "Každá technologie měla ze začátku i nevýhody..."
Např. monitory. První LCD monitory sice měly výhodu v tenkosti a nižší spotřebě, ale byly drahé, měly spoustu mrtvých pixelů, příšerné pozorovací úhly, příšerný kontrast, nerovnoměrnost podsvícení, byly pomalé s příšernými odezvami, dělaly duchy... Tohle byla snad lepší technologie? No tehdy ani náhodou. Příšerná a drahá. Ale měly nějaké slibné výhody, přičemž postupem času bylo třeba pořešit jejich nevýhody. Podobně OLED. Proti LCD výhoda kontrastu, spotřeby, ale také byly nejprve velmi drahé a modrá barva bledla triko neprané v Perwolu.
Takže je zajímavé, že mi vytýkáte kritiku perovskitů, když všichni ostatní mi obvykle vytýkají to, že je prý nekriticky vyzdvihuji :-D Byste se už konečně mohli spolu dohodnout, zda je tedy zatracuji nebo propaguji :-D
Takže abychom to uvedli na pravou míru. Perovskity jsou slibnou technologií solárních panelů, protože se zdá, že je bude jednoduché vyrábět v obrovských množstvích (v podstatě jako "coating" na různých materiálech včetně průhledných). Díky tomu se otevírá neuvěřitelné množství dalších aplikací, kde je třeba potřeba jen tónované sklo. Mohou být ohebné, mají už velmi solidní účinnost, velmi dobře se dají kombinovat i s křemíkovými panely do tandemových panelů, protože každý je citlivý na něco jiného.
Nicméně i přes výhody jsou tu i nemalé problémy, které prostě brání masovému rozšíření. Zásadním je to, že většina z nich využívá toxických materiálů (např. olovo) a především jejich mizerná výdrž, která se počítá na měsíce, max. malé jednotky let. A tohle je prostě před masovou výrobou potřeba vyřešit, jinak se to neuchytí a je jedno, jaké to bude mít výhody. Snad jen v zařízeních, kde je očekáván krátký životní cyklus (wearables?), by to mohlo mít smysl už dnes. Ale zas by to nesplňovalo RoHS.
Takže ano, jasně, musí to mít nějakou výhodu od začátku. Také má. Nikdo ji nepopírá. Ale má také nevýhody, které je nutné tím postupným vývojem odstranit. Ono by tam do té věty bylo asi lepší dodat slůvko "i" a hned by vyzněla lépe, jak jsem to myslel: "Každá technologie měla ze začátku i nevýhody..."
Odpovědět0 2
Nevyrábí se (až na výjimky), ale vyvíjí se. Každá technologie měla ze začátku nevýhody, které postupný vývoj odstraňuje. I ty křemíkové panely byly před 50 lety naprosto nevýhodná a problematická věc (a problematické jsou vlastně dodnes). Tohle si můžete říci snad o všech technologiích. S takovým přístupem bychom dodnes žili v jeskyních. Vývoj je přeci o překonávání nedostatků.
Odpovědět1 1
O jaké pravděpodobnosti to mluvíte? On snad nikdy nic nestihl? Mnohdy mu to nevyjde (to prostě nelze popřít), ale nevšiml jsem si, že bychom byli už vyhubeni. V poslední době totiž stihl nejednu věc ještě před termínem (např. vybudování šanghajské továrny, spuštění výroby Modelu Y, australská baterka)
Odpovědět4 1
To je tak, když člověk přemýšlí, zda napsat bez posádky nebo bez lidí a vyjde mu z toho posádka bez lidí :D Díky za opravu.
Odpovědět4 0
Jde o to, že je potřeba validovat transakce (poněvadž nejde o banku, musí se o to postarat samotní uživatelé systému). Toto funguje tak, že se vezme blok transakcí, který má být integrován do blockchainu (historie transakcí). Tyto transakce, které mají být přilepeny k blockchainu, se rozešlou do systému a těžaři hledají nějaké číslo (tzv. nonce), které, když se přilepí k obsahu transakcí, vytvoří nějak blíže specifikovaný hash. Ten třeba musí začínat na několik nul. Což prostě chvilku trvá. Jde v podstatě o neužitečné výpočty jen proto, aby tento proces zabral dostatečně dlouhou, ale zároveň přiměřeně krátkou dobu (např. 10 minut). Důležité je zde to, že se zaměstná počítač, aby to chvilku trvalo, čímž se zabrání možnosti rychle ovlivnit a přilepit závadnou transakci, tedy aby nedošlo k tzv. "double -spending problem" (zaplatit penězi podruhé dříve, než se zpracuje první transakce). Vtip je v tom, že zatímco nalezení onoho čísla pro cílový hash trvá dlouho, ověření řešení ostatními je už okamžité (vyzkouší zveřejněné číslo, vypadne hash a řeknou třeba "jo, opravdu to dává XY nul, tento block akceptujeme". Ten, kdo toto číslo najde jako první, dostává odměnu.
Poněvadž výkon počítačů roste, mění se postupem času i složitost těžby. To se dělá vcelku jednoduše tak, že např. místo toho, aby hash začínal na 6 nul, bude nově začínat na 7 nul (zjednodušeně). Tím se zároveň zmenšuje odměna. Hodnota bitcoinu je v zásadě taková, jakou jí přisoudí její uživatelé svým zájmem o ni.
Poněvadž výkon počítačů roste, mění se postupem času i složitost těžby. To se dělá vcelku jednoduše tak, že např. místo toho, aby hash začínal na 6 nul, bude nově začínat na 7 nul (zjednodušeně). Tím se zároveň zmenšuje odměna. Hodnota bitcoinu je v zásadě taková, jakou jí přisoudí její uživatelé svým zájmem o ni.
Odpovědět2 0
Jj, pravda. Z těch názvů člověk jednou zblázní.
Odpovědět1 0
Ano, pomíchal jsem to. Už je to opraveno, díky.
Odpovědět2 0
Já bych to viděl spíše na SW nastavení (systém nemusí správně pracovat s novým CPU, nemusí ho znát a podobně, pak ho nevyužívá efektivně). Tomu by napovídaly i ty výsledky u 5700U, kde byl v řádu minut dosažen na tomtéž notebooku výsledek 6100 i 6600 bodů (patrně se jen něco zapnulo, co nebylo zapnuto v prvním testu).
Odpovědět5 0
Jestli to není jen přibarvování si minulosti. Kdy jste s tím pracoval naposledy? XP byla zlatá na svou dobu, ale když jsem byl s nimi nucen ještě nedávno pracovat, tak se mi to zdaleka nelíbilo tak, jak kdysi.
Odpovědět5 0
Jsem asi jediný na planetě, kdo byl s Windows ME z trojice 95/98/ME nejspokojenější. Paradoxně to byl pro mně nejstabilnější systém z celé této trojice a vydržel nejdéle bez reinstalace. I tak to ale byla tragédie.
Odpovědět2 0
Takhle jednoduché to opravdu není.
To nelze paušalizovat. Je spousta různých způsobů, jakým jsou reklamy nabízeny. V zásadě ale mnoho z nich funguje na tom, že se blokuje HTTP žádost o stažení reklamy (např. na základě seznamu zakázaných reklamních serverů, některých klíčových slov). I proto se adblocky chlubí tím, že zrychlují internet a snižují datovou zátěž. Kdyby se to stáhlo a jen pak rozhodlo, že se to nezobrazí, takové tvrzení by bylo liché. A za další, kdyby se to neprojevilo na příjmech, tak by servery nepřicházely s tím, že detekují adblock, a nepůsobilo by jim to existenční problémy (a současně nepřicházely s ještě méně populárními řešeními, jak tyto výpadky nahradit). Nicméně zdaleka to není jediný způsob vkládání. Jsou i takové, které se tímto nedají zablokovat, takže tam se to dělá zas jinak. Těch metod je mnoho a sám se v tom pořádně nevyznám.
"Nebo snad existuje nějaká zpětná kontrola stránky, jak se nakonec zobrazila?"
Ano. Tady Vás asi překvapím, ale úroveň kontroly je na docela jiném levelu, než předpokládáte. Mnohé reklamní systémy velmi dobře ví, kdy se ta reklama nejenže stáhne, ale také i zobrazí, a dokonce i na jak dlouho byly zobrazeny na ploše stránky, z jak velké plochy byly zobrazeny... Takové menší demo https://www.thinkwithgoogle.com/feature/viewability/demo Jenže každý ten systém se účtuje na základě různých metrik, je pro něj důležité něco jiného... Dnes je tendence měřit spíše skutečný výkon reklamy (např. kliky) a ne samotné zobrazení (některé typy tak mohou zobrazit reklamu milionkrát, ale když nikdo neklikne, nula), kombinace obou...
To nelze paušalizovat. Je spousta různých způsobů, jakým jsou reklamy nabízeny. V zásadě ale mnoho z nich funguje na tom, že se blokuje HTTP žádost o stažení reklamy (např. na základě seznamu zakázaných reklamních serverů, některých klíčových slov). I proto se adblocky chlubí tím, že zrychlují internet a snižují datovou zátěž. Kdyby se to stáhlo a jen pak rozhodlo, že se to nezobrazí, takové tvrzení by bylo liché. A za další, kdyby se to neprojevilo na příjmech, tak by servery nepřicházely s tím, že detekují adblock, a nepůsobilo by jim to existenční problémy (a současně nepřicházely s ještě méně populárními řešeními, jak tyto výpadky nahradit). Nicméně zdaleka to není jediný způsob vkládání. Jsou i takové, které se tímto nedají zablokovat, takže tam se to dělá zas jinak. Těch metod je mnoho a sám se v tom pořádně nevyznám.
"Nebo snad existuje nějaká zpětná kontrola stránky, jak se nakonec zobrazila?"
Ano. Tady Vás asi překvapím, ale úroveň kontroly je na docela jiném levelu, než předpokládáte. Mnohé reklamní systémy velmi dobře ví, kdy se ta reklama nejenže stáhne, ale také i zobrazí, a dokonce i na jak dlouho byly zobrazeny na ploše stránky, z jak velké plochy byly zobrazeny... Takové menší demo https://www.thinkwithgoogle.com/feature/viewability/demo Jenže každý ten systém se účtuje na základě různých metrik, je pro něj důležité něco jiného... Dnes je tendence měřit spíše skutečný výkon reklamy (např. kliky) a ne samotné zobrazení (některé typy tak mohou zobrazit reklamu milionkrát, ale když nikdo neklikne, nula), kombinace obou...
Odpovědět1 0
Jj, tohle je problém. Zatímco původně streamovací služby krásně odstraňovaly pirátství tím, že na nich bylo dostupné v podstatě všechno za přiměřený poplatek, tvorbou exkluzivního (vlastního) obsahu se to zase otáčí.
Odpovědět0 0
Jenže i když vznikne konkurence, stejně to obvykle zkonverguje do téhož. Někde se ty peníze vzít musí. Youtuber obvykle nebude produkovat obsah, když se mu to nezaplatí. A když mu to ta nová služba nedá, tak tam nepůjde. Provozovatel serveru nebude provozovat servery, pokud se mu to nezaplatí a bude z toho mít jen náklady. A už vůbec nebude platit tvůrcům obsahu (a náklady si ještě více zvyšovat), když nebude mít z čeho.
Blokování reklamy a snížení příjmů pak nutí změny jinde, zaplatit se to prostě musí. Takže více reklamy pro ty zbývající, kteří ještě neblokují, což nechceme, zavádění paywallů (tedy tím víc předplatných), což nechceme, více nekvalitního a bulvárního "clickbait" obsahu, což také nechceme... Takže ono to není tak jednoduché.
"Úspěch" YouTube Premium ukazuje, že v případě YT mají uživatelé raději spíše ty reklamy než předplatné (YT Premium takřka nikdo nechce, tam jsou příjmy o dva desítkové řady jinde).
Blokování reklamy a snížení příjmů pak nutí změny jinde, zaplatit se to prostě musí. Takže více reklamy pro ty zbývající, kteří ještě neblokují, což nechceme, zavádění paywallů (tedy tím víc předplatných), což nechceme, více nekvalitního a bulvárního "clickbait" obsahu, což také nechceme... Takže ono to není tak jednoduché.
"Úspěch" YouTube Premium ukazuje, že v případě YT mají uživatelé raději spíše ty reklamy než předplatné (YT Premium takřka nikdo nechce, tam jsou příjmy o dva desítkové řady jinde).
Odpovědět1 0
Rádo se stalo. Jsem rád, že je to teď lepší a snad více pochopitelné.
Odpovědět0 0
A ofukuje si snad ta karta ten chladič aktivně? Ne, neofukuje. O to se stará někdo jiný. Tady nikdo neřekl, že v tom serveru nebude aktivní ventilátor. Jasně že bude. Jinak by to nešlo. Ale ten chladič není na kartě. Pasivní chladič bez aktivního ventilátoru se nestane aktivním jen proto, že na něj někdo odněkud foukne.
Pokud to vezmete takto, jak navrhujete, tak by neexistoval pojem pasivního chlazení. Kde by byla ta hranice, kdy je to aktivní? Otevřete okno, zvedne se trochu průvan, pohne trošku vzduchem ve skříni, je to už aktivní chlazení? Stal se pasivní chladič aktivním jen proto, že venku trochu zafoukalo a aktivně pohnul vzduchem? Nebo tím, že jste Vy aktivně otevřel okno a to pohnulo vzduchem? Je to už dostatečně aktivní? Když zapnete pokojový ventilátor, který udělá v pokoji trochu průvan a způsobí výměnu vzduchu ve skříni, je to už aktivní? Nebo až ventilátor ve skříni je aktivní? Kde je ta hranice aktivního přičinění? Kde?
Pokud ventilátor není součástí chladiče, je to dle mého názoru pasivní chlazení, protože daná komponenta se aktivně nestará o své chlazení (každá pasivně chlazená komponenta vyžaduje průvan ve skříni a odvod tepla, takže z takového pohledu by nikdy nic nešlo chladit pasivně). To, že se o aktivní chlazení pasivního prvku stará externí komponenta, nic nemění na tom, že sama komponenta má pasivní systém chlazení. Sama jen pasivně vyzařuje teplo do okolí a nestará se o jeho odnášení ven. Dělá to pasivně. Tedy pasivní. Aktivní je tu někdo jiný. Ne ta karta a její chladič.
Ta věta neříkala, že server nebude mít žádný aktivní chladič a že celý server bude chlazen pasivně. Mluvila o kartě.
Nicméně formulaci jsem trochu upravil, ať jste spokojen.
Pokud to vezmete takto, jak navrhujete, tak by neexistoval pojem pasivního chlazení. Kde by byla ta hranice, kdy je to aktivní? Otevřete okno, zvedne se trochu průvan, pohne trošku vzduchem ve skříni, je to už aktivní chlazení? Stal se pasivní chladič aktivním jen proto, že venku trochu zafoukalo a aktivně pohnul vzduchem? Nebo tím, že jste Vy aktivně otevřel okno a to pohnulo vzduchem? Je to už dostatečně aktivní? Když zapnete pokojový ventilátor, který udělá v pokoji trochu průvan a způsobí výměnu vzduchu ve skříni, je to už aktivní? Nebo až ventilátor ve skříni je aktivní? Kde je ta hranice aktivního přičinění? Kde?
Pokud ventilátor není součástí chladiče, je to dle mého názoru pasivní chlazení, protože daná komponenta se aktivně nestará o své chlazení (každá pasivně chlazená komponenta vyžaduje průvan ve skříni a odvod tepla, takže z takového pohledu by nikdy nic nešlo chladit pasivně). To, že se o aktivní chlazení pasivního prvku stará externí komponenta, nic nemění na tom, že sama komponenta má pasivní systém chlazení. Sama jen pasivně vyzařuje teplo do okolí a nestará se o jeho odnášení ven. Dělá to pasivně. Tedy pasivní. Aktivní je tu někdo jiný. Ne ta karta a její chladič.
Ta věta neříkala, že server nebude mít žádný aktivní chladič a že celý server bude chlazen pasivně. Mluvila o kartě.
Nicméně formulaci jsem trochu upravil, ať jste spokojen.
Odpovědět0 0
"Musíte přece uznat, že už ta představa, že dáte třeba 8 těchto pasivně chlazených karet do jedné bedny, je dost humorná?"
A kdo si takovou blbost představuje? Já tedy ne. Vždyť ta věta nic takového neříká. Tady přeci nikdo neříká, že to nevyžaduje pořádný průvan ve skříni. Jasně, že vyžaduje. Vždyť to je naprosto jasné a logické, že tam musí být průvan jak kráva. Ale o ten průvan okolo chladiče karty se nestará karta. Ta si tam pasivně leží, pasivně vyzařuje teplo pasivním chladičem do okolí a o aktivní proud vzduchu se stará jiná komponenta. Jenže ta karta sama má jen pasivní chladič. Ta karta sama o sobě na sobě nemá žádný aktivní chladicí prvek. Prostě nemá.
Můžete se stavět na hlavu, můžete protestovat, ale ventilátor (aktivní chladicí prvek) tam na té kartě prostě není. To, že se o proud vzduchu musí aktivně postarat jiný prvek mimo kartu, je přeci naprosto jasné, ale zda něco bude nebo nebude foukat na kartu nijak nemění nic na tom, že ta karta teplo vyzařuje pasivně a nikoli aktivně. Má ventilátor? Nemá. Že má ten ventilátor něco jiného? No a co? to přeci nemění nic na tom, že ho nemá ta karta. Ta věta říká, že ta karta nemá ventilátor, že sama o sobě má pasivní chlazení. Ta věta říká, že se o své chlazení ta karta aktivně nestará. Stará snad? Ne. Nestará. Ta věta však neříká, že se celý server chladí pasivně a není tam jediný ventilátor. Jen, že ho nemá karta. A to opravdu nemá.
Vždyť Vy sám jste teď přiznal, že "Karta má tedy jen pasivní chladič".
A kdo si takovou blbost představuje? Já tedy ne. Vždyť ta věta nic takového neříká. Tady přeci nikdo neříká, že to nevyžaduje pořádný průvan ve skříni. Jasně, že vyžaduje. Vždyť to je naprosto jasné a logické, že tam musí být průvan jak kráva. Ale o ten průvan okolo chladiče karty se nestará karta. Ta si tam pasivně leží, pasivně vyzařuje teplo pasivním chladičem do okolí a o aktivní proud vzduchu se stará jiná komponenta. Jenže ta karta sama má jen pasivní chladič. Ta karta sama o sobě na sobě nemá žádný aktivní chladicí prvek. Prostě nemá.
Můžete se stavět na hlavu, můžete protestovat, ale ventilátor (aktivní chladicí prvek) tam na té kartě prostě není. To, že se o proud vzduchu musí aktivně postarat jiný prvek mimo kartu, je přeci naprosto jasné, ale zda něco bude nebo nebude foukat na kartu nijak nemění nic na tom, že ta karta teplo vyzařuje pasivně a nikoli aktivně. Má ventilátor? Nemá. Že má ten ventilátor něco jiného? No a co? to přeci nemění nic na tom, že ho nemá ta karta. Ta věta říká, že ta karta nemá ventilátor, že sama o sobě má pasivní chlazení. Ta věta říká, že se o své chlazení ta karta aktivně nestará. Stará snad? Ne. Nestará. Ta věta však neříká, že se celý server chladí pasivně a není tam jediný ventilátor. Jen, že ho nemá karta. A to opravdu nemá.
Vždyť Vy sám jste teď přiznal, že "Karta má tedy jen pasivní chladič".
Odpovědět0 0
Ale Vy jste nám pořád nevysvětlil, co je to pasivní chlazení. Takže co je to? Jak to definujete Vy? Ať víme, proč ani samo AMD neví, jak se tyto karty vlastně chladí.
Odpovědět0 0
Tak mi tedy popište, co je podle Vás pasivní chlazení. I výrobce uvádí, že je karta chlazena pasivně. Takže, co je to pasivní chlazení? Definujte to.
Odpovědět2 1
Proč zavádějící? Vždyť přeci podstatou pasivního chlazení je to, že se o odvod teplého vzduchu a proudění musí postarat něco jiného (zda to bude aktivní ventilátor jiné součástky nebo opravdu pasivně jen dostatečná plocha schopna dostatečně rychle předávat teplo okolnímu vzduchu, na tom vůbec, ale vůbec nic nemění). Karta je chlazena pasivně, žádná aktivní chladící součástka tam prostě není. To, že proudění vzduchu aktivně zajišťuje něco jiného, naprosto, ale naprosto nic nemění na tom, že sama karta má chlazení pasivní (žádný aktivní chladící člen).
Je tam aktivní chladič? Není. Říká ta věta snad něco o tom, že se to uchladí pasivně bez aktivní pomoci jiných komponent? Ne, neříká. Jen říká, že karta sama o sobě má pasivní chlazení a ne aktivní. A to je pravda. Aktivní chladič nemá. Vidíte ho? Já ne. Přeci nemůžete hodnotit aktivní a pasivní chlazení dané komponenty podle toho, zda na ni něco fouká nebo ne. Jestli vlastnost komponenty popisuje, zda má ventilátor, tak jednoduše a prostě popisuje, zda má tato komponenta ventilátor a ne to, zda má ten ventilátor komponenta jiná.
Je tam aktivní chladič? Není. Říká ta věta snad něco o tom, že se to uchladí pasivně bez aktivní pomoci jiných komponent? Ne, neříká. Jen říká, že karta sama o sobě má pasivní chlazení a ne aktivní. A to je pravda. Aktivní chladič nemá. Vidíte ho? Já ne. Přeci nemůžete hodnotit aktivní a pasivní chlazení dané komponenty podle toho, zda na ni něco fouká nebo ne. Jestli vlastnost komponenty popisuje, zda má ventilátor, tak jednoduše a prostě popisuje, zda má tato komponenta ventilátor a ne to, zda má ten ventilátor komponenta jiná.
Odpovědět2 3
A co tím jako chcete říci? Myslím, že kauza nekauza je jasné, že procesor se 45W TDP bude patrně topit a přehřívat se více než procesor, který má cca 15W TDP (přesnou hodnotu zatím neznáme, podle všeho by se ale mohla pohybovat někde tam). Takže jestli to tedy v té kauze pro 45W TDP vyřešil, tak opravdu nevidím důvod, aby CPU se třetinovou (nebo třeba i jen poloviční) TDP ve stejném produktu odpadlo na přehřátí dříve než Intel. Vy ano?
Odpovědět0 0
Zajímavé, že argumentujete právě tímhle. Nemyslíte, že krátká doba testu nahrává naopak Intelu (a nikoli Applu), který se v reálných podmínkách spíše přehřeje než M1? Tedy, že právě Intel spíše nevydrží tu dlouhodobou vysokou zátěž kvůli své mnohem vyšší spotřebě, a tedy že právě Intel bude tím, který bude v reálu kvůli rychlejšímu přehřívání dosahovat horších výsledků než v benchmarku? Ostatně právě kvůli přehřívání Core i9 v Applech (a horšímu výkonu kvůli throttlingu) tu byla ne až tak dávno docela velká kauza.
https://www.svetmobilne.cz/sestijadrovy-apple-macbook-pro-nezvlada-vysokou-zatez/6498
https://www.svetmobilne.cz/sestijadrovy-apple-macbook-pro-nezvlada-vysokou-zatez/6498
Odpovědět2 1
Spoustu produktů (a zejména příslušenství) má Apple opravdu hodně předražených, o tom nemůže být sporu. Ale neplatí to pro všechny. Apple totiž vyrábí nejeden produkt, který konkurence ani nemá v nabídce. Pokud chcete např. výkonný malý telefon, tak u Androidu je dost těžké něco takového dostat. Apple měl původní 4" iPhone SE, dnes má iPhone 12 mini. V dané době tam byla alternativa snad jen v Xperii Z5 Compact, dnes ještě jakž takž kompaktní a výkonný může být Galaxy S10e? Fakt není moc na výběr. To, že někdo chce malý výkonný telefon a kvůli absenci nabídky u Androidu musí volit Apple, z něj ještě nedělá hlupáka.
Podobně tak dlouho neexistovala konkurence naopak pro velký výkonný 12,9" iPad Pro. Kdo chtěl velký tablet na práci i na kreslení, také neměl kam jít než do Applu (Android dlouho končil na nějakých 10,5"). A iPady (v nižších kapacitách) opravdu nejsou příliš drahé. Galaxy Tab S7+ s 12,4" displejem stojí 25 tisíc, tedy jako Apple.
Podobně tak dlouho neexistovala konkurence naopak pro velký výkonný 12,9" iPad Pro. Kdo chtěl velký tablet na práci i na kreslení, také neměl kam jít než do Applu (Android dlouho končil na nějakých 10,5"). A iPady (v nižších kapacitách) opravdu nejsou příliš drahé. Galaxy Tab S7+ s 12,4" displejem stojí 25 tisíc, tedy jako Apple.
Odpovědět0 0
Těch marketingových sdělení tam obvykle není moc, protože jde většinou o projekty, které jsou v laboratorní fázi, tedy ještě XYZ let předtím, než se začne vůbec řešit nějaký marketing. Pouze pár projektů se dotáhlo do pilotních verzí (viz níže).
Co se týče výdrže, to se těžko říká. Zásadním problémem je, že není perovskit jako perovskit. To je stejné, jako byste se zeptal, jaký je dojezd auta. Elektrického, naftového, benzínového? Osobního, dodávky, nákladního? Atd... Perovskitové solární panely jsou obrovská skupina využívající různé perovskitové materiály, různě vyrobené, různě aplikované na různé povrchy,... Takže některé vydrží desítky hodin a některé jednotky let (výzkumy tak neukazují "hele, tady máme nový panel, šup s tím na trh", ale "hele, tady je něco, co řeší tento jeden problém, pojďme vyřešit ty zbývající").
Co tak vím, tak pod světlem AM1.5G (kdy světlo prochází 1,5 tloušťky atmosféry, což zhruba odpovídá naší poloze a cca 1000W/m2, tedy 1kW/m2), tak T90 (90%+ efektivita původní) bývá u těch nejlepších přes 1000-1500 hodin (aspoň co si tak pamatuji), T80 pak míří někam k 2500-3000 hodinám. Ale tady pozor, to jsou hodiny plného AM1.5G svitu (5 hodin s 200W/m2 se tedy počítá jako 1 hodina). U nás dopadne za rok cca 1150kWh/m2 (tedy 1150 AM1.5G hodin), takže těch 2500 hodin je zhruba něco přes 2 roky. Mám pocit, že ještě v roce 2018 nebyl žádný, který by se dostal přes 1 rok. Nicméně zdaleka jsem nepřečetl každý článek na téma perovskitů, takže možná už vyšly další novinky, které to opět posouvají dále.
Firma Dyesol už perovskitové fólie vyrábí (10% degradace po 1000 hodinách). Každopádně je to stále technologie v plenkách, takže nečekejte, že se to bude v dohledné době masově vyrábět jako klasické solární panely.
Co se týče výdrže, to se těžko říká. Zásadním problémem je, že není perovskit jako perovskit. To je stejné, jako byste se zeptal, jaký je dojezd auta. Elektrického, naftového, benzínového? Osobního, dodávky, nákladního? Atd... Perovskitové solární panely jsou obrovská skupina využívající různé perovskitové materiály, různě vyrobené, různě aplikované na různé povrchy,... Takže některé vydrží desítky hodin a některé jednotky let (výzkumy tak neukazují "hele, tady máme nový panel, šup s tím na trh", ale "hele, tady je něco, co řeší tento jeden problém, pojďme vyřešit ty zbývající").
Co tak vím, tak pod světlem AM1.5G (kdy světlo prochází 1,5 tloušťky atmosféry, což zhruba odpovídá naší poloze a cca 1000W/m2, tedy 1kW/m2), tak T90 (90%+ efektivita původní) bývá u těch nejlepších přes 1000-1500 hodin (aspoň co si tak pamatuji), T80 pak míří někam k 2500-3000 hodinám. Ale tady pozor, to jsou hodiny plného AM1.5G svitu (5 hodin s 200W/m2 se tedy počítá jako 1 hodina). U nás dopadne za rok cca 1150kWh/m2 (tedy 1150 AM1.5G hodin), takže těch 2500 hodin je zhruba něco přes 2 roky. Mám pocit, že ještě v roce 2018 nebyl žádný, který by se dostal přes 1 rok. Nicméně zdaleka jsem nepřečetl každý článek na téma perovskitů, takže možná už vyšly další novinky, které to opět posouvají dále.
Firma Dyesol už perovskitové fólie vyrábí (10% degradace po 1000 hodinách). Každopádně je to stále technologie v plenkách, takže nečekejte, že se to bude v dohledné době masově vyrábět jako klasické solární panely.
Odpovědět3 0
V tomto případě jsem naštěstí chybu neudělal. Základní cena nového Macu mini je skutečně 21.990 Kč a má 256GB SSD.
https://www.apple.com/cz/shop/buy-mac/mac-mini
https://www.apple.com/cz/shop/buy-mac/mac-mini/%C4%8Dip-apple-m1-s-8j%C3%A1drov%C3%BDm-cpu-a-8j%C3%A1drov%C3%BDm-gpu-256gb
https://www.apple.com/cz/shop/buy-mac/mac-mini
https://www.apple.com/cz/shop/buy-mac/mac-mini/%C4%8Dip-apple-m1-s-8j%C3%A1drov%C3%BDm-cpu-a-8j%C3%A1drov%C3%BDm-gpu-256gb
Odpovědět0 0
Software by ve výsledku až takový problém být nemusel, protože to jsou především ty "Pro" softwary, které jako první přecházejí na novou platformu. Pro nový systém má předělaný software např. Adobe i mnoho jiných výrobců právě těch aplikací, které jsou určeny pro profesionální nasazení, příp. mnozí takoví ohlásili, že brzy budou mít předělané verze. Navíc to zatím nevypadá, že by to přes Rosettu mělo běžet nějak zásadně pomaleji než dnes.
Spíše se obávám toho, jak to Apple vyřeší s pamětí. Tím, že RAM je v podstatě s procesorem (unifikovaná paměť), neumím si moc dobře představit, jak se chtějí dostat na větší množství RAM. Už teď jde vidět, že verze s Apple M1 nikdy nemají více než 16 GB RAM. A to může být málo.
Spíše se obávám toho, jak to Apple vyřeší s pamětí. Tím, že RAM je v podstatě s procesorem (unifikovaná paměť), neumím si moc dobře představit, jak se chtějí dostat na větší množství RAM. Už teď jde vidět, že verze s Apple M1 nikdy nemají více než 16 GB RAM. A to může být málo.
Odpovědět0 0
No, ono se to dá vyčíst mezi řádky. Např. v případě MacBooku Pro hovoří o zvýšení výkonu až 2,8krát. Poslední model začínal na Core i5 1,4/3,9 GHz, což jak se dívám do seznamu procesorů, odpovídá modelu Core i5-8257U (4C/8T, 15W TDP). Jenže ono je otázkou, co teď s tím. Kdybychom se podívali na Geekbench, kde má 8275U přes 3800 bodů, znamenalo by to pro M1 něco okolo 10700 bodů, což by v podstatě rozsekalo jakýkoli 8jádrový mobilní čip Intelu i AMD a vyrovnalo by se to jeho nejlepším desktopovým 8jádrům. Uniklé testy M1 ale ukazují zhruba 7200 bodů a ne přes 10 tisíc, což tedy nebude to, kde je 2,8krát výkonnější. I to ale stačí na dorovnání nejvýkonnějších mobilních CPU od AMD i Intelu.
Odpovědět0 0
Jen tak pro info, Heuréka:
5600X - 3 obchody z 6 skladem (minimálně 15 kusů)
5800X - 8 obchodů z 9 skladem (kusy se mi nechce počítat)
5900X - není skladem
5950X - není skladem
Polovinu modelů lze i téměř po týdnu stále v pohodě koupit, takhle papírový launch opravdu nevypadá. Kusů moc nebylo a asi by se nikdo nezlobil, kdyby jich bylo více, ale tohle papírový launch opravdu není. Opravdu ne.
5600X - 3 obchody z 6 skladem (minimálně 15 kusů)
5800X - 8 obchodů z 9 skladem (kusy se mi nechce počítat)
5900X - není skladem
5950X - není skladem
Polovinu modelů lze i téměř po týdnu stále v pohodě koupit, takhle papírový launch opravdu nevypadá. Kusů moc nebylo a asi by se nikdo nezlobil, kdyby jich bylo více, ale tohle papírový launch opravdu není. Opravdu ne.
Odpovědět6 1
Třeba Mercedes má dnes prototypy organických recyklovatelných baterií, jenže sám říká, že to na silnice nedostane dříve než za 15 let. Takže kdybych chtěl být velmi optimistický, čekal bych tak 20 let, střízlivě optimistickým odhadem tak 25.
Odpovědět0 0
Kapsle to budou mít určitě a tunely mají únikové východy každých 70 metrů.
Odpovědět0 0
díky, opraveno.
Odpovědět1 0
Ono je to patrné z mnoha jiných věcí, ale ano, uznávám, že to tam být mělo, a doplnil jsem to. CL-561 je inkoustová cartridge se 3 barvami (sloučenou barevnou cartridge s více barvami jsem snad ještě neviděl). Má to jen port USB-B pro připojení PC, ale nikoli USB-A nebo USB-C pro flashku.
Odpovědět0 0
Jj, díky za podnět. Opraveno.
Odpovědět0 0
"že se Apple snažil tou zprávou s miliardou iPhonu"
Takže znovu. Kde to řekl Apple? Tu zprávu vydal analytik, ne Apple. I když ten se tím při příští zprávě jistě pochlubí.
Za druhé, je rozdíl hodnotit rychlost a vzdálenost. To jsou prostě dvě různé věci, které si neprotiřečí. Může si myslet co chcete, ale toto je je prostě matematika (i fyzika...). km a km/h jsou prostě dvě různé věci. Může se Vám to nelíbit, můžete se stavět na hlavu, ale tak to prostě je. Kilometr není kilometr za hodinu, kilowatthodina není kilowatt,... VW Brouk je prodejně velmi úspěšným autem, které dosáhlo přes 20 milionů kusů a tuhle úspěšnost mu nesebere to, že se dnes vyrábí v počtu 0 denně. To, že se dnes nevyrábí (výroba 0 kusů denně), si prostě vůbec nijak neprotiřečí s tím, že se jich vyrobilo 20 milionů kusů. Jsou to dvě různé věci.
To, že Apple prodal miliardu kusů přeci nic neříká o tom, jaká je aktuální rychlost prodejů. Když doběhnete sprint, tak se bavíte o času, za který jste zaběhl 100 metrů a ne o aktuální rychlosti při proběhnutí cíle. Tohle si přeci neprotiřečí a ani nemůže protiřečit, když to jsou dvě různé věci. Kilometr není kilometr za hodinu. Prostě není a nikdy nebude.
Takže znovu. Kde to řekl Apple? Tu zprávu vydal analytik, ne Apple. I když ten se tím při příští zprávě jistě pochlubí.
Za druhé, je rozdíl hodnotit rychlost a vzdálenost. To jsou prostě dvě různé věci, které si neprotiřečí. Může si myslet co chcete, ale toto je je prostě matematika (i fyzika...). km a km/h jsou prostě dvě různé věci. Může se Vám to nelíbit, můžete se stavět na hlavu, ale tak to prostě je. Kilometr není kilometr za hodinu, kilowatthodina není kilowatt,... VW Brouk je prodejně velmi úspěšným autem, které dosáhlo přes 20 milionů kusů a tuhle úspěšnost mu nesebere to, že se dnes vyrábí v počtu 0 denně. To, že se dnes nevyrábí (výroba 0 kusů denně), si prostě vůbec nijak neprotiřečí s tím, že se jich vyrobilo 20 milionů kusů. Jsou to dvě různé věci.
To, že Apple prodal miliardu kusů přeci nic neříká o tom, jaká je aktuální rychlost prodejů. Když doběhnete sprint, tak se bavíte o času, za který jste zaběhl 100 metrů a ne o aktuální rychlosti při proběhnutí cíle. Tohle si přeci neprotiřečí a ani nemůže protiřečit, když to jsou dvě různé věci. Kilometr není kilometr za hodinu. Prostě není a nikdy nebude.
Odpovědět0 0
V čem si to protiřečí? Vždyť si to ani nemůže protiřečit, když jde o dvě různé věci. Jedno je celkový počet prodaných kusů (ujetá vzdálenost) a druhé je aktuální rychlost (upozorňuji rychlost!) prodejů. Snad byste mohl poznat, že kilometry a kilometry za hodinu jsou dvě docela dost odlišné věci, jiné veličiny. Ujetá vzdálenost a aktuální rychlost si nemohou moc protiřečit, když jde o něco jiného.
Odpovědět1 1
Apple se chlubil miliardou iPhonů? A co to s tím má vůbec společného?
Odpovědět0 1
Ne, nemohli, ani na nanosekundu, natož na 10 minut. Tohle je přeci o špičkovém výkonu (MW), ne o množství energie (MWh). Kdybychom se dostali na 10 minut, pak stačí pár střech navíc a můžete ten čas docela snadno násobit až na několik hodin. Vždyť ani ta Austrálie ještě před pouhým měsícem nebyla schopna dosáhnout těch 100 % a byla na 89 % (nezdržela to ani vteřinu, protože těch 100 % nedosáhla). Budete potřebovat miliardy na to, abyste vybudoval onen špičkový výkon, který dosáhne na 100 % potřeby, ale pak už stačí další jednotky střech, aby těch 100 % udržely na mnohem delší časy.
Odpovědět0 1
Jj, u streamerů se to dá chápat. Díky za podnět.
Odpovědět0 0
Smysl to dává. Spotřeba není v poledne nejnižší, celou dobu (od 9:00 do 20:00) dosahuje zhruba 1300 MW plus minus něco málo. Operational demand je spotřeba, kterou obhospodařují velké zdroje nad 30 MW a import. Což střešní soláry nejsou. Ty vyrábí energii lokálně s malým výkonem pro malou oblast, tedy nesosají energii z centrální sítě z velkých zdrojů. Proto je tam "operational demand" o tolik nižší, protože v tu dobu významnou část výroby energie přebírají tyto malé lokální zdroje.
Odpovědět0 0
"Takovou aroganci jako Tesla si jiné automobilky nemohou dovolit."
Ale vždyť si dovolují, vždycky to dělaly, dělají a nejspíš i budou dělat. Jestli to nevidíte, tak jste asi slepý. Jsou podobně tak arogantní jako Tesla. U Tesly se o tom jen píše více, protože to čtenáře více zajímá, ale to neznamená, že se podobné věci nedějí jinde. Nespokojených majitelů s přístupem servisů najdete u každé automobilky tisíce. A mnohdy s opravdu kuriózními případy.
Arogantní chování najdete všude a nemusí jít jen o servis. Ferrari třeba zažalovalo člověka jen proto, že na Intagramu zveřejnil fotky, kdy bylo Ferrari v póze, která se nelíbila automobilce (na auto položil boty své značky).
Ale vždyť si dovolují, vždycky to dělaly, dělají a nejspíš i budou dělat. Jestli to nevidíte, tak jste asi slepý. Jsou podobně tak arogantní jako Tesla. U Tesly se o tom jen píše více, protože to čtenáře více zajímá, ale to neznamená, že se podobné věci nedějí jinde. Nespokojených majitelů s přístupem servisů najdete u každé automobilky tisíce. A mnohdy s opravdu kuriózními případy.
Arogantní chování najdete všude a nemusí jít jen o servis. Ferrari třeba zažalovalo člověka jen proto, že na Intagramu zveřejnil fotky, kdy bylo Ferrari v póze, která se nelíbila automobilce (na auto položil boty své značky).
Odpovědět3 0
Ano, arogancí je Tesla proslulá, ostatně na Svět mobilně jsem o těch kauzách psal několik článků. Ale odpovězte si na otázku, zda jsou na tom jiné automobilky výrazně lépe. Vždyť na Internetu najdete kvanta velmi podobných ignorací v servisech ze strany snad všech ostatních automobilek. Pokud se aspoň trochu pohybujete na fórech ohledně aut, tak to musíte vidět, že to skoro nikde není o moc lepší.
Odpovědět4 0
Přesně tak. Nelze nesouhlasit s tím, že Tesla je s kvalitou vozů stále docela vzadu. I když se to údajně zlepšuje (co jsem četl třeba testy různých webů), stále to není ono. Ale kvalitativní problémy má kdekdo.
Pokud jde třeba o ty nárazníky Tesly, tak tam nejde o nekvalitu montáže jako takové, ale především o blbý návrh nárazníku (je krytý zespoda patrně kvůli aerodynamice, ale zároveň tak vytváří jakousi radlici nabírající vodu v dešti).
A pokud hovoříme o kvalitě, tak třeba Mercedes teď svolává GLS a GLE kvůli podsvícenému znaku Mercedesu. Ten má špatné uzemnění a tato designová vychytávka tak dokáže odstavit z funkce posilovač řízení (u 2 tunového SUV opravdu nezáviděníhodná situace), stěrače nebo světlo. Takže ukazovat jen na Teslu mi nepřijde úplně správné. Problémy s kvalitou mají všichni a v posledních letech to vypadá, že s ní mají problém paradoxně zejména prémiové automobilky.
Pokud jde třeba o ty nárazníky Tesly, tak tam nejde o nekvalitu montáže jako takové, ale především o blbý návrh nárazníku (je krytý zespoda patrně kvůli aerodynamice, ale zároveň tak vytváří jakousi radlici nabírající vodu v dešti).
A pokud hovoříme o kvalitě, tak třeba Mercedes teď svolává GLS a GLE kvůli podsvícenému znaku Mercedesu. Ten má špatné uzemnění a tato designová vychytávka tak dokáže odstavit z funkce posilovač řízení (u 2 tunového SUV opravdu nezáviděníhodná situace), stěrače nebo světlo. Takže ukazovat jen na Teslu mi nepřijde úplně správné. Problémy s kvalitou mají všichni a v posledních letech to vypadá, že s ní mají problém paradoxně zejména prémiové automobilky.
Odpovědět4 0
"nemyslím si že by to zabralo zase tak moc času"
To jako fakt? Zkoušel jste to někdy? Vážně si myslíte, že by bylo jednoduché kontaktovat desítky, ne-li stovky majitelů a mezi najít někoho, kdo by ještě měl starou verzi appky? A teď z těch, kteří mají starou appku, kolik lidí asi bude ochotno odpovědět a na vlastní riziko to zkusit? S tím, že se jim nemusí vrátit peníze. To jako opravdu si myslíte, že by tohle někdo jen tak podstoupil? Fakt si myslíte, že byste někoho takového našel dostatečně rychle? A ještě, že by jich bylo několik. To jako vážně? To mi teda přijde hodně, ale opravdu hodně naivní.
Nevím, jaké zkušenosti máte Vy, ale já už napsal pár článků včetně těch využívajících průzkumů, které byste chtěl. Stačil třeba článek o přednosti na kruhových objezdech s průběžným pruhem. Po třech čtyřech dnech jsem teprve měl pár odpovědí, ze kterých se dalo na něčem stavět ten článek. A to byla jen odpověď na otázku bez jakéhokoli rizika pro dotazované. A Vy mi tu chcete namluvit, že podobně rychle najdu majitele Tesel, kteří budou ochotni riskovat nemalé peníze (a to ještě vlastní) pro nějaký průzkum? To jako... vážně? Vážně si to myslíte?
Navíc, proč bych je měl hledat, když už to, co bylo potřeba potvrdit, bylo dávno několikrát nezávisle potvrzené?
To jako fakt? Zkoušel jste to někdy? Vážně si myslíte, že by bylo jednoduché kontaktovat desítky, ne-li stovky majitelů a mezi najít někoho, kdo by ještě měl starou verzi appky? A teď z těch, kteří mají starou appku, kolik lidí asi bude ochotno odpovědět a na vlastní riziko to zkusit? S tím, že se jim nemusí vrátit peníze. To jako opravdu si myslíte, že by tohle někdo jen tak podstoupil? Fakt si myslíte, že byste někoho takového našel dostatečně rychle? A ještě, že by jich bylo několik. To jako vážně? To mi teda přijde hodně, ale opravdu hodně naivní.
Nevím, jaké zkušenosti máte Vy, ale já už napsal pár článků včetně těch využívajících průzkumů, které byste chtěl. Stačil třeba článek o přednosti na kruhových objezdech s průběžným pruhem. Po třech čtyřech dnech jsem teprve měl pár odpovědí, ze kterých se dalo na něčem stavět ten článek. A to byla jen odpověď na otázku bez jakéhokoli rizika pro dotazované. A Vy mi tu chcete namluvit, že podobně rychle najdu majitele Tesel, kteří budou ochotni riskovat nemalé peníze (a to ještě vlastní) pro nějaký průzkum? To jako... vážně? Vážně si to myslíte?
Navíc, proč bych je měl hledat, když už to, co bylo potřeba potvrdit, bylo dávno několikrát nezávisle potvrzené?
Odpovědět1 0
Já kritiku snesu, pokud je oprávněná, a rád se na jejím základě zlepším (učinil jsem to tak už mnohokrát). Teď mi tedy vysvětlete, jakou přidanou hodnotu byste od toho článku tedy čekal. Snad jsme si už vysvětlili, že to nemám jak zrekonstruovat (auto si kvůli tomu kupovat nebudu, aplikace bez auta to neudělá, aplikace se ve staré chybové verzi stáhnout nedá), že těch zdrojů tam bylo více než dost (několik článků včetně praktických zkušeností, příspěvků majitelů i Elona Muska - a že prý to z článku není poznat), ukázali jsme si i obrázky, které ale, jak jsme si ukázali, stejně nebyly potřeba, protože obrázek může ukázat existenci něčeho, ale nikoli neexistenci.
Takže když už nemáte kam, tak je problémem, že článek musí mít přidanou hodnotu? Takže jakou přidanou hodnotu byste tedy konkrétně očekával? Jak by např. kontaktování majitelů vylepšilo tento článek? Co jiného bych se asi dozvěděl a mohl napsat, než to, co potvrdilo už několik jiných nezávislých zdrojů? 5-6 zdrojů nestačí, Vy potřebujete zdrojů 20? To mám psát 100 majitelům Tesel? Kolik se jich ozve? Kolik z těch, kteří se ozvou, budou mít ještě starou appku? Kolik z těch, kteří se ozvou a budou mít ještě starou appku, bude svolných riskovat a zkoušet riziko nevracení peněz kvůli mému článku? A kolik takových majitelů bude pro Vás dostatečný počet? To mám jednu blbou aktualitu psát týden? A bez takové přidané hodnoty se jako nesmí informovat? To jste rozhodl Vy?
Pokud je to v mých silách, obvykle se do svých článků snažím dávat přidanou hodnotu a zejména uvádět věci do kontextu. Ale tady mi fakt není jasné, co bych mohl přidávat, aby to článek nějak znatelně vylepšilo.
Takže když už nemáte kam, tak je problémem, že článek musí mít přidanou hodnotu? Takže jakou přidanou hodnotu byste tedy konkrétně očekával? Jak by např. kontaktování majitelů vylepšilo tento článek? Co jiného bych se asi dozvěděl a mohl napsat, než to, co potvrdilo už několik jiných nezávislých zdrojů? 5-6 zdrojů nestačí, Vy potřebujete zdrojů 20? To mám psát 100 majitelům Tesel? Kolik se jich ozve? Kolik z těch, kteří se ozvou, budou mít ještě starou appku? Kolik z těch, kteří se ozvou a budou mít ještě starou appku, bude svolných riskovat a zkoušet riziko nevracení peněz kvůli mému článku? A kolik takových majitelů bude pro Vás dostatečný počet? To mám jednu blbou aktualitu psát týden? A bez takové přidané hodnoty se jako nesmí informovat? To jste rozhodl Vy?
Pokud je to v mých silách, obvykle se do svých článků snažím dávat přidanou hodnotu a zejména uvádět věci do kontextu. Ale tady mi fakt není jasné, co bych mohl přidávat, aby to článek nějak znatelně vylepšilo.
Odpovědět1 0
Jo, jasně. A jako v tomto odstavci článku to jako poznat nejde?
"Aplikace totiž dle několika průzkumníků využívá podezřelých hrátek s uživatelským rozhraním, které usnadňují neúmyslné zakoupení různých položek přes Internet. Není to totiž zdaleka poprvé, co se ozvali uživatelé, kteří omylem zakoupili položky v aplikaci, které nechtěli. Na některé z incidentů už v minulosti reagoval i sám Elon Musk, který přislíbil nápravu, a mnozí říkají, že se toto podezřelé chování značně zlepšilo a poslední verze aplikace už tato potvrzení nákupu vyžadují."
Tento odstavec jasně říká, že tu je několik průzkumů, které potvrdily podezřelé chování UI aplikace Tesly. Jasně říká, že to zdaleka není poprvé, co k něčemu takovému došlo, dokonce že na ně reagoval Elon Musk a také to, že další zdroje potvrzují zlepšení v poslední verzi aplikace. Takže si už konečně přestaňte vymýšlet. Všechno to tam je a je jasně vidět, že se článek zakládá na mnoha různých situacích z různých, které to potvrzují. Rozhodně není založen jen na tomto jednom incidentu.
"Aplikace totiž dle několika průzkumníků využívá podezřelých hrátek s uživatelským rozhraním, které usnadňují neúmyslné zakoupení různých položek přes Internet. Není to totiž zdaleka poprvé, co se ozvali uživatelé, kteří omylem zakoupili položky v aplikaci, které nechtěli. Na některé z incidentů už v minulosti reagoval i sám Elon Musk, který přislíbil nápravu, a mnozí říkají, že se toto podezřelé chování značně zlepšilo a poslední verze aplikace už tato potvrzení nákupu vyžadují."
Tento odstavec jasně říká, že tu je několik průzkumů, které potvrdily podezřelé chování UI aplikace Tesly. Jasně říká, že to zdaleka není poprvé, co k něčemu takovému došlo, dokonce že na ně reagoval Elon Musk a také to, že další zdroje potvrzují zlepšení v poslední verzi aplikace. Takže si už konečně přestaňte vymýšlet. Všechno to tam je a je jasně vidět, že se článek zakládá na mnoha různých situacích z různých, které to potvrzují. Rozhodně není založen jen na tomto jednom incidentu.
Odpovědět1 0
Vždyť jsem to říkal a naznačoval už několikrát. Procházel jsem několik článků na dané téma včetně těch, které stejný problém řešili i v minulosti (tedy jiní uživatelé, jiné vozy Tesla, stejný problém). A upřímně řečeno, nevím, zda se nějaký uživatel Tesly bude chtít stát pokusným králíkem a objednávat si něco jen proto, že chci o tom napsat článek. A ještě by takový uživatel musel mít starou verzi aplikace.
Já s kritikou nemám nejmenší problém. Ale musí být na místě. A pochybení opravdu nevidím. Provedl jsem průzkum v několika článcích nejen k této události, ale i k mnoha událostem minulým (včetně uvedených mailů z podpory Tesly a tweetů Elona Muska, kde se k zamítnuté refundaci sám osobně vyjadřoval), našel jsem zdroje, které to, co po mně chcete provést prakticky, dokonce prakticky provedly, otestovaly a potvrdily, takže já osobně potvrzení stejné věci z asi 5-6 nezávislých zdrojů považuji za dostatečné. Že Vy ne, za to nemohu.
Já s kritikou nemám nejmenší problém. Ale musí být na místě. A pochybení opravdu nevidím. Provedl jsem průzkum v několika článcích nejen k této události, ale i k mnoha událostem minulým (včetně uvedených mailů z podpory Tesly a tweetů Elona Muska, kde se k zamítnuté refundaci sám osobně vyjadřoval), našel jsem zdroje, které to, co po mně chcete provést prakticky, dokonce prakticky provedly, otestovaly a potvrdily, takže já osobně potvrzení stejné věci z asi 5-6 nezávislých zdrojů považuji za dostatečné. Že Vy ne, za to nemohu.
Odpovědět1 0
"Místo toho aby jste nejprve pohledal více informací na internetu"
Takže znova, článek vychází z mnoha zkušeností majitelů Tesly zveřejněných na Internetu. Tedy jsem udělal přesně to, co navrhujete. Tak se ptám asi posedmé, co ještě jsem měl udělat, než průzkum na Internetu od majitelů Tesly, článků různých webů, které to zkoušely, když zároveň nemám Teslu, a i kdybych měl, neměl bych jak získat původní verzi aplikace. Takže jak? Jak konkrétně? Pokud už jste něco navrhl, tak to bylo provedeno. Takže jak? Zatím splňuji přesně to, co navrhujete. Takže proč jste nespokojen?
Takže znova, článek vychází z mnoha zkušeností majitelů Tesly zveřejněných na Internetu. Tedy jsem udělal přesně to, co navrhujete. Tak se ptám asi posedmé, co ještě jsem měl udělat, než průzkum na Internetu od majitelů Tesly, článků různých webů, které to zkoušely, když zároveň nemám Teslu, a i kdybych měl, neměl bych jak získat původní verzi aplikace. Takže jak? Jak konkrétně? Pokud už jste něco navrhl, tak to bylo provedeno. Takže jak? Zatím splňuji přesně to, co navrhujete. Takže proč jste nespokojen?
Odpovědět1 0
Tak buďte konkrétní a místo prázdných slov prokažte, že víte. Já se rád přiučím od lepších. A Vy se tu stavíte do pozice toho lepšího, chytřejšího, vzdělanějšího,... Ale pokud mi to neřeknete, přiučit se nemohu. Já se chci zlepšit. Tak mi pomozte. Buďte konkrétní a řekněte, jak konkrétně si to tedy představujete. Prázdná slova mi v tom nepomohou. Takže jak to mám učinit? Jak?
Odpovědět1 0
Mám Vám připomenout, co jste sám psal?
"A to vážně nikdo nezkusí ten jeho omyl zrekonstruovat? Jestli je vůbec něco takového reálné? Přijde mi totiž dost nepravděpodobné že by položením mobilu na nabíječku došlo k zakoupení čehokoli a tudíž bych očekával než z toho někdo udělá článek že si to zkusí zopakovat (a pojistí se předtím třeba limitem u banlky) a uvede co přesně by se vlastně muselo stát..."
Takže ještě jednou. Jak to mám zrekonstruovat, když nemám auto, tedy to nemohu zrekonstruovat (aplikace bez spárovaného auta asi nákup nenabídne). I kdybych to auto měl, obchody s aplikacemi mají už aktualizovanou verzi, takže bych tu verzi, která to potvrzení neměla, neměl k dispozici. Takže se ptám snad už popáté. Jak jsem měl já přinést nějakou informaci navíc než ty, které byly k dispozici, když nemám možnost to prakticky ověřit? Jak? Buďte konkrétní. Očividně jste chytřejší než já, tak se strašně rád přiučím, jak byste si to tedy představoval. Ať tedy mohu být v příštím článku lepší a Vy více spokojený. Takže jak? Jak konkrétně?
"A to vážně nikdo nezkusí ten jeho omyl zrekonstruovat? Jestli je vůbec něco takového reálné? Přijde mi totiž dost nepravděpodobné že by položením mobilu na nabíječku došlo k zakoupení čehokoli a tudíž bych očekával než z toho někdo udělá článek že si to zkusí zopakovat (a pojistí se předtím třeba limitem u banlky) a uvede co přesně by se vlastně muselo stát..."
Takže ještě jednou. Jak to mám zrekonstruovat, když nemám auto, tedy to nemohu zrekonstruovat (aplikace bez spárovaného auta asi nákup nenabídne). I kdybych to auto měl, obchody s aplikacemi mají už aktualizovanou verzi, takže bych tu verzi, která to potvrzení neměla, neměl k dispozici. Takže se ptám snad už popáté. Jak jsem měl já přinést nějakou informaci navíc než ty, které byly k dispozici, když nemám možnost to prakticky ověřit? Jak? Buďte konkrétní. Očividně jste chytřejší než já, tak se strašně rád přiučím, jak byste si to tedy představoval. Ať tedy mohu být v příštím článku lepší a Vy více spokojený. Takže jak? Jak konkrétně?
Odpovědět1 0
??? Jaké podrobnější informace? Jakou informaci navíc ten obrázek dává, která není v článku? Kterou? Buďte konkrétní. Vůbec nic neříká o tom, o co v článku jde... zda tam JE nebo NENÍ potvrzení pro nákup. Vy ho tam snad vidíte?
Odpovědět2 1
A ten obrázek snad ukazuje, že se po kliknutí na tlačítko Pay zobrazí žádost o potvrzení? Tedy to hlavní, o co v článku jde?
Odpovědět3 1
A jak tenhle obrázek řeší to, co tu řešíme?
Odpovědět2 0
Ale jak byste si to konkrétně představoval? Takhle od stolu to říci, to je jednoduché, ale jak konkrétně? Mám si koupit Teslu za 1,5 milionu, abych to mohl ověřit? Asi těžko bude objednávání příplatků fungovat v aplikaci bez spárovaného auta. Navíc, i kdybych to udělal, už bych si stáhl aktualizovanou verzi, která tam to potvrzení má. Takže nevím, ale nenapadá mě jiná možnost, než věřit uživatelům a webům, které tyto rozdíly mezi starší a novější verze aplikace několikrát nezávisle na sobě potvrdily.
Jinak vypadá to takhle https://cdn.shopify.com/s/files/1/0173/8204/7844/articles/Tesla-Ecosystem-in-app-purchases_2000x.png?v=1580488538 Pokud ten člověk např. pomocí aplikace odemykal auto, nebo jen něco zjišťoval o autě, a nešťastnou náhodou nezamkl telefon, který si hodil do kapsy, nevidím vůbec nic překvapivého na tom, že by se nechtíc doklikal k nákupu a "odkliknul" to, aniž by o tom věděl a chtěl to.
Jinak vypadá to takhle https://cdn.shopify.com/s/files/1/0173/8204/7844/articles/Tesla-Ecosystem-in-app-purchases_2000x.png?v=1580488538 Pokud ten člověk např. pomocí aplikace odemykal auto, nebo jen něco zjišťoval o autě, a nešťastnou náhodou nezamkl telefon, který si hodil do kapsy, nevidím vůbec nic překvapivého na tom, že by se nechtíc doklikal k nákupu a "odkliknul" to, aniž by o tom věděl a chtěl to.
Odpovědět3 0
Ano, i to se může stát. Ale moc nerozumím tomu Vašemu "že tu aplikaci zkusím spustit "chtěně"". Tady už přeci typ aplikace nehraje roli. Úplně stejně se dá nechtěně spustit jakákoli aplikace, jejíž ikonka je na ploše (a sám přiznáváte, že jste se s tím setkal i sám). Pořád se točíte ohledně toho, co zde není to nejdůležitější. Důležité je to, že se v aplikaci dá něco nakoupit bez potvrzení, což je problém zejména tehdy, když jsou to věci za tisíce dolarů. A průzkumy jiných (na něž je v článku odkaz) i říkají, že to skutečně bylo možné a že se to v posledních verzích odstranilo.
Odpovědět1 0
Vám se nikdy nestalo, že jste omylem spustil nějakou aplikaci, spustil fotoaparát, začal někoho omylem vytáčet tím, jak jste vyndal nezamčený mobil z kapsy, nebo jste ho jen měl odemčený v kapse? Vždyť displej dokáže reagovat na tělo i v kapse, obzvlášť je-li vyšší vlhkost (člověk se např. potí). Tady přeci vůbec nejde o položení na nabíječku, to stejné se mohlo stát, ať by ho položil kdekoli jinde. K tomu nákupu mohlo dojít ještě tehdy, když byl odemčený v kapse (tzv. butt-dialing). Ta nabíječka je jen místo, kde si všiml potvrzení nákupu, ale s nákupem nemá nic společného.
Trochu to tam upravím, ať je jasné, že nejde o nabíječku.
Trochu to tam upravím, ať je jasné, že nejde o nabíječku.
Odpovědět5 0
Jj, pan Prus už byl v minulosti vyšetřován za dotační podvody. Což ale nemusí nutně znamenat, že jde o podvod. Každopádně bych z HE3DA nedělal žádný zázrak. Ono už před třemi lety, kdy bylo oznámeno, že se budou vyrábět u Havířova (https://www.svethardware.cz/revolucni-bezpecne-baterie-he3da-se-budou-vyrabet-u-havirova/45297), nepůsobily nijak zázračně, natož dnes. Mají být bezpečnější a trvanlivější, ale třeba energetická hustota tam není moc dobrá. Zatímco třeba takový Powerwall od Tesly pojme 13,5 kWh při 114 kg, HE3DA má při 15 kWh hmotnost 200 kg. Tohle budou baterky do bufferů pro nabíječky EV, úložiště energie z obnovitelných zdrojů a další stacionární nasazení. V telefonech nebo elektromobilech bych to opravdu nečekal.
Odpovědět1 0
Taky jsem o tom slyšel, že to otevřeli. Sice občas jezdím kousek od toho (rodiče přítelkyně bydlí necelého 1,5km od toho, já bydlel kousek dál), ale nevyskytuju se blízko u toho, abych viděl, zda se děje něco právě v dané části komplexu (je tam spousta firem). Není důvod tam chodit a zatím jsem neviděl nějaké auto, které by jasně prozrazovalo, že jede právě k HE3DA a ne do nějaké jiné firmy. Ale možná si tam někdy uděláme procházku a omrkneme to.
Jejich baterky by měly být použity jako vyrovnávací buffery nabíječek elektromobilů, které tam stojí. Co jsem četl, výroba baterek tam probíhá už od začátku letošního roku, zatím ale v minimálních počtech. Také mají mít už všechny potřebné certifikáty pro běžné komerční nasazení a na stránkách je už seznam produktů (např. 15kWh wall box pro domácnosti)
Jejich baterky by měly být použity jako vyrovnávací buffery nabíječek elektromobilů, které tam stojí. Co jsem četl, výroba baterek tam probíhá už od začátku letošního roku, zatím ale v minimálních počtech. Také mají mít už všechny potřebné certifikáty pro běžné komerční nasazení a na stránkách je už seznam produktů (např. 15kWh wall box pro domácnosti)
Odpovědět0 0
Souhlasím. Otázkou je, kde stojí tento projekt. Prvně to na mně působilo příliš podezřele, na druhou stranu v půli roku 2019 ohlásili CNT pro superkapacitory pro výrobu od konce 2019 (což obvykle znamená, že už to opravdu mají). Každopádně nevěřím, že pokud to dotáhnou i do akumulátorů, že dosáhnou na ta čísla, která prezentují.
Odpovědět0 0
"O tom, že je Covid smrtelnější než chřipka moc pochyb není"
A přesto o tom mnoho lidí pochybuje (z toho, co se tak dívám, bych dokonce řekl, že jich je většina) a najdou se kvanta lidí, kteří tvrdí opak.
A přesto o tom mnoho lidí pochybuje (z toho, co se tak dívám, bych dokonce řekl, že jich je většina) a najdou se kvanta lidí, kteří tvrdí opak.
Odpovědět0 0
jj, chybka, melo by to byt opraveno. diky
Odpovědět0 0
S tímhle souhlasím. Nelze dělat přesné závěry, když zejména ke chřipce nemáme zrovna nejpřesnější data. Nicméně třeba v USA, kde dle oficiálních čísel vychází úmrtnost 18-65× vyšší u covidu než u chřipky, se dá říci, že i kdyby skutečná čísla pro chřipku byla klidně i desetinásobná, pořád by byla úmrtnost na covid násobně vyšší. Což už je docela vypovídající. Na druhou stranu čísla v ČR ukazují, že je to zatím řádově podobné. Takže co si z toho vybrat?
Ono to ale docela napovídá tomu, že zde hrají roli bezpečnostní opatření. Kdybychom se u covidu chovali stejně jako u chřipky (žádné roušky, sociální odstupy,...), tak by covidová čísla byla pravděpodobně řádově jinde (výše) a covid by vypadal výrazně nebezpečněji, než vypadá. Na druhou stranu, kdybychom se u chřipky chovali jako u covidu, tak by chřipková čísla byla řádově jinde (níže), takže by opět covid vypadal výrazně nebezpečněji, než vypadá. Ono je teď spíše otázkou, jak moc velký rozdíl to vlastně je a obávám se, že na tohle ani nelze najít odpověď (zejména proto, že neznáme přesnější chřipková čísla - s přesností, kterou dosahujeme u covidu).
Proto mě neustále udivuje, kolik internetových diskutérů bez větších základů virologie a statistiky tu odpověď "zná" (a to na obě dvě strany).
Ono to ale docela napovídá tomu, že zde hrají roli bezpečnostní opatření. Kdybychom se u covidu chovali stejně jako u chřipky (žádné roušky, sociální odstupy,...), tak by covidová čísla byla pravděpodobně řádově jinde (výše) a covid by vypadal výrazně nebezpečněji, než vypadá. Na druhou stranu, kdybychom se u chřipky chovali jako u covidu, tak by chřipková čísla byla řádově jinde (níže), takže by opět covid vypadal výrazně nebezpečněji, než vypadá. Ono je teď spíše otázkou, jak moc velký rozdíl to vlastně je a obávám se, že na tohle ani nelze najít odpověď (zejména proto, že neznáme přesnější chřipková čísla - s přesností, kterou dosahujeme u covidu).
Proto mě neustále udivuje, kolik internetových diskutérů bez větších základů virologie a statistiky tu odpověď "zná" (a to na obě dvě strany).
Odpovědět2 0
No, ve zprávách se obvykle píše primární a sekundární příčina smrti (jsou-li tímto způsobem dvě příčiny). Je poněkud zajímavé, že to, zda člověk zemře "s covidem" nebo "na covid" se u covidu řeší tak moc, ale když se to srovnává s chřipkou, tak u chřipky se to nebere v potaz. Ta vysoká čísla (u chřipky cca 1500 lidí ročně v ČR) mnoho lidí bere jako úmrtí "na chřipku", přičemž to jsou ale úmrtí "na i s chřipkou". Na chřipku u nás jako primární příčinou smrti ročně umře jen pár desítek lidí. Skutečné číslo však bude jistě znatelně vyšší, protože ne vždy se prokáže chřipka.
Pokud by se držel dosavadní říjnový průměr přes 20 úmrtí za den na covid/s covidem, tak do konce roku tu máme dalších 2000 mrtvých, tedy zhruba okolo 3000 lidí. A to je dvojnásobek toho, co se prokáže s chřipkou. Chřipka bude patrně mnohem výše (viz první odstavec), na druhou stranu těchto čísel s covidem dosahujeme s bezpečnostními opatřeními, která u chřipky neděláme. Nechci odhadovat, jaká by ta čísla byla bez nich. Za rok šíření nemoci (do března 2021) by to bylo okolo 4000 mrtvých lidí, a to za předpokladu, že ta čísla budou celou dobu stagnovat.
1) Když srovnáme nynější čísla, máme 1500 vs. 900 pro chřipku.
2) Pokud ale uvážíme, že covid je tu jen 7 měsíců, tak zprůměrováním dostaneme zhruba 1500 pro covid.
3) Pokud navíc uvážíme, že by se počet mrtvých neprůměroval, ale byl by na cca 20 za den jako v posledních týdnech, tak jsme na cca oněch 4000 lidech
4) Pokud bychom předpokládali, že počet mrtvých denně bude narůstat stejným tempem, pak bychom mohli hovořit o 20-40 tisících do března 2021.
5) Pokud se schválí a začne používat nová vakcína/lék, odhady těchto čísel naopak mohou klesat.
Pokud by se držel dosavadní říjnový průměr přes 20 úmrtí za den na covid/s covidem, tak do konce roku tu máme dalších 2000 mrtvých, tedy zhruba okolo 3000 lidí. A to je dvojnásobek toho, co se prokáže s chřipkou. Chřipka bude patrně mnohem výše (viz první odstavec), na druhou stranu těchto čísel s covidem dosahujeme s bezpečnostními opatřeními, která u chřipky neděláme. Nechci odhadovat, jaká by ta čísla byla bez nich. Za rok šíření nemoci (do března 2021) by to bylo okolo 4000 mrtvých lidí, a to za předpokladu, že ta čísla budou celou dobu stagnovat.
1) Když srovnáme nynější čísla, máme 1500 vs. 900 pro chřipku.
2) Pokud ale uvážíme, že covid je tu jen 7 měsíců, tak zprůměrováním dostaneme zhruba 1500 pro covid.
3) Pokud navíc uvážíme, že by se počet mrtvých neprůměroval, ale byl by na cca 20 za den jako v posledních týdnech, tak jsme na cca oněch 4000 lidech
4) Pokud bychom předpokládali, že počet mrtvých denně bude narůstat stejným tempem, pak bychom mohli hovořit o 20-40 tisících do března 2021.
5) Pokud se schválí a začne používat nová vakcína/lék, odhady těchto čísel naopak mohou klesat.
Odpovědět4 1
Klasické USB porty, micro USB-B je to, co jste donedávna našel snad na každém telefonu, mini USB-B pak bylo k nalezení na některých fotoaparátech, často se používá/používalo třeba na čtečkách karet (tam mnohdy "dvojité"), navigacích, USB-B je pak standardem na tiskárnách.
Odpovědět0 0
Nehodlám tu rozebírat, nakolik je COVID reálnou hrozbou. Chci ale poukázat na něco jiného. Co jste těmi 3 příklady chtěl dokázat? To, zda s COVIDem je, či není něco v pořádku, na výše uvedených opravdu nedokážete. Ani zdaleka. V USA mají oficiálně 7,4 milionu nakažených a 212 tisíc úmrtí, to je každý 35. člověk. Ve Velké Británii to 480 tisíc vs. 42 tisíc, tedy každý 11. člověk. Na dvou politicích tedy nedokážete vůbec, ale vůbec nic. Protože to by byla opravdu velmi velká náhoda, kdyby to některý z nich nepřežil, když tu máte 2 případy, přitom celkově na světě umírá zhruba 1 ze 34 lidí. Na třech lidech neukážete vůbec, ale opravdu vůbec nic, když teprve ve vzorku 34 lidí máte mít jeden výskyt. Až budete mít vzorek tak 100+ politiků, kdy umře nanejvýš jeden, což teprve začne být prokazatelněji statisticky odlišné, pak můžete tvrdit něco takového. Do té doby opravdu ne a už vůbec ne na dvou lidech.
Odpovědět5 1
Můžete to nějak doložit? To, že Musk se chce dostat pod $100/kWh, totiž neznamená, že už tam je. Nenašel jsem zdroj, který by tvrdil, že Tesla už JE na $100/kWh. Vše se pohybovalo okolo 120 až 150 USD pro roky 2019-2020.
Odpovědět0 0
Byla tam opravdu chybka. Šlo nicméně o Slack, jen jsem ho omylem přiřadil jinam. Za chybu se omlouvám.
Odpovědět1 0
" tak si nejdřív ujasni co to znamená, protože ti to zjevně nedochází"
Tak mi to vysvětlete. Ať je jasné, jakou máte definici.
"bwt když si koupíš nějaký produkt je podmínkou s ním být 100% spokojený ve všech směrech a velebit ho do skonání věků ? "
Jaká diagnóza? Kde to vyplývá z toho, co jsem řekl? Naprosto nerozumím, kde to z toho vyplývá. Nepodsouvejte mi zase do úst něco, co jsem neřekl. Pak se nedivím, že se mnou nesouhlasíte, když tomu druhému vkládáte do úst věci, které neřekl a ani si nemyslí. Přestaňte mi konečně vkládat do úst věci, které jsem neřekl! Děláte to pořád.
"a co např. stremovací služby, když se rozhodnu zaplatit přes iTunes Apple stejně shrábne 30% a přitom to sleduji na WebOS, Windows, Androidu"
A co jako? Společnost má nějaký business model, je na zákaznících a vývojářích, zda to akceptují nebo ne. Zda umožní poslech při placení venku, je její věc. Což třeba Apple umožňuje. Ten jen nechce, aby se z aplikace uživatel dostal na placení ven. Ale klidně může zaplatit venku a přijít dovnitř. Čímž se neliší od jiných.
Tak mi to vysvětlete. Ať je jasné, jakou máte definici.
"bwt když si koupíš nějaký produkt je podmínkou s ním být 100% spokojený ve všech směrech a velebit ho do skonání věků ? "
Jaká diagnóza? Kde to vyplývá z toho, co jsem řekl? Naprosto nerozumím, kde to z toho vyplývá. Nepodsouvejte mi zase do úst něco, co jsem neřekl. Pak se nedivím, že se mnou nesouhlasíte, když tomu druhému vkládáte do úst věci, které neřekl a ani si nemyslí. Přestaňte mi konečně vkládat do úst věci, které jsem neřekl! Děláte to pořád.
"a co např. stremovací služby, když se rozhodnu zaplatit přes iTunes Apple stejně shrábne 30% a přitom to sleduji na WebOS, Windows, Androidu"
A co jako? Společnost má nějaký business model, je na zákaznících a vývojářích, zda to akceptují nebo ne. Zda umožní poslech při placení venku, je její věc. Což třeba Apple umožňuje. Ten jen nechce, aby se z aplikace uživatel dostal na placení ven. Ale klidně může zaplatit venku a přijít dovnitř. Čímž se neliší od jiných.
Odpovědět0 0
S těmi statistikami bych byl trochu opatrný. Je jich málo, jsou založeny na krátkodobých datech a ještě se výsledky doslova brutálně liší v řádech (od desítek do tisícovek procent rozdílu). Je sice faktem, že většina z nich je ve prospěch EV, ale přeci jen... buďme zatím opatrní v hodnocení, když nemáme pořádná data.
Odpovědět0 0
"kolik bylo a je řevu kolem MS(a jiných korporací), který si třeba jen zakomponoval IE"
No taky MS měl tou dobou asi 90% zastoupení na trhu a i dnes je to stále hodně vysoké číslo. Tohle se blíží monopolu. Nějakých 25 % na trhu monopolem skutečně není. Prostě není. A ne, třeba já na zakomponování IE do MS nic špatného nevidím. Ale 80-90% podíl je prostě něco jiného než 25%. Nelze za monopol považovat vlastní platformu, když ta platforma na trhu netvoří drtivou většinu. A to iOS netvoří.
"podle čeho soudíš a co je na tom zajímavé ? "
Např. všichni, kdo se tu kriticky vyjadřují na adresu Applu zároveň prohlašují "nenávidím Apple, nikdy jsem ho neměl a nikdy si ho nekoupím" Za další, navzdory tomu, že má Apple takovou politiku, jakou má, lidé si ho kupují. Takže to očividně pro ně asi není nepřekonatelný problém jako pro ty, kteří se tu dušují, že by si Apple nikdy nekoupili.
"např. v USA se bude pohybovat +- kolem 50%"
A? 50% podíl "je" monopol jako vyšitý. O monopolu můžeš mluvit u výrazně většinového podílu. Ale 25% není monopol. Ani 50% podíl není monopol. Takže výrobce se musí chovat jinak v každé zemi podle toho, jaký má kde podíl?
Takže znova, proč by soukromé společnosti měl někdo diktovat, za jakých podmínek má tomu někomu nabízet služby? Obzvlášť, když nemá monopolní pozici na trhu. O té bychom mohli mluvit snad tak o Windows na trhu s desktopovými OS, ale určitě ne u iOS.
No taky MS měl tou dobou asi 90% zastoupení na trhu a i dnes je to stále hodně vysoké číslo. Tohle se blíží monopolu. Nějakých 25 % na trhu monopolem skutečně není. Prostě není. A ne, třeba já na zakomponování IE do MS nic špatného nevidím. Ale 80-90% podíl je prostě něco jiného než 25%. Nelze za monopol považovat vlastní platformu, když ta platforma na trhu netvoří drtivou většinu. A to iOS netvoří.
"podle čeho soudíš a co je na tom zajímavé ? "
Např. všichni, kdo se tu kriticky vyjadřují na adresu Applu zároveň prohlašují "nenávidím Apple, nikdy jsem ho neměl a nikdy si ho nekoupím" Za další, navzdory tomu, že má Apple takovou politiku, jakou má, lidé si ho kupují. Takže to očividně pro ně asi není nepřekonatelný problém jako pro ty, kteří se tu dušují, že by si Apple nikdy nekoupili.
"např. v USA se bude pohybovat +- kolem 50%"
A? 50% podíl "je" monopol jako vyšitý. O monopolu můžeš mluvit u výrazně většinového podílu. Ale 25% není monopol. Ani 50% podíl není monopol. Takže výrobce se musí chovat jinak v každé zemi podle toho, jaký má kde podíl?
Takže znova, proč by soukromé společnosti měl někdo diktovat, za jakých podmínek má tomu někomu nabízet služby? Obzvlášť, když nemá monopolní pozici na trhu. O té bychom mohli mluvit snad tak o Windows na trhu s desktopovými OS, ale určitě ne u iOS.
Odpovědět0 1
1, NE. A to jako musí? Pokud chce mít uzavřený systém, tak ať má uzavřený systém. Je to přeci produkt a ekosystém Applu. Je to jeho věc, ne věc vývojářů. Oni se musí přizpůsobit, pokud si chtějí hrát na písečku Applu. Proč by se měl on přizpůsobovat někomu jinému? To zda je uzavřený ekosystém dobrá nebo špatná věc, tu nehraje roli. Je to jeho systém, jeho pravidla. Mně se také nelíbí postoje některých společností k možnostem oprav/úprav, ale jsou to jejich produkty s jejich pravidly. Pokud se mi to nelíbí, mám vždy svobodnou možnost si to nekoupit. Zajímavé, že ekosystém Applu vadí především lidem, kteří ten Apple nemají.
2, ANO. A co jako? Produkt Googlu, pravidla Googlu. Jestli je Google OK s alternativními obchody, tak ať je. Jeho produkt, jeho pravidla. Jestli s tím není OK Apple, tak ať je. Jeho produkt, jeho pravidla. Komu se to nelíbí, ať si koupí jiný produkt. Jednoduché. Máte svobodnou možnost volby rozhodnout se mezi těmito dvěma systémy? Máte.
"moc dobře víš, že opustit ekosystém pro produktivního jedince nebo firmu je docela nákladná záležitost"
A co jako? Nějak to mění možnost se rozhodnout? Může ho opustit? Může.
"mám pochybnosti o tvém výkladu monopolu v rámci iOS"
Klidně mějte. Ve Vašem výkladu by byl monopolem v podstatě každý druhý produkt s vlastním OS. Apple bude mít monopol na produktech Applu, Garmin na Garmin OS, Mercedes na MBUX,...
OK, Tak pod 8 tisíc. Prostě levnější mainstream a low-end. Cožpak tam nevidíte rozdíl mezi tržním postavením Googlu a Applu a jak by změna chování Googlu dramaticky ovlivnila trh, zatímco u Applu by se nic až tak dramatického nestalo?
2, ANO. A co jako? Produkt Googlu, pravidla Googlu. Jestli je Google OK s alternativními obchody, tak ať je. Jeho produkt, jeho pravidla. Jestli s tím není OK Apple, tak ať je. Jeho produkt, jeho pravidla. Komu se to nelíbí, ať si koupí jiný produkt. Jednoduché. Máte svobodnou možnost volby rozhodnout se mezi těmito dvěma systémy? Máte.
"moc dobře víš, že opustit ekosystém pro produktivního jedince nebo firmu je docela nákladná záležitost"
A co jako? Nějak to mění možnost se rozhodnout? Může ho opustit? Může.
"mám pochybnosti o tvém výkladu monopolu v rámci iOS"
Klidně mějte. Ve Vašem výkladu by byl monopolem v podstatě každý druhý produkt s vlastním OS. Apple bude mít monopol na produktech Applu, Garmin na Garmin OS, Mercedes na MBUX,...
OK, Tak pod 8 tisíc. Prostě levnější mainstream a low-end. Cožpak tam nevidíte rozdíl mezi tržním postavením Googlu a Applu a jak by změna chování Googlu dramaticky ovlivnila trh, zatímco u Applu by se nic až tak dramatického nestalo?
Odpovědět0 0
"věnoval si někdy tolik energie na obhajobu např. MS apod. ?(a to je mnohem otevřenější) " "divím se, že proti takovému monopolu ještě nikdo nezasáhl"
Jaký monopol? Apple má necelou čtvrtinu trhu s mobilními telefony. Tomu říkáte monopol? Jestli se tu někdo blíží k monopolu, je to spíše Google. Představte si, když Apple nějakým brutálním způsobem změní svůj systém. Třeba 90% provize. Zmizí vývojáři, zmizí zákazníci. Stane se něco? Ani bych neřekl. Lidé si místo Applu příště koupí Android, výběr mají velmi bohatý. Nic zásadního se na trhu nezmění, většiny zákazníků se to nedotkne a všichni budou mít možnost koupit si plus minus adekvátní telefon jinde. Ale když to udělá Google? Vždyť by se zhroutil svět. Co u Applu by si mohli koupit za 10 tisíc a méně? Nic. Naprosto nesrovnatelná situace. Tohle má mnohem blíže monopolu.
Zákazník má velmi snadnou možnost jít mimo ekosystém Applu. Pokud se mu ekosystém Applu nelíbí, úplně jednoduše může jít jinam. V případě MS, který má cca 80 % trhu, je to něco jiného, tohle je blízko monopolu. Ale čtvrtinový podíl na trhu? Monopol? To jako vážně? A i u toho MS si myslím, že jsou hranice, v jaké míře by mu do toho měl někdo jiný kecat. To samé Tesla. Ať si nastaví jaký obchodní model chce, je to její věc. Zákazníci ji řeknou svým zájmem, co si o tom obchodním modelu myslí. Nevím, proč by to mělo být dané zákonem. Jestli se to někomu nelíbí, vůbec nikdo ho nenutí koupit si Teslu. Nebo snad ano?
Jaký monopol? Apple má necelou čtvrtinu trhu s mobilními telefony. Tomu říkáte monopol? Jestli se tu někdo blíží k monopolu, je to spíše Google. Představte si, když Apple nějakým brutálním způsobem změní svůj systém. Třeba 90% provize. Zmizí vývojáři, zmizí zákazníci. Stane se něco? Ani bych neřekl. Lidé si místo Applu příště koupí Android, výběr mají velmi bohatý. Nic zásadního se na trhu nezmění, většiny zákazníků se to nedotkne a všichni budou mít možnost koupit si plus minus adekvátní telefon jinde. Ale když to udělá Google? Vždyť by se zhroutil svět. Co u Applu by si mohli koupit za 10 tisíc a méně? Nic. Naprosto nesrovnatelná situace. Tohle má mnohem blíže monopolu.
Zákazník má velmi snadnou možnost jít mimo ekosystém Applu. Pokud se mu ekosystém Applu nelíbí, úplně jednoduše může jít jinam. V případě MS, který má cca 80 % trhu, je to něco jiného, tohle je blízko monopolu. Ale čtvrtinový podíl na trhu? Monopol? To jako vážně? A i u toho MS si myslím, že jsou hranice, v jaké míře by mu do toho měl někdo jiný kecat. To samé Tesla. Ať si nastaví jaký obchodní model chce, je to její věc. Zákazníci ji řeknou svým zájmem, co si o tom obchodním modelu myslí. Nevím, proč by to mělo být dané zákonem. Jestli se to někomu nelíbí, vůbec nikdo ho nenutí koupit si Teslu. Nebo snad ano?
Odpovědět0 0
Takže proč dělit dvěma? V praxi to tedy bude něco mezi plným počtem a polovinou.
Odpovědět1 1
Ale vždyť to je přeci jejich věc, zda na svůj systém někoho pustí nebo ne? Proč by se toho měl někdo dožadovat? Ví to zákazníci, ví to vývojáři. Každý má naprosto svobodnou možnost volby si ten produkt (ne)koupit, nebo pro něj (ne)vyvíjet. Vždyť zákazníci i vývojáři mají spoustu značek s Androidem, když se jim to nelíbí.
Takže znovu opakuji otázku: Představte si sebe v této situaci. Máte obchod. A teď Vám tam přijde nějaký týpek, postaví před Vás svůj produkt a řekne Vám: "Hele, tohle teď budeš prodávat, budeš to tu mít vystavené. Jestli ne, tak tě zažaluju. Když ti to zákazník zaplatí s tvou marží, tak si ji nech a zbytek mi pošli za účet. Ale pamatuj, pokud si to zaplatí u mně, přijde si to tu jen vyzvednout. Já vím, budeš to tu mít vystavené, bude ti to tady zabírat místo, ale v takovém případě nedostaneš nic. Jestli se ti to nelíbí, zažaluju tě." Vám tohle přijde opravdu normální?
Vážně, představte si sebe v téže situaci. Máte obchod, restauraci, hotel, cokoli. A teď za Vámi přijde někdo, kdo Vám bude ve Vašem podniku, který jste si Vy vybudovat za Vaše náklady, diktovat, za jakých podmínek Vy musíte nabízet jeho produkty Vašim zákazníkům. Opravdu vám to přijde normální? Mně tedy ne. Jestli chtějí mít uzavřený systém, ať mají. Je to přeci jejich věc, jejich systém. Jestli se to zákazníkům nebude líbit, tak svůj názor mohou naprosto jednoduše a jasně vyjádřit. Nekoupí si ten produkt. Stejně jako Vy jste svůj názor vyjádřil, Apple jste si nekoupil. Spoustě zákazníků to nevadí, tak jim to neberte. Jestli se to nelíbí vývojářům, také nemusí pro Apple vyvíjet. Jednoduché. Ale jakým právem se mají dožadovat přístupu do systému někoho jiného, to mi hlava nebere.
Takže znovu opakuji otázku: Představte si sebe v této situaci. Máte obchod. A teď Vám tam přijde nějaký týpek, postaví před Vás svůj produkt a řekne Vám: "Hele, tohle teď budeš prodávat, budeš to tu mít vystavené. Jestli ne, tak tě zažaluju. Když ti to zákazník zaplatí s tvou marží, tak si ji nech a zbytek mi pošli za účet. Ale pamatuj, pokud si to zaplatí u mně, přijde si to tu jen vyzvednout. Já vím, budeš to tu mít vystavené, bude ti to tady zabírat místo, ale v takovém případě nedostaneš nic. Jestli se ti to nelíbí, zažaluju tě." Vám tohle přijde opravdu normální?
Vážně, představte si sebe v téže situaci. Máte obchod, restauraci, hotel, cokoli. A teď za Vámi přijde někdo, kdo Vám bude ve Vašem podniku, který jste si Vy vybudovat za Vaše náklady, diktovat, za jakých podmínek Vy musíte nabízet jeho produkty Vašim zákazníkům. Opravdu vám to přijde normální? Mně tedy ne. Jestli chtějí mít uzavřený systém, ať mají. Je to přeci jejich věc, jejich systém. Jestli se to zákazníkům nebude líbit, tak svůj názor mohou naprosto jednoduše a jasně vyjádřit. Nekoupí si ten produkt. Stejně jako Vy jste svůj názor vyjádřil, Apple jste si nekoupil. Spoustě zákazníků to nevadí, tak jim to neberte. Jestli se to nelíbí vývojářům, také nemusí pro Apple vyvíjet. Jednoduché. Ale jakým právem se mají dožadovat přístupu do systému někoho jiného, to mi hlava nebere.
Odpovědět0 1
A proč by musel existovat více než jeden výrobce s iOS? Apple si vyvinul svůj systém se svými pravidly. Každý má přeci svobodnou možnost volby a Apple si nekoupit, stejně jaké vývojář má svobodnou volbu pro Apple nevyvíjet. Zákazník ví, do čeho jde, vývojář ví, do čeho jde... Nevidím jediný důvod, proč by si zákazník (v tomto případě vývojář) měl diktovat podmínky, které dostane u služeb jiné firmy. Obzvlášť když se tu nejedná o monopol. Vždyť Apple má jen nějakých 15-20 % trhu.
Můžeme to přirovnat třeba k turistickému městu. To má přeci také jasně dané podmínky. Všichni turisté, kteří přijedou do města, sem přijíždí dobrovolně a jsou obvykle seznámeni s tím, že se platí turistická daň. Můžete mi vysvětlit jediný důvod, proč by si tu někdo měl postavit hotel a po městu vyžadovat, že mu tuto daň nebude platit, protože se mu nelíbí? Každý turista se může rozhodnout jet do jiné turistické destinace. Každý hotelový řetězec se může rozhodnout, že se mu podmínky v tomto městě nelíbí, a tak nenabídne služby zdejším turistům. Proč by měl právo městu diktovat, jaké daně u něj bude platit? To je snad záležitost toho města, ne? Jakým právem se má dožadovat přístupu k turistům této oblasti za svých podmínek? On chce do této oblasti, tak ať se přizpůsobí. Když se přistěhujete do nějaké země, tak také se musíte přizpůsobit zákonům dané země, ne? Proč by si přistěhovalci měli diktovat zákony?
Z podobné diskuze přes pár týdny: Představte si sebe v této situaci. Máte obchod. A teď Vám tam přijde nějaký týpek, postaví před Vás svůj produkt a řekne Vám: "Hele, tohle teď budeš prodávat, budeš to tu mít vystavené. Jestli ne, tak tě zažaluju. Když ti to zákazník zaplatí s tvou marží, tak si ji nech a zbytek mi pošli za účet. Ale pamatuj, pokud si to zaplatí u mně, přijde si to tu jen vyzvednout. Já vím, budeš to tu mít vystavené, bude ti to tady zabírat místo, ale v takovém případě nedostaneš nic. Jestli se ti to nelíbí, zažaluju tě." Vám tohle přijde opravdu normální?
Můžeme to přirovnat třeba k turistickému městu. To má přeci také jasně dané podmínky. Všichni turisté, kteří přijedou do města, sem přijíždí dobrovolně a jsou obvykle seznámeni s tím, že se platí turistická daň. Můžete mi vysvětlit jediný důvod, proč by si tu někdo měl postavit hotel a po městu vyžadovat, že mu tuto daň nebude platit, protože se mu nelíbí? Každý turista se může rozhodnout jet do jiné turistické destinace. Každý hotelový řetězec se může rozhodnout, že se mu podmínky v tomto městě nelíbí, a tak nenabídne služby zdejším turistům. Proč by měl právo městu diktovat, jaké daně u něj bude platit? To je snad záležitost toho města, ne? Jakým právem se má dožadovat přístupu k turistům této oblasti za svých podmínek? On chce do této oblasti, tak ať se přizpůsobí. Když se přistěhujete do nějaké země, tak také se musíte přizpůsobit zákonům dané země, ne? Proč by si přistěhovalci měli diktovat zákony?
Z podobné diskuze přes pár týdny: Představte si sebe v této situaci. Máte obchod. A teď Vám tam přijde nějaký týpek, postaví před Vás svůj produkt a řekne Vám: "Hele, tohle teď budeš prodávat, budeš to tu mít vystavené. Jestli ne, tak tě zažaluju. Když ti to zákazník zaplatí s tvou marží, tak si ji nech a zbytek mi pošli za účet. Ale pamatuj, pokud si to zaplatí u mně, přijde si to tu jen vyzvednout. Já vím, budeš to tu mít vystavené, bude ti to tady zabírat místo, ale v takovém případě nedostaneš nic. Jestli se ti to nelíbí, zažaluju tě." Vám tohle přijde opravdu normální?
Odpovědět0 1
Přenos vědeckého výzkumu do praxe je prostě záležitost na mnoho a mnoho let. Tak to prostě je. Obvykle nikdo neprezentuje výzkum ve fázi, kdy už má výrobního partnera, postavenou továrnu, zajištěné dodavatele i odběratele... Tohle jsou záležitosti na roky a roky.
Odpovědět2 0
"Ked si kupis netflix na svoj android TV, tak platis poplatky googlu alebo rovno netflixu?"
A v Applu je to snad jinak? Pokud si službu platíte mimo systém Applu (registrace např. přes PC), tak z toho Apple nic nemá a funguje to úplně normálně. Netflix i Spotify. Platby Applu jsou tehdy, když si službu kupujete a objednáváte přes aplikaci, tam už si Apple bere svých 30 %.
A v Applu je to snad jinak? Pokud si službu platíte mimo systém Applu (registrace např. přes PC), tak z toho Apple nic nemá a funguje to úplně normálně. Netflix i Spotify. Platby Applu jsou tehdy, když si službu kupujete a objednáváte přes aplikaci, tam už si Apple bere svých 30 %.
Odpovědět0 3
Jasně, má to být Microsoft 365. Stále jsem si nezvykl, že to změnili.
Odpovědět0 0
A kde jste na to přišel? Microsoft se vůbec k ničemu nevrátil, jen oznámil, že jednorázovku (kterou nabízel a stále nabízí) nezruší. Office 2019 je neustále k dispozici pro fyzické osoby a dá se normálně koupit. https://www.microsoft.com/cs-cz/microsoft-365/buy/compare-all-microsoft-365-products?tab=1
Odpovědět0 0
Jenže ty mají zase jiné problémy (např. energetická hustota, která se dosud experimentálně dostala někam ke 150 Wh/kg u sodíkových, zatímco u lithiových už reálně existují a jsou nasazovány s hustotou přes 250 Wh/kg a tyhle od Tesly míří až téměř ke 400 Wh/kg). Např. draslíkové baterky vypadají slibně, ale spíše pro stacionární akumulátory (powerwally, vyrovnávací baterky velkých elektrických sítí,...). Tady bych nečekal, že se budou nějak zvlášť tlačit do elektromobilů, alespoň ne v dohledné době. Ale uvidíme, co bude.
Odpovědět3 0
No, to sice může, ale to asi nebude tento případ.
Odpovědět5 0
Většina lidí na Linuxu jsou spíše vývojáři, ne lidé, kteří se chtějí vyhnout Applu a Microsoftu.
Odpovědět0 0
Tak on se vždycky najde nějaký nepřítel. Nejprve je to kobalt, pak to převezme nikl,... Toho niklu je tam už dnes hodně (zpravidla 60-80 %), takže se naštěstí nestane, že by to stouplo na násobky (na jednotku uložené energie).
Odpovědět3 1
"Nic z toho přece není důvod, aby nešel vyměnit poskytovatel a už vůbec ne, aby na tom musel být závislý OS"
To se dostáváme k začátku. Jde o to, aby byl zajištěn alespoň jeden poskytovatel. Kdyby ne, mohla by nastat situace, že tam žádný nebude. Vždycky bude problém. Kdyby to bylo po Vašem, uživatel by byl zase naštvaný, že nemůže odinstalovat jiné aplikace, které jsou tím posledním poskytovatelem. Byl-li by to třeba Chrome, nemohl by ho odinstalovat, dokud by nenainstalovat jiný prohlížeč (který by svou instalací mohl do systému nastrčit další bezpečnostní díry, tedy přesně to, co nechcete). Obě řešení mají své výhody i nevýhody, Microsoft se rozhodl takto (a přiznejme si, že se mu to současně náramně hodí do krámu).
To se dostáváme k začátku. Jde o to, aby byl zajištěn alespoň jeden poskytovatel. Kdyby ne, mohla by nastat situace, že tam žádný nebude. Vždycky bude problém. Kdyby to bylo po Vašem, uživatel by byl zase naštvaný, že nemůže odinstalovat jiné aplikace, které jsou tím posledním poskytovatelem. Byl-li by to třeba Chrome, nemohl by ho odinstalovat, dokud by nenainstalovat jiný prohlížeč (který by svou instalací mohl do systému nastrčit další bezpečnostní díry, tedy přesně to, co nechcete). Obě řešení mají své výhody i nevýhody, Microsoft se rozhodl takto (a přiznejme si, že se mu to současně náramně hodí do krámu).
Odpovědět0 0
"problém vidím hlavně v bateriích .. to je cca půl tuny/auto navíc oproti standardu"
Však ano, problém EV je v bateriích. To je extrémně velký problém. Snažit se protlačit plnou elektromobilitu s dnešními baterkami je cesta do pekla.
Půl tuny je nesmysl. Podívejte se na hmotnosti a EV nemá o půl tuny více (ušetřilo se zase na motorech). Vždyť už jsem Vám to jednou psal. Ale aspoň jste slevil z jedné tuny na 500 kg, to je pokrok. Snad do budoucna se dostanete na těch skutečných 300 kg u high-endových aut.
Však ano, problém EV je v bateriích. To je extrémně velký problém. Snažit se protlačit plnou elektromobilitu s dnešními baterkami je cesta do pekla.
Půl tuny je nesmysl. Podívejte se na hmotnosti a EV nemá o půl tuny více (ušetřilo se zase na motorech). Vždyť už jsem Vám to jednou psal. Ale aspoň jste slevil z jedné tuny na 500 kg, to je pokrok. Snad do budoucna se dostanete na těch skutečných 300 kg u high-endových aut.
Odpovědět0 0
"aby se to majiteli BEV vyplatilo = byl v plusu, tak by tu musel někdo dotovat = zaplatí to zákazník/daňový poplatník"
Proč dotovat? Služby FCAS jsou přeci součástí krizových řešení elektrické sítě. A poskytovatel FCAS je za ně placen už dnes. Stejně za ně může být placen i zítra. Jen není nucen stavět další úložiště (a nemusí jít o baterie, FCAS je např. i přečerpávací elektrárna) a o příjmy se může rozdělit s uživateli.
"takže tvá vize budoucnosti energetiky je omezit spolehlivé zdroje energie, přejít na různé OZE"
Další Vaše domněnka. Proč mi opětovně vkládáte do úst něco, co jsem neřekl, a co si ani nemyslím? Už asi posté! Přestaňte mi vkládat do úst něco, co neříkám a na co ani nevíte, jaký mám názor! Ne, moje vize energetiky v omezení spolehlivých zdrojů energie rozhodně nespočívá. Jak jste na to přišel? To, že s Vámi nesouhlasím v jednom bodě, neznamená, že s Vámi nesouhlasím ve všem. Tak si nevymýšlejte něco, o čem nemáte ani páru, co si myslím.
Vtip je v tom, že ty trvalé zdroje energie vyrábí energii, i když není potřeba. Což je třeba v noci problém. Takže toto se dá využít k nabíjení EV. Naopak ve dne nemusí stačit. A zde EV mohou sloužit jako případná záloha. Nikdo ale netvrdí, že EV mají dennodenně vykrývat všechny energetické špičky.
Proč dotovat? Služby FCAS jsou přeci součástí krizových řešení elektrické sítě. A poskytovatel FCAS je za ně placen už dnes. Stejně za ně může být placen i zítra. Jen není nucen stavět další úložiště (a nemusí jít o baterie, FCAS je např. i přečerpávací elektrárna) a o příjmy se může rozdělit s uživateli.
"takže tvá vize budoucnosti energetiky je omezit spolehlivé zdroje energie, přejít na různé OZE"
Další Vaše domněnka. Proč mi opětovně vkládáte do úst něco, co jsem neřekl, a co si ani nemyslím? Už asi posté! Přestaňte mi vkládat do úst něco, co neříkám a na co ani nevíte, jaký mám názor! Ne, moje vize energetiky v omezení spolehlivých zdrojů energie rozhodně nespočívá. Jak jste na to přišel? To, že s Vámi nesouhlasím v jednom bodě, neznamená, že s Vámi nesouhlasím ve všem. Tak si nevymýšlejte něco, o čem nemáte ani páru, co si myslím.
Vtip je v tom, že ty trvalé zdroje energie vyrábí energii, i když není potřeba. Což je třeba v noci problém. Takže toto se dá využít k nabíjení EV. Naopak ve dne nemusí stačit. A zde EV mohou sloužit jako případná záloha. Nikdo ale netvrdí, že EV mají dennodenně vykrývat všechny energetické špičky.
Odpovědět0 0
"Přesto to IMO nijak nevynucuje to vše co tvrdíte - mít natvrdo zadrátovaný engine prohlížeče v OS a ještě na něm být závislý."
Microsoft to sice explicitně neřekl, ale podle všeho, co Microsoft naznačil a řekl, to implicitně nasvědčuje tomu, že celá věc, o kterou tu jde, je WebView2. Programoval jste někdy? Víte, jaké je to ulehčení práce mít standard, na který se můžete spolehnout? Pořád se na to díváte ze špatného úhlu. Microsoft zde v podstatě zavádí nový Flash. Nový systém, jak do Win32 aplikací vkládat webový obsah s využití HTML5, CSS i JS. Programátor může udělat aplikaci v HTML5, tu umístit na web a relativně snadno na to udělat i desktopovou aplikaci.
"Pořád se musím ptát, pokud to jinak nejde jak to řeší jiné OS?"
A jiné OS a společnosti snad zavádí výše zmíněné? V podstatě nový ucelený systém pro zobrazování a vkládání webového obsahu do Win32 aplikací?
"Pokud jde o standardizované API, neměl by být problém jej nahradit jiným jako například v Androidu. "
Jako jak? Jako že Javu od Oraclu nahradíte Javou někoho jiného? Znovu, nejde až tak o prohlížeč, jako jde o API pro aplikace. Pokud programátoři budou programovat ve WebView2, tak Vám žádná změna API za jiné nepomůže, protože to nepojede. Stejně jako DirectX hra potřebuje nainstalovaný DirectX, tak i WebView2 aplikace potřebuje nainstalované WebView2. To je snad logické. Když Chrome nebude podporovat WebView2, tak uživatele odstavíte od podpory mnoha jiných aplikací. Nahradíte API, což je sice krásné, ale toto nové API nepodporuje ty aplikace, takže nepojedou. Stejně jako nepojede žádná aplikace, pokud v OS nebude mít svůj "runtime environment".
"Jaké například? "
To já nevím, kdo v tom co naprogramoval. Jde ale o to, že se tu Microsoft snaží prosadit svůj nový systém nejen pro své aplikace. Stejnou funkčnost můžete zadrátovat do aplikací Win32, WPF i .NET. Kdokoli v čemkoli. To, že vedle toho se tradičně snaží protlačit i svůj prohlížeč, je fakt, ale jde zde především o engine. Jenže ten engine je v podstatě zásadní část Edge. Mohl by to rozdělit, ale engine a prohlížeč jsou natolik spjaté věci, že jsou poskytovány spolu. Microsoft se navíc snaží tlačit na prodej aplikací přes svůj Store a je logické, že se snaží programátorům ulehčit výrobu aplikací pro tento systém, zvýšit dosah jejich aplikací širšímu množství uživatelů...
Microsoft to sice explicitně neřekl, ale podle všeho, co Microsoft naznačil a řekl, to implicitně nasvědčuje tomu, že celá věc, o kterou tu jde, je WebView2. Programoval jste někdy? Víte, jaké je to ulehčení práce mít standard, na který se můžete spolehnout? Pořád se na to díváte ze špatného úhlu. Microsoft zde v podstatě zavádí nový Flash. Nový systém, jak do Win32 aplikací vkládat webový obsah s využití HTML5, CSS i JS. Programátor může udělat aplikaci v HTML5, tu umístit na web a relativně snadno na to udělat i desktopovou aplikaci.
"Pořád se musím ptát, pokud to jinak nejde jak to řeší jiné OS?"
A jiné OS a společnosti snad zavádí výše zmíněné? V podstatě nový ucelený systém pro zobrazování a vkládání webového obsahu do Win32 aplikací?
"Pokud jde o standardizované API, neměl by být problém jej nahradit jiným jako například v Androidu. "
Jako jak? Jako že Javu od Oraclu nahradíte Javou někoho jiného? Znovu, nejde až tak o prohlížeč, jako jde o API pro aplikace. Pokud programátoři budou programovat ve WebView2, tak Vám žádná změna API za jiné nepomůže, protože to nepojede. Stejně jako DirectX hra potřebuje nainstalovaný DirectX, tak i WebView2 aplikace potřebuje nainstalované WebView2. To je snad logické. Když Chrome nebude podporovat WebView2, tak uživatele odstavíte od podpory mnoha jiných aplikací. Nahradíte API, což je sice krásné, ale toto nové API nepodporuje ty aplikace, takže nepojedou. Stejně jako nepojede žádná aplikace, pokud v OS nebude mít svůj "runtime environment".
"Jaké například? "
To já nevím, kdo v tom co naprogramoval. Jde ale o to, že se tu Microsoft snaží prosadit svůj nový systém nejen pro své aplikace. Stejnou funkčnost můžete zadrátovat do aplikací Win32, WPF i .NET. Kdokoli v čemkoli. To, že vedle toho se tradičně snaží protlačit i svůj prohlížeč, je fakt, ale jde zde především o engine. Jenže ten engine je v podstatě zásadní část Edge. Mohl by to rozdělit, ale engine a prohlížeč jsou natolik spjaté věci, že jsou poskytovány spolu. Microsoft se navíc snaží tlačit na prodej aplikací přes svůj Store a je logické, že se snaží programátorům ulehčit výrobu aplikací pro tento systém, zvýšit dosah jejich aplikací širšímu množství uživatelů...
Odpovědět0 0
Proč předpokládáte, že s ní přijeli? Ony zdroje tohle sice nikde přímo nezmiňují, ale pokud sanitka, která pro někoho jede, ví, že tato nemocnice pacientku nepřijme, může jet do druhé nemocnice přímo a nemusí se zastavovat v první, aby jí tam bylo řečeno, že nic nebude. Informaci o tom, kdy došlo k přeložení, jsem bohužel nedohledal, ale je docela dobře možné, že se ta sanitka na recepci ani neobjevila a byla přeložena mnohem dříve.
Odpovědět2 0
Musíte si uvědomit, ve které části řetězce jsme. Tady jsme u možností nějaké dílčí technologie, která se teprve použije v nějakém koncovém produktu a ten se bude nějak marketingově prezentovat. Běžný zákazník nepřijde do styku s tím, jaké jsou schopnosti dílčí technologie, ale jaké jsou její projevy v daném koncovém produktu. Ve fotoaparátu se např. nedozví schopnosti čipu, ale to, co ten čip dosáhne v tom konkrétním fotoaparátu, což mohou být naprosto odlišné věci. Foťák může umět jen 1080p30, ačkoli jeho čip fyzicky umí 4K třeba při 45 fps. Opravdu si nemyslím, že se bude kdokoli snažit nabít celou baterku EV za 15 sekund. Vždyť by to nešlo uchladit, nároky na tu nabíječku i všechno okolo včetně toho EV by byly naprosto, ale naprosto šílené a především, vždyť to ani vůbec není potřeba.
Odpovědět0 0
"Osobně bych se do takového programu, kde víc zaplatím než zíkám nešel (ani pro dobrý pocit)"
Proč byste měl zaplatit více, než získáte? Vždyť tímto způsobem přece poskytujete FCAS služby, což je běžná věc a vždy ten, kdo je poskytuje, je za to placen. Musk tu svou velkou baterku v Austrálii také nepostavil jen tak ze srandy, ale vydělává na tom. Když je nadbytek elektřiny, která může dělat potíže, je potřeba se jí zbavit, koupí se levně. Když je průšvih a je potřeba elektřinu rychle dodat, cena je vysoká, tak se dodá do sítě a prodá se dráž.
Proč byste měl zaplatit více, než získáte? Vždyť tímto způsobem přece poskytujete FCAS služby, což je běžná věc a vždy ten, kdo je poskytuje, je za to placen. Musk tu svou velkou baterku v Austrálii také nepostavil jen tak ze srandy, ale vydělává na tom. Když je nadbytek elektřiny, která může dělat potíže, je potřeba se jí zbavit, koupí se levně. Když je průšvih a je potřeba elektřinu rychle dodat, cena je vysoká, tak se dodá do sítě a prodá se dráž.
Odpovědět0 0
"poslední generaci jezdí auta, která nejsou takovou lokální zátěží jak se tu snaží někdo démonicky kázat"
Ano, s tím souhlasím. Dnešní spalovací doprava je úplně někde jinde než před pár lety a také se mi nelíbí, proč politici tak ukrutně brojí proti spalovacím autům. Tak silný tlak je nesmyslný.
"protože samotný pohyb vozidla generuje subjektivně větší hluk"
Těch hluků je samozřejmě mnoho. Při nízkých rychlostech dokonce musí generovat umělý hluk, protože jsou neskutečně tiché. Skočit elektromobilu do cesty např. na parkovišti před supermarketem je velmi jednoduché (stačí si zajet do Norska). Nicméně elektrický pohon opravdu velmi výrazně snižuje hlučnost ve městech. Nevím, kde všude jste byl, ale já byl např. nedávno v Číně v Šanghaji, kde jezdí většina motorek na elektřinu, a to byste zíral, jaký je tam klid. Člověk je u rušné křižovatky, desítky motorek okolo, ale má pocit, že je spíše někde v městském parku, kam jen doléhá vzdálený hluk dopravy.
"věřím, že závadu např. na zapoudřeném elektromotoru nacpaného elektronikou apod. neopravíš tak snadno jako "jednoduchý" motor"
No, on elektrický motor má docela výhodu v tom, že je to velmi jednoduchá součástka a principiálně se moc nekazí. Ale i ten se dá udělat blbě, viz první generace předních elektromotorů v Teslách.
Ano, s tím souhlasím. Dnešní spalovací doprava je úplně někde jinde než před pár lety a také se mi nelíbí, proč politici tak ukrutně brojí proti spalovacím autům. Tak silný tlak je nesmyslný.
"protože samotný pohyb vozidla generuje subjektivně větší hluk"
Těch hluků je samozřejmě mnoho. Při nízkých rychlostech dokonce musí generovat umělý hluk, protože jsou neskutečně tiché. Skočit elektromobilu do cesty např. na parkovišti před supermarketem je velmi jednoduché (stačí si zajet do Norska). Nicméně elektrický pohon opravdu velmi výrazně snižuje hlučnost ve městech. Nevím, kde všude jste byl, ale já byl např. nedávno v Číně v Šanghaji, kde jezdí většina motorek na elektřinu, a to byste zíral, jaký je tam klid. Člověk je u rušné křižovatky, desítky motorek okolo, ale má pocit, že je spíše někde v městském parku, kam jen doléhá vzdálený hluk dopravy.
"věřím, že závadu např. na zapoudřeném elektromotoru nacpaného elektronikou apod. neopravíš tak snadno jako "jednoduchý" motor"
No, on elektrický motor má docela výhodu v tom, že je to velmi jednoduchá součástka a principiálně se moc nekazí. Ale i ten se dá udělat blbě, viz první generace předních elektromotorů v Teslách.
Odpovědět0 0
"Součásti OS, o kterých je článek by snad také udržoval Microsoft - to Vaše zobrazení nápovědy."
Je ale velký rozdíl, jestli tu chybu opraví v jedné aplikaci, čímž ji opraví pro všech 50 aplikací, nebo bude muset opravit všech 50 aplikací zvlášť. To opravdu není jednodušší. Ani o trochu.
"Zneschopnit OS lze určitě i mnoha jinými způsoby, než odinstalací prohlížeče, který není využíván"
Tady jde o zneschopnění aplikací, běžící na tom enginu. Podobně jako odinstalace Flashe znamenala, že byste odstavil úplně všechno, co na něm bylo napsáno. Vy tady chcete, aby si každá aplikace nesla svůj vlastní Flash. Vždyť ten byl neskutečně děravý i tehdy, když byl spravován na jednom místě. A teď si představte, jak "superbezpečné" by to bylo, kdyby si každá aplikace nesla svou vlastní kopii Flashe. Na kompu byste měl několik desítek kopií několika různých verzí, drtivá většina by byla v naprosto zastaralých a nebezpečných variantách. Ani nejnovější verze na jediném místě nemusí znamenat 100% bezpečnost, ale rozhodně zajistí lepší bezpečnost, než když si to aplikace ponesou samy.
"odinstalací prohlížeče, který není využíván"
Jde především o ten engine v něm, na kterém běží spousta aplikací. Tady se bavíme o něčem, co se dá srovnat s Flashem, Java RE, DirectX,... Jasně, engine a prohlížeč by se mohl rozdělit do dvou nezávislých entit, ale je větším problémem engine nebo jeho prohlížeč na něm postavený? Jestli je někde problém, bude spíše v tom enginu, jenže ten engine je právě to, co by tam zůstalo, kdyby Microsoft umožnil rozdělení Edge od enginu. Takže byste si vůbec nepomohl. Odinstaloval byste jednu aplikaci, ale ne engine. Tady se řeší nová struktura hybridních Win32 aplikací, o něco, na čem není postaven jen prohlížeč, ale spousta aplikací (nejen od Microsoftu, jde o standard, který se nyní používá k psaní moderních aplikací pro Windows, jež mají zobrazovat webový obsah s využitím HTML5, CSS, JS,...). A i pro programátora je jednodušší využívat vytvořené standardizované knihovny, které má zajištěné.
Je ale velký rozdíl, jestli tu chybu opraví v jedné aplikaci, čímž ji opraví pro všech 50 aplikací, nebo bude muset opravit všech 50 aplikací zvlášť. To opravdu není jednodušší. Ani o trochu.
"Zneschopnit OS lze určitě i mnoha jinými způsoby, než odinstalací prohlížeče, který není využíván"
Tady jde o zneschopnění aplikací, běžící na tom enginu. Podobně jako odinstalace Flashe znamenala, že byste odstavil úplně všechno, co na něm bylo napsáno. Vy tady chcete, aby si každá aplikace nesla svůj vlastní Flash. Vždyť ten byl neskutečně děravý i tehdy, když byl spravován na jednom místě. A teď si představte, jak "superbezpečné" by to bylo, kdyby si každá aplikace nesla svou vlastní kopii Flashe. Na kompu byste měl několik desítek kopií několika různých verzí, drtivá většina by byla v naprosto zastaralých a nebezpečných variantách. Ani nejnovější verze na jediném místě nemusí znamenat 100% bezpečnost, ale rozhodně zajistí lepší bezpečnost, než když si to aplikace ponesou samy.
"odinstalací prohlížeče, který není využíván"
Jde především o ten engine v něm, na kterém běží spousta aplikací. Tady se bavíme o něčem, co se dá srovnat s Flashem, Java RE, DirectX,... Jasně, engine a prohlížeč by se mohl rozdělit do dvou nezávislých entit, ale je větším problémem engine nebo jeho prohlížeč na něm postavený? Jestli je někde problém, bude spíše v tom enginu, jenže ten engine je právě to, co by tam zůstalo, kdyby Microsoft umožnil rozdělení Edge od enginu. Takže byste si vůbec nepomohl. Odinstaloval byste jednu aplikaci, ale ne engine. Tady se řeší nová struktura hybridních Win32 aplikací, o něco, na čem není postaven jen prohlížeč, ale spousta aplikací (nejen od Microsoftu, jde o standard, který se nyní používá k psaní moderních aplikací pro Windows, jež mají zobrazovat webový obsah s využitím HTML5, CSS, JS,...). A i pro programátora je jednodušší využívat vytvořené standardizované knihovny, které má zajištěné.
Odpovědět0 0
"protože je výkupní cena příliš nízká"
Jasně, a proto jsou všechny V2G projekty (a že jich jsou stovky po celém světě) nastaveny jako příležitost lidí k tomu, aby monetizovali svá EV a snížili poplatky za elektřinu. Když je přebytek energie (hodně fouká, hodně svítí), tak celá tato virtuální baterie složená z EV může tuto energii pobrat, takže není potřeba stavět ty vyrovnávací baterky, kterých se tak obáváte. Nejenže nejsou potřeba pro EV, ale sama EV jsou touto vyrovnávací baterkou. Jakmile je energie nedostatek, baterie EV se částečně vybíjí (maximálně na stanovenou mez) a uživatel za tuto obousměrnou funkčnost dostává zaplaceno (poplatek za nabití je snížen nějakou částí o to, kolik ta baterka pomohla vykrýt potřeby oběma směry). Výhoda pro uživatele (nižší účty) a výhoda pro elektrickou síť (obrovský vyrovnávací buffer zajišťující stabilizaci sítě a ne její nestabilitu).
Osobně tam ale vidím i nemalé nevýhody, o kterých se často nemluví, nebo se záměrně bagatelizují, čímž je zejména opotřebovávání akumulátorů, takže jim rychleji klesne kapacita. Pokud třeba Tesla bude mít tu svou milionovou baterku, tak tam by to třeba nebyl žádný větší problém (když to místo 2 milionů km najede třeba i jen půl milionu, pořád to přežije celé auto), ale u standardních akumulátorů to jako problém vidím. Druhým problémem je to, že každé proudění elektřiny (nabíjení/vybíjení) je ztrátové, takže toto neustálé nabíjení a vybíjení způsobuje, že je potřeba vyrábět stále větší množství elektřiny, které se bude při těchto přechodech ztrácet.
Nicméně, s buffery, V2G a smart grid mi prostě stále přijde, že EV jsou stabilizačním prvkem sítě a ne naopak. Pokud by se hloupě a sprostě píchla do zásuvky a začala nabíjet co nejrychleji kdykoli kdekoli, tak samozřejmě budu souhlasit, to by už poměrně malé zastoupení EV položilo síť okamžitě. Jenže takhle hloupě se s EV nepracuje.
Jasně, a proto jsou všechny V2G projekty (a že jich jsou stovky po celém světě) nastaveny jako příležitost lidí k tomu, aby monetizovali svá EV a snížili poplatky za elektřinu. Když je přebytek energie (hodně fouká, hodně svítí), tak celá tato virtuální baterie složená z EV může tuto energii pobrat, takže není potřeba stavět ty vyrovnávací baterky, kterých se tak obáváte. Nejenže nejsou potřeba pro EV, ale sama EV jsou touto vyrovnávací baterkou. Jakmile je energie nedostatek, baterie EV se částečně vybíjí (maximálně na stanovenou mez) a uživatel za tuto obousměrnou funkčnost dostává zaplaceno (poplatek za nabití je snížen nějakou částí o to, kolik ta baterka pomohla vykrýt potřeby oběma směry). Výhoda pro uživatele (nižší účty) a výhoda pro elektrickou síť (obrovský vyrovnávací buffer zajišťující stabilizaci sítě a ne její nestabilitu).
Osobně tam ale vidím i nemalé nevýhody, o kterých se často nemluví, nebo se záměrně bagatelizují, čímž je zejména opotřebovávání akumulátorů, takže jim rychleji klesne kapacita. Pokud třeba Tesla bude mít tu svou milionovou baterku, tak tam by to třeba nebyl žádný větší problém (když to místo 2 milionů km najede třeba i jen půl milionu, pořád to přežije celé auto), ale u standardních akumulátorů to jako problém vidím. Druhým problémem je to, že každé proudění elektřiny (nabíjení/vybíjení) je ztrátové, takže toto neustálé nabíjení a vybíjení způsobuje, že je potřeba vyrábět stále větší množství elektřiny, které se bude při těchto přechodech ztrácet.
Nicméně, s buffery, V2G a smart grid mi prostě stále přijde, že EV jsou stabilizačním prvkem sítě a ne naopak. Pokud by se hloupě a sprostě píchla do zásuvky a začala nabíjet co nejrychleji kdykoli kdekoli, tak samozřejmě budu souhlasit, to by už poměrně malé zastoupení EV položilo síť okamžitě. Jenže takhle hloupě se s EV nepracuje.
Odpovědět0 0
"to prostě dohnat nejde"
A je nutné to dohnat, aby měl EV smysl? Proč? Pokud s přibližně stejnou hmotností bude mít typický dojezd, tak je to jedno. Jestli 1,7tunový spalovák ujede 700 km a 1,7tunové EV ujede 700 km (třeba za 20 let), co je důležitého na tom, že spalovák to udělá z 50 kg paliva a BEV z 250kg baterky?
"výkon u BEV znamená akorát to, že můžeš jezdit a akcelerovat rychleji ..kolik BEVkařů toho při cestování využívá"
Mluvím o odezvě, ne o výkonu. I když i ten je obvykle lepší.
"K čemu mi je, že tam těch 1500km nakapu za 2 týdny(cca 100 km za den), to mám jako čekat, abych mohl vyrazit na cestu"
Ne, to přeci nikdo neřekl. Jde o to, že nebudete potřebovat tak často na rychlonabíječku. Místo návštěvy po 200 km (protože jste včera něco najel a baterku vybil na půlku), tam pojedete po 300 km, protože během noci jste dobil 100 km.
A je nutné to dohnat, aby měl EV smysl? Proč? Pokud s přibližně stejnou hmotností bude mít typický dojezd, tak je to jedno. Jestli 1,7tunový spalovák ujede 700 km a 1,7tunové EV ujede 700 km (třeba za 20 let), co je důležitého na tom, že spalovák to udělá z 50 kg paliva a BEV z 250kg baterky?
"výkon u BEV znamená akorát to, že můžeš jezdit a akcelerovat rychleji ..kolik BEVkařů toho při cestování využívá"
Mluvím o odezvě, ne o výkonu. I když i ten je obvykle lepší.
"K čemu mi je, že tam těch 1500km nakapu za 2 týdny(cca 100 km za den), to mám jako čekat, abych mohl vyrazit na cestu"
Ne, to přeci nikdo neřekl. Jde o to, že nebudete potřebovat tak často na rychlonabíječku. Místo návštěvy po 200 km (protože jste včera něco najel a baterku vybil na půlku), tam pojedete po 300 km, protože během noci jste dobil 100 km.
Odpovědět0 0
"To je takový problém tu nápovědu zobrazovat v jiném (uživatelem nastaveným jako výchozí) prohlížeči? "
Ale tu nejde o to, že by nešlo to zobrazit v jiném prohlížeči, ale o to, že je nutné zajistit, aby tam byl alespoň jeden. Ono by bylo docela k vzteku, kdybyste odinstaloval Edge a pak třeba při přeinstalaci Chromu byste ho nemohl odinstalovat, protože byste tím smazal jediný funkční prohlížeč. Takže abyste mohl odinstalovat Chrome, musel byste nainstalovat zpět Edge nebo třeba Firefox. Který byste pak po úspěšné přeinstalaci Chromu byl oprávněn zase smazat. Nevím, nevím, ale moc jednoduché mi to nepřijde.
"Myslím, že je snazší udržovat dvě jednoduché věci než jednu složitou."
To možná ano, ale pokud je těch aplikací 50? WebView2 je standardem, na kterém běží nejen aplikace Microsoftu, ale i jiných. Je potřeba zajistit, aby to tam bylo. Pokud si každá aplikace bude programovat co chce jak chce, tak nemáte šanci zajistit, že to v případě nalezení problému bude opraveno. Je podstatně větší šance, že to Microsoft opraví, a když tak učiní, tuto chybu opraví pro všechny aplikace.
Příklad, několik aplikací bude používat funkce nějaké knihovny. Aby bylo zajištěno, že to bude fungovat, nesou si ji s sebou (stejnou knihovnu tak patrně budete mít na počítači několikrát, to není moc úsporné) ať už přímo ve svém adresáři nebo někde ve Windows. Každá aplikace může mít jinou verzi této knihovny. Teď se zjistí, že třeba do verze X.Y je tam závažná chyba. Opravdu zajistíte, že třeba 10 vývojářů přijde s aktualizací? Zajistíte, že i když zázrakem všichni přijdou s aktualizací, že každý uživatel si aktualizuje všechny aplikace na novou verzi, která nebude mít chyby? Vám to opravdu přijde bezpečnější? Není bezpečnější, když to jde přes jedno hrdlo, které jedinou opravou vyřeší problém pro všechny aplikace všech vývojářů využívajících danou knihovnu?
Jasně, že Edge i Chrome budou mít chyby. Ale jde o to, že oprava chyby to opraví všude a snižuje to riziko, že budete mít na počítači desítky aplikací, které budou děravé, protože je uživatel neaktualizuje.
Ale tu nejde o to, že by nešlo to zobrazit v jiném prohlížeči, ale o to, že je nutné zajistit, aby tam byl alespoň jeden. Ono by bylo docela k vzteku, kdybyste odinstaloval Edge a pak třeba při přeinstalaci Chromu byste ho nemohl odinstalovat, protože byste tím smazal jediný funkční prohlížeč. Takže abyste mohl odinstalovat Chrome, musel byste nainstalovat zpět Edge nebo třeba Firefox. Který byste pak po úspěšné přeinstalaci Chromu byl oprávněn zase smazat. Nevím, nevím, ale moc jednoduché mi to nepřijde.
"Myslím, že je snazší udržovat dvě jednoduché věci než jednu složitou."
To možná ano, ale pokud je těch aplikací 50? WebView2 je standardem, na kterém běží nejen aplikace Microsoftu, ale i jiných. Je potřeba zajistit, aby to tam bylo. Pokud si každá aplikace bude programovat co chce jak chce, tak nemáte šanci zajistit, že to v případě nalezení problému bude opraveno. Je podstatně větší šance, že to Microsoft opraví, a když tak učiní, tuto chybu opraví pro všechny aplikace.
Příklad, několik aplikací bude používat funkce nějaké knihovny. Aby bylo zajištěno, že to bude fungovat, nesou si ji s sebou (stejnou knihovnu tak patrně budete mít na počítači několikrát, to není moc úsporné) ať už přímo ve svém adresáři nebo někde ve Windows. Každá aplikace může mít jinou verzi této knihovny. Teď se zjistí, že třeba do verze X.Y je tam závažná chyba. Opravdu zajistíte, že třeba 10 vývojářů přijde s aktualizací? Zajistíte, že i když zázrakem všichni přijdou s aktualizací, že každý uživatel si aktualizuje všechny aplikace na novou verzi, která nebude mít chyby? Vám to opravdu přijde bezpečnější? Není bezpečnější, když to jde přes jedno hrdlo, které jedinou opravou vyřeší problém pro všechny aplikace všech vývojářů využívajících danou knihovnu?
Jasně, že Edge i Chrome budou mít chyby. Ale jde o to, že oprava chyby to opraví všude a snižuje to riziko, že budete mít na počítači desítky aplikací, které budou děravé, protože je uživatel neaktualizuje.
Odpovědět0 0
"v tom množství vozidel je velmi pravděpodobné, že se značná část lidí na smartgrid vyprde a bude omezení obcházet"
No a teď si představte, že už dnes se připojená EV používají jako vyrovnávací buffery elektrické sítě. Tedy se nejenže při připojení nenabíjí, ale mohou posloužit jako zdroj energie pro vykrývání špiček. Takže vůbec není nutné, aby se vůz, který přijede z práce, okamžitě začal nabíjet, on dokonce ještě může dodávat energii a naopak se nabít, až špička pomine. A uživatel je za to placený (sníží se mu účet za nabíjenou elektřinu), což je také motivace, ne? Realita dnešního dne. Tady vidím nicméně problém v životnosti akumulátorů, dnešní články na to nejsou vhodné.
No a teď si představte, že už dnes se připojená EV používají jako vyrovnávací buffery elektrické sítě. Tedy se nejenže při připojení nenabíjí, ale mohou posloužit jako zdroj energie pro vykrývání špiček. Takže vůbec není nutné, aby se vůz, který přijede z práce, okamžitě začal nabíjet, on dokonce ještě může dodávat energii a naopak se nabít, až špička pomine. A uživatel je za to placený (sníží se mu účet za nabíjenou elektřinu), což je také motivace, ne? Realita dnešního dne. Tady vidím nicméně problém v životnosti akumulátorů, dnešní články na to nejsou vhodné.
Odpovědět0 0
"50kg paliva ti dá cca stejný dojezd jako tunová baterie ..tohle nedoženeš, i kdyby se hustota zvedla o stovky procent"
A to snad musí mít stejnou hustotu, aby to bylo dobře? Pohonné ústrojí elektromobilu samo váží minimálně o metrák méně než u spalováku, v případě naftových vozů se můžeme bavit i o 200 kg. Podívejte se na hmotnosti těch aut. Baterka tam sice váží půl tuny, ale rozdíly jsou okolo 300 kg u high-endu. 100% navýšení hustoty by tak srazilo hmotností rozdíl asi na 50 kg u 2tunového auta. Fakt hrůza.
"když budu srovnávat stejné třídy vozidel, tak ty výsledky co prezentuješ budou vypadat jinak "
No právě, že ne. Já jsem schválně vzal takové třídy, aby vyšly lépe pro Vaši naftu. Kdybych srovnal stejné třídy vozidel, tak by to vyšlo pro spalovák ještě hůře, protože jsem vzal asi o 30% výkonnější BEV než naftu.
"někdy ujedu za dva týdny sotva 200-300 km a někdy několik tisíc >> potom mi je nějaké průměrné kapaní do nádrže úplně k hovnu :D"
Ne, není, protože za dva týdny si tam "nakapete" energii na ujetí cca 1500 km. Takže jestli ujedete třeba 5000 km, tak je rozdíl, zda na rychlonabječkách nabijete 5000 nebo 3500 km. Dle mého názoru je rozdíl, zda tam pojedete 12krát nebo 9krát.
A to snad musí mít stejnou hustotu, aby to bylo dobře? Pohonné ústrojí elektromobilu samo váží minimálně o metrák méně než u spalováku, v případě naftových vozů se můžeme bavit i o 200 kg. Podívejte se na hmotnosti těch aut. Baterka tam sice váží půl tuny, ale rozdíly jsou okolo 300 kg u high-endu. 100% navýšení hustoty by tak srazilo hmotností rozdíl asi na 50 kg u 2tunového auta. Fakt hrůza.
"když budu srovnávat stejné třídy vozidel, tak ty výsledky co prezentuješ budou vypadat jinak "
No právě, že ne. Já jsem schválně vzal takové třídy, aby vyšly lépe pro Vaši naftu. Kdybych srovnal stejné třídy vozidel, tak by to vyšlo pro spalovák ještě hůře, protože jsem vzal asi o 30% výkonnější BEV než naftu.
"někdy ujedu za dva týdny sotva 200-300 km a někdy několik tisíc >> potom mi je nějaké průměrné kapaní do nádrže úplně k hovnu :D"
Ne, není, protože za dva týdny si tam "nakapete" energii na ujetí cca 1500 km. Takže jestli ujedete třeba 5000 km, tak je rozdíl, zda na rychlonabječkách nabijete 5000 nebo 3500 km. Dle mého názoru je rozdíl, zda tam pojedete 12krát nebo 9krát.
Odpovědět0 0
"přitom by bylo mnohem efektivnější, kdyby se ty peníze co nám direktivně tahají z kapes uvolnili jen na výzkum a ne na výrobu něčeho nedotaženého "
Všechno nejdříve zaplatili early adopters. To, že se to protlačuje násilně do mainstreamu v situaci, když je technologie vhodná jen pro early adopters, je špatně. V tom s Vámi souhlasím.
"proč to děláš, že si z kontextu vytrhneš jen to co se tí hodí a zbytek ignoruješ ?"
Ignoruji? Vždyť jsem snad už 10krát napsal, že jsem proti násilnému protlačování. Kolikrát mám ještě napsat, že v tomto s Vámi souhlasím?
"v čem tedy mají BEV smysl jsou energeticky náročnější, těžší, dražší, menší užitná hodnota"
nižší lokální emise (města), v zemích s velmi ekologickou výrobou elektřiny i poměrně rychlé splacení emisního dluhu, ticho (byť to může být i kontraproduktivní), okamžitá odezva, možnost dobíjet při parkování (kdy se na nabíjení nečeká), možnost bezdrátového "tankování", servisní jednoduchost
Všechno nejdříve zaplatili early adopters. To, že se to protlačuje násilně do mainstreamu v situaci, když je technologie vhodná jen pro early adopters, je špatně. V tom s Vámi souhlasím.
"proč to děláš, že si z kontextu vytrhneš jen to co se tí hodí a zbytek ignoruješ ?"
Ignoruji? Vždyť jsem snad už 10krát napsal, že jsem proti násilnému protlačování. Kolikrát mám ještě napsat, že v tomto s Vámi souhlasím?
"v čem tedy mají BEV smysl jsou energeticky náročnější, těžší, dražší, menší užitná hodnota"
nižší lokální emise (města), v zemích s velmi ekologickou výrobou elektřiny i poměrně rychlé splacení emisního dluhu, ticho (byť to může být i kontraproduktivní), okamžitá odezva, možnost dobíjet při parkování (kdy se na nabíjení nečeká), možnost bezdrátového "tankování", servisní jednoduchost
Odpovědět0 0
