To je také o úhlu pohledu. Firefox používám už od verze 0.něco (vedle pravidelného používání Edge, Chromu i Vivaldi) a nepřijde mi, že by se v něčem zásadně změnil k horšímu. Bylo pár změn, které mi nevyhovovaly, ale nic, co by se nedalo nastavit. Pokud jde o mobilní verzi, používám tu pro iOS, takže Android nemůžu hodnotit, ale také s tím nemám problém a používá se mi líp než jiné prohlížeče. Moc nevím, v čem by měl být Firefox nekvalitní. Jestli mě na něm něco štve, tak je to přehrávání videí, které moc nezvládá (a nejen YouTube).
Odpovědět1 0
Neříkám, že se nesmíte bránit, ale můžete to dělat slušně a především tak, že nebudete používat stejné prostředky, které vytýkáte svému protějšku. Cožpak to opravdu nevidíte, jak hloupě a směšně pro všechny pak všichni vypadáte? Tady v diskuzi vám přeci nejde o život, abyste se museli bránit agresivně. A už vůbec nedává smysl někomu něco vytknout a pak použít naprosto totéž. Vždyť je to trapné. Opravdu to nevidíte? Chcete druhého ponížit, ale ponižujete se sami.
Postoj si mějte jakýkoli. Ale prezentujte ho jako postoj. Tady ale vidím spíše osobní urážky než prezentaci postoje.
A za další, taková diskuze porušuje pravidla webu, které jste se rozhodli dodržovat při registraci. Takže je dobře možné, že vám celá ta diskuze může být smazána. A právě Vy byste to měl navíc uvítat. Cituji přímo Vaše slova z této diskuze "nikdo Googlu nezakázal podnikat v této oblasti, ale jen nastavil podmínky". My Vám také nezakázali diskutovat, ale nastavili jsme nějaké podmínky. Takže si pak nestěžujte, pokud Vám to někdo smaže, když jste sám potvrdil, že je to OK.
Postoj si mějte jakýkoli. Ale prezentujte ho jako postoj. Tady ale vidím spíše osobní urážky než prezentaci postoje.
A za další, taková diskuze porušuje pravidla webu, které jste se rozhodli dodržovat při registraci. Takže je dobře možné, že vám celá ta diskuze může být smazána. A právě Vy byste to měl navíc uvítat. Cituji přímo Vaše slova z této diskuze "nikdo Googlu nezakázal podnikat v této oblasti, ale jen nastavil podmínky". My Vám také nezakázali diskutovat, ale nastavili jsme nějaké podmínky. Takže si pak nestěžujte, pokud Vám to někdo smaže, když jste sám potvrdil, že je to OK.
Odpovědět1 0
"Když někdo tvrdí nepravdy, pomlouvá, chová se hrubě atd., tak s ním mám jednat v rukavičkách ? " A Vy se nechováte hrubě? Zase jak malé děti. Mamííí, on to dělááá taky! Tohle přeci není omluva. Takže ano, měl byste jednat v rukavičkách. Jinak se shazujete sám a dobrovolně na jeho úroveň a děláte přesně totéž, co mu vytýkáte. Vytýkáte mu, že jedná hrubě, ale přitom sám jednáte hrubě. Že to děláte až v reakci na něj, Vás v ničem neomlouvá.
Argumenty se tady skoro ani neobjevily. Začala se tu rozvíjet nějaká argumentace o Googlu, co jsem tak postřehl, než se to zase stočilo především do dětinských urážek. Agresivně tu jednáte všichni. Já tady opravdu nechci zjišťovat, kdo si kde co začal, kdo vypustil první sprosté slovo. To je zas jak malé děti. Mamíííí, ale oni si začal!
Nechci kvůli tomu procházet celou diskuzi. Kdo to má po vás propána číst? Cožpak to opravdu nevidíte, jak zoufale se tady všichni chováte a jak uboze vypadáte vlastním přičiněním? Nezastávám se ani hurvínka, ani Vás, a ani nikoho dalšího, nestavím se ani na jednu názorovou stranu. Jen vás žádám, abyste diskutovali jako normální dospělí lidé a sami ze sebe nedělali někoho, kým být nechcete. Snažíte se vypadat jako borci, ale jediné, čeho dosahujete, je to, že působíte přesně opačně. Shazováním jiného shazujete především sebe. Uvědomte si to. Sám sobě škodíte. Tak buďte, prosím, slušní dospělí lidé. Ať už máte názor jakýkoli.
Argumenty se tady skoro ani neobjevily. Začala se tu rozvíjet nějaká argumentace o Googlu, co jsem tak postřehl, než se to zase stočilo především do dětinských urážek. Agresivně tu jednáte všichni. Já tady opravdu nechci zjišťovat, kdo si kde co začal, kdo vypustil první sprosté slovo. To je zas jak malé děti. Mamíííí, ale oni si začal!
Nechci kvůli tomu procházet celou diskuzi. Kdo to má po vás propána číst? Cožpak to opravdu nevidíte, jak zoufale se tady všichni chováte a jak uboze vypadáte vlastním přičiněním? Nezastávám se ani hurvínka, ani Vás, a ani nikoho dalšího, nestavím se ani na jednu názorovou stranu. Jen vás žádám, abyste diskutovali jako normální dospělí lidé a sami ze sebe nedělali někoho, kým být nechcete. Snažíte se vypadat jako borci, ale jediné, čeho dosahujete, je to, že působíte přesně opačně. Shazováním jiného shazujete především sebe. Uvědomte si to. Sám sobě škodíte. Tak buďte, prosím, slušní dospělí lidé. Ať už máte názor jakýkoli.
Odpovědět0 1
No mně, přijde, že tu všichni poskakujete, jak diktují vaší loutkovodiči. Jen každý z vás má jiného. V čem je ten váš lepší než ten od druhé strany? Proč každý toho druhého osočujete, že ten druhý nemyslí? To, že má někdo jiný názor, nemusí znamenat, že nemyslí. Může mít jen jiný názor. A upřímně řečeno, mě na základě stylu vašich konverzací přijde, že tu nemyslíte nikdo. U obou táborů zaslepenost na jednu stranu, kterou ventilujete agresí a shazováním toho z druhé strany, odmítání argumentů, které shazujete tím, že to přeci dělá i druhá strana, ale zatímco v jejím případě jde o nepřekonatelný problém, zatímco na vaší straně je to OK a pomáhá to lidstvu. To, že má někdo jiný názor, nemusí znamenat, že je zaslepený. Může. Úplně tak stejně ale můžete být zaslepený Vy. Jak víte, že to nejste Vy, kdo je mimo mísu a kdo není tahán nitěmi? Proč důkazy ve svůj prospěch berete, ale důkazy v neprospěch ne? Kde berete tu jistotu?
Obě strany se chováte úplně stejně. Úplně stejně druhého obviňujete z hlouposti, zaslepenosti, ovlivnitelnosti, stejně tak jste agresivní, stejně si nadáváte, stejně odmítáte argumenty druhého. Ať už je váš názor jakýkoli, chováte se se jak malé rozmazlené děti. Vytýkáte si navzájem to, co sami děláte. Zaslepenec vytýká zaslepenost druhému. Jen to sami u sebe nevidíte.
Obě strany se chováte úplně stejně. Úplně stejně druhého obviňujete z hlouposti, zaslepenosti, ovlivnitelnosti, stejně tak jste agresivní, stejně si nadáváte, stejně odmítáte argumenty druhého. Ať už je váš názor jakýkoli, chováte se se jak malé rozmazlené děti. Vytýkáte si navzájem to, co sami děláte. Zaslepenec vytýká zaslepenost druhému. Jen to sami u sebe nevidíte.
Odpovědět1 1
"ten jedinec tu šíří nadávky" A Vy snad ne? Proč poukazujete na jeho nadávky, když mu nadáváte stejně? V čem jsou jeho nadávky horší než Vaše? Proč jsou jeho nadávky problém, ale Vaše jsou OK? Jak malé děti. Vaše diskuze mi připomíná "Mamííí, ale Pepíček to dělá taky!!!" Tohle je hodně nedospělé, dětinské. Takhle se sami shazovat na úroveň rozmazlených dětí... Že vás to oba baví a dobrovolně se shazujete, přitom si myslíte, jak se tím pasujete do pozice borců. Přitom činíte úplný opak a v očích ostatních jen klesáte na dno. A navíc dobrovolně. To je úplně postavené na hlavu.
"nepravdy i pomluvy" A to rozhodl kdo, že je to nepravda? Vy? Kde máte důkaz, že to, co tu šíříte, také není nepravda? Máte 100% jistotu, že máte naprosto přesné informace? Opravdu?
"není schopen raegovat korektně" Vy snad reagujete korektně? Nadávky, urážky, jednostranný pohled, který jednu a tutéž věc na jedné straně omlouvá, ale u druhé strany to prezentuje jako nepřekonatelné zvěrstvo. To mi moc korektní nepřijde.
mimochodem má "svůj" názor a jeho reakce jsou snadno předvídatelné" Nápodobně i u Vás. V ničem se zásadně nelišíte. Proč máte takový pocit, že jste lepší než on, když se chováte stejně? Cožpak to nevidíte? Kdybych neviděl autory příspěvků, podle stylu argumentace bych Vás od sebe asi nerozeznal.
"kdyby ses pohyboval apoň pár let ve státním v blízkosti politiků a nebo v podnikatelském prostředí, tak bys chápal, jak to s těmi nitkami je" A nemáte pocit, že ta zvrácenost není na obou stranách? Nikdo si tu nedělá iluze, že jsou všechny režimy svaté a je to jen hra pár vyvolených ve všech případech, ale proč jsou nitky v jednom případě problém a v druhém případě je totéž OK? Tomu nerozumím.
"nepravdy i pomluvy" A to rozhodl kdo, že je to nepravda? Vy? Kde máte důkaz, že to, co tu šíříte, také není nepravda? Máte 100% jistotu, že máte naprosto přesné informace? Opravdu?
"není schopen raegovat korektně" Vy snad reagujete korektně? Nadávky, urážky, jednostranný pohled, který jednu a tutéž věc na jedné straně omlouvá, ale u druhé strany to prezentuje jako nepřekonatelné zvěrstvo. To mi moc korektní nepřijde.
mimochodem má "svůj" názor a jeho reakce jsou snadno předvídatelné" Nápodobně i u Vás. V ničem se zásadně nelišíte. Proč máte takový pocit, že jste lepší než on, když se chováte stejně? Cožpak to nevidíte? Kdybych neviděl autory příspěvků, podle stylu argumentace bych Vás od sebe asi nerozeznal.
"kdyby ses pohyboval apoň pár let ve státním v blízkosti politiků a nebo v podnikatelském prostředí, tak bys chápal, jak to s těmi nitkami je" A nemáte pocit, že ta zvrácenost není na obou stranách? Nikdo si tu nedělá iluze, že jsou všechny režimy svaté a je to jen hra pár vyvolených ve všech případech, ale proč jsou nitky v jednom případě problém a v druhém případě je totéž OK? Tomu nerozumím.
Odpovědět0 0
No nevím, zda je to taková legrace. Jen jestli si uvědomujete, že o té zapálenosti to velmi podobně platí i obráceně. A upřímně řečeno, nejsem si jist, zda zrovna Vy tu prezentuje lepší kritické myšlení (teď nehovořím o samotném názoru, ale o stylu jeho prezentace).
Vždycky se divím, jak jsou si lidé v této oblasti tak jistí, že zrovna oni jako jediní na světě ví, kde je pravda, že zrovna o té jejich straně mají ty správné informace, zatímco ten druhý ne. Skoro 8 miliard lidí na světě neví, která bije, ale pár Čechů na internetu si myslí, že přesně ví, kdo a jak v zákulisí tahá za nitky, která informace je hodnověrná a která ne, a chce o tom poučovat ostatní. Navíc takovým tónem. Že o tom pánové nevydáte knihu, když jste si tak jistí, jak to všechno je. Připouštíte, že obě strany dělají zvěrstva, druhému vytýkáte, že to ten druhý nebere v úvahu, ale přitom oba to děláte v té svojí. Obhajoba jednoho státu staví na tom, že stejná zvěrstva dělá ten druhý, a proto je ten druhý špatný. Tak proč potom není špatný ten první a proč je tedy podporován, když u druhého je to špatně? A stejně naopak. Celá ta Vaše diskuze je ve vysmívání se druhému, že něco dělá, a přitom děláte totéž... jen na druhou stranu.
Kde se ve vás bere ta jistota, že zrovna vy víte, jaká je pravda, když to takřka nikdo neví? Kde se ve vás bere ta jistota, že zrovna ta vaše média podávají nezkreslené informace? Nebo že zrovna Vy jako jediný na světě jste ty informace prohlédli? A tak bychom mohli pokračovat dál. Proč druhému vytýkáte to, co děláte sami? Vysmívat se, že provokujete druhého a bavíte se tím, ale vůbec si neuvědomujete, že přesně tak to funguje opačně. Kde berete tu jistotu, že zrovna Vy máte pravdu? Že zrovna Vy jako jediný na světě máte ty správné informace? Není to trochu hloupé?
Vždycky se divím, jak jsou si lidé v této oblasti tak jistí, že zrovna oni jako jediní na světě ví, kde je pravda, že zrovna o té jejich straně mají ty správné informace, zatímco ten druhý ne. Skoro 8 miliard lidí na světě neví, která bije, ale pár Čechů na internetu si myslí, že přesně ví, kdo a jak v zákulisí tahá za nitky, která informace je hodnověrná a která ne, a chce o tom poučovat ostatní. Navíc takovým tónem. Že o tom pánové nevydáte knihu, když jste si tak jistí, jak to všechno je. Připouštíte, že obě strany dělají zvěrstva, druhému vytýkáte, že to ten druhý nebere v úvahu, ale přitom oba to děláte v té svojí. Obhajoba jednoho státu staví na tom, že stejná zvěrstva dělá ten druhý, a proto je ten druhý špatný. Tak proč potom není špatný ten první a proč je tedy podporován, když u druhého je to špatně? A stejně naopak. Celá ta Vaše diskuze je ve vysmívání se druhému, že něco dělá, a přitom děláte totéž... jen na druhou stranu.
Kde se ve vás bere ta jistota, že zrovna vy víte, jaká je pravda, když to takřka nikdo neví? Kde se ve vás bere ta jistota, že zrovna ta vaše média podávají nezkreslené informace? Nebo že zrovna Vy jako jediný na světě jste ty informace prohlédli? A tak bychom mohli pokračovat dál. Proč druhému vytýkáte to, co děláte sami? Vysmívat se, že provokujete druhého a bavíte se tím, ale vůbec si neuvědomujete, že přesně tak to funguje opačně. Kde berete tu jistotu, že zrovna Vy máte pravdu? Že zrovna Vy jako jediný na světě máte ty správné informace? Není to trochu hloupé?
Odpovědět1 1
Pánové. Je naprosto v pořádku, že máte odlišné názory. Je také naprosto v pořádku o nich diskutovat. Ale mohli byste, prosím, diskutovat jako dospělí lidé? Ta vaše diskuze je skutečně ubohá a kvůli tomu stylu diskuze vypadáte jako ubozí, nevyzrálí jedinci oba dva. Zbytečně se shazujete sami, ani nepotřebujete nikoho druhého, aby Vám nadával, když to ze sebe děláte sami a dobrovolně.
Odpovědět3 0
Ano, weby to dělají. Rozdíl je ale v tom, že o tom řeknou uživateli (např. registrací při založení účtu na sociálních sítích). Ostatně když sledovaly uživatele i bez registrace, tak z toho byl pro také pěkný skandál. Také je problém v tom, že využívání MAC adresy nepovoluje Google. Takže TikTok nahrál do Play Store aplikaci, kterou se při registraci do něj zavazoval nenahrát (resp. že nebude obsahovat tuto funkčnost, kterou ale obsahovala).
Takže problémů je hned několik. Na Play Store byla aplikace se zakázanou funkcí. Bylo tam sledování (což je sice naprosto běžná věc), ale o tomto sledování nebylo nikomu nic řečeno. To, že sledovací data končí jinde, než by si Trump přál, je už trochu jiný problém, to se už jen USA hodilo do krámu.
Takže problémů je hned několik. Na Play Store byla aplikace se zakázanou funkcí. Bylo tam sledování (což je sice naprosto běžná věc), ale o tomto sledování nebylo nikomu nic řečeno. To, že sledovací data končí jinde, než by si Trump přál, je už trochu jiný problém, to se už jen USA hodilo do krámu.
Odpovědět5 0
Pálené cihly jsou tu s námi už zhruba 5 tisíc let.
Odpovědět5 0
"Stejne mohla pouzivat i ARM COrtex jadra, jako to delaji jini. Ona ale chce ARM pro sebe..a nejaky duvod proto musi mit. Jaky je otazka.."
Těch důvodů je jistě více:
1, Licenční poplatky za použití ARM půjdou Nvidii + možnost výrazného zvýšení, pokud to protlačí do serverů a myslím, že tady Nvidia vidí nemalý potenciál
2, Nvidie nemusí platit licenční poplatky za ARM, její vlastní produkty postavené na ARMu pro ni budou levnější, nižší náklady (např. platformy pro autonomní auta, což je opět oblast, kde je velký potenciál)
Jen samotné licence v nezměněném stavu přinesou hned dvě pozitiva (vyšší příjmy a nižší výdaje), tady ale nejde o nějak obrovské částky. Servery a autonomní auta (mimo jiných) jsou ale oblasti, které mohou výrazně růst, a tam se pak ta návratnost může znatelně zkrátit.
Těch důvodů je jistě více:
1, Licenční poplatky za použití ARM půjdou Nvidii + možnost výrazného zvýšení, pokud to protlačí do serverů a myslím, že tady Nvidia vidí nemalý potenciál
2, Nvidie nemusí platit licenční poplatky za ARM, její vlastní produkty postavené na ARMu pro ni budou levnější, nižší náklady (např. platformy pro autonomní auta, což je opět oblast, kde je velký potenciál)
Jen samotné licence v nezměněném stavu přinesou hned dvě pozitiva (vyšší příjmy a nižší výdaje), tady ale nejde o nějak obrovské částky. Servery a autonomní auta (mimo jiných) jsou ale oblasti, které mohou výrazně růst, a tam se pak ta návratnost může znatelně zkrátit.
Odpovědět2 0
No, ono je ale otázkou, kterým směrem to půjde. Příjmy se dají navýšit dvěma způsoby, zvýšením ceny nebo zvýšením počtu produktů (nejlíp obojím, jenže to jde poněkud proti sobě). Pokud se bude výrazněji zvyšovat cena licencí, tak může naopak ostrouhat, protože se nezvýší počet produktů. Naopak se zarazí slibně se rozvíjející trh pro ARM. A stejně tak to můžeme vidět i v desktopech a noteboocích. Sám jsem zvědav, jak to dopadne, ale moc si nemyslím, že bude chtít ARM uzavřít výraznějším zvýšením licencí (alespoň ne v krátkodobém a střednědobém horizontu). Byla by sama proti sobě. Naopak síla a smysl ARM je narvat to všude, kde to jen jde.
Odpovědět0 0
Ano, má tam být pochopitelně TB. Díky.
Odpovědět0 0
Má tam být bilion, pochopitelně :-) Opraveno
Odpovědět0 0
Takže jako tím chceš říci, že jim nějakou hypotézou bez předchozích experimentů mělo vyjít, že to bude fungovat jen a pouze při 350 °C a neměli ověřovat i jiné teploty, zda to náhodou přesto nebude lepší? To mi tedy moc vědecké nepřijde. Hypotézy musíš ověřit, to ano, ale také je musíš srovnat s alternativami, abys dokázal, že ten výsledek, který jsi dosáhl, je opravdu dobrý. Hypotézou bylo, že teplota žíhání může ovlivňovat efektivitu kvůli ovlivňování struktury. Tak mi teda řekni, jak jinak chceš takovou hypotézu ověřit, než experimentem, že to vyzkoušíš při různých teplotách. To by mě opravdu zajímalo, jak jinak bys to chtěl udělat. A co ti na tom přijde nevědecké. Opravdu moc nechápeš, jak funguje věda.
Odpovědět0 0
To jsou přeci dvě různé věci. To, že má někdo nějaký problém, přeci vůbec nikoho neopravňuje k tomu si vymýšlet problémy nové. Převeďme si to do něčeho bližšího. Nějaký výrobce vydá třeba podvodný benchmark. To ale nikoho neopravňuje k tomu, aby produkoval jiné benchmarky, které pak bude označovat za podvodné ze strany tohoto výrobce, ačkoli je vyrobil on v zájmu o jeho očernění, jak zase podvádí. A ani to vůbec nijak nesnižuje závažnost takového jednání.
Takže jestli něco někdo prokazatelně provedl, je sice jedna věc, ale to, že někdo na ně hází věci jiné, které neprovedli, je věc druhá. Tady přeci nikdo netvrdí, že je očerňovaná strana svatá, hodná a kdo ví co ještě. Problémem je však to, pokud je očerňována neprávem nad rámec toho, co ve skutečnosti provedla. A je úplně jedno, kdo na koho co hází a kolik másla má sám na hlavě.
Takže jestli něco někdo prokazatelně provedl, je sice jedna věc, ale to, že někdo na ně hází věci jiné, které neprovedli, je věc druhá. Tady přeci nikdo netvrdí, že je očerňovaná strana svatá, hodná a kdo ví co ještě. Problémem je však to, pokud je očerňována neprávem nad rámec toho, co ve skutečnosti provedla. A je úplně jedno, kdo na koho co hází a kolik másla má sám na hlavě.
Odpovědět2 1
Různé vozy Tesla mají různé baterky, nyní jde minimálně o tři jiné typy. Americký Model S/X má jiné než americký Model 3/Y a ty mají jiné než čínské verze. To, že se vyvine baterie dobrá v jedné oblasti, totiž ještě nemusí znamenat, že je lepší ve všech, že to můžeme zabalit a vykašlat se na další vývoj.
Vždyť to vidíme i ve světě procesorů. AMD se také nevykašlalo na CPU, když měl Intel výrazně lepší procesory a dnes je díky tomu AMD mnohem lépe a i Intel je levnější a výkonnější. Navíc, Panasonic nevyrábí baterie jen pro Teslu, ale sám o sobě je obrovským producentem článků a své zkušenosti může zúročit i jinde. Takže já v tom smysl vidím a to více než veliký.
Vždyť to vidíme i ve světě procesorů. AMD se také nevykašlalo na CPU, když měl Intel výrazně lepší procesory a dnes je díky tomu AMD mnohem lépe a i Intel je levnější a výkonnější. Navíc, Panasonic nevyrábí baterie jen pro Teslu, ale sám o sobě je obrovským producentem článků a své zkušenosti může zúročit i jinde. Takže já v tom smysl vidím a to více než veliký.
Odpovědět2 0
Jj, utekla mi tam velikost písmenka. Díky.
Odpovědět0 0
Proč máš pocit, že ARM je nějaká líná lemra? Vždyť Apple má procesory na ARMu dávno a ty výsledky jsou známy. A pokud se podíváme třeba na Geekbench, kde 8jádro Apple nabídne na 2,5 GHz 1100/4500 bodů a např. Intel Core i9-9700 (8C/8T) na mnohem vyšších taktech 3,0/4,7 GHz dá 1200/6600 bodů, tak mi to na ARM na výrazně nižších taktech nepřijde vůbec špatné.
"spíš bych čekal že tu méně využívanou architekturu zazdí "
No vždyť o to právě jde, to bych čekal taky. Otázkou ale je, která je a bude ta méně využívaná architektura. ARM je doma na mobilní sféře, tam má snad 100% zastoupení. Apple ho bude mít v noteboocích a desktopech (to máš cca 15 % trhu). U serverů to jsou zatím zlomky, ale roste to. Čína bude muset mít servery hodně často na ARMu, protože se tam výkonná serverová x86 CPU kvůli banu USA nesmí vyvážet. Na ARMu je postaven nejvyýkonnější superpočítač na světě v Japonsku, na ARMu si staví některé své servery i Amazon (Graviton) a takto bychom mohli pokračovat dál.
Ona tou méně využívanou architekturou se právě ve výsledku může stát x86, když se ARM aplikace budou tlačit z mobilní sféry zezdola, ze serverové sféry seshora a ze strany od Applu.
"spíš bych čekal že tu méně využívanou architekturu zazdí "
No vždyť o to právě jde, to bych čekal taky. Otázkou ale je, která je a bude ta méně využívaná architektura. ARM je doma na mobilní sféře, tam má snad 100% zastoupení. Apple ho bude mít v noteboocích a desktopech (to máš cca 15 % trhu). U serverů to jsou zatím zlomky, ale roste to. Čína bude muset mít servery hodně často na ARMu, protože se tam výkonná serverová x86 CPU kvůli banu USA nesmí vyvážet. Na ARMu je postaven nejvyýkonnější superpočítač na světě v Japonsku, na ARMu si staví některé své servery i Amazon (Graviton) a takto bychom mohli pokračovat dál.
Ona tou méně využívanou architekturou se právě ve výsledku může stát x86, když se ARM aplikace budou tlačit z mobilní sféry zezdola, ze serverové sféry seshora a ze strany od Applu.
Odpovědět0 0
No on se konec architektury x86 sice představuje velmi těžko, ale když se nad tím zamyslíš, zase až tak nereálné to není. ARM totálně převálcoval mobilní sféru, tam snad ani jiná architektura neexistuje. ARM ale zaznamenal i několik úspěchů na poli serverů a superpočítačů (nejvýkonnější superpočítač využívá ARM). Serverové procesory na ARMu navíc nevyvíjí jen Čína (protože té ani nic jiného nezbývá). Takže x86 se poslední dobou začíná tísnit mezi ARM zezdola, ale postupně i seshora.
Odpovědět0 0
A co jiného to má být? Jak chceš ověřit, co funguje, než že to vyzkoušíš? Není věda právě o tom, že něco vymyslíš/navrhneš, pak to vyrobíš a otestuješ? O čem jiném by měla být? O čem?
Pak se obvykle výsledky výzkumu publikují, ale to neznamená, že vědci mají řešení hotové pro komerční nasazení. Od publikace poznatků ke komerčnímu nasazení to prostě trvá roky i desetiletí. Tak funguje věda, tam nemáš moc prostoru pro urychlení. Proč jsme s křemíkovými panely po 50 letech vývoje jen tam, kde jsme? Jak to chceš urychlit?
Pak se obvykle výsledky výzkumu publikují, ale to neznamená, že vědci mají řešení hotové pro komerční nasazení. Od publikace poznatků ke komerčnímu nasazení to prostě trvá roky i desetiletí. Tak funguje věda, tam nemáš moc prostoru pro urychlení. Proč jsme s křemíkovými panely po 50 letech vývoje jen tam, kde jsme? Jak to chceš urychlit?
Odpovědět2 1
Já bych zase tolik nepochyboval. V příslušenství sice ceny zvedá do výšin, které se nedají označit už snad ani za extrémní, ale základní hardware Applu v poslední době spíše zlevňoval.
Odpovědět0 0
Propána, před pár lety přišli na to, že tyhle sloučeniny reagující na světlo se dají vůbec pro tento účel použít a ty bys teď chtěl, aby to hned teď předčilo solární panely, které mají za sebou 50 let vývoje? Vždyť tohle nikdo necpe do výroby, jde o první poznatky, že se to dá používat jako solární panel. Já nechápu, proč to pořád nikdo není schopný pochopit. Je vidět, že vůbec nevíš, jak funguje věda.
Odpovědět3 1
Tak nakousnuté jabko k tomu má více důvodů než jen zaostávání Intelu. By mohlo přejít na AMD, mělo by vyřešeno všechno a nemuselo by se trápit s druhou Rosettou pro překládání x86 na ARM. Pro jabko to má výhodu jednotného systému napříč všemi zařízeními, nižší cena CPU (už ho má vyvinut pro iPad), díky čemuž může jít s cenou dolů (více zákazníků) a přitom současně na každém kusu navzdory nižší ceně více vydělat. Toto CPU si navíc snáze může upravovat pro své vlastní potřeby.
Odpovědět6 0
Nemá, protože 7,3 je méně než 10,1, tedy klesla. Vztahuje se to k optimální teplotě 350 °C, kdy je účinnost 10,1%. Oproti ní to klesá oběma směry. Nižší (200 °C) znamená mizerných 0,16 % a vyšší (400 °C), tedy jen o 50 °C více, znamená pokles z 10,1 % na 7,6 %.
Odpovědět4 0
Tohle ti ale vůbec nerozporuju a v zásadě s tvým popisem souhlasím. Nemá ale moc společného s probíranou problematikou. Jde totiž o to, že reakcí veřejnosti na výsledky (a tady je to nejdůležitější - ať byly tyto výsledky jakékoli) bylo zklamání. A to pramenilo především z odsunu 7nm technologie a ne primárně z výsledků jako takových (byť i tam se našly nějaké problémy).
Odpovědět1 0
To, co píšeš, je sice hezké, ale nic to nemění na tom, že to vyvolalo zklamání. Dovedu to do absurdna. S takovou logikou bys totiž mohl říci, že i kdyby teď Intel padl třeba o 90 %, tak by nikdo nemohl být nespokojen, protože by to číslo bylo vyšší než třeba v roce 1990. Pokud se bavíme o tom, jakou to vyvolalo reakci (zklamání), tak se bavíme o tom, jakou to vyvolalo reakci a ne o tom, jaká ta čísla ve skutečnosti byla. Zklamán můžeš být i z pozitivního výsledku, pokud není dostatečně pozitivní. To totiž nic nemění na tom, že i z toho může člověk cítit zklamání.
Takže to, co říkají analytici, je naopak naprosto podstatné, když jsem se bavil o tom, co říkají např. i ti analytici. Jako opravdu nechápu výtku, když napíšu "analytici jsou zklamáni" a ty mi na to odpovíš "co říkají analytici asi není úplně podstatné". Cože ???
Takže to, co říkají analytici, je naopak naprosto podstatné, když jsem se bavil o tom, co říkají např. i ti analytici. Jako opravdu nechápu výtku, když napíšu "analytici jsou zklamáni" a ty mi na to odpovíš "co říkají analytici asi není úplně podstatné". Cože ???
Odpovědět2 1
Já neříkám, že to nutně něco znamená, ale očividně to akcionáře zklamalo docela dost, když akcie spadly za jediný den o 16 %, což je na tak velkou a stabilní společnost dost vysoké číslo (nemluvě o tom, že někteří analytici ty výsledky hodnotí jako nejhorší za hodně dlouhou dobu, což já bych tedy tak kritický určitě nebyl). Marže nejsou lhostejné, protože je velký rozdíl jestli jeden milion zisku dostanu z příjmu dvou milionů nebo dvou miliard.
Odpovědět6 0
Různými detaily, např. maržemi (nejhorší výsledek od roku 2009) nebo výkonem IoT. To přeci neznamená, že celkově nebyly dobré a něco nepředčily. Ale pár zklamání tu bylo.
Odpovědět4 0
Díky, opraveno.
Odpovědět0 0
To bys chtěl nějak moc. To přeci není 3080 vs. 2080, ale 3080 vs 2080 Ti, což je docela zásadní rozdíl. 2080 Ti je o nějakých 20-30% výkonnější než 2080, takže jestli je 3080 o 20 % lepší než 2080 Ti, tak to znamená, že nabídne asi o 40-50% vyšší výkon než 2080. A tedy mezigenerační nárůst zhruba o polovinu mi přijde jako dost velký. Ale chtít po tom mezigeneračně 70%?
Odpovědět6 1
Jenže cesta z laboratoře do výroby je něco, co u akumulátorů trvá 10-20 let. Navíc většina těchto zpráv je oznámení o konceptu, který byl vyzkoušen v praxi, ale ne o hotovém akumulátoru. To je zase úplně jiný level kompletnosti řešení.
Odpovědět0 0
Ještě jednou jsem to nicméně zkontroloval a více zdrojů to mělo popletené. Nyní by měla být čísla správná.
Odpovědět2 0
Jsme v Evropě, takže evropské
Odpovědět1 0
Nemáš vůbec představivost. Říkám skla, kde nevadí zatmavení. Příkladem může být třeba kancelářská budova. Můžeš to fláknout např. do spodní třetiny okna, kde to vytvoří přirozené optické oddělení. Nebo do panelů mezi okna. Kde jsi přišel na 10 W? Při 15% účinnosti bys měl instalovaný výkon 150W. Kvůli poloze slunka by to nebylo tak efektivní jako našikmo položené panely, ale i tak by to nedávalo zas tak málo.
Na auta si můžeš koupit panoramatickou tónovanou střechu (a rozhodně ne levně). Tak proč by to nemohla být zároveň solární střecha? Ti lidé, kteří si připlácí za prosklenou střechu by jistě neměli problém s příplatkem za solární. A tak jako všechno, i tohle by šlo nejprve z high-endu do mainstreamu (nikdo to přeci dnes necpe běžnému člověku). Ale ta střecha ani nemusí být průhledná. Postupem času se všechny technologie vyvíjí, cena klesá, účinnost roste a stane se to dostupné stále širšímu a širšímu množství lidí. Za 20 let to může být na střeše normálně u běžného auta. Elektromobil to na 100 % nenabije ani náhodou, ale už ti to skrouhne třeba 5 %. Výrobní cena perovskitu je už dnes cca $40 za m2 (prodejní bude logicky znatelně vyšší) a to auto už tak má přípravu pro nabíjení akumulátoru, takže až tolik nových součástek to nepřidá. Kolik to bude stát za 20 let?
Že se to nevyplatí možná dnes, neznamená, že se to nevyplatí v budoucnu. Ale aby se to vyplatilo, tak to holt musíme vyvinout a early adpoters to musí zaplatit. Tak jako se všemi technologiemi, které kdy lidstvo ve své historii vymyslelo. Samo to z nebe nespadne. Nikdo tě nenutí, abys byl ten early adopter.
Na auta si můžeš koupit panoramatickou tónovanou střechu (a rozhodně ne levně). Tak proč by to nemohla být zároveň solární střecha? Ti lidé, kteří si připlácí za prosklenou střechu by jistě neměli problém s příplatkem za solární. A tak jako všechno, i tohle by šlo nejprve z high-endu do mainstreamu (nikdo to přeci dnes necpe běžnému člověku). Ale ta střecha ani nemusí být průhledná. Postupem času se všechny technologie vyvíjí, cena klesá, účinnost roste a stane se to dostupné stále širšímu a širšímu množství lidí. Za 20 let to může být na střeše normálně u běžného auta. Elektromobil to na 100 % nenabije ani náhodou, ale už ti to skrouhne třeba 5 %. Výrobní cena perovskitu je už dnes cca $40 za m2 (prodejní bude logicky znatelně vyšší) a to auto už tak má přípravu pro nabíjení akumulátoru, takže až tolik nových součástek to nepřidá. Kolik to bude stát za 20 let?
Že se to nevyplatí možná dnes, neznamená, že se to nevyplatí v budoucnu. Ale aby se to vyplatilo, tak to holt musíme vyvinout a early adpoters to musí zaplatit. Tak jako se všemi technologiemi, které kdy lidstvo ve své historii vymyslelo. Samo to z nebe nespadne. Nikdo tě nenutí, abys byl ten early adopter.
Odpovědět0 0
Ale kdo z toho dělá 100% generování elektřiny pro lidstvo? Vždyť je to jen jedna z metod, která se dá použít v různých případech a v jiných se zase použije něco jiného. Můžeš mi říci, proč by lidstvo mělo záviset výhradně na jednom jediném zdroji energie? Vždyť to nedává smysl. Je to jen jedna z cest vedoucí k cíli. Nikoli jediná. Výhodou je, že se ti otevírají další možnosti, jak solární energii aplikovat tam, kde to prozatím nešlo (a může to jít z těch polí jinam pro lokální použití).
Čeká nás elektromobilita, která může být pěkným problémem, tak proč nevyvíjet technologie, které by pomohly ji řešit? To, že dnes jsou panely drahé, málo účinné, neekologické... neznamená, že to bude pravdou i za XY let. Cena solárních panelů od jejich objevení klesla na méně 1/200 původní ceny jen za posledních 5 let se snížila asi na čtvrtinu. Nikdy se žádná dobrá technologie neobjevila zničehonic bez toho, aniž by se nevyvíjela přes méně dokonalé formy. Aby ty solární panel měly ekologický a ekonomický smysl, tak je potřeba je vyvinout. A to něco stojí. Ale všechno něco stojí. Abys měl něco dobrého, vždy musíš nejprve investovat.
Čeká nás elektromobilita, která může být pěkným problémem, tak proč nevyvíjet technologie, které by pomohly ji řešit? To, že dnes jsou panely drahé, málo účinné, neekologické... neznamená, že to bude pravdou i za XY let. Cena solárních panelů od jejich objevení klesla na méně 1/200 původní ceny jen za posledních 5 let se snížila asi na čtvrtinu. Nikdy se žádná dobrá technologie neobjevila zničehonic bez toho, aniž by se nevyvíjela přes méně dokonalé formy. Aby ty solární panel měly ekologický a ekonomický smysl, tak je potřeba je vyvinout. A to něco stojí. Ale všechno něco stojí. Abys měl něco dobrého, vždy musíš nejprve investovat.
Odpovědět1 0
Já nevím, co bys chtěl ještě více než úplně jinou technologii, která je schopna převádět úplně jiné spektrum barev, může to být ohebné, částečně průhledné,... Vždyť díky tomu máš výrazně rozšířené možnosti použití. Co to má umět ještě více? Jak si takový objev představuješ? Mi to není jasné, co by to tedy mělo dělat, aby to tedy bylo konečně zajímavé. Objev toho, jak převádět na elektřinu druhou půlku barevného spektra, které dosud panely nijak zvlášť nepřeváděly, mi přijde jako sakra významný objev, který to výrazně posouvá. Za pouhých 10 let to vědci posunuli z efektivity okolo 2-4 % na 18 %. Cožpak tohle je málo? Křemíkovým panelům takový posun trval půl století.
Ano, můžeš to kombinovat s křemíkovými, ale nemusíš. Znatelně se ti rozšiřují možnosti toho, jaké panely můžeš vytvořit a k čemu mají sloužit. S perovskity můžeš nahrazovat tónovaná skla (nebo obecně skla, která nemusí být plně průhledná) něčím, co ti generuje elektrickou energii. Cožpak tohle je málo? Cožpak tohle není výrazný posun? Když ti nepůjde o průhlednost nebo ohebnost, zkombinuješ je a máš skoro dvojnásobnou účinnost proti dnešnímu stavu. Cožpak tohle je málo? Cožpak tohle není výrazný posun? A to hovoříme o něčem, co ještě není ani na trhu a je teprve v počátcích vývoje.
Ano, můžeš to kombinovat s křemíkovými, ale nemusíš. Znatelně se ti rozšiřují možnosti toho, jaké panely můžeš vytvořit a k čemu mají sloužit. S perovskity můžeš nahrazovat tónovaná skla (nebo obecně skla, která nemusí být plně průhledná) něčím, co ti generuje elektrickou energii. Cožpak tohle je málo? Cožpak tohle není výrazný posun? Když ti nepůjde o průhlednost nebo ohebnost, zkombinuješ je a máš skoro dvojnásobnou účinnost proti dnešnímu stavu. Cožpak tohle je málo? Cožpak tohle není výrazný posun? A to hovoříme o něčem, co ještě není ani na trhu a je teprve v počátcích vývoje.
Odpovědět0 0
Asi jsi to moc dobře nečetl. Ne každý perovskit je stejný, ne každý perovskit se vyrábí stejnou metodou, ne každý perovskit má stejnou účinnost, ne každý perovskit má stejnou toxicitu, protože může být z jiných perovskitových materiálů. Prostě tu máš výrobní proces, který je spolehlivý jen v malých plochách a teď vyzkoušeli jiný, který demonstrovali na 21 cm2. Ale to přeci neznamená, že nejsou schopni vyrobit více. Pokud je to podobná technologie jako pro výrobu OLED panelu, tak nevidím zase takovou překážku to vyrábět v metrech čtverečních, když tolik mají i OLED panely.
Výhoda není jen to, že lépe zpracovává rozptýlené světlo, ale především to, že zpracovává JINÉ světlo (i proto lépe zpracovává to rozptýlené). Křemíkový panel pracuje jen v úzkém pásu okolo infračerveného, proto má ty problémy, které má. Perovskity jsou ale schopné pracovat zase v jiných vlnových délkách. Ty zase moc dobře nepracují v infračerveném spektru. Proto se vyvíjejí hybridy, kdy je průhledná perovskitová vrstva nad tou křemíkovou.
Perovskit zachytí kratší vlnové délky a vyrobí z toho elektřinu a infra (které perovskit nezachytí) jde na křemíkové, které si zase vyrobí elektřinu ze své části světla. Svítí-li ti slunce na panel, dostaneš velmi vysokou efektivitu, protože perovskit přemění třeba 15 % energie a křemík pod tím dalších 15 % ze své části spektra (protože perovskit mu to nezablokoval). Pokud máš pod mrakem, tak vliv difuzního světla na křemíkový panel může být jiný než na perovskitový. Když za zamračeného dne budeš mít 4krát méně světla, tak na ten perovskit to nemusí mít takový propad. Ano, např. 4 % budou velmi málo, ale bude to více než třeba 2 % křemíkového a dohromady dají 6 % (čísla teď střílím, snažím se ukázat koncept). A ono už bude velký rozdíl, zda ti křemíkový bude dávat 20 W nebo hybridní perovskitový 60 W. To rozptýlené světlo nemá zas až tak málo energie, jak se může zdát. Při zamračeném dni můžeš být na 10 %, ale také hodně nad polovinou.
Nyní máš možnost se rozhodnout, zda potřebuješ třeba průhlednost a ohebnost, pak použiješ jen perovskit a máš podobnou účinnost jako dnes. Dáváš to na střechu, kde je to jedno? Použiješ hybrid a jsi na dvojnásobku dnešního stavu. Problém může být pochopitelně v ceně a především toxicitě, protože nemálo perovskitových panelů prozatím vyžaduje hodně toxické materiály.
Výhoda není jen to, že lépe zpracovává rozptýlené světlo, ale především to, že zpracovává JINÉ světlo (i proto lépe zpracovává to rozptýlené). Křemíkový panel pracuje jen v úzkém pásu okolo infračerveného, proto má ty problémy, které má. Perovskity jsou ale schopné pracovat zase v jiných vlnových délkách. Ty zase moc dobře nepracují v infračerveném spektru. Proto se vyvíjejí hybridy, kdy je průhledná perovskitová vrstva nad tou křemíkovou.
Perovskit zachytí kratší vlnové délky a vyrobí z toho elektřinu a infra (které perovskit nezachytí) jde na křemíkové, které si zase vyrobí elektřinu ze své části světla. Svítí-li ti slunce na panel, dostaneš velmi vysokou efektivitu, protože perovskit přemění třeba 15 % energie a křemík pod tím dalších 15 % ze své části spektra (protože perovskit mu to nezablokoval). Pokud máš pod mrakem, tak vliv difuzního světla na křemíkový panel může být jiný než na perovskitový. Když za zamračeného dne budeš mít 4krát méně světla, tak na ten perovskit to nemusí mít takový propad. Ano, např. 4 % budou velmi málo, ale bude to více než třeba 2 % křemíkového a dohromady dají 6 % (čísla teď střílím, snažím se ukázat koncept). A ono už bude velký rozdíl, zda ti křemíkový bude dávat 20 W nebo hybridní perovskitový 60 W. To rozptýlené světlo nemá zas až tak málo energie, jak se může zdát. Při zamračeném dni můžeš být na 10 %, ale také hodně nad polovinou.
Nyní máš možnost se rozhodnout, zda potřebuješ třeba průhlednost a ohebnost, pak použiješ jen perovskit a máš podobnou účinnost jako dnes. Dáváš to na střechu, kde je to jedno? Použiješ hybrid a jsi na dvojnásobku dnešního stavu. Problém může být pochopitelně v ceně a především toxicitě, protože nemálo perovskitových panelů prozatím vyžaduje hodně toxické materiály.
Odpovědět0 0
"Solární panel nemá rád, když má v létě na plném slunci 80+ C" A platí to i pro perovskity? Není to náhodou problém těch křemíkových? Ale tohle nejsou křemíkové panely.
"Solární panel nemá rád, když je pod mrakem.." To sice nemá, ale na rozdíl od křemíkového ho umí mnohem lépe využít.
"Ale nikdo se decentně nezmiňuje o tom, že prostě MÁ MÉNĚ ENERGIE." To má. Ne vždy jsou ideální podmínky, ale ty nejsou nikdy a i tak jsou dnešní solární panely schopny dát přijatelné množství energie. Perovskity navíc vylepšují právě ty situace, kdy ty podmínky nejsou ideální. Není přeci právě toto ono, co je potřeba? Vylepšit solární panely tak, aby dávaly rozumné množství energie, i když mají samy o sobě málo energie, kterou mohou konvertovat?
"Solární panel nemá rád, když je pod mrakem.." To sice nemá, ale na rozdíl od křemíkového ho umí mnohem lépe využít.
"Ale nikdo se decentně nezmiňuje o tom, že prostě MÁ MÉNĚ ENERGIE." To má. Ne vždy jsou ideální podmínky, ale ty nejsou nikdy a i tak jsou dnešní solární panely schopny dát přijatelné množství energie. Perovskity navíc vylepšují právě ty situace, kdy ty podmínky nejsou ideální. Není přeci právě toto ono, co je potřeba? Vylepšit solární panely tak, aby dávaly rozumné množství energie, i když mají samy o sobě málo energie, kterou mohou konvertovat?
Odpovědět3 0
"Kdyby to co píšeš o sterám autě s hodnotou 5000 byla pravda tak se asi lidi hromadně nebudou rozčilovat na praktikami applu."
Tomuhle nerozumím. Co na tom není pravda? Vždyť stará auta stojí i pár tisícovek. To není pravda? Sada pneumatik nestojí pár tisícovek? To není pravda? A on ti snad někdo prodá nové pneumatiky za desetinu ceny jen proto, že máš staré auto za desetinovou cenu? Já jsem si tedy nevšiml, že by mi někdo prodával díly na auto za čtvrtinovou cenu proto, že moje auto má nyní čtvrtinovou cenu proti novému. Ty to tak snad máš?
Jako ano, mnohdy se dávají menší slevy na servis za starší auto (já to tak třeba mám, ale rozhodně ne adekvátně aktuální ceně auta), ale nová věc je prostě nová věc a není důvod, aby nová věc stála jako stará jen proto, že se montuje do starého produktu. Lidé se nad praktikami Applu rozčilují proto, že Apple je známý tím, že je drahý, ale podobně to máš i u jiných výrobců. Cena náhradních dílů obvykle tvoří značnou část aktuální ceny starého telefonu a nemusí to být Apple (teď jsem se díval třeba na Huawei a na vlajkové lodě byla neoficiální výměna za 6000, což také není málo a taková částka bude ještě horší, až cena toho telefonu dále klesne). Neříkám, že servis Applu není velmi drahý. Je, a to hodně. Nicméně dnes, kdy se musí řešit např. i vodotěsná ochrana, se ani nedivím, že výrobci nechtějí, aby to opravoval kdekdo a pak to lidé házeli na reklamaci, že do toho zatéká... Třeba na tabletu jsem baterku měnil sám, ale na telefonu bych si to asi nedovolil.
Někdy to prostě smysl má, někdy ne. Třeba u Touch ID chápu, že Apple nechce, aby si tam někdo vyráběl neoriginální díl a ten tam neoriginálně montoval, protože je to věc, kde je dost důležité, aby to bylo všechno správně (jak po stránce HW, tak i SW). Tady mi nepřijde nic špatného na tom, že je vyžadována odborná a oficiální oprava. Ale třeba nedávno jsme tu měli článek o Epsonu, který naprosto nesmyslně zabraňoval opravě nádržky odpadního inkoustu, jejíž výměna byla složitostí takřka na úrovni výměny cartridge, ale stejně to muselo do servisu kvůli naprosto zbytečné SW ochraně. Tohle je třeba špatně.
Tomuhle nerozumím. Co na tom není pravda? Vždyť stará auta stojí i pár tisícovek. To není pravda? Sada pneumatik nestojí pár tisícovek? To není pravda? A on ti snad někdo prodá nové pneumatiky za desetinu ceny jen proto, že máš staré auto za desetinovou cenu? Já jsem si tedy nevšiml, že by mi někdo prodával díly na auto za čtvrtinovou cenu proto, že moje auto má nyní čtvrtinovou cenu proti novému. Ty to tak snad máš?
Jako ano, mnohdy se dávají menší slevy na servis za starší auto (já to tak třeba mám, ale rozhodně ne adekvátně aktuální ceně auta), ale nová věc je prostě nová věc a není důvod, aby nová věc stála jako stará jen proto, že se montuje do starého produktu. Lidé se nad praktikami Applu rozčilují proto, že Apple je známý tím, že je drahý, ale podobně to máš i u jiných výrobců. Cena náhradních dílů obvykle tvoří značnou část aktuální ceny starého telefonu a nemusí to být Apple (teď jsem se díval třeba na Huawei a na vlajkové lodě byla neoficiální výměna za 6000, což také není málo a taková částka bude ještě horší, až cena toho telefonu dále klesne). Neříkám, že servis Applu není velmi drahý. Je, a to hodně. Nicméně dnes, kdy se musí řešit např. i vodotěsná ochrana, se ani nedivím, že výrobci nechtějí, aby to opravoval kdekdo a pak to lidé házeli na reklamaci, že do toho zatéká... Třeba na tabletu jsem baterku měnil sám, ale na telefonu bych si to asi nedovolil.
Někdy to prostě smysl má, někdy ne. Třeba u Touch ID chápu, že Apple nechce, aby si tam někdo vyráběl neoriginální díl a ten tam neoriginálně montoval, protože je to věc, kde je dost důležité, aby to bylo všechno správně (jak po stránce HW, tak i SW). Tady mi nepřijde nic špatného na tom, že je vyžadována odborná a oficiální oprava. Ale třeba nedávno jsme tu měli článek o Epsonu, který naprosto nesmyslně zabraňoval opravě nádržky odpadního inkoustu, jejíž výměna byla složitostí takřka na úrovni výměny cartridge, ale stejně to muselo do servisu kvůli naprosto zbytečné SW ochraně. Tohle je třeba špatně.
Odpovědět0 0
Nechci se nějak zastávat Applu, ale mohl bys to trochu více brát v kontextu toho, jak funguje auto a jak telefon. Baterka v autě je sice velmi důležitá, ale také velmi levná věc. Můžeš mi říci, jaký ekvivalent takové malé věci najdeš v telefonu? Něco levného, co se dá vyměnit? Vždyť telefon je v podstatě displej (skoro půlka telefonu), základní deska (druhá skoro půlka telefonu), tělo a baterka. Výměna baterky v Applu rozhodně nestojí jako celý telefon, byť je to hodně drahé (klidně by to mohlo stát třetinu).
Všechno ostatní je buď součástí základní desky nebo součástí displeje a tam není až tak překvapivé, že to stojí skoro jak nový telefon. Když má starý telefon cenu poloviční proti novému a měníš tedy půlku starého telefonu za novou, tak mi vychází, že cena této nové půlky bude rovna ceně celého starého telefonu. Zjednoduším. Displej 2000, deska 3000, baterka 500, celý telefon 8000. Pokud ten starý telefon má nyní hodnotu třeba 4000, tak není překvapivé, že nová deska vyjde na 3000, tedy skoro jak celý telefon.
Vždyť když budeš mít 30 let staré auto s hodnotou 5000 Kč, tak tě nové pneumatiky také vyjdou na 10 tisíc, dvakrát dráž než auto. Podívej se i na jiné telefony. Všude je výměna za novou součástku hodně drahá sranda, protože starý telefon má sice nižší cenu kvůli svému stáří, ale vyměněná komponenta je nová, a tedy stojí tolik, jako nová.
Pochopitelně to, jak moc je bráněno výměně, zda zabránění má své opodstatnění (mnohdy ho nemá, někdy mít může), je věc jiná. I v tom autě bych byl rád, kdyby se např. v elektronických systémech hrabal někdo, kdo ví, co má dělat.
Všechno ostatní je buď součástí základní desky nebo součástí displeje a tam není až tak překvapivé, že to stojí skoro jak nový telefon. Když má starý telefon cenu poloviční proti novému a měníš tedy půlku starého telefonu za novou, tak mi vychází, že cena této nové půlky bude rovna ceně celého starého telefonu. Zjednoduším. Displej 2000, deska 3000, baterka 500, celý telefon 8000. Pokud ten starý telefon má nyní hodnotu třeba 4000, tak není překvapivé, že nová deska vyjde na 3000, tedy skoro jak celý telefon.
Vždyť když budeš mít 30 let staré auto s hodnotou 5000 Kč, tak tě nové pneumatiky také vyjdou na 10 tisíc, dvakrát dráž než auto. Podívej se i na jiné telefony. Všude je výměna za novou součástku hodně drahá sranda, protože starý telefon má sice nižší cenu kvůli svému stáří, ale vyměněná komponenta je nová, a tedy stojí tolik, jako nová.
Pochopitelně to, jak moc je bráněno výměně, zda zabránění má své opodstatnění (mnohdy ho nemá, někdy mít může), je věc jiná. I v tom autě bych byl rád, kdyby se např. v elektronických systémech hrabal někdo, kdo ví, co má dělat.
Odpovědět0 1
Jj, řádí jak pominutý. Díky za upozornění.
Odpovědět1 0
Jj, díky. Opraveno
Odpovědět1 0
No budovat je znovu nebude, ale to přeci neznamená, že se zruší všechny motorárny. Vždyť ta auta se nedodávají jen do EU, ale do celého světa. To, že spalovací auto neprodá v EU, neznamená, že ho neprodá třeba v Asii nebo Americe. A pro ně si tu motorárnu může stále nechat. Ani v rámci EU nejsou ty zákazy zdaleka jednotné a zatímco někde se budou moci prodávat jen elektrická auta, jinde musí být elektrifikovaná (hybridy, plug-in hybridy), tedy stále se spalovacím motorem. Pokud to nebude jednotně v EU, tak je sice hodně pravděpodobné, že elektromotor bude mít v EU každé nové auto už za takových cca 10 let, ale ten spalovací tu bude ještě v roce 2050 (plug-in hybridy).
To, že jedna společnost přestane vyrábět spalovací motory, neznamená, že to ukončí všechny. Ty motory pak v případě potřeby může nakupovat jinde, jak se to děje naprosto běžně už dnes. V Mercedesu najdeš motor Renaultu, v Toyotě BMW,... Automobilka, která má více globální dosah (v motorech např. Toyota, Honda, BMW, VW,...), může snáze reagovat na situaci a dodávat motory těm, kteří takový rozsah nemají a kterým by se vývoj spalovacích motorů už nevyplatil. Že nebude kde v případě potřeby sehnat spalovací motor (a převodovku), toho bych se bál asi ze všeho nejméně.
Pokud to bude neúnosné, tak také bude neúnosné si koupit EV, takže opět přicházíš k tomu, že nebude zájem o to, co bude způsobovat ty problémy. Jasně, dá se to protlačit silou a zakázat nejen prodej, ale i provoz... nicméně to se brzy zjistí, že to prostě nepůjde.
To, že jedna společnost přestane vyrábět spalovací motory, neznamená, že to ukončí všechny. Ty motory pak v případě potřeby může nakupovat jinde, jak se to děje naprosto běžně už dnes. V Mercedesu najdeš motor Renaultu, v Toyotě BMW,... Automobilka, která má více globální dosah (v motorech např. Toyota, Honda, BMW, VW,...), může snáze reagovat na situaci a dodávat motory těm, kteří takový rozsah nemají a kterým by se vývoj spalovacích motorů už nevyplatil. Že nebude kde v případě potřeby sehnat spalovací motor (a převodovku), toho bych se bál asi ze všeho nejméně.
Pokud to bude neúnosné, tak také bude neúnosné si koupit EV, takže opět přicházíš k tomu, že nebude zájem o to, co bude způsobovat ty problémy. Jasně, dá se to protlačit silou a zakázat nejen prodej, ale i provoz... nicméně to se brzy zjistí, že to prostě nepůjde.
Odpovědět0 0
No, jak se to vezme. Vezmi si třeba microSDXC kartu, ta může mít 1 TB a má půdorys 11×15mm (165 mm2). Tohle má 147×101,6mm, tedy 14935 mm2. Na půdorys tohoto SSD bys do jediné vrstvy vyskládat v microSDXC kartách 90 TB.
Odpovědět1 0
"Pokud vše kolem elektromobility a vávoje lepších baterií půjde hladce. (Což není zdaleka jisté)"
Samozřejmě, že to není jisté. Jenže tady je další "kouzlo" celého problému. Pokud to hladce nepůjde, tak co se stane? Když nebude jak ta EV vyrobit (když to nepůjde hladce), tak nebudou vyrobena. Nevzniknou ti problémy způsobené masovou elektromobilitou, pokud masová elektromobilita nenastane kvůli těmto problémům, které sama způsobuje. Tak trochu problém slepice a vejce.
Když EV bude příliš, materiálů málo, cena poroste, zájem klesne, materiálů bude více, cena klesna, zájem vzroste... Zájem nebude růst, když zároveň způsobuje extrémní nedostatek materiálů a tím zvýšenou cenu. Nikdo si nebude kupovat EV nižší střední třídy za 3 mega, protože levněji nepůjde vyrobit kvůli nedostatku vhodných cenově přístupných materiálů. A zájem bude vysoký jen tehdy, když cena bude nízká, což nastane jen tehdy, když budou k dispozici levné snadno dostupné materiály. Když vyřešíš prvotní technologický/ekonomický/ekologický problém, bude hodně EV, což ale ve výsledku nebude taková potíž, protože jsi vyřešil onen prvotní problém. Když onen prvotní problém nevyřešíš (nepůjde to hladce), tak to také nemusí být potíž, protože kvůli nevyřešení prvotního problému bude málo EV (zájem bude malý, když to bude mít dnešní problémy, bude to drahé,...). Tedy nebude existovat to, co způsobí ony potíže.
To, že někdo zakáže spalovací auta, totiž neznamená, že se EV začnou prodávat ve stejném objemu jako spalovací, když budou mít proti spalovacím problémy navíc (nepůjde to hladce). To prostě nelze čekat. Jestli Němci v roce 2030 zakážou spalovací auta, tak je téměř jisté, že rok 2029 bude naprosto rekordním v počtu prodaných vozů... spalovacích. A ty ze silnic zmizí za cca 20-25 let, spíše vydrží na silnicích ještě déle než dnes.
Samozřejmě, že to není jisté. Jenže tady je další "kouzlo" celého problému. Pokud to hladce nepůjde, tak co se stane? Když nebude jak ta EV vyrobit (když to nepůjde hladce), tak nebudou vyrobena. Nevzniknou ti problémy způsobené masovou elektromobilitou, pokud masová elektromobilita nenastane kvůli těmto problémům, které sama způsobuje. Tak trochu problém slepice a vejce.
Když EV bude příliš, materiálů málo, cena poroste, zájem klesne, materiálů bude více, cena klesna, zájem vzroste... Zájem nebude růst, když zároveň způsobuje extrémní nedostatek materiálů a tím zvýšenou cenu. Nikdo si nebude kupovat EV nižší střední třídy za 3 mega, protože levněji nepůjde vyrobit kvůli nedostatku vhodných cenově přístupných materiálů. A zájem bude vysoký jen tehdy, když cena bude nízká, což nastane jen tehdy, když budou k dispozici levné snadno dostupné materiály. Když vyřešíš prvotní technologický/ekonomický/ekologický problém, bude hodně EV, což ale ve výsledku nebude taková potíž, protože jsi vyřešil onen prvotní problém. Když onen prvotní problém nevyřešíš (nepůjde to hladce), tak to také nemusí být potíž, protože kvůli nevyřešení prvotního problému bude málo EV (zájem bude malý, když to bude mít dnešní problémy, bude to drahé,...). Tedy nebude existovat to, co způsobí ony potíže.
To, že někdo zakáže spalovací auta, totiž neznamená, že se EV začnou prodávat ve stejném objemu jako spalovací, když budou mít proti spalovacím problémy navíc (nepůjde to hladce). To prostě nelze čekat. Jestli Němci v roce 2030 zakážou spalovací auta, tak je téměř jisté, že rok 2029 bude naprosto rekordním v počtu prodaných vozů... spalovacích. A ty ze silnic zmizí za cca 20-25 let, spíše vydrží na silnicích ještě déle než dnes.
Odpovědět0 0
Neříkám, že s tebou nesouhlasím. Problémy jsou a rozhodně ne malé. Jenže to, na co poukazuji, je to:
1, Kobalt je sice problém, ale řeší se. Už dnes máme baterky s výrazně nižším množstvím kobaltu než před pár lety. Tesla je např. na čtvrtině běžných akumulátorů a brzy má nasadit bezkobaltové. Takže to, že dnes nemáme běžně komerčně dostupné baterie bez kobaltu, neznamená, že je nebudeme mít už velmi brzy v horizontu pár let a že třeba za dvě dekády nepůjde o standard. Můžeš namítat, že tu budeme mít stále dvě dekády kobaltových baterek, s čímž souhlasím, ale ono je dost pravděpodobné, že tyto modely budou značně "úspornější" a třeba baterka z roku 2030 bude mít pětinu kobaltu co baterka dnes (čísla střílím, jen chci poukázat na to, že než se tam dostaneme, tak sice pořád bude potřeba kobaltu, ale ta se bude v čase patrně snižovat).
2, Že za ty desítky let, než tu budeme mít ty funkční továrny, se nevyrobí enormní množství elektromobilů a především ani neprodá. Upozorňoval jsem na to už stokrát. Kdyby EV nějakým zázrakem ze dne na den měla dojezd jak spalovací auta, byla by tak drahá jak spalovací auta a prodávala se v takových množstvích jako spalovací auta (všechny tři předpoklady jsou naprosto, ale naprosto nereálné), tak bychom ty elektromobily pro plnou elektromobilitu prodali za 30 let. 30 let!!! Jenže tyto nereálné předpoklady nemohou nastat. Za dvě tři desítky let prostě žádná masová elektromobilita nebude a ani nemůže být. Poukazoval jsem na to už stokrát. Norsko dotuje EV jak blázen a po 10 letech doslova brutálních dotací je na 8 %. 8 %!!! Když v roce 2035 zakážeš spalovací auta, neznamená to, že tehdy dostaneš i plnou elektromobilitu. Na tu si počkáš tak do roku 2060...
1, Kobalt je sice problém, ale řeší se. Už dnes máme baterky s výrazně nižším množstvím kobaltu než před pár lety. Tesla je např. na čtvrtině běžných akumulátorů a brzy má nasadit bezkobaltové. Takže to, že dnes nemáme běžně komerčně dostupné baterie bez kobaltu, neznamená, že je nebudeme mít už velmi brzy v horizontu pár let a že třeba za dvě dekády nepůjde o standard. Můžeš namítat, že tu budeme mít stále dvě dekády kobaltových baterek, s čímž souhlasím, ale ono je dost pravděpodobné, že tyto modely budou značně "úspornější" a třeba baterka z roku 2030 bude mít pětinu kobaltu co baterka dnes (čísla střílím, jen chci poukázat na to, že než se tam dostaneme, tak sice pořád bude potřeba kobaltu, ale ta se bude v čase patrně snižovat).
2, Že za ty desítky let, než tu budeme mít ty funkční továrny, se nevyrobí enormní množství elektromobilů a především ani neprodá. Upozorňoval jsem na to už stokrát. Kdyby EV nějakým zázrakem ze dne na den měla dojezd jak spalovací auta, byla by tak drahá jak spalovací auta a prodávala se v takových množstvích jako spalovací auta (všechny tři předpoklady jsou naprosto, ale naprosto nereálné), tak bychom ty elektromobily pro plnou elektromobilitu prodali za 30 let. 30 let!!! Jenže tyto nereálné předpoklady nemohou nastat. Za dvě tři desítky let prostě žádná masová elektromobilita nebude a ani nemůže být. Poukazoval jsem na to už stokrát. Norsko dotuje EV jak blázen a po 10 letech doslova brutálních dotací je na 8 %. 8 %!!! Když v roce 2035 zakážeš spalovací auta, neznamená to, že tehdy dostaneš i plnou elektromobilitu. Na tu si počkáš tak do roku 2060...
Odpovědět0 0
Jasně, že je to nepraktické. Nikdo netvrdí, že je to technologie, která ty dnešní ve všem předčí a je lepší. To není, ani náhodou. Ale nepraktické bylo vždycky všechno, než se to doladilo. První fotoaparáty byly také nepraktické. Kdyby si před 200 lety řekly, že je to na prd, protože je potřeba půlmetrovou skleněnou desku, kterou je třeba exponovat půl dne, aby to mělo alespoň nějaké nevýrazné zobrazení jakýchsi duchů, tak bychom dnes asi těžko měli digitální fotoaparáty milimetrových velikostí v telefonu, který dokáže natočit 8K video. Pokud nebudeme mít ty nedokonalé varianty dnes, tak také nebudeme mít ty dokonalejší varianty zítra. Tak to prostě vždy bylo, je a bude. Samo to z nebe nespadne. Prostě nespadne.
A jak jsem naznačoval už několikrát, plná elektromobilita (řekněme 95%+ zastoupení) je záležitost, které se drtivá většina z nás ani nedožije.
A jak jsem naznačoval už několikrát, plná elektromobilita (řekněme 95%+ zastoupení) je záležitost, které se drtivá většina z nás ani nedožije.
Odpovědět0 0
Zrovna Tesla má v řádu týdnů představit svou milionovou baterku, nicméně zde je otázkou, jak je na tom s těmi problematickými prvky, může to být dobrá baterka svými parametry, ale průšvih z ekologického hlediska, nicméně často se zmiňují akumulátory úplně bez kobaltu a je otázkou, zda je to ta milionová nebo jiná. Ať tak či onak, vždy to vyznělo minimálně tak, že je to už téměř hotovo pro produkci. Lithia se nicméně asi jen tak rychle nezbavíme. Slibně vypadá třeba draslík, ten se ale nehodí do aut, vypadá dobře do vyrovnávacích bufferů a velkých záložních baterií pro elektrické sítě. Mercedes má sice už dnes funkční prototypy organických recyklovatelných akumulátorů, nicméně sám tvrdí, že to na trhu nebude dříve než za 15 let, takže osobně bych to nečekal dříve než za 20.
Odpovědět0 0
Jenže aby ty baterky zvládly ježdění do dálky, byly malé, levné a nehořely, je potřeba nejprve prošlapat cestičky a získat zkušenosti přes velké, drahé a hořící. Samy z nebe nespadnou. Vždycky to tak bylo. Podobnou "bublinou" byly i spalovací motory před 100+ lety.
Odpovědět2 0
Jj, to by bylo fajn :-) Díky za upozornění, opraveno.
Odpovědět0 0
Bavíme se tu ale o integrovaném GPU v mobilním procesoru, které má výkon dedikovaného GPU. Sice nepříliš výkonného, ale pořád je to integrované GPU s výkonem dedikovaného GPU. Že to má v průměru cca 2,5× vyšší výkon než stávající integrované GPU v procesorech Intel je dle mého názoru určitě slušné. Jasně, není to integrovaná RTX 2080 v procesoru s 15W TDP, to ale nikdo nečekal.
Odpovědět4 1
Vtip je v tom, že představení a dostupnost jsou dva různé pojmy. To, že u nás to bylo dostupné na jaře 2019, totiž neznamená, že se to tehdy i představilo. Představeny byly v listopadu 2018 a v některých zemích měly být dostupné ještě v prosinci 2018 (zda byly skutečně dostupné, to nevím). To ale nic nemění na tom, že byly představeny v roce 2018 a ostatně totéž uvádí i Samsung v tiskové zprávě, na kterou vede odkaz v článku.
Odpovědět0 0
Mně zase přijde, žes to moc nečetl ty. Ten článek je primárně o tom, že se objevily zmínky o Navi 31. Ostatně to, že se ty věci v ovladačích v produktech Apple nemusí objevit, je v článku zmíněno (např. v části o procesorech Cezanne). Za další, proč by se ty grafiky neměly objevit v Macu? To jako opravdu chceš říci, že lidé, kteří dnes dávají 324 tisíc Kč za Radeon Pro Vega II Duo v Macu Pro se najednou spokojí s integrovaným GPU v procesoru z iPadu? Opravdu si to myslíš? Opravdu?
Odpovědět1 1
Proč tolik negace? Co je na tom tak moc špatně? Jasně, problémy s kompatibilitou se asi najdou, ale přijde mi, že se Apple docela slušně připravil na přechod a připravil celkem solidní systém na to, aby to vše běželo (jak moc dobře, to ukáže až čas). U Microsoftu si to lze asi těžko představit, když je tak moc otevřený, tam jsou nezřídka problémy s kompatibilitou, i když je to pro ten systém určeno, natož pak v situaci, kdy není.
Apple si to může dovolit, protože má poměrně uzavřený systém jak po HW, tak i SW stránce, takže tam by ten přechod mohl být vcelku bezbolestný. A výhoda v nízké spotřebě při vysokém výkonu a nižší ceně asi uživatele také nenaštve (připomínám, že Apple poslední dobou po časech zdražování většinou svůj HW zlevňoval).
Apple si to může dovolit, protože má poměrně uzavřený systém jak po HW, tak i SW stránce, takže tam by ten přechod mohl být vcelku bezbolestný. A výhoda v nízké spotřebě při vysokém výkonu a nižší ceně asi uživatele také nenaštve (připomínám, že Apple poslední dobou po časech zdražování většinou svůj HW zlevňoval).
Odpovědět1 0
Když na něm nejste, opravdu ho normálně vypínáte ze sítě?
Odpovědět1 1
Upřímně řečeno, sám nevím, na kterou stranu se tu postavit. To, že by teroristé měli být řádně vyšetřeni a potrestáni, asi nikdo moc rozporovat nebude a soukromí teroristy asi nikoho moc nezajímá. Problém bych však viděl spíše v tom, kam takový precedent povede v budoucnu. Ostatně to se ukazuje už dnes a velmi dobře to ilustrují známé romány jako např. 1984 od Orwella nebo 451 Fahrenheita od Bradburyho. Je to jako s pomalu vařící žábou. Dnes je to terorismus, zítra to už může být méně závažný trestný čip, později přestupek a později se prostě bude sledovat všechno rovnou preventivně. Ostatně tohle se děje už dnes. Vždyť už teď jsou tendence sledovat všechny vždy a všude. Za chvíli tě telefon díky GPS napráská za to, žes jel o pár km/h rychleji autem, a bude se to postihovat.
Druhým problémem je to, že to, co je dnes naprosto normálním činem, může být za pár let terorismem. A tak ty, který jsi dnes bezúhonným občanem, můžeš být za pár let vydán na nemilost podobným technologiím, které tě napráskají za něco, co dnes považuješ za normální. Stačí, aby se vládní garniturou změnila definice toho, co je terorismus, trestný čin a podobně. Např. v tom Fahrenheitovi se terorismem a podkopáváním režimu stalo vlastnictví knihy. A je dost pravděpodobné, že tahle hranice se bude stále snižovat. Vždyť to už je vidět i dnes např. v rasové otázce, co vše všichni dělají proto, aby náhodou nebyli označeni za rasisty a jak málo stačí, aby za ně byli označeni.
Takže žádost sice smysl měla, ale na druhou stranu popřemýšlej, co se stane s tebou za pár let, pokud se jí vyhoví. Abys kvůli tomu, že někdy někdo někde nahoře něco řekne, že je správné a špatné, nebyl tím teroristou za pár let ty.
Druhým problémem je to, že to, co je dnes naprosto normálním činem, může být za pár let terorismem. A tak ty, který jsi dnes bezúhonným občanem, můžeš být za pár let vydán na nemilost podobným technologiím, které tě napráskají za něco, co dnes považuješ za normální. Stačí, aby se vládní garniturou změnila definice toho, co je terorismus, trestný čin a podobně. Např. v tom Fahrenheitovi se terorismem a podkopáváním režimu stalo vlastnictví knihy. A je dost pravděpodobné, že tahle hranice se bude stále snižovat. Vždyť to už je vidět i dnes např. v rasové otázce, co vše všichni dělají proto, aby náhodou nebyli označeni za rasisty a jak málo stačí, aby za ně byli označeni.
Takže žádost sice smysl měla, ale na druhou stranu popřemýšlej, co se stane s tebou za pár let, pokud se jí vyhoví. Abys kvůli tomu, že někdy někdo někde nahoře něco řekne, že je správné a špatné, nebyl tím teroristou za pár let ty.
Odpovědět5 0
Ups... Díky, opravil jsem to.
Odpovědět0 0
Předvedl jsi excelentním způsobem, jak záměrně něco zkreslit, aby to vypadalo co nejhůř. Kdes přišel na 200 EUR? Jestli se to 3900X prodává za 400 EUR, tak těchto 570 EUR není 200 EUR navíc, ale 170 EUR. A za další, když už srovnáváš cenu 570 EUR z italského Amazonu, tak proč to neporovnáš s cenou 3900X z italského Amazonu? Tam je cena 3900X mimochodem okolo 460 EUR, nikoli 400 EUR. Takže tys tu nějakým výpočtem získal 200 EUR, přitom je to ve skutečnosti jen 110 EUR. To je opravdu velký rozdíl, nemyslíš? Takže pokud někde máš 3900X za 400 EUR, tak je pravděpodobné, že 3900XT tam nebude za 570, ale za cca 500-520 EUR.
Což ale pochopitelně nemění moc na tom, že i těch 110 EUR je velmi vysoký příplatek za 100 MHz v Boostu navíc.
Což ale pochopitelně nemění moc na tom, že i těch 110 EUR je velmi vysoký příplatek za 100 MHz v Boostu navíc.
Odpovědět6 0
1, Je otázkou zda oslavuje zločince nebo kritizuje vraždu (a je jedno, koho zavraždili). V tomto případě byli zločinci oba dva. Každopádně i mně přijde, že se zde jeden zločinec docela dost zamlčuje.
2, Jj, tahle pozitivní diskriminace může být cestou do záhuby a trochu se obávám, že místo toho, aby rasismus řešila, ještě naopak udělá rasisty i z těch, které by to nikdy nenapadlo.
2, Jj, tahle pozitivní diskriminace může být cestou do záhuby a trochu se obávám, že místo toho, aby rasismus řešila, ještě naopak udělá rasisty i z těch, které by to nikdy nenapadlo.
Odpovědět2 4
Chápu tvou připomínku, nicméně jsou to dvě trochu odlišné věci. Video, které diskutuje, vzdělává nebo se jinak zabývá otázkou rasismu, případně podporuje jednu skupinu - nebavme se teď o tom, zda je správné nebo ne selektivně někoho takto podporovat (1), je přeci něco trochu jiného než nenávistné rasistické video (2), které je předmětem diskuze ve videu (1). Tím, že diskutuješ rasismus, přeci ještě nutně nepovyšuješ jednu rasu nad druhou. Jsou to poněkud odlišné věci. Což ale neznamená, že (1) nemůže sklouznout do (2). (1) řeší něco jiného než (2), takže si přímo neprotiřečí.
Odpovědět1 10
Díky, opraveno.
Odpovědět0 0
Díky, upraveno
Odpovědět0 0
Jj, a to jsem to kontroloval víckrát, aby byla dvojka a trojka tam, kde má být. Díky, opraveno.
Odpovědět1 0
Tak ono je to u tak velkých společností vždycky o tom týmu, Teslu nevyjímaje. Ostatně všichni víme, jak je Musk občas netaktní, což je způsobeno i tím, že klade na ostatní nároky jako sám na sebe a tomu spousta lidí nestačí (stačí se podívat, jak často a rychle se tam ti lidi mění). Podobné vztahy k podřízeným měl i Jobs a Gates.
Tedy jasně, valnou část práce pochopitelně odvádí jeho tým. Co je ale na Muskovi pozoruhodného, je to, že se technicky velmi dobře vyzná ve všech oblastech, ve kterých podniká, a dokáže být součástí všech týmů. Což s ohledem na to, že tuhle jde o programování a finance, tamhle o automobily a elektrický pohon, tady ražení tunelů nebo výlety do vesmíru, není na jednoho člověka rozhodně málo.
Tedy jasně, valnou část práce pochopitelně odvádí jeho tým. Co je ale na Muskovi pozoruhodného, je to, že se technicky velmi dobře vyzná ve všech oblastech, ve kterých podniká, a dokáže být součástí všech týmů. Což s ohledem na to, že tuhle jde o programování a finance, tamhle o automobily a elektrický pohon, tady ražení tunelů nebo výlety do vesmíru, není na jednoho člověka rozhodně málo.
Odpovědět0 0
Jj, ten konec je opravdu vykopírovaný ze specifikací Snapdragonu 865, přesně stejné pořadí...
Odpovědět0 0
Já vím, že genialita není jen IQ, vždyť jsem to tam psal, že to není totéž. Také neříkám, že je génius v pravém slova smyslu (cituji "Musk sice není vědec a technický génius"), ale že je ta jeho "genialita" je v tom dotažení a zrealizování projektů. Což jsi mimochodem sám řekl. Problém je v tom, že máš pocit, že Musk sám nic nevymyslel a je opravdu jen podnikatel. Já tedy podle toho, co o něm zatím vím, bych si tím nebyl tak jist. Jasně, drtivá většina jeho projektů jsou projekty převzaté, které dotáhl do konce, v podstatě žádná z jeho firem není projektem, který by vyloženě založil. Jenže to neznamená, že není součástí vývojových týmů a nepodílí se na vymýšlení těch věcí. Opravdu bych doporučil přečíst si ty životopisy.
Odpovědět1 0
No záleží na tom, zda to bereš z pohledu IQ (což ale nemusí znamenat genialitu) nebo z pohledu toho, co a jak dokázal. Když si vezmu, že pomohl transformaci online bankovnictví, dotáhl elektromobilitu do komerčně úspěšného konceptu, což se nikomu jinému nepovedlo za předchozích 120 let (a že se o to pokoušely i ty největší velmi bohaté světové koncerny), takřka řádově zlevnil lety do vesmíru, o což se NASA ani nepokoušela a vysmála se mu, tak mi to docela geniální přijde. Obzvlášť když každá z těchto věcí je z úplně jiného odvětví. Doporučil bych ti přečíst si životopisy podobných osobností (vedle Muska také např. Gatese, Jobse a podobných), podívat se i na nějaké ty rozhovory s nimi. To, že jsou bohatí a obvykle dost divní, nemusí znamenat, že jsou jen úspěšnými kšeftaři.
Odpovědět0 0
A to je málo být schopen přetavit myšlenky do provozuschopného a komerčně udržitelného projektu? Řekl bych, že to je velmi, velmi důležitá schopnost. Vědci vymysleli už spoustu zajímavých technologií, které se kvůli neschopnosti je přetavit do praktického světa neuchytily. Musk sice není vědec a technický génius, ale velmi se zajímá o technickou stránku věci (hodně studuje fyzikální, chemické a jiné detaily), takže s těmi vědci dokáže bez potíží komunikovat na odborné úrovni a přijít tak s jejich pomocí s řešeními, která dávají smysl ze všech hledisek. V tom je ta jeho genialita.
Odpovědět1 0
"trestat činnosti, které společnost soudí, že jsou pro ni špatné a podporovat ty dobré"
To ano, ale jak už jsem řekl, tohle se přeci děje už v tom, kolik platí za palivo a navíc je to spravedlivě i vzhledem k tomu, kolik ti lidé najedou. Povinné ručení je poplatek, který nezohledňuje téměř nic. Netrestá adekvátně. Když někdo bude jezdit jako prase, najede 40 tisíc km ročně se spotřebou 9 l/100km, tak může díky menšímu motoru platit méně než ten, kdo má třeba o 100 cm3 větší motor, který je ale sám o sobě úspornější, on při své klidné jízdě bude jezdit za 6 l/100km a najede třeba 8 tisíc km. Povinné ručení neřeší v podstatě nic a vůbec nemusí trestat toho, koho má. Tímhle přeci automaticky netrestáš toho, koho chceš trestat, ale naopak. Nějaká ta závislost mezi objemem a emisemi tam sice je, to nebudu popírat, ale neřeší podstatu (jízdní styl, skutečnou spotřebu a najeté km).
Tohle ale platba za palivo řeší výborně. Jezdíš agresivně? Máš vyšší spotřebu, vypouštíš vyšší emise, platíš více. Jezdíš více km? Spálil jsi více paliva, máš vyšší emise, platíš více. Máš SUV? Pak to více žere, vypouští více paliva a platíš více. Trestáš to, co chceš a máš trestat. Za další, děláš tu, jako by to SUV žralo litry navíc. Jasně, spotřeba je vyšší, ale co jsem tady jednou dělal průzkum, tak to nebylo až tak hrozné. Navíc dnes jsou spíše než SUV populárnější crossovery, které mají jen trochu vyšší stavbu, ale často pohon jedné nápravy, ne o tolik větší výšku... Např. běžná auta s 1.0 TSI berou cca 6,0 litru, SUV a corssovery lehce nad 6,4. Rozdíl do cca 8% (u menších Mazd to bylo ještě méně, jen kolem 3 %). Pokud vypouštím o 8 % vyšší emise, tak mi přijde celkem OK platit o 8 % více a ne nějaké vymyšlené číslo navíc, které vůbec nebude souviset s tím, jak jezdím a kolik jezdím. Nepřijde mi OK, abych zaplatil více jen kvůli tomu, že moje auto váží o pár kg navíc, když se snažím jezdit úsporně a méně a moje emise jsou třeba o 60 % nižší než u někoho jiného, kdo má jen lehčí auto.
To ano, ale jak už jsem řekl, tohle se přeci děje už v tom, kolik platí za palivo a navíc je to spravedlivě i vzhledem k tomu, kolik ti lidé najedou. Povinné ručení je poplatek, který nezohledňuje téměř nic. Netrestá adekvátně. Když někdo bude jezdit jako prase, najede 40 tisíc km ročně se spotřebou 9 l/100km, tak může díky menšímu motoru platit méně než ten, kdo má třeba o 100 cm3 větší motor, který je ale sám o sobě úspornější, on při své klidné jízdě bude jezdit za 6 l/100km a najede třeba 8 tisíc km. Povinné ručení neřeší v podstatě nic a vůbec nemusí trestat toho, koho má. Tímhle přeci automaticky netrestáš toho, koho chceš trestat, ale naopak. Nějaká ta závislost mezi objemem a emisemi tam sice je, to nebudu popírat, ale neřeší podstatu (jízdní styl, skutečnou spotřebu a najeté km).
Tohle ale platba za palivo řeší výborně. Jezdíš agresivně? Máš vyšší spotřebu, vypouštíš vyšší emise, platíš více. Jezdíš více km? Spálil jsi více paliva, máš vyšší emise, platíš více. Máš SUV? Pak to více žere, vypouští více paliva a platíš více. Trestáš to, co chceš a máš trestat. Za další, děláš tu, jako by to SUV žralo litry navíc. Jasně, spotřeba je vyšší, ale co jsem tady jednou dělal průzkum, tak to nebylo až tak hrozné. Navíc dnes jsou spíše než SUV populárnější crossovery, které mají jen trochu vyšší stavbu, ale často pohon jedné nápravy, ne o tolik větší výšku... Např. běžná auta s 1.0 TSI berou cca 6,0 litru, SUV a corssovery lehce nad 6,4. Rozdíl do cca 8% (u menších Mazd to bylo ještě méně, jen kolem 3 %). Pokud vypouštím o 8 % vyšší emise, tak mi přijde celkem OK platit o 8 % více a ne nějaké vymyšlené číslo navíc, které vůbec nebude souviset s tím, jak jezdím a kolik jezdím. Nepřijde mi OK, abych zaplatil více jen kvůli tomu, že moje auto váží o pár kg navíc, když se snažím jezdit úsporně a méně a moje emise jsou třeba o 60 % nižší než u někoho jiného, kdo má jen lehčí auto.
Odpovědět0 0
Tak tohle jsem teda nepochopil. Já snad někde říkám, že Twitter necenzuruje a nemaže? Nebo že se snad cenzura nezhoršuje? Vždyť tady na SHW jsem byl už stokrát pranýřován za to, že sociálním sítím vytýkám cenzuru, článků na toto téma jsem psal desítky (tak jaképak odtržení od reality?). Jen říkám, že zrovna v tomto případě zvolil tu lepší variantu. Smazal to Twitter? Nesmazal. Takže o co jde? Četl jsi vůbec, co jsem psal? Vždyť právě říkám, že místo toho mazání a cenzurování dle svých vlastních nálad (které jsem tu vytýkal už mnohokrát) nic takového neudělal a přilepil alternativní zdroje. Proč mi to vytýkáš a přehazuješ mi argument, který jsem také použil? Vždyť to nedává vůbec smysl! Hádat se s někým, kdo říká stejnou věc jako ty... to je přeci úplná pitomost.
BTW. na Facebooku je docela problém napsat i slovo Facebook (dokonce i aktualita napsána na základě jejich vlastní tiskové zprávy propagující nějakou jejich novou funkci je v polovině případů vyhodnocena jako nevyhovující).
BTW. na Facebooku je docela problém napsat i slovo Facebook (dokonce i aktualita napsána na základě jejich vlastní tiskové zprávy propagující nějakou jejich novou funkci je v polovině případů vyhodnocena jako nevyhovující).
Odpovědět2 0
No, pokud se příspěvky mažou, tak byste měl pravdu, že o "pravdě" rozhodují korporace. V tomto případě je to ale trochu jiné. Twitter k příspěvku přilepil vykřičník a doporučil alternativní zdroje ke studiu. Co je zkreslená informace, to už nechává spíše na uživateli. Upozorňuje však, že příspěvek odporuje faktům, které říkají jiné zdroje. Což mi osobně přijde asi jako ta nejschůdnější varianta. Nebylo by ideální mazat to podle toho, jak se komu zlíbí, a že to zrovna neodpovídá jeho názoru. Ponechat to bez povšimnutí, když jiné zdroje říkají něco jiného a vypadá to, že jde o lež, asi také není ideální. Ponechat to a říci, že to je lež bez důkazu, také nebude správné. Ponechat to a říci "hele, víme o tom, že jiné zdroje tvrdí jiné věci, prostudujte si to raději, tady jsou odkazy" mi přijde jako docela dobré řešení (nevím, zda nejlepší možné, ale z výše uvedených asi ano).
Odpovědět2 1
Stačí se podívat na malá auta. Třeba Peugeot 108 má 915 kg i s řidičem, tedy samotný vůz má 840 kg. Renault Twingo, 939 kg s řidičem, bez něj 864 kg. To je hooodně pod tunu.
"Dneska je "zelená" doba, tak to narazit na "zelené, úsporné auto". A klidně "stoprocentní podíl bio plastu, nic z ropy" a podobné kecy.." Paradoxně zrovna to Volvo, do kterého se tu navážíte, něco takového chce zavádět do své řady Polestar. Lněná vlákna, plasty z recyklovaných PET lahví, prvky interiéru z vysloužilých rybářských sítí...
"Dneska je "zelená" doba, tak to narazit na "zelené, úsporné auto". A klidně "stoprocentní podíl bio plastu, nic z ropy" a podobné kecy.." Paradoxně zrovna to Volvo, do kterého se tu navážíte, něco takového chce zavádět do své řady Polestar. Lněná vlákna, plasty z recyklovaných PET lahví, prvky interiéru z vysloužilých rybářských sítí...
Odpovědět0 0
Tady je zásadní otázkou, zda jsou auta opravdu těžká. Jsou? Osobně ten pocit nemám. Jasně, stejný model je výrazně těžší než kdysi, ale je také výrazně větší. I při stejné délce (což je dnes jiná třída) je auto dnes mnohdy širší a vyšší, má naprosto nesrovnatelnou výbavu, ale nepřijde mi, že by bylo zase až tak zásadně těžší (když jsem se teď díval např. na staré BMW5 vs nové BMW3, tak při stejné délce a podobně výkonném motoru to bylo cca 50 kg navíc pro nový model, který má ale brutálně více nejrůznější výbavy... a přesto je téměř stejně tak těžký - cožpak tady není vidět, že se tu dost hraje i na hmotnost?). A jsme také u toho, že velmi lehká konstrukce (a lehké materiály) obvykle nejsou příliš levné. Vždy je to o kompromisu.
Odpovědět0 0
"Teoreticky je tak nejlepší dělat těžká auta s malým motorem - při testech, kde se jezdí s lehkou nohou to bude mít nízkou spotřebu, vysoká hmotnost auta zvýší limit pro automobilku a ta pak splní limity."
Ale to přeci nemusí být pravda. Těžké auto totiž bude mít vyšší spotřebu i v testech, ze kterých se počítají ty emise. Takže sice vyšší hmotnost zvýší limit pro automobilku, ale současně vyšší hmotnost zvýší udávanou spotřebu, takže když se zvýší jedno, zvýší se i druhé a jsme na tomtéž. Nedává smysl dělat těžké auto pro to, aby se zvýšil limit, když tím současně zvýším průměrnou spotřebu. Každopádně jde o zajímavý námět pro zjištění, nakolik je tato závislost silná a zda skutečná spotřeba u vyšších hmotností roste stejně, rychleji nebo pomaleji jako ta papírová v závislosti na hmotnosti.
Proč by tam měl být rozdíl? No to je docela pochopitelné. Majitel SUV za vyšší hmotnost platí přeci už teď několikrát. To auto je dražší než běžné auto samo o sobě. To auto má také vyšší spotřebu. Takže přeci za svou vyšší spotřebu neustále platí pokaždé, když natankuje (cožpak není tohle to, co chceš, aby člověk platil za svou ekologickou stopu?). Navíc je to dokonce lineárně závislé na tom, kolik ujede (ta daň za hmotnost, kterou navrhuješ, je stejná, ať to auto ujede 1000 km nebo 40000 km ročně, což je opět docela nespravedlivé). Tak když už majitel SUV dvakrát platí za svou vyšší hmotnost a spotřebu, nechápu, proč by měl platit ještě jednou. Vždyť už zaplatil dvakrát.
Ale to přeci nemusí být pravda. Těžké auto totiž bude mít vyšší spotřebu i v testech, ze kterých se počítají ty emise. Takže sice vyšší hmotnost zvýší limit pro automobilku, ale současně vyšší hmotnost zvýší udávanou spotřebu, takže když se zvýší jedno, zvýší se i druhé a jsme na tomtéž. Nedává smysl dělat těžké auto pro to, aby se zvýšil limit, když tím současně zvýším průměrnou spotřebu. Každopádně jde o zajímavý námět pro zjištění, nakolik je tato závislost silná a zda skutečná spotřeba u vyšších hmotností roste stejně, rychleji nebo pomaleji jako ta papírová v závislosti na hmotnosti.
Proč by tam měl být rozdíl? No to je docela pochopitelné. Majitel SUV za vyšší hmotnost platí přeci už teď několikrát. To auto je dražší než běžné auto samo o sobě. To auto má také vyšší spotřebu. Takže přeci za svou vyšší spotřebu neustále platí pokaždé, když natankuje (cožpak není tohle to, co chceš, aby člověk platil za svou ekologickou stopu?). Navíc je to dokonce lineárně závislé na tom, kolik ujede (ta daň za hmotnost, kterou navrhuješ, je stejná, ať to auto ujede 1000 km nebo 40000 km ročně, což je opět docela nespravedlivé). Tak když už majitel SUV dvakrát platí za svou vyšší hmotnost a spotřebu, nechápu, proč by měl platit ještě jednou. Vždyť už zaplatil dvakrát.
Odpovědět0 0
"Co vytýkám politikům je to, že se tlačí nějaký program elektrifikace dopravy, který není v současné době a se současnými technologiemi proveditelný, aspoň v takovém rozsahu."
Toto jim vytýkám i já.
"Zato lehčí auto bude prostě úsporné vždy, bez ohledu na způsob použití."
No to bude. Ale nemá smysl vyžadovat, aby velké auto muselo vážit stejně jako to malé. Nechť jsou tlaky na všechny stejné. Ať se tlačí na snížení hmotnosti u malých aut stejně jako u těch velkých. Ale to nezajistíš jedním limitem, ale právě limitem, který se bude dynamicky vztahovat k velikosti vozu.
Toto jim vytýkám i já.
"Zato lehčí auto bude prostě úsporné vždy, bez ohledu na způsob použití."
No to bude. Ale nemá smysl vyžadovat, aby velké auto muselo vážit stejně jako to malé. Nechť jsou tlaky na všechny stejné. Ať se tlačí na snížení hmotnosti u malých aut stejně jako u těch velkých. Ale to nezajistíš jedním limitem, ale právě limitem, který se bude dynamicky vztahovat k velikosti vozu.
Odpovědět0 0
Tak to můžeme ty limity rovnou stanovit na 0g/km a přinutit všechny jezdit na kole a chodit pěšky, když ti tak jde o tu ekologii. Vždyť ti lidé za ta větší auta platí více peněz vždy, tak o co jde? Jestli Volvo splňuje limity a PSA ne, tak to ukazuje spíše to, že Volvo má na svou velikost velmi efektivní vozy, zatímco PSA nikoli. Ale proč by si zákazník nemohl koupit SUV? Když chce mít bezpečnější vůz s lepším výhledem a nechce s každým nákupem hrát tetris, tak jako "nazdar, máš smůlu", protože jsme znevýhodnili velká auta, která jsou drahá i bez znevýhodnění? Přestože to auto je na svou velikost velmi úsporné? Vždyť zákazník za větší auto platí při pořízení i při jeho provozu, tak proč ještě další "daň"? Za svůj neekologický přístup platí už tak větší DPH při nákupu dražšího vozu, na DPH a spotřební dani při jeho vyšší spotřebě... proč ještě jednou?
Navíc si uvědom, že high-end (velká auta) je ta oblast, která přináší vývoj do mainstreamu. Takže chceš omezit prodeje a zisky tam, kde ti vznikají ty technologie, které tu ekologii řeší. To mi opět nepřijde moc ekologické. Když budeš tlačit na vývoj malých aut, tak tam si nebudeš moci dovolit pokrokové technologie, protože je lidé v malých vozech nezaplatí. A když nebudou ty technologie ve velkých autech, nebudou pak ani v těch malých.
Vždyť si jen uvědom, jak to udělal třeba Musk s elektromobily. Elektromobily tu máme snad 130-140 let. Ale začali se vyvíjet ve velkém před 15 lety, kdy konečně někdo pochopil, že pro vývoj je potřeba tlačit nejprve v high-endu, kde to lidé zaplatí a pak to až protlačit do mainstreamu.
Nech zákazníka rozhodnout se, jaké auto chce a tlač na všechny stejně, ať vyrábí úsporná auta. Fakt nerozumím tomu, proč by se výrobce velkých aut měl snažit srazit spotřebu svých aut třeba na 6 litrů stejně jako ten, kdo vyrábí malé vozy (tedy na něj vůbec netlačit a nechat ho lenošit). Mě přijde naopak logické, aby se vyvíjel stejný tlak na všechny. Ať velké auto žere třeba 7, střední 6, malé 5. Ale nerozumím tomu, proč by všechna měla žrát 5. Proč by všichni měli být uniformní a jezdit v maličkých krabičkách.
Navíc si uvědom, že high-end (velká auta) je ta oblast, která přináší vývoj do mainstreamu. Takže chceš omezit prodeje a zisky tam, kde ti vznikají ty technologie, které tu ekologii řeší. To mi opět nepřijde moc ekologické. Když budeš tlačit na vývoj malých aut, tak tam si nebudeš moci dovolit pokrokové technologie, protože je lidé v malých vozech nezaplatí. A když nebudou ty technologie ve velkých autech, nebudou pak ani v těch malých.
Vždyť si jen uvědom, jak to udělal třeba Musk s elektromobily. Elektromobily tu máme snad 130-140 let. Ale začali se vyvíjet ve velkém před 15 lety, kdy konečně někdo pochopil, že pro vývoj je potřeba tlačit nejprve v high-endu, kde to lidé zaplatí a pak to až protlačit do mainstreamu.
Nech zákazníka rozhodnout se, jaké auto chce a tlač na všechny stejně, ať vyrábí úsporná auta. Fakt nerozumím tomu, proč by se výrobce velkých aut měl snažit srazit spotřebu svých aut třeba na 6 litrů stejně jako ten, kdo vyrábí malé vozy (tedy na něj vůbec netlačit a nechat ho lenošit). Mě přijde naopak logické, aby se vyvíjel stejný tlak na všechny. Ať velké auto žere třeba 7, střední 6, malé 5. Ale nerozumím tomu, proč by všechna měla žrát 5. Proč by všichni měli být uniformní a jezdit v maličkých krabičkách.
Odpovědět0 0
Ale proč je to blbost? Proč by automobilka, která prodává větší auta, měla mít stejné limity jako ta, která prodává především ty menší? Resp. to můžeme položit jinak, proč by všechny automobilky měly být tlačeny k tomu, že mají vyrábět jen malá auta? Co když zákazník chce velké? Vždyť ty limity tlačí na to, aby ta malá, ale i ta velká auta byla v rámci svých možností co nejúspornější. Proč bychom měli omezovat svobody a nutit zákazníky jezdit jen v malých autech? Není lepší jim dát aspoň trochu na výběr, když už tedy nehledě na hmotnost to auto musí být úsporné? Když nastavíš jeden limit, tak malá auta nebudeš nutit být úsporná, ale velká ano (resp. velká úplně zrušíš)... a to mi nepřijde správné. Proč by si rodina nemohla koupit velké auto a musela jezdit v malém, když kvůli tomu, co navrhuješ, nikdo nebude vyrábět velká auta? To si má koupit dvě auta? To mi nepřijde moc ekologické. Pokud si cením bezpečnosti, proč bych musel jezdit v malém autě? Pokud mám problémy s vystupováním a nastupováním, proč bych si nemohl koupit vyšší auto (a tedy těžší a s vyšší spotřebou)?
Odpovědět0 0
Proč zrovna průser? Pokud ta automobilka prodá více těchto konkrétních aut s vysokou spotřebou, tak se zvýší průměr a ačkoli máš pravdu, že se to nemusí dotknout ceny právě tohoto konkrétního modelu, je dost pravděpodobné, že dotkne. Automobilka chce spíše prodávat ty vozy, které mají nízké emise, aby se ten průměr snížil a nemusela platit pokuty. Nedává moc smysl ty pokuty promítat do cen úsporných modelů a podporovat ty neúsporné, aby se platilo ještě více na pokutách.
Je to ale vázané i na hmotnost. Čím vyšší je průměrná hmotnost prodaných vozů automobilky, tím vyšší je také hranice, při které začne platit pokutu.
Je to ale vázané i na hmotnost. Čím vyšší je průměrná hmotnost prodaných vozů automobilky, tím vyšší je také hranice, při které začne platit pokutu.
Odpovědět0 0
Co se týče nesmyslných limitů, zde souhlasím. Dále bych si ale dovolil trochu oponovat. Co se týče hmotnosti, tak to musí být trochu vázané na hmotnost. Nemůžeš mít stejný limit pro velké auto jako pro malé. Jasně, vazba na hmotnost trochu sníží tlak na nižší hmotnost, ale zas to nemůžeš přehnat, protože když to budeš chtít mít lehké, tak to budeš mít zase drahé a vlastně způsobíš přesně tentýž problém nekonkurenceschopnosti, který vytýkáš politikům. Jen bys ho způsobil z jiné strany.
Pokud jde o aerodynamiku, tak na ní se, myslím, pracuje hodně. Mercedes má u některých svých sedanů Cd=0,22, moderní elektrická SUV mají pod 0,3, některá už okolo 0,26 a 0,27, což jsou hodnoty, které nemá leckterý velmi aerodynamický sedan a je to téměř na úrovni nejaerodynamičtějších elektromobilů (Tesly, Priusy,... mají 0,24-0,25).
Pokud jde o aerodynamiku, tak na ní se, myslím, pracuje hodně. Mercedes má u některých svých sedanů Cd=0,22, moderní elektrická SUV mají pod 0,3, některá už okolo 0,26 a 0,27, což jsou hodnoty, které nemá leckterý velmi aerodynamický sedan a je to téměř na úrovni nejaerodynamičtějších elektromobilů (Tesly, Priusy,... mají 0,24-0,25).
Odpovědět0 0
Aut tebou navrhované koncepce ale pár existuje. Rozhodně není pravda, že to nikdo nevyvíjí, ale příliš časté to není (spíše je takových vozů čím dál méně). Takto fungoval BMW i3 REX, Fisker Karma, v některých režimech Opel Ampera / Chevrolet Volt, toto vše už dnes neexistuje. Dále takto pracují hybridní taxíky v Londýně (LEVC TX), dneska takto může fungovat např. hybridní Honda CR-V (opět v některých režimech).
Odpovědět0 0
Ale co je potom ta správná ulička?
Spalovací motor má problém v ropě, která se těží čím dál tím složitěji (zdravíme ropné písky). Další potíž je v tom, že spalovací motor smrdí v místě spotřeby, tedy emise vypouští především v městech a přímo ovlivňuje životní prostředí tam, kde je nejvíce lidí. Při rozjezdech ve městech největší spotřeba, největší emise. Také se ve městech nejčastěji brzdí, takže tu máme i nebezpečné částice z brzdových obložení (elektromobil brzdí především motorem a ještě si přitom vyrábí "palivo"). I při 100% efektivitě motoru by běžné auto stále žralo cca 1,5-2 l/100km.
Vodíkové auto. I to je elektromobilem a má stejnou baterku (sice mnohem menší, ale má). Výroba vodíku je zatím dosti neekologická, ale stejně jako u baterek, i zde dochází k překotnému vývoji a jeho výroba může být v budoucnu mnohem ekologičtější než dnes. Skladování vodíku je však problém stejně jako je problém u skladování energie v baterkách. Osobně mi vodíkové auto nepřijde být ideální, protože místo jednoho blbě skladovatelného paliva (elektřina) skladuje blbě skladovatelná paliva rovnou dvě (elektřinu a vodík). Dokonce i ta infrastruktura vodíkovým autům chybí stejně jako u elektromobilů. Výhodou je rychlejší tankování.
I elektromobil má pochopitelně také obrovské množství nevýhod (velké těžké drahé neekologické baterky, které se dlouho nabíjí,...). Ale nějak mi nepřijde, že by jedna z těchto koncepcí byla nějak zásadně lepší než ta druhá. Otázkou však především je, která z těchto koncepcí má nejlepší potenciál do budoucna (tady hovořím o horizontu půlky století, ne příštího roku). A zde bych to, ač nerad, viděl právě na ten elektromobil.
Prozatím bych největší smysl viděl v plug-in hybridech. Ty nemají omezení elektromobilů, pokud jde o dojezd, tlačí na vývoj baterek i infrastruktury, ale nejsou na nich kriticky závislé, baterky jsou pětinové proti EV, takže mnohem menší zátěž životního prostředí, ve městě to odstraňuje nevýhody spalovacích aut, mimo město nevýhody EV...
Spalovací motor má problém v ropě, která se těží čím dál tím složitěji (zdravíme ropné písky). Další potíž je v tom, že spalovací motor smrdí v místě spotřeby, tedy emise vypouští především v městech a přímo ovlivňuje životní prostředí tam, kde je nejvíce lidí. Při rozjezdech ve městech největší spotřeba, největší emise. Také se ve městech nejčastěji brzdí, takže tu máme i nebezpečné částice z brzdových obložení (elektromobil brzdí především motorem a ještě si přitom vyrábí "palivo"). I při 100% efektivitě motoru by běžné auto stále žralo cca 1,5-2 l/100km.
Vodíkové auto. I to je elektromobilem a má stejnou baterku (sice mnohem menší, ale má). Výroba vodíku je zatím dosti neekologická, ale stejně jako u baterek, i zde dochází k překotnému vývoji a jeho výroba může být v budoucnu mnohem ekologičtější než dnes. Skladování vodíku je však problém stejně jako je problém u skladování energie v baterkách. Osobně mi vodíkové auto nepřijde být ideální, protože místo jednoho blbě skladovatelného paliva (elektřina) skladuje blbě skladovatelná paliva rovnou dvě (elektřinu a vodík). Dokonce i ta infrastruktura vodíkovým autům chybí stejně jako u elektromobilů. Výhodou je rychlejší tankování.
I elektromobil má pochopitelně také obrovské množství nevýhod (velké těžké drahé neekologické baterky, které se dlouho nabíjí,...). Ale nějak mi nepřijde, že by jedna z těchto koncepcí byla nějak zásadně lepší než ta druhá. Otázkou však především je, která z těchto koncepcí má nejlepší potenciál do budoucna (tady hovořím o horizontu půlky století, ne příštího roku). A zde bych to, ač nerad, viděl právě na ten elektromobil.
Prozatím bych největší smysl viděl v plug-in hybridech. Ty nemají omezení elektromobilů, pokud jde o dojezd, tlačí na vývoj baterek i infrastruktury, ale nejsou na nich kriticky závislé, baterky jsou pětinové proti EV, takže mnohem menší zátěž životního prostředí, ve městě to odstraňuje nevýhody spalovacích aut, mimo město nevýhody EV...
Odpovědět0 0
Jasně, recyklace rozhodně není 100%. Ale stále ta recyklace způsobí alespoň to, že 100 % materiálů pro nové akumulátory (nebo obecně cokoli) netěžíme od začátku a toto množství snižujeme. A vyvíjíme pořád lepší a lepší metody recyklace. Je faktem, že dnešní metody recyklace za moc nestojí, a proto se téměř neprovádí.
Co se týče kobaltu, tak je to pořád totéž. Baterie s dnešními technologiemi by byly pro plnou elektromobilitu neúnosné. To by prostě nešlo a v tomhle s tebou souhlasím. Ale faktem také je, že vývoj baterií směřuje ke snížení jeho zastoupení a třeba Tesla už dnes ve svých autech má baterky, které mají čtvrtinové množství kobaltu proti ostatním. Věřím tomu, že ostatní za pár let také přijdou na to, jak dosáhnout něčeho podobného. Tesla dokonce hovoří o tom, že má bezkobaltové baterie. Kdy (ale také zda vůbec) se je podaří nasadit do skutečné výroby, to je také otázkou, na kterou by asi každý rád znal odpověď. Každopádně ty články, které mají výrazně menší množství kobaltu, existují už dnes. Nyní je to i o tom to doladit tak, aby se to dalo komerčně nasadit.
Jiní také vyvíjejí baterie na úplně jiných principech. Je naprosto jasné, že drtivá většina průlomových baterií se nikdy nedostane na světlo světa, ale na druhou stranu věřím tomu, že se ty zkušenosti zúročí v těch několika málo, které se na ten trh dostanou.
Co se týče kobaltu, tak je to pořád totéž. Baterie s dnešními technologiemi by byly pro plnou elektromobilitu neúnosné. To by prostě nešlo a v tomhle s tebou souhlasím. Ale faktem také je, že vývoj baterií směřuje ke snížení jeho zastoupení a třeba Tesla už dnes ve svých autech má baterky, které mají čtvrtinové množství kobaltu proti ostatním. Věřím tomu, že ostatní za pár let také přijdou na to, jak dosáhnout něčeho podobného. Tesla dokonce hovoří o tom, že má bezkobaltové baterie. Kdy (ale také zda vůbec) se je podaří nasadit do skutečné výroby, to je také otázkou, na kterou by asi každý rád znal odpověď. Každopádně ty články, které mají výrazně menší množství kobaltu, existují už dnes. Nyní je to i o tom to doladit tak, aby se to dalo komerčně nasadit.
Jiní také vyvíjejí baterie na úplně jiných principech. Je naprosto jasné, že drtivá většina průlomových baterií se nikdy nedostane na světlo světa, ale na druhou stranu věřím tomu, že se ty zkušenosti zúročí v těch několika málo, které se na ten trh dostanou.
Odpovědět0 0
"není dostatek surovin ani výrobu takového množství baterií, jaké bude automobilový průmysl v blízké budoucnosti potřebovat"
Jaký je to ale přesně problém? Když nevyrobím EV, stane se něco tak zásadního? Nebudeme si moci dovolit EV, které nechceme... Sekundárně nám asi zdraží akumulátory jinde, nicméně pokud se nepřeženou dotace na EV, tak to půjde ruku v ruce. Zájem bude růst s tím, jak budou EV lepší a levnější, jenže jejich cena bude zase spojena s dostupností materiálů... Takže v nezkřiveném prostředí by se nemělo stát, že bychom vyčerpávali materiály, byli na hraně dostupnosti a zároveň měli cenově přístupné elektromobily, které bude chtít každý. Protože pokud nebudou materiály, cena EV nebude nízká, a tedy i zájem bude malý. Zájem bude velký, pokud EV bude levný, ale to také znamená, že budou materiály... Jsou to spojené nádoby. Teď je to jen o tom, aby se to rozšiřovalo přirozeně, což se bohužel neděje. Ale i tak. I když se to bude prosazovat, co tak zásadního se stane, když ty materiály nebudeme mít? Plány politiků se nesplní.
"recyklace Li-ion baterií není zrovna nejekologičtější záležitostí, nemluvě o tom, že, pokud vím, se zatím nikde neprovádí v opravdu průmyslovém měřítku"
Ano. Jenže kvůli tomu, že je recyklace dnes tak problematická, tak se tlačí spíše na upcycling a její odložení do budoucna.
Jaký je to ale přesně problém? Když nevyrobím EV, stane se něco tak zásadního? Nebudeme si moci dovolit EV, které nechceme... Sekundárně nám asi zdraží akumulátory jinde, nicméně pokud se nepřeženou dotace na EV, tak to půjde ruku v ruce. Zájem bude růst s tím, jak budou EV lepší a levnější, jenže jejich cena bude zase spojena s dostupností materiálů... Takže v nezkřiveném prostředí by se nemělo stát, že bychom vyčerpávali materiály, byli na hraně dostupnosti a zároveň měli cenově přístupné elektromobily, které bude chtít každý. Protože pokud nebudou materiály, cena EV nebude nízká, a tedy i zájem bude malý. Zájem bude velký, pokud EV bude levný, ale to také znamená, že budou materiály... Jsou to spojené nádoby. Teď je to jen o tom, aby se to rozšiřovalo přirozeně, což se bohužel neděje. Ale i tak. I když se to bude prosazovat, co tak zásadního se stane, když ty materiály nebudeme mít? Plány politiků se nesplní.
"recyklace Li-ion baterií není zrovna nejekologičtější záležitostí, nemluvě o tom, že, pokud vím, se zatím nikde neprovádí v opravdu průmyslovém měřítku"
Ano. Jenže kvůli tomu, že je recyklace dnes tak problematická, tak se tlačí spíše na upcycling a její odložení do budoucna.
Odpovědět1 0
"měly tvořit elektroauta významnou část nově prodaných aut už za pár let"
Tady nikdo nerozporuje, že takhle je tlačit nedává smysl. Ta technologie na to zatím není připravená. Jenže, co je neoddiskutovatelným faktem, je to, že i přes násilné tlačení té plné elektromobilitě prostě bude trvat velmi velmi velmi dlouho, než nastane. Na co zase narážím já, je např. to, že Norsko, ačkoli elektroauta protlačuje velmi silně už 10 let a nyní tam tvoří nadpoloviční většinu trhu s novými auty, ani zdaleka nemají nadpoloviční zastoupení ve vozovém parku. Přestože je každé druhé nové auto elektrické, ve skutečnosti mají po 10 letech brutálního tlačení ve vozovém parku jen 8% zastoupení.
U nás, pokud bys chtěl vyměnit těch 6 milionů aut, tak i kdybys ročně prodával těch téměř 300 tisíc nových aut (která se u nás ročně prodají) v elektrice, tak ti to zabere minimálně 25-30 let. A jistě uznáš, že 300 tisíc EV ročně tu neprodáme, ani kdybychom totálně zakázali prodej všech spalovacích aut, nějakým zázrakem snížili jejich cenu na úroveň těch spalovacích, nějakým zázrakem tu měli dostatečnou infrastrukturu pro ně a nějakým zázrakem by se vyřešily všechny jejich technologické problémy. Takže ono není nemožné jen je vyrobit. Ono i kdybychom to nakrásně dokázali (což nelze), je nemožné je v takovém počtu dnes i prodat. Prostě problém, který v podstatě nemá moc jak nastat. Pokud se zakáže prodej, věř tomu, že se všichni budou snažit si co nejdéle podržet spalovací auto do doby, než pro ně nebude EV výhodnější. A to potrvá ještě hodně hodně hodně dlouho. Ono i státy, které zakazují prodej spalovacích aut, nezakazují jejich provoz. Kdyby to Norsko např. v roce 2025 udělalo současně se zákazem prodeje, znamenalo by to, že by asi 85-88% aut najednou nesmělo na silnice. A to prostě nenastane.
"To že by ty atomové elektrárny mohly z velké části ještě 20 let fungovat (což by bylo nakonec mnohem ekologičtější, než je teď zavírat), to nikdo neřeší."
S tím naprosto souhlasím.
Tady nikdo nerozporuje, že takhle je tlačit nedává smysl. Ta technologie na to zatím není připravená. Jenže, co je neoddiskutovatelným faktem, je to, že i přes násilné tlačení té plné elektromobilitě prostě bude trvat velmi velmi velmi dlouho, než nastane. Na co zase narážím já, je např. to, že Norsko, ačkoli elektroauta protlačuje velmi silně už 10 let a nyní tam tvoří nadpoloviční většinu trhu s novými auty, ani zdaleka nemají nadpoloviční zastoupení ve vozovém parku. Přestože je každé druhé nové auto elektrické, ve skutečnosti mají po 10 letech brutálního tlačení ve vozovém parku jen 8% zastoupení.
U nás, pokud bys chtěl vyměnit těch 6 milionů aut, tak i kdybys ročně prodával těch téměř 300 tisíc nových aut (která se u nás ročně prodají) v elektrice, tak ti to zabere minimálně 25-30 let. A jistě uznáš, že 300 tisíc EV ročně tu neprodáme, ani kdybychom totálně zakázali prodej všech spalovacích aut, nějakým zázrakem snížili jejich cenu na úroveň těch spalovacích, nějakým zázrakem tu měli dostatečnou infrastrukturu pro ně a nějakým zázrakem by se vyřešily všechny jejich technologické problémy. Takže ono není nemožné jen je vyrobit. Ono i kdybychom to nakrásně dokázali (což nelze), je nemožné je v takovém počtu dnes i prodat. Prostě problém, který v podstatě nemá moc jak nastat. Pokud se zakáže prodej, věř tomu, že se všichni budou snažit si co nejdéle podržet spalovací auto do doby, než pro ně nebude EV výhodnější. A to potrvá ještě hodně hodně hodně dlouho. Ono i státy, které zakazují prodej spalovacích aut, nezakazují jejich provoz. Kdyby to Norsko např. v roce 2025 udělalo současně se zákazem prodeje, znamenalo by to, že by asi 85-88% aut najednou nesmělo na silnice. A to prostě nenastane.
"To že by ty atomové elektrárny mohly z velké části ještě 20 let fungovat (což by bylo nakonec mnohem ekologičtější, než je teď zavírat), to nikdo neřeší."
S tím naprosto souhlasím.
Odpovědět3 0
Mně přijde, že ty elektromobily, které už dosluhující akumulátory mají, se tu po silnicích dávno prohání a ty vysloužilé akumulátory už do oběhu dodávají nějaký ten pátek. Takže za 10-15 let už mohou začít svůj třetí život (v nových baterkách pro EV). Ostatně už i v těch solárních farmách se ty vysloužilé akumulátory používají nějaký ten pátek, takže nejde o něco, co možná bude, ale o něco, co už se nějaký ten rok používá.
Stále je to ale pořád o tom samém a stále na jeden drobňoučký detail zapomínáš i ty. Ty víš, jak budou vypadat baterky za těch 20 let? Já tedy nejsem na 100 % přesvědčen o tom, že za 20 let budou baterky v EV založeny na lithiu v takové míře jako dnes. Neříkám, že nebudou. Pravděpodobně drtivá většina stále bude, ale netvrdil bych kategoricky, že to bude lithium-only. Jen tak namátkou, Mercedes má už dnes funkční organické akumulátory. Sám však tvrdí, že mu to potrvá 15 let, než se dostanou do prvních aut. I kdyby se to nepodařilo (což se dle mého názoru za 15 let nepodaří) a bude mu to trvat déle, tak tu možná za 20-25 let ty akumulátory budou, když existují a fungují už dnes. Za 20-25 let tu ještě zdaleka nebude plná elektromobilita, k tomu se bude blížit tak Norsko, tam by mohli být tak na 70-85 %.
Stále je to ale pořád o tom samém a stále na jeden drobňoučký detail zapomínáš i ty. Ty víš, jak budou vypadat baterky za těch 20 let? Já tedy nejsem na 100 % přesvědčen o tom, že za 20 let budou baterky v EV založeny na lithiu v takové míře jako dnes. Neříkám, že nebudou. Pravděpodobně drtivá většina stále bude, ale netvrdil bych kategoricky, že to bude lithium-only. Jen tak namátkou, Mercedes má už dnes funkční organické akumulátory. Sám však tvrdí, že mu to potrvá 15 let, než se dostanou do prvních aut. I kdyby se to nepodařilo (což se dle mého názoru za 15 let nepodaří) a bude mu to trvat déle, tak tu možná za 20-25 let ty akumulátory budou, když existují a fungují už dnes. Za 20-25 let tu ještě zdaleka nebude plná elektromobilita, k tomu se bude blížit tak Norsko, tam by mohli být tak na 70-85 %.
Odpovědět1 1
"použitím vyřazených baterií ten problém jen posunete o několik let dopředu"
A nejde právě o to? Hodně to zjednoduším, dejme tomu životnost baterky bude na 10 let, ale snad z toho vyjde najevo podstata. Během 100 let bychom normálně vyrobili 10 baterek pro EV a 10 baterek pro úložiště (pro každé na 10 let). To je za 100 let 20 baterek, které by se vždy po 10 letech zrecyklovaly (každý 10 let recykluješ 2 baterky, jednu z EV, jednu z úložiště). Nyní ale vyrobíš jen 10 baterek pro EV, které o 10 let později využiješ pro úložiště (odmyslím teď to první desetiletí). Pro EV vyrábíš stále stejné množství baterek, pro úložiště nevyrábíš nic, jen využiješ již vyrobené. Vyrobit a zrecyklovat zhruba polovinu baterek je podle mého názoru velmi slušné snížení ekologického dopadu.
Za druhé, odložení recyklace baterky o 10 let také znamená, že se může recyklovat o 10 let modernějšími recyklačními metodami, které v posledních letech zažívají dramatický vývoj. Stále to nebude superzelené, ale je dost dobře možné, že za 10 let budeme trochu chytřejší a budeme lépe vědět, jak s nimi nakládat. Možná nebudeme, možná budeme. Velmi pravděpodobné je ale to, že za 10 let ty recyklační metody nebudou horší než dnes. Jasně, že ta samotná repase, aby se to dalo použít, si něco vezme, ale asi to bude ekologicky méně náročné než výroba nové baterky.
"když si najdete jaké emise produkuje francie která je převážně jaderná a kolik zelené německo zjistíte že francie produkuje mnohem opravdu mnohem méně co2 atd míň než eco německo právě kvůli tomu jádru"
Tady je někdo proti jádru?
A nejde právě o to? Hodně to zjednoduším, dejme tomu životnost baterky bude na 10 let, ale snad z toho vyjde najevo podstata. Během 100 let bychom normálně vyrobili 10 baterek pro EV a 10 baterek pro úložiště (pro každé na 10 let). To je za 100 let 20 baterek, které by se vždy po 10 letech zrecyklovaly (každý 10 let recykluješ 2 baterky, jednu z EV, jednu z úložiště). Nyní ale vyrobíš jen 10 baterek pro EV, které o 10 let později využiješ pro úložiště (odmyslím teď to první desetiletí). Pro EV vyrábíš stále stejné množství baterek, pro úložiště nevyrábíš nic, jen využiješ již vyrobené. Vyrobit a zrecyklovat zhruba polovinu baterek je podle mého názoru velmi slušné snížení ekologického dopadu.
Za druhé, odložení recyklace baterky o 10 let také znamená, že se může recyklovat o 10 let modernějšími recyklačními metodami, které v posledních letech zažívají dramatický vývoj. Stále to nebude superzelené, ale je dost dobře možné, že za 10 let budeme trochu chytřejší a budeme lépe vědět, jak s nimi nakládat. Možná nebudeme, možná budeme. Velmi pravděpodobné je ale to, že za 10 let ty recyklační metody nebudou horší než dnes. Jasně, že ta samotná repase, aby se to dalo použít, si něco vezme, ale asi to bude ekologicky méně náročné než výroba nové baterky.
"když si najdete jaké emise produkuje francie která je převážně jaderná a kolik zelené německo zjistíte že francie produkuje mnohem opravdu mnohem méně co2 atd míň než eco německo právě kvůli tomu jádru"
Tady je někdo proti jádru?
Odpovědět1 0
No vždyť přeci o tom mluví, sám mu to potvrzuješ. Šmucler to např. v rozhovoru komentoval, myslím, tak, že jde především o lidi, kteří místo toho, aby kvůli svému zdravotnímu stavu umřeli v září, umřou už v dubnu. To samozřejmě neznamená, že nejde o vážnou situaci.
Odpovědět1 0
Tak tomu nerozumím. Zákon o zachování energie se ti snažím nenápadně podsunout už asi pět příspěvků a teď mi jím začneš argumentovat ty? Znovu říkám, článek říká, že panely mají 9,1% účinnost. Jaká energie v jaké formě jde jak a kam dále, to nevím. Ale co vím, je to, že pokud nějakou energii odebereš (nikdo neřekl, že "zmizí"), tak by jí mělo na základě zákona o zachování energie (o kterém sám mluvíš) zbýt méně, ne? To, jestli je zbytek teplo, světlo, jak moc se odráží, to nevím. Ale jednoznačně ze 100 % něco odebíráš ve formě elektrické energie. Nebo chceš říci, že si vygeneruješ elektřinu, tu odebereš a ještě ti zůstane stejné množství světla a tepla? Snad nechceš říct, že tam můžeš strčit těch panelů 1000, první s 9,1% účinností vygeneruje elektrickou energii a zbude ti stejné množství světla a na druhém panelu celý proces zopakuješ se stejnou účinností a stejným ziskem.
"znovu opakuji komerční nasazení jsi sem cpal ty"
Ne, necpal. Komerční nasazení tu cpeš pořád jen ty. Já tady pořád jako kolovrátek opakuji, že TYHLE panely nikomu na barák nestrkám, nestrkají to ani autoři. Jediný, kdo se vzteká, že je má mít na baráku, protože si je tam sám cpe, jsi TY.
Zkusím to znova. TYHLE panely jsou součástí vývoje. TYHLE panely ukazují, že se perovskity dají vyrobit i ekologičtěji. Nikdo TYHLE panely nedává do prodeje. Nikdo TYHLE panely ani nechce prodávat. Nikdy TYHLE panely ani nechce dávat na barák a tobě už vůbec ne. Jediné, co jsem řekl, je to, že TYHLE panely slouží k prošlapávání nových cest a získávání zkušeností, abychom v budoucnosti mohli mít panely JINÉ, které mohou mít lepší vlastnosti než TYHLE a být schopné komerčního nasazení s dobrým poměrem ceny, výkonu ekologického dopadu a dalších vlastností. Ale bychom ty JINÉ smysluplné panely mohli mít, potřebujeme získat zkušenosti a tedy vyvinout např. TYHLE. Samy z nebe ty JINÉ komerčně smysluplné panely z nebe nespadnou. Nikdo ti TYHLE panely necpe na barák. Leda ty sám. TYHLE panely jen ukazují cestu, kudy se mohou lidé zkusit vydat.
"znovu opakuji komerční nasazení jsi sem cpal ty"
Ne, necpal. Komerční nasazení tu cpeš pořád jen ty. Já tady pořád jako kolovrátek opakuji, že TYHLE panely nikomu na barák nestrkám, nestrkají to ani autoři. Jediný, kdo se vzteká, že je má mít na baráku, protože si je tam sám cpe, jsi TY.
Zkusím to znova. TYHLE panely jsou součástí vývoje. TYHLE panely ukazují, že se perovskity dají vyrobit i ekologičtěji. Nikdo TYHLE panely nedává do prodeje. Nikdo TYHLE panely ani nechce prodávat. Nikdy TYHLE panely ani nechce dávat na barák a tobě už vůbec ne. Jediné, co jsem řekl, je to, že TYHLE panely slouží k prošlapávání nových cest a získávání zkušeností, abychom v budoucnosti mohli mít panely JINÉ, které mohou mít lepší vlastnosti než TYHLE a být schopné komerčního nasazení s dobrým poměrem ceny, výkonu ekologického dopadu a dalších vlastností. Ale bychom ty JINÉ smysluplné panely mohli mít, potřebujeme získat zkušenosti a tedy vyvinout např. TYHLE. Samy z nebe ty JINÉ komerčně smysluplné panely z nebe nespadnou. Nikdo ti TYHLE panely necpe na barák. Leda ty sám. TYHLE panely jen ukazují cestu, kudy se mohou lidé zkusit vydat.
Odpovědět0 0
No pozor, to je ale velký rozdíl, kde je to číslo uvedeno. Je rozdíl, když uvedeš číslo v lukrativní kolonce nebo v kolonce, kde to má všechny náznaky bubliny. To pak může o budoucnosti firmy napovědět úplně něco jiného. Nvidia prostě řekla, že bublinový trh je výrazně menší, než ve skutečnosti byl. Budila tak zdání, že je silnější a odolnější vůči bublině, než ve skutečnosti byla. A to není až tak nevinná lež bez dopadu.
Odpovědět5 0
Já nevím, kolik se čeho přemění na co. Celý článek jsem nekupoval a nečetl. Odpovím však otázkou. Ať už je to číslo jakékoli, když z energie ubereš energii (kterou konvertuješ na elektřinu), nebude té výsledné energie (ať už je to teplo, světlo nebo cokoli) méně, než kdyby tam bylo běžné sklo? Nebo snad odebráním energie budu odrážet více, propouštět více, zahřívat více, svítit více? Já nevím, kolik které energie bude, ale co vím, že když odeberu 10 % z ní, tak by na výstupu mělo být o 10 % méně, ať už je poměr těchto výstupů jakýkoli.
"no nevím kdo se tu vzteká a cpe to na každý barák/střechu"
Neumíš číst. Jediný, kdo to tu cpe na každý barák, jsi ty. Vztekáš se sám kvůli sobě. Několikrát jsem řekl, že to není řešení pro 100% energie, není to řešení pro každého a pro všechny. Tak už z toho přestaň dělat něco, co to není a být nemá. A už vůbec ne něco, co jsem nikdy neřekl.
"to myslíš vážně, že na změření základních parametrů a jejich publikaci jsou třeba roky testů?"
Ale vždyť ty účinnosti zveřejněny byly. Znovu ti říkám, že tohle je jen oznámení výsledků nějakého výzkumu. Tohle není výsledný produkt, který se má komercializovat. Vůbec nevíš, jak funguje věda. Prezentuješ výsledky zkoumání, ale to neznamená, že máš produkt, který má jít do prodeje. Vždyť když zveřejnili první perovskity před pár lety, účinnost byla pouhá 4 %. Cpal to snad někdo na baráky? Uvažoval někdo vůbec o tom, že to dá do prodeje? Nikdo! Možná tak ty. Ale zveřejnili výsledky a upozornili svět "Hele, objevili jsme, že se světlo dá převádět na elektřinu i takhle". A tak se svět začal zajímat o pervoskity a snažil se přijít na to, jak odstranit problémy, na které upozornil první tým. Kdyby měl ten tým čekat, než sám vyvine perovskity do komerční podoby, tak ten článek vydá za 30 let a dodnes by kromě pěti lidí na planetě nikdo nevěděl, že se to dá k tomuto účelu využít a asi by to nikdo nezkoumal a nesnažil se přijít na to, jak obejít problémy, které byly zveřejněny. Vždyť to by brutálně zpomalilo vývoj, kdyby nikdo neměl upozorňovat na to, co objevil a měl by to zveřejnit, až když má komerční produkt.
Znovu opakuji, jde o oznámení výsledků vývoje. Ale vůbec nikdo, NIKDO, to nikomu necpe na barák a nejde s tím na trh. Nikdo! Vždyť i v tom samotném článku je "This work paves the way for more efficient and stable lead-free perovskite solar cells." Přeložím: "Tato práce připravuje cestu pro efektivnější a stabilnější perovskitové solární buňky bez olova." Připravuje, oznamuje, že tady je cesta, kterou se může vydat další výzkum, aby vymysleli něco, co ty hodnoty, které chceš, bude mít lepší než dnes. Ty patrně v tom článku budou, nevím. Ale nikdo, opakuji NIKDO, to NIKOMU dnes necpe na barák. Ani autoři, ani já, jedině tak ty. Nikdo jiný. Tak mi konečně přestaň vyčítat něco, co paradoxně tvrdíš ty, ale ne já. Vždyť to nedává smysl.
"no nevím kdo se tu vzteká a cpe to na každý barák/střechu"
Neumíš číst. Jediný, kdo to tu cpe na každý barák, jsi ty. Vztekáš se sám kvůli sobě. Několikrát jsem řekl, že to není řešení pro 100% energie, není to řešení pro každého a pro všechny. Tak už z toho přestaň dělat něco, co to není a být nemá. A už vůbec ne něco, co jsem nikdy neřekl.
"to myslíš vážně, že na změření základních parametrů a jejich publikaci jsou třeba roky testů?"
Ale vždyť ty účinnosti zveřejněny byly. Znovu ti říkám, že tohle je jen oznámení výsledků nějakého výzkumu. Tohle není výsledný produkt, který se má komercializovat. Vůbec nevíš, jak funguje věda. Prezentuješ výsledky zkoumání, ale to neznamená, že máš produkt, který má jít do prodeje. Vždyť když zveřejnili první perovskity před pár lety, účinnost byla pouhá 4 %. Cpal to snad někdo na baráky? Uvažoval někdo vůbec o tom, že to dá do prodeje? Nikdo! Možná tak ty. Ale zveřejnili výsledky a upozornili svět "Hele, objevili jsme, že se světlo dá převádět na elektřinu i takhle". A tak se svět začal zajímat o pervoskity a snažil se přijít na to, jak odstranit problémy, na které upozornil první tým. Kdyby měl ten tým čekat, než sám vyvine perovskity do komerční podoby, tak ten článek vydá za 30 let a dodnes by kromě pěti lidí na planetě nikdo nevěděl, že se to dá k tomuto účelu využít a asi by to nikdo nezkoumal a nesnažil se přijít na to, jak obejít problémy, které byly zveřejněny. Vždyť to by brutálně zpomalilo vývoj, kdyby nikdo neměl upozorňovat na to, co objevil a měl by to zveřejnit, až když má komerční produkt.
Znovu opakuji, jde o oznámení výsledků vývoje. Ale vůbec nikdo, NIKDO, to nikomu necpe na barák a nejde s tím na trh. Nikdo! Vždyť i v tom samotném článku je "This work paves the way for more efficient and stable lead-free perovskite solar cells." Přeložím: "Tato práce připravuje cestu pro efektivnější a stabilnější perovskitové solární buňky bez olova." Připravuje, oznamuje, že tady je cesta, kterou se může vydat další výzkum, aby vymysleli něco, co ty hodnoty, které chceš, bude mít lepší než dnes. Ty patrně v tom článku budou, nevím. Ale nikdo, opakuji NIKDO, to NIKOMU dnes necpe na barák. Ani autoři, ani já, jedině tak ty. Nikdo jiný. Tak mi konečně přestaň vyčítat něco, co paradoxně tvrdíš ty, ale ne já. Vždyť to nedává smysl.
Odpovědět0 0
"opravdu je to tak, když potřebuji zachytit maximum možné energie a jen s 10% účinností ji přeměním ?"
Pokud máš panel třeba na střeše, kdy za panelem nepotřebuješ světlo, tak logicky chceš co nejvyšší účinnost. Pokud ale za panelem/fólií chceš světlo, protože má být průhledná, tak docela logicky něco takového chtít nemůžeš, protože to jde proti tomu. Nemůžeš přeci zachytit světlo a současně ho ve stejném množství pouštět dál, když z něho máš elektřinu. To mi přijde vcelku logické. Je ale přeci spousta aplikací, kdy je ne úplně čiré sklo žádoucí. Říká se tomu tónované sklo a používá se třeba na autech, v budovách... Pokud by to tónování, které se používá dnes, nebylo způsobeno tím, že tam je barevná fólie, která nic nedělá, ale tím, že to sklo generuje elektrickou energii, tak mi to nepřijde jako úplně špatný nápad. U aut může být i 25-30% zatmavení, nepletu-li se, takže tam by klidně mohla být účinnost vyšší.
"jen poukazujeme na nesmysl to tlačit v masovém měřítku + že to není pro každého"
Vždyť tohle ti ale přece nikdo nebere. Někdo tady říkal, že je to pro každého v masovém měřítku?
"proč je tak těžké ze stran "vědců" dodat konkrétní čísla u těchto "báječných" projektů"
Protože je to počátek vývoje? Nikdo to přeci necpe do komerční sféry. Ti vědci to někomu nutí, chtějí to snad prodat? Proboha, vždyť teprve zjistili, že dokáží vyrobit panel s cínem při 9,1% účinnosti a ty už se tu vztekáš, že to někdo někomu cpe v masovém měřítku. Kdo? To napadlo leda tak tebe. Nikdo jiný to teď v masovém měřítku nikomu necpe. Vždyť jen ve vědeckém časopise prezentovali prvotní výsledky svého výzkumu. Aby z toho měli všechna ta čísla, které chceš, tak to chce právě ty roky a roky testů, a to je také ten důvod, proč např. to uvedení nových baterií trvá tak nechutně dlouho (desetiletí). Mám pocit, že jsi nikdy nedělal ve vědě. Prezentace objevu a komerční nasazení jsou dvě úplně odlišné věci. Nedělej z toho něco, co to není, co to ani být nemělo. Vztekáš se naprosto zbytečně jen proto, že tomu ty sám přisuzuješ něco, co to ani být nemá.
Pokud máš panel třeba na střeše, kdy za panelem nepotřebuješ světlo, tak logicky chceš co nejvyšší účinnost. Pokud ale za panelem/fólií chceš světlo, protože má být průhledná, tak docela logicky něco takového chtít nemůžeš, protože to jde proti tomu. Nemůžeš přeci zachytit světlo a současně ho ve stejném množství pouštět dál, když z něho máš elektřinu. To mi přijde vcelku logické. Je ale přeci spousta aplikací, kdy je ne úplně čiré sklo žádoucí. Říká se tomu tónované sklo a používá se třeba na autech, v budovách... Pokud by to tónování, které se používá dnes, nebylo způsobeno tím, že tam je barevná fólie, která nic nedělá, ale tím, že to sklo generuje elektrickou energii, tak mi to nepřijde jako úplně špatný nápad. U aut může být i 25-30% zatmavení, nepletu-li se, takže tam by klidně mohla být účinnost vyšší.
"jen poukazujeme na nesmysl to tlačit v masovém měřítku + že to není pro každého"
Vždyť tohle ti ale přece nikdo nebere. Někdo tady říkal, že je to pro každého v masovém měřítku?
"proč je tak těžké ze stran "vědců" dodat konkrétní čísla u těchto "báječných" projektů"
Protože je to počátek vývoje? Nikdo to přeci necpe do komerční sféry. Ti vědci to někomu nutí, chtějí to snad prodat? Proboha, vždyť teprve zjistili, že dokáží vyrobit panel s cínem při 9,1% účinnosti a ty už se tu vztekáš, že to někdo někomu cpe v masovém měřítku. Kdo? To napadlo leda tak tebe. Nikdo jiný to teď v masovém měřítku nikomu necpe. Vždyť jen ve vědeckém časopise prezentovali prvotní výsledky svého výzkumu. Aby z toho měli všechna ta čísla, které chceš, tak to chce právě ty roky a roky testů, a to je také ten důvod, proč např. to uvedení nových baterií trvá tak nechutně dlouho (desetiletí). Mám pocit, že jsi nikdy nedělal ve vědě. Prezentace objevu a komerční nasazení jsou dvě úplně odlišné věci. Nedělej z toho něco, co to není, co to ani být nemělo. Vztekáš se naprosto zbytečně jen proto, že tomu ty sám přisuzuješ něco, co to ani být nemá.
Odpovědět0 0
"Máš nějaká data kolik záření se změní na el. energii/teplo/projde bez užitku dál/odrazí se pryč?"
Co to znamená bez užitku projde dál? Jak bez užitku? Snad chceš, aby to světlo šlo i dál ne? To snad není užitek? To chceš mít tmavá okna a nevidět ven? Chceš přeci jemné tónování, ne úplné. Vždyť tady přeci ani nechceš, aby to mělo 100% účinnost a sebralo ti to veškeré světlo. Nebudeš snad v kobce :-)
Co se týče tepla... No pokud to dělá tónování skla, tak ho bude spíše méně než více ve srovnání s obyčejným sklem, ne? A ve srovnání s běžným tónovaným sklem máš výhodu, že ti to tónování generuje elektřinu a neodráží pryč tolik světla (protože je z něj také trochu elektřiny). Pokud nepropustíš plnou palbu, protože část energie zkonvertuješ na elektřinu, tak ji dle mého názoru více nebude. Nebo myslíš, že se odebráním energie a jejím odvedením pryč množství propuštěné energie zvýší?
A znovu opakuji, že tohle přeci není žádný komerční produkt, ale oznámení výsledků vývoje, na kterém se bude pracovat ještě roky a roky, než se to (možná) dostane do nějaké smysluplné realizace, která bude dostatečně levná a efektivní. Nikdo ti to dnes necpe na barák. Proboha, vždyť jen hledají cesty, jak to udělat z netoxických materiálů. Furt si všichni stěžujete, že jsou solární panely z toxických materiálů, neefektivní, vyžadují ke své výrobě spoustu energie, a když se s tím někdo snaží něco dělat... tak je to zase špatně.
Co to znamená bez užitku projde dál? Jak bez užitku? Snad chceš, aby to světlo šlo i dál ne? To snad není užitek? To chceš mít tmavá okna a nevidět ven? Chceš přeci jemné tónování, ne úplné. Vždyť tady přeci ani nechceš, aby to mělo 100% účinnost a sebralo ti to veškeré světlo. Nebudeš snad v kobce :-)
Co se týče tepla... No pokud to dělá tónování skla, tak ho bude spíše méně než více ve srovnání s obyčejným sklem, ne? A ve srovnání s běžným tónovaným sklem máš výhodu, že ti to tónování generuje elektřinu a neodráží pryč tolik světla (protože je z něj také trochu elektřiny). Pokud nepropustíš plnou palbu, protože část energie zkonvertuješ na elektřinu, tak ji dle mého názoru více nebude. Nebo myslíš, že se odebráním energie a jejím odvedením pryč množství propuštěné energie zvýší?
A znovu opakuji, že tohle přeci není žádný komerční produkt, ale oznámení výsledků vývoje, na kterém se bude pracovat ještě roky a roky, než se to (možná) dostane do nějaké smysluplné realizace, která bude dostatečně levná a efektivní. Nikdo ti to dnes necpe na barák. Proboha, vždyť jen hledají cesty, jak to udělat z netoxických materiálů. Furt si všichni stěžujete, že jsou solární panely z toxických materiálů, neefektivní, vyžadují ke své výrobě spoustu energie, a když se s tím někdo snaží něco dělat... tak je to zase špatně.
Odpovědět0 0
Však tě také nikdo nenutí přes ně jít. Pokud nejsi early adopter, tak jím nebuď. Nikdo tě nenutí. Já jím také nejsem.
Odpovědět0 0
"Zařezávají politici nesmyslným zdaněním současných technologií. "
V tomhle jsme na jedné lodi. Protěžování EV je nesmyslně vysoké a zdaleka neodpovídá jejich technologické úrovni.
"myslím, si že problém je složitější a FV na střeše auta je řešení jen na papíře či absolutní nouzovka pro pár zoufalců"
Neříkám, že je to jednoduchý problém. Např. auto Lightyear chce jezdit na solární energii výhradně, což si osobně myslím, že je jen zbožné přání. Nicméně, opět jsme u toho, že zatímco třeba tady asi solární energie na autech nebude mít ze začátku příliš vysoký smysl (pokud ano, tak až dost pozdě), v takových slunných státech (např. Kalifornie,...) to už může vyrobit docela slušnou část potřebné energie (a už docela brzy). Uživatelé ve slunných státech díky tomu, že to tam začne dříve dávat smysl, zaplatí další vývoj, díky kterému to začne stále větší a větší smysl dávat i jinde. Ale samo to smysluplné řešení z nebe nespadne.
A jak sám zmiňujete Muska, ten na to šel od bohatých, a proto se mu to daří. Tyhle nové technologie také půjdou nejprve od bohatých a až postupně se to může dostat do mainstreamu. Že tam nejsme dnes, neznamená, že tam nebudeme za pár let. I já jsem pro postupný nenásilný vývoj a jsem proti nesmyslnému protěžování technologií, které na to nemají. V tomhle jsme zajedno. Ale to, co se stále snažím říci, je to, že abychom se dostali k těm smysluplným, musíme nasbírat zkušeností na těch, které tak smysluplné nejsou. Vždycky to tak bylo, je a bude to tak.
V tomhle jsme na jedné lodi. Protěžování EV je nesmyslně vysoké a zdaleka neodpovídá jejich technologické úrovni.
"myslím, si že problém je složitější a FV na střeše auta je řešení jen na papíře či absolutní nouzovka pro pár zoufalců"
Neříkám, že je to jednoduchý problém. Např. auto Lightyear chce jezdit na solární energii výhradně, což si osobně myslím, že je jen zbožné přání. Nicméně, opět jsme u toho, že zatímco třeba tady asi solární energie na autech nebude mít ze začátku příliš vysoký smysl (pokud ano, tak až dost pozdě), v takových slunných státech (např. Kalifornie,...) to už může vyrobit docela slušnou část potřebné energie (a už docela brzy). Uživatelé ve slunných státech díky tomu, že to tam začne dříve dávat smysl, zaplatí další vývoj, díky kterému to začne stále větší a větší smysl dávat i jinde. Ale samo to smysluplné řešení z nebe nespadne.
A jak sám zmiňujete Muska, ten na to šel od bohatých, a proto se mu to daří. Tyhle nové technologie také půjdou nejprve od bohatých a až postupně se to může dostat do mainstreamu. Že tam nejsme dnes, neznamená, že tam nebudeme za pár let. I já jsem pro postupný nenásilný vývoj a jsem proti nesmyslnému protěžování technologií, které na to nemají. V tomhle jsme zajedno. Ale to, co se stále snažím říci, je to, že abychom se dostali k těm smysluplným, musíme nasbírat zkušeností na těch, které tak smysluplné nejsou. Vždycky to tak bylo, je a bude to tak.
Odpovědět0 0
Hovořil jsem o 10% účinnosti, ne o tom, že seberou 10 % světla. Cituji "Takže když to bude mít třeba 10% účinnost, aby to zase nebralo příliš mnoho světla" A už posté opakuji, nikde jsem neřekl, že se tím má pokrýt 100 % energetických nároků. Jen, že je to jedno z řešení, jak aspoň trochu ulehčit té distribuční soustavě, o kterou se tak obáváš, před projevy elektromobility.
Odpovědět1 0
"nelze nekriticky spoléhat na spásu vývoje a zaříznout jiné možnosti"
Tak tohle jsem tedy nepochopil ani v nejmenším? Kdo kde něco zařezává? Právě naopak. Zařezáváte tady jedině Vy. Proč mi vytýkáte něco, co já vytýkám Vám??? Vždyť to vůbec nedává smysl! To právě já Vám vytýkám, že zařezáváte jiné možnosti! Já jsem nikdy nikde neřekl, že tohle má být jediná možnost, která vyřeší 100 % energie. Nikdy a nikde!!! Vždyť přeci já tu celou dobu hovořím o tom, že máme řešit energii různými způsoby a právě hledat cestu, jak tomu všemu ulehčit. Pokud vytýkáte EV malý dojezd a současně nechcete, aby zatěžovaly distribuční síť a rychlonabíječky, tak je potřeba tu energii vyrobit a nabít lokálně. Ale to se Vám také nelíbí...
Tak proč právě nevyužít jiné možnosti? Proč jít jen postaru budováním dalších dvou Temelínů a překopat vedení v celé republice, když můžeme dále vyvíjet třeba průhledné soláry a tuto potřebu snížit díky tomu, že se více energie začne vyrábět lokálně? Nikdo neříká, že tím budeme dělat 100% Nikdo! Možná někdo ano, ale já tedy rozhodně ne. Nevytýkejte mi něco, co já vytýkám Vám, to přeci nedává smysl. Já žádné možnosti nezařezávám. Kde nicméně vidím velký potenciál v centrální energetice, jsou jaderné elektrárny na ochuzený uran (např. TerraPower, který se už měl budovat nebýt obchodní války USA s Čínou).
"Lithiové články jsou s námi velmi dlouho"
Opravdu? Co je pro Vás dlouho? Jasně, že nemám zaručeno, že se něco objeví. Ale na čem se zakládá mé přesvědčení, že za 50 let budeme mít lepší články než dnes, je následující:
1, Nabíjecí baterie jsou tu minimálně 120 let (NiCd). A celých těch 120 let zvyšují svou hustotu a snižují svou cenu plus minus podobným tempem. Proč by tento trend měl v roce 2020 ustat? Proč? Někteří říkají, že je to 5-8% ročně, osobně vidím spíše 2-3%. I toto pomalé tempo, které vidíme mnoho desítek a desítek let, by znamenalo, že za 50 let, až tu ty elektromobily budou, by měla být hustota násobně větší. Znovu se ptám, proč by to mělo být jinak, když to takto funguje už stovku let?
2, Vědci vymysleli už stovky dalších řešení, které mají posunout baterie dál. Jasně, drtivá většina z nich nikdy nespatří světlo světa a ty, které ho spatří, budou v praxi mnohem menším posunem, než se zdálo. Nikdo tady nevěří tomu, že na první dobrou udělají 4krát větší hustotu. Jasně, že vývoj trvá a klidně může trvat třeba 20 let, než se ty nové, které byly objeveny v třeba v minulém roce, objeví. Ale právě toto jsou ty kroky, které už 120+ let zajišťují, že to jde pořád nahoru (bod 1). Znovu se ptám, proč by měl být rok 2020 přelomový a mělo by to přestat? Proč jste si tak jistý, že se žádná z těch objevených technologií nedostane za 50 let do praxe, když jsme za posledních 50 let objevili minimálně dvě nové technologie a tu jednu (Li-Ion) vyrábíme v několika desítkách výrazně odlišných variantách, které pomáhají dosahovat bod 1?
3, Abychom si ukázali, jak je 50 let dlouhá doba. Před 50 lety jsme tu neměli Li-Pol, neměli jsme LiFePO, neměli jsme ani první Li-Ion, dokonce jsme neměli ani NiMH (tu teprve měli vědci v laboratořích). Proč tak bezmezně věříte, že za těchto 50 let neobjevíme nic nového, když jen za posledních 50 let jsme objevili minimálně dvě velké nové technologie a vědci mají v laboratořích už dnes několik nových?
"Ale ani to neznamená, že budou!"
Já neříkám, že 100 % budou. Ale když je nebudeme vyvíjet, tak je naprosto jasné, že 100 % nebudou. A to je to, co se Vám zase snažím říci já.
Tak tohle jsem tedy nepochopil ani v nejmenším? Kdo kde něco zařezává? Právě naopak. Zařezáváte tady jedině Vy. Proč mi vytýkáte něco, co já vytýkám Vám??? Vždyť to vůbec nedává smysl! To právě já Vám vytýkám, že zařezáváte jiné možnosti! Já jsem nikdy nikde neřekl, že tohle má být jediná možnost, která vyřeší 100 % energie. Nikdy a nikde!!! Vždyť přeci já tu celou dobu hovořím o tom, že máme řešit energii různými způsoby a právě hledat cestu, jak tomu všemu ulehčit. Pokud vytýkáte EV malý dojezd a současně nechcete, aby zatěžovaly distribuční síť a rychlonabíječky, tak je potřeba tu energii vyrobit a nabít lokálně. Ale to se Vám také nelíbí...
Tak proč právě nevyužít jiné možnosti? Proč jít jen postaru budováním dalších dvou Temelínů a překopat vedení v celé republice, když můžeme dále vyvíjet třeba průhledné soláry a tuto potřebu snížit díky tomu, že se více energie začne vyrábět lokálně? Nikdo neříká, že tím budeme dělat 100% Nikdo! Možná někdo ano, ale já tedy rozhodně ne. Nevytýkejte mi něco, co já vytýkám Vám, to přeci nedává smysl. Já žádné možnosti nezařezávám. Kde nicméně vidím velký potenciál v centrální energetice, jsou jaderné elektrárny na ochuzený uran (např. TerraPower, který se už měl budovat nebýt obchodní války USA s Čínou).
"Lithiové články jsou s námi velmi dlouho"
Opravdu? Co je pro Vás dlouho? Jasně, že nemám zaručeno, že se něco objeví. Ale na čem se zakládá mé přesvědčení, že za 50 let budeme mít lepší články než dnes, je následující:
1, Nabíjecí baterie jsou tu minimálně 120 let (NiCd). A celých těch 120 let zvyšují svou hustotu a snižují svou cenu plus minus podobným tempem. Proč by tento trend měl v roce 2020 ustat? Proč? Někteří říkají, že je to 5-8% ročně, osobně vidím spíše 2-3%. I toto pomalé tempo, které vidíme mnoho desítek a desítek let, by znamenalo, že za 50 let, až tu ty elektromobily budou, by měla být hustota násobně větší. Znovu se ptám, proč by to mělo být jinak, když to takto funguje už stovku let?
2, Vědci vymysleli už stovky dalších řešení, které mají posunout baterie dál. Jasně, drtivá většina z nich nikdy nespatří světlo světa a ty, které ho spatří, budou v praxi mnohem menším posunem, než se zdálo. Nikdo tady nevěří tomu, že na první dobrou udělají 4krát větší hustotu. Jasně, že vývoj trvá a klidně může trvat třeba 20 let, než se ty nové, které byly objeveny v třeba v minulém roce, objeví. Ale právě toto jsou ty kroky, které už 120+ let zajišťují, že to jde pořád nahoru (bod 1). Znovu se ptám, proč by měl být rok 2020 přelomový a mělo by to přestat? Proč jste si tak jistý, že se žádná z těch objevených technologií nedostane za 50 let do praxe, když jsme za posledních 50 let objevili minimálně dvě nové technologie a tu jednu (Li-Ion) vyrábíme v několika desítkách výrazně odlišných variantách, které pomáhají dosahovat bod 1?
3, Abychom si ukázali, jak je 50 let dlouhá doba. Před 50 lety jsme tu neměli Li-Pol, neměli jsme LiFePO, neměli jsme ani první Li-Ion, dokonce jsme neměli ani NiMH (tu teprve měli vědci v laboratořích). Proč tak bezmezně věříte, že za těchto 50 let neobjevíme nic nového, když jen za posledních 50 let jsme objevili minimálně dvě velké nové technologie a vědci mají v laboratořích už dnes několik nových?
"Ale ani to neznamená, že budou!"
Já neříkám, že 100 % budou. Ale když je nebudeme vyvíjet, tak je naprosto jasné, že 100 % nebudou. A to je to, co se Vám zase snažím říci já.
Odpovědět0 0
Plnit energetické potřeby jen solárem je nesmysl. Té potřebné plochy je skutečně moc. To ale neznamená, že se na tu část, kde to smysl má a nikomu nepřekáží, vykašleme. Já jsem výrazně PROTI budování solárních elektráren na polích... To je prostě hovadina. Proč takhle zastavovat a hyzdit krajinu? Soláry na polích jsou prostě nesmysl. Nikdy jsem je tam nechtěl a nechci.
Co ale říkám, je to, že mohou mít smysl tam, kde nepřekáží. Což mohou být třeba ty střechy budov nebo jejich skla v případě průhledných. Pokud jejich cena a ekologický dopad klesne natolik, že to začne mít smysl třeba na sklech aut, tak proč to nedat na ty elektromobily? Nikdo neříká, že to dá 100 % energie. Blbost, v našich podmínkách dá střecha a kapota max. 10 % (při 20% účinnosti), když to bude stát celý rok na slunci, takže v reálu to nebude ani 5 %. Ale pokud bude možné to dát při rozumné ceně i na ta skla, tak to klidně okolo těch 10 % být může. Nikdo tu neříká, že tím plně nahradíš kompletní produkci elektřiny. Ale jestli takto uděláš 10 %, tak o 10 % méně aut bude na rychlonabíječkách, o 10 % se sníží zátěž distribuční soustavy, o 10 % se sníží potřeba budování velkých elektráren, o 10 %... Ale abychom to vyvinuli a mělo to smysl, tak prostě potřebujeme sbírat zkušenosti na těch mezikrocích. Jinak to nejde. Samo to z nebe nespadne.
Jasně, že rozptýlené světlo má výrazně méně energie. Nikdo neříká, že ne. Ale co se snažím říci, je to, že perovskity mají větší citlivost i na jiné vlnové délky, tedy na rozdíl od běžných panelů fungují lépe při ambientním světle nebo pod mrakem. Je pochopitelně nesmysl ho instalovat na severní stranu v úzké ulici, i kdyby měl 100% účinnost.
Co ale říkám, je to, že mohou mít smysl tam, kde nepřekáží. Což mohou být třeba ty střechy budov nebo jejich skla v případě průhledných. Pokud jejich cena a ekologický dopad klesne natolik, že to začne mít smysl třeba na sklech aut, tak proč to nedat na ty elektromobily? Nikdo neříká, že to dá 100 % energie. Blbost, v našich podmínkách dá střecha a kapota max. 10 % (při 20% účinnosti), když to bude stát celý rok na slunci, takže v reálu to nebude ani 5 %. Ale pokud bude možné to dát při rozumné ceně i na ta skla, tak to klidně okolo těch 10 % být může. Nikdo tu neříká, že tím plně nahradíš kompletní produkci elektřiny. Ale jestli takto uděláš 10 %, tak o 10 % méně aut bude na rychlonabíječkách, o 10 % se sníží zátěž distribuční soustavy, o 10 % se sníží potřeba budování velkých elektráren, o 10 %... Ale abychom to vyvinuli a mělo to smysl, tak prostě potřebujeme sbírat zkušenosti na těch mezikrocích. Jinak to nejde. Samo to z nebe nespadne.
Jasně, že rozptýlené světlo má výrazně méně energie. Nikdo neříká, že ne. Ale co se snažím říci, je to, že perovskity mají větší citlivost i na jiné vlnové délky, tedy na rozdíl od běžných panelů fungují lépe při ambientním světle nebo pod mrakem. Je pochopitelně nesmysl ho instalovat na severní stranu v úzké ulici, i kdyby měl 100% účinnost.
Odpovědět2 0
"proto by se měli nasazovat jen tam, kde to má smysl"
A v tomhle se snad neshodneme? Znovu se ptám: Kdo tohle cpe jako 100% řešení vždy, všude a pro všechny?
Jen podotýkám, že aby to mohlo mít smysl (a být smysluplnější častěji na více místech a pro více lidí), tak holt musíme jít přes ty mezikroky, které takový smysl nemají, protože jinak ty smysluplné varianty prostě nevyvineme. To je vše. Nikdo to tu necpe všem, vždy a všude. Já teda rozhodně ne.
"kolik energie se přemění na teplo a bude potřeba vynaložit další energii na chlazení takových prostorů ?"
Však o tom to právě je. Pokud tam to sklo je, tak co řešíš? Bez průhledné solární folie bys to snad nechladil? Jde o to, že se solární fólií to budeš muset chladit méně a ještě vyrobíš energii, když už tam to sklo stejně máš.
A v tomhle se snad neshodneme? Znovu se ptám: Kdo tohle cpe jako 100% řešení vždy, všude a pro všechny?
Jen podotýkám, že aby to mohlo mít smysl (a být smysluplnější častěji na více místech a pro více lidí), tak holt musíme jít přes ty mezikroky, které takový smysl nemají, protože jinak ty smysluplné varianty prostě nevyvineme. To je vše. Nikdo to tu necpe všem, vždy a všude. Já teda rozhodně ne.
"kolik energie se přemění na teplo a bude potřeba vynaložit další energii na chlazení takových prostorů ?"
Však o tom to právě je. Pokud tam to sklo je, tak co řešíš? Bez průhledné solární folie bys to snad nechladil? Jde o to, že se solární fólií to budeš muset chladit méně a ještě vyrobíš energii, když už tam to sklo stejně máš.
Odpovědět1 1
A já ti znovu říkám, cožpak okna na budovách nejsou dostatečně velká plocha? Představ si takovou komerční budovu, která je v podstatě jen sklo. Ty nevidíš velkou plochu, já vidím kvanta skla, která se sama postarají o mírné tónování, snížení potřeby klimatizace a ještě přitom vyrábí elektřinu. A přijde mi, že tam je spousta energie, kterou lze přeměnit. Jasně, není to zadarmo, skla budou dražší, je potřeba to dovybavit obvody, baterkou... ale to, že to třeba dnes nemusí vycházet výhodně, ještě neznamená, že to nebude výhodné, až se ty perovskity opravdu dostanou na trh. Což si ještě pár let počkáme. A znovu říkám, jsou citlivější i na ambientní osvětlení, takže to, že běžný solární panel nefunguje tehdy, když na něj nesvítí slunko, neznamená, že tak nebude aspoň trochu fungovat perovskit, který nemá takové problémy s ambientním světlem. Pochopitelně nemá smysl to dávat někam, kde jsou nahusto nasázené velmi vysoké budovy.
Vždyť se podívej i na samotné solární panely. 30 let to byla ekologická pohroma, která si na sebe za celý život ekologicky nevydělala. Ale kdybychom těch 30 let ty panely nedělali a nevyvíjeli dál (a prostě to zahodili v roce 1990 jako blbost, protože to v roce 1990 nedávalo smysl), tak bychom tu dnes neměli panely, které ten smysl mají. Totéž platí i o elektromobilitě. Abychom mohli mít elektromobily, které dávají smysl, tak se k nim nejprve postupným vývojem musíme propracovat přes elektromobily, které smysl nemají. Snad všechny technologie lidstva si tímto postupem od nedokonalých a drahých počátků prošly. Proč by solární panely a technologie spojené s elektromobilitou měly být výjimkou? Proč by toto měla být jediná technologie za tisíce let vývoje lidstva, kdy nám hotové smysluplné řešení spadne do klína?
Stejně tak jsi v 90. letech mohl zahodit internet. Vždyť to přeci taky byla úplná hovadina, kterou tehdy nešlo natahat půlce světa v desítkách nebo stovkách Mbits a už vůbec ne za pár stovek měsíčně. Tak proč se snažit? Ale to, že internet pro běžného člověka nedával smysl v 90. letech, neznamená, že ho nebude díky postupnému vývoji dávat o 20 let později.
Vždyť se podívej i na samotné solární panely. 30 let to byla ekologická pohroma, která si na sebe za celý život ekologicky nevydělala. Ale kdybychom těch 30 let ty panely nedělali a nevyvíjeli dál (a prostě to zahodili v roce 1990 jako blbost, protože to v roce 1990 nedávalo smysl), tak bychom tu dnes neměli panely, které ten smysl mají. Totéž platí i o elektromobilitě. Abychom mohli mít elektromobily, které dávají smysl, tak se k nim nejprve postupným vývojem musíme propracovat přes elektromobily, které smysl nemají. Snad všechny technologie lidstva si tímto postupem od nedokonalých a drahých počátků prošly. Proč by solární panely a technologie spojené s elektromobilitou měly být výjimkou? Proč by toto měla být jediná technologie za tisíce let vývoje lidstva, kdy nám hotové smysluplné řešení spadne do klína?
Stejně tak jsi v 90. letech mohl zahodit internet. Vždyť to přeci taky byla úplná hovadina, kterou tehdy nešlo natahat půlce světa v desítkách nebo stovkách Mbits a už vůbec ne za pár stovek měsíčně. Tak proč se snažit? Ale to, že internet pro běžného člověka nedával smysl v 90. letech, neznamená, že ho nebude díky postupnému vývoji dávat o 20 let později.
Odpovědět3 0
Prvně, nepropaguju elektromobily. Kdy už to konečně pochopíš? Upozorňuji pořád jen na to, že plná elektromobilita nemůže nastat s technologiemi z roku 2020, takže ji ani nelze hodnotit optikou technologií z roku 2020. To nejde. V nejšílenějším a nejoptimističtějším superzeleném scénáři, který ani není možný, bys jen ty elektromobily prodával minimálně 30 let. Ne, nepropaguji elektromobily. Nepropaguju, nepropaguju, nepropaguju. Jen upozorňuji na zkreslené uvažování (zanedbávající velmi důležité detaily). Toť vše. Pochop to už konečně.
K prvnímu odstavci. Tady někdo cpe tyto solární panely jako jediný zdroj elektrické energie? Opravdu? Kdo? Možná tak ty. Má to problémy - nesvítí na to slunce v ideálním úhlu, velké riziko stínění jinou budovou i sebou sama, menší efektivita. Na druhou stranu perovskity jsou čím dál průhlednější a citlivé i na světlo jiných vlnových délek, tedy to lépe pracuje i s ambientním světlem a stín neznamená téměř nulový výkon jako u běžných panelů. Za další, sice nevím přesně jak moc, ale pokud je to průhledné, tak to může být citlivé na světlo z obou stran, tedy i z interiéru. Příklad, auto je stranou A ke slunci, stranou B od něj, tedy B by u normálního panelu nevygenerovalo nic. Jenže, tohle je jednak citlivější na ambientní osvětlení (zvnějšku B), jednak díky průhlednosti může konvertovat světlo z interiéru (procházející stranou A, tedy zvnitřku B). Čím výš bude slunce, tím horší bude efektivita zevnitř, ale lepší zase zvenku...
K prvnímu odstavci. Tady někdo cpe tyto solární panely jako jediný zdroj elektrické energie? Opravdu? Kdo? Možná tak ty. Má to problémy - nesvítí na to slunce v ideálním úhlu, velké riziko stínění jinou budovou i sebou sama, menší efektivita. Na druhou stranu perovskity jsou čím dál průhlednější a citlivé i na světlo jiných vlnových délek, tedy to lépe pracuje i s ambientním světlem a stín neznamená téměř nulový výkon jako u běžných panelů. Za další, sice nevím přesně jak moc, ale pokud je to průhledné, tak to může být citlivé na světlo z obou stran, tedy i z interiéru. Příklad, auto je stranou A ke slunci, stranou B od něj, tedy B by u normálního panelu nevygenerovalo nic. Jenže, tohle je jednak citlivější na ambientní osvětlení (zvnějšku B), jednak díky průhlednosti může konvertovat světlo z interiéru (procházející stranou A, tedy zvnitřku B). Čím výš bude slunce, tím horší bude efektivita zevnitř, ale lepší zase zvenku...
Odpovědět2 0
