A on to snad někdo teď komerčně cpe na trh? Je to jen oznámení průběhu vývoje. Do komerčního nasazení to má ještě několik let daleko, možná dekádu. A za tu dobu se to může opět zlepšit. Vždyť jen ty perovskity od svého objevení před pár lety účinností dohnaly křemíkové solární panely, které existují snad půl století.
Co se týče "jen někdy, někde, pro některé". A ona snad jakákoli jiná technologie byla někdy jiná? Byl snad automobil od svého objevení levným řešením dostupným hned pro masy bez jakékoli nevýhody? Vždyť problémy má ještě dnes, po 130 letech. A internet? Měl jsi snad 100Mbit internet za pár set Kč měsíčně v době jeho vzniku? A mobilní telefon? Plochá obrazovka? Každá technologie vždy začíná s porodními bolestmi, je nedokonalá, drahá, dobrá jen pro někoho a někdy. Proč by průhledné solární panely měly být super účinné, super levné a super ekologické hned na první dobrou? Proč?
Co se týče "jen někdy, někde, pro některé". A ona snad jakákoli jiná technologie byla někdy jiná? Byl snad automobil od svého objevení levným řešením dostupným hned pro masy bez jakékoli nevýhody? Vždyť problémy má ještě dnes, po 130 letech. A internet? Měl jsi snad 100Mbit internet za pár set Kč měsíčně v době jeho vzniku? A mobilní telefon? Plochá obrazovka? Každá technologie vždy začíná s porodními bolestmi, je nedokonalá, drahá, dobrá jen pro někoho a někdy. Proč by průhledné solární panely měly být super účinné, super levné a super ekologické hned na první dobrou? Proč?
Odpovědět8 0
Proč kravina? Není moc volné plochy? Já bych jí viděl kvanta. Jen se na to opět nesmíš dívat omezenou optikou minulých let, ale toho, na čem se pracuje a čeho už existují funkční vzorky. Solární panel zdaleka nemusí být velká deska na poli. Už dnes jsme schopni to vyrobit jako tenoučkou folii, kterou dáš např. na okno (komerční verze v praxi je např. na některých chytrých hodinkách). To je už dnešní technologie, natož technologie budoucnosti. A teď si představ, že se to povede zlevnit natolik, že to dáš třeba na okno (a cena solárních panelů se snižuje trvale už od doby, co je vymysleli, proč by to po tolika desítkách let mělo přestat?).
Takže když to bude mít třeba 10% účinnost, aby to zase nebralo příliš mnoho světla, tak jen v mém malém bytě bys měl přes 5 m2 plochy a instalovaný výkon 500 Wp. Dokonce i v zimě by to trochu fungovalo, protože bys na tom a) neměl sníh jako na panelu na střeše a b) slunce by to na svítilo více kolmo než v létě. A perovskity jsou obvykle citlivé i na jiné vlnové délky, tedy lépe převádějí i ambientní světlo z okolí (nepotřebují tak kriticky přímé světlo slunce). Nevím jak tobě, ale mě to jako úplný nesmysl nepřijde. To, že by to bylo dnes drahé, neznamená, že to bude drahé i za 20 let. Ale aby to za těch 20 let bylo smysluplné, musíme se tam dostat přes ty mezikroky. Úplně totožný problém jako v minulé diskuzi. Samo to z nebe nespadne. Prostě nespadne.
Takže když to bude mít třeba 10% účinnost, aby to zase nebralo příliš mnoho světla, tak jen v mém malém bytě bys měl přes 5 m2 plochy a instalovaný výkon 500 Wp. Dokonce i v zimě by to trochu fungovalo, protože bys na tom a) neměl sníh jako na panelu na střeše a b) slunce by to na svítilo více kolmo než v létě. A perovskity jsou obvykle citlivé i na jiné vlnové délky, tedy lépe převádějí i ambientní světlo z okolí (nepotřebují tak kriticky přímé světlo slunce). Nevím jak tobě, ale mě to jako úplný nesmysl nepřijde. To, že by to bylo dnes drahé, neznamená, že to bude drahé i za 20 let. Ale aby to za těch 20 let bylo smysluplné, musíme se tam dostat přes ty mezikroky. Úplně totožný problém jako v minulé diskuzi. Samo to z nebe nespadne. Prostě nespadne.
Odpovědět9 0
"A nejsme čistě náhodou u toho co tvrdím, že v současné podobě jsou nepoužitelné?"
A někde jsem snad říkal, že jsou v dnešní podobě technologie schopná masového nasazení? Opravdu? V tomhle jsem nikdy nikomu neoponoval. To, co tvrdím, je, že až tu bude ta masová elektromobilita, které se odpůrci tak bojí, tak ty EV budou na jiné úrovni. Tedy říkám jen to, že nelze hodnotit masovou elektromobilitu dnešními technologiemi, protože masová elektromobilita s dnešními technologiemi NEMŮŽE NASTAT. Já jsem proti masové elektromobilitě s dnešními elektromobily. Jsem PROTI. Ne pro. Jenže je úplně jedno, zda je člověk pro nebo proti, protože to nemůže nastat. NEMŮŽE NASTAT. Viz níže.
"Prostě budou elektromobily úplně jiné, bo je třeba počkat na vývoj."
O tom to není. Co se ti pořád snažím říci, je to, a opakuji to už posté, že NELZE, prostě NELZE dosáhnout masové elektromobility s elektromobily s dnešní technologickou úrovní, protože jen 30 let by trvalo ty vozy prodat (nemluvě o tom, že by je ani nebylo možné vyrobit). A to ještě v tom nejšílenějším hypersupermegaturboextranejzelenejším scénáři, který si skoro ani nedokážeme představit. Ze dne na den tu 6 milionů EV v ČR nebude. Prostě nebude. Norové to brutálně dotují už 10 let a jsou na 8 %. Kdypak asi oni dosáhnou plné elektromobility, když se 10 let šplhali na pouhopouhých 8 %??? Už chápeš tu nesmyslnost hodnotit plnou elektromobilitu pohledem dnešních elektromobilů, když se Norové ani po 10 letech brutálních dotací nedostali přes 10 %?
A teď si jen odpověz na otázku. Opravdu věříš tomu, že se EV za 30, 50 let vůbec nijak nevyvinou a nezlepší? Když se např. baterky už 120 let pořád a pořád úspěšně zlepšují? A ani v posledních letech se ten postup nezpomalil. Uvědom si, prosím tě, že až tu budeme mít tu obávanou plnou elektromobilitu (která by v dnešní podobě byla neudržitelná), tak ty nejstarší a technologicky nejzastaralejší elektromobily, které tehdy budou jezdit na cestách a budou už spíše zralé do šrotu, jsou ty, které teprve vymyslíme asi za cca 25 let. Už chápeš? A uvědom si, že pokud se ty technologie nevyvinou, aby to bylo životaschopné, tak k tomu dosažení dojde ještě později.
A někde jsem snad říkal, že jsou v dnešní podobě technologie schopná masového nasazení? Opravdu? V tomhle jsem nikdy nikomu neoponoval. To, co tvrdím, je, že až tu bude ta masová elektromobilita, které se odpůrci tak bojí, tak ty EV budou na jiné úrovni. Tedy říkám jen to, že nelze hodnotit masovou elektromobilitu dnešními technologiemi, protože masová elektromobilita s dnešními technologiemi NEMŮŽE NASTAT. Já jsem proti masové elektromobilitě s dnešními elektromobily. Jsem PROTI. Ne pro. Jenže je úplně jedno, zda je člověk pro nebo proti, protože to nemůže nastat. NEMŮŽE NASTAT. Viz níže.
"Prostě budou elektromobily úplně jiné, bo je třeba počkat na vývoj."
O tom to není. Co se ti pořád snažím říci, je to, a opakuji to už posté, že NELZE, prostě NELZE dosáhnout masové elektromobility s elektromobily s dnešní technologickou úrovní, protože jen 30 let by trvalo ty vozy prodat (nemluvě o tom, že by je ani nebylo možné vyrobit). A to ještě v tom nejšílenějším hypersupermegaturboextranejzelenejším scénáři, který si skoro ani nedokážeme představit. Ze dne na den tu 6 milionů EV v ČR nebude. Prostě nebude. Norové to brutálně dotují už 10 let a jsou na 8 %. Kdypak asi oni dosáhnou plné elektromobility, když se 10 let šplhali na pouhopouhých 8 %??? Už chápeš tu nesmyslnost hodnotit plnou elektromobilitu pohledem dnešních elektromobilů, když se Norové ani po 10 letech brutálních dotací nedostali přes 10 %?
A teď si jen odpověz na otázku. Opravdu věříš tomu, že se EV za 30, 50 let vůbec nijak nevyvinou a nezlepší? Když se např. baterky už 120 let pořád a pořád úspěšně zlepšují? A ani v posledních letech se ten postup nezpomalil. Uvědom si, prosím tě, že až tu budeme mít tu obávanou plnou elektromobilitu (která by v dnešní podobě byla neudržitelná), tak ty nejstarší a technologicky nejzastaralejší elektromobily, které tehdy budou jezdit na cestách a budou už spíše zralé do šrotu, jsou ty, které teprve vymyslíme asi za cca 25 let. Už chápeš? A uvědom si, že pokud se ty technologie nevyvinou, aby to bylo životaschopné, tak k tomu dosažení dojde ještě později.
Odpovědět0 0
"A opravdu nechápu, mám dle vás hodnotit produkt který se dnes vyrábí, s technologiemi které budou dostupné za 50let? "
Pořád špatně! Pořád nechápeš, co se snažím říci. Přečti si ten text. Pokud chceš hodnotit produkt, který se DNES vyrábí, tak ho také musíš hodnotit v tom MNOŽSTVÍ, ve kterém se DNES vyrábí. Pokud chceš hodnotit plnou elektromobilitu, tak ji musíš hodnotit s ohledem na produkt, který bude existovat, až ta plná elektromobilita bude! A to nebude elektromobil s technologiemi roku 2020! Nebude! To prostě není možné. Rozumíš?
NEMŮŽEŠ HODNOTIT NESMYSLNOST PLNÉ ELEKTROMOBILITY NA ZÁKLADĚ PRODUKTU, SE KTERÝM PLNÁ ELEKTROMOBILITA NIKDY NEBUDE EXISTOVAT
Já už fakt nevím, jak to jasněji říci. Uvědom si, že "elektromobil technologicky na úrovni roku 2020" a "plná elektromobilita" jsou dvě věci, které prostě nikdy nebudou existovat spolu. Nebudou, nebudou, nebudou!!! Jasně, že by byla plná elektromobilita s dnešními technologiemi úplná pitomost a totální pohroma. To ti nikdo nebere a souhlasím. Ale co se tady pořád snažím říci, a co pořád nechápeš, je to, že PLNÁ ELEKTROMOBILITA NEMŮŽE NASTAT S ELEKTROMOBILY NA ÚROVNI ROKU 2020. Prostě nemůže. Přečti si ten text, máš tam jasné vysvětlení, proč nemůže. Prostě to nejde. Už jen prodat ty elektromobily v tom množství, abychom toho dosáhli, je věc na 50 let. A jestli si myslíš, že za 50 let bude EV vypadat tak, jak vypadá dnes... tak se asi fakt nemáme o čem bavit.
Pořád špatně! Pořád nechápeš, co se snažím říci. Přečti si ten text. Pokud chceš hodnotit produkt, který se DNES vyrábí, tak ho také musíš hodnotit v tom MNOŽSTVÍ, ve kterém se DNES vyrábí. Pokud chceš hodnotit plnou elektromobilitu, tak ji musíš hodnotit s ohledem na produkt, který bude existovat, až ta plná elektromobilita bude! A to nebude elektromobil s technologiemi roku 2020! Nebude! To prostě není možné. Rozumíš?
NEMŮŽEŠ HODNOTIT NESMYSLNOST PLNÉ ELEKTROMOBILITY NA ZÁKLADĚ PRODUKTU, SE KTERÝM PLNÁ ELEKTROMOBILITA NIKDY NEBUDE EXISTOVAT
Já už fakt nevím, jak to jasněji říci. Uvědom si, že "elektromobil technologicky na úrovni roku 2020" a "plná elektromobilita" jsou dvě věci, které prostě nikdy nebudou existovat spolu. Nebudou, nebudou, nebudou!!! Jasně, že by byla plná elektromobilita s dnešními technologiemi úplná pitomost a totální pohroma. To ti nikdo nebere a souhlasím. Ale co se tady pořád snažím říci, a co pořád nechápeš, je to, že PLNÁ ELEKTROMOBILITA NEMŮŽE NASTAT S ELEKTROMOBILY NA ÚROVNI ROKU 2020. Prostě nemůže. Přečti si ten text, máš tam jasné vysvětlení, proč nemůže. Prostě to nejde. Už jen prodat ty elektromobily v tom množství, abychom toho dosáhli, je věc na 50 let. A jestli si myslíš, že za 50 let bude EV vypadat tak, jak vypadá dnes... tak se asi fakt nemáme o čem bavit.
Odpovědět0 0
No, to vůbec nemusí být vozítko na plyn. Kde já vidím cestu, je přestat násilně protlačovat čisté EV, a pokud už teda něco tlačit, tak PHEV. To je cesta, která kombinuje obojí. Jednak tlačí na budování infrastruktury pro EV, tak i na vývoj technologií pro EV, ale má zlomkové požadavky na ty materiály (baterky jsou asi pětinové proti čistému EV) a nemají problém s dojezdem. Jak dojde elektrika, tak je to klasický hybrid.
"A MEZÍTIM je čas vyvíjet zmíněný čistý elektromobil." Neříkám, že je to nesmysl, ale dovolil bych si něco podotknout a na co se tu snažím celou dobu upozornit. Nevyvineš čistý elektromobil bez mezikroků. Samo to z nebe nespadne. Což souvisí s tím vozítkem na plyn. Když budeš vyrábět vozítko na plyn, nevyvineš čistý elektromobil. Jak bys to udělal? Kdo by to zaplatil? Čistý elektromobil vyvineš jen tak, že budeš desítky let přecházet ze špinavých elektromobilů přes čistější k tomu čistému a early adopters ten vývoj postupně zaplatí. Vždycky to tak bylo, je a bude. Ta doba MEZÍTIM musí proběhnout. Bez toho to nejde.
Kdybychom po Intelu 4004 dalších 50 let nic nedělali, tak tu v roce 2020 nebudeme mít zničehonic 10jádrové Core i9. Nebudeme. Neměli bychom ani 486. Kdybychom v roce 1920 přestali vyvíjet spalovací motory, tak tu dnes nebudeme mít takové, které splní EURO 6 a přitom budou mít s atmosférickým plněním 100 Nm z litru. K tomu, co máme dnes, jsme se vždycky dostali přes ty méně dokonalé mezikroky. Tak to vždycky bylo, je a bude. Není důvod, aby tomu u EV bylo jinak a nějakým zázrakem nám tu spadl dokonalý elektromobil z nebe bez toho, aniž bys desetiletí pracoval na jeho vylepšování. A to vylepšování se nestane bez toho, aniž by se ty mezikroky prodávaly lidem, kteří jsou schopni připlatit za první kusy a přitom akceptovat porodní bolesti. Vždycky to tak bylo, je a bude.
Suma sumárum. Čistý elektromobil prostě nevyvineš bez toho, aniž by ses vyhnul špinavým a méně dokonalým mezikrokům, které půjdou do prodeje.
Současně s tím ale podotýkám, že nesouhlasím s násilným protlačováním těchto prvních generací a v tomto s tebou naprosto souhlasím. Protože tyto první generace "masových" elektromobilů k tomu nejsou určené. Nikdy nebyly, nejsou a nebudou. První generace vždycky byly drahé, nedokonalé a jejich vývoj zaplatili early adopters, čímž postupně posunuli technologii do mainstreamu. Ale nelze násilně tlačit do mainstreamu technologii, která na mainstream zatím nedosahuje a není na té úrovni.
To, že tam nedosahuje dnes, ale neznamená, že tam nebude dosahovat za pár dekád. Ale musíme se přes ty první generace dostat, abychom měli ty další. Pátá generace se po první neobjeví. Chybí mezičlánky. A ty prostě musí vzniknout. Stejně jako vznikla první Pentia, abychom dnes mohli mít Xjádrové Core a Ryzeny. Z dnešního pohledu to také jsou nechutně předražené, zoufale neefektivní a brutálně pomalé šroty. Ale bez nich bychom nebyli tam, kde jsme dnes. A EV nejsou a nebudou výjimkou.
"A MEZÍTIM je čas vyvíjet zmíněný čistý elektromobil." Neříkám, že je to nesmysl, ale dovolil bych si něco podotknout a na co se tu snažím celou dobu upozornit. Nevyvineš čistý elektromobil bez mezikroků. Samo to z nebe nespadne. Což souvisí s tím vozítkem na plyn. Když budeš vyrábět vozítko na plyn, nevyvineš čistý elektromobil. Jak bys to udělal? Kdo by to zaplatil? Čistý elektromobil vyvineš jen tak, že budeš desítky let přecházet ze špinavých elektromobilů přes čistější k tomu čistému a early adopters ten vývoj postupně zaplatí. Vždycky to tak bylo, je a bude. Ta doba MEZÍTIM musí proběhnout. Bez toho to nejde.
Kdybychom po Intelu 4004 dalších 50 let nic nedělali, tak tu v roce 2020 nebudeme mít zničehonic 10jádrové Core i9. Nebudeme. Neměli bychom ani 486. Kdybychom v roce 1920 přestali vyvíjet spalovací motory, tak tu dnes nebudeme mít takové, které splní EURO 6 a přitom budou mít s atmosférickým plněním 100 Nm z litru. K tomu, co máme dnes, jsme se vždycky dostali přes ty méně dokonalé mezikroky. Tak to vždycky bylo, je a bude. Není důvod, aby tomu u EV bylo jinak a nějakým zázrakem nám tu spadl dokonalý elektromobil z nebe bez toho, aniž bys desetiletí pracoval na jeho vylepšování. A to vylepšování se nestane bez toho, aniž by se ty mezikroky prodávaly lidem, kteří jsou schopni připlatit za první kusy a přitom akceptovat porodní bolesti. Vždycky to tak bylo, je a bude.
Suma sumárum. Čistý elektromobil prostě nevyvineš bez toho, aniž by ses vyhnul špinavým a méně dokonalým mezikrokům, které půjdou do prodeje.
Současně s tím ale podotýkám, že nesouhlasím s násilným protlačováním těchto prvních generací a v tomto s tebou naprosto souhlasím. Protože tyto první generace "masových" elektromobilů k tomu nejsou určené. Nikdy nebyly, nejsou a nebudou. První generace vždycky byly drahé, nedokonalé a jejich vývoj zaplatili early adopters, čímž postupně posunuli technologii do mainstreamu. Ale nelze násilně tlačit do mainstreamu technologii, která na mainstream zatím nedosahuje a není na té úrovni.
To, že tam nedosahuje dnes, ale neznamená, že tam nebude dosahovat za pár dekád. Ale musíme se přes ty první generace dostat, abychom měli ty další. Pátá generace se po první neobjeví. Chybí mezičlánky. A ty prostě musí vzniknout. Stejně jako vznikla první Pentia, abychom dnes mohli mít Xjádrové Core a Ryzeny. Z dnešního pohledu to také jsou nechutně předražené, zoufale neefektivní a brutálně pomalé šroty. Ale bez nich bychom nebyli tam, kde jsme dnes. A EV nejsou a nebudou výjimkou.
Odpovědět0 0
Vždyť jsem to tu už vysvětloval. Asi neumíš číst, nebo já nevím... Když tu bude někdo ukazovat jen negativa a nebude brát do úvahy pozitiva, tak ho na ta pozitiva upozorním. Když někdo bude ukazovat jen pozitiva a nebude brát do úvahy negativa, tak ho upozorním na negativa. Cožpak já mohu za to, že tu jsou sami odpůrci?
Já neříkám, že vše vyřeší pokrok. Takže ještě jednou i pro tebe zvlášť.
ELEKTROMOBILITA S TECHNOLOGIEMI Z ROKU 2020 JEDNODUŠE NEMŮŽE NASTAT, TEDY JE NESMYSL JI HODNOTIT Z POHLEDU TECHNOLOGIÍ DOSTUPNÝMI V ROCE 2020
O to jde. Neříkám, že vše bude za 50 let superzelené. To netvrdím. To, co tvrdím, je to, že elektromobilita s technologiemi dostupnými v roce 2020, nenastane. Nenastane, nastat nemůže, je to technicky nemožné, časově nemožné, ekonomicky i ekologicky neudržitelné, nereálné. Takový stav prostě nemůže nastat. Nemůže. Takže je úplná pitomost ho z tohoto pohledu hodnotit. Nelze říci, že je něco blbost, když to neexistuje a navíc ani existovat nemůže. Prostě nemůže. Elektromobilita tu dnes být nemůže. Prostě nemůže. Nejde to. Není to možné. I v nejšílenějším scénáři tu bude nejdříve za 30 let. Dřív to nejde. Není to technicky, časově možné. Kolikrát to mám ještě říkat? Není to možné! Vždyť dříve bychom ty vozy ani neprodali. Rozumíš? Nemůžeš hodnotit plnou elektromobilitu pohledem technologií roku 2020, když tu prostě plná elektromobilita s technologiemi z roku 2020 v roce 2020 nemůže vzniknout. Prostě nemůže, nemůže, nemůže.... Nemůže... Nejde to!
A teď, když jsme si to snad vysvětlili, že tu prostě plná elektromobilita v roce 2020 a s technologiemi z roku 2020 nebude, pojďme se tedy podívat, co by se mohlo stát. Jak už jsem říkal, i v tom nejduhovějším scénáři, který by byl nedosažitelný i v pohádkách, bychom tu plnou elektromobilitu měli za 30 let. Snad se na tom už teď shodneme. Dřív bychom ta auta ani neprodali a i tohle by se stalo jen za předpokladu, že bychom EV prodávali v takovém množství jako dnes spalovací auta. A jistě uznáš, že něco takového nedosáhneme, i kdybychom se rozkrájeli. I ti Norové, kteří EV 10 let brutálně dotují jak blázen, stále neprodávají EV v takovém množství jako spalovací auta. A přestože tam teď mají 60% zastoupení v prodejích nových vozů, reálné zastoupení v celém vozovém parku je... a světe div se... 8 %!!! Takže ještě jednou, elektromobilita s technologiemi z roku 2020 tu prostě být nemůže. I ti Norové to dokazují. Prostě to nejde. Žádná fyzika, chemie... prostě čas. Z časového hlediska to není možné. 6 milionů EV ti z nebe do ČR samo jen tak nespadne.
Takže, teď když už jsme si snad konečně vysvětlili, že bychom tu plnou elektromobilitu mohli mít v nejoptimističtějším scénáři, jaký je možný vymyslet a dosáhnout za předpokladu, že by se všechno totálně zbláznilo, nejdříve tak za 30 let, je snad jasné a doufám, že se mnou souhlasíš, že to (když budeme stále hodně optimističtí) nastane tak za 50 let... Možná ještě déle.
Takže, teď, když jsme se snad konečně dohodli na tom a vysvětli si, že tu plnou EV budeme mít možná tak v roce 2070, můžeme přijít konečně k jádru diskuze. Máme plnou elektromobilitu, tedy rok 2070. Dřív to nejde. Prostě nejde. Čas, obnova vozového parku, to tě nepustí. Nemá jak. Čas tě nepustí. Žádná fyzika, chemie, prostě čas. 6 milionů aut nevyměníš ze dne na den. To nejde. To neuděláš. A teď mi tedy řekni, když tu máme 50 let do plné elektromobility, proč by elektromobil z roku 2070 měl mít stejné technologie jako ten z roku 2020? Proč? Proč, když se cena baterií už desítky let snižuje pořád stejným tempem, proč by to najednou mělo být jinak? Proč by se to zrovna teď mělo zastavit? Proč, když se cena solárních panelů desítky let snižuje stejným tempem, proč by se to zrovna v roce 2020 mělo zastavit? Proč? Proč se energetická hustota baterií zvyšuje už 120 let, proč by se to zrovna v roce 2020 mělo zastavit? Proč? Proč? Proč? Proč máš pocit, že jsme zrovna ve všech oblastech spojených s elektromobily dosáhli vrcholu právě v roce 2020? Proč máš pocit, že tyto technologie s úspěchem vyvíjíme desítky let podobným tempem, ale v roce 2020 se z nějakého prazvláštního důvodu zastavíme? Proč?
Já neříkám, že vše vyřeší pokrok. Takže ještě jednou i pro tebe zvlášť.
ELEKTROMOBILITA S TECHNOLOGIEMI Z ROKU 2020 JEDNODUŠE NEMŮŽE NASTAT, TEDY JE NESMYSL JI HODNOTIT Z POHLEDU TECHNOLOGIÍ DOSTUPNÝMI V ROCE 2020
O to jde. Neříkám, že vše bude za 50 let superzelené. To netvrdím. To, co tvrdím, je to, že elektromobilita s technologiemi dostupnými v roce 2020, nenastane. Nenastane, nastat nemůže, je to technicky nemožné, časově nemožné, ekonomicky i ekologicky neudržitelné, nereálné. Takový stav prostě nemůže nastat. Nemůže. Takže je úplná pitomost ho z tohoto pohledu hodnotit. Nelze říci, že je něco blbost, když to neexistuje a navíc ani existovat nemůže. Prostě nemůže. Elektromobilita tu dnes být nemůže. Prostě nemůže. Nejde to. Není to možné. I v nejšílenějším scénáři tu bude nejdříve za 30 let. Dřív to nejde. Není to technicky, časově možné. Kolikrát to mám ještě říkat? Není to možné! Vždyť dříve bychom ty vozy ani neprodali. Rozumíš? Nemůžeš hodnotit plnou elektromobilitu pohledem technologií roku 2020, když tu prostě plná elektromobilita s technologiemi z roku 2020 v roce 2020 nemůže vzniknout. Prostě nemůže, nemůže, nemůže.... Nemůže... Nejde to!
A teď, když jsme si to snad vysvětlili, že tu prostě plná elektromobilita v roce 2020 a s technologiemi z roku 2020 nebude, pojďme se tedy podívat, co by se mohlo stát. Jak už jsem říkal, i v tom nejduhovějším scénáři, který by byl nedosažitelný i v pohádkách, bychom tu plnou elektromobilitu měli za 30 let. Snad se na tom už teď shodneme. Dřív bychom ta auta ani neprodali a i tohle by se stalo jen za předpokladu, že bychom EV prodávali v takovém množství jako dnes spalovací auta. A jistě uznáš, že něco takového nedosáhneme, i kdybychom se rozkrájeli. I ti Norové, kteří EV 10 let brutálně dotují jak blázen, stále neprodávají EV v takovém množství jako spalovací auta. A přestože tam teď mají 60% zastoupení v prodejích nových vozů, reálné zastoupení v celém vozovém parku je... a světe div se... 8 %!!! Takže ještě jednou, elektromobilita s technologiemi z roku 2020 tu prostě být nemůže. I ti Norové to dokazují. Prostě to nejde. Žádná fyzika, chemie... prostě čas. Z časového hlediska to není možné. 6 milionů EV ti z nebe do ČR samo jen tak nespadne.
Takže, teď když už jsme si snad konečně vysvětlili, že bychom tu plnou elektromobilitu mohli mít v nejoptimističtějším scénáři, jaký je možný vymyslet a dosáhnout za předpokladu, že by se všechno totálně zbláznilo, nejdříve tak za 30 let, je snad jasné a doufám, že se mnou souhlasíš, že to (když budeme stále hodně optimističtí) nastane tak za 50 let... Možná ještě déle.
Takže, teď, když jsme se snad konečně dohodli na tom a vysvětli si, že tu plnou EV budeme mít možná tak v roce 2070, můžeme přijít konečně k jádru diskuze. Máme plnou elektromobilitu, tedy rok 2070. Dřív to nejde. Prostě nejde. Čas, obnova vozového parku, to tě nepustí. Nemá jak. Čas tě nepustí. Žádná fyzika, chemie, prostě čas. 6 milionů aut nevyměníš ze dne na den. To nejde. To neuděláš. A teď mi tedy řekni, když tu máme 50 let do plné elektromobility, proč by elektromobil z roku 2070 měl mít stejné technologie jako ten z roku 2020? Proč? Proč, když se cena baterií už desítky let snižuje pořád stejným tempem, proč by to najednou mělo být jinak? Proč by se to zrovna teď mělo zastavit? Proč, když se cena solárních panelů desítky let snižuje stejným tempem, proč by se to zrovna v roce 2020 mělo zastavit? Proč? Proč se energetická hustota baterií zvyšuje už 120 let, proč by se to zrovna v roce 2020 mělo zastavit? Proč? Proč? Proč? Proč máš pocit, že jsme zrovna ve všech oblastech spojených s elektromobily dosáhli vrcholu právě v roce 2020? Proč máš pocit, že tyto technologie s úspěchem vyvíjíme desítky let podobným tempem, ale v roce 2020 se z nějakého prazvláštního důvodu zastavíme? Proč?
Odpovědět0 0
Přijde mi, že tu pořád nechápeš, co se snažím říci. Já neříkám, že za 50 let to bude všechno krásné a dokonalé. já říkám, že za 50 let to rozhodně bude jiné. Ten vývoj proběhne. Ale to hlavní, co se snažím říci, je následující:
ELEKTROMOBILITA S TECHNOLOGIEMI Z ROKU 2020 JEDNODUŠE NEMŮŽE NASTAT, TEDY JE NESMYSL JI HODNOTIT Z POHLEDU TECHNOLOGIÍ DOSTUPNÝMI V ROCE 2020
1, Nemůžeme mít plnou elektromobilitu v roce 2020. Nemůžeme ji mít ani v roce 2050 s technologiemi z roku 2020. To prostě nejde, to je neudržitelné. Zkusím to omezit jen na ČR, což se ale dá překlopit i na jiné země (dělám to proto, že znám ta čísla). Průměrný věk auta v ČR je skoro 15 let, obnova tedy nastane za 30 let. I kdybychom EV kupovali tak jak běžná auta dnes (nereálné), měla ty vlastnosti jako běžná auta dnes (nereálné) a byla za cenu jako běžná auta dnes (nereálné), k dosažení plné elektromobility by došlo za 30 let, v roce 2050. A za 30 let bude technologická úroveň někde jinde. Chápeš? I kdyby nastaly ty úplně nejpříznivější, nejšílenějších, nejnereálnější, nejkrásnější a nejduhovější podmínky pro rozšíření elektromobility, máme ji tu za 30 let. A teď otázka. Opravdu si myslíš, že se to za 30 let neposune? Vývoj nabíjecích baterií probíhá už přes 100 let (NiCd vznikla na přelomu 19. a 20. století) a 120 let se pravidelně zvyšovala hustota a snižovala cena (viz grafy, které jsem ti poslal jinde). Proč by se to mělo v roce 2020 zastavit? Opravdu se za ty roky nikam neposuneme? Neříkám, že to bude dokonalé, ale lepší technologie budeme mít určitě. O kolik, to nevím. Zda to bude problematické, nevím. Ale co je v podstatě jisté, je to, že pokud lidstvo do té doby nevymře, technologie EV budou za 30 let lepší než dnes. Není důvod, aby 120 let trvající vývoj, který má pořád stejný směr, najednou ustal.
2, Solární auta. Ano, mám k tomu dlouhý článek, můžeš si ho přečíst. https://www.svetmobilne.cz/solarni-auta-proc-je-jeste-nemame/6038 A myslím, že říká, že při dnešních technologiích je to docela nesmysl. V ideálním případě parkování pod sluncem by to s technologiemi v roce 2020 dalo do 10 % průměrného nájezdu. Jenže ideální případy nenastávají a v praxi by to bylo výrazně méně. Ale opět, to, že je to nesmysl v roce 2020, nemusí znamenat, že to bude stejný nesmysl v roce 2050, 2070... Ceny solárních panelů padají od doby, co byly vymyšlené, jejich efektivita roste od doby, co byly vymyšlené, začínají se dělat poloprůhledné jako tenoučké folie... To, že dnes ještě nejsou komerčně dostupné, neznamená, že nebudou třeba za 15 let a výrobce je nenalepí jako tenkou a levnou tónovací folii na skla a spolu se střechou budeš mít na autě třeba 3-4 m2 světlocitlivé plochy. Vždyť perovskity měly ještě před pár lety, kdy byly vymyšleny, účinnost asi 3-4 %. Dnes už jsou na cca 15 % a když se spojí do hybridních, tak je to dvojnásobek.
ELEKTROMOBILITA S TECHNOLOGIEMI Z ROKU 2020 JEDNODUŠE NEMŮŽE NASTAT, TEDY JE NESMYSL JI HODNOTIT Z POHLEDU TECHNOLOGIÍ DOSTUPNÝMI V ROCE 2020
1, Nemůžeme mít plnou elektromobilitu v roce 2020. Nemůžeme ji mít ani v roce 2050 s technologiemi z roku 2020. To prostě nejde, to je neudržitelné. Zkusím to omezit jen na ČR, což se ale dá překlopit i na jiné země (dělám to proto, že znám ta čísla). Průměrný věk auta v ČR je skoro 15 let, obnova tedy nastane za 30 let. I kdybychom EV kupovali tak jak běžná auta dnes (nereálné), měla ty vlastnosti jako běžná auta dnes (nereálné) a byla za cenu jako běžná auta dnes (nereálné), k dosažení plné elektromobility by došlo za 30 let, v roce 2050. A za 30 let bude technologická úroveň někde jinde. Chápeš? I kdyby nastaly ty úplně nejpříznivější, nejšílenějších, nejnereálnější, nejkrásnější a nejduhovější podmínky pro rozšíření elektromobility, máme ji tu za 30 let. A teď otázka. Opravdu si myslíš, že se to za 30 let neposune? Vývoj nabíjecích baterií probíhá už přes 100 let (NiCd vznikla na přelomu 19. a 20. století) a 120 let se pravidelně zvyšovala hustota a snižovala cena (viz grafy, které jsem ti poslal jinde). Proč by se to mělo v roce 2020 zastavit? Opravdu se za ty roky nikam neposuneme? Neříkám, že to bude dokonalé, ale lepší technologie budeme mít určitě. O kolik, to nevím. Zda to bude problematické, nevím. Ale co je v podstatě jisté, je to, že pokud lidstvo do té doby nevymře, technologie EV budou za 30 let lepší než dnes. Není důvod, aby 120 let trvající vývoj, který má pořád stejný směr, najednou ustal.
2, Solární auta. Ano, mám k tomu dlouhý článek, můžeš si ho přečíst. https://www.svetmobilne.cz/solarni-auta-proc-je-jeste-nemame/6038 A myslím, že říká, že při dnešních technologiích je to docela nesmysl. V ideálním případě parkování pod sluncem by to s technologiemi v roce 2020 dalo do 10 % průměrného nájezdu. Jenže ideální případy nenastávají a v praxi by to bylo výrazně méně. Ale opět, to, že je to nesmysl v roce 2020, nemusí znamenat, že to bude stejný nesmysl v roce 2050, 2070... Ceny solárních panelů padají od doby, co byly vymyšlené, jejich efektivita roste od doby, co byly vymyšlené, začínají se dělat poloprůhledné jako tenoučké folie... To, že dnes ještě nejsou komerčně dostupné, neznamená, že nebudou třeba za 15 let a výrobce je nenalepí jako tenkou a levnou tónovací folii na skla a spolu se střechou budeš mít na autě třeba 3-4 m2 světlocitlivé plochy. Vždyť perovskity měly ještě před pár lety, kdy byly vymyšleny, účinnost asi 3-4 %. Dnes už jsou na cca 15 % a když se spojí do hybridních, tak je to dvojnásobek.
Odpovědět0 0
Proč by baterie měly potřebovat nějaký vyřčený zákon (statistický předpoklad), aby to fungovalo? Ta statistika je viditelná i bez vyřčeného zákona.
https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/Capture2.jpg
https://energypost.eu/wp-content/uploads/2015/11/Ramez-storage-3.jpg
https://energypost.eu/wp-content/uploads/2015/11/Ramez-storage-6.png
https://cleantechnica.com/files/2020/02/bloomberg-nef-battery-lithium-ion-cell-energy-density-chart-graph-BNEF.png
https://www.researchgate.net/profile/Elizabeth_Kocs/publication/284929881/figure/fig6/AS:669997487640583@1536751257337/Development-of-lithium-batteries-during-the-period-of-1970-2015-showing-the-cost-blue.png
https://d3i71xaburhd42.cloudfront.net/981143db3eebb50073cb15ed6b2a9dbb902c397d/7-Figure3-1.png
https://www.digitaltonto.com/wp-content/uploads/2016/04/Lithium-Ion-Trend.jpg
Já myslím, že historický vývoj posledních 45 let snad stačí k tomu, aby byl vidět jasný trend, že se to posouvá a nestagnuje. Dokáže tedy zdůvodnit, proč by se to v roce 2020 mělo najednou zastavit?
Na přelomu 19. a 20. století vynalezli NiCd. Myslíte si, že už tehdy věděli, zda objeví Li-Ion nebo ne? Myslíte si, že už tehdy věděli, že se za hodnoty Li-Ion nedostaneme? A co v 60. letech, když vynalezli NiMH? Myslíte, že to považovali za konečnou nebo ne? Věděli už tehdy, že se nedostaneme přes hodnoty roku 2020? Proč si tedy dnes myslíte, že se už nikam neposuneme? Jak můžete dnes vědět, že jsme na konci?
https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/Capture2.jpg
https://energypost.eu/wp-content/uploads/2015/11/Ramez-storage-3.jpg
https://energypost.eu/wp-content/uploads/2015/11/Ramez-storage-6.png
https://cleantechnica.com/files/2020/02/bloomberg-nef-battery-lithium-ion-cell-energy-density-chart-graph-BNEF.png
https://www.researchgate.net/profile/Elizabeth_Kocs/publication/284929881/figure/fig6/AS:669997487640583@1536751257337/Development-of-lithium-batteries-during-the-period-of-1970-2015-showing-the-cost-blue.png
https://d3i71xaburhd42.cloudfront.net/981143db3eebb50073cb15ed6b2a9dbb902c397d/7-Figure3-1.png
https://www.digitaltonto.com/wp-content/uploads/2016/04/Lithium-Ion-Trend.jpg
Já myslím, že historický vývoj posledních 45 let snad stačí k tomu, aby byl vidět jasný trend, že se to posouvá a nestagnuje. Dokáže tedy zdůvodnit, proč by se to v roce 2020 mělo najednou zastavit?
Na přelomu 19. a 20. století vynalezli NiCd. Myslíte si, že už tehdy věděli, zda objeví Li-Ion nebo ne? Myslíte si, že už tehdy věděli, že se za hodnoty Li-Ion nedostaneme? A co v 60. letech, když vynalezli NiMH? Myslíte, že to považovali za konečnou nebo ne? Věděli už tehdy, že se nedostaneme přes hodnoty roku 2020? Proč si tedy dnes myslíte, že se už nikam neposuneme? Jak můžete dnes vědět, že jsme na konci?
Odpovědět0 0
U Leafu je zásadním problémem chlazení baterky vzduchem (podobně jako u Zoe). Proto tam ty baterky vydrží docela prd a na 70 % je to po pár letech. Když se ale podíváš na statistiky vodou chlazených baterek, uvidíš životnosti v docela odlišných číslech. U Tesla mají ještě po čtvrt milionu km nějakých 85 % v průměru a kolem 400 tisíc km to obvykle bývá okolo 80 %.
Ano, výměna baterky u starého auta je problém. Jenže světe div se, lidé jsou si i dnes ochotni koupit vylítaný diesel za 50 tisíc a na opravách motoru do toho nasypat dalších 80. Každopádně na pořádnou baterku by to nestačilo, nyní by z toho nebylo asi ani 20 kWh (takže cca 100 km), za pár let při trendu vývoje ceny posledních 10 let by to mohlo směřovat někam ke 30 kWh.
Ano, výměna baterky u starého auta je problém. Jenže světe div se, lidé jsou si i dnes ochotni koupit vylítaný diesel za 50 tisíc a na opravách motoru do toho nasypat dalších 80. Každopádně na pořádnou baterku by to nestačilo, nyní by z toho nebylo asi ani 20 kWh (takže cca 100 km), za pár let při trendu vývoje ceny posledních 10 let by to mohlo směřovat někam ke 30 kWh.
Odpovědět0 0
Znovu a už snad posté podotýkám, že jsem proti protlačování elektromobility. Jsem proti politickému protlačování technologie, ze které politici dělají něco, co je dokonalé, ale přitom to dokonalé není. Ano, oni se chovají, jako bychom už v tom roce 2070 byli, a to je nesmysl. Nelze se chovat v roce 2020 k EV tak, jako bychom byli technologicky o 50 let dále. Ale to z elektromobility nedělá nesmysl. Protlačování EV, které na to ještě není připravené, ale tvářit se, že připravené je, to je špatně. Ale to neznamená, že je koncept EV špatný.
BTW: já neříkám, že to za 50 let bude fajn, ale že za 50 let se určitě podaří vyřešit mnoho z neduhů, které tu máme v roce 2020. Není důvod, aby to tak nebylo. Zda bude EV za 50 let úplně ve všech ohledech lepší než spalovací auto? Nevím. Možná ano, možná ne. Určitě v mnoha z nich ano. Ale určitě bude ve všech ohledech lepší než dnešní EV. Bude mít hmotnost spalovacího auta? Možná ano, možná ne. Nevím. Nevím, zda bude dojezd dvojnásobný, ale určitě bude větší. Proč by neměl být? Nevím, zda budou baterie vážit půlku toho, co dnes, ale určitě budou lehčí. Nevím, zda budou méně hořet, ale vzhledem k vývoji mám opravdu silnou víru v to, že jejich bezpečnost bude vylepšena. Možná nebude dokonalá, ale věřím, že bude lepší.
Proč by právě všechny technologie spojené s elektromobilitou měly být jednou jedinou výjimkou, kde se lidstvu nepodaří v průběhu času vyvinout něco lepšího a levnějšího, to mi ještě nikdo nevysvětlil. Často se zmiňují fyzikální zákony. Cožpak lidstvo už mnohokrát nenašlo berličky, jak je obejít? Vždyť i u těch procesorů jsme si ještě před 20 lety nepředstavovali, že vůbec bude technicky a fyzikálně možné vyrábět 7nm technologií a dnes už vesele vyrábíme na 5 nm a pracuje se na 3 nm. Vždyť dennodenně objevujeme skryté fyzikální a chemické vlastnosti mnoha materiálů, proč máš takovou jistotu, že se to nepovede pro technologie pro EV? Nevím jak ty, ale já sleduji vývoj, a i když je mi jasné, že se drtivá většina průlomů ohledně baterií nikdy nedostane do výroby a ukáže se jako problematická a dobrá leda tak na papíře, současně nemám důvod nevěřit tomu, že se alespoň některé z těch stovek neukážou být použitelnými. Obzvlášť když už fungují prototypy.
Já jen doufám, že se alespoň politicky PHEV a EV bude nadále plus minus rovnat a považovat za totéž, protože to je při tom násilném protlačování lépe udržitelná cesta. Řeší vývoj EV, a to jak technologie tak i infrastruktury, ale přitom to je tak pětinová zátěž a pro lidi stravitelnější koncepce.
BTW: já neříkám, že to za 50 let bude fajn, ale že za 50 let se určitě podaří vyřešit mnoho z neduhů, které tu máme v roce 2020. Není důvod, aby to tak nebylo. Zda bude EV za 50 let úplně ve všech ohledech lepší než spalovací auto? Nevím. Možná ano, možná ne. Určitě v mnoha z nich ano. Ale určitě bude ve všech ohledech lepší než dnešní EV. Bude mít hmotnost spalovacího auta? Možná ano, možná ne. Nevím. Nevím, zda bude dojezd dvojnásobný, ale určitě bude větší. Proč by neměl být? Nevím, zda budou baterie vážit půlku toho, co dnes, ale určitě budou lehčí. Nevím, zda budou méně hořet, ale vzhledem k vývoji mám opravdu silnou víru v to, že jejich bezpečnost bude vylepšena. Možná nebude dokonalá, ale věřím, že bude lepší.
Proč by právě všechny technologie spojené s elektromobilitou měly být jednou jedinou výjimkou, kde se lidstvu nepodaří v průběhu času vyvinout něco lepšího a levnějšího, to mi ještě nikdo nevysvětlil. Často se zmiňují fyzikální zákony. Cožpak lidstvo už mnohokrát nenašlo berličky, jak je obejít? Vždyť i u těch procesorů jsme si ještě před 20 lety nepředstavovali, že vůbec bude technicky a fyzikálně možné vyrábět 7nm technologií a dnes už vesele vyrábíme na 5 nm a pracuje se na 3 nm. Vždyť dennodenně objevujeme skryté fyzikální a chemické vlastnosti mnoha materiálů, proč máš takovou jistotu, že se to nepovede pro technologie pro EV? Nevím jak ty, ale já sleduji vývoj, a i když je mi jasné, že se drtivá většina průlomů ohledně baterií nikdy nedostane do výroby a ukáže se jako problematická a dobrá leda tak na papíře, současně nemám důvod nevěřit tomu, že se alespoň některé z těch stovek neukážou být použitelnými. Obzvlášť když už fungují prototypy.
Já jen doufám, že se alespoň politicky PHEV a EV bude nadále plus minus rovnat a považovat za totéž, protože to je při tom násilném protlačování lépe udržitelná cesta. Řeší vývoj EV, a to jak technologie tak i infrastruktury, ale přitom to je tak pětinová zátěž a pro lidi stravitelnější koncepce.
Odpovědět0 0
Co si neuvědomuješ, je to, že lehký elektromobil se sám od sebe neudělá a z nebe nespadne. Je potřeba ho nějak vyvinout, a to prostě trvá a tato cesta vede přes mezikroky. Ani u spalovacích motorů jsme neměli jeden den tilitr s výkonem 5 koní a druhý den litr se 130 koňmi. Z Intelu 4004 nebo třeba i Pentia III jsme také neskočili hned na 8jádrové Core i7, Ryzena... To jsme to tehdy měli zabalit, protože jsme v 70. letech neměli 8jádro? Tak proč by tomu u EV mělo být jinak? To, že dnes má EV hodně limitů (stejně jako jednojádrové procesory měly velký problém s více úlohami najednou), přeci neznamená, že to vzdáme a ani se nepokusíme vyvinout něco lepšího. Jenže něco lepšího dosáhneme po náročném a dlouhém výzkumu plném postupně se zlepšujících řešení. A když se podíváš, ty hmotnosti se už tak extrémně lišit nemusí. Např. Leaf nebo Model 3 se od spalovací konkurence liší tak o 150 kg, což sice není málo, ale je to už rozdíl, který dokážeš spatřit i v rámci spalovací konkurence.
Pro protlačování elektromobility rozhodně nejsem, ta prostě dnes nedokáže plně nahradit spalovací auto, vhodná je pro pár případů užití. Nicméně pokud nebudeme vyvíjet a vyrábět nedokonalé EV, tak ty lepší prostě mít nebudeme.
Pro protlačování elektromobility rozhodně nejsem, ta prostě dnes nedokáže plně nahradit spalovací auto, vhodná je pro pár případů užití. Nicméně pokud nebudeme vyvíjet a vyrábět nedokonalé EV, tak ty lepší prostě mít nebudeme.
Odpovědět0 0
Pořád je to o tomtéž, stále dokola. To, že EV má nějaké výhody v roce 2020, přeci neznamená, že je bude mít ve stejné míře i v roce 2070. Nebo si opravdu myslíš, že se to za 50 let vůbec nikam neposune? Jen za posledních 10 let se cena článků snížila asi na šestinu. Hustota se zvýšila o několik desítek procent, a to pořád hovoříme o vývoji Li-Ion a ne o nějakém zbrusu novém typu článků. Klima zvyšuje spotřebu i u normálního auta. Topení. I tady se to mění, častěji se používají tepelná čerpadla, která snižují spotřebu. Vlastně vyzdvihuješ neefektivitu spalovacího motoru. Kdyby byl spalovací motor stejně efektivní jako elektromotor, pak by měl problém s topením také. Hoření. To, že hoří lithiové články dnes, přeci nemusí znamenat, že za 50 let budeme používat stejný typ baterií. Vždyť za posledních 50 let jsme vystřídali už několik typů baterek. Děláš, jako bychom Li-Ion používali od 19. století.
Odpovědět0 0
Ne, nezapomínám na nic.
"prenosové a distribučné sústavy a transformátory" Přijde mi, že nečteš. Vždyť jsem tu argumentoval tím, že výhodou elektromobility je to, že se dá do jisté míry převést na lokální výrobu, tedy ta zátěž tou distribuční soustavou ani nemusí protéct. Jasně, pro plnou elektromobilitu bude ČR potřebovat cca 35 TWh navíc, to je fakt a není to málo. Ale to neznamená, že všech těchto 35 TWh navíc proteče distribuční soustavou. Distribuční soustava se aktualizuje tak či tak. Proč by se musela předělávat jen kvůli elektromobilitě? Nemyslíš, že by se během 50 let na mnoha místech předělávala, i kdybychom tu žádné elektromobily neměli? Tak proč to jen nespojit? A jak už bylo řečeno, každá lokální výroba elektřiny ti z tohoto množství něco ubere.
"Všetko to ale budete musieť zaplatiť, to vám nikto nedá zadarmo." Vůbec nikdy a nikde jsem neřekl, že to bude zadarmo. Jasně, že se to bude muset zaplatit. Jasně, že se bude muset nějakým způsobem nahradit spotřební daň z benzínu a nafty. Nikde jsem neřekl, že to tak nebude. Jasně, že to tak bude. Jak to stát udělá, to nevím. Dá se uvažovat třeba častější mýtné, a tak člověk to, co platil každý kilometr v ceně benzínu a nafty, bude platit v ceně za každý projetý kilometr na silnici. Nebo obecně platba každý rok dle odjetých kilometrů, které auto samo nahlásí přes internet. Nevím. Nějak se ale platit bude, to je jasné. Platit se bude tak či tak. Nikde jsem neřekl, že nebude. Někde jsem snad řekl, že to bude laciné? Kde? Ukaž mi to! Hovořil jsem jen o tom, že to, co nebylo technicky proveditelné před 20 lety, je dnes mnohem snazší a bude to výrazně snazší za 50 let, až tu ty elektromobily opravdu budou.
To, že je dnes recyklace problém, je fakt a souhlasím. Ale také je faktem, že se na tom pracuje, a až se opravdu začne recyklovat ve velkém, což máme tak cca 15-25 let čas (protože jsme zatím ani nevyrobili nějak enormní množství baterek, které bychom mohli recyklovat), může být úroveň recyklace (její ekologický dopad a cena) výrazně jinde proti dnešnímu stavu. Dnešní množství recyklace je totiž maličké plivnutí proti tomu, co nás čeká za pár dekád. Dnes to máme ještě v pohodě, ale v budoucnu to může být horší.
Nicméně, nezlob se na mě, fakt nevěřím tomu, že za pár dekád budeme baterky recyklovat stejně neekologicky a draze jako dnes. Fakt tomu nevěřím. Říkej si tomu blouznění, já tomu říkám tisíci lety prověřený technologický vývoj lidstva, které zatím snad všechny technologie vždy ve výsledku zefektivnilo a zlevnilo. Není mi moc jasné, proč by zrovna tohle měla být snad jediná výjimka v historii lidstva, kdy se něco postupem času při stejném výkonu něco nezlevní, nebo obecně na danou cenu nepřinese mnohem vyšší užitnou hodnotu. Tím neříkám, že to bude levné. Ale rozhodně to bude cenově efektivnější než dnes. Ale i zdražení může znamenat, že se cenová efektivita zvyšuje (pokud užitná hodnota roste ještě více).
"prenosové a distribučné sústavy a transformátory" Přijde mi, že nečteš. Vždyť jsem tu argumentoval tím, že výhodou elektromobility je to, že se dá do jisté míry převést na lokální výrobu, tedy ta zátěž tou distribuční soustavou ani nemusí protéct. Jasně, pro plnou elektromobilitu bude ČR potřebovat cca 35 TWh navíc, to je fakt a není to málo. Ale to neznamená, že všech těchto 35 TWh navíc proteče distribuční soustavou. Distribuční soustava se aktualizuje tak či tak. Proč by se musela předělávat jen kvůli elektromobilitě? Nemyslíš, že by se během 50 let na mnoha místech předělávala, i kdybychom tu žádné elektromobily neměli? Tak proč to jen nespojit? A jak už bylo řečeno, každá lokální výroba elektřiny ti z tohoto množství něco ubere.
"Všetko to ale budete musieť zaplatiť, to vám nikto nedá zadarmo." Vůbec nikdy a nikde jsem neřekl, že to bude zadarmo. Jasně, že se to bude muset zaplatit. Jasně, že se bude muset nějakým způsobem nahradit spotřební daň z benzínu a nafty. Nikde jsem neřekl, že to tak nebude. Jasně, že to tak bude. Jak to stát udělá, to nevím. Dá se uvažovat třeba častější mýtné, a tak člověk to, co platil každý kilometr v ceně benzínu a nafty, bude platit v ceně za každý projetý kilometr na silnici. Nebo obecně platba každý rok dle odjetých kilometrů, které auto samo nahlásí přes internet. Nevím. Nějak se ale platit bude, to je jasné. Platit se bude tak či tak. Nikde jsem neřekl, že nebude. Někde jsem snad řekl, že to bude laciné? Kde? Ukaž mi to! Hovořil jsem jen o tom, že to, co nebylo technicky proveditelné před 20 lety, je dnes mnohem snazší a bude to výrazně snazší za 50 let, až tu ty elektromobily opravdu budou.
To, že je dnes recyklace problém, je fakt a souhlasím. Ale také je faktem, že se na tom pracuje, a až se opravdu začne recyklovat ve velkém, což máme tak cca 15-25 let čas (protože jsme zatím ani nevyrobili nějak enormní množství baterek, které bychom mohli recyklovat), může být úroveň recyklace (její ekologický dopad a cena) výrazně jinde proti dnešnímu stavu. Dnešní množství recyklace je totiž maličké plivnutí proti tomu, co nás čeká za pár dekád. Dnes to máme ještě v pohodě, ale v budoucnu to může být horší.
Nicméně, nezlob se na mě, fakt nevěřím tomu, že za pár dekád budeme baterky recyklovat stejně neekologicky a draze jako dnes. Fakt tomu nevěřím. Říkej si tomu blouznění, já tomu říkám tisíci lety prověřený technologický vývoj lidstva, které zatím snad všechny technologie vždy ve výsledku zefektivnilo a zlevnilo. Není mi moc jasné, proč by zrovna tohle měla být snad jediná výjimka v historii lidstva, kdy se něco postupem času při stejném výkonu něco nezlevní, nebo obecně na danou cenu nepřinese mnohem vyšší užitnou hodnotu. Tím neříkám, že to bude levné. Ale rozhodně to bude cenově efektivnější než dnes. Ale i zdražení může znamenat, že se cenová efektivita zvyšuje (pokud užitná hodnota roste ještě více).
Odpovědět0 0
Já jsem nikdy nebyl obhájcem elektromobility. Jen se snažím uvádět věci ze všech pohledů. Takže když tu bude fanatický odpůrce, který nevidí výhody, tak ho budu upozorňovat na výhody, na které zapomíná. A stejně tak když tu bude fanatický zastánce, který nevidí problémy, tak ho budu upozorňovat na nevýhody a problémy, na které zapomíná. Jednoduché jako facka. A poněvadž tu v diskuzi máme spíše odpůrce, tak upozorňuji na ty výhody, na které zapomínají a které zkreslují jejich negativní pohled. To, že tu máme odpůrce, a reaguji na jejich pohled, kterému chybí širší perspektiva z více pohledů, ze mě ještě nedělá obhájce. Jen se snažím ukázat pohled z více stran, toť vše.
Odpovědět0 0
A co s tím má společného to, že to použila tvoje žena? Jde o to, že něco jako odložený start umí mnohá zařízení už desetiletí a není důvod, aby to neumělo něco v roce 2020, co je navíc připojené na internet.
Odpovědět0 0
"ono je nám to vnucováno v dnešní době za současných technologických možností" To ano, s tím přílišným politickým protlačováním také nesouhlasím, ale opět... jak rychle se to stane? Podívejte se třeba na Norsko. Tam je už 10 let doslova brutální zvýhodňování EV. A výsledek? Mají tam... 8% zastoupení ve vozovém parku. Jak jsem říkal výše. I kdyby se staly všechny naprosto nereálné scénáře, že by tu zítra byly EV s vlastnostmi dnešních spalovacích aut za cenu těchto spalovacích aut a lidé by je navzdory nedůvěřivosti kupovali v takovém počtu jako spalovací auta, tak tu máme plnou elektromobilitu za 30 let. Rychleji to nejde. Prakticky to bude spíše tak za 50 let, a to je ještě optimistický odhad.
"900kW se mi jeví jako hodně velký výkon" Ano, je. Ale opět. To platí, když nebude žádné lokální nabíjení jinde. Což existuje už dnes, natož za 50 let. Když za 50 let lidé použijí spoustu jiných způsobů, jak EV nabíjet jinde (a to použijí, když už to používají dnes), tak 900 kW nebude potřeba a může to být výrazně méně. Hodíte tam k tomu nějakou vyrovnávací baterku ze starých aut nebo z některých z nových technologií, které jsou levné, ale nehodí se pro EV a nabijete si část výkonu přes noc, když nikdo na benzince netankuje a jste připraven na den. Část energie přes den půjde ze sítě, část z baterky. Opět z 900 kW letíte dolů. A opět... technologie, které se v některých rychlonabíječkách používají už... dnes. Dáte na střechu solární panely a opět Vám část denní spotřeby pokryje alternativní zdroj a ne centrální soustava. Opět jdete z 900 kW o kousek dolů. Vtip je v tom, že elektromobilita nemá jedno řešení, ale má spoustu malých kroků, které ve výsledku udělají hodně.
"Fotovoltaika na autě mi přijde jako nesmysl" Nevyřeší všechno, ale opět... pomůže získat pár procent, o které se sníží zátěž na centrální soustavu a benzinky. A opět... něco, co funguje už dnes. Jasně, ze 14 tisíc km ročně to nabije tak tisícovku, ale i to znamená, že na tu benzinku pojedete o 1/14krát méně často. Být to standard, už máte místo 900 kW jen 840 kW. Perovskity jsou čím dál účinnější a dokáží pracovat i s dalšími vlnovými délkami světla, mají lepší výkon i ve stínu... Parkovat na slunku jen proto, aby si člověk nabil auto, pochopitelně není úplně dobrý nápad. Ale pomůže to, když nemáte na výběr, kde to auto bude. A opět, tohle číslo platí pro dnešní solární technologie. Za 50 let mohou mít účinnost mnohem vyšší a díky průhlednosti mohou být používány na oknech (sice existující technologie, ale do komerčního nasazení to ještě tak dekádu potrvá). Takže z ušetřené 1/14 můžeme být třeba na 1/5. Z 900 kW nejsme na 840 kW, ale třeba 720 kW. Nabijete něco do záložního akumulátoru (třeba 2 MWh) a už klesne potřebný výkon o další pětinu. Jsme na 540 kW. Vlastní solární panely, 520 kW... Atd. A to pořád hovoříme o tom, že si to ani jeden člověk nenabije doma, u obchoďáku...
"Například kolik spotřebuje jeden člen domácnosti průměrně? " Tyhle údaje se hodně liší, obecně se tvrdí, že domácnost spotřebuje cca 2,5-4 MWh ročně. Což je spotřeba jednoho elektromobilu ročně. Něco nabijete možná doma, něco z toho na benzince, něco třeba u obchoďáku...
"Malý dojezd, což by nevadilo tomu, kdo jezdí krátké vzdálenosti". Opět totéž. Proč se díváte na elektromobilu technologiemi (dojezdem) roku 2020, když tu plnou elektromobilitu budeme mít v roce 2070? Opravdu si myslíte, že elektromobily z roku 2070 budou mít stejný dojezd jako ty dnešní?
"Že je možné dát na budovu panely, které pokryjí její spotřebu? Proč se to tak málo používá?" Používá se to čím dál více. Rozmáhají se solární tašky, obchodní řetězce se předhání v tom, kdo dá na své budovy více panelů... Opět totéž. Přijde mi, že jste zaseklý v minulém tisíciletí. Může Vám to připadat jako pohádky, ale ty technologie se prostě posouvají. Vždycky se posouvaly a není důvod, aby tomu bylo jinak.
Jasně, problémů je opravdu hodně a elektromobilita rozhodně nepřináší jen pozitiva. V dnešním pohledu je to spíše ekologická pohroma. Jenže to, co není ideální dnes, nemusí být pravdou za pár let. Ty technologie a možnosti se posouvají a prostě nelze hodnotit elektromobilitu, která nastane za mnoho a mnoho desítek let pohledem technologií z roku 2020 (většina odpůrců dokonce není ochotna akceptovat ani technologie z roku 2020, které nejenže existují, ale dokonce se i používají, a jsou zaseklí nejlépe tak v roce 2010, obvykle ještě v minulém tisíciletí).
"900kW se mi jeví jako hodně velký výkon" Ano, je. Ale opět. To platí, když nebude žádné lokální nabíjení jinde. Což existuje už dnes, natož za 50 let. Když za 50 let lidé použijí spoustu jiných způsobů, jak EV nabíjet jinde (a to použijí, když už to používají dnes), tak 900 kW nebude potřeba a může to být výrazně méně. Hodíte tam k tomu nějakou vyrovnávací baterku ze starých aut nebo z některých z nových technologií, které jsou levné, ale nehodí se pro EV a nabijete si část výkonu přes noc, když nikdo na benzince netankuje a jste připraven na den. Část energie přes den půjde ze sítě, část z baterky. Opět z 900 kW letíte dolů. A opět... technologie, které se v některých rychlonabíječkách používají už... dnes. Dáte na střechu solární panely a opět Vám část denní spotřeby pokryje alternativní zdroj a ne centrální soustava. Opět jdete z 900 kW o kousek dolů. Vtip je v tom, že elektromobilita nemá jedno řešení, ale má spoustu malých kroků, které ve výsledku udělají hodně.
"Fotovoltaika na autě mi přijde jako nesmysl" Nevyřeší všechno, ale opět... pomůže získat pár procent, o které se sníží zátěž na centrální soustavu a benzinky. A opět... něco, co funguje už dnes. Jasně, ze 14 tisíc km ročně to nabije tak tisícovku, ale i to znamená, že na tu benzinku pojedete o 1/14krát méně často. Být to standard, už máte místo 900 kW jen 840 kW. Perovskity jsou čím dál účinnější a dokáží pracovat i s dalšími vlnovými délkami světla, mají lepší výkon i ve stínu... Parkovat na slunku jen proto, aby si člověk nabil auto, pochopitelně není úplně dobrý nápad. Ale pomůže to, když nemáte na výběr, kde to auto bude. A opět, tohle číslo platí pro dnešní solární technologie. Za 50 let mohou mít účinnost mnohem vyšší a díky průhlednosti mohou být používány na oknech (sice existující technologie, ale do komerčního nasazení to ještě tak dekádu potrvá). Takže z ušetřené 1/14 můžeme být třeba na 1/5. Z 900 kW nejsme na 840 kW, ale třeba 720 kW. Nabijete něco do záložního akumulátoru (třeba 2 MWh) a už klesne potřebný výkon o další pětinu. Jsme na 540 kW. Vlastní solární panely, 520 kW... Atd. A to pořád hovoříme o tom, že si to ani jeden člověk nenabije doma, u obchoďáku...
"Například kolik spotřebuje jeden člen domácnosti průměrně? " Tyhle údaje se hodně liší, obecně se tvrdí, že domácnost spotřebuje cca 2,5-4 MWh ročně. Což je spotřeba jednoho elektromobilu ročně. Něco nabijete možná doma, něco z toho na benzince, něco třeba u obchoďáku...
"Malý dojezd, což by nevadilo tomu, kdo jezdí krátké vzdálenosti". Opět totéž. Proč se díváte na elektromobilu technologiemi (dojezdem) roku 2020, když tu plnou elektromobilitu budeme mít v roce 2070? Opravdu si myslíte, že elektromobily z roku 2070 budou mít stejný dojezd jako ty dnešní?
"Že je možné dát na budovu panely, které pokryjí její spotřebu? Proč se to tak málo používá?" Používá se to čím dál více. Rozmáhají se solární tašky, obchodní řetězce se předhání v tom, kdo dá na své budovy více panelů... Opět totéž. Přijde mi, že jste zaseklý v minulém tisíciletí. Může Vám to připadat jako pohádky, ale ty technologie se prostě posouvají. Vždycky se posouvaly a není důvod, aby tomu bylo jinak.
Jasně, problémů je opravdu hodně a elektromobilita rozhodně nepřináší jen pozitiva. V dnešním pohledu je to spíše ekologická pohroma. Jenže to, co není ideální dnes, nemusí být pravdou za pár let. Ty technologie a možnosti se posouvají a prostě nelze hodnotit elektromobilitu, která nastane za mnoho a mnoho desítek let pohledem technologií z roku 2020 (většina odpůrců dokonce není ochotna akceptovat ani technologie z roku 2020, které nejenže existují, ale dokonce se i používají, a jsou zaseklí nejlépe tak v roce 2010, obvykle ještě v minulém tisíciletí).
Odpovědět0 1
"Existuje někde funkční realizace?" Ano, snad kromě Tesly tohle už dávno dělají všechny automobilky vyrábějící elektromobily ve velkém. Ty články mají obvykle ještě 70-80 % kapacity, což bohatě stačí (v těchto systémech není tak velký tlak na poměr velikosti/hmotnosti a kapacity). Vyřadí se vadné články, ze zbytku se udělá nový akumulátor se starými články a jede se dál. Nejde o budoucnost, ale o současnost. To, co podle mnohých nejde a nikdy nebude možné, přitom už nějaký ten pátek funguje. Např. zde https://www.svetmobilne.cz/stare-baterie-z-nissanu-leaf-dal-ziji-v-solarnich-systemech/6396
"za 10let to je 3000 cyklů baterie" Opět trochu matematiky a kapánek realistické uvažování. 3000 cyklů... kolik je jeden cyklus? Pokud vezmeme průměrný elektromobil, tak na jedno nabití najede řekněme 300 km. 3000 cyklů, to je 3000×300km = 900 tisíc km. Opravdu najedete za 10 let autem 900 tisíc km? Opravdu každý den najedete 300 km, abyste každý den nabil celý cyklus? Opravdu najedete téměř 100 tisíc km za rok? Průměrný nájezd auta je 40-50 km denně, u nás je to asi 14 tisíc km. To je při 300 km na nabití zhruba 50 plných nabití ročně a nikoli 350 (může to být ale třeba 350 částečných nabití z jedné sedminy). Jednou za týden celou baterku, nikoli jednou denně. To je velký rozdíl. Můžete namítat, že auta jezdící po dálnici to najedou mnohem rychleji. Jenže, opravdu si ten, kdo bude jezdit hodně po dálnici, bude kupovat EV jako jeden z prvních? Nebude spíše jako jeden z posledních?
"Pokud bude cena auta tvořena cenou baterie, pak by majitel musel dostat za baterii nějakou adekvátní částku" Ano, baterky se obvykle vykupují a zlevňují pořízení té nové. Nevím, zda u všech programů, u některých ano.
"za 10let to je 3000 cyklů baterie" Opět trochu matematiky a kapánek realistické uvažování. 3000 cyklů... kolik je jeden cyklus? Pokud vezmeme průměrný elektromobil, tak na jedno nabití najede řekněme 300 km. 3000 cyklů, to je 3000×300km = 900 tisíc km. Opravdu najedete za 10 let autem 900 tisíc km? Opravdu každý den najedete 300 km, abyste každý den nabil celý cyklus? Opravdu najedete téměř 100 tisíc km za rok? Průměrný nájezd auta je 40-50 km denně, u nás je to asi 14 tisíc km. To je při 300 km na nabití zhruba 50 plných nabití ročně a nikoli 350 (může to být ale třeba 350 částečných nabití z jedné sedminy). Jednou za týden celou baterku, nikoli jednou denně. To je velký rozdíl. Můžete namítat, že auta jezdící po dálnici to najedou mnohem rychleji. Jenže, opravdu si ten, kdo bude jezdit hodně po dálnici, bude kupovat EV jako jeden z prvních? Nebude spíše jako jeden z posledních?
"Pokud bude cena auta tvořena cenou baterie, pak by majitel musel dostat za baterii nějakou adekvátní částku" Ano, baterky se obvykle vykupují a zlevňují pořízení té nové. Nevím, zda u všech programů, u některých ano.
Odpovědět1 1
Aspoň odstavce by neuškodily. V lecčem máte sice pravdu, ale na leccos také zapomínáte.
Obnovitelné zdroje. No právě že ty baterky to docela slušně řeší. Odpadní baterie z vysloužilých EV jsou ekologický problém. Tak proč je ještě 10-15 let nevyužít právě k vykrývání spotřeby a produkce z obnovitelných zdrojů? Každopádně neříkám, že ideálním stavem je mít 100% obnovitelných zdrojů jen tak. Má to své problémy.
Rozvržení odběru. Opět, proč je to problém, když právě tohle ta elektromobilita dokáže spíše naopak vyřešit, než zhoršit? Já v kalendáři vidím rok 2020 a ne 1980. A už i tehdy snad pračky uměly odložený start. Cožpak si myslíte, že v roce 2020 by nešlo udělat systém, který si bude sám inteligentně řídit rozvržení spotřeby (nabíjení EV) podle aktuálního zatížení sítě? Nebude náhodou právě to řešit problém s tím, že v noci není co dělat s nadbytečnou elektřinou? Vždyť není nutné EV nabíjet ve špičce, když už dnes jsou ty systémy dostatečně inteligentní na to, aby to začaly nabíjet třeba v jednu v noci a během noci ten denní nájezd (což je cca 8-10 kWh v průměru) pomalým nabíjením nabily. Proč by si někdo v ulici měl auto nabíjet rychle? Aby ho v 17:00 zapojil a v 17:04 měl svůj denní nájezd nabitý? Už dnes EV mohou být připojeny k síti a být nejen nabíjeny, ale i vybíjeny jako zdroj elektřiny, když je potřeba. Takže nikoli destabilizace sítě, ale stabilizace. Každopádně na tohle budou potřeba akumulátory s vyšší životností než ty dnešní.
Výměna kabelů za 80 let. No a kdy si myslíte, že tu ty elektromobily budou? Jen tak hypoteticky. Kdybychom dnes začali kupovat EV v množství jako spalovací (nereálné) za cenu spalovacích aut (nereálné) s vlastnostmi a dojezdem jako spalovací (nereálné) a byla by tu infrastruktura jako pro spalovací auta (nereálné), tak při všech těchto naprosto a totálně nereálných předpokladech, bychom tu měli plnou elektromobilitu nejprve za 30 let (průměrné stáří vozového parku v ČR je téměř 15 let, tedy jedno auto na silnicích odjezdí v průměru 30 let). Takže z těchto čísel je snad jasné, že se té plné elektromobility asi ani nikdy nedožijeme. Reálně se něco takového při hodně optimistických předpokladech může u nás stát tak v roce 2070. Myslím, že do té doby nějaký ten kabel stihneme vyměnit, vymyslet lepší akumulátory, postavit infrastrukturu. Navíc, jak bylo řečeno, spousta toho nabíjení se dá řešit lokálně bez zásahu do centrální rozvodné sítě.
To, že nějak se bude muset zaplnit finanční díra, to je jasné. A není to ani špatné, někde se ty peníze vzít musí. To se nějak musí udělat. Otázkou je jak dobře nebo špatně se to udělá.
Obnovitelné zdroje. No právě že ty baterky to docela slušně řeší. Odpadní baterie z vysloužilých EV jsou ekologický problém. Tak proč je ještě 10-15 let nevyužít právě k vykrývání spotřeby a produkce z obnovitelných zdrojů? Každopádně neříkám, že ideálním stavem je mít 100% obnovitelných zdrojů jen tak. Má to své problémy.
Rozvržení odběru. Opět, proč je to problém, když právě tohle ta elektromobilita dokáže spíše naopak vyřešit, než zhoršit? Já v kalendáři vidím rok 2020 a ne 1980. A už i tehdy snad pračky uměly odložený start. Cožpak si myslíte, že v roce 2020 by nešlo udělat systém, který si bude sám inteligentně řídit rozvržení spotřeby (nabíjení EV) podle aktuálního zatížení sítě? Nebude náhodou právě to řešit problém s tím, že v noci není co dělat s nadbytečnou elektřinou? Vždyť není nutné EV nabíjet ve špičce, když už dnes jsou ty systémy dostatečně inteligentní na to, aby to začaly nabíjet třeba v jednu v noci a během noci ten denní nájezd (což je cca 8-10 kWh v průměru) pomalým nabíjením nabily. Proč by si někdo v ulici měl auto nabíjet rychle? Aby ho v 17:00 zapojil a v 17:04 měl svůj denní nájezd nabitý? Už dnes EV mohou být připojeny k síti a být nejen nabíjeny, ale i vybíjeny jako zdroj elektřiny, když je potřeba. Takže nikoli destabilizace sítě, ale stabilizace. Každopádně na tohle budou potřeba akumulátory s vyšší životností než ty dnešní.
Výměna kabelů za 80 let. No a kdy si myslíte, že tu ty elektromobily budou? Jen tak hypoteticky. Kdybychom dnes začali kupovat EV v množství jako spalovací (nereálné) za cenu spalovacích aut (nereálné) s vlastnostmi a dojezdem jako spalovací (nereálné) a byla by tu infrastruktura jako pro spalovací auta (nereálné), tak při všech těchto naprosto a totálně nereálných předpokladech, bychom tu měli plnou elektromobilitu nejprve za 30 let (průměrné stáří vozového parku v ČR je téměř 15 let, tedy jedno auto na silnicích odjezdí v průměru 30 let). Takže z těchto čísel je snad jasné, že se té plné elektromobility asi ani nikdy nedožijeme. Reálně se něco takového při hodně optimistických předpokladech může u nás stát tak v roce 2070. Myslím, že do té doby nějaký ten kabel stihneme vyměnit, vymyslet lepší akumulátory, postavit infrastrukturu. Navíc, jak bylo řečeno, spousta toho nabíjení se dá řešit lokálně bez zásahu do centrální rozvodné sítě.
To, že nějak se bude muset zaplnit finanční díra, to je jasné. A není to ani špatné, někde se ty peníze vzít musí. To se nějak musí udělat. Otázkou je jak dobře nebo špatně se to udělá.
Odpovědět1 1
Opět to, o čem píšu. Bereš to pohledem dnešní doby, technologiemi roku 2020. Nejdřív chci říci, že nejsem ani zastáncem, ale ani odpůrcem, spíše takovým opatrným pozorovatelem, který se snaží udělat si objektivní obrázek. Takže to nabíjení na benzinkách. Proč by to pokrok nevyřešil? Opět jen omezený pohled technikou dnešní doby. Vysvětlím.
Proč by tam měl stát jaderná elektrárna? Co si mnozí odpůrci neuvědomují, je fakt, že elektromobilita má výhodu v tom, že na rozdíl od spalovacích aut se pracuje (a už i existuje) infrastruktura pro nabíjení i na jiných místech než jen na benzinkách. Tedy nutnost jednorázového velkého koncentrovaného nabíjení na jediném místě je nižší než u spalovacích aut. U nás to sice ještě není až tak běžné, ale stačí vystrčit paty za hranice a uvidíš, že už dnes máš nabíjecí stojany nejen na "benzinkách", ale i mnoha místech po městě, dokonce už i na sídlištích. Jsou sice pomalé, ale to přeci vůbec nevadí, protože se vůz nabíjí, když se na jeho nabíjení nečeká, protože vůz jen tak... parkuje. Stojany se budují u nákupních středisek, zábavních center, majitelé rodinných domů si vozy nabíjí doma. Proč by měli lidé tak často jezdit na benzinky, když tuhle si přihodí elektřinu u Lidlu, tamhle u kina, někteří doma...? Když jsem to počítal, mít EV a přístup k nabíjecímu stojanu doma, tak se frekvence mého nabíjení plné na benzince sníží na méně než desetinu. Zásadním rozdílem je to, že tady se nevyjíždí do prázdné a pak se rychle nenatankuje plná, ale že je (no, spíš bude) spousta míst, kde se dá EV průběžně udržovat u téměř plného stavu. Pochopitelně, při tradiční cestě do Chorvatska... je problém.
A to nemluvím o dalších technologiích. Už dnes se buduje např. indukční nabíjení v některých parkovištích. Je rok 2020, ne rok 1980 a než se elektromobilita rozšíří (což bude v roce 2050+), technologie budou zase jinde. Majitel přijede, nic neřeší, nikam nestrká kabel, auto se samo přihlásí do systému a nabije. Nikoli hudba budoucnosti, realita dnešní doby, co se technologií týče a pilotní projekty už také fungují. Solární technologie také zažívají boom. Ceny panelů se zlevňují, efektivita zvyšuje, máme tu perovskity, které rozšiřují rozsah světla, které jsou schopny konvertovat na elektřinu, mohou být dokonce průhledné a použitelné jako tónování skel. Dnes sice ještě ne, ale co třeba za 10 let? Už dnes se na auta dávají solární panely, které sice opět nenabijí celou baterii do plna za 5 minut, ale postarají se o pár procent energie, díky čemuž opět nemusíš tak často na benzinku. Nemluvě o tom, že to můžeš dát na budovy (a dokonce i na její okna), čímž bude produkovat energii pro sebe sama a čímž uvolníš kapacitu té jaderné elektrárny pro EV. Takže nevím jak ty, ale já docela vidím, že pokrok to nabíjení dokáže vyřešit dokonce ještě mnohem snáze než ty baterie.
A ještě trochu matematiky. V ČR je 4000 benzinek a lidé ročně ujedou cca 85 mld. km (necelých 6 mil. aut, průměrný nájezd cca 14 tisíc km, ještě to zaokrouhlím nahoru). Tedy jedna benzinka se v průměru musí postarat o nabití energie pro ujetí 21 mil. km. Při průměrné spotřebě řekněme 20 kWh/100 km (0,2 kWh/100km) to máme 4 mil. kWh, tedy 4 GWh ročně. To je 11000 kWh denně, 11 MWh. Řekněme, že česká benzinka bude fungovat v průměru od 6 do 22 hodin, tedy 16 hodin denně (hlavní nápor zákazníků). Tedy za hodinu tu máš cca 700 kWh, které potřebuješ nabít. Tedy nabíjecí výkon přes 700 kW, se ztrátami někde kolem 900 kW. No, málo to rozhodně není. Vyrovnávací akumulátor ale nemusí mít 11 MWh, nač taky? Nějakých 1-2 MWh je více než dost a na to ti stačí akumulátory z cca 20-60 vyřazených elektromobilů. Takže bys ještě vyřešil, kam dá akumulátory z cca 80-240 tisíc EV než půjdou na finální recyklaci. Užitková doprava tato čísla zdvojnásobí, ale ta se nezřídka řeší vlastními silami. Tato čísla by navíc ale platila, že by se EV nenabíjela nikde jinde než jen na benzinkách. Každým nabitím EV kdekoli jinde tato čísla snižuješ (a to se děje už dnes). Pokud nabíjíš průběžně tuhle a tamhle, tak nepotřebuješ jezdit tak často na benzinku jak dnes. A jen tak pro zajímavost, jedno osobní EV znamená pro síť průměrně trvalou zátěž asi jen 350-400 W.
Proč by tam měl stát jaderná elektrárna? Co si mnozí odpůrci neuvědomují, je fakt, že elektromobilita má výhodu v tom, že na rozdíl od spalovacích aut se pracuje (a už i existuje) infrastruktura pro nabíjení i na jiných místech než jen na benzinkách. Tedy nutnost jednorázového velkého koncentrovaného nabíjení na jediném místě je nižší než u spalovacích aut. U nás to sice ještě není až tak běžné, ale stačí vystrčit paty za hranice a uvidíš, že už dnes máš nabíjecí stojany nejen na "benzinkách", ale i mnoha místech po městě, dokonce už i na sídlištích. Jsou sice pomalé, ale to přeci vůbec nevadí, protože se vůz nabíjí, když se na jeho nabíjení nečeká, protože vůz jen tak... parkuje. Stojany se budují u nákupních středisek, zábavních center, majitelé rodinných domů si vozy nabíjí doma. Proč by měli lidé tak často jezdit na benzinky, když tuhle si přihodí elektřinu u Lidlu, tamhle u kina, někteří doma...? Když jsem to počítal, mít EV a přístup k nabíjecímu stojanu doma, tak se frekvence mého nabíjení plné na benzince sníží na méně než desetinu. Zásadním rozdílem je to, že tady se nevyjíždí do prázdné a pak se rychle nenatankuje plná, ale že je (no, spíš bude) spousta míst, kde se dá EV průběžně udržovat u téměř plného stavu. Pochopitelně, při tradiční cestě do Chorvatska... je problém.
A to nemluvím o dalších technologiích. Už dnes se buduje např. indukční nabíjení v některých parkovištích. Je rok 2020, ne rok 1980 a než se elektromobilita rozšíří (což bude v roce 2050+), technologie budou zase jinde. Majitel přijede, nic neřeší, nikam nestrká kabel, auto se samo přihlásí do systému a nabije. Nikoli hudba budoucnosti, realita dnešní doby, co se technologií týče a pilotní projekty už také fungují. Solární technologie také zažívají boom. Ceny panelů se zlevňují, efektivita zvyšuje, máme tu perovskity, které rozšiřují rozsah světla, které jsou schopny konvertovat na elektřinu, mohou být dokonce průhledné a použitelné jako tónování skel. Dnes sice ještě ne, ale co třeba za 10 let? Už dnes se na auta dávají solární panely, které sice opět nenabijí celou baterii do plna za 5 minut, ale postarají se o pár procent energie, díky čemuž opět nemusíš tak často na benzinku. Nemluvě o tom, že to můžeš dát na budovy (a dokonce i na její okna), čímž bude produkovat energii pro sebe sama a čímž uvolníš kapacitu té jaderné elektrárny pro EV. Takže nevím jak ty, ale já docela vidím, že pokrok to nabíjení dokáže vyřešit dokonce ještě mnohem snáze než ty baterie.
A ještě trochu matematiky. V ČR je 4000 benzinek a lidé ročně ujedou cca 85 mld. km (necelých 6 mil. aut, průměrný nájezd cca 14 tisíc km, ještě to zaokrouhlím nahoru). Tedy jedna benzinka se v průměru musí postarat o nabití energie pro ujetí 21 mil. km. Při průměrné spotřebě řekněme 20 kWh/100 km (0,2 kWh/100km) to máme 4 mil. kWh, tedy 4 GWh ročně. To je 11000 kWh denně, 11 MWh. Řekněme, že česká benzinka bude fungovat v průměru od 6 do 22 hodin, tedy 16 hodin denně (hlavní nápor zákazníků). Tedy za hodinu tu máš cca 700 kWh, které potřebuješ nabít. Tedy nabíjecí výkon přes 700 kW, se ztrátami někde kolem 900 kW. No, málo to rozhodně není. Vyrovnávací akumulátor ale nemusí mít 11 MWh, nač taky? Nějakých 1-2 MWh je více než dost a na to ti stačí akumulátory z cca 20-60 vyřazených elektromobilů. Takže bys ještě vyřešil, kam dá akumulátory z cca 80-240 tisíc EV než půjdou na finální recyklaci. Užitková doprava tato čísla zdvojnásobí, ale ta se nezřídka řeší vlastními silami. Tato čísla by navíc ale platila, že by se EV nenabíjela nikde jinde než jen na benzinkách. Každým nabitím EV kdekoli jinde tato čísla snižuješ (a to se děje už dnes). Pokud nabíjíš průběžně tuhle a tamhle, tak nepotřebuješ jezdit tak často na benzinku jak dnes. A jen tak pro zajímavost, jedno osobní EV znamená pro síť průměrně trvalou zátěž asi jen 350-400 W.
Odpovědět2 1
Jj, stačí se podívat např. na Heuréku, je jich tam poměrně dost. Nevím, zda úplně přesně ten typ, ale našel jsem velmi podobná kódová označení.
Odpovědět0 0
Díky, opraveno. Asi nějaký blbý den s mícháním GB a TB.
Odpovědět0 0
Ne, nejsou to rodinné ceny. České ceny jsou prostě jen nižší než v USA, a to o hodně. Rodinné členství je v USA za $17,99.
Odpovědět0 0
To ano :) Díky za upozornění, chybku jsem opravil.
Odpovědět0 0
Kdo se diví? Naopak, s příchodem streamovacích služeb alespoň u hudby toho stahování výrazně ubylo (u videa kvůli roztříštěnosti a velkému množství exkluzivního obsahu tomu až tak moc není).
Ty si přeci neplatíš stahování, ale dočasný přístup k celé kolekci, která se vyvíjí časem. Přece nemůžeš chtít např. po autopůjčovně, aby ti po dvoutýdenním pronájmu auta nechala tři kola, stěrač a volant k tomu, protože jsi něco zaplatil. Zaplatil jsi pronájem na určitou dobu, využil jsi pronájem na určitou dobu, pronájem po určité době skončí, vše je v pořádku. Není důvod, aby ti po vrácení auta vrátili peníze, nebo abys měl nějakou automatickou záruku ho v budoucnu využít znova. Není důvod, abys po ukončení pronájmu a ukončení placení měl tu službu dále využívat. Nechceš-li pronájem, můžeš si koupit CD. Myslím, že rostoucí počty uživatelů streamovacích služeb a výrazně klesající prodeje CD jasně ukazují, co lidé chtějí a co je pro ně výhodnější. Pochopitelně to, že občas ze služby něco zmizí, je nepříjemné, a rozhodně to není řešení, které by mělo jen výhody. Jen ty výhody jsou pro lidi důležitější než nevýhody.
Faktem prostě je, že streamovací služby nabírají na popularitě. Ty na to možná nejsi zvyklý (asi starší generace), ale spousta lidí je, a ať se ti to líbí nebo ne, lidé to preferují více než jednorázový nákup. Ten přístup k plné kolekci dle nálady, tvorba mixů i od neznámých interpretů, synchronizace napříč zařízeními, zvýhodněné balíčky pro rodiny, to vše je prostě lákavé.
Zrovna včera jsem četl eseje studentů, kde měli probírat výhody a nevýhody streamovacích služeb vůči jednorázovému nákupu, a ačkoli většina velmi trefně popsala nevýhody i výhody, byli si vědomi, kterým typům uživatelů to může vyhovovat, ani jeden z nich se v případě hudby nevyslovil pro osobní preferenci jednorázového nákupu. Naprosto všichni bez výjimky si příchod streamovacích služeb pochvalovali.
Když to tedy vezmu okolo, kdyby třeba Spotify ukončilo svou činnost, měl bych požadovat své peníze zpět? Proč? Neposlouchal jsem snad tu hudbu? Poslouchal. Jasně, nepotěšilo by mě to, ale službu jsem využíval a s podmínkami využívání souhlasil. A tyhle podmínky jsou alespoň pro mě velmi výrazně výhodnější než vlastnictví CD.
Ty si přeci neplatíš stahování, ale dočasný přístup k celé kolekci, která se vyvíjí časem. Přece nemůžeš chtít např. po autopůjčovně, aby ti po dvoutýdenním pronájmu auta nechala tři kola, stěrač a volant k tomu, protože jsi něco zaplatil. Zaplatil jsi pronájem na určitou dobu, využil jsi pronájem na určitou dobu, pronájem po určité době skončí, vše je v pořádku. Není důvod, aby ti po vrácení auta vrátili peníze, nebo abys měl nějakou automatickou záruku ho v budoucnu využít znova. Není důvod, abys po ukončení pronájmu a ukončení placení měl tu službu dále využívat. Nechceš-li pronájem, můžeš si koupit CD. Myslím, že rostoucí počty uživatelů streamovacích služeb a výrazně klesající prodeje CD jasně ukazují, co lidé chtějí a co je pro ně výhodnější. Pochopitelně to, že občas ze služby něco zmizí, je nepříjemné, a rozhodně to není řešení, které by mělo jen výhody. Jen ty výhody jsou pro lidi důležitější než nevýhody.
Faktem prostě je, že streamovací služby nabírají na popularitě. Ty na to možná nejsi zvyklý (asi starší generace), ale spousta lidí je, a ať se ti to líbí nebo ne, lidé to preferují více než jednorázový nákup. Ten přístup k plné kolekci dle nálady, tvorba mixů i od neznámých interpretů, synchronizace napříč zařízeními, zvýhodněné balíčky pro rodiny, to vše je prostě lákavé.
Zrovna včera jsem četl eseje studentů, kde měli probírat výhody a nevýhody streamovacích služeb vůči jednorázovému nákupu, a ačkoli většina velmi trefně popsala nevýhody i výhody, byli si vědomi, kterým typům uživatelů to může vyhovovat, ani jeden z nich se v případě hudby nevyslovil pro osobní preferenci jednorázového nákupu. Naprosto všichni bez výjimky si příchod streamovacích služeb pochvalovali.
Když to tedy vezmu okolo, kdyby třeba Spotify ukončilo svou činnost, měl bych požadovat své peníze zpět? Proč? Neposlouchal jsem snad tu hudbu? Poslouchal. Jasně, nepotěšilo by mě to, ale službu jsem využíval a s podmínkami využívání souhlasil. A tyhle podmínky jsou alespoň pro mě velmi výrazně výhodnější než vlastnictví CD.
Odpovědět0 0
Ano, šifrování disku to obejít může (ostatně se o tom píše v aktualitě).
Odpovědět0 0
No, on základní problém je, že v podstatě každý vizionář, je vizionářem proto, že je padlý na hlavu. To je v podstatě důvodem, proč dokážou to, co dokážou. To samé máš u umělců, snad každý významný umělec je umělcem proto, že je psychicky vyšinutý. Jejich psychická nemoc je zdrojem toho, že jsou umělci. A právě takoví lidé lidstvo posouvají dopředu. Jsou sice obvykle arogantní, na podřízené jsou vrcholně netaktní, protože práci nejsou ochotni věnovat stejné nasazení jako oni, ale i kvůli tomu mají takový tah na bránu.
Stačí si přečíst životopisy Muska, Gatese nebo Jobse. A hned uvidíš, jak jsou ti lidé v podstatě velmi podobně psychicky vyšinutí, a že právě díky tomu dokázali to, co se jim podařilo. Velmi dobře to jde vidět třeba na Applu, když srovnáš Jobse a Cooka. Applu se nyní vytýká, že nemá žádné inovace. No a je to i kvůli tomu, že Jobs byl vizionář, ten šel hodně i za vizí produktu než jen za penězi, zatímco Cook je vynikající podnikatel a psychicky asi mnohem vyrovnanější než Jobs, ale také ne vizionář. Apple pod jeho vedením sice vydělává výrazně více peněz než kdysi, ale není ani zdaleka tak inovativní. Ten jde naopak více za penězi než produktem samotným. Zatímco pro Cooka je produkt cestou za penězi, pro Jobse byl velmi důležitý i produkt samotný.
Takže ano, Musk je blázen, a to i v pravém smyslu slova. Ale právě díky (a nejen kvůli) tomu má tu schopnost vidět ty projekty a tlačit na ostatní, aby se mu podařilo dosáhnout toho, co si ostatní myslí, že je nemožné. To je velmi dobře vidět na tom SpaceX. Nebo se podívej na rozhovory s ním. I tam jde vidět spíše vize jeho produktů než jen vize peněz, které mu to přinese. Tím rozhodně neříkám, že mu nejde o peníze (jde a hodně), ale že je pro něj důležitý i samotný význam produktu, ne jen zisk, který produkt přinese. Alespoň tak to při pohledu na to, co dělá, cítím já. Jinak řečeno, u některých firem jde cítit, že produkt je jen cílem k zisku, zde mi přijde, že i samotný produkt je cílem (i když samozřejmě, jdou tvrdě za ziskem).
Každopádně některé jeho kroky jsou fakt za hranou a toto je jeden z nich. Považovat Teslu za "kritickou infrastrukturu" v době pandemie... to mi přijde dost ujeté a myslím, že si tím dost ublížil (a to i v očích fanoušků). Poslední dobou mi přijde, že mu to vše poněkud přerůstá přes hlavu a že nejde už o tu stejnou ujetost, kterou měl např. před 10 lety.
Stačí si přečíst životopisy Muska, Gatese nebo Jobse. A hned uvidíš, jak jsou ti lidé v podstatě velmi podobně psychicky vyšinutí, a že právě díky tomu dokázali to, co se jim podařilo. Velmi dobře to jde vidět třeba na Applu, když srovnáš Jobse a Cooka. Applu se nyní vytýká, že nemá žádné inovace. No a je to i kvůli tomu, že Jobs byl vizionář, ten šel hodně i za vizí produktu než jen za penězi, zatímco Cook je vynikající podnikatel a psychicky asi mnohem vyrovnanější než Jobs, ale také ne vizionář. Apple pod jeho vedením sice vydělává výrazně více peněz než kdysi, ale není ani zdaleka tak inovativní. Ten jde naopak více za penězi než produktem samotným. Zatímco pro Cooka je produkt cestou za penězi, pro Jobse byl velmi důležitý i produkt samotný.
Takže ano, Musk je blázen, a to i v pravém smyslu slova. Ale právě díky (a nejen kvůli) tomu má tu schopnost vidět ty projekty a tlačit na ostatní, aby se mu podařilo dosáhnout toho, co si ostatní myslí, že je nemožné. To je velmi dobře vidět na tom SpaceX. Nebo se podívej na rozhovory s ním. I tam jde vidět spíše vize jeho produktů než jen vize peněz, které mu to přinese. Tím rozhodně neříkám, že mu nejde o peníze (jde a hodně), ale že je pro něj důležitý i samotný význam produktu, ne jen zisk, který produkt přinese. Alespoň tak to při pohledu na to, co dělá, cítím já. Jinak řečeno, u některých firem jde cítit, že produkt je jen cílem k zisku, zde mi přijde, že i samotný produkt je cílem (i když samozřejmě, jdou tvrdě za ziskem).
Každopádně některé jeho kroky jsou fakt za hranou a toto je jeden z nich. Považovat Teslu za "kritickou infrastrukturu" v době pandemie... to mi přijde dost ujeté a myslím, že si tím dost ublížil (a to i v očích fanoušků). Poslední dobou mi přijde, že mu to vše poněkud přerůstá přes hlavu a že nejde už o tu stejnou ujetost, kterou měl např. před 10 lety.
Odpovědět1 1
No, některé jeho chování je opravdu hodně na hraně, ne-li za. O peníze však musí jít, ty projekty se přeci musí nějak zaplatit, samy z nebe nespadnou. Takže buď se na tom projektu musí vydělat, nebo musí být jiný projekt, který ty peníze vydělá a do jiného projektu je přinese a pomůže. Ať tak či onak, ty peníze se někde vzít musí, samy se neobjeví.
Odpovědět1 0
Já někde tvrdím, že obžaloba znamená, že je vinný? Kde? Ukaž mi to!
Odpovědět0 0
Jasně, že je potřeba ty výsledky brát s rezervou, to se nepřu. Také připouštím, že nemusí být úplně OK. Nicméně jestli se běžně HT projevuje 30% nárůstem a oni mají +40 %, tak mi to zas tak šílené a podezřelé nepřijde. Obzvlášť tehdy, když ty Boosty jsou opravdu větší, o čemž se píše i v článku, a to o 5 % a 2,5 %. Na tom Vašem odkazu vidím HT projevující se nárůstem +31,8 % a +35,5 %. Připočtěme k tomu ty vyšší Boost takty a jsme na 34-40 % hned, a to ještě za předpokladu, že se na HT ani trochu nesáhlo. Mně tedy tyhle výsledky moc podezřelé nepřijdou. Ten Winrar je ale zvláštní, to ano. Ale možná se opravdu objevila optimalizace HT, která tomu náramně padla do rány.
Nevím přesně, jak moc se změnily věci okolo HT v poslední generaci, ale ono stačí, aby tam byla trochu jiná struktura jednotek, které přijdou vhod daným algoritmům a ty výsledky mohou být výrazně odlišné (alespoň, co mohu hovořit z vlastní zkušenosti vývoje vícevláknových aplikací, kde se nám na různých architekturách HT projevoval nárůst výkonu opravdu dost různě a co vím, některé aplikace nám na 2-core s HT běžely na 330+% výkonu (tedy minimálně +65 % šlo na vrub HT), a to bylo ještě u SkyLake.
Nevím přesně, jak moc se změnily věci okolo HT v poslední generaci, ale ono stačí, aby tam byla trochu jiná struktura jednotek, které přijdou vhod daným algoritmům a ty výsledky mohou být výrazně odlišné (alespoň, co mohu hovořit z vlastní zkušenosti vývoje vícevláknových aplikací, kde se nám na různých architekturách HT projevoval nárůst výkonu opravdu dost různě a co vím, některé aplikace nám na 2-core s HT běžely na 330+% výkonu (tedy minimálně +65 % šlo na vrub HT), a to bylo ještě u SkyLake.
Odpovědět3 0
Jj, teplota. Díky. Opraveno.
Odpovědět0 0
Proč by ty nárůsty +40% měly vypadat tak podezřele? Hyper-Threading u některých aplikací dokáže docela solidní věci, obzvlášť poslední dobou. Když jsem programoval vícevláknové aplikace na první Pentia 4 s HT, tak se málokdy povedlo z toho vymáčknout přes 10 % navíc (mnohdy to bylo i pomalejší), na pozdějších procesorech (např. SkyLake) už jsme dokázali (v aplikacích, které jsme v týmu dělali) dosáhnout i +60 až +70 %. Ona paměti a frekvence jistě nějaké ty jednotky procent přidají, to souhlasím, ale HT někdy také umí solidní věci.
Odpovědět5 1
Díky za podnět, opraveno. No, na žalobu to docela je, ostatně už jednou kvůli podobnému výroku k soudu šel. Tato "taktika" je totiž legálně problematická. Proč by tomu teď mělo být jinak?
Odpovědět0 0
"tudíž cena akcie by měla odpovídat hodnotě firmy. ale ono to tak úplně není"
Zásadní na tom je to, že si musíte uvědomit, co to je ta "hodnota firmy". A ta je dána tím, kolik lidí chce akcii koupit a kolik ji chce (a za kolik) prodat. Nadhodnocení a podhodnocení ceny akcií mají na svědomí sami akcionáři, kteří si ty akcie kupují a prodávají je. Nejde tedy jen o samotnou firmu a její výkon, ale především o odhad toho, jak moc ji budou chtít kupovat ostatní. Pak se totiž může stát to, co se stalo např. u Applu, kde vysoce ziskové čtvrtletí nezpůsobilo růst ceny akcií, ale naopak jejich propad. Důvodem bylo jednoduše to, že investoři po takovém úspěchu nečekali, že to příště poroste a čekali negativní vývoj.
Zásadní na tom je to, že si musíte uvědomit, co to je ta "hodnota firmy". A ta je dána tím, kolik lidí chce akcii koupit a kolik ji chce (a za kolik) prodat. Nadhodnocení a podhodnocení ceny akcií mají na svědomí sami akcionáři, kteří si ty akcie kupují a prodávají je. Nejde tedy jen o samotnou firmu a její výkon, ale především o odhad toho, jak moc ji budou chtít kupovat ostatní. Pak se totiž může stát to, co se stalo např. u Applu, kde vysoce ziskové čtvrtletí nezpůsobilo růst ceny akcií, ale naopak jejich propad. Důvodem bylo jednoduše to, že investoři po takovém úspěchu nečekali, že to příště poroste a čekali negativní vývoj.
Odpovědět0 0
Díky, za chybu se omlouvám. Mělo by to být opraveno.
Odpovědět0 0
Dokážeš být konkrétní? Jak je to uměle nafouknuté? Jak kdo koho okrádá? Jak kdo koho ovlivňuje, zda je on sám dobrovolně ochoten koupit nebo nekoupit akcie? Tesla jako sama nějak říká, jakou mají její akcie hodnotu? Není tato hodnota dána náhodou tím, jakou ochotu o koupi mají ostatní? Nebo jak jsi to myslel?
Odpovědět5 0
"A ještě takový dovětek pračlověka, který dodnes neobjevil "kouzlo" Spotify a vůbec předplacených služeb - tyhle služby jsou to první, na čem bude uživatel šetřit za současné situace poklesu. "
Nemyslíš, že jako pračlověk, který neobjevil "kouzlo" těchto streamovacích služeb, patrně moc netušíš, jak se člověk, který jejich "kouzlo" objevil, chová? Navíc je zajímavé, že tvému tvrzení odporuje i skutečnost. Prodeje telefonů např. v USA spadly o 38 %, zatímco Netflix za čtvrtletí zvýšil počet svých předplatitelů o více než 9 % (standardně to jsou 4 %). Jak je možné, že za současné situace poklesu se lidé chovají přesně naopak, než tvrdíš? Takové služby nebudou prvními věcmi, které si člověk odpustí. To si naopak spíše odpustí právě ten nákup drahého HW, který je velkým jednorázovým výdajem a spokojí se službami na starém HW.
Takže důraz Applu na služby v posledním období mu naopak zajišťuje, že se ho krize tak silně nedotkne, protože prodeje smartphonů padají jak blázen, zatímco služby letí spíše nahoru. Být ještě více závislý na HW než dnes (a na iPhonech zvláště), byl by jeho propad více dramatický a ne naopak. Se svým přístupem bys Apple spíše poslal do hrobu. Zpátečnický přístup, kdy se lpělo na tom, co fungovalo kdysi, ale co nefunguje teď, už zahubil nejednu firmu. Vzpomenout můžeme např. na Kodak ve světě fotoparátů nebo na Nokii ve světě telefonů. Je rok 2020.
Nemyslíš, že jako pračlověk, který neobjevil "kouzlo" těchto streamovacích služeb, patrně moc netušíš, jak se člověk, který jejich "kouzlo" objevil, chová? Navíc je zajímavé, že tvému tvrzení odporuje i skutečnost. Prodeje telefonů např. v USA spadly o 38 %, zatímco Netflix za čtvrtletí zvýšil počet svých předplatitelů o více než 9 % (standardně to jsou 4 %). Jak je možné, že za současné situace poklesu se lidé chovají přesně naopak, než tvrdíš? Takové služby nebudou prvními věcmi, které si člověk odpustí. To si naopak spíše odpustí právě ten nákup drahého HW, který je velkým jednorázovým výdajem a spokojí se službami na starém HW.
Takže důraz Applu na služby v posledním období mu naopak zajišťuje, že se ho krize tak silně nedotkne, protože prodeje smartphonů padají jak blázen, zatímco služby letí spíše nahoru. Být ještě více závislý na HW než dnes (a na iPhonech zvláště), byl by jeho propad více dramatický a ne naopak. Se svým přístupem bys Apple spíše poslal do hrobu. Zpátečnický přístup, kdy se lpělo na tom, co fungovalo kdysi, ale co nefunguje teď, už zahubil nejednu firmu. Vzpomenout můžeme např. na Kodak ve světě fotoparátů nebo na Nokii ve světě telefonů. Je rok 2020.
Odpovědět0 0
Jste si opravdu jist, že s tím iPhone SE máte pravdu? Právě, že i kvůli tomu, že jsou služby tak lukrativní, vyvíjel iPhone SE a ne naopak. Čím více lidí bude mít Apple, tím snáz si koupí službu od Applu a ne od konkurence. Čím více lidí bude uvrtaných v ekosystému Applu, tím více si jich předplatí spíše službu od Applu než naopak. Na prodeji iPhonu SE Apple zas tak moc nevydělá, ale může vydělat pěkně velké částky na prodeji služeb majitelům iPhone SE. Aplikace z App Store prodá jen na produktech Apple. Apple potřebuje prodávat své produkty, aby k nim mohl prodávat další věci. Aplikace vyvine někdo jiný, Apple s tím nemá žádnou větší námahu, jen to umístí na svůj App Store a kasíruje provize. Totéž Apple Music. Tady leží ty peníze.
"namísto toho se snažil dostat svou službu i na jiné platformy skutečně ve velkém" A nedělá to? Apple Music je k dispozici i na Android, Apple TV+ na mnoha televizích. Nicméně ano, určitě je ještě spousta platforem, na které by se dala podpora jeho služeb rozšířit a ještě tam nejsou.
"samotný Apple pořád klade důraz právě na prodej počítačů" Jasně, a proto se každá další keynote soustředí především na to, jakou další službu představuje a jak ji provázat s celým ekosystémem. Prezentuje to tak i samotné vedení firmy. Jen v roce 2019 představil nové služby Apple Arcade, Apple TV+, Apple News+ a Apple Card. Fakt se nesoustředí na služby? Představení čtyř nových služeb (minimálně zdvojnásobení počtu služeb za jediný rok) naznačuje, že se stále soustředí na hardware? Opravdu? Klesající prodeje HW, ale výrazně stoupající příjmy ze služeb naznačují, že se stále soustředí na hardware? Opravdu?
Ke každému produktu dává službu na určitou dobu, což ale nepomáhá prodeji produktu (málokdo si bude kupovat iPhone, protože tam dostane Apple TV+ na rok zdarma), ale pomáhá to prodeji služby. Pokud budeš mít rok Apple TV+ zdarma, zvykneš si na to a bude se ti líbit, tak je o to menší šance, že půjdeš na Netflix nebo něco jiného a budeš pěkně platit 139 Kč každý měsíc, skoro 1700 Kč ročně. A když už má Apple TV+, tak proč nezůstat třeba i u Apple Music, když je ze začátku zdarma. To máme dalších 149 Kč měsíčně, cca 1800 Kč ročně. Zákazník má iPhone třeba tři roky a už putuje do kapsy Applu dalších 10000 Kč. Jen tak.
Proč asi Microsoft dával Windows 10 zdarma jako upgrade, když to předtím nedělal? Proč se připravoval dobrovolně o jednorázový prodej? Protože služby. Protože doufal v to, že na Windows 10 pořádně rozjede Microsoft Store a bude kasírovat provize z každého prodeje aplikace, která ani nemusí být jeho. Námaha Microsoftu skoro nula, ale provize slušná. Proč se tak tlačí Microsoft 365? Protože opakovaný pravidelný prodej je pro firmu lepší než jednorázový. Chcete větší cloud než je ve standardu? Připlaťte si. Cílem je uvrtat zákazníka v ekosystému a pak mu nabízet další služby. iPhone SE je především nástrojem pro uvrtání zákazníků do ekosystému. Na iPhonu SE má tak odhadem třetinovou marži než na iPhonu 11. Prodeje jsou také tak třetinové proti iPhonu 11. Pro Apple není důležité si navýšit prodeje o desetinu toho, co udělá iPhone 11, ale získat zákazníky, kteří se uvrtají v ekosystému a službách Applu. Kteří budou zdroji provizí.
"namísto toho se snažil dostat svou službu i na jiné platformy skutečně ve velkém" A nedělá to? Apple Music je k dispozici i na Android, Apple TV+ na mnoha televizích. Nicméně ano, určitě je ještě spousta platforem, na které by se dala podpora jeho služeb rozšířit a ještě tam nejsou.
"samotný Apple pořád klade důraz právě na prodej počítačů" Jasně, a proto se každá další keynote soustředí především na to, jakou další službu představuje a jak ji provázat s celým ekosystémem. Prezentuje to tak i samotné vedení firmy. Jen v roce 2019 představil nové služby Apple Arcade, Apple TV+, Apple News+ a Apple Card. Fakt se nesoustředí na služby? Představení čtyř nových služeb (minimálně zdvojnásobení počtu služeb za jediný rok) naznačuje, že se stále soustředí na hardware? Opravdu? Klesající prodeje HW, ale výrazně stoupající příjmy ze služeb naznačují, že se stále soustředí na hardware? Opravdu?
Ke každému produktu dává službu na určitou dobu, což ale nepomáhá prodeji produktu (málokdo si bude kupovat iPhone, protože tam dostane Apple TV+ na rok zdarma), ale pomáhá to prodeji služby. Pokud budeš mít rok Apple TV+ zdarma, zvykneš si na to a bude se ti líbit, tak je o to menší šance, že půjdeš na Netflix nebo něco jiného a budeš pěkně platit 139 Kč každý měsíc, skoro 1700 Kč ročně. A když už má Apple TV+, tak proč nezůstat třeba i u Apple Music, když je ze začátku zdarma. To máme dalších 149 Kč měsíčně, cca 1800 Kč ročně. Zákazník má iPhone třeba tři roky a už putuje do kapsy Applu dalších 10000 Kč. Jen tak.
Proč asi Microsoft dával Windows 10 zdarma jako upgrade, když to předtím nedělal? Proč se připravoval dobrovolně o jednorázový prodej? Protože služby. Protože doufal v to, že na Windows 10 pořádně rozjede Microsoft Store a bude kasírovat provize z každého prodeje aplikace, která ani nemusí být jeho. Námaha Microsoftu skoro nula, ale provize slušná. Proč se tak tlačí Microsoft 365? Protože opakovaný pravidelný prodej je pro firmu lepší než jednorázový. Chcete větší cloud než je ve standardu? Připlaťte si. Cílem je uvrtat zákazníka v ekosystému a pak mu nabízet další služby. iPhone SE je především nástrojem pro uvrtání zákazníků do ekosystému. Na iPhonu SE má tak odhadem třetinovou marži než na iPhonu 11. Prodeje jsou také tak třetinové proti iPhonu 11. Pro Apple není důležité si navýšit prodeje o desetinu toho, co udělá iPhone 11, ale získat zákazníky, kteří se uvrtají v ekosystému a službách Applu. Kteří budou zdroji provizí.
Odpovědět1 0
Nemůžete se na to dívat jen pohledem dnešní doby. Jsme ve třetím tisíciletí, píše se rok 2020. Jednorázový prodej HW, ale i SW (obecně) už dlouho není tou nejlukrativnější oblastí, tím je už pěknou řádku let prodej služeb. V případě Applu tam ale ještě nedošel a své portfolio teprve buduje. Proč asi myslíte, že Apple přichází s předplatným na streamovací službu Apple TV+, předplatným na Apple News+, předplatným na Apple Arcade, předplatným na Apple Music...? To, že má dnes Apple větší příjmy v HW, neznamená, že to bude lukrativní oblast i v blízké budoucnosti. Tou je něco úplně jiného, služby. Na služby přechází všichni, protože to je zlatý důl. To už prodej HW dávno není, nejsme v 90. letech 20. století. Lukrativní jsou předplatná, služby, které si zákazník platí každý měsíc... To, že dnes služby tvoří 1/5 a pro Apple je zatím výnosnější prodej HW, neznamená, že tomu tak bude třeba za 5-10 let. Ve službách leží ty zisky, tam je ta oblast, kde lze růst, to je ta oblast, která je lukrativnější z dlouhodobého pohledu. HW je jen jedním z prostředků, jak uvrtat zákazníka do služeb. Apple už dávno v HW nevidí nejdůležitější oblast svého podnikání, kam směřovat své úsilí.
Odpovědět1 1
S tím souhlasím. Některé produkty Applu určitě za dané peníze nejsou špatnou nebo předraženou koupí (sám mám původní iPhone SE a iPad 2018) a upřímně řečeno, u Androidu jsem žádnou výhodnější alternativu nenašel. Zároveň je ale spousta produktů, kde bych si nedokázal dnes představit, že bych si koupil Apple, což jsou zejména Macy ve všech podobách. Když jsem chtěl pasivně chlazený notebook, tak byl na výběr Asus za 20, Toshiba za 33 a Apple za 38. Asus byl jasná volba. Počítač na fotografie, který si chci koupit, a vyjde mě asi tak na 53-56 tisíc, jsem si u Applu nakonfiguroval za zhruba 120 tisíc a myslím, že při stále ještě nižším výkonu. Tady do Applu opravdu nepůjdu. Někde to smysl vcelku má (záleží na osobních prioritách), někde vůbec.
Odpovědět1 0
Je rozdíl, zda se to kupuje spolu s Macem (pak je to 0/12000) nebo zvlášť (pak je to 8990/20990). Ostatně v článku je na tu stránku Applu i odkaz.
Odpovědět0 0
Ano, příplatky za paměť jsou u Applu příšerné. Faktem nicméně je, že se to v poslední době o trochu zlepšuje a už to nejsou takové šílenosti jako v minulosti (naopak u příslušenství se to zhoršuje úplně neskutečně). Např. zatímco nový iPad Pro má nyní v základní verzi za stejnou cenu dvojnásobnou paměť, 256GB verze už zlevnila o 1500 Kč a 1TB varianta dokonce o 7500 Kč. Celkově iPady nejsou příliš drahé a jde o jeden z mála produktů Applu za vcelku rozumné ceny.
Odpovědět0 0
Na té stránce, o které jste sám mluvil, že je tam ten článek jen placený (https://www.nature.com/articles/s41560-020-0598-5). Vpravo jsou obrázky (Figures"), v neplacené verzi jen takové maličké.
Odpovědět1 0
To záleží. Apple poslední dobou dělá dvě protichůdné strategie v cenotvorbě. U příslušenství občas nastavuje takové ceny, že si to snad ani nikdo koupit nemůže, to jsou prostě desetinásobky toho, co by to mělo stát. Na druhou stranu u tradičního hardwaru (iPhone, iPad, MacBook) šel u posledních generací s cenami některých modelů překvapivě směrem dolů (především těch s velkou pamětí).
Odpovědět0 2
Tak bereme tu dobu svícení slunce na panel nebo výslednou efektivitu? Pokud jde o ty siny, kosiny... tak to je, pokud se nepletu, v průběhu dne ve výsledku cca 63 %. Takže máme-li 7,75 h vodorovně uloženého panelu, tak by to byl ekvivalent 4,9 hodiny kolmého svícení. Jenže panely jsou obvykle natočeny tak, aby toto číslo bylo vyšší.
Nicméně je to stejně úplně jedno, protože jsme řešili, o kolik se zlepší efektivita tím, že je možné sbírat všechny vlnové délky. A to bude dvojnásobek a je jedno, zda budeme nebo nebude počítat se siny, kosiny... Buď budeme počítat 7,75 vs 3,5 nebo 4,9 vs 2,2, obojí bude cca dvakrát tak velké.
Prostě ten poměr mezi oběma řešeními bude stejný, kosinus nekosinus, ať už je ten nárůst jakýkoli.
Nicméně je to stejně úplně jedno, protože jsme řešili, o kolik se zlepší efektivita tím, že je možné sbírat všechny vlnové délky. A to bude dvojnásobek a je jedno, zda budeme nebo nebude počítat se siny, kosiny... Buď budeme počítat 7,75 vs 3,5 nebo 4,9 vs 2,2, obojí bude cca dvakrát tak velké.
Prostě ten poměr mezi oběma řešeními bude stejný, kosinus nekosinus, ať už je ten nárůst jakýkoli.
Odpovědět0 0
Ale vždyť to už vyplývá ze samotné účinnosti. Aby to mohlo dosáhnout 47%, tak to musí zpracovávat i jiné vlnové délky. Solární panely mají účinnost kolem 20 % právě proto, že pracují jen s úzkým rozsahem vlnových délek. Když budeš zpracovávat např. jen červené odstíny, tak přeci nemůžeš dosáhnout 100% účinnosti, protože nezpracováváš modré, zelené a další odstíny. Jinak řečeno, když budeš červené odstíny převádět se 100% účinností a panel nebude schopen zpracovávat jakékoli jiné odstíny, tak ten panel bude mít ve výsledku cca 30-35% účinnost. Tedy při dosažení 47% účinnosti to musí zpracovávat více vlnových délek už jen proto, že je to 47 %. A hybridní vrstvené panely se dělají právě proto, aby byly schopné zpracovávat více různých vlnových délek.
Ostatně je tam k tomu i obrázek, který ukazuje, že se každá vrstva stará o jiné vlnové délky, stačí se pozorně podívat. Je sice maličký, ale něco se z toho dá poznat: https://media.springernature.com/m312/springer-static/image/art%3A10.1038%2Fs41560-020-0598-5/MediaObjects/41560_2020_598_Fig4_HTML.png?as=webp
Ostatně je tam k tomu i obrázek, který ukazuje, že se každá vrstva stará o jiné vlnové délky, stačí se pozorně podívat. Je sice maličký, ale něco se z toho dá poznat: https://media.springernature.com/m312/springer-static/image/art%3A10.1038%2Fs41560-020-0598-5/MediaObjects/41560_2020_598_Fig4_HTML.png?as=webp
Odpovědět0 0
Už by ses mohl konečně rozhodnout, o co ti vlastně jde. V prvním příspěvku jsi řešil to, že je to k ničemu, když slunce svítí 3,5 hodiny a jak to hodlají řešit. A když se ukázalo, že jde právě o technologii, kterou to řeší, tak najednou je to k ničemu zase z jiného důvodu? Proč najednou řešíš nějaké globální zdroje, pseudozelené, když jsi řešil dobu osvitu? Psal jsi v prvním příspěvku něco o globálním zdroji? Nevidím to tam. Ještě v předposledním příspěvku jsi řešil "mráčky". Proč tedy najednou skáčeš z mráčků a diskuze o efektivitě panelu za neideálních podmínek na něco jiného?
Vždyť ani sami tvůrci to nikomu necpou jako globální řešení pro všechny energetické problémy světa. Nikdo ti tu nevyvrací, že to je nebo není vhodné jako primární zdroj. O tom ale také nebyla diskuze. Celou dobu jsi tu točil o tom, že je to k ničemu kvůli mráčkům. A najednou...
Vždyť ani sami tvůrci to nikomu necpou jako globální řešení pro všechny energetické problémy světa. Nikdo ti tu nevyvrací, že to je nebo není vhodné jako primární zdroj. O tom ale také nebyla diskuze. Celou dobu jsi tu točil o tom, že je to k ničemu kvůli mráčkům. A najednou...
Odpovědět0 0
No počkej. Spočítal sis to? Vysmíváš se tady půlce, tak si to schválně spočítej. Průměr dne 12 hodin, z toho 3,5 hodiny slunka, 8,5 hodiny zamračeno (kdy je to dnes blízko nule). Kdybys byl při zamračenu na té tvé půlce, tak bys měl 3,5×1 + 8,5×0,5 = 3,5+4,25 = 7,75 h. Zdvojnásobení mi nepřijde jako "k ničemu".
Odpovědět1 0
No, jenže těch 3,5 hodiny platí pro starší generace křemíkových solárních panelů, které pracují jen tehdy, když na ně přímo svítí slunce. Což ale tyhle nejsou. Takže nejde o "vadu na kráse", když tuto vadu nemají (rozhodně ne v takové míře). Otázkou samozřejmě je, kdy se hybridní solární panely (ne nutně tento typ) objeví reálně na trhu, za jakou cenu a s jakou výdrží.
Odpovědět2 1
No však přeci už udělali. Výhodou článků, které kombinují mnoho vrstev a schopnost převádět světla různých vlnových délek, je mimo jiné i to, že jsou schopny pracovat lépe i v situacích, kdy je pod mrakem (tedy dokáží převádět i to světlo, které nejsou normální panely pod mrakem schopny převádět).
Odpovědět3 0
Ano, dnes si to motor běžně dochlazuje sám. Takže nevím, o jakém "opak je pravdou" byla v předchozím příspěvku řeč, když jsem si opravdu nevšiml, že by u moderních tuctových přeplňovaných motorů, se kterými jezdí běžní lidé, nějak zásadně často a brzy odcházelo turbo kvůli problémům způsobenými nedostatečným dochlazováním. Že start-stop není úplně bezproblémová věc, to se ale asi shodneme všichni.
Odpovědět0 0
Jasně, že neznamená úplnou shodu. Ale nejde právě i o to? Nejde právě i o to, že u slabšího motoru na to musíš více šlapat, takže přestože je teoreticky úspornější, v praxi tomu tak není? Papír ti řekne, že to úspornější je, ale čísla na SM ti ukážou, zda to je nebo není pravda. Pokud je ten motor mrtvý, lidé na to budou více šlapat a v SM pak vykáže mnohem vyšší spotřebu než na papíře. Vždyť SM právě ukazuje, to co chceš. Ale zároveň je pravda, že pokud budeš mít podobně silný motor, lidé s tím budou jezdit stejně. Sice přizpůsobí svůj styl, ale jezdit budou podobně. Takže možná nudou řadit dříve/později, možná budou více vytáčet jedničku pro rozjezd nebo méně... ale přeci právě to spadá do hodnocení toho, zda je to auto úspornější nebo není. Proč se chceš v hodnocení reálné spotřeby reálných uživatelů zbavovat toho, co ovlivňuje reálnou spotřebu reálných uživatelů?
Audi A1 1.0 TFSI 70 kW - 5,8
Seat Arona 1.0 TSI 70 kW - 6,3
Seat Ibiza 1.0 TSi 70 kW - 6,1
Skoda Fabia 1.0 TSI 70kW - 5,7
VW Polo 1.0 TSI 70 kW - 5,5
Seat Arona 1.0 TSI 85 kW - 6,3
Seat Ateca 1.0 TSI 85 kW - 6,7
Seat Ibiza 1.0 TSI 85 kW - 6,0
Seat Leon 1.0 TSI 85 kW - 5,9
Skoda Karoq 1.0 TSI 85 kW - 6,6
Skoda Octavia 1.0 TSI 85 kW - 5,9
Skoda Scala 1.0 TSI 85 kW - 6,1
VW Golf 1.0 TSI 85 kW - 6,0
VW T-Cross 1.0 TSI 85 kW - 6,1
VW T-Roc 1.0 TSI 85 kW - 6,5
VW up! 1.0 85 kW - 5,9
Mazda 3 2,0/88kW - 6,6
Mazda 3 2,0/90kW - 6,5
Mazda CX-3 2,0/88kW - 6,9
Mazda CX-30 2,0/90kW - 6,7
Toyota Auris 1,6/97kW - 6,7
Ford Focus 1.6/92kW - 7,2
Mazda 3 2,0/121kW - 7,0
Mazda 6 2,0/121kW - 7,1
Mazda CX-5 2,0/121kW 2WD - 7,6
Tobě to nepřijde průkazné? Spousta různých aut pro různá použití a spotřeba překvapivě ukazuje to, co bys čekal. 1.0 TSI 85kW v nižší střední Leon 5,9, Octavia 5,9, Scala 6,1, Golf 6,0. Chceš to svalit na náhodu? Jak je možné, že podobně tak velká auta se stejným motorem vykazují všude tak podobnou spotřebu? A jak je možné, že i nejúspornější Mazda 3 má v podobně tak velkém autě 6,6, Toyota (v předchozí generaci) 6,7 a Ford dokonce 7,2? Chceš říci, že všichni s motory TSI jezdí v klidu, dlouhé trasy po okreskách, ale všichni ostatní v podobně tak velkých autech s atmosférou jezdí dravě, ve městě? Nebo co stojí za tou o tři čtvrtě litru větší spotřebou atmosfér proti TSI? Co? Jízdní styl? To jako vážně? Všichni v TSI jezdí jedním stylem, starají se stejně o svá auta, ale všichni v atmosférách podobného výkonu a podobně tak velkých aut to dělají jinak? Využívají vozy jinak? Opravdu?
A co menší SUV? Místo 5,9-6,1 u klasické nižší střední tu máme Arona 6,3, Ateca 6,7, Karoq 6,6, T-Roc 6,5. Cca o 0,5 litrů více. Přesně to, co by se dalo čekat. Také to, že menší Arona bude žrát méně než větší Ateca nebo Karoq. U atmosfér Mazdy také vidíme, že crossovery berou o pár deci více. CX-30 o 0,2 více než Mazda 3, u CX-3 pak o 0,4 více. U 121kW verze šestka bere o deci více než trojka, SUV CX-5 o 6 deci. Není to přesně to, co by se dalo čekat? Opravdu ti to nepřijde průkazné?
Audi A1 1.0 TFSI 70 kW - 5,8
Seat Arona 1.0 TSI 70 kW - 6,3
Seat Ibiza 1.0 TSi 70 kW - 6,1
Skoda Fabia 1.0 TSI 70kW - 5,7
VW Polo 1.0 TSI 70 kW - 5,5
Seat Arona 1.0 TSI 85 kW - 6,3
Seat Ateca 1.0 TSI 85 kW - 6,7
Seat Ibiza 1.0 TSI 85 kW - 6,0
Seat Leon 1.0 TSI 85 kW - 5,9
Skoda Karoq 1.0 TSI 85 kW - 6,6
Skoda Octavia 1.0 TSI 85 kW - 5,9
Skoda Scala 1.0 TSI 85 kW - 6,1
VW Golf 1.0 TSI 85 kW - 6,0
VW T-Cross 1.0 TSI 85 kW - 6,1
VW T-Roc 1.0 TSI 85 kW - 6,5
VW up! 1.0 85 kW - 5,9
Mazda 3 2,0/88kW - 6,6
Mazda 3 2,0/90kW - 6,5
Mazda CX-3 2,0/88kW - 6,9
Mazda CX-30 2,0/90kW - 6,7
Toyota Auris 1,6/97kW - 6,7
Ford Focus 1.6/92kW - 7,2
Mazda 3 2,0/121kW - 7,0
Mazda 6 2,0/121kW - 7,1
Mazda CX-5 2,0/121kW 2WD - 7,6
Tobě to nepřijde průkazné? Spousta různých aut pro různá použití a spotřeba překvapivě ukazuje to, co bys čekal. 1.0 TSI 85kW v nižší střední Leon 5,9, Octavia 5,9, Scala 6,1, Golf 6,0. Chceš to svalit na náhodu? Jak je možné, že podobně tak velká auta se stejným motorem vykazují všude tak podobnou spotřebu? A jak je možné, že i nejúspornější Mazda 3 má v podobně tak velkém autě 6,6, Toyota (v předchozí generaci) 6,7 a Ford dokonce 7,2? Chceš říci, že všichni s motory TSI jezdí v klidu, dlouhé trasy po okreskách, ale všichni ostatní v podobně tak velkých autech s atmosférou jezdí dravě, ve městě? Nebo co stojí za tou o tři čtvrtě litru větší spotřebou atmosfér proti TSI? Co? Jízdní styl? To jako vážně? Všichni v TSI jezdí jedním stylem, starají se stejně o svá auta, ale všichni v atmosférách podobného výkonu a podobně tak velkých aut to dělají jinak? Využívají vozy jinak? Opravdu?
A co menší SUV? Místo 5,9-6,1 u klasické nižší střední tu máme Arona 6,3, Ateca 6,7, Karoq 6,6, T-Roc 6,5. Cca o 0,5 litrů více. Přesně to, co by se dalo čekat. Také to, že menší Arona bude žrát méně než větší Ateca nebo Karoq. U atmosfér Mazdy také vidíme, že crossovery berou o pár deci více. CX-30 o 0,2 více než Mazda 3, u CX-3 pak o 0,4 více. U 121kW verze šestka bere o deci více než trojka, SUV CX-5 o 6 deci. Není to přesně to, co by se dalo čekat? Opravdu ti to nepřijde průkazné?
Odpovědět0 0
"plno lidí prostě neumí jezdit(jak předpisově, tak nezvládají techniku jízdy) to je fakt a to výrazně zkresluje data " Ano a ne. Data to samozřejmě zkresluje, ale vtip je v tom, že to zkresluje u všech. A o tom to je. Podobná zkreslení budou u 1.0T i 2.0. Nebo snad chceš tvrdit, že s 1.0T budou všichni jezdit jen dlouhé trasy a v klidu a s 2.0 podobného výkonu všichni jen ve městě a agresivně??? Ano, data jsou zkreslená, ale zkreslená jsou VŠUDE! Ten to zkreslení, které dostaneš v jednom případě, dostaneš i ve druhém. Tedy se zkreslení MINIMALIZUJÍ.
"máš silný vůz >> jaký styl jízdy se dá očekávat ? - máš slabý maloobjem >> jaký styl se dá očekávat ?" Ale vždyť se bavíme o stejné kategorii vozu stejně silných. Opět, chceš říci, že ve 100kW autě s turbem bude jezdit výrazně odlišná kategorie lidí výrazně odlišným jízdním stylem než ve stejně velkém a podobně tak těžkém voze, který jen bude mít 100kW atmosféru? Opravdu?
"máš silný vůz >> jaký styl jízdy se dá očekávat ? - máš slabý maloobjem >> jaký styl se dá očekávat ?" Ale vždyť se bavíme o stejné kategorii vozu stejně silných. Opět, chceš říci, že ve 100kW autě s turbem bude jezdit výrazně odlišná kategorie lidí výrazně odlišným jízdním stylem než ve stejně velkém a podobně tak těžkém voze, který jen bude mít 100kW atmosféru? Opravdu?
Odpovědět0 0
Tak teď nechápu. "jediná relevatní data by byla hodit motor na "brzu", aby se odstranil vliv zpřevodování, řidiče, terénu atd. >> zbytek je jen jedna paní povídala ;) "
Takže chceš odstranit nereálnost měření normované spotřeby tím, že to začneš měřit právě tak, jak se to dnes nereálně měří? Dělat to lépe tak, že to budeme dělat stejně? Co to je za nesmysl? Odstranit zpřevodování? To už je úplně pecka. Vždyť právě zpřevodování se na spotřebě hodně projevuje, tak proč to odstraňovat: Aby to bylo ještě méně reálné než dnes? Abychom tam zanesli ještě větší chybu? Nebyl jsi to ty, kdo tu tvrdil, že v SUV se ty malé motory projevují znatelně hůře? Nebylo by právě proto dobré je v tom SUV vyzkoušet a změřit to? Tím tvým způsobem změříš sice samotný motor, ale ne to, jak se právě bude projevovat, když ho dáš do příliš těžkého auta. Tedy přesně to, co nechceš.
Ano, chyby při zadávání tam být mohou (a jsou), ale opět, ty chyby jsou obvykle všude, takže jestli máš pár špatných údajů mezi stovkami Focusů 1.0T, tak patrně budeš mít podobné chyby při zadávání u Focusu 2.0, tedy to zkreslení bude u obou, na poměru spotřeb se to nijak výrazně neprojeví (obojí bude zkresleno podobně). Uvědom si, že čím větší vzorek máš (a více různých zkreslení), tím více se tato zkreslení potlačí a ne naopak. To je statistika. Asi stejně, jako máš šum u fotek. Mohou být zašuměné jak kráva, ale když jich vyfotíš sto a uděláš z nich průměr, dostaneš krásně čistý obraz. A to proto, že díky vysokému počtu pozorování se všechna ta zkreslení vyruší. Ten, kdo jezdí po městě a má vysokou spotřebu třeba 9, bude vykompenzován tím, kdo jezdí naopak okreskové jízdy a má nízkou spotřebu třeba 5 (v průměru 7). Ten, kdo jezdí agresivně (8,5), bude vykompenzován tím, kdo jezdí klidně (5,5), opět průměr kolem 7. Ten, kdo jezdí s podhuštěnými pneumatikami (7,3), bude zase kompenzován tím, kdo je přehušťuje (6,7), opět průměr 7. A všichni tito budou díky vzájemnému se vyrušování směřovat ke společnému průměru. Jasně, že z toho nemůžeš dělat závěry s přesností na desetinu, ale pokud je tam rozdíl přes půl litru nebo i litr, tak už to přesahuje to, co se děje těmito zkresleními, máš-li dostatečný počet vzorků.
To, že údaje na SM odpovídají tvé agresivní jízdě. No a co? Pokud jsi úsporně jezdící řidič, tak to patrně bude platit pro všechna tvá auta. Já taky nechápu, jak s mým autem, kdy mám průměr 7,5, mohou lidé jezdit v průměru za 9. Faktem ale je, že jsem na rozsahu první a druhé desetiny u všech aut, se kterými jsem dlouhodobě jezdil.
Takže chceš odstranit nereálnost měření normované spotřeby tím, že to začneš měřit právě tak, jak se to dnes nereálně měří? Dělat to lépe tak, že to budeme dělat stejně? Co to je za nesmysl? Odstranit zpřevodování? To už je úplně pecka. Vždyť právě zpřevodování se na spotřebě hodně projevuje, tak proč to odstraňovat: Aby to bylo ještě méně reálné než dnes? Abychom tam zanesli ještě větší chybu? Nebyl jsi to ty, kdo tu tvrdil, že v SUV se ty malé motory projevují znatelně hůře? Nebylo by právě proto dobré je v tom SUV vyzkoušet a změřit to? Tím tvým způsobem změříš sice samotný motor, ale ne to, jak se právě bude projevovat, když ho dáš do příliš těžkého auta. Tedy přesně to, co nechceš.
Ano, chyby při zadávání tam být mohou (a jsou), ale opět, ty chyby jsou obvykle všude, takže jestli máš pár špatných údajů mezi stovkami Focusů 1.0T, tak patrně budeš mít podobné chyby při zadávání u Focusu 2.0, tedy to zkreslení bude u obou, na poměru spotřeb se to nijak výrazně neprojeví (obojí bude zkresleno podobně). Uvědom si, že čím větší vzorek máš (a více různých zkreslení), tím více se tato zkreslení potlačí a ne naopak. To je statistika. Asi stejně, jako máš šum u fotek. Mohou být zašuměné jak kráva, ale když jich vyfotíš sto a uděláš z nich průměr, dostaneš krásně čistý obraz. A to proto, že díky vysokému počtu pozorování se všechna ta zkreslení vyruší. Ten, kdo jezdí po městě a má vysokou spotřebu třeba 9, bude vykompenzován tím, kdo jezdí naopak okreskové jízdy a má nízkou spotřebu třeba 5 (v průměru 7). Ten, kdo jezdí agresivně (8,5), bude vykompenzován tím, kdo jezdí klidně (5,5), opět průměr kolem 7. Ten, kdo jezdí s podhuštěnými pneumatikami (7,3), bude zase kompenzován tím, kdo je přehušťuje (6,7), opět průměr 7. A všichni tito budou díky vzájemnému se vyrušování směřovat ke společnému průměru. Jasně, že z toho nemůžeš dělat závěry s přesností na desetinu, ale pokud je tam rozdíl přes půl litru nebo i litr, tak už to přesahuje to, co se děje těmito zkresleními, máš-li dostatečný počet vzorků.
To, že údaje na SM odpovídají tvé agresivní jízdě. No a co? Pokud jsi úsporně jezdící řidič, tak to patrně bude platit pro všechna tvá auta. Já taky nechápu, jak s mým autem, kdy mám průměr 7,5, mohou lidé jezdit v průměru za 9. Faktem ale je, že jsem na rozsahu první a druhé desetiny u všech aut, se kterými jsem dlouhodobě jezdil.
Odpovědět1 0
U zadele ti to sice být může, ale na tom, že data skutečných uživatelů na skutečných silnicích ti dají nějaký náhled o skutečné spotřebě jednotlivých aut a koncepcí, na tom nic nezměníš. Všude najdeš až nereálně vysoké nebo nízké spotřeby, ale ty najdeš všude, tedy všude budeš mít podobné zkreslení úsporně jezdícími lidmi i závodníky. Co tě zajímá, je ten průměr. A jestli prostě stovka lidí jezdí s turbem o litr méně než stovka lidí s atmosférou podobného výkonu, tak už prostě nemůžeš říci, že nějakým zázrakem tu máš stovku lidí jezdící s turbem na rovině 70 a s atmosférou máš podobným zázrakem stovku lidí jezdící ve městě od semaforu k semaforu stylem brzda-plyn.
Jasně, že tam jsou zkreslení. Někteří lidé mohou mít podhuštěné gumy, jiní naopak, někteří jezdí více ve městě, někteří na dálnici, někteří mimo město, někteří jezdí rychle, jiní pomalu, někteří mají širší pneumatiky, jiní užší, někteří využívají ty s menším valivým odporem, jiní zas naopak, někteří jezdí více naložení, jiní méně, někteří jezdí s trvale zapnutou klimou, jiní zas jen někdy,... A tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Vtip je v tom, že tato zkreslení budou u běžných aut ve vzorku rozložena podobným způsobem, takže na nich moc nezáleží. Jestli má jedno auto rozložení spotřeb od 5 do 9 a druhé od 6 do 10, tak jasně, že najdeš lidi s autem A, kteří jezdí za výrazně více než lidé s autem B, ale průměr 7 vs 8 ti prostě řekne, které z nich je úspornější, přestože najdeš i lidi, kde to bude 9 vs 6.
Jasně, že tam jsou zkreslení. Někteří lidé mohou mít podhuštěné gumy, jiní naopak, někteří jezdí více ve městě, někteří na dálnici, někteří mimo město, někteří jezdí rychle, jiní pomalu, někteří mají širší pneumatiky, jiní užší, někteří využívají ty s menším valivým odporem, jiní zas naopak, někteří jezdí více naložení, jiní méně, někteří jezdí s trvale zapnutou klimou, jiní zas jen někdy,... A tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Vtip je v tom, že tato zkreslení budou u běžných aut ve vzorku rozložena podobným způsobem, takže na nich moc nezáleží. Jestli má jedno auto rozložení spotřeb od 5 do 9 a druhé od 6 do 10, tak jasně, že najdeš lidi s autem A, kteří jezdí za výrazně více než lidé s autem B, ale průměr 7 vs 8 ti prostě řekne, které z nich je úspornější, přestože najdeš i lidi, kde to bude 9 vs 6.
Odpovědět2 0
No však můžeš. Jsou to data před i po záplatách. Je to veřejná databáze testů nejrůznějších uživatelů. Klidně si to tam můžeš srovnat s Pentiem 4 nebo Athlonem 64 i nejnovějšími Ryzeny nebo Core i9.
Odpovědět0 0
A co jiného to dělá, než obrovskou paseku? Řeč byla o změnách ve společnosti, pasece na poli opatření, omezení vycházení, zavírání obchodů, nedostatcích ochranných prostředků, ekonomických dopadech, přeměně všeho, co jde, na online verze,... Chceš snad říci, že to není významné? Nejde o samotnou nemoc, ale o to, jak ta nemoc ovlivnila celkový chod společnosti. To přeci není žádná poplašná zpráva. Nevím ani, koho by to mělo a jak plašit.
Odpovědět0 0
Čísla jsou z Spritmonitoru, tedy serveru, kde tisíce uživatelů dávají své skutečné spotřeby podle dotankování. Takže tato čísla jsou průměry skutečných reálných uživatelů, kteří s těmi vozi jezdí po skutečných silnicích ve skutečném provozu. Což si myslím, že i s jistou chybou, která tam je zanesena, dává dost dobrý přehled o tom, kolik ta auta ve skutečnosti žerou.
Odpovědět0 0
Proč by nebyl do Focusu? Vždyť 74kW/170Nm je na auto nižší střední třídy naprosto v pohodě a 92kW/200Nm je téměř na úrovni atmosférického dvoulitru (výkon nižší, točivý moment vyšší). A spotřeba? Kde chodíš na takové věci? Tak pro zajímavost, reálné spotřeby reálných uživatelů, Focus 2015+:
1,0T/74 kW - 6,7
1,0T/92kW - 6,7
1,6/77kW - 7,1
1,6/92kW - 7,1
Kde vidíš tu nižší spotřebu? Vždyť to žere o 0,4 méně než 1,6, která má sice stejný výkon, ale znatelně nižší točivý moment. A pro zajímavost, dvoulitr z druhé generace 2,0/107kW - 8,1. Opravdu nevidím, kde máš tu nižší spotřebu atmosférických motorů. Vždyť dynamičtější 1,5T/110 kW má jen 7,4. Dokonce i 1,5T/134kW má jen 7,4. A dvoulitr 8,1. Kde je ta nižší spotřeba? A TSI se spotřebou ještě horší? Golf 2015+:
1,0TSI/81kW - 6,1
1,0TSI/85kW - 5,6
1,5TSI/110kW - 6,7
Vždyť právě TSI je co se týče spotřeby asi nejlepším turbomotorem na trhu (u 1.0 o 0,6-1,1 méně než Ford, u 1.5 o 0,7 méně než Ford). To, že mělo různé problémy se spolehlivostí, je věc druhá (opět ale nepramenila z toho, že to má turbo).
1,0T/74 kW - 6,7
1,0T/92kW - 6,7
1,6/77kW - 7,1
1,6/92kW - 7,1
Kde vidíš tu nižší spotřebu? Vždyť to žere o 0,4 méně než 1,6, která má sice stejný výkon, ale znatelně nižší točivý moment. A pro zajímavost, dvoulitr z druhé generace 2,0/107kW - 8,1. Opravdu nevidím, kde máš tu nižší spotřebu atmosférických motorů. Vždyť dynamičtější 1,5T/110 kW má jen 7,4. Dokonce i 1,5T/134kW má jen 7,4. A dvoulitr 8,1. Kde je ta nižší spotřeba? A TSI se spotřebou ještě horší? Golf 2015+:
1,0TSI/81kW - 6,1
1,0TSI/85kW - 5,6
1,5TSI/110kW - 6,7
Vždyť právě TSI je co se týče spotřeby asi nejlepším turbomotorem na trhu (u 1.0 o 0,6-1,1 méně než Ford, u 1.5 o 0,7 méně než Ford). To, že mělo různé problémy se spolehlivostí, je věc druhá (opět ale nepramenila z toho, že to má turbo).
Odpovědět0 0
Způsobů, jak jezdit úsporně, je mnoho, nemusí to být jen dle šipek. Souhlasím s tím, že maloobjemových turb jsou ty rozdíly mezi klidem a zátěží podstatně větší. Jenže jejich výhodou je to, že ten rozsah je natažen jak směrem nahoru, tak i dolů. Osobní zkušenost mám zatím jen s jedním litrovým tříválcem (1.0 EcoBoost) a musím říci, že mě ten motor ve většině vlastností mile překvapil. V podstatě to ve většině případů jede jak moje dvoulitrová atmosféra, ne-li lépe. Pouze nahoře tomu chybí výkonová špička, takže předjíždění je takové "dieselovské" (nejprve fajn zátah, ale pak to polevuje).
Pokud jde o spotřebu, tak jsem s tím jezdil tak, jak vždycky (ideálně tak, že při sešlápnutí plynu auto musí rozumně zrychlovat) a nebylo to zlé. V klidných pasážích nižší spotřeba, naopak třeba do kopce jsem opravdu zíral, jak neuvěřitelně to dokáže chlastat. Takže zatímco u mého auta je to 5 v klidu a 12 pod plynem do kopce, tady to byly 4 v klidu, ale do kopce za 15. Celkový průměr byl ale na daný výkon v pořádku, určitě ne více, než by bylo s atmosférou podobných dynamických výkonů. Ale také ne nějak zázračně méně. Osobně se vůbec nedivím, že si to lidé kupují. Spotřeba je spíše lehce nižší, než na co byli zvyklí, a jede to při běžných otáčkách znatelně lépe, než na co byli zvyklí.
Nejsem fanda těchto maloobjemových motorů, ale po vlastní zkušenosti bych si i dokázal něco takového představit v autě, byť bych preferoval asi stále to, co mám. Navíc, jak už jsem říkal, nevšiml jsem si, že by ty turbomotory měly problémy se spolehlivostí kvůli malému objemu a turbu, ale pokud je mají, tak obvykle kvůli tomu, že to výrobce blbě udělal obecně (třeba řetězy...).
Pokud jde o spotřebu, tak jsem s tím jezdil tak, jak vždycky (ideálně tak, že při sešlápnutí plynu auto musí rozumně zrychlovat) a nebylo to zlé. V klidných pasážích nižší spotřeba, naopak třeba do kopce jsem opravdu zíral, jak neuvěřitelně to dokáže chlastat. Takže zatímco u mého auta je to 5 v klidu a 12 pod plynem do kopce, tady to byly 4 v klidu, ale do kopce za 15. Celkový průměr byl ale na daný výkon v pořádku, určitě ne více, než by bylo s atmosférou podobných dynamických výkonů. Ale také ne nějak zázračně méně. Osobně se vůbec nedivím, že si to lidé kupují. Spotřeba je spíše lehce nižší, než na co byli zvyklí, a jede to při běžných otáčkách znatelně lépe, než na co byli zvyklí.
Nejsem fanda těchto maloobjemových motorů, ale po vlastní zkušenosti bych si i dokázal něco takového představit v autě, byť bych preferoval asi stále to, co mám. Navíc, jak už jsem říkal, nevšiml jsem si, že by ty turbomotory měly problémy se spolehlivostí kvůli malému objemu a turbu, ale pokud je mají, tak obvykle kvůli tomu, že to výrobce blbě udělal obecně (třeba řetězy...).
Odpovědět0 0
Tak nejezděte podle šipek na palubce, když se Vám to nelíbí :) Řidič by měl mít také trochu vlastní rozum a poznat, co ten motor chce.
Co je na tom článku moc obecného? Právě tím, že to bere komplexně průměrem, dokáže říci, jak je na tom celá koncepce jako celek. Kdyby člověk vzal jen dva konkrétní motory, tak by mohl "dokázat", že je downsizing na nic nebo naopak super věc, stačilo by jen vzít "vhodné" motory, aby to vyšlo.
Co je na tom článku moc obecného? Právě tím, že to bere komplexně průměrem, dokáže říci, jak je na tom celá koncepce jako celek. Kdyby člověk vzal jen dva konkrétní motory, tak by mohl "dokázat", že je downsizing na nic nebo naopak super věc, stačilo by jen vzít "vhodné" motory, aby to vyšlo.
Odpovědět0 0
Nevěřím (byť třeba u mého auta mám co dělat, abych se dostal nad toto číslo, trvalo mi to 1,5 roku). Jde ale o to, proč je to číslo tak malé. Není to proto, že by si to výrobce vyloženě vymyslel, ale protože je ta norma špatně nastavena. To, jak se tam při měření "jezdí", nahrává malým turbomotorům a kvůli tlaku na pokuty se výrobci naučili motory optimalizovat tak, aby vykazovaly nižší spotřebu v provozu, který je blízký tomu normovanému. Pokud bys s ním jezdil také tak, tak tu spotřebu budeš také plus minus dosahovat (v praxi bude trochu vyšší, protože norma dovoluje legálně pár berliček, které člověk v praxi nepoužije). Ale to je stále chyba především jedné a téže věci. Normy měření.
A ať si někteří myslí, že se to neděje, skutečná spotřeba se snižuje i v praxi. Psal jsem o tom i článek https://www.svetmobilne.cz/vyvoj-spotreby-aut-jak-moc-skutecne-klesla/7041 Jen ve zkratce, reálná spotřeba atmosférických benzínových motorů za posledních 20 let klesla o 20 %, u turbobenzínů o 22 % a u turbodieselů o 13 %.
A ať si někteří myslí, že se to neděje, skutečná spotřeba se snižuje i v praxi. Psal jsem o tom i článek https://www.svetmobilne.cz/vyvoj-spotreby-aut-jak-moc-skutecne-klesla/7041 Jen ve zkratce, reálná spotřeba atmosférických benzínových motorů za posledních 20 let klesla o 20 %, u turbobenzínů o 22 % a u turbodieselů o 13 %.
Odpovědět0 0
Otázkou však je, zda jde o problém toho, že jde o malý motor s turbem nebo o to, že je to prostě špatně udělaný motor. Faktem je, že turbomotory mají obrovský rozptyl spotřeby podle zatížení, ale stejně tak faktem je, že s nimi v praxi lidé jezdí úsporněji. Sám rozhodně nejsem zastáncem downsizingu a jsem rád za svou (dnes už snad i velkoobjemovou) dvoulitrovou atmosféru, nicméně zatím jsem si nevšiml, že by downsizované motory měly problémy z toho, že jsou downsizované, ale spíše z toho, že je prostě blbě udělali.
Odpovědět1 1
U aut je zásadním problémem špatně nastavená norma, která jednak nereflektuje reálné používání, jednak legálně dovoluje si výsledky ještě přiohnout. To, že někteří výrobci to přiohýbají ještě více, je další věc. Každopádně nereálnost spotřeb není vždy dána samotným výrobcem, ale především blbou normou, podle které to musí měřit.
Co se týče litrových tříválců a vysoké spotřeby... Máš k tomu nějaká relevantní data, že něco takového tvrdíš? Protože reálná data ukazují něco jiného. Sice ta spotřeba není sice o tolik nižší, jak ukazuje papír, ale ve skutečnosti mají zhruba stejnou, případně trochu nižší spotřebu při lepších dynamických vlastnostech.
Co se týče litrových tříválců a vysoké spotřeby... Máš k tomu nějaká relevantní data, že něco takového tvrdíš? Protože reálná data ukazují něco jiného. Sice ta spotřeba není sice o tolik nižší, jak ukazuje papír, ale ve skutečnosti mají zhruba stejnou, případně trochu nižší spotřebu při lepších dynamických vlastnostech.
Odpovědět0 0
Špatně je na tom to, že ukázal "teoretický" výkon. Ukázal výkon, kterého je sice schopen dosáhnout, ale ne ten, který dosahuje v daném zařízení. Prostě jako bys měl auto, jehož motor by byl softwarově seškrcen na 100 kW, ale kdyby detekoval testování výkonu, odemkl by se a naměřil bys 130 kW. Ano, motor zvládne dosáhnout 130 kW, ale v praxi ti těch 130 kW nedá, protože dává jen 100 kW. 130kW ti dá jen za specifických testovacích podmínek, které nejsou důležité.
Pokud chceš naměřit maximální výkon daného procesoru jako test jeho architektury a schopností, tak je to naprosto v pořádku. Měříš-li výkon MediaTeku P95 bez ohledu na telefon, v němž je použit, je to OK a nelze proti tomu něco namítat. Měříš-li ale výkon procesoru v daném zařízení, tak to v pořádku není. A nevím jak ty, pokud testuji výkon něčeho, tak mě zajímá, jak se to chová v dané implementaci a ne, kolik by to dalo, kdyby...
Pokud chceš naměřit maximální výkon daného procesoru jako test jeho architektury a schopností, tak je to naprosto v pořádku. Měříš-li výkon MediaTeku P95 bez ohledu na telefon, v němž je použit, je to OK a nelze proti tomu něco namítat. Měříš-li ale výkon procesoru v daném zařízení, tak to v pořádku není. A nevím jak ty, pokud testuji výkon něčeho, tak mě zajímá, jak se to chová v dané implementaci a ne, kolik by to dalo, kdyby...
Odpovědět4 0
No mně to naopak jako dobrý postřeh vůbec nepřijde. Chápu sice prvotní myšlenku, ale úplně vypouští budoucnost. Proč považovat za lepší darovat úplně vše, aby mu zbylo tolik, jako běžnému člověku? Pak už by tu trochu peněz, které mu zbyly, nemohl použít pro další projekty nebo pro investice, které by mohl v budoucnu zhodnotit a umožnily mu další dary. Takže ne, postřeh to dle mého názoru není ani trochu dobrý. Podle mě je lepší, když mu toho ještě hodně zbyde, aby mohl v budoucnu řešit další problémy a darovat peníze na další jiné účely. Fakt mi nepřijde jako dobrý nápad věnovat celé své jmění na COVID-19 a pak už nemoct řešit další problémy, protože nebude z čeho brát.
Odpovědět1 0
Smyslem 5G je především zachovávání solidní propustnosti i při extrémně vysokém počtu připojených zařízení. Jak se zvyšuje počet mobilních zařízení (Internet of Things) včetně např. aut, tak je potřeba zajistit, aby se s jejich zvyšujícím počtem výrazně nesnižovala propustnost sítě. S tím má 4G/LTE problém. Není to ani tak o samotné maximální rychlosti jako o zachování rozumné rychlosti.
Odpovědět0 0
S obezřetností souhlasím. Tady jde především o to, že na toto téma nejsou žádné řádné studie, aby se něco takového dalo tvrdit. Že vlny nejsou zrovna bezproblémové, to se ví, a 5G nebude patrně výjimkou. Otázkou číslo jedna je, zda to bude tak výrazně odlišné od 4G. Otázkou číslo dva je to, zda to může pomoci šíření respirační nemoci. A ani na jedno nemají protestující podloženou odpověď nehledě na to, že u té druhé to ani nedává smysl.
Modré světlo z mobilu, to už je jiná věc. Tam je těch studií mnoho a efekty byly prokázány jak na produkci melatoninu, tak i na poškozování očí jako takových (rozkládání něčeho v očích, už si nepamatuji přesně čeho). Ale všichni víme, jak se studie dělají. Výsledek lze skoro vždy získat dle libosti, když se vhodně nastaví kritéria a testovací skupina.
Modré světlo z mobilu, to už je jiná věc. Tam je těch studií mnoho a efekty byly prokázány jak na produkci melatoninu, tak i na poškozování očí jako takových (rozkládání něčeho v očích, už si nepamatuji přesně čeho). Ale všichni víme, jak se studie dělají. Výsledek lze skoro vždy získat dle libosti, když se vhodně nastaví kritéria a testovací skupina.
Odpovědět2 0
Aby to asi bylo co nejsrovnatelnější, tak pochopitelně poslední generace s podobně tak silným motorem, ne? Tedy cca 85kW v benzinu i naftě, u Mercedesu 100 kW, ale tam je to jen více nadopovaný malý motor. Jaký Renault, to tam máš napsáno. Máš tam základní váhu.
No tys tu něco mlel o tom, že na D1 se na to nikdy nenajdou prostředky, aby se to dalo udržovat. Tak jsem ti jen řekl, že jsou i země, kde by se to asi dalo zvládnout udržet v rozumném stavu a kde se dá předpokládat, že by se to mohlo objevit ještě za našich životů (přičemž za našich životů se sotva dočkáme té masové elektromobility, o které tu mluvíš).
No tys tu něco mlel o tom, že na D1 se na to nikdy nenajdou prostředky, aby se to dalo udržovat. Tak jsem ti jen řekl, že jsou i země, kde by se to asi dalo zvládnout udržet v rozumném stavu a kde se dá předpokládat, že by se to mohlo objevit ještě za našich životů (přičemž za našich životů se sotva dočkáme té masové elektromobility, o které tu mluvíš).
Odpovědět0 0
Výrazně o lehčí? O kolik? Tys naznačoval, že Tesla Model X je o tunu dražší než srovnatelný spalovák. Když jsem ti tedy ukázal, že u Audi je to 300-350 kg, na tvoji vyšší kvalitu by zbývalo 650-700 kg. To chceš říci, že ta vyšší kvalita u Tesly váží 650-700kg? Já nevím, ale když se podívám třeba na Renault Megane v sedanu a MB A Sedan nebo Audi A3 Sedan, tak vidím 1280/1260/1360 u benzínu a 1375/1345/1440kg. Dokonce ta A3 je lehčí než low-endový Renault. A vidíme, že dokonce prémie u Mercedesu a Audi se liší o 100 kg. A ten low-endový Renault je mezi nimi. Je z nich pravda nejdelší...
D1. Znovu říkám, že nepředpokládám, že u D1 se to bude dělat v tomto století. To ale neznamená, že to tak neudělají třeba Rakušani a vybrané úseky třeba pomohou při cestě do Chorvatska, kam každý Čech, zdá se, jezdí třikrát týdně.
D1. Znovu říkám, že nepředpokládám, že u D1 se to bude dělat v tomto století. To ale neznamená, že to tak neudělají třeba Rakušani a vybrané úseky třeba pomohou při cestě do Chorvatska, kam každý Čech, zdá se, jezdí třikrát týdně.
Odpovědět0 0
Jestli chceš srovnávat hmotnost EV a spalováku, tak bys měl vzít podobně tak velká auta. To dá docela rozum. Nevím, proč bych měl srovnávat stejnou kvalitu? Jak ta s tím souvisí? Ještě jsi mi nevysvětlil, proč by kvalita měla vážit tunu. Resp. když už srovnávám stejnou kvalitu (dle tebe Mazda a Tesla), tak proč brát o dvě třídy menší auto. To nedává smysl. To jako chceš dokazovat, že EV je o tunu těžší a vzít Teslu X a Audi A1 nebo co? Porovnával jsem tu dokonce Audi vs Audi (stejná build kvalita, což vytrvale ignoruješ... odpovíš už konečně, proč má Audi Q7 a Audi e-Tron jen o 300-350kg odlišnou hmotnost, když jde o stejné rozměry a stejnou kvalitu?) i Nissan vs Ford (taky asi podobná kvalita), a stejně tam nebyla tuna, dokonce ani půl tuny.
"fosil je levnější, lehčí, lepší, delší dojezd, výrazně rychlejší doplnění energie atd. než EV" Tohle ti nikdo nikdy nebral a nikdy nikdo neřekl, že to tak není. To, že to tak není dnes, ale nemusí znamenat, že to tak nebude za pár desítek let. Ostatně jak se ukázalo, ty hmotnostní rozdíly nejsou tak příliš velké, aby se to časem nedalo smáznout, nebo alespoň dále minimalizovat. Ty si myslíš, že se to nezlepší, já si myslím, že ano. Nepřesvědčil jsi mě, že to tak nebude, stejně jako já nepřesvědčil tebe. Takže to můžeme uzavřít. Já prostě nevidím důvod, proč by technologie pro EV měly nějakým zázrakem skončit, když lidstvo vždycky našlo nějakou lepší technologii, které obešlo limity, které se původně zdály být jako nepřekonatelné. Navíc tu jsou stovky technologií, které to už v laboratořích významně vylepšují, a i kdyby vyšla jen jedna jediná a splnila jen půlku toho, co slibuje, byl by to významný krok vpřed. Přes 100 let se baterie zlepšují stejným tempem... ale v roce 2020 bude dle tebe stopka. Dle mně ne.
"kolik si myslíš, že stojí jen údržba nebo výstaba "jednoduché" dálnice a teď tam chceme všemožná chytrá/indukční řešení a podél dálnic více odstavných ploch s rychlými nabíječkami" A nemyslíš si, že se to zaplatí v ceně té elektřiny nabíjené na dálnicích úplně stejně jako se totéž platí v ceně benzínu?
"fosil je levnější, lehčí, lepší, delší dojezd, výrazně rychlejší doplnění energie atd. než EV" Tohle ti nikdo nikdy nebral a nikdy nikdo neřekl, že to tak není. To, že to tak není dnes, ale nemusí znamenat, že to tak nebude za pár desítek let. Ostatně jak se ukázalo, ty hmotnostní rozdíly nejsou tak příliš velké, aby se to časem nedalo smáznout, nebo alespoň dále minimalizovat. Ty si myslíš, že se to nezlepší, já si myslím, že ano. Nepřesvědčil jsi mě, že to tak nebude, stejně jako já nepřesvědčil tebe. Takže to můžeme uzavřít. Já prostě nevidím důvod, proč by technologie pro EV měly nějakým zázrakem skončit, když lidstvo vždycky našlo nějakou lepší technologii, které obešlo limity, které se původně zdály být jako nepřekonatelné. Navíc tu jsou stovky technologií, které to už v laboratořích významně vylepšují, a i kdyby vyšla jen jedna jediná a splnila jen půlku toho, co slibuje, byl by to významný krok vpřed. Přes 100 let se baterie zlepšují stejným tempem... ale v roce 2020 bude dle tebe stopka. Dle mně ne.
"kolik si myslíš, že stojí jen údržba nebo výstaba "jednoduché" dálnice a teď tam chceme všemožná chytrá/indukční řešení a podél dálnic více odstavných ploch s rychlými nabíječkami" A nemyslíš si, že se to zaplatí v ceně té elektřiny nabíjené na dálnicích úplně stejně jako se totéž platí v ceně benzínu?
Odpovědět0 0
Tonoucí se stébla chytá? No o tobě to platí pořádně. CX-5 rozhodně není tak velké auto jako Tesla X. To se přeci nedá srovnávat.
Už třeba tady "ano vybírat to svého konstruktu to nej, když je na trhu xx produktů, které jsou lepší, lehčí, větší (srovnatelné s Xkem) na třídě kterou si výtahl je rozdíl i víc jak půl tuny" Výše jsem ti odpověděl, že "Tesla Model X má 2350 až 2550 kg. Srovnatelně velké Audi Q7 má 2150 až 2250 kg. Takže se znovu ptám, proč by EV mělo být 700 až 800 kg lehčí než spalovák? Kde máš tu tunu rozdílu? BMW X7 má 2400 až 2550 kg, menší BMW X6 cca 2150 až 2350 kg. Kde je ta tuna rozdílu? Kde? Já vidím nanejvýš 200-300 kg." Srovnal jsem ti to hned s několika SUV stejné velikosti a nikde není rozdíl velký. Takže jak, že "jenže to už by EV nevypadalo ve srovnání tak dobře :D" když jsem ti to srovnal hned se třemi?
5.1 Dokonce jsem ti srovnal Audi EV vs Audi spalovací, k čemuž ses pořádně nevyjádřil. Takže ještě jednou: Proč je rozdíl mezi Audi Q7 a Audi e-Tron, stejně velké auto stejného výrobce... jen 300-350kg? Proč? Proč tam není tuna? Vybral jsem si přesně to, cos chtěl. stejnou třídu a stejnou kvalitu. Odpovíš už konečně? Nebo se tonoucí stébla chytá a snaží se zbaběle zavést řeč někam jinam?
5.2 "ty jsi tvrdil, že 1000+ km je nesmysl " Tvrdil jsem, že je to nesmysl u Q7. Ne, že je to nesmysl u spalovacího auta. Tak mi nepodsouvej něco, co jsem neřekl. Celou dobu byla řeč o Q7. Ještě jednou tě ocituji " Audi Q7 je lehčí, lepší, levnější, prostornější(větší), kvalitnější atd. a navíc na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km" TY sám jsi řekl, že těch 1000km+ se vztahuje ke Q7. Já to neříkal. TY ano. Tak nelži.
To, že Superb ujede třeba 1500 km. No a co? Tak ať ujede. Ale tys říkal, že Q7 ujede 1000km+, než že tolik ujede Superb. Až budeš tvrdit, že Superb ujede 1500km+, tak se budeme bavit o tom, že Superb ujede 1500km+. Ale sorry, pokud napíšeš, že Q7 ujede 1000km+, tak se logicky budu bavit o tom, že Q7 ujede 1000km+.
Už třeba tady "ano vybírat to svého konstruktu to nej, když je na trhu xx produktů, které jsou lepší, lehčí, větší (srovnatelné s Xkem) na třídě kterou si výtahl je rozdíl i víc jak půl tuny" Výše jsem ti odpověděl, že "Tesla Model X má 2350 až 2550 kg. Srovnatelně velké Audi Q7 má 2150 až 2250 kg. Takže se znovu ptám, proč by EV mělo být 700 až 800 kg lehčí než spalovák? Kde máš tu tunu rozdílu? BMW X7 má 2400 až 2550 kg, menší BMW X6 cca 2150 až 2350 kg. Kde je ta tuna rozdílu? Kde? Já vidím nanejvýš 200-300 kg." Srovnal jsem ti to hned s několika SUV stejné velikosti a nikde není rozdíl velký. Takže jak, že "jenže to už by EV nevypadalo ve srovnání tak dobře :D" když jsem ti to srovnal hned se třemi?
5.1 Dokonce jsem ti srovnal Audi EV vs Audi spalovací, k čemuž ses pořádně nevyjádřil. Takže ještě jednou: Proč je rozdíl mezi Audi Q7 a Audi e-Tron, stejně velké auto stejného výrobce... jen 300-350kg? Proč? Proč tam není tuna? Vybral jsem si přesně to, cos chtěl. stejnou třídu a stejnou kvalitu. Odpovíš už konečně? Nebo se tonoucí stébla chytá a snaží se zbaběle zavést řeč někam jinam?
5.2 "ty jsi tvrdil, že 1000+ km je nesmysl " Tvrdil jsem, že je to nesmysl u Q7. Ne, že je to nesmysl u spalovacího auta. Tak mi nepodsouvej něco, co jsem neřekl. Celou dobu byla řeč o Q7. Ještě jednou tě ocituji " Audi Q7 je lehčí, lepší, levnější, prostornější(větší), kvalitnější atd. a navíc na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km" TY sám jsi řekl, že těch 1000km+ se vztahuje ke Q7. Já to neříkal. TY ano. Tak nelži.
To, že Superb ujede třeba 1500 km. No a co? Tak ať ujede. Ale tys říkal, že Q7 ujede 1000km+, než že tolik ujede Superb. Až budeš tvrdit, že Superb ujede 1500km+, tak se budeme bavit o tom, že Superb ujede 1500km+. Ale sorry, pokud napíšeš, že Q7 ujede 1000km+, tak se logicky budu bavit o tom, že Q7 ujede 1000km+.
Odpovědět0 0
5, Já někde něco říkal o stejné kvalitě? Kde? Schválně ti to zrekapituluji.
Ty: "jestli budou EV o 1 tunu lehčí než současné EV a dojedou na baterii 2x více než dnes, tak smeknu klobouk, ale už teď je jasné, že je to nesmysl :) " Nepsal jsi ani slůvko o kvalitě, ani slůvko.Tak jsem ti argumentoval, že není důvod, proč by EV měla být o tunu lehčí. Ukázal jsem ti to na Leafu, Hyundai Kona i Tesle 3, že je rozdíl cca 100-350 kg. Na o tunu.
Ty: "sice jsem řešil Teslu X, ale dobrá(neupřesnil jsem to, ale připadalo mi to logické nesoustředit se na nižší modely)" Tak jsem tedy vzal tu Teslu Model X a ukázal ti, že je proti Audi Q7, která má srovnatelné rozměry, těžší o 200-300 kg. Tedy opět ne o tunu.
Ty: "srovnatelné ? :D :D :D Audi Q7 je lehčí, lepší, levnější, prostornější(větší), kvalitnější atd. a navíc na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km" Jakto, že najednou hovoříš o kvalitě, když jsi o ní nehovořil? Takže jsem ti ukázal Audi Q7 vs Audi e-Tron, tedy stejně kvalitní auta stejného výrobce stejných rozměrů a zase rozdíl okolo 300-350 kg. Tedy opět ne o tunu. A když už jsi tedy neměl nic, tak jsi tu začal naprosto nesmyslně tahat Octavii. Pořád se ptám, kde je ta tuna? Kde je ta tuna mezi Audi Q7 a Audi e-Tron? Stejně tak velká SUV stejného výrobce se stejnou kvalitou. Kde je ta tuna? Odpovíš už konečně? Kde je ta tuna? Kde?
A teď "navíc na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km". Což není pravda. Na SM reální majitelé nikdy s tím vozem 1000km na jednu nádrž neujeli. Že s tím na optimální trase dokážeš jet za 7,8 (a to asi podle palubáku, že?, ne podle dotankování) přeci neznamená, že se s tím dá takto jezdit kombinovaně. Když s EV pojedeš optimální trasu, tak ten udávaný dojezd taky zvládne. Já se svým autem, které má papírových 8,0, také rozumně dlouhé trasy zvládnu bez problémů pod 6,5, a to se vůbec neloudám, ve slabším provozu se dá dostat i pod 5,5 (a stále to zdaleka není žádná ekorally), jenže reálný průměr je 7,5.
Octavia v tomto pohledu není relevantní, protože tys tvrdil "navíc na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km" o Q7, ne o Octavii. Až bude řeč o Octavii, tak tu klidně vytáhni Octavii. Ale pokud řešíme tvůj výrok, že "Q7 na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km", tak se bav o Q7 a ne o Octavii. Není to relevantní. To, zda nějaký spalovák ujede na jedno natanková třeba i 2000 km, nemá vůbec nic společného s výrokem, že "Q7 na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km" Prostě nemá.
Ty: "jestli budou EV o 1 tunu lehčí než současné EV a dojedou na baterii 2x více než dnes, tak smeknu klobouk, ale už teď je jasné, že je to nesmysl :) " Nepsal jsi ani slůvko o kvalitě, ani slůvko.Tak jsem ti argumentoval, že není důvod, proč by EV měla být o tunu lehčí. Ukázal jsem ti to na Leafu, Hyundai Kona i Tesle 3, že je rozdíl cca 100-350 kg. Na o tunu.
Ty: "sice jsem řešil Teslu X, ale dobrá(neupřesnil jsem to, ale připadalo mi to logické nesoustředit se na nižší modely)" Tak jsem tedy vzal tu Teslu Model X a ukázal ti, že je proti Audi Q7, která má srovnatelné rozměry, těžší o 200-300 kg. Tedy opět ne o tunu.
Ty: "srovnatelné ? :D :D :D Audi Q7 je lehčí, lepší, levnější, prostornější(větší), kvalitnější atd. a navíc na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km" Jakto, že najednou hovoříš o kvalitě, když jsi o ní nehovořil? Takže jsem ti ukázal Audi Q7 vs Audi e-Tron, tedy stejně kvalitní auta stejného výrobce stejných rozměrů a zase rozdíl okolo 300-350 kg. Tedy opět ne o tunu. A když už jsi tedy neměl nic, tak jsi tu začal naprosto nesmyslně tahat Octavii. Pořád se ptám, kde je ta tuna? Kde je ta tuna mezi Audi Q7 a Audi e-Tron? Stejně tak velká SUV stejného výrobce se stejnou kvalitou. Kde je ta tuna? Odpovíš už konečně? Kde je ta tuna? Kde?
A teď "navíc na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km". Což není pravda. Na SM reální majitelé nikdy s tím vozem 1000km na jednu nádrž neujeli. Že s tím na optimální trase dokážeš jet za 7,8 (a to asi podle palubáku, že?, ne podle dotankování) přeci neznamená, že se s tím dá takto jezdit kombinovaně. Když s EV pojedeš optimální trasu, tak ten udávaný dojezd taky zvládne. Já se svým autem, které má papírových 8,0, také rozumně dlouhé trasy zvládnu bez problémů pod 6,5, a to se vůbec neloudám, ve slabším provozu se dá dostat i pod 5,5 (a stále to zdaleka není žádná ekorally), jenže reálný průměr je 7,5.
Octavia v tomto pohledu není relevantní, protože tys tvrdil "navíc na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km" o Q7, ne o Octavii. Až bude řeč o Octavii, tak tu klidně vytáhni Octavii. Ale pokud řešíme tvůj výrok, že "Q7 na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km", tak se bav o Q7 a ne o Octavii. Není to relevantní. To, zda nějaký spalovák ujede na jedno natanková třeba i 2000 km, nemá vůbec nic společného s výrokem, že "Q7 na jednu nádrž ujede i v tom největším marastu naložený 1000+ km" Prostě nemá.
Odpovědět0 0
1, Od vynalezení baterie se pořád drží 3-5% nárůst kapacity ročně. Proč by to najednou mělo přestat? Fyzikální limity? Ty víš, jaké jsou? Jaké vlastnosti mají ještě neobjevené materiály? Např. Mercedes už má teď funkční prototypy organických grafenových baterií, které by snad mohl do 20 let uvést na trh. Baterie bez kovů. Možná se to nepovede, kdo ví, jistotu nemám. Ale pokud se přes sto let daří držet tento nárůst a překonávat stále dříve nemyslitelné, mám víru v to, že překonávání dnes nemyslitelného bude pokračovat i nadále.
2, Však to říkám pořád, toto je chyba těch lidí, kteří si koupili EV, pro něhož nemají potřebnou infrastrukturu. To je chyba lidí, že si kupují pro jejich využití nevhodný vůz. Ano, dovolená je problém. Ale to je i dnes se spalováky.
5, Co je na tom trolícího? Když jsem ti ukázal, že Audi je o 300 kg lehčí než Tesla, tak jsi to začal svalovat na kvalitu. Kvalita váží 700 kg? Když jsem ti ukázal elektrické a spalovací SUV u Audi (tedy stejná kvalita) a opět rozdíl cca 300 kg, tak co? Kde máš tu tunu? Kde je ta tuna? Kde je ta tuna u stejně kvalitních aut stejného výrobce? Kde?
Co sem taháš Octavii? Zase uhýbáš. Bavili jsme se snad o té Audi Q7, která dle tebe měla jet 1000km+. Což očividně nejezdí. Netahej do diskuze o Audi Q7 a Tesle X Octavii. Takže znova, kde máš těch 1000km+ u Audi Q7, kde? Ukaž mi, kde ta Audi Q7 ujede v nejhorším marastu 1000 km+. Když tvrdíš takovou hloupost, tak to dokaž. Neuhýbej a vyjadřuj se k věci. Tvrdil jsi, že Q7 v nejhorším marastu ujede snadno 1000km+. Tak mi to dokaž, že nekecáš.
2, Však to říkám pořád, toto je chyba těch lidí, kteří si koupili EV, pro něhož nemají potřebnou infrastrukturu. To je chyba lidí, že si kupují pro jejich využití nevhodný vůz. Ano, dovolená je problém. Ale to je i dnes se spalováky.
5, Co je na tom trolícího? Když jsem ti ukázal, že Audi je o 300 kg lehčí než Tesla, tak jsi to začal svalovat na kvalitu. Kvalita váží 700 kg? Když jsem ti ukázal elektrické a spalovací SUV u Audi (tedy stejná kvalita) a opět rozdíl cca 300 kg, tak co? Kde máš tu tunu? Kde je ta tuna? Kde je ta tuna u stejně kvalitních aut stejného výrobce? Kde?
Co sem taháš Octavii? Zase uhýbáš. Bavili jsme se snad o té Audi Q7, která dle tebe měla jet 1000km+. Což očividně nejezdí. Netahej do diskuze o Audi Q7 a Tesle X Octavii. Takže znova, kde máš těch 1000km+ u Audi Q7, kde? Ukaž mi, kde ta Audi Q7 ujede v nejhorším marastu 1000 km+. Když tvrdíš takovou hloupost, tak to dokaž. Neuhýbej a vyjadřuj se k věci. Tvrdil jsi, že Q7 v nejhorším marastu ujede snadno 1000km+. Tak mi to dokaž, že nekecáš.
Odpovědět0 0
No upřímně řečeno, elektrická nákladní auta mi přijdou jako hodně blbý nápad, protože to je přesně to, kde je elektřina nejhorší a bude ještě velmi, velmi dlouho (jako hybrid, to je jiná, ale čistý elektrický náklaďák, šílenost). Naopak mnohem lepší může být pro rozvážkové dodávky (kurýři,...), kteří přes den nenajezdí moc km, městské autobusy...
Odpovědět0 0
1, "současný koncept je v masovém měřítku zbytečně nákladný nesmysl" No jasně, že je nesmyslná. A už postoprvé říkám, že když se elektromobilita stane masovou, tak bude mít značně jiný koncept než dnes. Nemůžeš hodnotit stav z roku 2070 optikou roku 2020. Kolikrát to mám ještě říkat? Ten tvůj "současný koncept" a "masové měřítko" je nesmysl. Nejenže proto, že by byl pohromou pro celý svět, ale především proto, že nemůže nastat. NEMŮŽE NASTAT. Řešíš nesmyslnost něčeho, co se nemůže stát. V roce 2020 s technologiemi roku 2020 nebude plná elektromobilita. Prostě nebude. I kdybychom začali měnit vozový park ve stejném tempu jako spalovací auta, tak to nestihneme dříve než v roce 2050. Prostě nestihneme.
2, " ok zvýší se o trochu kapacita(zatím současně s nárustem kapacity roste rapidně i cena)" Máš pro své tvrzení nějaký důkaz? Protože moje informace říkají, že cena akumulátorů naopak vytrvale klesá. https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/Capture2.jpg
Takže když v roce 2012 měl Model S 60kWh baterii a cenu $707 za kWh, vyšlo by to na 42.400 USD (Tesla, která si baterky dělá sama, to měla patrně levněji). V roce 2018 máme sice vyšší 100kWh baterii, ale se $176 za kWh, to máme 17.600 USD. Kde máš ten rapidní růst ceny? Kde? Máš pro svá tvrzení nějaký důkaz, nebo si zase něco vycucáváš z prstu stejně jako ten tunový rozdíl u Modelu X?
"reálným dojezdem kolem 500-600 km na jedno dobití za dnešních 200 tisíc"? Za 200 tisíc skoro nekoupíš auto ani spalovací.
ad "superchargery". Opět ignoruješ to, že spousta nabíjení se může odehrávat pomalu, tedy rychlé nabíjení nemusí být tak často potřeba jako u spalovacích aut.
5, Začínáš trollit. Najednou se ti Audi Q7 nehodí do krámu a začneš jednu tunu svalovat na kvalitu? Dobrá, jak myslíš. Takže co třeba Audi e-Tron? Na co to svalíš teď? Elektrické SUV z dílen Audi = 2500-2550 kg, spalovací Audi Q7 z díle téže značky 2150 až 2250 kg. Takže 300 až 350 kg. Na co to svalíš teď? Kde máš tu tunu?
A 1000km? To jako vážně? Fakt? A jak bys toho chtěl dosáhnout? Diesely mají 75l nádrž, papírovou spotřebu 6,7-6,9 litru. Jenže všichni víme, že za papírové spotřeby ta auta nejezdí stejně, jako EV v praxi nedosahují svého dojezdu. Lidé s tím ale v průměru jezdí kolem 9,5-11,5 (nejúspornější borec na SM dosahuje 7,5). Abys s tím ujel 1000 km, tak bys musel jet tak, že i s Tou Teslou bys přesáhl papírový dojezd. Schválně jsem se podíval na SM. 1000km na jednu nádrž nedal nikdo. Maximem bylo 944 km, standard tak kolem 650-800km. Takže mi teď vysvětli, když se podle tebe s tím dá i v tom největším marastu ujet 1000km+, jak je možné, že se to ještě nikdy žádnému reálnému majiteli na SM nepodařilo, a to ani těm, kteří tam mají nejnižší spotřeby? Dá se souhlasit jedině tak s cenou.
6, Pokud ti pro tvé potřeby více vyhovuje spalovák, no tak jezdi se spalovákem. Co ti na to víc říci. Pokud jde o dotace, znovu podotýkám, že ty také pvoažuji za zlo.
2, " ok zvýší se o trochu kapacita(zatím současně s nárustem kapacity roste rapidně i cena)" Máš pro své tvrzení nějaký důkaz? Protože moje informace říkají, že cena akumulátorů naopak vytrvale klesá. https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/Capture2.jpg
Takže když v roce 2012 měl Model S 60kWh baterii a cenu $707 za kWh, vyšlo by to na 42.400 USD (Tesla, která si baterky dělá sama, to měla patrně levněji). V roce 2018 máme sice vyšší 100kWh baterii, ale se $176 za kWh, to máme 17.600 USD. Kde máš ten rapidní růst ceny? Kde? Máš pro svá tvrzení nějaký důkaz, nebo si zase něco vycucáváš z prstu stejně jako ten tunový rozdíl u Modelu X?
"reálným dojezdem kolem 500-600 km na jedno dobití za dnešních 200 tisíc"? Za 200 tisíc skoro nekoupíš auto ani spalovací.
ad "superchargery". Opět ignoruješ to, že spousta nabíjení se může odehrávat pomalu, tedy rychlé nabíjení nemusí být tak často potřeba jako u spalovacích aut.
5, Začínáš trollit. Najednou se ti Audi Q7 nehodí do krámu a začneš jednu tunu svalovat na kvalitu? Dobrá, jak myslíš. Takže co třeba Audi e-Tron? Na co to svalíš teď? Elektrické SUV z dílen Audi = 2500-2550 kg, spalovací Audi Q7 z díle téže značky 2150 až 2250 kg. Takže 300 až 350 kg. Na co to svalíš teď? Kde máš tu tunu?
A 1000km? To jako vážně? Fakt? A jak bys toho chtěl dosáhnout? Diesely mají 75l nádrž, papírovou spotřebu 6,7-6,9 litru. Jenže všichni víme, že za papírové spotřeby ta auta nejezdí stejně, jako EV v praxi nedosahují svého dojezdu. Lidé s tím ale v průměru jezdí kolem 9,5-11,5 (nejúspornější borec na SM dosahuje 7,5). Abys s tím ujel 1000 km, tak bys musel jet tak, že i s Tou Teslou bys přesáhl papírový dojezd. Schválně jsem se podíval na SM. 1000km na jednu nádrž nedal nikdo. Maximem bylo 944 km, standard tak kolem 650-800km. Takže mi teď vysvětli, když se podle tebe s tím dá i v tom největším marastu ujet 1000km+, jak je možné, že se to ještě nikdy žádnému reálnému majiteli na SM nepodařilo, a to ani těm, kteří tam mají nejnižší spotřeby? Dá se souhlasit jedině tak s cenou.
6, Pokud ti pro tvé potřeby více vyhovuje spalovák, no tak jezdi se spalovákem. Co ti na to víc říci. Pokud jde o dotace, znovu podotýkám, že ty také pvoažuji za zlo.
Odpovědět0 0
1, "pořád ale platí a platit bude, že na stejnou vzdálenost potřebuji víc zastávek a mnohem více času na doplnění energie" Ano, to platí dnes. Ale nebude to platit, až se elektromobilita masově rozšíří. Což opakuji posté, že tu plnou elektromobilitu budeme mít tak v roce 2070. A o tom to je. Masová elektromobilita nebude s elektromobily na dnešní úrovni. Pochop to už konečně.
Ano, Norsko má problémy, protože dělá přesně to, co říkám. Propaguje elektromobily v roce 2020 tak, jako by byly technologiemi na úrovni roku 2070. Posté říkám, že protlačování elektromobility je špatně. Ten příklad měl ukázat ale jinou věc. I když budeš brutálně protlačovat elektromobily, na vozovém parku se to nijak výrazně neprojeví. Těch 8 % po 10 letech brutálního protlačování je prostě směšných. Proto znovu opakuji, že se nemůžeš na elektromobilitu dívat optikou roku 2020. I kdybychom to protlačovali jak Norové, tak tu za 10 let budeme mít 8 %. 8 % elektromobilů technologicky na úrovni roku 2025-2030, tedy dál než dnes. Už to chápeš? I když je budeme tlačit, budeme je mít na lepší úrovni než dnes a stejně v malém množství. Já jsem také proti tlačení elektromobilů. Ale je prostě nesmysl hodnotit je optikou roku 2020, když tu masová elektromobilita v roce 2020 být nemůže. V tom naprosto nejšílenějším scénáři té nejbrutálnější propagace, který může existovat, se něco takového může stát v roce 2050. A v roce 2050 budou EV na úplně jiné úrovni než dnes. Podívej se, kde byly před 30 lety.
2, Posté říkám, že díky tomu, že EV lze nabíjet mnoha způsoby jinak, nemusí být rychlé nabíjení tak časté jako u spalováků (protože se průběžně dobíjí jinde pomalu). Pokud si ho teda nekoupí někdo, kdo s autem jezdí často dlouhé trasy. Ale v takovém případě je to chyba uživatele, že si koupil nevhodný dopravní prostředek.
5, Tesla Model X má 2350 až 2550 kg. Srovnatelně velké Audi Q7 má 2150 až 2250 kg. Takže se znovu ptám, proč by EV mělo být 700 až 800 kg lehčí než spalovák? Kde máš tu tunu rozdílu? BMW X7 má 2400 až 2550 kg, menší BMW X6 cca 2150 až 2350 kg. Kde je ta tuna rozdílu? Kde? Já vidím nanejvýš 200-300 kg.
6, Ale vždyť takto to funguje u všech technologií. I ty nové typy monitorů měly proti starým mnoho nevýhod. Ale měly mnohem větší potenciál, kterého díky vývoji dosáhly a kterého by starší technologie nemohly dosáhnout. A znovu, to, že mají EV spoustu omezení dnes, neznamená, že budou mít tatáž omezení za 50 let, až si to budou kupovat běžní občasné.
7, Tak monitoring tu bude i bez EV. Na to EV nepotřebuješ.
"v případě nalehávé potřeby a souběhu událostí nemohu jet" Ano, něco, co jistě zažíváš denně. Když budeš mít prázdnou nádrž u spalováku, budeš mít problém úplně stejný. Pokud budeš mít indukční nabíjení při parkování, tak nic připojovat nebudeš. Opět máš posté tentýž problém. Díváš se na to optikou roku 2020. Když ti EV nevyhovuje v roce 2020, no tak si ho v roce 2020 nekupuj. Vždyť to má naprosto jednoduché řešení. Třeba pro mé trasy by EV bylo ideální, ale nemám ho kde nabíjet, no tak si ho nekupuju. Hotovo. Řešení jednoduché. Lidé si budou EV kupovat, až to pro ně bude mít smysl. Nebudou si ho kupovat, když pro ně bude horší než spalovák. Pak také nemusí řešit omezení.
Pochop už konečně, co je příčina a důsledek. Člověk neřeší nevýhody EV, protože EV nemá. A EV mít bude, až pro něj nebude mít ty nevýhody. Nevýhody EV pro běžného člověka neexistují, nemusí je řešit, protože kvůli nim nemá EV. Nemá to, co by ty nevýhody způsobovalo.
Ano, Norsko má problémy, protože dělá přesně to, co říkám. Propaguje elektromobily v roce 2020 tak, jako by byly technologiemi na úrovni roku 2070. Posté říkám, že protlačování elektromobility je špatně. Ten příklad měl ukázat ale jinou věc. I když budeš brutálně protlačovat elektromobily, na vozovém parku se to nijak výrazně neprojeví. Těch 8 % po 10 letech brutálního protlačování je prostě směšných. Proto znovu opakuji, že se nemůžeš na elektromobilitu dívat optikou roku 2020. I kdybychom to protlačovali jak Norové, tak tu za 10 let budeme mít 8 %. 8 % elektromobilů technologicky na úrovni roku 2025-2030, tedy dál než dnes. Už to chápeš? I když je budeme tlačit, budeme je mít na lepší úrovni než dnes a stejně v malém množství. Já jsem také proti tlačení elektromobilů. Ale je prostě nesmysl hodnotit je optikou roku 2020, když tu masová elektromobilita v roce 2020 být nemůže. V tom naprosto nejšílenějším scénáři té nejbrutálnější propagace, který může existovat, se něco takového může stát v roce 2050. A v roce 2050 budou EV na úplně jiné úrovni než dnes. Podívej se, kde byly před 30 lety.
2, Posté říkám, že díky tomu, že EV lze nabíjet mnoha způsoby jinak, nemusí být rychlé nabíjení tak časté jako u spalováků (protože se průběžně dobíjí jinde pomalu). Pokud si ho teda nekoupí někdo, kdo s autem jezdí často dlouhé trasy. Ale v takovém případě je to chyba uživatele, že si koupil nevhodný dopravní prostředek.
5, Tesla Model X má 2350 až 2550 kg. Srovnatelně velké Audi Q7 má 2150 až 2250 kg. Takže se znovu ptám, proč by EV mělo být 700 až 800 kg lehčí než spalovák? Kde máš tu tunu rozdílu? BMW X7 má 2400 až 2550 kg, menší BMW X6 cca 2150 až 2350 kg. Kde je ta tuna rozdílu? Kde? Já vidím nanejvýš 200-300 kg.
6, Ale vždyť takto to funguje u všech technologií. I ty nové typy monitorů měly proti starým mnoho nevýhod. Ale měly mnohem větší potenciál, kterého díky vývoji dosáhly a kterého by starší technologie nemohly dosáhnout. A znovu, to, že mají EV spoustu omezení dnes, neznamená, že budou mít tatáž omezení za 50 let, až si to budou kupovat běžní občasné.
7, Tak monitoring tu bude i bez EV. Na to EV nepotřebuješ.
"v případě nalehávé potřeby a souběhu událostí nemohu jet" Ano, něco, co jistě zažíváš denně. Když budeš mít prázdnou nádrž u spalováku, budeš mít problém úplně stejný. Pokud budeš mít indukční nabíjení při parkování, tak nic připojovat nebudeš. Opět máš posté tentýž problém. Díváš se na to optikou roku 2020. Když ti EV nevyhovuje v roce 2020, no tak si ho v roce 2020 nekupuj. Vždyť to má naprosto jednoduché řešení. Třeba pro mé trasy by EV bylo ideální, ale nemám ho kde nabíjet, no tak si ho nekupuju. Hotovo. Řešení jednoduché. Lidé si budou EV kupovat, až to pro ně bude mít smysl. Nebudou si ho kupovat, když pro ně bude horší než spalovák. Pak také nemusí řešit omezení.
Pochop už konečně, co je příčina a důsledek. Člověk neřeší nevýhody EV, protože EV nemá. A EV mít bude, až pro něj nebude mít ty nevýhody. Nevýhody EV pro běžného člověka neexistují, nemusí je řešit, protože kvůli nim nemá EV. Nemá to, co by ty nevýhody způsobovalo.
Odpovědět0 0
1, Jaké omezení? Jak tě omezuje to, zda se ti EV bude nabíjet od 22-02, 00-04 nebo 02-06, když ho budeš potřebovat v 7 ráno? Není to tak trochu jedno? Proč všichni pořád řeší jízdu s EV do Chorvatska? To všichni jezdí každý týden Chorvatsko tam a zpět? Opravdu si myslíš, že až za 50 let budou mít všichni EV, že bude počet nabíječek stejný jako dnes? Proč by sis musel vybírat trasu? Nemyslíš, že auto si samo vybere, kde se nabít a samo si tu nabíječku zabookuje? Opět jde o věc, která funguje už DNES. Je rok 2020, propána. Plná elektromobilita tu bude za 50 let. Vždyť i to Norsko, kde už mají EV většinové prodeje a 10 let tam jsou brutálně zvýhodňovány, mají jen 8% zastoupení na trhu. Jak dlouho to bude asi trvat zbytku, když i v tom Norsku to jde tak pomalu? Neřeš elektromobilitu dnešními technologiemi.
Znovu, s dotacemi se naprosto shodneme. Tak to tady nemusíš pořád vytahovat. V tomto se shodujeme.
2, Opět, s dotacemi se shodujeme, také s nimi nesouhlasím. Pochop to už konečně. Také jsem proti dotacím pro elektromobily. To ale z elektromobility a elektromobilů nedělá hned něco špatného. Špatné je protlačování této technologie v roce 2020, jako by byla na úrovni, která tu bude v roce 2070. V tom se shodneme, tak mi to tu pořád nepředhazuj. To jsme přeci vyřešili už stokrát.
5, Proč by ta EV měla být o tunu lehčí než dnes? Dokážeš mi to nějak vysvětlit? Vždyť standardní EV je proti normálnímu autu těžší tak o 150-400 kg. Už jsme si to ukázali na Leafu. Chceš další? Tesla Model 3 zadokolka s největší baterkou váží cca 1700 kg, srovnatelné BMW 3 má cca 1550 kg. Dokážeš mi vysvětlit jediný rozumný důvod, proč by elektrická Tesla měla mít jen 700 kg, když srovnatelné spalovací auto má 1550 kg? Jaký je k tomu důvod? Proč by EV měla ubrat tunu, když mají 150 kg navíc? I když vezmeme třeba Hyundai Kona, tak spalovací verze má cca 1400-1500 kg, elektrická verze má okolo 1800 kg. Tady je rozdíl hodně velký, ale stále nevidím důvod, aby elektrická Kona vážila 800 kg, když spalovací má 1400-1500kg. Takže ještě jednou, dokážeš vysvětlit tu tunu?
To, že zakážeš nákup spalovacích aut, neznamená, že s nimi nemůžeš jezdit (aspoň většinou, a když ano, tak obvykle v centrech měst). Znovu, i v tom Norsku, kde se dnes už prodává většina aut jako EV, mají jen 8% zastoupení na trhu.
6, A co považuješ za masové měřítko? Uvědomuješ si, že masové rozšíření elektromobilů je něco, čeho se nejspíš ani nedožijeme? A že až se něco takového stane, bude úroveň technologií úplně někde jinde než dnes? Propána, opravdu se podívej, jaké byly technologie před 50 lety a jaké jsou dnes. A to ať už mluvíme o elektromobilech nebo o infrastruktuře pro ně. Ty fakt nevidíš, co se venku děje? Že se vše překlápí na služby? Že auta dostávají autonomní řízení, které řeší spoustu těch problémů, o kterých mluvíš? Za 50 let si autem dojedeš domů a to si samo najde volné místo a nabije se. Vždyť zaparkovat už umí i dnes. Co teprve v roce 2070? Propána, zkus trochu sledovat vývoj technologií. Čteš vůbec SHW? Nebo čteš jen články do roku 2000?
Já ti připomenu, co znamená 50 let. Před 50 lety jsme
- jezdili Škodou 100. Dnešní standardní auto má 3krát vyšší výkon, přitom o 2 litry nižší spotřebu, neskonale lepší bezpečnost, klimu, ABS, milion elektronických pomocníků, poloautonomní řízení, připojení na internet...
- jsme měli maximálně tak pevnou linku. Dneska máš mobilní telefon s mobilním připojením na internet rychlostí v řádech Gbits a výkonem solidního PC. V roce 1970 neexistoval nejen Internet, ale teprv vynalezli Ethernet.
- jsme měli možná tak ČB televizi. Dnes máme tenké displeje, které mohou být i průhledné, ohebné... Film si nastreamuješ z netu, tehdy jsi neměl ani videokazetu, do jejíž vynálezu zbývalo ještě 6 let.
- jsme vynalezli disketu. Dnes nepoužíváme už ani optické disky.
- vznikl první jednojádrový Intel 4004, který neměl ani 1 MHz. Dnes máme doma 8 jádra se 4 GHz, a to rozhodně nemluvíme o maximu.
- jsme fotili fotoaparáty na film. Dnes máme digitální fotoaparáty schopné natáčet 4K video při 60 fps...
- jsme platili složenkami. Dnes to za pár sekund zvládneš telefonem
- atd...
7, To se ti zdá, že to nemůže být tak komfortní, protože jsi pořád zatvrzele zaseknutý v roce 2020 a technologiemi platnými pro naši dobu. No spíš ani to ne, ty jsi spíše zaseknutý v elektromobilitě z roku 2015. Posté opakuji, masová elektromobilita nenastane v roce 2020. Bude to tak 2070.
Jasně, že cena stoupne. To je naprosto logické. Spotřební daň se někde vzít musí. Zde ji budeš platit v benzínu nebo elektřině na čerpačkách, je docela jedno ne? Problémem bude, pokud to výrazně ovlivní i cenu v domácnostech. Nicméně cena elektřiny na nabíječkách a v domácnostech je odlišná už dnes.
Znovu, s dotacemi se naprosto shodneme. Tak to tady nemusíš pořád vytahovat. V tomto se shodujeme.
2, Opět, s dotacemi se shodujeme, také s nimi nesouhlasím. Pochop to už konečně. Také jsem proti dotacím pro elektromobily. To ale z elektromobility a elektromobilů nedělá hned něco špatného. Špatné je protlačování této technologie v roce 2020, jako by byla na úrovni, která tu bude v roce 2070. V tom se shodneme, tak mi to tu pořád nepředhazuj. To jsme přeci vyřešili už stokrát.
5, Proč by ta EV měla být o tunu lehčí než dnes? Dokážeš mi to nějak vysvětlit? Vždyť standardní EV je proti normálnímu autu těžší tak o 150-400 kg. Už jsme si to ukázali na Leafu. Chceš další? Tesla Model 3 zadokolka s největší baterkou váží cca 1700 kg, srovnatelné BMW 3 má cca 1550 kg. Dokážeš mi vysvětlit jediný rozumný důvod, proč by elektrická Tesla měla mít jen 700 kg, když srovnatelné spalovací auto má 1550 kg? Jaký je k tomu důvod? Proč by EV měla ubrat tunu, když mají 150 kg navíc? I když vezmeme třeba Hyundai Kona, tak spalovací verze má cca 1400-1500 kg, elektrická verze má okolo 1800 kg. Tady je rozdíl hodně velký, ale stále nevidím důvod, aby elektrická Kona vážila 800 kg, když spalovací má 1400-1500kg. Takže ještě jednou, dokážeš vysvětlit tu tunu?
To, že zakážeš nákup spalovacích aut, neznamená, že s nimi nemůžeš jezdit (aspoň většinou, a když ano, tak obvykle v centrech měst). Znovu, i v tom Norsku, kde se dnes už prodává většina aut jako EV, mají jen 8% zastoupení na trhu.
6, A co považuješ za masové měřítko? Uvědomuješ si, že masové rozšíření elektromobilů je něco, čeho se nejspíš ani nedožijeme? A že až se něco takového stane, bude úroveň technologií úplně někde jinde než dnes? Propána, opravdu se podívej, jaké byly technologie před 50 lety a jaké jsou dnes. A to ať už mluvíme o elektromobilech nebo o infrastruktuře pro ně. Ty fakt nevidíš, co se venku děje? Že se vše překlápí na služby? Že auta dostávají autonomní řízení, které řeší spoustu těch problémů, o kterých mluvíš? Za 50 let si autem dojedeš domů a to si samo najde volné místo a nabije se. Vždyť zaparkovat už umí i dnes. Co teprve v roce 2070? Propána, zkus trochu sledovat vývoj technologií. Čteš vůbec SHW? Nebo čteš jen články do roku 2000?
Já ti připomenu, co znamená 50 let. Před 50 lety jsme
- jezdili Škodou 100. Dnešní standardní auto má 3krát vyšší výkon, přitom o 2 litry nižší spotřebu, neskonale lepší bezpečnost, klimu, ABS, milion elektronických pomocníků, poloautonomní řízení, připojení na internet...
- jsme měli maximálně tak pevnou linku. Dneska máš mobilní telefon s mobilním připojením na internet rychlostí v řádech Gbits a výkonem solidního PC. V roce 1970 neexistoval nejen Internet, ale teprv vynalezli Ethernet.
- jsme měli možná tak ČB televizi. Dnes máme tenké displeje, které mohou být i průhledné, ohebné... Film si nastreamuješ z netu, tehdy jsi neměl ani videokazetu, do jejíž vynálezu zbývalo ještě 6 let.
- jsme vynalezli disketu. Dnes nepoužíváme už ani optické disky.
- vznikl první jednojádrový Intel 4004, který neměl ani 1 MHz. Dnes máme doma 8 jádra se 4 GHz, a to rozhodně nemluvíme o maximu.
- jsme fotili fotoaparáty na film. Dnes máme digitální fotoaparáty schopné natáčet 4K video při 60 fps...
- jsme platili složenkami. Dnes to za pár sekund zvládneš telefonem
- atd...
7, To se ti zdá, že to nemůže být tak komfortní, protože jsi pořád zatvrzele zaseknutý v roce 2020 a technologiemi platnými pro naši dobu. No spíš ani to ne, ty jsi spíše zaseknutý v elektromobilitě z roku 2015. Posté opakuji, masová elektromobilita nenastane v roce 2020. Bude to tak 2070.
Jasně, že cena stoupne. To je naprosto logické. Spotřební daň se někde vzít musí. Zde ji budeš platit v benzínu nebo elektřině na čerpačkách, je docela jedno ne? Problémem bude, pokud to výrazně ovlivní i cenu v domácnostech. Nicméně cena elektřiny na nabíječkách a v domácnostech je odlišná už dnes.
Odpovědět0 0
Jak si to mohlo stáhnout dolar, když se tam nezadávala žádná platební karta? A pokud jste ji tam tedy zadával, tak jste nevyužil tu akci, ale udělal jste něco jiného. Jak se toho zbavit, to nevím, já tam nejsem.
Odpovědět0 0
1, Když mám velký odběr, tak nenabíjím EV, ne? Propána, je rok 2020, dneska se dá všechno řídit inteligentně. Proč by se nemohlo automaticky spustit nabíjení auta třeba na půlnoc nebo jednu v noci, kdy je minimální odběr? To nejenže nevytvoří proudové špičky, ale naopak je umožní stabilizovat, protože rozložíš spotřebu lépe do noci, kdy je elektřiny nadbytek. To si opravdu nedokážeš představit tak jednoduchou věc jako inteligentní řízení? Propána, odložený start uměly pračky už před mnoha desítkami let.
Zákazy tak rychle nebudou, alespoň u nás ne (a tam, kde je plánují, je zase infrastruktura na úplně jiné úrovni než u nás). Piš si, že lidé budou těsně před vypuknutím zákazu houfně skupovat spalováky, takže k nějakému opravdu výraznému nárůstu počtu elektromobilů bude docházet nejprve tak 10 let po vypuknutí zákazu. Nejprve tak v roce 2040, spíše kole 2050. To, že zakazovat spalováky, kdy na to technologie není připravena, je ale pochopitelně nesmysl a s tím naprosto souhlasím. Pokud jde o cenu baterií, ty prozatím stále klesají.
2, " a až konečně přijde něco revolučního" To je právě to, co nechápeš. Aby to revoluční vzniklo, tak se k tomu je nejprve nutno dostat přes jiné pokusy. Samo to z nebe nespadne. Samo to z nebe nespadne. Samo to z nebe nespadne. Prostě nespadne. Žádná technologie na světě se nikdy nevyvinula do své "dokonalé" podoby bez toho, aniž by se k ní postupně nedostalo přes méně dokonalé varianty. Proč by EV mělo být výjimkou a měli bychom tu mít dokonalé technologie bez toho, aniž bychom se k nim postupně prokousali? V roce 2000 jsme také nevyráběli procesory 5nm technologií, ale pomocí 130nm procesu. Jak jsme se asi dostali k 5nm procesu? Fakt si myslíš, že kdybychom 20 let nic nedělali, že bychom najednou v roce 2020 přišli na to, jak ze 130 nm přeskočit na 5 nm? To jako vážně??? To si jako vážně myslíš, že bez postupného vývoje bychom přišli na to, jak vyrábět 5nm procesory? Vážně? Vždyť se právě ty miliardy věnují na ten vývoj, který chceš. Ten ale nepřinese dokonalé řešení hned, je nutno se k tomu prokousat. Samo to z nebe nespadne. Samo to z nebe nespadne. Samo to z nebe nespadne.
3, Uvidíme, zatím těžko říci, málo toho ale nebude.
4, Nemyslím si, že zrovna ČR bude jedna z těch, která něco takového zabuduje v tomto století. Jiné státy, které se lépe starají o své silnice, by mohly. Za další, proč by to ta auta měla nějak moc ničit? Na indukci ti stačí ne až tak široký pás pod prostředkem auta. Udržování uprostřed jízdního pruhu je něco, co mají auta už dnes, takže při přímé jízdě po tom auta vůbec nemusí jezdit. Ano, při předjíždění to dostane trochu zabrat (podobně jako ty nesmyslné solární silnice, které zkoušeli tuším ve Francii), s adaptivními tempomaty a rozšiřujícím se autonomním řízením si však dovolím tvrdit, že i těch předjížděcích manévrů bude výrazně méně a lidé to nechají jet na tempomat v jednom pruhu. Opět technologie, které se používají už dnes. Kolik to vydrží, nevím. Kolik bude stát údržba? No, to netuším, ale jsem si naprosto jist, že to budeš platit v účtu za tu elektřinu, kterou si nabiješ. Stejně, jako si platíš ten benzín, který dnes zaplatíš u té benzinky.
5, Reálný dojezd 120 km? Propána, v roce 2050 si asi nebude kupovat ojetý Leaf první generace z roku 2012, aby měl tak mizerný dojezd. Uvědom si, že na trhu není jen Leaf a eGolf s naprosto mizernou baterkou. Už dnes je reálným standardem tak 250-400 km (nepočítám-li vyloženě městská vozítka), za 30 let to bude minimálně o polovinu více (a to hovořím o worst case scenario, neboť ročně roste kapacita baterií o 3-5 % už dobrých 100 let). Zároveň nevím, proč by si takový člověk měl v roce 2050 kupovat ojetý EV, když si ještě v pohodě za ty peníze bude moci koupit solidní spalovák z roku 2040 (pokud tedy nebude jezdit v místech, kde budou zákazy vjezdy spalováků). Případně si koupí ojetý plug-in hybrid.
6, Pokud si někdo dneska kupuje EV a nemá ho přes noc kde nabíjet, tak je to jeho chyba, že si koupil blbý produkt. Není chybou elektromobilu, že má takového majitele. Tatru 815 si také nekoupím na nědělní ježdění do Kaufu, stejně jako si na stavbu nekoupím Fabii. Pokud si někdo kupuje EV a nemá možnost to někde pravidelně pomalu nabíjet, tak je to jeho chyba. Za to však elektromobil nemůže. Když si na herní turnaje koupím ultrabook s integrovanou grafickou, také to není chyba ultrabooku, ale mě, že jsem si koupil produkt, který nevyhovuje mým potřebám.
7, Aspoň, že na tom parkovišti to uznáváš jako použitelnou myšlenku. A není náhodou velmi komfortní přijet s autem na parkoviště, nechat ho tam stát hodiny, protože prostě parkuješ, i kdyby to auto bylo spalovací? A když přijdeš, je auto nabité. Není to náhodou velmi komfortní?
To, že bude patrně znatelněji stoupat cena elektrické energie, s tím souhlasím. Nicméně je opět faktem, že energii si mnoho lidí začíná řešit samo (i u nás se v 55 let starém paneláku řešilo, zda nepřejít na solární střechu a akumulaci).
Zákazy tak rychle nebudou, alespoň u nás ne (a tam, kde je plánují, je zase infrastruktura na úplně jiné úrovni než u nás). Piš si, že lidé budou těsně před vypuknutím zákazu houfně skupovat spalováky, takže k nějakému opravdu výraznému nárůstu počtu elektromobilů bude docházet nejprve tak 10 let po vypuknutí zákazu. Nejprve tak v roce 2040, spíše kole 2050. To, že zakazovat spalováky, kdy na to technologie není připravena, je ale pochopitelně nesmysl a s tím naprosto souhlasím. Pokud jde o cenu baterií, ty prozatím stále klesají.
2, " a až konečně přijde něco revolučního" To je právě to, co nechápeš. Aby to revoluční vzniklo, tak se k tomu je nejprve nutno dostat přes jiné pokusy. Samo to z nebe nespadne. Samo to z nebe nespadne. Samo to z nebe nespadne. Prostě nespadne. Žádná technologie na světě se nikdy nevyvinula do své "dokonalé" podoby bez toho, aniž by se k ní postupně nedostalo přes méně dokonalé varianty. Proč by EV mělo být výjimkou a měli bychom tu mít dokonalé technologie bez toho, aniž bychom se k nim postupně prokousali? V roce 2000 jsme také nevyráběli procesory 5nm technologií, ale pomocí 130nm procesu. Jak jsme se asi dostali k 5nm procesu? Fakt si myslíš, že kdybychom 20 let nic nedělali, že bychom najednou v roce 2020 přišli na to, jak ze 130 nm přeskočit na 5 nm? To jako vážně??? To si jako vážně myslíš, že bez postupného vývoje bychom přišli na to, jak vyrábět 5nm procesory? Vážně? Vždyť se právě ty miliardy věnují na ten vývoj, který chceš. Ten ale nepřinese dokonalé řešení hned, je nutno se k tomu prokousat. Samo to z nebe nespadne. Samo to z nebe nespadne. Samo to z nebe nespadne.
3, Uvidíme, zatím těžko říci, málo toho ale nebude.
4, Nemyslím si, že zrovna ČR bude jedna z těch, která něco takového zabuduje v tomto století. Jiné státy, které se lépe starají o své silnice, by mohly. Za další, proč by to ta auta měla nějak moc ničit? Na indukci ti stačí ne až tak široký pás pod prostředkem auta. Udržování uprostřed jízdního pruhu je něco, co mají auta už dnes, takže při přímé jízdě po tom auta vůbec nemusí jezdit. Ano, při předjíždění to dostane trochu zabrat (podobně jako ty nesmyslné solární silnice, které zkoušeli tuším ve Francii), s adaptivními tempomaty a rozšiřujícím se autonomním řízením si však dovolím tvrdit, že i těch předjížděcích manévrů bude výrazně méně a lidé to nechají jet na tempomat v jednom pruhu. Opět technologie, které se používají už dnes. Kolik to vydrží, nevím. Kolik bude stát údržba? No, to netuším, ale jsem si naprosto jist, že to budeš platit v účtu za tu elektřinu, kterou si nabiješ. Stejně, jako si platíš ten benzín, který dnes zaplatíš u té benzinky.
5, Reálný dojezd 120 km? Propána, v roce 2050 si asi nebude kupovat ojetý Leaf první generace z roku 2012, aby měl tak mizerný dojezd. Uvědom si, že na trhu není jen Leaf a eGolf s naprosto mizernou baterkou. Už dnes je reálným standardem tak 250-400 km (nepočítám-li vyloženě městská vozítka), za 30 let to bude minimálně o polovinu více (a to hovořím o worst case scenario, neboť ročně roste kapacita baterií o 3-5 % už dobrých 100 let). Zároveň nevím, proč by si takový člověk měl v roce 2050 kupovat ojetý EV, když si ještě v pohodě za ty peníze bude moci koupit solidní spalovák z roku 2040 (pokud tedy nebude jezdit v místech, kde budou zákazy vjezdy spalováků). Případně si koupí ojetý plug-in hybrid.
6, Pokud si někdo dneska kupuje EV a nemá ho přes noc kde nabíjet, tak je to jeho chyba, že si koupil blbý produkt. Není chybou elektromobilu, že má takového majitele. Tatru 815 si také nekoupím na nědělní ježdění do Kaufu, stejně jako si na stavbu nekoupím Fabii. Pokud si někdo kupuje EV a nemá možnost to někde pravidelně pomalu nabíjet, tak je to jeho chyba. Za to však elektromobil nemůže. Když si na herní turnaje koupím ultrabook s integrovanou grafickou, také to není chyba ultrabooku, ale mě, že jsem si koupil produkt, který nevyhovuje mým potřebám.
7, Aspoň, že na tom parkovišti to uznáváš jako použitelnou myšlenku. A není náhodou velmi komfortní přijet s autem na parkoviště, nechat ho tam stát hodiny, protože prostě parkuješ, i kdyby to auto bylo spalovací? A když přijdeš, je auto nabité. Není to náhodou velmi komfortní?
To, že bude patrně znatelněji stoupat cena elektrické energie, s tím souhlasím. Nicméně je opět faktem, že energii si mnoho lidí začíná řešit samo (i u nás se v 55 let starém paneláku řešilo, zda nepřejít na solární střechu a akumulaci).
Odpovědět0 0
Znovu upozorňuji, že si jsem vědom všech problémů, které EV mají. Zároveň ale ty zapomínáš na jeden důležitý fakt, a to je čas.
1, No běžný občan si jistě dnes, v roce 2020, EV nekoupí. Ale ten čas. Pořád ten čas. Uvědom si už konečně, že běžný občan s průměrným příjmem si bude své první EV kupovat tak možná v roce 2050. Ne v roce 2020, ne v roce 2025, ani v roce 2030. V roce 2050 bude cena EV jistě mnohem nižší než dnes tak, jak se to stalo snad s naprosto všemi technologiemi, které kdy lidstvo vymyslelo. Začíná se u high-endu, kde si to koupí hrstka nadšenců majících peníze, postupně se zlepšují vlastnosti technologie, snižuje se cena, putuje to do střední třídy a běžný občan si koupí mnohem lepší produkt za mnohem nižší peníze než ten bohatý. Jen si musí počkat. Čas, čas, čas. Ty jsi pořád v roce 2020. V roce 2020 tu nebude elektromobilita. Ani v roce 2050 tu nebude. To bychom stihli jen v případě, že by se ode dneška v ČR prodávalo 250 tisíc EV ročně tak, jak se prodávají spalovací auta. A to se nestane, nemůže. Základní chyba ve tvém uvažování a řešení elektromobility je především v tom, že není co řešit. Běžní občané totiž nepotřebují řešit problém EV, když žádný EV nemají a velmi, velmi, velmi dlouho mít nebudou. Je potřeba se na to připravovat a řešit problémy, které přijdou, ale ti lidé tyto problémy ještě nemají. Jednoduše proto, že nemají EV a pár desítek let ještě EV mít nebudou.
2, No články s dnešními technologiemi moc bezpečné nebudou, nikdo neříká, že ano. Ale opět. Už dnes tu máme stovky nápadů s mnohem stabilnějšími elektrolyty v kombinaci s jinými typy elektrod... Zlepšují se detekce poškození, odpojování vadných článků, snižuje se jejich nestabilita. Opět nevidím důvod, aby se alespoň některé z těchto řešení neukázalo být životaschopným. Jistě, drtivá většina z nich se ukáže jako nereálná, nefunkční v praxi, drahá nebo jinak problematická. Ale všechny? Během následujících několika desítek let?
3, Stovku milionů budeš potřebovat tak v roce... 2045-2050? Ty víš jaké se tehdy budou vyrábět akumulátory a z jakých materiálů? Já ne. Ale opět, vidím spoustu snah o to, aby byly lepší než dnes. Levnější, kvalitnější... Může to být problém, nemusí.
4, Indukce je pochopitelně problematická. Proto v případě silnic má smysl spíše na dálnicích. Předně, dálnice jsou silnice, které jsou jako první udržovány. Za druhé, právě tady je problémem vysoká spotřeba EV při vysoké rychlosti, takže zvýšení dojezdu na dlouhé trase je žádoucí věc. A o to méně budeš muset na dálnici na tu rychlonabíječku.
5, To je právě rozdíl mezi fosilem a EV. EV lze nabíjet skoro kdekoli. Tedy lze snáze udržovat stavu blízkému plnému nabití. Tedy to 5minutové rychlé doplnění budeš potřebovat jen tehdy, když jedeš dlouhou trasu. Jak často to děláš? Dlouhá doba rychlonabíjení EV tedy nemusí být problém, když to dlouhé rychlonabíjení téměř nepotřebuješ, protože využíváš pomalé nabíjení při parkování, když auto jen tak nečinně stojí. Nemít tyto možnosti, tak je pochopitelně provoz EV problém. To ti nikdo nebere. Ale výhoda EV je právě v tom, že tu nemáme systémy, jak fosilu průběžně dodávat kapky benzinu. EV má těch možnosti doplňování "paliva" spousty.
6, To souvisí s předchozím. Proč jezdit na pumpu (rychlonabíječku), když si to auto průběžně dobíjíš na jiných místech pomalu? Jaký je tedy důvod, aby na té pumpě bylo hodně aut, když si to všichni nabíjí na jiných místech průběžně pomalu? Takže naopak EV může znamenat méně návštěv. Fosil musí na pumpu, ať už jezdí krátké nebo dlouhé trasy. EV jen při dlouhých trasách (nebo pokud nemáš přístup k průběžnému pomalému dobití, ale tu se opět dostáváme k bodu 1 => pokud tento přístup nemáš, tak předně nemáš ani EV, protože proč by sis ho v takovém případě kupoval? klasický problém slepice a vejce).
7, To je velmi dobrá otázka. Ale není neřešitelná. Dovolené budou problém, což jsou ale i dnes. Právě proto může pomoci to indukční nabíjení na některých tazích. Které, přiznejme si, není zrovna super efektivní, ale pomůže zase potlačit jiné problémy. Příkon. No, malý nebude. Zase na druhou stranu nezapomeň, že se dají využívat záložní baterie. A ty nemusíš neekologicky vyrábět, protože použiješ ty vyřazené z původních EV. Opět koncept, který funguje už dnes.
Zavírání uhelek a jejich náhrada. Ano, tady vidím velký problém i já. Opět také ale vidím např. snahy o jiné zdroje včetně slibných elektráren na ochuzený uran. Jen je potřeba, aby to zelení tolik neblokovali. Jinak tu můžeme mít opravdu velký problém. Vzhledem k tomu, kdy se aspoň trochu rozšíří elektromobily, je tu tak 30 let na to, abychom to vyřešili. To by snad mohlo stačit, když to jsou technologie, jejichž projekty jsou už dnes připraveny k realizaci.
1, No běžný občan si jistě dnes, v roce 2020, EV nekoupí. Ale ten čas. Pořád ten čas. Uvědom si už konečně, že běžný občan s průměrným příjmem si bude své první EV kupovat tak možná v roce 2050. Ne v roce 2020, ne v roce 2025, ani v roce 2030. V roce 2050 bude cena EV jistě mnohem nižší než dnes tak, jak se to stalo snad s naprosto všemi technologiemi, které kdy lidstvo vymyslelo. Začíná se u high-endu, kde si to koupí hrstka nadšenců majících peníze, postupně se zlepšují vlastnosti technologie, snižuje se cena, putuje to do střední třídy a běžný občan si koupí mnohem lepší produkt za mnohem nižší peníze než ten bohatý. Jen si musí počkat. Čas, čas, čas. Ty jsi pořád v roce 2020. V roce 2020 tu nebude elektromobilita. Ani v roce 2050 tu nebude. To bychom stihli jen v případě, že by se ode dneška v ČR prodávalo 250 tisíc EV ročně tak, jak se prodávají spalovací auta. A to se nestane, nemůže. Základní chyba ve tvém uvažování a řešení elektromobility je především v tom, že není co řešit. Běžní občané totiž nepotřebují řešit problém EV, když žádný EV nemají a velmi, velmi, velmi dlouho mít nebudou. Je potřeba se na to připravovat a řešit problémy, které přijdou, ale ti lidé tyto problémy ještě nemají. Jednoduše proto, že nemají EV a pár desítek let ještě EV mít nebudou.
2, No články s dnešními technologiemi moc bezpečné nebudou, nikdo neříká, že ano. Ale opět. Už dnes tu máme stovky nápadů s mnohem stabilnějšími elektrolyty v kombinaci s jinými typy elektrod... Zlepšují se detekce poškození, odpojování vadných článků, snižuje se jejich nestabilita. Opět nevidím důvod, aby se alespoň některé z těchto řešení neukázalo být životaschopným. Jistě, drtivá většina z nich se ukáže jako nereálná, nefunkční v praxi, drahá nebo jinak problematická. Ale všechny? Během následujících několika desítek let?
3, Stovku milionů budeš potřebovat tak v roce... 2045-2050? Ty víš jaké se tehdy budou vyrábět akumulátory a z jakých materiálů? Já ne. Ale opět, vidím spoustu snah o to, aby byly lepší než dnes. Levnější, kvalitnější... Může to být problém, nemusí.
4, Indukce je pochopitelně problematická. Proto v případě silnic má smysl spíše na dálnicích. Předně, dálnice jsou silnice, které jsou jako první udržovány. Za druhé, právě tady je problémem vysoká spotřeba EV při vysoké rychlosti, takže zvýšení dojezdu na dlouhé trase je žádoucí věc. A o to méně budeš muset na dálnici na tu rychlonabíječku.
5, To je právě rozdíl mezi fosilem a EV. EV lze nabíjet skoro kdekoli. Tedy lze snáze udržovat stavu blízkému plnému nabití. Tedy to 5minutové rychlé doplnění budeš potřebovat jen tehdy, když jedeš dlouhou trasu. Jak často to děláš? Dlouhá doba rychlonabíjení EV tedy nemusí být problém, když to dlouhé rychlonabíjení téměř nepotřebuješ, protože využíváš pomalé nabíjení při parkování, když auto jen tak nečinně stojí. Nemít tyto možnosti, tak je pochopitelně provoz EV problém. To ti nikdo nebere. Ale výhoda EV je právě v tom, že tu nemáme systémy, jak fosilu průběžně dodávat kapky benzinu. EV má těch možnosti doplňování "paliva" spousty.
6, To souvisí s předchozím. Proč jezdit na pumpu (rychlonabíječku), když si to auto průběžně dobíjíš na jiných místech pomalu? Jaký je tedy důvod, aby na té pumpě bylo hodně aut, když si to všichni nabíjí na jiných místech průběžně pomalu? Takže naopak EV může znamenat méně návštěv. Fosil musí na pumpu, ať už jezdí krátké nebo dlouhé trasy. EV jen při dlouhých trasách (nebo pokud nemáš přístup k průběžnému pomalému dobití, ale tu se opět dostáváme k bodu 1 => pokud tento přístup nemáš, tak předně nemáš ani EV, protože proč by sis ho v takovém případě kupoval? klasický problém slepice a vejce).
7, To je velmi dobrá otázka. Ale není neřešitelná. Dovolené budou problém, což jsou ale i dnes. Právě proto může pomoci to indukční nabíjení na některých tazích. Které, přiznejme si, není zrovna super efektivní, ale pomůže zase potlačit jiné problémy. Příkon. No, malý nebude. Zase na druhou stranu nezapomeň, že se dají využívat záložní baterie. A ty nemusíš neekologicky vyrábět, protože použiješ ty vyřazené z původních EV. Opět koncept, který funguje už dnes.
Zavírání uhelek a jejich náhrada. Ano, tady vidím velký problém i já. Opět také ale vidím např. snahy o jiné zdroje včetně slibných elektráren na ochuzený uran. Jen je potřeba, aby to zelení tolik neblokovali. Jinak tu můžeme mít opravdu velký problém. Vzhledem k tomu, kdy se aspoň trochu rozšíří elektromobily, je tu tak 30 let na to, abychom to vyřešili. To by snad mohlo stačit, když to jsou technologie, jejichž projekty jsou už dnes připraveny k realizaci.
Odpovědět0 0
No však to všechno se také řeší včetně té akumulace. Vyřazené články z EV mají stále asi cca 70-80 % původní kapacity a místo toho, aby prošly (prozatím) komplikovanou recyklací, tak už dnes se využívají právě k vyrovnávání špiček a akumulaci nadbytečné energie. Takže zase pro Vás neřešitelný problém, který je ale už v praxi dávno vyřešen a používán. EV samotné mohou sloužit jako tento buffer (tam je ale otázkou, co to udělá s výdrží akumulátorů - moc bych do toho asi nešel). Takže oddálíme recyklaci starších článků a dokonce vyřešíme i to, že pro tuto akumulaci nemusíme vyrábět nové články.
Indukce na asfaltce. No rozhodně nemá smysl to rvát na každou silnici, to je pochopitelně nesmysl. Ale na některé hlavní tahy by to nemuselo být zas až tak nesmyslné. Opět, nedalo by to plný výkon, ale i kdyby to na dálnici zvládalo třeba jen 5 kW v praxi (pilotní projekty, které probíhaly, obvykle pracovaly s 10kW+), tak už to máš o šestinu delší dojezd. Indukci předpokládám také na parkovištích (a opět je to něco, co se už dnes, v roce 2020, používá v prvních pilotních projektech). Takže zase pro Vás neřešitelný problém, ale opět je to něco, co už dnes funguje. Při parkování není potřeba tam rvát desítky kW. Pokud auto stojí hodiny na stejném místě, i dnešní nejpomalejší nabíječky jsou zbytečně až příliš rychlé.
I ty pumpy bylo nutné v minulosti vybudovat. Všechno se přeci musí udržovat a postupně vyměnit. Tak proč při těch rekonstrukcích rovnou nepočítat už i s elektromobilitou? Je pochopitelně nesmysl vzít všechno, co je nové a má před sebou ještě mnoho let životnosti, rozkopat to a draze přestavět. Pokud se to ale už přestavuje tak či tak...
Indukce na asfaltce. No rozhodně nemá smysl to rvát na každou silnici, to je pochopitelně nesmysl. Ale na některé hlavní tahy by to nemuselo být zas až tak nesmyslné. Opět, nedalo by to plný výkon, ale i kdyby to na dálnici zvládalo třeba jen 5 kW v praxi (pilotní projekty, které probíhaly, obvykle pracovaly s 10kW+), tak už to máš o šestinu delší dojezd. Indukci předpokládám také na parkovištích (a opět je to něco, co se už dnes, v roce 2020, používá v prvních pilotních projektech). Takže zase pro Vás neřešitelný problém, ale opět je to něco, co už dnes funguje. Při parkování není potřeba tam rvát desítky kW. Pokud auto stojí hodiny na stejném místě, i dnešní nejpomalejší nabíječky jsou zbytečně až příliš rychlé.
I ty pumpy bylo nutné v minulosti vybudovat. Všechno se přeci musí udržovat a postupně vyměnit. Tak proč při těch rekonstrukcích rovnou nepočítat už i s elektromobilitou? Je pochopitelně nesmysl vzít všechno, co je nové a má před sebou ještě mnoho let životnosti, rozkopat to a draze přestavět. Pokud se to ale už přestavuje tak či tak...
Odpovědět0 0
Kdybych kalkuloval s nejlepšími možnými scénáři, tak by mi vyšla o dost jiná čísla. Naopak, snažím se mít dost střízlivý postoj a počítám spíše s těmi horšími. Už dnes existují např. solární články s 35% účinností a testují se v praxi. Přitom já pracuji s čísly 25-30% v době tak za 20 let. Ostatně v článcích na Světě mobilně, kde bylo několik článků na tato témata, jsem to vždy zaokrouhloval v neprospěch elektromobilů, a přesto nevycházela vůbec špatná čísla. Jenže mi přijde, že ostatní jsou nějak tak zamrzlí v roce 2000, nepřečetli jediný článek za posledních 20 let a počítají, že se to nijak nezmění. Přestože už tisíciletí lidstvo překonává věci, které se zdály být fyzikálně nemožné. Nerozumím tomu, proč každý předpokládá, že se to v roce 2020 zastaví a najednou poprvé v historii přestaneme překonávat věci, které se zdály být v dané době fyzikálně omezené.
Pokud jde o násilné protlačování, tak ano, to souhlasím. Je nesmysl se v roce 2020 chovat tak, jako bychom tu už dnes měli technologie z roku 2070. Stejně tak je ale nesmysl odsuzovat elektromobilitu z roku 2070 pohledem technologií z roku 2020.
Tomu indukčnímu nabíjení moc nerozumím. To se snad zapojuje do auta? Je třeba natahat dráty, ale auto samotné už ne. Kontaktní vzdálenost. Ach jo, zas nepředstavitelný problém. To se jako nedá vyřešit? To je jako takový problém, aby např. auto při zaparkování vysunulo z podvozku modul pro indukční nabíjení blíže k vozovce? Jednoduché mechanické řešení, které trolejbusy v kontaktní formě využívají už 80 let. To je opravdu takový problém, aby se to tady nedotklo drátů nad vozem, ale aby se to samo přiblížilo k vozovce pod ním? Vždyť už dnes dokáží parkovací asistenti sami najet nad podložku tak, aby to mělo co nejvyšší účinnost. Jsme v roce 2020, propána. Nikdo také neříká, že se indukčně s nižší účinností musí nabíjet 100 % elektromobilů.
Pokud jde o násilné protlačování, tak ano, to souhlasím. Je nesmysl se v roce 2020 chovat tak, jako bychom tu už dnes měli technologie z roku 2070. Stejně tak je ale nesmysl odsuzovat elektromobilitu z roku 2070 pohledem technologií z roku 2020.
Tomu indukčnímu nabíjení moc nerozumím. To se snad zapojuje do auta? Je třeba natahat dráty, ale auto samotné už ne. Kontaktní vzdálenost. Ach jo, zas nepředstavitelný problém. To se jako nedá vyřešit? To je jako takový problém, aby např. auto při zaparkování vysunulo z podvozku modul pro indukční nabíjení blíže k vozovce? Jednoduché mechanické řešení, které trolejbusy v kontaktní formě využívají už 80 let. To je opravdu takový problém, aby se to tady nedotklo drátů nad vozem, ale aby se to samo přiblížilo k vozovce pod ním? Vždyť už dnes dokáží parkovací asistenti sami najet nad podložku tak, aby to mělo co nejvyšší účinnost. Jsme v roce 2020, propána. Nikdo také neříká, že se indukčně s nižší účinností musí nabíjet 100 % elektromobilů.
Odpovědět0 0
Už jsem několikrát říkal, že s těmi dotacemi s tebou souhlasím. Takhle by se to protlačovat nemělo a mělo by to jít přirozeným vývojem. Nesmyslné nereálné emisní limity, rovněž souhlasím, že by být neměly.
Také říkám, že solár je podpůrné řešení, které částečně sníží potřebu tak často jezdit na nabíječku a budovat tolik elektráren. Ne, že to vyřeší, ale že to trochu pomůže. I těch 10 % je krok kupředu. Zataženo je problém? No ano, to je problém pro staré soláry, ale ty nové mají lepší schopnosti konverze světla z více vlnových délek a propady při horším počasí nejsou tak dramatické.
Proč zapojovat? Indukční nabíjení snad neexistuje? Koupit si ho můžeš i dnes a některá parkoviště už to využívají v pilotních provozech. Platformy některých elektromobilů jsou na to rovněž připravené už dnes. Proč by jich nemohlo být za 20 let více? Zaparkuješ auto a to se samovolně začne nabíjet. Vždyť tyto technologie tu máme už dnes a už dnes jsou v provozu. Vždyť to může být ještě komfortnější než spalovák. A připojíš to ke kabelu jen na dlouhých tratích stejně, jako dnes připojuješ spalovák na čerpací stanici k hadici s benzínem.
Takže ještě jednou, proč plýtvat zdroji. To přece nemusí být plýtvání, to jsou přeci kroky nutné pro vývoj. Dokonalé řešení samo z nebe nespadne. Nerozumím tomu, proč si pořád myslíš, že ano.
Také říkám, že solár je podpůrné řešení, které částečně sníží potřebu tak často jezdit na nabíječku a budovat tolik elektráren. Ne, že to vyřeší, ale že to trochu pomůže. I těch 10 % je krok kupředu. Zataženo je problém? No ano, to je problém pro staré soláry, ale ty nové mají lepší schopnosti konverze světla z více vlnových délek a propady při horším počasí nejsou tak dramatické.
Proč zapojovat? Indukční nabíjení snad neexistuje? Koupit si ho můžeš i dnes a některá parkoviště už to využívají v pilotních provozech. Platformy některých elektromobilů jsou na to rovněž připravené už dnes. Proč by jich nemohlo být za 20 let více? Zaparkuješ auto a to se samovolně začne nabíjet. Vždyť tyto technologie tu máme už dnes a už dnes jsou v provozu. Vždyť to může být ještě komfortnější než spalovák. A připojíš to ke kabelu jen na dlouhých tratích stejně, jako dnes připojuješ spalovák na čerpací stanici k hadici s benzínem.
Takže ještě jednou, proč plýtvat zdroji. To přece nemusí být plýtvání, to jsou přeci kroky nutné pro vývoj. Dokonalé řešení samo z nebe nespadne. Nerozumím tomu, proč si pořád myslíš, že ano.
Odpovědět0 0
Nissan Leaf je maličké auto? Vždyť má na délku bez pár 2 centimetrů 4,5 metru. Lehké není, to je fakt, ale třeba Focus, který má necelých 4,4 metru, váží 1370-1400 kg ve 110kW verzi, Mazda 3 podobné délky (4,46m) okolo 1360kg... V dieselové 110kW verzi váží Focus dokonce přes 1490 kg. Je opravdu těch 1535 kg u Leafu se 110kW motorem až tak hodně? Jasně, jeho dojezd je mizerný (s pořádnou baterkou by byl těžší), užitečná hmotnost skoro nulová... ale je to až tak drastický rozdíl?
Baterie... No, stát se to nemusí... nicméně za poslední rok se objevilo snad 20 revolučních typů baterií. Nechce se mi věřit, že by se alespoň jednu z nich nepovedlo do 20 let přivést k životu.
Lithium a kobalt. A jsme zase u toho. Podle čeho soudíš, že baterie budou za 50 let používat lithium a kobalt v takovém množství jako dnes? Třeba jen Tesla už dnes v praxi využívá ve svých článcích asi jen čtvrtinové množství kobaltu proti ostatním. Opravdu na to ostatní do několika desítek let nepřijdou? Hned máš při stejném množství lithia 4krát více elektromobilů. Navíc Tesla už dělá na bateriích bez kobaltu. Takže... kobalt je problém dnes. Ale bude opravdu problémem za 20... 50 let? Lithium je na tom podobně. Zkouší se akumulátory na úplně jiných principech, třeba s draslíkem. Ten má sice spoustu nevýhod, ale zdá se, že se mnoho z nich začíná odstraňovat. Tam ale vidím problém podobně jako ty, do 10 let lithium asi nenahradí. Kobalt by neměl být problémem.
Baterie... No, stát se to nemusí... nicméně za poslední rok se objevilo snad 20 revolučních typů baterií. Nechce se mi věřit, že by se alespoň jednu z nich nepovedlo do 20 let přivést k životu.
Lithium a kobalt. A jsme zase u toho. Podle čeho soudíš, že baterie budou za 50 let používat lithium a kobalt v takovém množství jako dnes? Třeba jen Tesla už dnes v praxi využívá ve svých článcích asi jen čtvrtinové množství kobaltu proti ostatním. Opravdu na to ostatní do několika desítek let nepřijdou? Hned máš při stejném množství lithia 4krát více elektromobilů. Navíc Tesla už dělá na bateriích bez kobaltu. Takže... kobalt je problém dnes. Ale bude opravdu problémem za 20... 50 let? Lithium je na tom podobně. Zkouší se akumulátory na úplně jiných principech, třeba s draslíkem. Ten má sice spoustu nevýhod, ale zdá se, že se mnoho z nich začíná odstraňovat. Tam ale vidím problém podobně jako ty, do 10 let lithium asi nenahradí. Kobalt by neměl být problémem.
Odpovědět0 0
Jenže když si vezmeš, kam se dostaneš i tím dílčím vylepšováním bez revoluce, tak to není málo. I kdyby se např. hustota energie zvýšila každý rok jen o 1 % (přičemž se posledních 100 let pravidelně zvyšuje asi o nějakých 3-5 % ročně, někde jsem slyšel, že dokonce o 8 %), tak za 50 let, když tu bude plná elektromobilita, tak to máš 50 % k dobru. S velkou pravděpodobností ta hustota bude ale asi tak o 200 % lepší (i v roce 1970 jim dnešní hustoty akumulátorů přišly jako fyzikálně nemožné a světe div se, jsou tu). Takže ty baterky nemusí vážit půl tuny, ale třeba jen 150 kg. Což vzhledem k tomu, kolik váží elektromotor, znamená, že to nebude o moc těžší než dneění auta a ve srovnání s naftou to bude možná i lehčí. Nevím kde jsi přišel na to, že Leaf váží 2 tuny. Tolik neváží, ani když do něj narveš 200 kilo navíc nad povolenou celkovou hmotnost.
Každopádně to, že se dnes až příliš agresivně protlačují elektromobily, aniž by na to byly připraveny technologie, s tím naprosto souhlasím a také se mi to nelíbí. Jen když se podíváme, kde byly technologie před 50 lety (a to ať už se bavíme o autech, displejích, mobilních zařízeních,...) a kde jsou dnes, tak nemám důvod nevěřit, že se to v roce 2020 zastaví nějakou náhodou zrovna u všech technologií, které souvisí s elektromobilitou. Přitom spousta zajímavých technologií už dnes existuje a pomalu se dostává na trh. Prostě nelze hodnotit elektromobilitu z roku 2070 optikou technologií z roku 2020. Pochopitelně, mít plnou elektromobilitu dnes s technologiemi roku 2020, je naprosto nemyslitelné. Pokud jde o výrobu elektřiny, jaderné elektrárny pracující s ochuzeným uranem už také nejsou úplně nereálná věc a nebýt obchodní války USA s Čínou, tak jedna taková by se už vesele stavěla. Přitom na takových technologiích pracuje více firem.
Opět nemám důvod nevěřit, že do doby, než se elektromobily naplno rozjedou, nebude něco takového existovat. Už jen to, že kdybychom ode dneška začali kupovat EV v takové míře jako spalovací auta, tak bychom tu plnou elektromobilitu měli nejprve v roce 2050, mě naplňuje nadějí, že se toho za tu dobu podaří hodně vyřešit. Přitom reálně to u nás nebudeme mít dříve než tak v roce 2070, a to jsem asi ještě optimista.
Každopádně to, že se dnes až příliš agresivně protlačují elektromobily, aniž by na to byly připraveny technologie, s tím naprosto souhlasím a také se mi to nelíbí. Jen když se podíváme, kde byly technologie před 50 lety (a to ať už se bavíme o autech, displejích, mobilních zařízeních,...) a kde jsou dnes, tak nemám důvod nevěřit, že se to v roce 2020 zastaví nějakou náhodou zrovna u všech technologií, které souvisí s elektromobilitou. Přitom spousta zajímavých technologií už dnes existuje a pomalu se dostává na trh. Prostě nelze hodnotit elektromobilitu z roku 2070 optikou technologií z roku 2020. Pochopitelně, mít plnou elektromobilitu dnes s technologiemi roku 2020, je naprosto nemyslitelné. Pokud jde o výrobu elektřiny, jaderné elektrárny pracující s ochuzeným uranem už také nejsou úplně nereálná věc a nebýt obchodní války USA s Čínou, tak jedna taková by se už vesele stavěla. Přitom na takových technologiích pracuje více firem.
Opět nemám důvod nevěřit, že do doby, než se elektromobily naplno rozjedou, nebude něco takového existovat. Už jen to, že kdybychom ode dneška začali kupovat EV v takové míře jako spalovací auta, tak bychom tu plnou elektromobilitu měli nejprve v roce 2050, mě naplňuje nadějí, že se toho za tu dobu podaří hodně vyřešit. Přitom reálně to u nás nebudeme mít dříve než tak v roce 2070, a to jsem asi ještě optimista.
Odpovědět1 0
2, To je právě ono. EV není vhodné pro dlouhé trasy, tudíž se dá předpokládat, že ti, kteří jezdí dlouhé trasy, budou na EV přecházet spíše mezi posledními, tedy tehdy, kdy už tato omezení mít nebudou mít v takové míře jako dnes. Kde budou stát stojany? No za 50 let skoro všude. Když už dnes stojí všude možně. Stačí vystrčit hlavu do zahraničí a podívat se, jak to funguje jinde. Auto parkuje 95 % času, to je dost času na to, aby se nabíjelo každou chvíli pomalu do plného nabití a to rychlé nabíjení budeš potřebovat především jen tehdy, když opravdu pojedeš dlouhou trasu. Třeba u mně by to znamenalo snížit počet tankování asi na 1/10-1/15 dnešního stavu. Nenajdeš místo? To zas není takový problém. průměrně za den najede auto asi 40 km, takže i kdyby našlo na sídlišti místo jen jednou týdně, tak to přes noc stihne dobít. Nárazové špičky? Jsme v roce 2020, vše se řídí elektronicky pomocí telefonů. Nepřijde mi nereálné, že auto připojené k nabíječce se nenabíjí, když je velký odběr, a že se to nebude samo nějak inteligentně řídit. Potřebuješ nabít hned a rychleji, připlať si.
Kde vezmeme tu energii? No, to je dobrá otázka. Ale opět se dostáváme k tomu, že elektřina se narozdíl od benzínu a nafty dá docela dobře vyrábět i lokálně. Obchoďák hodí soláry na střechu a nabije trochu energie autům, která o to méně budou muset využívat běžnou elektrickou síť. Tohle mohou udělat i paneláky. Jasně, takhle dostaneš možná tak do 10 % potřebné energie, ale i to se počítá. Už dnes existují perovskity a hybridní solární panely, jejichž účinnost o polovinu překonává ty dnešní. Takže za 10 let to možná nebude 10 % navíc, ale 15 %. Tytéž solární panely (folie) mohou jít i na střechy aut. Dalších 5 %. Jsme na 20 %. Už dnes existují poloprůhledné solární panely, proč by za pár desítek let nemohly být součástí tónování skel? Dalších 5 %, máme 25 % energie, kterou nemusíme odebírat z centrální sítě. A to jsem hovořil jen o jedné z technologií.
4, Ty monitory to právě parádně ukazují. Když jsme tu měli CRT, tak příchod LCD přinesl výhodu v šířce a hmotnosti, možná tak spotřebě, ale to bylo asi tak všecko. Bylo to drahé, mělo to mizerné pozorovací úhly, šílené odezvy, mizerný kontrast a věrnost barev, spoustu mrtvých pixelů. Takže tím chceš říci, že jsme se měli na ploché monitory vykašlat, protože to tehdy stálo za prd? Sám říkáš, že vývoj má jít kupředu. Tak proč teda ten vývoj nechceš?
Znovu říkám, EV lepší než spalovací auto samo z nebe nespadne stejně, jako sám z nebe nespadl LCD/OLED monitor lepší než tehdejší CRT. Je potřeba se k tomu nějak dostat. Nikdo neříká, že dnešní EV je lepší auto než dnešní spalovací. Ale pokud to EV nebudeme vyvíjet a nebudeme řešit problémy s ním spojené (stejně jako jsme řešili problémy tenkých displejů), tak to lepší EV mít nebudeme. Samo se neobjeví. Je potřeba jít od těch produktů, které budou horší než ty stávající (a lepší jen v určitých parametrech, kvůli kterým si to bude kupovat jen vybraná skupinka lidí, pro které jsou tyto parametry důležité) a postupným vývojem to vše překonat.
Co se týče dotací na EV, s nimi rovněž nesouhlasím. Ta technologie by se měla sama prosazovat tím, jak se bude sama zlepšovat.
Kde vezmeme tu energii? No, to je dobrá otázka. Ale opět se dostáváme k tomu, že elektřina se narozdíl od benzínu a nafty dá docela dobře vyrábět i lokálně. Obchoďák hodí soláry na střechu a nabije trochu energie autům, která o to méně budou muset využívat běžnou elektrickou síť. Tohle mohou udělat i paneláky. Jasně, takhle dostaneš možná tak do 10 % potřebné energie, ale i to se počítá. Už dnes existují perovskity a hybridní solární panely, jejichž účinnost o polovinu překonává ty dnešní. Takže za 10 let to možná nebude 10 % navíc, ale 15 %. Tytéž solární panely (folie) mohou jít i na střechy aut. Dalších 5 %. Jsme na 20 %. Už dnes existují poloprůhledné solární panely, proč by za pár desítek let nemohly být součástí tónování skel? Dalších 5 %, máme 25 % energie, kterou nemusíme odebírat z centrální sítě. A to jsem hovořil jen o jedné z technologií.
4, Ty monitory to právě parádně ukazují. Když jsme tu měli CRT, tak příchod LCD přinesl výhodu v šířce a hmotnosti, možná tak spotřebě, ale to bylo asi tak všecko. Bylo to drahé, mělo to mizerné pozorovací úhly, šílené odezvy, mizerný kontrast a věrnost barev, spoustu mrtvých pixelů. Takže tím chceš říci, že jsme se měli na ploché monitory vykašlat, protože to tehdy stálo za prd? Sám říkáš, že vývoj má jít kupředu. Tak proč teda ten vývoj nechceš?
Znovu říkám, EV lepší než spalovací auto samo z nebe nespadne stejně, jako sám z nebe nespadl LCD/OLED monitor lepší než tehdejší CRT. Je potřeba se k tomu nějak dostat. Nikdo neříká, že dnešní EV je lepší auto než dnešní spalovací. Ale pokud to EV nebudeme vyvíjet a nebudeme řešit problémy s ním spojené (stejně jako jsme řešili problémy tenkých displejů), tak to lepší EV mít nebudeme. Samo se neobjeví. Je potřeba jít od těch produktů, které budou horší než ty stávající (a lepší jen v určitých parametrech, kvůli kterým si to bude kupovat jen vybraná skupinka lidí, pro které jsou tyto parametry důležité) a postupným vývojem to vše překonat.
Co se týče dotací na EV, s nimi rovněž nesouhlasím. Ta technologie by se měla sama prosazovat tím, jak se bude sama zlepšovat.
Odpovědět0 1
7, Do té doby je to zbytečné plýtvání? Tomu moc nerozumím. To jako chceš říci, že když teď 50 let nebudeme nic dělat, tak za 50 let zničehonic spadne řešení z nebe? Kdybychom od dob Fordu T nic nedělali, teď bychom jen tak dnes udělali auto na úrovni dnešních aut? Není právě vývoj to, že se postupně od nedokonalých řešení dostáváš k lepším? Bez toho vývoje se tam nedostaneš. Jasně, že teď musí být EV nedokonalé, abychom za těch 50 let mohli mít EV bez dnešních problémů (nebo se sníženými problémy). Bez toho, abychom do toho dnes investovali, vyvíjeli, prokopávali se přes stále zlepšující se řešení, se tam nedostaneme. On dokonalý EV s bezpečnou baterkou za 50 let sám z nebe fakt nespadne.
Odpovědět0 1
Hlavní výhodou elektromobilu je to, že se dá nabíjet mnoha různými způsoby a tím snižovat počet těch rychlých nabíjení. Náklaďák se musí čas od času odstavit (povinné přestávky), ty nejsou zas tak krátké a není potřeba nabíjet celý akumulátor, pokud ho mezi zastávkami řidič celý nespotřeboval. Může mít soláry na střeše návěsu a opět o pár procent snížit potřebu rychlého nabíjení... Kdo ví, některé hlavní dálniční tahy mohou být za pár desítek let vybaveny indukčním nabíjením, které dá třeba jen 10 kW na auto, ale i to opět posune potřebu nabíjet tak rychle tak velké množství energie. Těch způsobů, které pomáhají o pár procent, je spousta, a když se dají dokupy, tak to může udělat poměrně solidní změnu. Žádné není spásou, ale spolu dokáží docela dost.
Navíc jde o technologie, které se začínají používat už dnes a teď si představ, na jaké úrovni budou za 50 let, až tu budeme mít 100% elektromobilitu. 50 let je sakra dlouhá doba. Srovnej Škodu 100 z roku 1970 a Škodu Octavia z 2020. Srovnej počítače z roku 1970 (jedno jádro, ani 1 MHz, 640 B RAM) a dnešní (standardem 8 jádro, 4000 MHz, 8 GB RAM = 8 000 000 000 B RAM). Srovnej telefony v roce 1970 (ti šťastnější měli pevnou linku) a dnešní mobilní telefony. Srovnej televize v roce 1970 (mnohdy jen ČB CRT televize) a dnešní (tenoučké LCD, ohebné OLED,...).
Navíc jde o technologie, které se začínají používat už dnes a teď si představ, na jaké úrovni budou za 50 let, až tu budeme mít 100% elektromobilitu. 50 let je sakra dlouhá doba. Srovnej Škodu 100 z roku 1970 a Škodu Octavia z 2020. Srovnej počítače z roku 1970 (jedno jádro, ani 1 MHz, 640 B RAM) a dnešní (standardem 8 jádro, 4000 MHz, 8 GB RAM = 8 000 000 000 B RAM). Srovnej telefony v roce 1970 (ti šťastnější měli pevnou linku) a dnešní mobilní telefony. Srovnej televize v roce 1970 (mnohdy jen ČB CRT televize) a dnešní (tenoučké LCD, ohebné OLED,...).
Odpovědět1 1
Přiznejme si, že dnešní akumulátory v EV nejsou zrovna skvělou ukázkou bezpečnosti. Nicméně faktem je, že překvapivě velká část EV, která kdy shořela, shořela od elektroinstalace stejně jako spalovací auta a nikoli od toho, že šlo o EV. Bylo by zajímavé sledovat statistiky, které by odstranily požáry od elektroinstalace, které jsou pro obě koncepce společné, a ukázaly jen ty, které vznikly od "pohonné látky".
Odpovědět2 0
S tou přehnanou korektností ve všech oblastech souhlasím, ta se přehání naprosto neskutečně a nesmyslně. Nicméně je pravdou, že ona ochrana soukromí lidí s potvrzením na koronavir není úplně bezúčelná (už byly zaznamenány případy nenávistných útoků na takové lidi). Pokud jde o křivost banánů, tam jsem slyšel, že mělo jít o opatření ekonomického charakteru. Různé oblasti produkují banány s různými vlastnostmi a tímto se měl údajně zajistit dovoz jen z těch oblastí, které jsou pro EU ekonomicky výhodné (z oblastí, ze kterých bude dovoz pro EU státy a firmy nějakým způsobem přínosnější a nevydělával na tom někdo mimo EU). Něco na způsob účelově vytvořených státních zakázek ušitých na míru jedné firmě. Mnohdy může jít jen o hodně zvláštně zamaskovanou ochranu vlastního hospodářství. Zda to považuješ za řešení reálného problému nebo ne...
Odpovědět1 0
Jak by to fungovalo? Nefungovalo. To je právě na tom ta potíž, to ani pořádně udělat nejde. Zpětně lze např. zjistit, kde se identifikovaný nakažený pohyboval (to dělají např. Mapy.cz), ale mobil těžko může vědět, že je jeho majitel aktuálně nakažen, a i kdyby to zázrakem věděl, tak propagovat jeho polohu do jiných systémů je problém ochrany soukromí a v dnešní době navíc GDPR průšvih jak blázen. A pokud je už někdo identifikovaný jako nakažený, tak se nebude jen tak promenádovat po ulicích. Tohle naráží na tolik problémů ve všemožných oblastech, že se něco takového nedá provést. Podvod jak vyšitý už i z toho pohledu, že se to takto ani nedá udělat.
Ostatně Mapy.cz, které legálně snaží dělat trochu podobnou věc, v rámci technických a legislativních možností mohou jen říci, že se uživatel pohyboval ve stejné oblasti, kde jim některý z identifikovaných nahlášených řekl, že se pohyboval. Uživateli se tak dozví jen to, že došlo k nějakému překryvu po určitou dobu. Nic víc.
Ostatně Mapy.cz, které legálně snaží dělat trochu podobnou věc, v rámci technických a legislativních možností mohou jen říci, že se uživatel pohyboval ve stejné oblasti, kde jim některý z identifikovaných nahlášených řekl, že se pohyboval. Uživateli se tak dozví jen to, že došlo k nějakému překryvu po určitou dobu. Nic víc.
Odpovědět0 0
Ano, 10 % to klidně být může. A právě to, že to může být třeba okolo 10 %, možná i 20 %, to o výkonu říká znatelně více než "vůbec nic". Ať už tam napárují cokoli (a to ať už Intel nebo AMD), víme, že Xe nebude ořezávátko hrající úplně jinou ligu, ale že to bude někde na úrovni Vegy 8. Jasně, nevíme přesně, jaký bude rozdíl, ale máme docela solidní představu o tom, že to má být docela slušně srovnatelný výkon.
Odpovědět0 0
Bohužel takty pamětí nebyly uvedeny. Každopádně rozhodně není pravda, že bez této znalosti nemůžeme říci vůbec nic. Takty to samozřejmě ovlivní, ale nebudou to násobky, že by to "vůbec nic" neřeklo. A za další, pokud se tedy ty procesory Intel běžně párují s 3733MHz pamětmi a u AMD s 3200 MHz, proč by nás mělo tak moc zajímat srovnání grafik na stejných 3200 MHz, když u Intelu s 3200 MHz nepracují? Nezajímá nás snad praxe, tedy jaký výkon budou mít reálná zařízení a ne nějaká hypotetická, která v praxi moc neexistují? Pokud chceme srovnat IPC nebo podobné věci jako srovnání architektur, tak ano... ale pokud chceme srovnat reálný výkon?
Odpovědět2 0
No vidíte, já měl také dva kusy a ani jednou to po dvou letech nevyhodilo. Dokonce ani po čtyřech.
Odpovědět0 0
Ale vždyť ty upgrady se dějí pořád spolu s tím, jak roste internetový provoz. To, že tu máme najednou skokově vyšší provoz, neznamená, že síť a páteřní spoje nejsou připravovány na ta nová využití. Jsou, děje se to pořád. Před 20 lety byl internetový provoz úplně jiný než dnes a Internet fungoval tehdy a v normálních podmínkách funguje i dnes.
Pokud bys ale chtěl nejenže být připraven na nová využití (což se děje), ale také na tyhle výjimečné výkyvy, tak si představ, jaké investice do infrastruktury by se musely provést a především, kdo by to tak asi zaplatil. No, byl bys to ty. Ty bys byl ten, kdo by celoročně platil násobně dražší internet jen proto, aby sis v případě výjimečné krize mohl nerušeně streamovat Netflix ve 4K. To bys chtěl? Nenadával bys zas na to, že si platíš neskutečně vysoké částky za internetové připojení?
Pokud bys ale chtěl nejenže být připraven na nová využití (což se děje), ale také na tyhle výjimečné výkyvy, tak si představ, jaké investice do infrastruktury by se musely provést a především, kdo by to tak asi zaplatil. No, byl bys to ty. Ty bys byl ten, kdo by celoročně platil násobně dražší internet jen proto, aby sis v případě výjimečné krize mohl nerušeně streamovat Netflix ve 4K. To bys chtěl? Nenadával bys zas na to, že si platíš neskutečně vysoké částky za internetové připojení?
Odpovědět2 1
To je ale přeci nesmysl vše dimenzovat na mnohonásobně vyšší než typickou zátěž. Představte si, že by se na 100 % dimenzovali silnice. To by musely být připraveny na cca 10-20krát větší provoz než dnes. To bychom tu neměli nic jiného než silnice, co kdyby se náhodou najednou všichni rozhodli někam jet. Totéž s elektřinou. Kdybychom měli být připraveni na to, že všichni najednou spustí všechny elektrické spotřebiče (aby jim to zároveň nevyhodilo jističe), tak bychom tu potřebovali patrně desítky dalších jaderných elektráren, které by ale pořád neměly co dělat a chrlily by taková kvanta elektřiny, která nikdo nikdy nepoužije, a byla by tu jen pro potřeby, kdyby se náhodou všichni rozhodli zapnout všechno. A ta elektřina by byla mnohonásobně dražší. To chcete?
A uvědomte si, že když to označujete za chybu poskytovatelů, a oni by to tedy skutečně začali řešit tak, jak chcete, tak by museli investovat obrovské peníze do rozšíření infrastruktury. Což ale něco stojí a kdo to asi zaplatí? No opět Vy. Nebudete zase nadávat na poskytovatele, že internet zbytečně předražují? Bude to zase jejich chyba? A Vy chcete platit výrazně dražší služby jen proto, aby byly výrazně naddimenzované pro případ, že by se něco stalo? Není opravdu jednodušší mít vše levnější, rozumně nadimenzované pro drtivou většinu situací a v případě skutečné nouze, která nastává velmi výjimečně, se jen trochu uskromnit?
Jasně, mělo by se dimenzovat výše, než je běžně potřeba. To je bez diskuze. Ale je zase nesmysl dimenzovat vše až pro krizové výjimečné stavy, obzvlášť pokud se to dá řešit třeba jen nějakou rozumnou strategií používání. Výrazné naddimenzování má pochopitelně smysl tehdy, pokud jde o něco kritického. Ale to sledování Netflixu opravdu není. A věřím, že je jednodušší si odpustit sledování Netflixu přes den po dobu několika týdnů, než platit za Internet mnohonásobně vyšší částky po celé roky jen proto, aby se na to mohli v případě nějaké naprosto výjimečné krize dívat všichni ve 4K.
A uvědomte si, že když to označujete za chybu poskytovatelů, a oni by to tedy skutečně začali řešit tak, jak chcete, tak by museli investovat obrovské peníze do rozšíření infrastruktury. Což ale něco stojí a kdo to asi zaplatí? No opět Vy. Nebudete zase nadávat na poskytovatele, že internet zbytečně předražují? Bude to zase jejich chyba? A Vy chcete platit výrazně dražší služby jen proto, aby byly výrazně naddimenzované pro případ, že by se něco stalo? Není opravdu jednodušší mít vše levnější, rozumně nadimenzované pro drtivou většinu situací a v případě skutečné nouze, která nastává velmi výjimečně, se jen trochu uskromnit?
Jasně, mělo by se dimenzovat výše, než je běžně potřeba. To je bez diskuze. Ale je zase nesmysl dimenzovat vše až pro krizové výjimečné stavy, obzvlášť pokud se to dá řešit třeba jen nějakou rozumnou strategií používání. Výrazné naddimenzování má pochopitelně smysl tehdy, pokud jde o něco kritického. Ale to sledování Netflixu opravdu není. A věřím, že je jednodušší si odpustit sledování Netflixu přes den po dobu několika týdnů, než platit za Internet mnohonásobně vyšší částky po celé roky jen proto, aby se na to mohli v případě nějaké naprosto výjimečné krize dívat všichni ve 4K.
Odpovědět5 0
To, zda to zavřou nebo ne, s tím ale nemá nic společného, když si to někdo vymyslí (což ale ví jen autor, zda byla zdrojem jeho hlava nebo někdo zevnitř). To, že se hoax náhodou trefí do skutečnosti, neznamená, že to není hoax (a je opravdu možné, že se stane to, co ten hoax říkal, ale i pokud se tak stane, stále to bude hoax). Když já si teď vymyslím a třeba na Twitteru zveřejním, že od čtvrtka budeme postihovat porušení karantény pokutou 10 tisíc Kč a ono by se tak opravdu stalo, pořád by to byla mnou vymyšlená, ničím nepodložená zpráva.
Každopádně jde především o to, že ten případ, o kterém jsi mluvil, se stal mnoho dní předtím, než ten hoax vznikl. Tudíž to nemá naprosto žádnou spojitost s tím, zda věřit tvému známému a stejně tak ani ne s tím, zda na základě toho věřit nějakým společnostem nebo ne.
To, zda by tyto společnosti měly nějakým způsobem vůbec vyhodnocovat "pravdivost" zpráv a nějak na ně reagovat, to je zase předmětem jiné diskuze.
Každopádně jde především o to, že ten případ, o kterém jsi mluvil, se stal mnoho dní předtím, než ten hoax vznikl. Tudíž to nemá naprosto žádnou spojitost s tím, zda věřit tvému známému a stejně tak ani ne s tím, zda na základě toho věřit nějakým společnostem nebo ne.
To, zda by tyto společnosti měly nějakým způsobem vůbec vyhodnocovat "pravdivost" zpráv a nějak na ně reagovat, to je zase předmětem jiné diskuze.
Odpovědět6 0
Bordel možná nemáš v tom, co je hoax a co ne, ale určitě je v tom, o jaké zavření a jakou karanténu se jedná. Jednou věcí je uzavření hranic s EU, které je platné už několik dní a jinou věcí je údajné úplné zavření hranic a karanténa ve stylu té naší, o níž se začalo mluvit před pár desítkami hodin. Takže můžeš věřit nějakému člověku, ale je to naprosto irelevantní. A to už proto, že ho ten hoax opravdu nepostihl, protože jde o úplně o jinou věc v úplně jiný čas. Ten tvůj člověk byl v EU několik dní poté, co vznikl ten hoax, že se vůbec něco stane. Zavření hranic s EU, kvůli kterému tvůj známý odletěl, by asi nevyhnalo Američany s panikou do obchodů. Zvěsti o celostátní karanténě (zákazy vycházení a podobně) ano.
Odpovědět3 0
Ano, to je pravda. TDP v článku pak platí pro uvedené hodnoty frekvencí.
Odpovědět0 0
Takže se vzdáváte? Jak je možné, že vidíte chyby u mně, ale u sebe nikoli?
..několika měsíci, ne-li lety v jiných diskusích a bylo to bez odezvy... Není to "ne-li lety" vsuvka? Nechybí Vám tam čárka?
A tohle mě tedy hodně překvapilo ...komu by jste mohl... Takové chyby říká někdo, kdo chce někomu vytýkat gramatiku? To snad nemyslíte vážně. Než se naučíte češtinu, neměl byste se takto agresivně do někoho navážet, že ji neumí (a i kdybyste ji uměl). Protože mi opravdu nepřijde, že byste na to při tom svém množství vlastních gramatických chyb měl mít právo. Pokud najdete chybu, tak to můžete slušně říci, já to rád opravím a poděkuji. Ale měl byste to udělat slušně, obzvlášť když sám česky neumíte zrovna skvěle.
..několika měsíci, ne-li lety v jiných diskusích a bylo to bez odezvy... Není to "ne-li lety" vsuvka? Nechybí Vám tam čárka?
A tohle mě tedy hodně překvapilo ...komu by jste mohl... Takové chyby říká někdo, kdo chce někomu vytýkat gramatiku? To snad nemyslíte vážně. Než se naučíte češtinu, neměl byste se takto agresivně do někoho navážet, že ji neumí (a i kdybyste ji uměl). Protože mi opravdu nepřijde, že byste na to při tom svém množství vlastních gramatických chyb měl mít právo. Pokud najdete chybu, tak to můžete slušně říci, já to rád opravím a poděkuji. Ale měl byste to udělat slušně, obzvlášť když sám česky neumíte zrovna skvěle.
Odpovědět6 0
