Pořád naznačujete, že neumím gramatiku. Že jí rozumíte lépe než já. Chybu máte v ­"Chtěl jste po mne­". Mne a mě se pojí s 2. a 4. pádem, nikoli s 6. pádem. Správně je ­"mně­".

A dokážete ji tedy najít? Nebo se to opět snažíte jen zahrát do outu?

Nejsou pro srandu králíkům, tak proč tedy ty čárky také nepíšete? Proč mi vytýkáte čárky, když je také neumíte psát? Už jste našel tu chybu? Nebo si to nechcete přiznat? A co ta druhá superhrubka? Už jste ji našel? Vy mi něco říkejte o gramatice. Tak co? Přiznáte se, že Vám gramatika taky moc nejde? Najdete ty dvě hrubky v pouhých dvou větách, které tam máte, odborníku? Nebo to zahrajete zbaběle do outu?

A Vy už to umíte? Už jste si našel chybu? Když jste tedy takový odborník na gramatiku.

No, jedna chybička by tam byla, ale i Vy děláte chyby. Další příspěvek, ve kterém se navážíte do mé gramatiky, kde máte chybu. Jak Vás mám brát vážně, když neumíte gramatiku, kterou mi vytýkáte?

No, nezlobte se na mně, ale jak si vůbec opovažujete mi něco říkat o pravopisu, když ho sám neznáte? Máte tam hned dvě hrubky. Schválně, zda je najdete. Jak Vás mám brát vážně, když sám píšete chyby?

Zásadní problém je v tom, že když člověk čte texty po sobě, tak tam ty chyby nevidí, protože ví, co chtěl napsat ­(mozek tam vidí i to, co tam není­). Nemohu čekat měsíc na to, až na článek zapomenu, abych tam chyby viděl hned. Články pochopitelně kontroluji minimálně jednou, mnohdy i vícekrát, jenže ve vlastních textech se chyby hledají velmi těžko. Takže to, že po sobě nekontroluji, není pravda. Jen ve vlastním textu se to opravdu velmi blbě hledá.

Za uvedení chyby děkuji, opraveno.

Jde o součet všech pokut, tedy 1,1 + 0,076 + 0,063 = cca 1,24. Jinak v těch předchozích mají být miliony. Díky, opraveno.

Napište přesně, jak by ta věta měla dle Vás vypadat. Žádné třetí řádek, dohledej si sám. Konkrétně dvě verze věty: Před a po opravě.

Takže asi těch chyb nebude tak moc :­-D Protože jsem upravil jednu gramatickou chybu, kterou jsem našel i bez Vaší pomoci a pak chyby s označením koronaviru. Za což nemám problém poděkovat. Takže děkuji. Stále ale čekám na ten Váš seznam gramatických chyb, které tam údajně jsou. Nyní tvrdíte, že článek dává smysl, tak jak je možné, že ho předtím nedával, když v podstatě až na výše uvedené dvě výjimky ­(jedno sloveso opravdu nesouhlasící s podmětem a věci související s označením viru­) nebyl opravován.

Pořád totiž čekám na ty Vaše podněty. Na základě konkrétních podnětů vždycky chyby opravuji a děkuji, nemám s tím problém a dělám to běžně. Jenže čekám na ty PODNĚTY!!! Za nekonkrétní agresivní nic neříkají výpady neděkuji. Až napíšete, co je tedy podle Vás špatně a špatně to bude, tak to velmi rád opravím a rád poděkuji. Ale musí být za co děkovat.

Jen tak pro zajímavost:
https:­/­/www.svethardware.cz­/nasly­-se­-dve­-nove­-bezpecnostni­-diry­-u­-cpu­-tentokrat­-u­-amd­-od­-bulldozeru­-po­-zen­/51485­/diskuze
https:­/­/www.svethardware.cz­/intel­-chysta­-10nm­-proces­-bude­-mene­-produktivni­-nez­-14nm­-i­-22nm­-proces­/51440­/diskuze
https:­/­/www.svethardware.cz­/pny­-uvadi­-pasivne­-chlazene­-quadro­-rtx­-6000­-a­-8000­-s­-250w­-tdp­/51173­/diskuze
https:­/­/www.svethardware.cz­/novy­-standard­-wi­-fi­-6e­-chce­-vyuzivat­-i­-6ghz­-pasmo­/50992­/diskuze

Jak vidíte, opravdu nemám problém uznat chybu, opravit svou chybu v textu a poděkovat. Vám zatím nemám moc zač. Za urážky a nekonkrétní výpady říkající, že tam jsou chyby, ale bez určení, jaké chyby... za to mám děkovat? To tedy opravdu ne.

Takže znovu, co je na tom článku tak moc špatně? Protože až na dvě věci tam nebylo upravováno nic. Nebo se zase dočkám nějakého agresivního bezobsažného výpadu? Já se rád zlepším, abych ty chyby příště nedělal. Jenže to bych nejprve musel vědět, kde ty chyby jsou. A když mi to neřeknete, tak jak to mám zlepšit? Míč je neustále na Vaší straně. Pořád čekám na ty chyby.

Za únosnou mez se pro akumulátory obvykle považuje 70­-80 %. Takže ono ke konci by to bylo spíše tak kolem 600 km na nabití, dohromady při 100 nabitích 700 tisíc km. Což třikrát přežije běžné auto a pak se to ještě dalších deset let může používat jako buffer třeba pro soláry, nabíječky...

Jenže to, cos napsal, je irelevantní. On má Ryzen 3x00 na 7nm procesu, ne 2x00 nebo 1x00 na 12­/14nm jako ty. A to je docela podstatný rozdíl. Problém je v tom, že i když máš dva procesory Ryzen se stejnou TDP, plocha samotného čipu je u 7nm verze menší než u 12­/14nm modelů. Tedy všechna ta spotřeba je koncentrovaná do menší plošky a je složitější to navzdory distribuci tepla přes heatspreader uchladit. Proto mají Ryzeny 3x00 docela vysoké teploty, i když mají stejnou TDP a použiješ na nich stejný chladič. Takže to, že ty uchladíš Ryzen 1700X na nějakou teplotu, tu moc nehraje roli. Až upgrauješ na 3x00, budeš mít se stejným chlazením pravděpodobně obrovský problém dosahovat stejných teplot jako dnes. Je to známý problém Ryzenů 3x00.

Tak znovu, ukažte konkrétně, co je špatně. Ať to tedy můžu opravit a můžu se naučit český jazyk od někoho, kdo tomu rozumí.

Nejsou OK. Narážky na rasu nebyly OK ani předtím, jen se k tomu nyní přidávají narážky na věk, takže nebude možné nadávat třeba důchodcům a tak. Ten seznam zakázaných věcí je hodně dlouhý, článek byl o tom, co se přidalo.

Takový výkřik do tmy moc nepomůže. Nebylo by lepší říci, kde je chyba?

Díky, opraveno.

Intel v tom nikdy nebyl sám. Jen se těch chyb u něj zatím našlo mnohem více.

No, 50 tisíc denně, to máš 18 milionů za rok. Takže jestli to stálo těch 10 milionů, které uvádíš, tak to mají za půl roku zpět ­(celá rekonstrukce včetně přípravy na těžbu vyšla na 65 milionů­). To je docela rychle.

Ta elektrárna by měla využívat odpadní teplo pro vytápění, takže v zásadě to takový průšvih není. Jen jsem to zatím nenašel oficiálně, což mě překvapuje, že to oni sami nezmiňují. Ale podívám se na to ještě jednou.

Ale proč to vytýkáte mně? Jak já můžu za to, jaké myšlenky Vám probíhají hlavou při čtení nadpisu? Je na tom nadpisu něco špatně, něco, co není pravda? To máme při registraci každému udělat psychologický profil, zjistit jeho pochody v mozku a pak napsat 30 různých nadpisů tak, aby to každý čtenář pochopil správně podle toho, jak funguje jeho mozek? Nebo jako jak si představujete správné řešení problému? Jak já můžu předejít tomu, aby si ani jeden z tisícovek čtenářů nemyslel při čtení nadpisu něco, co tam není, a pak mi to neházel na hlavu? Jak? Proč mně vytýkáte, jak funguje Váš mozek? Proč? Co já s tím mám společného?

No tím, že určitým příspěvkům dovolíte vydělávat a jiným ne, tak to přeci cenzurujete. Sice to není úplný zákaz, ale ve výsledku je to docela podobné, protože pak ta videa v mnoha případech ani nevzniknou. Tedy dosáhnete podobného výsledku, jako byste to kvůli cenzuře smazal, jen trochu jinou cestou.

Jestli jste při čtení nabyl dojmu, že YT videa maže, když je tam naprosto, ale naprosto jasně napsáno ­"videa jsou demonetizována­", tak pak pochybuji o Vaši schopnosti číst :­(

Vždyť ty jejich půlroční aktualizace jsou v podstatě takovými častějšími Service Packy.

BTW. až budu mít odpoledne čas, tak bude pokračování příběhu. Cenzuru koronaviru spustil i YouTube a opravdu nebudu mít nejmenší problém o tom napsat.

Mně přijde, že když se informuje o téže věci v souvislosti s Čínou nebo Ruskem, tak to lidi berou jako neuvěřitelnou kritiku, ale když to stejně tak napíše ohledně USA, tak podobný text pochopí jako chválu. Nerozumím tomu. Např. ohledně sledování. Všichni vytýkají, že se vytýká Číně, hlavně že tu byla kvanta článku na téma sledování ze strany USA, Austrálie a dalších zemí, které např. také chtějí zadní vrátka ze zákona,... ­(např. kauza Apple vs FBI?­) Ale proč to nikdo nevidí a vytýká to jen tehdy, když se to vytýká Číně a Rusku? Proč je to přehlíženo, když se to vytkne US společnostem? FB někdo chválil za cenzuru? Pokud vím, tak se tu třeba hovořilo o riziku vyhodnocování fake news na FB novináři, kteří mohou být zaujatí a stejně tak nejasnosti, se kterou to může hodnotit AI. Proč to nevidíš? Na téma politických reklam tu byly články, které např. diskutovaly zákaz politických reklam na FB, zda je to špatně, dobře, ale nevšiml jsem si, že by říkal, že je cenzura dobře. To, že řekne, že FB nechal krást data pro vytváření profilů uživatelů pro zkreslení voleb, což bylo špatně, neznamená, že schvaluje cenzuru...

Nepokulhává. Vždyť to sám zmiňujete, o co mi jde. Jde o celkový mix všeho, výsledku. A do toho promlouvá nejen výtěžnost, ale i počet tranzistorů ­(tedy i plocha­), cena výsledného produktu... Je to prostě všechno dohromady.

Není? Asi byste si měl ještě jednou celý článek pořádně přečíst. Ten článek totiž nesrovnává samotnou výtěžnost 10nm procesu vs 14nm a 22nm, ale důsledky rozdílů výtěžnosti. A to je docela rozdíl.

I při nižší výtěžnosti totiž můžete mít vyšší produktivitu, pokud je ten pokles výtěžnosti dostatečně malý na to, aby převážily získané výhody. Což zde neplatí. A o tom ten článek je.

Ale tady nikdo nepokládá za překvapivé, že je u menších procesů nižší výtěžnost. To je vcelku logické a očekávatelné. Co ale je překvapivé, je to, o jak dramatický rozdíl výtěžnosti se jedná.

Díky, opraveno.

Ono nejde o to, že dělá reklamu, ale o to, že ji dělal, aniž by to bylo zřejmé ­(když ti Clooney v reklamním bloku říká, jak je skvělé Nespresso, tak víš, že je to reklama, a možná to ani vůbec nepije­). Product placement ve filmech musí být zmíněný. Když někdo influencerům na YouTube nějakým způsobem platí za propagaci a sponzoruje je, tak to také musí být jasně viditelné ­(a proto ten minutový kec o skvělém produktu, někdy dokonce ani nesouvisející s videem samotným, máš několikrát doplněný hláškou ­"sponsor of this video­", u videa na YT je na to i checkbox k zaškrtnutí placené propagace­).

Vím, že Seagal byl oficiálně ambasadorem projektu a také to Bitcoiin2Gen sám zmiňoval, otázkou ale je, jak to Seagal protlačoval dál a zda bylo jasné, že je placeným propagátorem. Podle závěru komise to zjevné patrně nebylo.

Ale to prostě trvá. Jak bylo řečeno v jiném článku, třeba jen jedna série testů pro zjištění optimálního nabíjení pro co nejvyšší rychlost nabití i zajištění vysoké výdrže trvá několik měsíců. A těch sérií může být mnoho. Pak ten výzkum může koupit nějaká firma, to opět potrvá, než se vše vyřeší legálně, než oni dokončí finální produkt, než na to postaví linky,... Nelze pustit na trh produkt, který není řádně prověřený a otestovaný. Vždyť i když se to udělá, pak to může skončit jako u Galaxy Note 7, a to byly jen lehké úpravy stávajících technologií. A jak to dopadlo. Tohle prostě trvá mnoho ­(i desítky­) let.

No, zásadní problém je v tom, že to se nikde pořádně nedozvíš, kterou přesnou technologii daný článek vlastně používá. Proto to také vypadá, že se nic neděje, jenže ty články se opravdu mění. Jen ti nikdo neřekne, že tento smartphone nebo EV má v baterce tuhle sloučeninu navíc a tak... Maximálně se řekne, že má o tolik a tolik procent větší hustotu, ale to je tak všechno, málokdy se dostane ven něco víc. Třeba ale víme, že Tesla snížila množství kobaltu ve svých akumulátorech už o 60 % v průběhu let a zatímco třeba VW ho má přes 12 %, Tesla je pod 3 % a údajně by v brzké době měli přejít na akumulátory úplně bez kobaltu.

Přehnaně násilné protlačování pochopitelně není dobré. Ale myslím, že je jasné, že vývoj přinese lepší technologie. Nemusí jít rovnou o převratné technologie, ale i postupné vylepšování je krokem vpřed. Navíc, tohle nejsou záležitosti, které je nutné vyřešit v řádu let, ale v řádu desítek let. Dobře to ukazuje i ono Norsko, kde se EV prosazují doslova šíleně, ale i po 10 letech takového prosazování mají na trhu jen pouhé 8% zastoupení.

Jj, to, že zelení nechtějí zelenou energii, mě občas taky udivuje. Co se týče spotřeby, tak ano, ta sice roste, ale právě díky těm úsporným spotřebičům to není nějak dramatické. Ono, kdybychom měli plnou elektromobilitu ­(osobní i nákladní­), tak se spotřeba ČR dostane o nějakých 35 TWh ročně výše, tedy zhruba o polovinu. Jenže to nastane za nějakých 50 let nejdříve. Za tu dobu budeme mít jistě čistější formy výroby elektrické energie a především se výrazně rozšíří lokální výroba energie ­(soláry na střechách budov, asi i těch aut, možná i oknech,...­), které budou snižovat potřebu tolika velkých elektráren nemluvě o potřebě rychlodobíjení EV, které budou spíše dobíjeny pomalu a průběžně nejrůznějšími způsoby.

Tak projektů je hodně. Velmi slibně vypadal třeba TerraPower, projekt, na kterém spolupracoval např. i Bill Gates, a který má využívat vyhořelé palivo z klasických jaderných elektráren. Tedy to, co dnes považujeme za odpad, může být zdrojem další energie. Nepamatuju si teď přesné číslo, ale bylo to tuším hodně přes 90 % energie, které zůstává v jaderném palivu nevyužito ­(klasická elektrárna tedy využije méně než 10 %­). Už se dokonce měla loni stavět pilotní elektrárna, jenže USA a Čína si vjely do vlasů, byl zakázán vývoz nukleární technologie do Číny a bylo po projektu.

Výroby elektřiny bych se až tak nebál, to spíše těch baterií. Ono sice EV ­(a spousta dalších elektronických věcí­) požadavky na elektřinu zvýší, ale současně se snižují požadavky jinde ­(LED osvětlení, IT technologie, lidé dnes používají telefony a úsporné notebooky místo PC­).

Nikdo netvrdí, že jde o zázračné akumulátory, ale o vylepšení stávajících technologií. A ty se vylepšují pořád.

Řekl bych, že tvůj dnešní telefon bude mít kapánek jiný výkon než ten před XYZ lety a také ho využíváš asi úplně jinak než v minulosti. Zkus využívat telefon jak před lety ­(tedy jen SMS a volání­) a vydrží ti klidně přes týden.

https:­/­/www.svethardware.cz­/ibm­-ma­-ekologickou­-revolucni­-baterii­-k­-vyrobe­-vyuzije­-i­-morskou­-vodu­/50921

Tahle třeba vypadá slibně a stojí za tím IBM, což by mohlo znamenat, že by z toho něco i nakonec mohlo být. Ono nejde zas tak o to mít 100% ekologickou baterii, což v podstatě ani nejde, ale o to, udělat to čistěji než dnes. A bez toho vývoje a mezistupňů se k tomu nikdy nedostaneme. Odsuzovat dnešní baterky je poněkud nesmyslné, protože bez dnešních nečistých baterek nemůžeme mít baterie zítřejší ­(a čistější­). Každopádně dobré by bylo, kdyby se drancovalo co nejméně a co nejrychleji přešlo k těm dalším a lepším mezistupňům.

Pokud jde o elektřinu, tak emisně vychází elektromobilita i se všemi těmi uhelnými elektrárnami jako čistější, a to i u nás v ČR. Nemusíme být ani na pobřeží a už dnes se blížíme k polovině emisí spalovacích aut. Takže nemáš úplně tak pravdu. Elektromobilita má ale zatím jeden obrovský problém a výroba elektřiny to opravdu není. Je to výroba akumulátorů. Tam tkví celý průšvih tohoto řešení. Ale to, co je dnes špatné, může být v budoucnu lepší. Kdo ví, jaké akumulátory budou takové vozy používat třeba za 20 let.

Tak on tam problém s nějakou přírodní ochranou opravdu byl ­(hraničí to s nějakou přírodní rezervací, částečně tam zasahuje nebo tak něco­).

Pořád stále ten samý problém. Nemůžeš se dívat na stav v roce 2070 optikou roku 2020. Funkci Summon umí Tesla už dnes, sice zdaleka ne dokonale, ale co v roce 2070? Opravdu si myslíš, že ti za 50 let nepřijede auto samo odkudkoli kamkoli? Ke vchodu, odkud vyneseš nákup ­(pokud teda budeš ještě používat tak zoufale zastaralý způsob, že si ho budeš nosit sám a nedopraví ti ho do okna nějaký dron­), dojedeš autem a auto se samo odjede někam zaparkovat. A třeba to ani nebude tvoje auto, ale auto sdílené. Což je opět věc, která se rozšiřuje už dnes. Bavíme se zde o situaci za 50 let, propána.

Pořád stejný problém. Díváš se na stav v roce 2070 optikou roku 2020. Za 50 let může být nejedno parkoviště u sídliště ­(neříkám všechny­) vybaveno nabíjecími sloupky ­(v mnoha státech to funguje už i dnes­), také může být parkoviště vybaveno indukčním nabíjením, takže jsi bez kabelů. Nikdo neříká, že každý nabije své EV ve 100 % případů, ale i řešení nějaké části sníží potřebu rychlonabíjení. Když to nenabiješ tři dny v kuse, tak se taky nic takové nestane, protože nabíjecí výkon je stejně i při svém minimu ­(u nás obvykle 3,7 kW­) takový, že s ním přes noc nabiješ zhruba 2­-3denní provoz. Indukční nabíjení seženeš už dnes např. u BMW, proč by nemohlo být na některých parkovacích místech? Dnes to nemá skoro nikdo, ale opravdu takovou technologii nebude mít ve standardu každé EV za 50 let? Opravdu si myslíš, že EV bude za 50 let vypadat stejně jako dnes? Porovnej auta z roku 1970 ­(Škoda 100­) a auta dnes.

Indukční nabíjení může být za 50 let zabudováno třeba i do některých úseků dálnic, což opět sníží potřebu rychlonabíjení především tam, kde je potřeba dnes ­(u nás asi moc ne, ale v jiných státech Evropy bych to zas tak nereálně neviděl­). Solární panely také zvyšují svou efektivitu a v roce 2070 možná nabijí třeba 15 % ročního nájezdu, takže opět máš o něco nižší potřebu nabíjení pomalého ­(doma na kabelu, indukcí­) i rychlého... Hlavní výhodou EV je to, že se dá nabíjet mnoha různými způsoby a každý z těchto způsobů snižuje potřebu doplňování ­"paliva­" způsobem, který známe dnes ­(rychle na čerpacích stanicích­). Tyto způsoby sice neřeší rychlé doplnění energie najednou, ale významně snižují potřebu tohoto rychlého doplnění najednou.

Tak takový příspěvek jsem nečekal. Všichni se vztekají, že je Google sleduje, dělá jejich online profily a předhazuje jim perfektně relevantní reklamy jejich zájmům, až je naprosto udivuje, kde o jejich zájmech sehnal tolik informací a Vy máte přesně opačný problém. Je zajímavé, jak to, s čím má ohledně soukromí problém celý svět, Vy naopak chcete. Nemáte jen vypnuté cookies ­(nebo jinou formu sledování­) v prohlížeči?

Tvá úvaha má jednu obrovskou chybu. To, že budou chtít státy za 20 let prodávat 100 % elektromobilů, totiž neznamená, že tu bude za 20 let 100% elektromobilita. Kdyby to u nás v ČR zavedli hned dnes a lidi by si nějakým naprostým zázrakem kupovali stejné množství EV jako si kupují spalovacích aut ­(což je nereálné kvůli tomu, že na to nemají peníze ­- EV jsou drahá, tak ani chuť ­- EV mají spoustu omezení­), tak by to zabralo zhruba 30 let. Tedy cca 2050. Reálně to může nastat tak někdy kolem roku 2070. Ostatně Norsko je toho pěkným příkladem, čistá EV tam sice tvoří na trhu s novými vozidly nějakých 44 %, ale ve vozovém parku jsou i po 10 letech brutálního zvýhodňování na pouhých 8 %.

Rozdíl je obrovský. Mějme třeba 200 produktů, firma A jich prodala 50, má tedy 25% podíl na trhu. V dalším roce prodá 100 produktů z 200, tržní podíl vzroste na 50 %. Prodala tedy o 100 % produktů více, ale tržní podíl vzrostl o 25 procentních bodů. Nikoli však o 25 procent, protože kdyby tržní podíl vzrostl o 25 % ­(procent­), byl by 25×1,25, tedy 31,25 %.

Reálně použitelný elektromobil neznamená, že bude mít elektrocentrálu, protože pak to nebude EV, ale hybrid. Elektromobil může být reálně použitelný i v dnešním stavu, jako vždy ­(a naprosto ve všem­) prostě záleží na tom, k čemu to bude člověk používat. Pokud má tedy člověk kde EV nabíjet a běžně nejezdí denně mnohasetkilometrové trasy, tak je naprosto v pohodě EV použitelné i dnes ­(reálně jej používá celosvětově už 10 milionů lidí, takže očividně reálně použitelný je­). Pokud člověk jezdí často 300km+ a nemá po ruce nabíječku, tak je pochopitelně pitomost si EV kupovat.

Máš to stejné jako s fotoaparáty. To, že s kompaktem nevyfotíš kvalitně svatbu, ještě neznamená, že je to nepoužitelný fotoaparát. Jen je nevhodný pro některé účely. Kosmická raketa je také nevhodná pro let z Prahy do Frankfurtu... A tak bychom mohli pokračovat dále. Běžný člověk, který jezdí autem do práce, denně najede nějakých 40 km, tedy spotřebuje cca 8 kWh ­(za cca 30­-40 Kč, tedy pod 1 Kč­/km­), nebude mít problém každé ráno mít baterku nabitou, nebude nějak často čekat u rychlostojanu ­(protože ho bude potřebovat jen tehdy, když výjimečně pojede 300km+­)... tedy to bude zhruba ve stavu, který popisuješ. Ale jak říkám, je to o použití a přístupu k nabíječce.Pro mé trasy by byl EV naprosto ideálním vozem ­(za posledních 7 let bych rychlonabíječku potřeboval asi tak 5krát­), ale nemám to kde nabíjet, takže si ho nekupuju. Ale to, že nemám EV kde nabíjet, z něho nedělá ještě nepoužitelný vůz. Je nepoužitelný pro mě, ale může být použitelný pro jiné.

Ale vždyť dělají, resp. dělali. Podobně to měl Opel Ampera nebo BMW i3 REX, který se už nedělá a mají už jen čistě elektrickou verzi. Na principu elektromobilu s generátorem může pracovat i hybridní Honda CR­-V, elektřina pohání i BMW i8, což je supersport s generátorem v podobě tříválce 1.5 turbo, či co to tam je. Není to sice vždy totéž, ale zhruba to odpovídá tomu, cos říkal.

Tesla by se o to nezajímala, protože ty baterky nejsou moc vhodné pro elektromobily ­(jsou sice bezpečnější, alespoň podle toho, co tvrdí, ale dosti těžké­). Pokud jsou reálné a budou se někde používat, tak spíše jako vyrovnávací úložiště elektrické sítě.

No, tu fabriku mám kousek za barákem. Pokud vím, komerční výroba by měla začít v těchto týdnech. Podvod v tom většina lidí vidí proto, že majitel firmy byl v minulosti spojován s několika dotačními podvody ­(a i samotná HE3DA měla nějaká ta soudní řízení s čínskými partnery ohledně podvodů­) a málokdo věří, že by to tentokrát bylo opravdu čisté. Každopádně ty baterie zas taková revoluce nejsou. Podle všeho mají lepší výdrž, ale vzhledem ke kapacitě jsou příliš těžké a velké.

A kdo jako podle Vás tu cenu uměle nafoukl, aby lidi okradl o peníze? Tesla? A jak to dělá? Cena je dána tím, kolik lidí je ochotno tu akcii koupit. Takže pokud někdo neodhadne to, jak se bude společnost vyvíjet v budoucnu a kolik lidí to bude chtít koupit v budoucnu, je to jeho chyba, ale ne chyba akciového trhu. Nikdo ho přeci nenutí investovat a doufat, že to půjde nahoru.

Co přepisuji s chybami? Ono se snad někde píše, že jde o vylepšení v poslední aktualizaci? Jestli ano, tak mi to v článku ukažte. Navíc, v článku je odkaz přímo na aktualitu od Microsoftu, takže tím chcete říci, že i Microsoft sám o sobě píše, co mu padne pod nos a přepisuje s chybami? A od koho, když on je zdrojem? Jestli by nebylo lepší se nejprve naučit chápat text, než na někoho začnete bezmyšlenkovitě útočit. Jde o vylepšení ve Windows 10, která sem byla přidána díky odezvě uživatelů, nikde ani slůvko o poslední aktualizaci, tedy za celou dobu existence Windows 10. BTW. to šetření očí používám více než dva roky.

Proč směšný? Nejde přeci jen o marže, ale především o to, že Intel nejsou zdaleka jen procesory. Proč si skoro každý myslí ­(když to hodně zjednoduším­), že Intel dělá jen CPU a na základě toho, že má 10násobné příjmy, předpokládá 10násobný počet CPU? Intel totiž dělá spoustu jiných produktů, které AMD v podstatě nedělá. Pak se nemůžeš divit, že tam je tak velký rozdíl v příjmech, když AMD dělá v podstatě dva typy produktů a Intel jich má desítky včetně pamětí, síťových prvků, kamer,... I kdyby AMD prodalo stejně CPU jako Intel, tak stále bude mít vůči Intelu mnohem nižší příjmy. To máš podobně jako firmy, co dělají fotoaparáty. Např. Olympus má většina lidí spojený s fotoaparáty, přitom ty dělají asi 5 % příjmů.

Jenže Office 365 zdaleka není jen o kancelářském balíku. To není Office 2019. Obsahuje i 1TB cloud ­(v případě rodinné verze 5 TB­) a to za opravdu velmi zajímavou částku. V podstatě se dá říci, že je to snad jeden z nejlevnějších 1TB cloudů na trhu a ještě k tomu dostaneš Office zadarmo. Jasně, pokud cloud nechceš a vystačíš si s kancelářskými balíky zadarmo, není důvod si to kupovat, ale jinak je Office 365 dosti výhodná nabídka. Každopádně to neomlouvá jeho praktiky v jiných směrech.

Díky za upozornění, už by to mělo být opraveno.

Proč máš pocit, že jde o to oškubat velké investory? Jak Musk ovlivňuje to, že najednou investoři kupují akcie Tesly? Tweety? Musk tweetuje roky, a přesto akcie lítaly nahoru i dolů. Nebude to náhodou tím, že konečně začíná opravdu vycházet mnohé z toho, co sliboval a opravdu to vypadá, že se někam posouváme? Nikdo nevěřil, že dokáže dodat 360 tisíc elektrických aut za rok, on je dodal. Nikdo nevěřil tomu, že v Číně do jednoho roku rozjede novou Gigafactory. A hle, auta začala vyjíždět z továrny ještě dříve, než měla. Před rokem se poprvé koplo a dneska už v těch autech jezdí první Číňani. Past na investory? Nějaký imaginární výsledek? Ta auta existují, lidé si je kupují. SpaceX také ukazuje, že se děje to, co ještě před pár lety všichni považovali za nemožné. A dneska služeb SpaceX využívá spousta společností.

Za růst cen akcií může zájem o Teslu, ne to, že Musk to tak chce. Jasně, ta cena je hodně vysoká ­(ostatně už teď je větší než jinak mnohem větší VW­), takže se dá čekat nějaká korekce. Ale za to si mohou investoři sami, ne Musk. Kde vidíš nějaké podvodné jednání, kdo koho škube? Jak může Musk škubat investory, když cena roste kvůli tomu, že investoři chtějí kupovat od těch investorů, kteří Tesle tolik nevěří?

Proč má smysl pro auta s velkým nájezdem? Jaký je k tomu důvod? Naopak, elektrický pohon má smysl především pro auta s malým nájezdem, pro ta, která se pohybují ve městech. Emise na dálnici nejsou takový problém jako emise ve městě. Plně elektrický pohon pro kamiony prozatím nemá moc smysl, tam má velký smysl ve formě hybridu, kdy uloží energii ze sjezdu z kopce a brždění pro jeho opětovné vyjetí nebo rozjezdy. Co se týče dodávek, pokud jde o ty městské, ty toho zas tak moc nenajedou a přes noc tak nepotřebují nějak rychlé nabíjení. Opravdu není důvod mít dodávku nabitou za 10 minut, když stojí 10 hodin.

S tím souvisí další věc. Především, pokud se dané auto pro elektrický pohon nehodí, tak přeci není nutné si kupovat elektromobil. Nechápu, proč vždycky všichni řeší to, že uživatel s elektromobilem bude mít problém, když především kvůli tomu, že EV není pro jeho použití vhodné, nebude mít vůbec elektromobil. Takže problém v podstatě neexistuje.

Jenže to je právě výhoda toho elektromobilu, že ládovat to stovky kW obvykle není ani nutné. Elektromobily totiž lze nabíjet průběžně i na jiných místech ­(doma, v obchodě, práci,...­), takže může být každý den nabitý pomalu a není nutno tak často jezdit na rychlonabíječku a vyžadovat ty stovky kW. Když jsem si to počítal, mít přístup k nabíjení elektromobilu doma, tak by se mé návštěvy na čerpacích stanicích­/nabíječkách proti dnešku snížily asi na 1­/20. Takže na tu přenosovou síť to neusí být zas až takový nápor navíc. Dá se předpokládat, že elektromobily si budou pořizovat především ti, kteří tuto možnost mají. Za další, vývoj baterií je i v otázce jejich hořlavosti, takže to, že hoří dnešní baterky, neznamená, že stejně na tom budou i akumulátory za 20 let ­(kdy na silnicích bude elektromobil stále ještě docela vzácností, ostatně i v tom Norsku, kde jsou už 10 let brutálně podporovány, jejich podíl ve vozovém parku dosáhl sotva 8 %­).

Není výhodou pouze životnost, ale také to, že se při tom, ať už 40W nebo 60W nabíjení, tolik nezahřívají. Jinak ale souhlasím, to už jsou rozdíly časech v nabíjení poměrně malé a v praxi ne až tak důležité. Nejde totiž o hodiny jako kdysi.

Brzo? Tohle ale přeci nemá žádný časový počátek, jde o proces. Elektromobilita se bude postupně rozšiřovat, ale to je záležitost tak na zhruba 50 let, pokud budeme hodně optimističtí. Vždyť jen vozový park se v ČR obnoví jednou za 30 let a s elektromobily to rozhodně nebude rychlejší. Plnou elektromobilitu tu budeme mít možná tak v roce 2070. Takže pokud tam máme v roce 2070 dojít, tak už teď v roce 2020 jsou nové akumulátory naopak pozdě.

Pokud jde o elektřinu, tak už nyní ČR vyváží takové množství elektřiny, že by to zvládlo nabíjet v podstatě všechna osobní auta, pokud by byla elektrická. Pokud bychom tedy přestali vyvážet elektřinu, tak už nyní v roce 2020 máme elektřinu pro elektromobily, které tu budeme mít v roce 2070. Má to ale několik háčků. Za prvé, pokud přestaneme vyvážet, tak sice my problém mít nebudeme, ale budou ho mít naši sousedé. Za druhé, dnešní elektřina v ČR není zrovna ekologická. Sice je emisně ve výsledku čistější než spalování benzinu a nafty, není to ale extrémní rozdíl. A za třetí, naše stávající elektrárny doslouží, takže bude nutno budovat něco nového a těžko říci, co to bude.

Jj, já to takto používám už léta letoucí, proto jsem se divil, že ti to nejde ­(obzvlášť proto, že to kvůli psaní aktualit dělám denně asi 10­-30krát už mnoho let a nikdy jsem si nevšiml, že by to kvůli nějaké aktualizaci nešlo. Tak aspoň máš teď další způsob :­-)

Nevím, jestli ti rozumím správně, ale panel můžeš přeci chytit za jeho nadpis ­(což je opravdu hodně velká plocha­) a přetahovat, kam chceš.

Nevím, jaké přetahování do záložek máš na mysli, protože mně přetahování do záložek ­(tak, jak ho chápu já­), funguje pořád a nikdy nepřestalo.

Ono se něco pořád najde. Ostatně jak bylo zmíněno v článku, běžely na tom třeba parkovací automaty a bývají to podobné systémy. DOSovské aplikace používá např. ČSSZ. Má to výhodu v ohromné rychlosti. Úřednice to pomocí klávesových zkratek ovládají tak rychle, že si člověk v podstatě ani nestíhá všimnout nového dialogu, který je v mžiku zase pryč, protože to má už hotové.

Mně zas přijde mnohem logičtější, že konec věty navazuje primárně na začátek této věty a ne na některou z těch předchozí. Pak se nemohu divit tomu, že si tak často nerozumíme.

Co takhle si to přečíst ještě jednou a pořádně? Především by bylo vhodné neskrývat za tečky tu stěžejní informaci.

"Set dvou routerů vyjde na $270 a výrobce slibuje pokrytí 5000 čtverečních stop ­(cca 460 m2­).­"

Kde se tam co píše o tom, že na těch 5000 čtverečních stop potřebujete 150 routerů? Já tam jasně vidím ­"set dvou routerů­", nikoli 150. Kde bych chápal výtku, by bylo o odstavec níže, kde jsem to takto nespecifikoval a tam by se to skutečně dalo chápat různě, takže tam jsem to upřesnil. Nicméně v té větě, na kterou odkazujete, je to jasné.

Třeba v mém případě v paneláku kupodivu funguje 2,4 GHz velmi výrazně lépe než 5GHz. To je v podstatě nepoužitelné na více 4 metry. Jakákoli zeď je obrovský problém.

Nebude tak daleko od pravdy. Musíš brát buď ceny typické nebo nejnižší, ale ne u jednoho modelu tuhle cenu a u druhého jinou. Pokud vezmeme typickou cenu 5500 XT, která je 6­-7 tisíc a RX 5700, která je 10­-11 tisíc ­(9 tisíc není standard­), tak tu moc prostoru nezbývá, obzvlášť, pokud by se tam měla vecpat ještě RX 5600. Tedy se dá usuzovat, že cena RX 5600 XT bude skutečně někde kolem 8­-8,5 tisíc Kč ­(ty menší paměti by mohly pomoci to srazit třeba o pětistovku níže­). To však neznamená, že nějaké základní karty některých výrobců nepůjdou sehnat třeba za 7­-7,5 tisíce.

Jj, máte pravdu, chybí mi tam písmenko. Díky za opravu.

Ale vždyť ten 2­-3 roky starý HW je nyní mnohem efektivnější než ten Intel v předchozí situaci. Takže stále nechápu, co je na tom negativního, když je to výkonnější a tedy vhodnější pro Vaši práci. Resp. proč je pro Vás lepší o 10% výkonnější HW než o 50 % výkonnější za stejnou dobu? Co Vás nutí každý rok upgradovat o 10%, když předtím Vám stačilo 10 % za 5 let a byl jste spokojen? Proč považujete 2­-3 roky HW za zastaralý neefektivní, když je po 2­-3 letech o 25 % výkonnější než zbrusu nový HW v předchozí situaci, který jste ale považoval za efektivní, přestože je pomalejší? Jen proto, že je na trhu ještě něco výkonnějšího?

No já chápu, že 2% zvýšení IPC není zrovna nejlepší důvod k upgradu, to ano. Co ale nechápu, je to, proč se Vám nelíbí nynější situace, kdy za stejnou dobu dostanete výrazně výkonnější HW. Pokud ten HW nyní roste výkonem násobně rychleji než kdysi, tak nechápu to, proč to tedy musíte obnovovat tak rychle. Proč je pro Vás lepší obnovovat každý rok v situaci, kdy každý rok dostanete 2 % IPC navíc, když nyní můžete obnovovat třeba každé tři roky ­(ty dva roky holt oželíte 2% a 4%, které byste mohl mít­), ale za ty 3 roky nedostanete 6 % IPC, ale třeba 40 % IPC navíc. A když budete obnovovat jednou za 3 roky místo jednou za 1­-1,5 roku, tak také zaplatíte upgrade HW jen jednou a ne 2­-3krát, takže ušetříte, nějaká zbytková cena HW Vám může být ukradená a ještě dostanete 40 % IPC navíc a ne jen 6 %. Já tam prostě opravdu nevidím to, jak může být dnešní situace pro uživatele nevýhodná.

Jasně, já rozumím tomu, že ten HW v podstatě zastarává rychleji než kdysi. Nicméně si musíte uvědomit, že když budete ten HW upgradovat úplně stejným tempem jako kdysi, tak možná dostanete méně při prodeji, ale při každém upgradu dostanete velmi výrazně výkonnější HW, nebo prostě při dalším nákupu koupíte levnější HW, který bude stát méně, Vaše náklady nebudou tak vysoké, ale díky tomu, že to IPC roste tak rychle, tak i ten levnější HW bude stále minimálně tak výkonný, jak by byl při předchozí situace. Ale bude levnější. Zase výhoda pro Vás.

Pokud ti doteď stačil 2% nárůst IPC k tomu, abys upgradoval jednou za 5 let a byl jsi s tím naprosto spokojený, proč by ti nyní nestačilo si po 5 letech koupit klidně i 4 roky staré CPU, které bude mít o 17 % vyšší IPC? Navíc, toto 4 roky staré CPU koupené po 5 letech bude nejenže výkonnější ­(+17%­) než předchozí Intel koupený po 5 letech ­(+cca 11%­), se kterým jsi byl doteď naprosto spokojený, ale také bude výrazně levnější než tento Intel ­(4 roky staré CPU bude mnohem levnější než zbrusu nový high­-endový Intel v situaci, která vládla do nástupu Ryzenu­). Takže co je špatně?

Dám ti to v číslech. Následující jsou teoretické situace, co by kdyby, roky jsem si vymyslel, jde primárně o ten 5letý princip.

Situace 1, to co děláš dnes. V roce 2015 koupíš Core i7­-5x00 třeba za 10 tisíc Kč, provozuješ ho 5 let, v roce 2020 koupíš Core i7­-10x00 opět za 10 tisíc s o 10% vyšším IPC ­(2% po dobu 5 let­). Jsi s touto stávající situací naprosto happy.

Situace 2. V Roce 2015 koupíš Ryzen 7 1x00 za 10 tisíc Kč ­(stejně jako Intel­). Už v roce 2016 máš Ryzen 5 2x00 s IPC vyššími třeba o 10 % ­(tedy to, co Intel bude mít v roce 2020­). Každý rok je podobný 10% nárůst. V roce 2020 máš Ryzen 7 6x00, který má 5krát navýšené IPC o 10 %, tedy celkem o 61 %. Stojí 10 tisíc Kč.

Tak a teď mi tedy pověz, v čem je situace 2 horší než situace 1? Buď si koupíš Ryzen 7 6x00 po 5 letech za 10 tisíc úplně stejně jako v Situaci 1, ale dostaneš procesor výkonnější o 61 % a ne o 10 %, nebo si po 5 letech nekoupíš Ryzen 7 6x00, ale klidně Ryzen 7 2x00 z roku 2016, který bude mít také o 10 % vyšší IPC jako ten Intel Core i7­-10x00 ze Situace 1, ale nebude ani zdaleka stát 10 tisíc Kč, ale třeba jen 4. A za třetí, pokud jsi byl spokojený se Situací 1 a v roce 2019 ti nevadilo provozovat 4 roky starý Intel ­(přičemž novinka byla o 8 % rychlejší v IPC­), tak proč jsi najednout nucen měnit CPU v Situaci 2? Pokud ti to stačilo v Situaci 1 a byl jsi happy, proč ti tentýž výkon v téže době nestačí v Situaci 2 a měníš CPU?

Ta cena se dá odhadovat. 5500 XT stojí obvykle 6000­-7000 Kč ­(8 GB­), 5700 obvykle okolo 10000­-11000 Kč ­(8 GB­), nepočítám extrémy. Do tohoto 4000Kč rozsahu se musí vecpat 5600 i 5600 XT, takže bych se nedivil, kdyby 5600 XT 6GB byla standardně prodávána za 8000 až 9000 Kč s DPH, nejlevnější modely tak někde kolem 7500 Kč ­(díky menší paměti by to mohlo být spíše na spodním konci cenového rozsahu­).

Tomu ale moc ­(no spíš vůbec­) nerozumím. Pokud ti dodnes stačilo měnit sestavu jednou za 5 let kvůli nízkému nárůstu výkonu, proč je tedy najednou nutné ji měnit každý rok? Nestačilo by tu sestavu i nyní měnit jednou za 5 let, koupit za těch 5 let low­-end­/mainstream místo high­-endu, a přitom budeš mít ­(kvůli tomu, že půjde o low­-end­) levnější sestavu než v prvním případě a díky vyššímu nárůstu IPC i přesto mnohem rychlejší? Nechápu, proč mít rychlejší PC za méně peněz ve stejném časovém období, je špatně. Sám tvrdíš, že do toho nechceš dávat hodně peněz, ale svými postoji děláš přesný opak.

Však o tom se v článku také píše.

Tím bych si nebyl tak jistý. Nemůžete to hodnotit svojí optikou, protože většinový hráč může být někdo úplně jiný než Vy. Hráči na PC vůbec nemusí být nerdi ­(a obvykle ani nejsou­). Byste se divil, např. kolik studentů počítačových oborů a náruživých hráčů, u nichž by člověk předpokládal nějakou lepší znalost HW a zaujetí pro PC, ani neví, co je to procesor a RAM. Lidé jsou líní a své lenosti jsou schopni obětovat opravdu hodně. Třeba i nějaký ten občasný lag. Samozřejmě, otázkou je dostupnost dostatečného internetu, nicméně třeba Stadia kroky hráče předpovídá s předstihem, takže než on to vůbec zahraje, tak ten obraz už může být mnohdy dávno na počítači a připraven k přehrání. Podobně se o nedostatečnosti internetu a mrzké kvalitě hovořilo i v případě streamovacích služeb a jen se podívejte, kde jsme dnes. Nebude to pochopitelně jednoduché a bezproblémové, ale lidstvo je líné, vždycky bylo a vždycky bude. A pokud jim tyto služby nabídnou to, že se budou muset starat stále o méně a méně věcí, rádi přejdou.

Vždyť tam není důvod to tahat domů. Především se na tom měl podílet management fabriky, takže to podle všeho vyráběli normálně na linkách fabriky, místo Made in Taiwan tam dali Made in China a kdo ví jakými kanály to poslali do distribuce. Pokud máte podezření na špatný převod měny, na konci článku jsou vždy odkazy na zdroje, takže není problém si to ověřit.

To je sice pravda, nicméně masové nasazování se začalo dít až nedávno. I s tím Ericssonem je to ale stále zhruba desítka let od vymyšlení do jednoho z prvních nasazení a zhruba 20 let, než začalo jít o něco normálního.

No, s tím ­"nikdy­" bych si nebyl tak moc jistý. Vzhledem k tomu, že jsem programoval několik vícevláknových aplikací, mám trochu zkušenosti ­(zatím tedy jen s HT u Intelu­) a ty výkony mohou být velmi dobré. Jasně, záleží na aplikaci, ale 4+SMT klidně může dávat velmi podobný výkon jako 8 bez SMT ­(resp. HT­). Větším problémem je tam synchronizace jednotlivých vláken aplikace, což je ale problém, který mají obě řešení opět podobný.

Hotovo :­-)

To se týká této řady disků. V jiných řadách má Toshiba i 16 TB, takže zas tak v minulosti není. Otázkou je, proč to v této řadě šlo až teď, zatímco v jiných je mnohem dál.

Jj, máte pravdu, formulaci s daty jsem poupravil.

Jestli to bude za stejnou cenu jako Office 365, který si platím už teď, tak by to mělo pro mě velký smysl. On je k Officu 365 i 1TB cloud a za ty peníze je to super nabídka. Pokud by byl zachován 1TB cloud a byl k tomu W10, které bych si k novému PC nemusel kupovat, by byl příjemný bonus. I tak ale předpokládám, že Microsoft bude nabízet oba typy licencí.

Ano, nejde o to, že se drží ve výrobě starší hardware ­(to je opravdu normální­), ale to, že se zrušil a vrátil zpět.

Ha ha ha. Nesmysl. Jen dva dny zpět tu byl článek, který vytýkal další rozšiřování sledování Austrálii ­(ta sice není na západě, jde ale o podobný systém jako tady­). Takže jsi vedle, sledování obyvatel vytýkám Číně úplně stejně tak jako komukoli jinému.

Děje se mnohé. Třeba to, že režimu nepohodlný člověk má překážky si vůbec obstarat komunikační prostředky, dává další svou aktuální podobiznu sledovacímu systému ve vysokém rozlišení, který jej opět dokáže lépe rozpoznávat a lokalizovat. Nejde o fotku jako takovou, ale o to, k čemu se ty fotky využívají. A i když i západ má stále větší sledovací tendence, to sledování a především restrikce z něj plynoucí jsou v Číně přeci jen na úplně jiné úrovni než na západě.

Formulaci jsem upravil. Díky za podnět.

Platit bude tak či tak. Let a přistání na letišti jsou jen některé z 9 prohřešků, které mu přišili. To, že vůbec začal létat na Las Vegas, za to zblázněný dron nemůže a to bude platit nehledě na to, zda bude výrobce uznán zodpovědným za zbláznění se v případě letiště.

Jo, pardon, to byla fotka 10×15cm. A4 má 21×29,7cm, tedy plošně 4,16krát více než 10×15cm. Tedy náklady 0,23×4,16 = 0,96 Kč na jednu fotku A4.

Ale vždyť Facebook bug bounty program má, a to už od roku 2011. V průběhu času vyplatil už něco okolo 9 mil. USD.

Barevné jsou okolo 170 Kč za lahvičku. To máme 3 lahvičky za 510 Kč ­(plus minus­) a 2200 fotek, tedy cca 0,23 Kč za fotku.

Stadia má mnohem větší bitrate. Patrně v tom bude hrát roli ta prediktivní AI, která loaduje hru ještě předtím, než se zahraje, takže se tam nejspíše přenáší několik předpovězených scénářů a ono rozhodování o tom, kterou část použít a jak je poskládat dohromady, asi také něco málo zabere.

Ty vlaky tam mají více problémů. Něco jsem se v Indii vlaky najezdil ­(včetně těch nižších tříd­) a jejich pomalost je způsobena více faktory. Není to jen stavem tratí, ale také samotným vedením tratí. Nepamatuju si už ty vzdálenosti přesně, ale bylo to tak nějak, že jsme byli snad jen 80 km daleko od cíle a chybělo 8 hodin jízdy. Ne, že by to jelo v průměru 10 km­/h. Problém byl v tom, že nejpřímější cesta vedla přes město, které nás od cíle posunulo 200 km daleko, takže po nějakých třech hodinách jízdy jsme byli minimálně dvakrát tak dál než předtím ­(a nepřímé vedení jsme zažili na více tratích­). Dlouhé zastávky jsou další věcí. V Indii se nezastavuje jen na výstup a nástup, ale také na to si koupit chipsy a čaj. Takže skoro na každé zastávce se stojí snad 10­-15 minut. A pokud jde o přeplněnost, tak to je způsobeno především tím, že Indové neznají ­"postupujte dále do vozu­". Se zaseknou u dveří a dále ani krok. Uprostřed vlaku můžeš běhat sprinty, ale nevystoupíš z něj.

Počítač s tím počítá, záleží který. Volva mají systém zabránění srážce a ačkoli existuje několik testů, kde to nefungovalo úplně dobře, zrovna v tomto to autonomní systémy Volva údajně viděly. Problém byl v tom, že je Uber vypnul, aby nekolidovaly s autonomními systémy Uberu.

Tak ony tam byly senzory, které to viděly. Více v odpovědi dole.

Díky :­-­) Opraveno

Co to jsou zase za nesmysly? Pokud to berete takto, tak nikdy žádné heslo nemůžete použít, protože by ho každý znal. Pokud si myslíte, že ho Google­/Firefox získává tím, že někde porovnává na chvíli dešifrovanou podobu hesla, tak jaký je pak rozdíl od toho, že ho do toho prohlížeče napíšete při přihlašování na jakoukoli stránku? Vždyť Firefoxu­/Googlu dáváte heslo ke všem službám v prohlížeči naprosto vždy, když napíšete jakékoli heslo. Proč by se někdo měl obtěžovat nějakou speciální službou na kontrolu hesla, aby ho od Vás získal, když mu to heslo do jeho produktu dobrovolně zadáváte 20krát denně? Tomu opravdu nerozumím ani trochu.

Porovnání úniků. Opět nerozumím. Ty databáze existují a jsou přístupné. Proč by Google­/Firefox po Vás měl chtít vědět něco, co už dávno uniklo na internet a dávno to všichni ví? Napíšete adresu a on Vám řekne, zda byla součástí nějakého úniku nebo ne. To nemusí nutně znamenat, že zná Vaše heslo ­(zda ho vůbec někdo zná­), ale jen to, že ta databáze s hesly ­(nejspíš v zahashované a možná dosud neprolomené podobě­) někdo neoprávněně získal.

1809 ještě nepustil do světa? 1809 znamená rok 18 ­(2018­), měsíc 09, tedy září... ta verze je už rok stará.

Tak takových studií byly už mraky. Problém je v tom, že každá chce něco dokázat, podle toho si nastaví kritéria, a tak každá studie říká něco jiného. Třeba ta jedna slavná, která tvrdila, že Prius je ekologicky větší zátěž než Hummer. Což se dosáhlo jednoduše tak, že se Hummeru naprojektovala 3krát delší životnost, takže tím náklady na jeho výrobu vydělili třemi.

Tak spalovací auto má svůj jasně daný limit. Benzín­/nafta obsahuje určité množství energie a při 100% účinnosti ­(což je nereálné­) se ten dojezd dá navýšit tak na 2,5násobek. Víc to fyzikálně nejde, pokud nezvětšíš nádrž. Pokud jde o elektromobil, tam zatím nevíme, jakými způsoby se dá ještě elektřina skladovat. Zatím to není žádná sláva, ale kdo ví, na co přijdeme v budoucnosti? Navíc, výhoda elektromobilu je v tom, že se dá snáze pravidelně nabíjet, tedy se výrazně sníží počet situací, kdy potřebuješ nabít celou baterii najednou.

Jak jsem psal výše, EV jsou tu sice dlouho, ale pokud jde o opravdu aktivní vývoj a ne jen nějaké osamělé pokusy bez konceptu, tak hovoříme o zhruba 10 letech. A přijde mi, že se za těch 10 let změnilo hodně. Nabíjecí výkon šel nahoru v podstatě o desítkový řád, hustota baterií se zvýšila o mnoho desítek procent, dojezdy nejsou mezi 100­-200 km, ale už spíše kolem 300­-500 km...