Tak spalovací auto má svůj jasně daný limit. Benzín­/nafta obsahuje určité množství energie a při 100% účinnosti ­(což je nereálné­) se ten dojezd dá navýšit tak na 2,5násobek. Víc to fyzikálně nejde, pokud nezvětšíš nádrž. Pokud jde o elektromobil, tam zatím nevíme, jakými způsoby se dá ještě elektřina skladovat. Zatím to není žádná sláva, ale kdo ví, na co přijdeme v budoucnosti? Navíc, výhoda elektromobilu je v tom, že se dá snáze pravidelně nabíjet, tedy se výrazně sníží počet situací, kdy potřebuješ nabít celou baterii najednou.

Jak jsem psal výše, EV jsou tu sice dlouho, ale pokud jde o opravdu aktivní vývoj a ne jen nějaké osamělé pokusy bez konceptu, tak hovoříme o zhruba 10 letech. A přijde mi, že se za těch 10 let změnilo hodně. Nabíjecí výkon šel nahoru v podstatě o desítkový řád, hustota baterií se zvýšila o mnoho desítek procent, dojezdy nejsou mezi 100­-200 km, ale už spíše kolem 300­-500 km...

Samozřejmě, není to koncept vhodný vždycky pro všechny, stejně jako ani elektromobil není vhodný pro všechny a ještě velmi dlouho nebude. Prozatím to má obrovské množství nevýhod. Jenže jak se ty služby a produkty zlepšují, jsou dostupnější, najde se postupně čím dál tím více lidí, kterým to začne vyhovovat.

Stačí se podívat na bike­-sharing, který je i u nás opravdu hodně populární a lidé nemají problém si půjčovat cizí kolo a někam na něm dojet. Až se vyladí autonomní řízení aut, tak si budeme i ta auta půjčovat na to každodenní dojíždění, kdy si to jen objednáme a za pár minut už jedeme. Přes den to auto využije někdo jiný a večer dojedeš domů úplně jiným autem, než kterým jsi tam přijel. V mnoha městech už car­-sharing funguje a lidé s tím nemají až takový problém.

No a světe div se, car­-sharingové společnosti zažívají docela slušný boom. Pohodlnost vždycky vítězí a čí více budou tyto služby pro zákazníky pohodlné, tím více je začnou používat.

To sice ano, ale jak dlouho jde o opravdu aktivní vývoj a zaměření se na EV? Ten začal tak v roce 2010. Do té doby to byly pokusy spíše jen tak mimochodem.

No především osobní doprava směřuje od vlastnictví aut ­(což chtějí některé státy zakázat­) k jejich sdílení ­(tedy auto jako služba­). Proč by elektrické auto nemohlo být ve výsledku ekologičtější než klasické spalovací? To, že to tak není dnes, neznamená, že to tak nemůže být časem. Baterie se vyvíjí, zlepšují se metody recyklace, mohou se dále zlepšovat technologie, které sníží potřebu velkých baterií ­(indukční nabíjení ze silnic, solární panely lehce prodlužující dojezd,...­). Jasně, výstavba infrastruktury si toho dost vezme, ale tu budeš budovat tak či tak, ať je auto spalovací nebo elektrické. Navíc nepočítej jen s tím, co má EV navíc, ale také s tím, o co má méně. Samozřejmě, v dnešním stavu to není žádná výhra, ale vezmi si situaci třeba za 50 let. Dokážeme se za 50 let dostat dál se spalovacími auty nebo EV?

Nějak mi přijde, žes nečetl, co jsem psal.

Říkal jsem, že se už dnes Li­-Ion recyklují ­(sice velmi málo, ale recyklují­), takže není pravda, že to zatím nejde, když se to už dělá. Za další jsem řekl, že tím, že akumulátory použiješ ještě jednou a odložíš dobu jejich recyklace, získáš více času na to, aby ta recyklace byla v mnohém lepší, než je dnes.

Li­-Ion se snad recyklovat nedá? To, že se to prozatím nedělá v masovém měřítku, ještě neznamená, že to nejde a vývoj jde kupředu ­(jde recyklovat čím dál více, snáze, levněji, ekologičtěji,...­). Někde se začít musí a ideální řešení samo z nebe nespadne. Navíc ty výdrže baterek se hodně prodlužují, takže to, co se dnes používá v elektromobilu, může ještě dalších 10­-15 let vesele fungovat v lokálních úložištích energie ­(např. soláry­) a věřím tomu, že recyklace lithiových akumulátorů bude v letech 2030­-2035 na trochu jiné úrovni než dnes.

Tak oni to čtou. Jenže problém je v tom, že když si člověk opravuje vlastní text, tak je k chybám docela slepý, protože ví, co napsal ­(resp. chtěl napsat­), co v textu čekat. I když dává pozor, něco mu uteče, protože tam vidí něco jiného, než tam ve skutečnosti je. Chybu jsem opravil, díky.

Myslím tím to, co jsem napsal. Že na základě vlastní ­(obvykle omezené­) zkušenosti nelze shazovat jeden konkrétní systém, protože to nemusí platit všeobecně. Já měl v tomto vždycky nějaké zvláštní štěstí. Každý třeba nadává na WinME, pro mě byl WinME zdaleka nejlepší a nejstabilnější Windows z rodiny 95­/98­/ME. Co se týče Win7 vs Win10, tak mi aktualizace víckrát odstavily počítače s Win7 než Win10. Ale nebudu na základě toho tvrdit, že je Win10 mnohem stabilnější systém jen proto, že zrovna já měl štěstí na pracující Win10 a problematické Win7.

Jinak řečeno, chtěl jsem tím říci, že těch kombinací HW a SW, které můžou být nainstalovány na PC je tak šílené množství, že tohle se prostě ani otestovat nedá a je spíše s podivem, že je jen tolik problémů, kolik je. Ostatně když si člověk vezme, kolik problémů je i na uzavřených platformách, jako je iOS, kde máš jeden typ HW, aplikace musí projít přes App Store a stejně každé vydání iOSu přidává dlouhý seznam problémů, tak to spíše vypadá, že v Microsoftu jsou géniové, když dokázali udělat systém, který jede alespoň někomu.

Tohle je prostě záležitost konkrétního stroje a nikdy nevíš, jak to dopadne. Navíc bych na Microsoft neházel až tak moc špínu, protože neznám OS, kde by aktualizace někomu někdy neudělaly problém. Třeba já jsem měl větší problémy s aktualizacemi na Windows 7 než na Windows 10 ­(a to dokonce tak, že jsem nějakou dobu měl aktualizace na Win7 vypnuté, protože jsem se už opravdu bál­). Ale chyb se nevyvaruješ nikde. Na iOSu to máš podobně. Třeba mně iOS 13.1 přinesl miliardu problémů a iOS 13.1.1 to proměnil zase v krásně použitelný systém, bráchovi zas na stejném telefonu fungoval iOS 13.1 nádherně a na iOS 13.1.1 se jen modlil, ať každým dnem přijde iOS 13.1.2.

To s tím připojením holt záleží na lokalitě a tak tomu bude vždy, za to ale služba nemůže. V Ostravě jsou místa, kde je člověk řád za jednotky Mbits a jsou místa, kde ani 100 Mbits zdaleka není vrcholem nabídky.

Ne, tohle podle logiky rozhodně nevyplývá ­(Octavia fakt nejede ve dvou směrech najednou, jeden router ale nabízí dvě přenosová pásma a ne jedno, jako auto­). Ten router snad nemůže běžet současně na 2,4 GHz a 5 GHz? Já nevím, ale můj router tohle umí a nevidím důvod, proč by to TP­-Link také neměl umět. Tak proč by se ty rychlosti nemohly sčítat? TP­-Link ostatně i říká, kolik můžeš dosáhnout na které frekvenci v ideálním případě. To, že ty ten router nebudeš provozovat v ideálních podmínkách, není problém TP­-Linku. To, že v reálu maximum nebudeš dosahovat kvůli různým vlivům ­(např. kvůli zarušení­), je snad každému jasné, stejně jako každému je jasné, že Octavia v pražské zácpě nepojede 210 km­/h a tam to nikomu nepřijde divné. Tak ani v nejmenším nechápu, proč se nad tím tak pozastavuješ u routeru.

Evropa je malá a můžeš zajet kamkoli. Skvěle. Je dobré, jak v argumentaci sám sebe skvěle podkopáváš.

Když tedy nemáš problém s tím, že autem zajedeš do místa někde na světě, kde tu maximálku vytáhneš, a tedy mu dopřeješ ideální podmínky, proč máš takový problém s naprosto tímtéž u routeru? Proč tedy nejdeš s tím routerem do nezarušeného místa, kde budeš mít ideální podmínky a ty 3 Gb­/s vytáhneš? Proč nemáš vůbec žádný problém jet s autem na jiný kontinent, abys našel dostatečně rovný a dlouhý úsek silnice a tam dosáhl maximálky, ale máš tak neskutečný problém vzít ten router pár desítek metrů mimo několik paneláků a budeš v naprosto nezarušeném místě?

To půjdeme zažalovat škodovku, že udává u Oktávky maximálku 210 km­/h, ale ty se plahočíš v pražské zácpě 15 km­/h? Jak může škodovka vědět, v jak moc ­"zarušeném­" místě se bude to auto bude pohybovat? Jak může vědět, zda s tím budeš brázdit pražské ulice, německé dálnice nebo okruh v Nardo? Proč udávání maximální rychlosti u aut nikoho nevzrušuje ­(byť tou vůli podmínkám, ať už je to tvarem silnice nebo ­"zarušením­" provozu skoro nikdo nikdy nejel­), ale u routeru je udávání max. rychlosti tak neskutečný problém? To má TP­-Link nabídnout aplikaci, která bude měsíc měřit zarušení signálu u tebe doma, aby ti vyplivlo, že v úterý v 10 ráno ti to pojede asi s 1842 Mbps, ale ve čtvrtek v 8 večer kvůli většímu zarušení jen 1321 Mbps?

Co s Nürburgringem? Ani tam to nedáš. By ses zabil mnohem dříve, než by ses k těm 408 km­/h vůbec přiblížil není tam žádná dostatečně dlouhá rovinka, nemluvě o tom, že to tam skáče i do výšky­). Takže zase vedle. Potřebuješ naprostou rovinku ­(horizontálně i vertikálně­) a hodně dlouhou. To Zelené peklo fakt není.

Zajímavé. Nejdřív říkáš, že je těch 3 GB­/s strašně moc a nelze to v praxi protlačit, jak je to rychlé ­(a GLAN pomalý­) a najednou je to slabé a není to na vážnou práci. Tak už si vyber, co to teda je.

Nikdo neříká, že by to nebylo lepší, kdyby měl rychlejší port. Zajímavé ale je, že tu všichni argumentujete tím, že v reálu to dosahovat nebude, ale nějak přehlížíte ten fakt, že ta vyšší teoretická rychlost současně znamená, že se ten router alespoň má šanci v praxi dostat na to, aby ten gigabitový port vytížil.

jasně, že to v reálných podmínkách nebudeš dosahovat. Nicméně, pokud člověk potřebuje třeba 1 Gb­/s v reálu, tak tu mu třeba i se vším tím zarušením 3Gb­/s router poskytne. 1Gb­/s router nikoli.

1, Už vidím, jak na brněnském okruhu vytáhneš s Veyronem 408 km­/h, kde je nejdelší rovinka asi 640 metrů dlouhá. Veyron na to potřeboval okruh s 8 km dlouhou rovinkou a nájezdovou rychlost do této rovinky okolo 200 km­/h. To se ti v Brně fakt nepovede, na D1 také ne a přestože to auto v reálu asi nikde takhle rychle nerozjedeš, tolik jet může.
2, Co máš pořád s těmi lajky? Fakt nemám takovou ubohou potřebu si sám dávat lajky.
3, Pokud těch zařízení hodně nemáš, tak si nekupuj WiFi 6 router. Co pořád řešíš? Jsou lidé a aplikace, které to potřebují. Třeba v nějakém podnikovém prostředí budou lidi pracovat s lokálním NASem, další budou stahovat­/uploadovat data z­/na firemní cloud... Stačí vytížit ten gigabitový port ven ­(což není zas tak velký problém­) a pak máš pořád rezervu pro vnitřní síť.

A co to s tím má společného? Jestli nenajdeš reálné využití pro takovou velkou rychlost, přeci neznamená, že takovou rychlost neumí dosáhnout. Když si koupíš Veyrona a nenajdeš tu žádnou silnici, kde bys těch 408 km­/h ­(či kolik to dá­) vytáhl, přeci neznamená, že to těch 408 km­/h nedokáže jet. AX router si opravdu nekupuješ proto, abys k tomu připojoval dvě Wi­-Fi zařízení. Výhody Wi­-Fi 6 jsou právě v tom, když máš těch zařízení opravdu hodně, aby se to mezi ně rozdělilo a pořád běželo rozumně rychle. Na domácí malou síť je nesmysl si připlácet za Wi­-Fi 6 router. To, že ty takovou rychlost nepotřebuješ, neznamená, že to nepotřebuje někdo jiný.

Proč nereálné? Ve vnitřní Wi­-Fi ­(ano,měl jsem napsat WLAN a ne LAN­) to má zvládnout na všech pásmech dohromady 3 Gbps, s tím přeci nemá gigabitový port vůbec nic společného, protože přes něj nic nejde.

Nikdo přeci neříká, že ty 3 Gb­/s musí jít ven. Ony také mohou létat v rámci vnitřní LAN. To, jak moc je to v praxi potřeba, je otázka jiná.

Datový tok by problém být neměl. Jasně, ne každý má několik desítek Mbps ­(a to kupodivu ani v některých částech velkých měst­), ale už loni jim to běhalo ve Full HD při 20­-25 Mbps, nyní prý už dokáží 4K60p dostat do 30 Mbps.

Patrně půjde o toto https:­/­/www.svethardware.cz­/super­-micro­-hlasi­-ze­-nejsou­-zadne­-dukazy­-o­-cinskem­-spionaznim­-hardwaru­/48201

Nikdo neříká, že jsou stejné, ale pokud se sníží cena retailová, pak se patrně sníží i ta pro velkodoběratele, ne? :­-)

Čísla z Mindfactory se týkají retail trhu a pro retail trh není důvod, aby nebyla vypovídající. To, že retail není OEM, je věc jiná.

Ale ani tam ho to nemusí pálit a těžko říci, zda nějaké změny provede. Drtivá většina procesorů se prodá v sestavách a tam má Intel stále velkou převahu, tedy zatím není velký důvod jít s cenou dolů. Kdyby snížil ceny pro kusové procesory, musel by je výrazněji snížit i pro OEM trh, a to by bolelo podstatně více.

Není to zas tak složité. Především obvykle nejde o prolomení u Googlu ­(nebo služby, která 2FA používá­), tam bývá obvykle vše v pořádku, ale o podvod na operátora. Google může mít 2FA implementováno skvěle, ale vždy to závisí na nejslabším článku řetězu, kterým v takovém případě často bývá některý ze zaměstnanců operátora ­(nebo nedostatky v jejich systému­), který např. vydá náhradní SIM na adresu hackera. Prolomit heslo k účtu u operátora bývá vzhledem k dennodenním únikům hesel pro šikovného hackera vcelku jednoduché, takže pak hackerům jen stačí přesvědčit operátora, že oni jsou tím, kdo má dané telefonní číslo a nechat si poslat náhradní SIM. Pak může mít Google 2FA neprolomitelné, ale je to k ničemu, když ověřovací SMS přijde do telefonu hackera a ne správného uživatele. Není to pochopitelně jediný způsob, ale jeden z těch často používaných.

Velká část hacků není o tom, že byste primárně napadal tu službu, kterou chcete napadnout, ale o tom, že napadáte jiné slabší služby, abyste získal data k tomu, že se pak do cílové napadané služby ­"jednoduše přihlásíte­". Netvrdím, že to tak bylo i v tomto případě, ale nezřídka tomu tak je.

Můžeme se podívat třeba na Amazon, to už patrně celosvětově větší obchod nenajdeme. V Top 10 je hned 7 Ryzenů, které navíc drží první tři místa. Ale stejně mu to bude málo :­-)

Obvykle sice píšu dlouhé úvody, zde jsem ale udělal výjimku a jak vidím, byla to chyba. Do článku jsem tedy ve zkratce doplnil o Snowdenovi trochu více informací. Opravdu mě nenapadlo, že by někdo na SHW Snowdena neznal a bylo by potřeba vysvětlovat, o koho se jedná... ale stává se. Chyba je snad opravena.

Díky za podnět

Tohle se musíš zeptat Spotify, jak to hodlají zjišťovat. Pokud si platíš rodinné předplatné pro danou adresu a na dané adrese nejsi kvůli tomu, že jsi dlouhodobě pryč, nevidím nic až tak divného na tom, že bys mohl ztratit nárok na danou službu, když se její výhoda vztahuje k oné adrese.

Prostě nechápu, co je na tom tak divného. Spotify přišlo s nabídkou předplatného pro více členů rodiny na jedné adrese. Pokud nesplňuješ podmínky služby, tak nechápu to prskání, když tu výhodnou nabídku nedostaneš. Když bude mít např. obchod akci, že nad 1000 Kč budeš mít dopravu zdarma, tak přeci taky neprskáš, že ji nedostaneš, když nakoupíš za 900 Kč. Podmínky akce jsou podmínky akce. Jsi na stejné adrese, pro kterou máš tu službu za daných podmínek objednanou? Nejsi. Tak proč bys tu službu za daných podmínek měl dostat? Vždyť to nedává smysl. Ta služba se objednává pro danou adresu. Takže bys naprosto logicky měl na té adrese být, ne?

Jasně, že se snaží vytáhnout více peněz z lidí, když na ně tolik tlačí vydavatelství, že chtějí více peněz a Spotify je pořád na hraně ziskovosti. Myslím, že tím rodinným plánem je Spotify dost štědré, 9 EUR pro až 6 lidí na jedné adrese je proti 6 EUR pro jednoho velmi dobrá nabídka.

Trochu soudnosti a slušnosti by ti fakt neuškodilo. Záleží snad na tom, jak si Spotify definuje podmínky služby, ne? Nemusíš hned na někoho vyjíždět za to, že si rodinný plán Spotify ve skutečnosti není rodinný, ale ­"rodinně lokální­". Podmínky služby jasně stanoví ­"Předplatné Premium Family je jen pro členy rodiny, kteří žijí na stejné adrese.­" Takže ano, pokud tvoje dospělé děti žijí v Praze, tak jednoduše nesplňují podmínky služby k tomu, abyste si to mohli předplatit jako rodina. Za to LukyCZK opravdu nemůže.

Nejde o standard DisplayHDR ­(ten je maximálně na 1400­), ale vidím to na hypotetické označení Asusu, kdyby takový standard existoval.

Protože heslo by mělo být už ve výchozím stavu unikátní. A když už je jednotné, tak by jeho změna měla probíhat zašifrovaně, aby si nikdo nemohl odposlechnout to nové, obzvlášť když mnoho lidí používá stejné heslo i u jiných služeb ­(a poněvadž lze získat spoustu dalších informací, dá se i změněné heslo zneužít k nabourání se do jiných služeb­). A tak bychom mohli pokračovat dále.

Dále, nejde přeci jen o to, že se někdo dozví, kde se pohybuje něčí dítě. Pokud je přístup k účtu a všem informacím, lze legitimního uživatele různě mystifikovat ­(nedozví se, že sledovaný objekt není tam, kde se myslí, že je ­- tím pádem tracker postrádá svůj účel ­- nebo naopak vyvolávat falešné signály úpravou hranic, kde se má sledovaný pohybovat­), spustit mikrofon nebo kamer a odposlouchávání u některých modulů,...

Existuje :­-­) Lze se kouknout na obnos na udané bitcoinové peněžence, kam se mají poslat peníze. Pokud se neplatu, jeden útok v ČR se v přepočtu dostal přes milion Kč, jiný pak na 250 tisíc Kč v dané době ­(dnes asi 400 tisíc­). Obnosy u zahraničních mohou být v úplně jiných řádech, ale by bylo potřeba pohledat nějaká fóra, texty mailů, adresy peněženek a podívat se, kolik peněz na nich je.

Pokud jde třeba o ČR, tak výměna baterie u neautorizovaného servisu u iPhone SE stojí 900­-1000 Kč, v autorizovaném 1300­-1600 Kč. Takže je to o dost dražší, ale aspoň to nejsou násobky jak u jiných věcí spojených s touto značkou.

Nejvtipnější na tom celém je, že do Google News se ta média musela sama aktivně a dobrovolně přihlásit, přičemž musela projít schvalovacím procesem Googlu.

Ten ale přeci v této souvislosti nic neřeší.

Nějak mi přijde, že jsi nedočetl dál než za nadpis. Vždyť Cambridge Analytica byla nejvíce propojována s americkými volbami a Donaldem Trumpem, takže občany USA to ovlivnilo docela dost, myslím si. Za další, EU už Facebooku pokutu dala ­(a dříve než USA­), nicméně tehdy ještě nebylo v účinnosti GDPR, které by za prohřešek tohoto typu umožňovalo dát podobně vysoké pokuty.

Ono nejde výhradně o projekt Facebooku, resp. jeho společnosti Calibra, ale konsorcia mnoha společností. A jak bylo zmíněno v článku, podporují ho mimo jinými i Visa, Mastercard a Paypal. Paypal je jedna z mnoha společností, která stojí za tvorbou Libry ­(investice 10 mil. USD­). Z dalších můžeme zmínit třeba Uber, eBay nebo Vodafone. To, že někoho něco ohrožuje, neznamená, že proti tomu bude nutně bojovat, ale také to může znamenat, že se s tím spojí a nastoupí na nový trend.

Řekl bych, že půjde o něco ve stylu FreeSync a automaticky se to přepne na 48Hz­/50Hz. Ale to je jen má domněnka.

eBay, Amazon a podobně. V českých obchodech pouze pro dražší kancelářské tiskárny, kde to lze oficiálně vyměňovat.

Díky, opraveno.

Velmi pěkné shrnutí vlastních zkušeností. Díky.

Jj, máte pravdu, je tam chyba. Děkuji za upozornění.

Tak ono se při výrobě čipů fotolitografií světlo opravdu používá, např. EUV má využívat CO2 laserový zesilovač. Každopádně tohle bylo o délce procesu a destrukci celé várky i krátkým výpadkem, ne o technologii.

Cože ???

Naprosto jsi nepochopil pointu příspěvku. To vůbec nebylo o vypalování laserem. Jde o to, že když máš dlouhý proces, tak tě i krátký výpadek stojí hodně peněz. Tedy sekundový výpadek u vypalování ti zničí celých 74 minut procesu vypalování stejně jako 13minutový výpadek zničí 10 týdnů výrobního procesu u výroby waferů. Vypalování laserem byla jen demonstrativní ukázka dlouhého procesu, který může být zničen krátkým výpadkem. Pokud něco trvá 10 týdnů, tak i 13minutový výpadek ovlivní všechno, co se vyrábělo za posledních 10 týdnů. To rozhodně nemůže být škoda ve výši 50k USD, když ti šla do háje čtvrtletní produkce ­(tedy i wafery, které se vyráběly už od začátku dubna­).

Klidně pokračuj, ale zatím nemáš jediný příklad, který by zdražoval o 30 % ročně. Chyběl jsi asi na hodině matematiky. Kdyby byla inflace 30 % ročně, tak by ten rohlík místo 30 h stál asi 800 Kč. Což tedy opravdu nestojí.

Tak předpokládám, že záložní systémy pro krátkodobé výpadky tam mají. 13 minut je na celou energeticky náročnou fabriku už delší doba, nicméně souhlasím s tím, že při takto dlouhodobě náročné výrobě, by ty zálohy měly být úplně jiného kalibru.

No, nehodnotil bych dnešní Microsoft na základě toho, co udělal špatně před nějakými 15 lety. Navíc, tohle není jen o penězích. Google má např. taky spoustu peněz a tomu se zas nepovedlo udělat sociální síť.

jj, máš pravdu. vypadlo mi slůvko ­"snažit"

Potíž je, že by se to mohlo dopátrat. Na podobnou věc dojelo čínské ZTE, které přeprodávala US technologie tuším do Íránu, kde byl také ban. Takže následoval ban i na ZTE, což ho v podstatě zničilo.

Já si něco vsugeruju? A co jsem si vsugeroval? Já mám naprosto střízlivý objektivní pohled. Vidím, že většina testů ­(4­/7­) naprosto odpovídají rozdílu v počtu jader. Ty jsi naopak snad ani poosmé nebyl schopen na toto reagovat. Vidím, že v jednom testu má Intel výkon 14krát nižší než AMD. Kdo ví, čím to je, zda jde o divně nastavený test ve prospěch AMD ­(klidně může být, nevím, docela bych si na to i vsadil­). Ale zase to jsi ty, kdo ani poosmé na to nebyl schopen reagovat. Takže, kdo je tady paličatý a neústupný? Čemu mám ustupovat? Můžeš mi to prozradit? V čem jsem neústupný, v čem mám ustoupit, když jsem řekl, že ten test je divný, uznal jsem, že Intel dvakrát vyhrál, čtyřikrát byl srovnatelný a jednou brutálně Intel rozcupoval. Kde mám ustoupit? Neobjektivně říci, že Intel je the best, i když pět z testů ze sedmi toto objektivně nepotvrdily?

Zatím jediný, kdo tady jediný ani slovem neuznal, že AMD ve většině testů Intel srovnalo a v jednom ho dokonce totálně rozcupovalo ­(a těžko říci proč­), jsi ty. Jediný neústupný jsi tu ty. Nikdo jiný. Mi fakt není jasné, kam bych měl ustupovat, když objektivně uznávám výhody a nevýhody obou. Jediný, kdo tu selektivně vidí jen a pouze výhody Intelu a jen a pouze nevýhody AMD, jsi ty. Nikdo jiný než ty.

Ja točím o tom istom dokola len preto, že ty si sa doteraz stále nevyjadril ani slovom o tom, že AMD malo väčšinu testov rovnakých a v jednom Intel brutálne prekonalo. Takže podarí sa to teraz? Alebo zase začneš točit o niečom inom? Tak čo? Dáš to?

Vzhledem k tomu, jaký jsi fanatický zastánce Intelu ­(ostatně to dokazuješ v jakékoli diskuzi na toto téma­), tak si opravdu troufám tvrdit, že v případě, že by AMD mělo 5% výsledek z testu, tak bys mu to mlátil o hlavu ještě 20 let. Fakt tomu upřímně věřím.

Já tu vůbec neřeším pravdivost nebo původ testu. Řeším tu jen a pouze tvůj postoj k němu, resp. dvojí metr, který používáš. Špatný výsledek Intelu vždy přejdeš ­(ani po asi šesti příspěvcích ses k němu nevyjádřil­), jakýkoli špatný výsledek AMD řešíš do zblbnutí. Jakýkoli dobrý výsledek AMD přejdeš, jakýkoli dobrý výsledek Intelu zmiňuješ do zblbnutí. Nejde o test, ale o tebe a tvůj postoj k testu. Nic jiného neřeším.

Však já také nikde neřekl, že je ten test udělaný dobře a nikde neříkám, že to AMD ve dvou testech neprojelo. Jen se tě posté ptám, proč se nevěnuješ také tomu testu, kde Intelu zabrala stejná úloha 20krát déle ­(14krát se započtením rozdílu jader­)? AMD jsi zkritizoval za dva prohrané testy ­(jasně, beru, nic proti tomu­), ale proč jsi totálně přeskočil ten, kde to Intel prohrál 14násobně? Proč žádná kritika na adresu Intelu, když by byla také na místě? Proč kritika AMD za dva prohrané testy, ale naprosto žádná kritika Intelu za 14krát delší čas v jiném testu? To rozdílem 20 jader versus 32 prostě neokecáš.

Jak říkám, kdyby ten 14krát delší čas mělo AMD, tak ho v diskuzích budeš zmiňovat ještě za 20 let. Tak proč ne u Intelu?

Nekorektní od AMD? A co s tím má co společného AMD? Kde bylo řečeno, že jde test, který provedlo AMD? A i kdyby, nebyl to žádný oficiální test, který by AMD chtělo proti Intelu vytáhnout. Alespoň to v žádném oficiálním kanálu AMD nebylo.

A znovu se tě ptám, proč tady vytahuješ proti AMD jen ty dva prohrané testy, ale vůbec se nevěnuješ jednomu, kde AMD ten Intel totálně rozsekalo na cucky? Resp. proč, kdyby to bylo naopak, by ses věnoval jen tomu 5% testu? Vždy jen tomu, kde AMD prohraje. Znám tě a umím si dost dobře představit, co bychom tu všichni četli. Takže proč? Proč sis proti AMD vybral jen a pouze to, co se ti proti němu hodí, ale výsledky dalších testů jsi totálně přešel bez komentáře?

Já nemám žádné růžové AMD brýle a vůbec tu neřeším to, zda je AMD lepší či horší než Intel ­(nejsem fanda ani jedné značky a už vůbec se nesnažím nějakou protěžovat, což ale děláš ty­). Řeším tu tvou zaslepenost, kdy si vybíráš jen to, co se ti hodí do krámu a ostatní záměrně zamlčuješ. Kdyby v hlavičce těch dvou sloupečků bylo místo AMD Intel a místo Intelu AMD, tak bychom si tu všichni krásně četli jen a pouze to, že AMD má v jednom testu 5%, a proto si to nikdy nikdo nekoupí a je to ten nejhorší procesor na světě ­(opět­). A to, že by ve dvou testech AMD mělo 100% na 20 jádrech proti Intelu na 32, by tě vůbec nezajímalo. Ale když to má Intel, tak je to najednou životně důležité. Jediný, kdo tu má růžové brýle a je fanatik ­(kterým se tak vysmíváš­), jsi ty.

Takže ještě jednou, proč je tedy to AMD tak hrozně špatné, když ve většině testů dává na jádro podobný výkon jako Intel, ve dvou je horší, ale v jednom je mnohonásobně lepší? Já tam teda žádný tragický výkon u AMD nevidím.

Je zajímavé, že tě zajímají jen tyto dva testy. To, že v ostatních má 60 % výkonu, což odpovídá rozdílu počtu jader, tě nezajímá, stejně jako test, kde má Intel pouze 5% výkon proti AMD. Ale kdyby AMD mělo 5% výkon proti Intelu, žil bys z toho a plácal to do každé diskuze AMD vs. Intel ještě v roce 2040.

Ale vždyť tady nikdo neříká, že pikolíka nahradí. Pět pikolíků a pět vozítek doručí více pizz než pět pikolíků.

Díky

Ale vždyť nejde jen o nějakou degeneraci lidstva a o to, zda řidič někam dojede nebo ne. To je jen malá část veškerého použití GPS. Vždyť i ta čísla ukazují, že navigace samotná tvořila ani ne pětinu. Pomocí GPS neřešíš jen to, kam dojet, ale také to, kde je který vůz, co se děje, jak optimalizovat provoz,... A to je to hlavní, kde by se výpadek GPS projevil.

Ono to není zas tak složité. Jedna věc je image, která se kolem něj vybudovala. Druhá věc je to, že Apple často nasbíral zákazníky na levnějších produktech a těm se s produkty této značky pracuje dobře, takže u ní už zůstanou ­(znám jich kvanta­). Sám jsem dokonce příkladem.

Rozhodně nejsem žádný jablíčkář, politika Applu se mi protiví a v článcích ji také velmi často kritizuju. Nicméně když jsem si kupoval telefon, chtěl jsem něco malého a výkonného. Na Android je milion výrobců, ale takový telefon v podstatě nikdo nedělal, jedinou výjimkou bylo Sony se svou Xperií Z5 Compact. A za víceméně velmi podobnou cenu byl iPhone SE. Pro mě jako fotografa bylo jedním z kritérií i focení do RAWu, což Sony nemá a Apple ano. Navzdory tomu, že Apple nemám v lásce, jsem se pro něj rozhodl, poměr ceny a výkonu byl minimálně stejně tak dobrý jako u Androidu. Připomínám, že primárním požadavkem byla malá velikost telefonu.

Nyní, po několika letech, přemýšlím, zda zůstanu u jablka nebo půjdu na Android. A mohu říci, že ačkoli je na iOSu pár protivných věcí, opravdu se mi nechce zpět na Android. Ale ani Apple teď nemá nic, co by se mi zamlouvalo, tak nevím. Každopádně když dáš do kupy image Applu ­(nezapomínej, že image má extrémní setrvačnost­) a obvykle spokojenost uživatelů Applu s produkty, tomu úspěchu se moc nedivím. A jak už tu bylo řečeno, spousta lidí tyto produkty prostě vyfasovala. Vidím to u studentů ve škole, kterým to koupili rodiče. V případě Maců to skoro žádný z nich nechtěl a těší se, až dostane příště něco s Windowsem, u iPhonů naopak málokdo chce Android.

Tak to by mě také zajímalo, jaké že to procesory si ten Apple vyrábí. Počítače mají procesory od Intelu a pokud jde o telefony a tablety, tak tam si procesory sice navrhuje, ale určitě nevyrábí ­(ty mu vyrábí nejčastěji TSMC, v minulosti např. i Samsung­).

Chlapci, nechtěli byste už konečně začít diskutovat jako slušní dospělí lidé?

To je tak, když člověk kontroluje texty, které sám napsal. Spoustu chyb prostě nevidí. Mělo by to být opraveno, díky za podnět.

Ty nadávky si odpusť.

Díky, opraveno

No, zásadní rozdíl je tam v tom, že ty velké společnosti zpravidla neinvestují do Bitcoinu a jiných běžných kryptoměn, jejichž cena lítá sem a tam, ale vytváří si vlastní kryptoměnu, v podstatě podobně jako virtuální peníze do počítačových her. Takže ony zas tak moc neriskují a do klasického světa známých kryptoměn se úplně zas tak neženou.

No však ano. Před 20­-40 lety to trvalo obvykle 20 let, teď je to 8 let do prvotního nasazení ­(13 do plně komerční dostupnosti­). Není to snad zrychlení procesu?

Že tě to nezajímá, je tvůj problém. Ať ti to přijde dlouho nebo krátce, zatím je to jedna z nejrychleji uvedených technologií baterek a novým technologií prostě trvá mnoho let, než se od prvotního návrhu dostanou do praxe. A na tom nic nezměníš. Takže pokud ještě před 20 lety trvalo 20 let na uvedení do praxe, tak teď je 8 let zatraceně velké zrychlení, nemyslíš?

Tvůrci cílí na hustotu článků 1000 Wh­/kg v další generaci. První generace, která je už nicméně prakticky používaná, má jen 70 Wh­/kg, a to kvůli tomu, že je celá baterie hermeticky uzavřena ve velmi těžkém ocelovém pouzdře, jde tedy o hustotu včetně toho pouzdra. Ty články samy o sobě mají bez tohoto pouzdra stovky Wh­/kg, nevíme ale přesně kolik.

Jj, chybka se vloudila.

Mnoho? U baterek? 8 let je u baterek nic. Vždyť baterie jsou podobný level jako ta farmaka, vždyť tam taky potřebuješ vyřešit vše možné, zejména pokud jde o bezpečnost ­(ale nejen to, musí mít dobrý poměr hustoty objemové i hmotnostní, rychle se nabíjet i vybíjet, být bezpečné, nevybíjet se rychle, vydržet spoustu nabíjecích cyklů...­). Takže jen tak pro ilustraci některé typické baterie:

Li­-Ion ­- První návrhy lithiových baterií v 70. letech, první komerční Li­-Ion v roce 1991. Takže cca 20 let
Li­-Pol ­- První návrhy baterií s polymery v roce 1978, ve vývoji ještě pořád i v 90. letech, první produkt s Li­-Pol v roce 1999. Takže cca 20 let.
NiCd ­- Vymyšleny 1899, poprvé na trhu 1906, velmi krátké, jen 7 let.
NiMH ­- Vymyšleny 1967, na trh se dostaly 1989.

Takže vidíme, že standardem od návrhu baterek pro jejich komerční produkci je zhruba 20 let. Takže 8 let je opravdu velmi krátká doba. Pokud tedy tyto baterky opravdu dostanou na trh v roce 2022, tedy 13 let po vymyšlení, budou to jedny z nejrychleji uvedených baterek.

Ta továrna na HE3DA mi stojí skoro za barákem, ale nevypadá to na žádnou velkou revoluci. A osoba, která je za celým projektem, je spojována s nějakými podvody z minulosti, takže zrovna v tomto případě bych nebyl příliš optimistický.

Pokud jde o revoluční baterky, tak znovu opakuji, že od návrhu po komerční výrobu to prostě netrvá týdny, ani měsíce. Takže to, že se to objevuje pomalu, je naprosto normální jev. I ty Li­-Pol baterie, které jsou dnes v telefonech běžné, byly vymyšleny už v 70. letech minulého tisíciletí, ale prakticky se používají jen posledních pár let. Tady u těch Innolith tu máme už 10 let od prvního návrhu, takže to, že jsou už dva roky v provozu, je až neuvěřitelně rychlé nasazení do praxe, které téměř nemá obdoby.

Ty jsi zase nějaký chytrý, všecko víš, všecko znáš, všecko je ti jasné... Jak to, že ty jediný víš, že to neexistuje? Jak si můžeš být tak jistý, že to neexistuje? Jen tak pro zajímavost, tu technologii vymysleli už v roce 2009, v roce 2013 byla patentována a v roce 2017 prvně nasazena v projektu té baterie. Takže jak sám říkáš, výroba by trvala nějaký ten rok. No, mezi vymyšlením a výrobou bylo těch let 8, je ti to málo?

Tak ono je pravděpodobné, že ten elektrolyt sám o sobě sice funguje a přináší nějaké výhody ve vyšší hustotě, ale uváděná hustota je stále jen na papíře ­(neboť hustotu již použité baterie nikde neuvádí­).

Vidím, že máš neustálý problém se čtením a chápáním textu. Tu ­"revoluční­" technologii mají, takže už je nasazena v praxi. To, zda je to ta se slibovanou hustotou 1000 Wh­/kg sice jasné není, ale to, zda to má tu revoluční koncepci, jasné je ­(alespoň dle slov společnosti­). Takže co si zas vymýšlíš?

Tak tahle se už očividně prakticky využívá druhým rokem :­-)

Jenže laserové tiskárny této cenové kategorie mají zpravidla nevýhodu v poměrně drahém provozu ­(náklady na tisk se blíží spíše inkoustovkám s drahými originálními cartridgemi než těmto inkoustovkám s doplnitelnými zásobníky­). Pokud jde o counter vytištěných stran, u Epsonu stačí provést čištění hlavy, či jak se to jmenuje, a součástí testovacího obrazce je i počet vytištěných stran.

Tak tenhle systém není žádná novinka, Canon ho má už několik let a Epson ještě déle ­(už od roku 2012­). Nicméně je nutné si uvědomit, že ani zde není nic zadarmo. Předně, cena tiskárny není dotována cenami náplní ­(při stejné funkčnosti jsou tyto tiskárny někdy i násobně dražší než ty, které mají klasické cartridge­), tyto inkousty obvykle nenabízí zvýšenou odolnost jako ty v cartridge ­(i proto jsou levnější, neboť jsou obvykle nižší kvality­) a nikde nemáš zaručeno, že tam není nějaké to ku*vítko ­(obvykle totiž je, u Epsonu osobně ověřeno, naštěstí až po mnoha letech, ale stejně naprosto zbytečný problém­).

1, To je také otázka. Kolik let by to tedy mělo být? Já osobně sice také nesouhlasím s tak dlouhou dobou, ale na druhou stranu tam nějaká ta doba být musí. Kdyby nebyla, tak by se kdykoli mohl kdokoli vzít a vydat dílo někoho, s kým v životě nejednal a parazitovat na jeho práci. Takže ono je sice blbé, že na tom parazituje jeden, ale bez dlouhodobé ochrany by na tom mohli parazitovat všichni. Což je ještě horší.
2, Tady se asi neshodneme.
3, Legitimní požadavek je, aby se nešířila chráněná díla, ne? Vždyť Vy sám jste přeci řekl, že chcete chránit autora. Tak proč si zase protiřečíte? Požadavek zabránit tomu, aby někdo vydával díla jiného za svá a vydělával na nich, je naprosto legitimní a sám jste tím několikrát argumentoval. Tak proč najednou tvrdíte, že to legitimní není? Tak chcete chtánit díla autora nebo ne? Furt měníte názor.

S tou kontrolou. Tak já už fakt nevím co teda chcete. Na jednu stranu tvrdíte, že autor by měl být spravedlivě zaplacen a nikdo ­(zejména vydavatelé­) by na něm neměli parazitovat, ale najednou tvrdíte, že tím, že něco zveřejní, se musí smířit s tím, že mu to někdo zkopíruje. Tak do prčic, co teda vlastně chcete? Chcete chránit díla nebo nechcete? Problém je v tom, že jak kontrola děl autorem je neúnosná ­(nelze zkontrolovat celý internet, kontaktování všech poskytovatelů, kde se to objevilo a nemělo, je neúnosné­), ale stejně tak je podobná blbost, aby to kontroloval ten, kdo ta data ukládá, protože je to technicky podobně tak složité i nákladné a nesmyslné. Tady prostě správné řešení není. Není správný dnešní stav a není správný ani stav, který se snaží nadiktovat EU.

Fakt nevím, proč bych se např. napsáním recenze měl smířit s tím, že si nějaký Franta vezme mou 2­-3týdenní práci a vystaví si ji na svém webu. Dle mého názoru by mělo být automatické, že se práce někoho jiného nemá kopírovat, aniž bych si registroval všechno, co kdy napíšu.

1, Ale vždyť já nikde neřekl, že marketing má být chráněn AZ. Řekl jsem, že je tu důvod, proč vydavatelé chtějí peníze.
2, Jenže skoro vše má smysl chránit. Jak říkám třeba tady u nás. Museli bychom registrovat každou aktualitu, protože co kdyby konkurenci napadlo to sprostě zkopírovat a vydávat za svoje. Naše práce, peníze pro jiné.
3, No však ano, vždyť o tom je půlka aktuality, že je to špatně. Legitimní požadavek vymáhaný nesprávným způsobem. Analogie s MHD nedává moc mysl, to nejde proti podstatě služby.

Ad YouTube. No nefunguje ta automatická kontrola. Mi fakt přijde, že vůbec nerozumíte, co píšu. Četl jste vůbec aktualitu? Vždyť je to právě to, co v ní i zákonu vytýkám, že ta automatická kontrola přináší více problémů, než kolik jich řeší. Třeba právě proto, že automatická kontrola nefunguje. Ale on nefunguje ani ten Váš přístup. Je sice hezké, že YouTube stáhne Váš nelegální obsah, ale to máte jako autor kontrolovat celý internet, zda tam není něco Vašeho? Vždyť to byste nedělal nic jiného. Nefunguje kontrola z Vaší strany jako autora a nefunguje ani automatická kontrola. Tohle technicky neřešitelný problém.

Vy to pořád berete, že autorské dílo je dílem jediného člověka. To je ale pravda jen v některých případech. Obvykle jde o práci mnoha lidí a velkých týmů. Takže třeba někdo je autorem hudby, ale nahrávací studio, editaci, výrobu CD, marketing, vyjednávání se streamovacími službami a milion dalších věcí už autor nedělá, ale tohle je třeba také zaplatit. Takže není divu, že vydavatel chce také svůj podíl. Souhlasím však s tím, že mnohdy chce mnohem více, než by mu příslušelo.

Patent je obvykle myšlenka, která trvá dlouho, než se vytvoří a jeho registrace je relativně krátký proces ve srovnání s tím, kolik práce bylo potřeba na jeho tvorbu. Kdybych takto musel registrovat každé autorské dílo, které vytvořím, tak bych asi nic nevytvořil, protože bych jen každý den registroval asi 10 textů a 10­-50 fotografií nemluvě o ilustracích a kdo ví čem ještě.

S preventivním zjišťováním souhlasím, však ostatně i proto jsem proti Článku 13. Nejde ale o to, že by to bylo samo o sobě špatně ­(naopak automatická kontrola je rychlá a pohodlná i pro samotného autora­), jde ale o problém technický. Takový systém prostě nefunguje ­(je nespolehlivý­) a příšerně drahý. V důsledku čehož to působí jen samá negativa. Tady je problém v tom, že ani jeden systém prostě nefunguje. Pokud má kontrolovat autor, zda ho někdo nekopíruje, tak by nedělal nic jiného. Pokud to má kontrolovat ten, kam se to uploaduje, tak to zas nejde, protože jak už bylo řečeno, je to nespolehlivé, drahé a ve výsledku to omezuje už úplně všechny.

Ano, autorský zákon má chránit autory. A to také dělá. Ano, peníze autorům berou vydavatelé ­(naprosto souhlasím, že jsou nenažraní až hrůza a v tomto se rozhodně nepřeme­), ale i vydavatelé se mnohdy spolupodílí na autorské práci. Tzn. nějaká provize pro ně je oprávněná. Její výše, to je ten problém, ale to už není záležitost autorského práva, ale dané smlouvy. Můžeme navrhnout nějakou maximální výši, ale jak může zákon vědět, jak moc se vydavatel spolupodílel na vytvoření díla? Pokud se člověku nelíbí podmínky jednoho vydavatele, může zkusit jiného s lepšími podmínkami, nebo si to vydat sám.

To s tím řešením, zda náhodou nepoužívám něco chráněné... To jsem teda nepobral. To sice autorovi ztěžuje a omezuje práci, to se nepřeme, ale nechrání to současně jiného autora, jehož práce by mohla být tímto autorem zneužita? Není to přesně to, co chcete, tedy zajistit práva autora, aby dostal svou odměnu, aby se na jeho úkor neobohatil někdo jiný? A je jedno, zda jiný autor nebo vydavatel. Tak chcete chránit ta díla nebo nechcete? Protože mi přijde, že si chcete usnadnit práci a chránit jen svoje dílo, ale ne někoho jiného.

Databáze chráněných děl je sice pěkná idea, ale těžko proveditelná. To bych musel registrovat každou novinku, článek, který napíšu, každou fotku, kterou dám na fotobanku ­(ano, i mně se nelíbí, že si z toho berou nekřesťanských +­/­- 70%­),... Spousta práce s registracemi každého vytvořeného díla navíc. Ani databáze nic moc neřeší. Dnes je ve výchozím stavu chráněné vše. I s Vaším řešením bych stejně tak musel lozit do databáze a hledat, zda tam něco, co chci použít, je nebo není. A jak vím, že to tam není? Co když jsem jen blbě hledal? Co když to tam je a já to jen nenašel?

Navíc si protiřečíte i v té databázi. Vždyt právě na tom konceptu databáze bylo odmítnuto výše zmíněné dílo na YouTube. Právě to je krásná ukázka databáze, kterou chcete, v praxi. A praxe ukazuje, že to zas tak moc dobře nefunguje. Tak co teda chcete? V jednom příspěvku se ostře vyhraňuje proti databázi chráněných registrovaných děl, kterou má Google a navrhujete... databázi chráněných registrovaných děl.

To těžko. Není žádný důvod, aby někdo někoho soudil, ty položky navíc si člověk vybere dobrovolně, automaticky tam nic samo bez povšimnutí nenaskakuje.

Takže i Vy potvrzujete, že jde o smlouvu ­(např. s časopisem, YouTube­), ale ne o autorské právo jako takové. To, že společnosti mají nevýhodné podmínky pro autora, není problémem autorského práva, ale nevýhodné smlouvy se společností. Vždyť jste to sám napsal.

Ohledně toho bota, jak si představujete ideální stav? Jak to centrální databáze pomůže vyřešit? Pokud někdo použije Vaše dílo a nahraje ho na YouTube, jak tomu centrální databáze zabrání? Hříšník sice může vědět, že to používat nemá, ale databáze samotná nic neřeší a nezabrání mu to udělat. A bot také ne, protože se může mýlit. A úprava AZ také nic neřeší. AZ nevyřeší, zda se Vaše dílo někde neobjeví a to, že by se nemělo objevit jinde, je špatně dle AZ už dnes.

Navíc ta databáze má také neduhy. To tam má člověk nahrávat všechno, co vyplodí a autorská díla by bez nahrání sem neměla být chráněna ­"by default­"? Takže třeba já bych měl každou aktualitu nahrávat automaticky ještě do databáze, aby to náhodou někdo nezkopíroval a nevydával za své?

Znovu se ptám, zda to byl problém autorského práva. Jak se v tamtom případě projevil nedostatek autorského práva jako takového? Podle popisu to bylo selhání techniky rozpoznávající chráněný obsah proti databázi chráněného obsahu.

BTW, i nám YouTube vyhodil recenze fotoaparátů kvůli porušení copyrightu už několikrát, přestože tam nic závadného nebylo. Ale to je problém robota, ne autorského práva jako takového. Tím neříkám, že se věci kolem copyrightu nezneužívají, s tím přeci naprosto souhlasím, ale nevidím to jako problém autorského práva jako takového.

Takže se znovu ptám, co se v autorském právu za posledních 100 let změnilo tak zásadně, že je v neprospěch autorů? Co konkrétně? Co konkrétně brání autorům v rovném jednání? Co konkrétně v autorském právu autorovi znemožňuje rovně jednat s bohatými firmami? Co konkrétně tam chybí, aby s nimi mohl rovně jednat? Není to vše jen o tom, co se nalepí na další smlouvy ohledně copyrightu, ale ne o copyrightu samotném?

A jak se tedy to autorské právo mění v neprospěch autorů? Není to o zneužívání ­(a tím, že autor přistupuje na nevýhodné podmínky­), ale ne o samotném právu?

A já snad někde říkám, že nechrání vydavatele? Přijde mi, žes to nečetl ­(nebo nepochopil­). Jen říkám, že autorské právo zajišťuje alespoň nějakou ochranu pro autory, protože kdyby neexistovalo, tak by na tom byl autor mnohem hůř než dnes.

S tou poslední větou bych nesouhlasil. Autorské právo chrání autory, a to dost. Je pravda, že na tom parazituje milion dalších firem, ale bez autorského práva by to bylo ještě horší. Autor by neměl takřka nic, zatímco parazitování by bylo ještě horší. Takže to sice není ideální stav, ale pořád mnohem lepší než bez autorského práva.

Vždyť i ta TOP09 hlasovala proti.

Proč by pro to Piráti měli dle tvého názoru hlasovat? Z českých europoslanců pro to nehlasoval s výjimkou KDU­-CŠL nikdo, proč zrovna Piráti by hlasovali pro? Ta poslední strana, u které by se to dalo čekat, přičemž proti byly i strany, u kterých se to čekat nedalo.

Tak si přečti ten článek a dojde ti, co je špatně.

11, A kdo nutí média být v agregátorech zpráv? Do Google News se musíš dobrovolně hlásit a žadonit, abys tam mohl být. Tedy Google tvou žádost může klidně i zamítnout ­(což se stává běžně a znám případy webů, které to musely zavřít, protože se bez Google News prostě nebyla schopna dále uživit­). Takže pokud média nechtějí být v Google News, tak proč se tam proboha dobrovolně hlásí? Jiné agregátory obvykle pracují s RSS kanály, které ta média opět dobrovolně publikují na svých stránkách. Tak pokud nechtějí být v agregátorech, proč proboha publikují dobrovolně svůj RSS kanál? Pokud médiím vadí zveřejnění úryvku článku a odkaz na něj, tak proč to proboha dobrovolně zveřejňují na Twitteru a Facebooku či jiných sociálních sítích? Zveřejnění úryvku slouží médiím jako reklama, bez toho jim klesne návštěvnost. Odkaz je pro média služba, ne naopak ­(na Google News dokonce není ani žádná reklama­). Nikdo tady přeci nekopíruje celý článek a nevydává ho za svůj.

13, Sám požadavek zabránění publikace nelegálního obsahu samozřejmě není špatný, problém je v tom provedení, a že to nelze technicky dostatečně dobře provést. Takže si užij, žes tu mohl napsat tento tvůj komentář a názor, protože by se dost dobře mohlo stát, že až vstoupí v platnost Článek 13, tak už si ho nenapíšeš. Já totiž po tobě fakt nebudu kontrolovat ­(a asi ani nikdo jiný­), zda jsi tam náhodou nenapsal něco, co podléhá copyrightu.

To by mě zajímalo, jak jsi při minulých volbách poznal, kdo bude hlasovat pro tyto dva články.

On to hlavně nikdo taky netvrdí.

Není divu, protože nesplňuješ druhou podmínku, dostatečný datový tok pro 4K ­(pro Full HD by byl tok dostatečný, ale rezerva připojení stačit nebude­).

Opět špatně. Ta implikace je jiná, nevkládej mi do úst něco, co netvrdím :­-­) Zstav se trochu a zkus pořádně přežvýkat, co říkám. Neříkám, že když dnešní řešení funguje, že bude fungovat Stadia ­(připouštím pouze možnost, že tak může být­), ale že když dnešní řešení nefunguje, nebude fungovat Stadia. Jinými slovy řečeno, je zbytečné nadávat na Stadii, že nefunguje, když někomu dostatečně nefunguje ani dnešní řešení.

Pokud někomu nefunguje YT dnes, nebude fungovat ani Stadia
Pokud někomu laguje online hra dnes, nebude fungovat ani Stadia.

Tady nikdo netvrdí, že pokud YT dnes funguje, bude fungovat Stadia a totéž s latencemi. Jen to, že pokud datový tok pro YT je dostatečný a latence nejsou problém, může to fungovat. Ale nemusí. Pokud jsou ale takový tok a latence problém i dnes, tak Stadia přeci žádné nové problémy nepřináší.

Netlix má plus minus stejný datový tok ve stejném rozlišení jako Stadia ­(u 4K 25, resp. 30 Mbps­). Pořád nerozumíš, co říkám ­(máš problém s výroky v implikaci­). Tvrdím, že řešit nefunkčnost Stadie, když mi online hraní nefunguje už dnes, není chyba Stadie, protože pokud ti nejede normální online hra dnes, nepojede ani Stadia. A několikrát jsem řekl, že opačně to není zaručeno, ale že je tu možnost, že to jet může. A pokud ti nejede internet, tak nepojede nic přes internet, co je na tom k nepochopení? Znovu. Tady nikdo netvrdí, že je to řešení, které pojede vždy a všem bez problému a že nemá ýádné nevýhody. Jen říkám, že spoustu problémů to má společného s dnešními řešeními. Aby fungovala Stadia, tak holt potřebuješ mít rychlý internet nebo latence, ale obojí je problém i u stávajících služeb. I na ten Netflix potřebuješ určitý datový tok buffer nebuffer. Jasně, Stadia bude potřebovat více, ale znova říkám, pokud ti nejede Netflix, nepojede Stadia. Tady nikdo netvrdí, že když Netflix pojede, že pojede i Stadia, ale jen to, že je tu možnost. U online her zas potřebuješ nízké latence. Ale opět říkám, že pokud máš latence vysoké už dnes a online si nezahraješ, tak si nezahraješ ani na Stadii a není to tedy chyba Stadie, když ta online hra funguje pomalu a laguje i v případě nainstalované.

Nedostupnost internetu se stejně projeví u všech streamovacích služeb ­(za předpokladu, že si nestahuješ do zásoby, co kdyby náhodou, a to jde většinou jen na mobilu­).
Rychlost internetu. Pokud ti komp nezvládá 4K na Netflixu, nezvládne ho ani na Stadii. Nezvládá­-li Full HD, nezvládne ho ani pak. Pokud ti laguje dnešní online hra, bude ti lagovat i Stadia. Jinak řečeno, pokud dnes zvládáš YT a lagy bez problémů, tak máš šanci, že ti Stadia pojede taky. Není to však není zaručeno. Ale nadávat na Stadiu, že je to nesmysl, když ani dnešní online hry člověku nefungují, není úplně na místě. Pokud by člověk neměl na výběr, pak můžeme říci, že je to limitující.
Výhradní obsah a možnost koupě. Máš­-li výhradní obsah na jedné službě, nedostaneš ho na jiné a je jedno, zda je to Netflix nebo Stadia.

Ale vždyť já neříkám, že tam není žádný rozdíl. Já jen tvrdím, že spoustu problémů, které se tu zmiňují, ovlivňují kteroukoli streamovací službu a dokonce i nejednu zakoupenou hru a ne jen tyto streamované. Také nikde netvrdím, že si to hned teď může zahrát 100 % obyvatelů ČR.