Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od Milan Šurkala (42)
Tak on taky nikdo netvrdí, že je to řešení dostupné pro každou dědinu v ČR. Jasně, že to potřebuje dobrý internet a ten není dostupný všude. Ve větších městech to ale zpravidla není problém, byť i zde závisí na lokalitě. Ono i tady v Ostravě jsou některé ulice v centru rády za 10 Mbps, zatímco jiní o něco dál mají 100 Mbps jako základ nabídky a není problém si sehnat 500Mbps připojení od několika různých poskytovatelů.
Odpovědět0  0
Bavíme se snad o výpadku internetu, takže vůbec nerozumím tomu, proč sem taháš latence. Pokud máš nainstalovanou hru, která se hraje online, tak je ti úplně, ale úplně jedno, jaké jsou latence, když nemáš vůbec internet. Řešili jsme přeci to, že si nemůžeš zahrát streamovanou hru, když ti třeba dva dny nejede internet. Jenže to si nezahraješ ani tu nainstalovanou, pokud se musí hrát online, což je dnes běžné u poměrně velkého množství titulů. A stejně tak si nepřehraješ film z Netflixu buffer nebuffer.
Odpovědět0  0
Tak angličtina má např. docela pevně danou syntaxi, takže tam podobné věci fungují docela dobře.
Odpovědět0  0
Opět se ptám, zda se to opravdu až tak moc liší od dnešního stavu u streamování jiných věcí. Film si můžeš koupit a mít ho offline, ale můžeš si ho taky streamovat a bez internetu si ho streamovaně nepřehraješ. Totéž hudba. Hry si taky můžeš koupit a mít je offline, nebo si je s tímto projektem streamuješ. Opět si to bez internetu nezahraješ.

Stejně jako u Netflixu a jiných služeb, které mají svůj vlastní obsah, si vlastní obsah služeb nemůžeš koupit jinde. Takže jediný rozdíl ­(pokud se bavíme o nefunkčním internetu­) je to, že u Netflixu, Spotify... si sice můžeš stáhnout obsah, co kdyby to náhodou spadlo, jenže stahování obsahu pro offline sledování se obvykle děje tehdy, když víš, že to přípojení mít nebudeš ­(třeba na dlouhou cestu­), ale už méně tak často preventivně, co kdyby náhodou nejel internet. Navíc, dnes se spousta her hraje online, takže opět nevidím až tak velký rozdíl. Ty si nezahraješ už dnes bez internetu, přestože je máš nainstalované.

BTW. na televizích ta Stadia přímo funguje taky, to je přeci princip toho projektu, aby to bez instalace běželo na PC, notebooku, telefonu, tabletu, televizi a jiných zařízeních, přičemž přechod mezi nimi má být záležitostí několika sekund.
Odpovědět0  0
No nevím, ale originální netflixový film se asi koupit nedá. Resp. si moc neumím představit kde.
Odpovědět0  0
To sice umožňují ­(a mám pocit, že jen na mobilu, ale nejsem si jist­) a určitě si běžně nestahuješ obsah jen proto, co kdyby náhodou někdy vypadl internet.
Odpovědět0  0
Problém s výpadkem internetu je zhruba stejný jako u streamování čehokoli jiného. Bez netu se také nepodíváš na YouTube, Netflix, Spotify... a přesto si to lidi předplácí. Není nejmenší důvod, aby streamovací služba řešila to, že ti nefunguje net.
Odpovědět3  2
Tak nebudeme si zastírat, že konkurence by neuškodila, a že by se Google neměl chovat slušně. Chtěl jsem spíše naznačit, že nějaký boj mezi EU a Googlem, který Google prohraje, ve výsledku nemusí vždy až tak moc bolet samotný Google jako spíše uživatele na internetu. Takže smát se tomu, že někdo dal Googlu přes prsty, což ve výsledku bude bolet toho, kdo se tomu Googlu směje, mi přijde být takové... V tomto případě budiž, ale třeba v již zmíněném případě EU versus Google News a jiné agregátory to má hodně předpokladů negativně ovlivnit uživatele.
Odpovědět0  0
To je ale hodně krátkozraké. Problém je především v tom, že tohle může negativně ovlivnit všechny ostatní. Pokud Google třeba vypne Google News, tak ten si toho ani moc nevšimne, ale hodně to bude bolet všechna ta média, která na tom byla dost závislá. Což jsou zejména ta menší.
Odpovědět1  0
Tak on také nikdo netvrdí, že to cílí na náročné hráče, kterým jde o každou milisekundu lagu. Jak říkám, může to být dobré řešení pro ty, kteří upřednostní jednoduché řešení před lepším ­(méně zpožděným­) a historie už několikrát ukázala, že lidé jsou ochotni slevit ze svých nároků výměnou za jednoduchost.
Odpovědět0  0
Nestíhám všechno tak rychle, článěk o Wikipedii se zrovna píše.
Odpovědět1  0
Ano, to tříštění trhu je nepříjemné, ale bohužel tak se to dnes vyvíjí ­(a kdo ví, kam se to časem zase dostane­). To ale nemusí znamenat, že se toto řešení neujme, protože za prvé, nebude mít jen exkluzivní hry a za druhé, pohodlnost snad vždycky vítězí. V minulosti se prosadilo už obrovské množství technologií, které sice nebyly lepší samy o sobě, ale byly pro lidi pohodlnější.

Pokud to tedy Google dobře nastaví, bude to za rozumnou cenu a bude tam rozumné množství her, má velký předpoklad v tom uspět. A dělá vše pro to, aby tomu tak bylo. Podporuje to herní enginy, na kterých běží spousta her, takže portování her je poměrně jednoduchou záležitostí, pro uživatele je jednoduché hrát kdykoli na jakémkoli zařízení ­(nemusí kupovat herní mašiny, když si to zahraje na telefonu, televizi i notebooku a bude to mít nároky přehrávání videa z YT­), může si zahrát všechno za jeden paušál, aniž by kupoval stovky her, a Google má navíc silný systém reklam, které do toho možná také zapojí.
Odpovědět1  0
Pokud dnes nemáte latence na hraní, nebudete je mít ani potom. Takže žádný nový problém. Pokud máte latence takové, že i dnes zvládáte online hraní, mohlo by to celkem slušně fičet i zde za předpokladu, že to zvládá přehrávání YouTube videa, což u mnoha lidí stroj a internet zvládne. Jasně nějaké to ovlivnění latence stahovánim videa tu bude, ale bude to opravdu tak dramatické? Děláte, jako by v ČR neměl nikdo dostatečný internet na online hraní a dosud tu v republice kvůli internetu nikdo ještě nehrál žádnou onlinovku.
Odpovědět1  0
Tak to si ale poněkud protiřečíš, ne? Píšeš, že se to neujme kvůli altuálnímu trendu, přičemž toto řešení také následuje aktuální trend ­(viz vlastní herní studio Googlu, paušální placení služeb je také populárnější než jednorázový nákup­). Samozřejmě to řešení má své mouchy, ale historie už mnohokrát ukázala, že pro lidi je stěžejní jednoduchost před dokonalostí a toto řešení pro uživatele je jednoduché ažaž.
Odpovědět0  0
Tak nárok to bude mít stejný jako video z YouTube už dnes a Full HD při 60p z YouTube se u mnohých stahuje bez problémů. 120 fps při Full HD je stejné jako 4K při 30p a už i to mnohým dnes jede v pohodě, takže tu moc nevidím problém. Netflix také jede spoustě lidí bez potíží.
Odpovědět1  4
A co je na tom tedy špatně? Píšu, že zahájil revoluci, ne že úspěšně dokončil revoluci. To, zda bude revoluce úspěšná, ukáže až čas. OnLive také zahájil revoluci, ale neuspěl. Google se o revoluci pokouší znova tam, kde ostatní neuspěli.
Odpovědět2  1
Jde o dosah konceptu. Streaming her je dost velké sousto a zatím to nikomu nijak zvlášť dobře a dlouho nefungovalo ­(OnLive je, pokud vím, mrtvý­). Google má všechny předpoklady toto dotáhnout do zdárného konce a opravdu úplně změnit systém toho, jak lidé budou hrát hry, ale nejen to. Spolu s tím se také úplně změní způsob přístupu k hardwaru, který bude pro uživatele méně důležitý než dnes.

Podobně jako existovaly elektromobily už před 100 lety, pravou revoluci v nich udělala až Tesla, která je postavila tak, jak měly být postaveny s celým tím konceptem okolo.
Odpovědět2  0
Přihlásit se k službám v rámci prohlížeče, které takové přihlašování budou podporovat. Je to spíše otázkou blízké budoucnosti.
Odpovědět1  0
Nj, takhle to dopadá, když se jedna věta přepisuje třikrát... Snad je to teď lepší.
Odpovědět3  0
Jaký názor? To přece není o názoru. No já to řeknu takto. Má s mými články pořád problém a nechtěl číst o poměru procesorů u serverových společností. Takže se ptám, co jiného je machosimus, než čtení článků autora, kterého nechce číst, o tématu, které ho nezajímá?
Odpovědět2  0
Však také nikdo nikde neříkal, že koupě bílého auta po bílém autě je přechod :­-­) Nevím, kdes to vyčetl.
Odpovědět2  0
Vysvětlíš mi konečně, proč by suma měla být 100 % a proč by společnosti, které mají obojí, měly být ze statistiky vyškrtnuty? Ta statistika není vylučující se ­"buď a nebo­". Co je na tom k nepochopení?

Vezměme si příklad, který krásně ukáže nesmysl tvého uvažování. Máme 500 společností. 499 společností má Intel i AMD a jedna jediná společnost má pouze Intel. Podle té tvé úžasné logiky by se tedy společnosti mající oba druhy procesorů měly vyškrtnout. OK, tys to sám navrhl. Takže škrtáme 499 společností. Zbyde jedna s Intelem. Opravdu chceš tvrdit, že výsledkem statistiky, kdy máme 500 společností a jediná je výhradně Intel, zatímco 499 má Intel i AMD, je 100% zastoupení Intelu a 0% zastoupení AMD? Opravdu? Fakt to myslíš vážně?
Odpovědět4  2
Vidím, že jste další, kdo nechápe, o čem ta statistika byla. Ta statistika je o tom, kolik společností má systémy kterých výrobců a kolik jich plánuje mít systém jiného výrobce než mají doteď. A jak už bylo řečeno, její nedostatek je v tom, že nehovoří o tom, zda to bude přechod nebo rozšíření. Takže o co jde? Tohle se v článku statistice vytýká, nicméně i to, že společnosti plánují koupit AMD, když doteď AMD nemají, je zajímavá informace. Jestli to pro Vás není zajímavé, tak s tím já nic nenadělám. Čtěte tedy články, které Vás zajímají. Nevím proč pořád čtete něco, co Vás nezajímá. Masochista.

P.S. Trochu jsem upravil nadpis, aby to bylo o všech možnostech nákupu.
Odpovědět3  2
Však nikdo neříká, že koupě bílého auta po bílém je přechod. Jak říkám už podruhé, prostě nechápeš, o čem ta statistika je a co ta čísla hovoří. Ta statistika má jednu vadu, to ano ­(a píšu o ní v článku­), a to je to, že nespecifikuje, kolik společností zakoupením nové platformy opustí tu starou ­(černé auto nahradím bílým­) nebo kolik tou novou platformnou jen rozšíří tu starou ­(zakoupí nové bílé auto, ale ponechá si to původní černé­). Nicméně to, že po bílém koupím bílé, statistika řeší, takže jí vytýkáš zrovna to, co je v ní právě v pořádku a kupodivu jsi nepřišel na to, co je v ní špatně.
Odpovědět8  0
To je ale tvůj problém, že z té statistiky děláš něco, co není a o čem se ani nesnaží mluvit. Ta statistika se netýká toho, kolik procesorů prodá AMD a kolik Intel, ale kolik společností má AMD a kolik společností má Intel. Na vodě tedy vůbec nevaří, jen ty máš problém s chápáním toho, o čem se ta statistika snaží hovořit. Není to o počtu procesorů, ale o počtu společností. A jako taková, je ta statistika v pořádku. Ano, problém má a ostatně se o něm v článku píše. Problém je v tom, že nespecifikuje přesná čísla toho, kolik společností přijetím nové platformy opustí tu starou.
Odpovědět4  3
A proč by to mělo být irelevantní a jak to neodráží přejití na platformu? Pokud má někdo AMD a Intel, tak je v obou kategoriích a zároveň není ani jednou v té, která chce přejít, ne? Nemůže přecházet, když už tam je, to dá přeci rozum. Přecházet ­(resp. rozšiřovat o novou značku­) přeci logicky mohou jen ti, kteří tam nejsou. Takže mi znovu vysvětli, co je na těch závěrech tedy irelevantní. To, že nechápeš, co se ta čísla snaží říci, ještě neznamená, že jsou irelevantní.
Odpovědět13  2
Nezvažují, ale jsou rozhodnuty zakoupit servery AMD. A není to 5 %, ale 8 %, jde jen o časový horizont, jak rychle to chtějí učinit.
Odpovědět4  1
Ano, má tam být samozřejmě aktivní. Sypu si popel na hlavu. Už by to mělo být opraveno.
Odpovědět2  0
Takhle blbě to dopadá, když někdo komentuje článek, aniž by si ho přečetl ­(a ještě je v něm i otázka na položenou otázku­). Normálně použiješ kartu ke zvolení účtu a PIN, tady použiješ tvář ke zvolení účtu a PIN. Takže je to v podstatě stejné. Tedy ne, když ti někdo dá tvář před kameru, tak bez PINu je útočník namydlený úplně stejně, jako když tam vloží kartu a nebude mít PIN.
Odpovědět0  0
Což je úplně stejné, jako když totéž udělá po zasunutí karty a napsání PINu.
Odpovědět3  0
Ovlivní to především ty společnosti, které ten zákon nechtějí, a to negativně. A ve výsledku také tebe, protože ti ty služby mohou zaniknout, změní obchodní model, zdraží,... Takže pokud to projde, ty už si další takový komentář u nás asi nenapíšeš, protože dost dobře hrozí to, že je prostě zrušíme, totéž hrozí diskuzním fórům, galerii na DM ­(a podobně to platí pro weby obecně, nejen ty naše­).

V tom lepším případě bychom je museli moderovat a každý komentář přečíst a schválit, jenže to je zdlouhavá ztráta času, který by případný moderátor mohl věnovat práci na něčem mnohem užitečnějším. Třeba by mohl psát další článek. Takže ve výsledku méně článků, patrně více reklam, několikahodinové zpoždění zobrazení komentářů, případně žádné komentáře... Stále máš pocit, že se tě to na Internetu nijak zvlášť nedotkne? A to hovoříme jen o Článku 13 a ne 11.
Odpovědět1  0
Tím bych si tak nebyl jist ­(je spousta věcí, o kterých se hlasuje, a o kterých se kandidát u voleb ani nevyjadřuje­). Docela jasný názor by mohl být tak akorát u Svobodných. U jiných stran a lidí těžko říci, jak se k problému postaví, za který typ firem zde budou kopat. Třeba většina zástupců ČSSD, ODS a Starostů hlasovalo pro, ale např. všichni z KSČM byli proti.
Odpovědět0  0
To je sice velmi pěkné, ale spolu s tím by zaniklo spoustu jiných služeb. Třeba spousta menších médií, která čteš. Uvažuj, co si přeješ, aby to ve skutečnosti nebylo něco, co nechceš.
Odpovědět5  0
1­) Pokud chcete zabíhat do takových diskuzí, jako je realita vnímání, tak se ničeho nedobereme. Pokud je kulatost definována tak, jak je definována, Země je definována tak, jak je definována a budeme se bavit o našem vnímání reality, tak Země je kulatá.
2­) Já ale přece nic nehodnotím, které ano, a které ne. Celá diskuze není o tom, zda očkování ano nebo ne ­(a které­), ale o tom, že nelze rozhodnout, zda ano nebo ne. Na rozdíl od kulatosti Země zde prostě není jednoznačné hodnocení. Na zemi je 7,5 miliardy lidí, obrovský počet nejrůznějších vakcín proti nespočtu nejrůznějších nemocí a nespočtu variací virů. To je příšerně moc kombinací, pro které nelze jednoznačně říci, že ve všech 100% kombinacích je to správně. To prostě nelze rozhodnout.
Odpovědět0  1
Tak pokud jde o Google News ­(Article 11­), tak jeho lokální obdobu už mají ve Španělsku, a tam to Google opravdu jednoduše vypnul. A média zaplakala.
Odpovědět8  0
Použil jsem názvosloví od ERÚ. Proto, že to právě nedává úplně smysl ­(jaderná je taky parní­), přidal jsem i do závorky rozpis, kterých elektráren s to např. týká a co si pod tím pojmem ­"parní­" vlastně ERÚ představuje­).
Odpovědět4  0
A proč by nemohla? Hovoří se o výrobě, ne o celkové bilanci její výroby a spotřeby. To, že něco spotřebuje, přeci neznamená, že taky něco nevyrobí. Tohle číslo je jen o té výrobě. To, zda je smysluplné ho takto uvádět, je už druhá věc.
Odpovědět4  0
Nerozumíte mi. Jasně, že se lze přít o cokoli a i to, co je naprosto zjevné a jasně dokázané ­(kulatá Země­). Pak je to pochopitelně blbost těch, co se přou. Ale očkování prostě není věcí, která je naprosto zjevná a nelze plošně stejně vyhodnotit veškerá očkování stejně. Jsou zde prokazatelně pozitivní, ale i negativní projevy. Některá očkování jsou v podstatě naprosto bezpečná, pomohla vymýtit mnoho nemocí a pro drtivou většinu lidí nemají vedlejší účinky, jiná jsou ale podstatně rizikovější. Proto nelze odsoudit nikoho, kdo se kriticky vyjadřuje k očkování jako blbce. Nejde to, protože oba tábory mají v něčem pravdu. Já sám jsem zažil pěkně nepěkné vedlejší účinky očkování, které se se mnou táhly několik let, takže to rozhodně není něco, co jsem si vyčetl ze zfušovaných studií. To ale neznamená, že bych se nenechal očkovat klasickými očkování proti nemocem, proti kterým se běžně očkuje. Pokud se bavíme o těch neorotoxinech ve vakcínách nebo čemkoli jiném škodlivém, neříkám, že to tam je, neříkám, že to tam není, jak ale Vy můžete mít 100% jistotu o tom, že to tak není? Nemáte. Také jen něčemu věříte. Stejně jako ti, kteří jsou na druhé straně. Jste na tom úplně stejně. To, že je Země kulatá, je prostě fakt. Naprosto jiný level zaručenosti informace.

Jak můžete rozumět tomu, zda já rozumím či nerozumím tomu, jak funguje moderní věda a statistika? Tohle vím náhodou velmi dobře, neboť se ve vědeckých kruzích pohybuji, několikrát jsem prezentoval své výzkumy na mezinárodních konferencích a mnohokrát jsem viděl, jaké hovadiny se někteří snažili obhajovat vhodně nastavenými statistickými metodami. Navíc o těchto metodách, jak lze být ošálen vhodně zkreslenými statistikami i vyučuji. Takže tady jste totálně vedle :­-)
Odpovědět0  0
Očividně jste nepochopil, oč mi jde. Takže to zkusím ještě jednou. Sám mi potvrzujete, že nic není 100%. Skvěle, přesně o to mi jde. Očkování nelze vyhodnotit na 100 %, je to určitá statistika, určité riziko. To, že tu byla nějaká okupace, nebo že je Země kulatá, 100% je. Je to jasně dokázaný fakt, o kterém se nelze přít. O vlivech očkování se přít lze. Je to něco, co se nikdy nedokáže na 100 %, protože tu jsou jasné důkazy o tom, že očkování pomáhají, ale i o tom, že očkování v mnoha případech člověku uškodilo. Proto to nejde házet do jednoho pytle. Už si rozumíme?

Mi jde o to, že o očkování se mohou vést spory ­(a budou to naprosto legitimní spory, protože očkování prostě není 100% kladná věc­), o kulatosti Země a okupaci prostě ne. To nelze stavět na stejnou úroveň. Že je někdo proti očkování a chce ho pokud možno minimalizovat ­(na ta nejnutnější­), nebo preferovat třeba monovakcíny, z něj ještě nedělá blbce a nemusí být součástí tupého stáda, které naletí každé blbosti. Jak třeba Vy můžete vědět, že nejste naopak manipulován farmaceutickými společnostmi? O tomhle se těžko vynese 100% soud. O kulatosti Země ano.

Ještě jednou, nejde mi o to, zda je očkování dobré nebo špatné, ale o to, že o tom nelze 100% rozhodnout, což jste mi dokonce sám potvrdil. O kulatosti Země to lze.
Odpovědět0  1
Což tedy znamená, že na adresu očkování nelze vynést 100% jasné hodnocení.
Odpovědět0  0
Tak ještě jednou, o těchto nemocech nemluvím. Hovořím o takových nadstandardech, jako je např. očkování proti klíšťové encefalitidě, kde ti očkování s vymýcením moc nepomůže. A po vlastních špatných zkušenostech jsem už dost opatrný. Na rozdíl od těch okupací prostě očkování nemá jasný závěr, nakolik některá z nich pomohou nebo mohou uškodit.
Odpovědět0  0
Jenže o standardních očkováních proti dnes už ­(zpravidla­) historickým nemocem nemluvím. Očkování má svá pro a proti a nemělo by se ani zanedbat, ale ani přehánět.
Odpovědět4  4
Tak některé věci jsou zjevné, ale třeba to očkování bych sem netahal. Kulatost Země nebo okupace Ruskem jsou jasné věci s jasnými záznamy, ale s očkováním není žádný jasný výsledek. Je jich obrovské množství druhů, na někoho to má špatný vliv, na někoho ne. Ačkoli jsem rozhodně pro základní očkování, která prokázala svou účinnost a vymýtila některé nemoci, po vlastních zkušenostech bych si nějaká další očkování navíc asi příště více rozmýšlel.
Odpovědět4  6
Vždyť se i v článku píše, že nová verze je dokonce levnější než ta stará.
Odpovědět0  0
To jsou ale různé věci. Je jasné, že by klient měl mít informace o základních vlastnostech zabezpečení ­(třeba to, že se vklady drží v cold wallet, to by měl vědět­). To, kolik majitelů má k ní heslo, je v podstatě údaj, do kterého mu nic moc není ­(problém nastane, když to bude jedna­). Jinak řečeno, to, že má instituce nějaké pojištění, by vědět měl. Detaily pojištění? Nejsem si jist. Jasně, i to je důležité, dokonce extrémně. Ale neumím si představit, že bys za tohle chtěl vinit uživatele.
Odpovědět0  0
Co to je za blbost? Jak má klient vědět, jak burza řeší tuto úroveň bezpečnosti?
Odpovědět1  0
Byla tam chyba, ted by to melo byt OK.
Odpovědět1  0
Tak máš asi rychlejší komp než já ­(což je v podstatě jisté­), protože mně to na kompu dělá už roky.
Odpovědět0  0
Tohle dělal Firefox snad odjakživa. Nicméně není zas tak překvapivé, že po sobě musí uklidit a to chvilku trvá.
Odpovědět4  0
Jaké základní desky pro farmy? My se tu ale přeci nebavíme o nějakých počítačových serverech, ale klasických Antminerech od Bitmainu, tedy o speciálních ASIC s procesory ARM. To vypadá asi takto: https:­/­/shop.bitmain.com­/promote­/antminer_s9i_asic_bitcoin_miner­/gallery Vidím tam spoustu napájecích konektorů, jeden RJ­-45 port, microSD slot a žádné USB.
Odpovědět1  0
O tom, že na dálku vypnou ochranu proti přehřátí ­(což může být i throttling­) a že kvůli tomu shoří počítač a celý dům, tím vyhrožují ti útočníci. To jsem si nevymyslel já, jde jen o volný přepis výhrůžky. Zda tomu majitelé uvěří, a zda by něco takového bylo při vypnutí všech ochranných opatření možné, to už je otázka. Ono tyhle minery berou třeba 4 kW, což je už pěkné množství tepla, které by i mohlo udělat paseku. Nicméně vypadá to na prázdnou výhrůžku.

Obyčejný USB flash disk by nestačil, protože ty stroje nemají USB port, ale jen čtečku SD karty a RJ­-45 konektor.
Odpovědět1  0
1­) Imho to blbost není. Řekl bych, že vím lépe než Vy, jakou roli hrají agregátory pro média, když jsme sami médium.

2­) Tak si stačí přečíst takřka jakýkoli článek na Internetu o Článku 11­/13. V drtivé většině článků to média sama odsuzují a nechtějí to. Velcí vydavatelé, kteří mají dlouhou historii, to chtějí, protože se jednak dodnes pořádně nedokázala adaptovat na příchod Internetu a naivně si myslí, že jim to něco přinese. No, v jejich případech možná trochu ano, protože jim to nařízení pomůže likvidovat menší konkurenci. A to není dobře.

Média by si měla sama svobodně rozhodnout, zda být v agregátoru nebo ne. Pokud se výše zmíněným velkým médiím nelíbí, že agregátory zobrazují zprávy a považují to za porušení copyrightu ­(o tom to údajně je, haha­), tak pak nechápu, proč na ten Google News teda lezou, proč se tam sama dobrovolně přihlásila, proč zveřejňují dobrovolně odkazy na sociálních sítích a proč zveřejňují RSS kanály, na jejichž základě ty agregátory fungují. Jde jen o prachy a nikoli o to, co tvrdí. Řešení celého problému je na pár kliků ­(zrušit svůj RSS kanál, zrušit svůj účet na Google News a vyrazit toho, kdo dává odkazy na články na sociální sítě­).
Odpovědět1  0
1­) To si pište, že to Internet může hodně ovlivnit. Zejména menším médiím vypadne značný přísun návštěvníků, kteří na dané médium nechodí. Pokud jim vypadnou desítky procent návštěvníků, tak to spousta z nich prostě zabalí, protože se neuživí. Což není zrovna malý problém.
2­) Některá média to chtějí, protože si zaslepeně myslí, že si přijdou k více penězům. Což je nesmysl, když jim EU v podstatě zruší agregátory zpráv. Ne všechna média to chtějí, naopak drtivá většina je proti tomu.
Odpovědět3  0
I když je Google jedním z hlavních cílů, zdaleka nejde v této věci jen a pouze o Google.
Odpovědět3  0
Tak to by bylo snad ještě horší. Jde právě o ten text odkazu, který má být dle zákona porušením copyrightu, ne o odkaz jako takový.
Odpovědět1  0
Je to Článek 11, není tam chyba. Článek 13 se týká něčeho jiného ­(kontroly každého uživatelem uploadovaného obsahu, za něhož bude ručit server ­- v podstatě likvidace diskuzních fór, komentářů,... na menších serverech­).
Odpovědět8  0
Pokud je to z velkých databází, tak to se pak nedohledá. Třeba já tam ve výpisu nemám velké databáze, ale konkrétně MySpace a QIP, takže vím dobře, odkud to uniklo, a které heslo to přesně bylo. Na mail mi i chodí tradiční maily s tím, že se nabourali na webkameru, že chtějí výkupné a dokonce mi přijde i toto heslo ­(které nepoužívám­).
Odpovědět0  0
Je tam i zdroj úniku, takže pokud víš, jaké jsi tam měl heslo a kde všude používáš totéž heslo jako na oné hacklé službě, tak to výběr poněkud omezuje.
Odpovědět0  0
Chápeš to výborně. Hackli službu, kde používáš uživatelské jméno ve tvaru své adresy na Gmailu, ne Gmail. Pokud tedy nemáš na Gmailu a dané službě stejné heslo, je vše OK ­(pochopitelně ne pro danou hacknutou službu­).
Odpovědět1  0
To ale nemusí znamenat, že mají nutně heslo od Gmailu, ale že mají heslo k nějakému účtu, kde byl Gmail použit jako přihlašovací jméno. Takže to může být např. na účet do nějaké sociální sítě, diskuzní fórum, nějakého komunikátoru...
Odpovědět3  0
Vy tvrdíte, že to není správně, ale stejně nemáte důkaz, že máte pravdu. Pokud se lidi ve fórech ptají na výběr monitorů a Philips tam figuruje jen velmi zřídka, zatímco u TV je mnohem častější, tak je asi docela jasné, jak Philips vnímají.

Vidím, že s fotoaparáty jste pořád vedle :­-)
Odpovědět0  0
Jsem schopný přiznat chybu, udělal jsem to už mnohokrát a dělám to naprosto běžně ­(jenže když Vy napadáte to, co je správně, tak se Vám logicky zdá, že chybu neuznávám, ale to je Váš problém a ne můj­). Tohle ale není chyba a jak jsem Vám už několikrát řekl, mám to i podložené. Rok jsem pracoval na průvodci výběru monitorů, načetl jsem kvanta a kvanta textu a na základě tohoto mohu podloženě říci, že Philips rozhodně není značkou, která by byla v kategorii monitorů vnímána tak, jako těch cca 10 jiných, které jsem tu uvedl. Média o nich moc nemluví, lidé o nich moc nemluví, např. na Heuréce je první Philips na 26. pozici zájmu, ve statistice prodejů monitorů spadává Philips do kolonky ­"Others­". Takže ne, já to podložené mám. Vy nikoli. Váš počet modelů o ničem nevypovídá, protože o tom ta věta nebyla. Takže se přestaňte dokolečka opírat o počty vyráběných monitorů, protože o tom se v té větě nemluvilo. Nemůžete napadat větu a argumentovat něčím, co je o jiném tématu.

Když nechápete, proč je focen někdo jiný, tak co s Vámi? Možná by to chtělo zapojit trochu té inteligence, selského rozumu a myslet proč.
Odpovědět0  0
Za prvé, řešíte pitomost ­(jako obvykle­). Za druhé, v médiích se pohybuju dost dlouho na to, abych věděl, které monitory se mezi lidmi a médii řeší, a které moc ne. O tom mainstreamu to už vůbec nechápu. Cituji: ­"No bodaj by sa, keď robia mainstream, ktorý nadšencov nezaujíma­" Vždyť mluvím právě o tom mainstreamu. Kdo tu co mluvil o nadšencích? Za poslední rok jsem přečetl několik desítek testů, přehledů monitorů, diskuzních fór a Philips tam v podstatě nefiguroval ani v low­-endu, ani v mainstreamu, ani v high­-endu. Byl tam opravdu jen sporadicky.

A v roce 1964 jsem se opravdu nenarodil, takže jste zase vedle jak ta jedle :­-)
Odpovědět0  0
Já pochopil Vaši pointu a podruhé Vám říkám, že ta Vaše superpointa nemá vůbec nic společného s tím, co bylo v té větě řečeno. Takže pointu věty jste nepochopil jen a pouze Vy. Jako obvykle. Nebylo to o počtu modelů, ale o tom, jak moc je Philips spojován s výrobou monitorů. V oblasti IT se pohybuju už hodně dlouho, navíc jsem zrovna teď několik měsíců intenzivně věnoval právě monitorům, takže mám velmi dobré povědomí o tom, jak moc je Philips probírán v kategorii monitorů. Takřka neexistuje. To, že Vy o tom víte, neznamená, že ostatní také.

Monitory Philips se skoro netestují, téměř nefigurují v žádných přehledech, skoro nikdo se na ně neptá... Ano, Philips má hodně monitorů v nabídce. A co s tím, když o nich nikdo neví, nikoho nezajímají, protože když vybírá monitor, jde kouknout na Asus, Samsung, BenQ, AOC, Acer, HP, LG nebo Dell? Tak to prostě je a nic s tím neuděláte. Mimochodem, jak víte, jak stará je moje generace?
Odpovědět0  0
To je sice velmi pěkný výčet, ale co to má společného s tím, co bylo napsáno v článku? V článku je napsáno, že Philips si lidé běžně spojují spíše s televizemi než s monitory, nikoli, že Philips nabízí málo monitorů. Chtělo by se to nejprve naučit číst a pak také rozumět přečtenému textu. Nikde nikdo neřekl, že je Philips malý výrobce monitorů, ale jen a pouze to, že tuto společnost si lidé spojují spíše s televizemi než s monitory. Takže jste si dal pěknou práci, ale úplně zbytečně, protože byla off­-topic :­-)
Odpovědět1  1
Jj, je :­-­) Opraveno, díky.
Odpovědět0  0
To si přeješ divnou věc. Prvně, je nesmysl vinit společnost za to, že investor špatně odhadne trh ­(pokud tedy nebylo záměrně mlženo společností­). To je prostě riziko investic a pokud je vše právně v pořádku ­(společnost nelhala­), je to jen a pouze problém investora, že byl naivní.

A za druhé, kdo to asi tak zaplatí, když prohrají? Ty, opět ve vysoké ceně karet, proti které bojuješ. Takže chceš Nvidii potrestat za to, že měla vysoké ceny karet tím, že ji přinutíš ji znovu zvýšit. Tomu říkám logika jak...
Odpovědět2  0
Že si někdo obleče ­(nebo pronese přes detektory­) uniformu jiného studenta, aby to vypadalo, že je ve škole, zatímco ten se bude flákat někde jinde.
Odpovědět0  0
Samozřejmě, miliard :­-­) Díky, opraveno.
Odpovědět0  0
Tak jinak. Když Finové uvádí stejnou cenu pro 9x00K a 9x00KF, proč by u nás neměla být stejná cena pro již prodávanou 9x00K a připravovanou 9x00KF? Proto právě tvrdím, že bychom se asi neměli dívat na přepočet cen ­(ostatně i proto, že se ve Finsku a Norsku ty ceny tak moc liší, takže se asi budou lišit i Fi­/No vs CZ­). Spíše bychom se měli dívat na to, že se ty ceny 9x00K a 9x00KF ve Finsku neliší, takže tu cenu můžeme odhadnout už na základě již prodávaných 9x00K.

Ještě jsem to tam trochu v tom článku upravil, aby to bylo více zřejmé, co mám na mysli.
Odpovědět0  0
Jenže ty ceny platí pro finský a norský trh. A jak je ostatně v článku psáno, kvůli rozdílným cenám na našem a jejich trhu se dá předpokládat, že ty ceny budou u nás ve výsledku velmi podobné jako u klasických verzí u nás, ne­-li stejné.
Odpovědět0  0
A proč by nemohl? Je to úspěšné, je to žádané, proč by to nemělo být odměněno? Proč by měl kdokoli mít právo vzít jeho písničku a prodávat ji, aniž by on z toho něco dostal? Nedostal zaplaceno před 30 lety, ale dostává zaplaceno v průběhu těchto 30 let podle toho, jak dobře to před 30 lety udělal. Když to udělá blbě, tak nikdy nedostane nic, ačkoli práci odvedl. V tom je ten rozdíl.

Autorská práce se hodnotí podle její kvality ­(popularity­) a ne podle času, který na tom člověk stráví a je to tak správně. Když si budeš rok malovat úplné hnusy, které nikdo nechce, není důvod, abys za to cokoli dostával, ačkoli jsi na tom strávil tolik času. Pokud ale vytváříš něco, co lidé chtějí, co se jim líbí, není důvod, abys za to nebyl řádně odměněn a především, aby si to kdokoli za určitý čas přisvojil a přiživoval se na tvé práci, kterou jsi odvedl ty a ne on.

Viz ta kniha. Představ si situaci. Jsou dva autoři, někdo jiný a ty. Oba napíšete knihu, oba na ní strávíte rok. Oba máte náklady 6000 EUR. Jeho kniha je nějaký žvást, který se ale během několika let přeci jen prodá a vydělá těch 12K. A teď, tvoje kniha je naprosto fantastická, 12K vyděláš za měsíc, je mezi lidmi velmi populární, tvoji knihu milují a chtějí si ji kupovat. Opravdu ti přijde fér, abyste za ni oba dva dostali jen 12K, když ve tvém případě je o tolik lepší? Opravdu ti přijde fér dostat za lepší práci stejně? Opravdu?

A teď se dostáváme k autorským právům, kdo dostane ty peníze nad 12K, když se tvá kniha pořád tak dobře prodává? No ty to nejsi. Bude to nakladatelství, které vydává knihy, ale nepíše je. Bez tebe by tu knihu neprodalo a nikdy nevydělalo. Ty jsi ji napsal. A poté, co dosáhneš TY těch svých 12K, bude vydělávat už jen nakladatelství, knihkupectví,... Budou vydělávat všichni v celém kolotoči, kteří tu knihu nenapsali. Dokonce by se beztrestně mohlo vzít jiné nakladatelství, tvou knihu vzít a taky si ji vydat, aniž by tobě za tvou práci cokoli zaplatilo. Nebo, protože bys to nechtěl autorsky chránit, by ten první autor mohl vzít tu tvou knihu a na jejím základě vytvořit něco dalšího a prodávat to pod svým jménem.

A nejlepší na tom, co tvrdíš, je, že jediný, kdo v celém kolotoči nevydělá, budeš TY. Ty, který jsi tu knihu napsal. Ty, bez kterého by ti ostatní v tom kolotoči nevydělali ani halíř. A opravdu ti přijde správné, abys TY byl ten jediný, kdo na dalším prodeji tvé úspěšné knihy nevydělá? Opravdu? Opravdu ti tohle přijde fér? Fakt?

BTW. nastavení routeru není autorská práce. Je to služba. To, zda bude placena jednorázově nebo paušálně ­(jako třeba servis­), je už předmětem dohody. Není to ale autorská práce. Když napíšeš knihu o nastavování routerů ­(nebo vydáš e­-book, uděláš na to video,...­), pak už ano.

Jak ale říkám, dnešní copyright je nastaven až příliš proautorsky, to se shodneme, těch 70 let po smrti je hodně. Ale autorská díla potřebují být chráněna. Jinak by si kdokoli mohl přijít k čemukoli úspěšnému a svobodně to dále prodávat pod svým jménem a přiživovat se na práci, kterou neprovedl. A to není správné.
Odpovědět0  0
Pořádně si to přečti. 98 % lidí není rozeznáno jako hledané osoby, ale 98 % z těch, které jsou takto označeny, jsou planým poplachem.
Odpovědět0  0
2­-5 let? To snad nemůžeš myslet ani trochu vážně. To chceš říci, že něco vymyslíš, třeba napíšeš knihu a po pouhých 2 letech by si ji mohl kdokoli vydávat jak chtěl, aniž bys z toho cokoli dostal? Kdyby ses takto živil, tak by se ti jistě nelíbilo, že by se tvojí prací mohlo živit XY jiných lidí, jen když si počkají 2 roky.

Máš několik způsobů příjmů. Můžeš pracovat od úkolu, můžeš pracovat s hodinovou sazbou a můžeš také vytvořit něco, co se ­"replikuje­". Jenže na rozdíl od předchozích dvou způsobů, u toho můžeš strávit roky a nakonec to bude tak neúspěšné, že z toho nikdy neuvidíš ani korunu ­(a nemusí to být nekvalitou, ale třeba jen špatným marketingem­) a naopak to může být tak úspěšné, že vyděláš miliony. Ale chránit to jen 2 roky a pak nazdar, to je opravdu hloupost. Ač přehnané copyrighty jsou také nesmyslné, chránění autorských děl po tak krátkou dobu je také nesmysl.

Což právě nechápu tu tvou narážku ­"alebo dokonca AB, ktory od XYna kupil jeho pesnicku­". Tak co teda chceš? Právě to, co popisuješ, copyright na 2­-5 let, by k tomu vedlo. AB by pobíral za písničku od XY peníze, aniž by ji od XY koupil, stačilo by mu počkat 2 roky.
Odpovědět0  0
Jenže celý ten soudní spor je o konci té věty, nikoli o jejím začátku.
Odpovědět5  0
Jo, tyto optimalizace mohou být někdy dost ­"veselé­". Třeba u nás na kruhovém objezdu se semafory je to tak seštelované, že není až tak velký problém se potkat auty z obou směrů v jednom místě.
Odpovědět0  0
To je ale problém říct. Taky ta studia mohou YouTube zažalovat za poskytování nelegálního obsahu a postavit ho v podstatě na úroveň PirateBay... A to YT jistě nechce. Ten s nimi musí spolupracovat, jinak by tam žádný takový obsah nemohl být a na YT by pak ­"skoro nic nebylo­". Což taky nechce.

Co se týče zdroje, tak minimálně před pár lety toho byla plná média ­(https:­/­/www.dailymail.co.uk­/news­/article­-2970777­/YouTube­-roughly­-breaking­-nine­-years­-purchased­-Google­-billion­-viewers.html­). Jak moc se to zlepšilo, nevím ­(Google ty přesné výsledky nezveřejňuje, pokud vím­).
Odpovědět1  0
Jenže ono nejde jen o YouTube a jeho zisk. Je nutné si uvědomit, že na YouTube je spousta nelegálního obsahu, který tam přežívá jen díky tomu, že majitelé práv svolili k jeho nelegálnímu ponechání výměnou za to, že tam Google přilepí reklamy a pak se o tyto zisky musí dělit. Takže když tito majitelé copyrightu chtějí stále více peněz ­(dle nich jim Google platí strašně málo­) a YouTube je prodělečný ­(zatím to není o navýšení zisku z YT, ale o dosažení vůbec nějakého zisku­), tak není divu, že je tam více reklam.
Odpovědět0  0
MLC by měly být v Samsungu 970 PRO ­(nikoli EVO­).
Odpovědět1  0
Proto se ptám, kolik těch výkyvů bylo a kdy byly. Pokud vím, tak v posledních pěti letech žádný takový nenastal.
Odpovědět0  0
Kolikrát? Pokud vím, tak v podstatě šel pořád jen nahoru a od přelomu roku jde pořád jen dolů ­(menší výkyvy v trendu nepočítám za ­"dno­").
Odpovědět1  0
Pokud jde o příchod nové krize, média a finanční analytici o tom už pár měsíců mluví. Vesměs se shodují, že by něco takového mohlo propuknout v příštím roce.
Odpovědět0  0
Máte pravdu, že by se tam hodila jiná spojka, takhle to mohlo mít dva významy. Upravil jsem to.
Odpovědět1  0
Ano, však o tom se v článku píše, že zatím nevíme, kdy ­(a zda­) bude tato funkce dostupná i pro ČR.
Odpovědět0  0
Ano dělá, poslední test SSD vyšel před dvěma měsíci.
Odpovědět1  0
Ty si opravdu myslíš, že ti uvěřím, že jsi těmi svými větami ­"najednou­" automaticky myslel spotřebu celého PC? To snad nemůžeš myslet vážně ­(obzvlášť když jsi tady prezentoval několikrát prezentoval čisté spotřeby z Core Temp a měření TomsHardware a nikde jsi ani nenaznačil, že by zde snad měla být řeč o celé sestavě ­- vyloženě ses navážel do toho procesoru, nepsal jsi sestava s TR žere 500W, ale napsal jsi TR při 4,2 GHz žere 500W, 16jádro AMD žere 500W,..­). Je komické a opravdu trapné, jak se z toho snažíš pořád vykroutit. Ale co už... Oba víme své. Už bych to dále nerozebíral. Pěkný večer přeju.
Odpovědět2  1
Tak když tu čistou spotřebu neznáš, proč ji tedy prezentuješ jako čistou? To za prvé. Za druhé, dle čeho soudíš, že jsem nevěděl, že přetaktované Ryzeny hodně papají? Ještě jednou, nikde jsem se nevyjadřoval k tomu, že Ryzenu po OC žerou hodně nebo málo ­(to jsem ti nikdy nerozporoval­), ale jen a pouze k tomu, že tys spotřebu systému prezentoval jako čistou spotřebu procesoru, což prostě nebyla pravda. Hlavně, žes to do diskuzí napsal asi třikrát.
Odpovědět2  1
Relativním klidem považují např. zapnutý prohlížeč a tak. Pokud máš více záložek, ve kterých mohou běžet např. některé reklamy nebo automaticky přehrávaná videa, tak to dokáže procesor kapánek vytížit. Běžně má ale v klidu do 2 W.

Deska hází zbytečně vysoké Vcore? Znovu se tě tedy ptám, je 0,9 V při turbu zbytečně vysoké Vcore? Spotřeba roste s druhou mocninou napětí, takže mi chceš říci, že standardní Vcore toho procesoru ­(který má dvakrát vyšší spotřebu než TDP­) je pod 0,7 V v zátěži při turbu? Fakt?

A i kdybych tam měl rezidentní procesy, tak ani s nimi by ten procesor neměl překročit TDP. AIDA64 ukazuje víceméně totéž, při převodu videa také TDP package kolem 7­-9W, IA Cores kolem 5,5­-6 W. Hodně nad 4 W TDP, které ukazuje Core Temp.
Odpovědět0  0
A co to s tím má společného? Vůbec nic. Jak do dubu. Troluješ. Problém není v technice měření, ale v tom, že tys vybral jedno naměřené číslo a reprezentoval ho, jako hodnotu reprezentující něco jiného. Toť vše. Všichni to tu ví, víš to i ty ;­-­) a tím, že se takto snažíš obrátit diskuzi jinam, se jen zbytečně ztrapňuješ. Lhal jsi a velmi dobře to víš. Tvrdil jsi, že TR na 4,2 GHz žere 500 W? Tvrdil. Výše máš důkazy. Je to pravda? Není. Výše máš důkazy.

Abych parafrázoval jednoho člověka: ­"Proti argumentom sa ťažko bojuje...­" :­-)
Odpovědět2  2
Už jsem ti ho citoval minimálně jednou. Takže podruhé: ­"Nie, myslím spotrebu TR 2950X 16​­-jadra pri PBO, čo je AMD nástroj, kde na 3.9​­-4GHz žere 400W a pri 4.2GHz vyše 500W.­"

Píšeš tam doslova o spotřebě TR 2950X, který při 4,2 GHz žere 500 W. Chceš to snad popřít? Píšeš tam snad něco o PC s TR 2950X, které žere 500 W? Ne, píšeš doslova o TR 2950X na 4,2 GHz.

Nebo z jiné diskuze? Cituji: ­"Zázrak už je, najnovšie AMD 16​­-jadro už neni len procesor, ale i výkonný topinkovač na 4.2GHz spotreba 500W­" Pořád řeč jen a jen o procesoru, nikoli o celém PC.
Odpovědět2  1
Já totiž tohle ­(že AMD po OC hodně topí­) nikdy nepopíral, protože o tom jsme se ani nikdy nebavili. Moje jediná připomínka byla jen a pouze o tom, žes klamně vydával kumulativní spotřebu za čistou ­(a AMD tak lživě přidal minimálně 120 W­). Tak to konečně uznej, žes psal nesmysly.
Odpovědět2  1
Ano proti argumentům se těžko bojuje, proto kolem sebe pořád kopeš jak malé mimino a nevyjadřuješ se k tématu a snažíš se to zavést někam jinam.

Já si uvědomuju, že změřit čistou spotřebu procesoru není jednoduché, a proto je jednodušší uvádět kumulativní. Proti tomu nic nemám. Někde jsem proti tomu snad něco měl? Jde ale o to, že ty vydáváš kumulativní za tu čistou. To je ten problém. Problém není v tom, jaká spotřeba se uvádí. Ale v tom, že ty mícháš ty typy, aby se to AMD zdálo horší než je ­(sprostě jsi mu přidal přes 120 W­). Sprostě pořád lžeš. Uznej, žes to přestřelil. Vydával jsi těch 500W při 4,2 GHz za čistou spotřebu procesoru, načež se ukázalo, že jsi lhal, protože to byla spotřeba kumulativní.

Já nikde netvrdím, že AMD po přetaktování nežere jak prokopnuté. S tím s tebou souhlasím. Co mi ale vadí, je to, že kecáš a vydáváš kumulativní spotřebu u AMD za jeho čistou. To je prostě lež, při které jsi byl nachytán ;­) A abys nevypadal jako hlupák, tak se tu snažíš odkazovat dalšími zbytečnými odkazy, které nemají nic společného s tím, o co jde. O to, žes mystifikoval a prohlašoval hodnoty kumulativní za čisté.
Odpovědět2  1
To je sice pěkné, ale jak vysvětlíš, že je u mně ta spotřeba o desítky procent vyšší, než by měla být? Program píše 4W TDP, ale naměří téměř dvojnásobek ­(záleží, zda se díváš na total nebo IA cores­). To by musel napětí zvýšit o 40 % nad rámec specifikací Intelu, aby se na to dostal ­(mám 0,9 V, takže by Intel musel specifikovat 0,65 V při turbu, což je nesmysl, to platí pro základní frekvenci­).
Odpovědět0  0
Kopeš kolem sebe jako malé děcko a zbytečně se ztrapňuješ. Takže ještě jednou, cituji tebe: ­"myslím spotrebu TR 2950X 16​­-jadra pri PBO, čo je AMD nástroj, kde na 3.9​­-4GHz žere 400W a pri 4.2GHz vyše 500W­"

Očividně lžeš jako když tiskne. TR 2950X při 4,2 GHz nežere přes 500 W, protože to je spotřeba celého PC. Tedy i se základní deskou, RAM, disky, grafickou kartou... Co s tím má společného to, že u ostatních to uvádějí také tak? To je jiné téma. Ty tu opakovaně tvrdíš ­(a házíš snad do každé diskuze ohledně AMD nebo Intelu­), že je to spotřeba procesoru, což prostě není. Opakovaně tu lžeš.

Nevím teď, které vlákno máš na mysli, nestíhám číst všechno.
Odpovědět4  3
Já ti jen zkopíruju jednu velmi důležitou větičku z toho testu, na který tu tak velmi rád opakovaně odkazuješ.

"With 16 cores running 4200 MHz ­/ 1.450v and thus 100% stressed with Cinebench, we reach roughly 500 Watts of power consumption on the entire PC.­"

Chtěl bych upozornit na poslední čtyři slova té věty ­"on the entire PC­". Takže si podle toho grafu odpočítej minimálně takových 120 W a nekecej nesmysly.
Odpovědět5  2
Jak již bylo řečeno výše, tato informace ­(že těch 29 % bylo v jedné aplikaci­) byla uvedena už dříve a dokonce jsme o ni psali. Takže AMD jen upozorňuje média na to, že tento jeden benchmark opravdu nereprezentuje obecný nárůst výkonu. Kdyby tam napsali o 29% vyšší IPC a pak řekli ­"hele hoši, tohle platí jen pro jeden benchmark­", tak by byla kritika oprávněná, jenže oni už před těmi třemi dny korektně uvedli, že jde o výkon v tom daném benchmarku. Že to média pochopila poněkud jinak a výkon z tohoto jednoho benchmarku si vysvětlila jako obecný nárůst, je věc jiná. Raději jsem to do článku ještě jednou přidal.
Odpovědět9  1
No to je ale o mnoho lepší než od Intelu, protože tu informaci o tom, že jde o jeden test, říkali už při tom představení před třemi dny. Jenže média si toho obvykle nevšimla a dezinterpretovala to jako plošné navýšení o 29 %. Takže nelhali tehdy a ani dnes nepřišli vůbec s žádnou novou informací, jen ji řekli ještě jednou a důrazně.
Odpovědět11  0
Ty především vůbec nerozumíš tomu, co píšu, jinak by se ti nezdálo, že něco pletu. Někde snad tvrdím, že turbo takt automaticky znamená překročení TDP? Kde? Ani u mně to tak není. Prohlížeč ani u mně nezvedne spotřebu nad TDP ­(ta je cca 0,5­-1 W­), ale zvedne takt na turbo frekvenci. Tedy už jen blbý zapnutý prohlížeč znamená, že je mi celá informace o TDP procesoru k ničemu, protože procesor neběží na frekvenci, pro kterou je TDP stanovena. Pokud procesor vytížím, spotřeba jde nad TDP, takže opět informace na nic.

Znovu tedy opakuji, nač je mi informace o spotřebě ve stavu, na kterém ten procesor vlastně ani většinu času neběží? A který si vlastně výrobce může libovolně násobičem může nastavit tak nízko, že dostane supernízkou TDP, aniž by se reálná spotřeba v zátěži jakkoli snížila? K čemu taková umělá informace je? K čemu?
Odpovědět0  0