Zase vedle. GPU při převodu videa nepracuje. Pokud chceš argumentovat tím prográmkem, tedy asi předpokládáš, že ukazuje správné hodnoty, tak v mém případě při převodu videa u GPU ukazuje 0,1-0,2 W. Když jsem úplně vypnul jakoukoli akceleraci pomocí GPU v Zoneru a spustil test znovu, hodnoty spotřeb byly úplně stejné jako v předchozím případě. Takže GPU tam očividně nehraje roli.
Takže jsou zde jen dvě možnosti.
1) Buď ten program ukazuje blbosti, pak ale nemůžeš prezentovat své výsledky o dodržení TDP, když se programu nedá věřit.
2) Program ukazuje správně, ale v takovém případě u mně na Intelu překračuje TDP zhruba dvojnásobně.
Ať tak či onak, základní problém je v tom, že se ta TDP spotřeba udává na výchozích taktech. Jinak řečeno, jeden a tentýž procesor může být nakonfigurován různě, v mém případě ho můžu nastavit na základních 600 MHz a mít TDP 3,5 W, 800 MHz a mít 4,5 W nebo 1000 MHz a mít 6 W. Přitom je to pořád tentýž kus procesoru o stejném výkonu a stejné spotřebě v zátěži, která je navíc ve všech případech větší než to, co udává Intel. K čemu takové číslo je? Úplně k ničemu, když ostatně stačí jen mít otevřený prohlížeč, aby procesor jel skoro trvale na Turbo taktu. Kdyby ho Intel nastavil na 200 MHz jako základní frekvenci, klidně by mohl říkat, že to má 1W TDP, pravdou by ale bylo, že by to při sebemenší zátěži pořád bralo mezi 5 až 9 W. A to je špatně.
Takže jsou zde jen dvě možnosti.
1) Buď ten program ukazuje blbosti, pak ale nemůžeš prezentovat své výsledky o dodržení TDP, když se programu nedá věřit.
2) Program ukazuje správně, ale v takovém případě u mně na Intelu překračuje TDP zhruba dvojnásobně.
Ať tak či onak, základní problém je v tom, že se ta TDP spotřeba udává na výchozích taktech. Jinak řečeno, jeden a tentýž procesor může být nakonfigurován různě, v mém případě ho můžu nastavit na základních 600 MHz a mít TDP 3,5 W, 800 MHz a mít 4,5 W nebo 1000 MHz a mít 6 W. Přitom je to pořád tentýž kus procesoru o stejném výkonu a stejné spotřebě v zátěži, která je navíc ve všech případech větší než to, co udává Intel. K čemu takové číslo je? Úplně k ničemu, když ostatně stačí jen mít otevřený prohlížeč, aby procesor jel skoro trvale na Turbo taktu. Kdyby ho Intel nastavil na 200 MHz jako základní frekvenci, klidně by mohl říkat, že to má 1W TDP, pravdou by ale bylo, že by to při sebemenší zátěži pořád bralo mezi 5 až 9 W. A to je špatně.
Odpovědět0 0
A tím, že to sedí na tvém procesoru, jsi chtěl říct co? V linku, který jsi uvedl nahoře, je např. i9-9900K, která má TDP 95 W, přitom při převodu videa naměřili téměř 140 W, v Blenderu 145 W a v Prime 95 dokonce přes 200 W. To je více než dvojnásobek. Naproti tomu 105W Ryzen v tomtéž nejnáročnějším testu vykazoval i skutečných 105 W a 95W Ryzen měl necelých 100 W.
Schválně jsem zkusil ten Core Temp na svém notebooku a při TDP 4W jsem se ve Windows bez spuštěných aplikací pohyboval mezi 2 až 5 W, při konverzi videa v Zoneru okolo 7-9 W. Takže u mě to TDP rozhodně přesahuje. Občas dokonce i v relativním klidu.
Schválně jsem zkusil ten Core Temp na svém notebooku a při TDP 4W jsem se ve Windows bez spuštěných aplikací pohyboval mezi 2 až 5 W, při konverzi videa v Zoneru okolo 7-9 W. Takže u mě to TDP rozhodně přesahuje. Občas dokonce i v relativním klidu.
Odpovědět0 0
To ti nikdo nebere, jde ale o to, že TDP by neměla uvádět spotřebu v základním režimu, ale při maximální zátěži (pro potřeba dimenzování chlazení). Jde o to, že spotřeba u aut a TDP mají uvádět rozličné věci. To, že uvádí podobné věci, je špatně, když jsou určené k něčemu jinému. Navíc, jak už jsem říkal, je rozdíl, pokud se procesor přetaktuje sám na oficiální hodnoty, nebo to udělá uživatel nad rámec specifikací.
Odpovědět0 0
No pozor, je ale rozdíl jestli jde o overclocking na frekvenci stanovenou výrobcem nebo o turbo/boost, v podstatě oficiální frekvenci. Je jasné, že pokud se dostanu nad to, co uvádí výrobce, musím očekávat vyšší spotřebu. Pokud je ale TDP uváděno na základní frekvenci, je to prostě špatně, protože ten procesor v praxi běží na vyšších frekvencích, ačkoli uživatel vůbec na nic nešahal a žádné přetaktování neaktivoval.
Když to vezmeme opět na auta, je rozdíl, zda se bavíme o továrním přetaktování (např. overboost, chvilkové zvýšení plnícího tlaku z třebas 240 Nm na 270 Nm) a zda mluvíme o tom, že si to řidič čipne třeba na 400 Nm. Je jasné, že když do toho zasahoval a provozuje to nad rámec oficiálních specifikací, bude se to chovat jinak. To je ale úplně jiné téma.
Pokud si kupuji procesor, tak mě zajímá, na kolik mám dimenzovat chladič, když to pojede naplno na oficiálních frekvencích a ne, když se to bude loudat. Protože tam může mít výrobce klidně 5krát žravější procesor a bude mu stačit ho jen brutálně podtaktovat, aby mi vyplivnul stejné TDP, které mi ve výsledku vlastně nic neřekne.
Když to vezmeme opět na auta, je rozdíl, zda se bavíme o továrním přetaktování (např. overboost, chvilkové zvýšení plnícího tlaku z třebas 240 Nm na 270 Nm) a zda mluvíme o tom, že si to řidič čipne třeba na 400 Nm. Je jasné, že když do toho zasahoval a provozuje to nad rámec oficiálních specifikací, bude se to chovat jinak. To je ale úplně jiné téma.
Pokud si kupuji procesor, tak mě zajímá, na kolik mám dimenzovat chladič, když to pojede naplno na oficiálních frekvencích a ne, když se to bude loudat. Protože tam může mít výrobce klidně 5krát žravější procesor a bude mu stačit ho jen brutálně podtaktovat, aby mi vyplivnul stejné TDP, které mi ve výsledku vlastně nic neřekne.
Odpovědět3 0
Neřekl bych, že je to až tak podobné. U automobilů jsou předepsány metodiky, jak to měřit, tedy při určitých rychlostech a zátěži. Tady by výrobce procesoru mohl snížit základní takt a hned by mohl mít lepší číslo, aniž by se spotřeba procesoru ve skutečnosti zlepšila. Pokud by to mělo být tak jako u aut, musela by se TDP měřit při určitém taktu pro všechny stejně, např. při 2 GHz. Pak by to bylo podobné. U aut si výrobce nemůže říci, že mimoměstský cyklus nebude měřit při předepsaných 90-130 km/h, ale při 60-80 km/h.
Odpovědět7 0
Zablokování návrhu v EU není zas tak těžké a je tam tolik mechanismů, že to může ztroskotat na čemkoli (je tam spousta dalších mechanismů a není to prosté odsouhlasení na základě počtu poslanců). Závisí také na počtu států (13 menších států může zablokovat 12 větších). Stejně tak návrh mohou zablokovat státy s alespoň 35 % obyvatel EU (takže 4 velké státy mohou smést návrh ze stolu, zatímco zbytek je pro).
Odpovědět1 0
Přesné ceny ještě Asus nezveřejnil. Víme jen to, že má jít o cenově přístupnou řadu, přesné částky ještě nevíme (jinak by byly v článku).
Odpovědět0 0
Proč hned tak ostře? Prachatý být musel, ale kdo ví, možná věří, že je to investice, a že to za XY let prodá dráž.
Odpovědět0 0
Pokud někdo jiný použil nový hliník, tak se ho do oběhu přeci dostává více, tedy je příště více hliníku k recyklaci, není třeba vkládat do systému více hliníku (ten už tam je od minula), takže uhlíková stopa postupem času klesá. Záleží jen na tom, kolik hliníku je v oběhu.
Odpovědět0 0
Jenže potíž je v tom, že to postihne i ty, kteří tohle "víc" nechtějí.
Odpovědět6 0
Ve spoustě věcí. Předně, jezdí v tom menší vozítka, takže není takový tlak na pravidelné linky a jízdní řády, v podstatě nastoupíte a vyplivne vás to na tom konci města, na kterém chcete (takové podzemní autonomní taxi, až se tedy z toho udělá síť a ne izolované dráhy jako dnes). Za další, můžete na vozítko najet autem, takže vás to i s autem dostane na druhý konec města během pár minut, aniž byste museli stát v zácpách na povrchu.
Odpovědět0 0
Ne, necítím. Tohle může být únik provedený úplně stejně jako v případě těch fotoaparátů. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco u fotoaparátů to nejsou informace, které by společnost mohly poškodit (a tedy není potřeba je vyvracet), zde jde o velmi citlivou informaci, kterou je potřeba dementovat, ať už je pravdivá nebo ne. Rozdíl je v "citlivosti" informace vzhedel k budoucnosti společnosti. To, že jde o informaci, která je pro výrobce negativní, přeci ještě neznamená, že se nesmí zveřejnit, zatímco pozitivní může (stejně tak ani u fotoaparátů nejsou přeci uniklé informace vždycky pravdivé).
Každopádně pokud by se měla hodnotit spolehlivost úniku (jako např. FT5 u 43 rumors), tohle by bylo někde tak u dvojky.
Každopádně pokud by se měla hodnotit spolehlivost úniku (jako např. FT5 u 43 rumors), tohle by bylo někde tak u dvojky.
Odpovědět2 2
Zrovna od tebe, který úplně žiješ nejrůznějšími rumors a uniklými informacemi na DM, bych tuhle reakci ani trochu nečekal.
Odpovědět2 1
A ono se snad ví, co je pravda? To, že Intel něco řekne, znamená, že je to automaticky pravdivé? Ať to je, či není pravda, reakce Intelu ani jiná být moc nemůže. Nemůže si dovolit jen tak přiznat, že to nedává.
Odpovědět3 3
Však o tom se přeci v aktualitě také píše (dokonce je to přímo i v nadpisu).
Odpovědět6 3
Jj, také bych o něm uvažoval, vypadá dost slibně.
Odpovědět0 0
Jen tak pro zajímavost, Microsoft zveřejnil data o rozsahu této aféry. Postihla 0,01 % uživatelů, kteří si to nainstalovali. Takže to, že Vám to fungovalo, ve světle těchto čísel opravdu vůbec nic neznamenalo.
Odpovědět0 0
Tak to obvykle bývá, že se to týká určitých strojů a ne plošně 100 % z nich. Podobně jako první verze October 2018 Update nemazala složky všem, ale jen některým za daných (poměrně vzácných) podmínek.
Odpovědět0 0
Máte pravdu. Zdroje uváděly 2,2 miliardy, nicméně pro jistotu jsem si to sečetl a bylo to blíže ke 2,3 miliardám, tak jsem to upravil. Jednou mi to uniklo. Ty další miliardy jsem rovněž upravil. Díky za podněty.
Odpovědět1 0
A jen tak pro zajímavost, ta promile uživatelů, kterým to mazalo složky, měla pravdu. Sám Microsoft chybu přiznal, opravil a zveřejnil o ní detaily https://blogs.windows.com/windowsexperience/2018/10/09/updated-version-of-windows-10-october-2018-update-released-to-windows-insiders/#wAYrz8fmbDzti401.97
Odpovědět0 0
A vy si snad myslíte, že když nastanou takové problémy, že to maže u 100 % lidí? Tohle mohou být opravdu problémy, které postihnou promile uživatelů, protože je to nějaká vzácná souhra náhod. Kdyby to postihovalo 100 % lidí, tak to by Microsoft jistě odchytil a takovou verzi by nevypustil ven. Ale i promile jsou u Win10 (které mají stovky milionů uživatelů) ve výsledku desetitisíce až statisíce uživatelů, pokud se to nepodchytí včas. To, že u Vás ty náhody zrovna nenastaly, neznamená, že desítky tisíc jiných uživatelů Win 10 z těch stovek milionů se do této vzácné chyby zrovna netrefilo. Takže ano, pokud je to závada postihující promile konfigurací, tak dává logický smysl, že ji reportuje maximálně promile lidí a ne polovina.
Odpovědět0 0
To zrovna ne, ale dělat z pár úspěšně přeinstalovaných počítačů takové závěry, je trochu mimo. Kdybychom tu mluvili o tom, že jste Vy nebo Chuch-in aktualizoval tisíce, desetitisíce různých počítačů nejrůznějších konfigurací a ke smazání dat nedošlo, pak by bylo o čem diskutovat.
Odpovědět4 1
To, že zrovna Vám vše funguje, nemusí znamenat, že to funguje i jiným. Tady se patrně mluví o zlomcích procent lidí, ale i to je problém.
Odpovědět5 1
To je vždy o štěstí. Ještě jsem neviděl operační systém (včetně Liinuxu), který by neměl nikdy žádný problém. Mám systém s Win 7 i Win 10 a více problémů s aktualizacemi jsem měl spíše na Win 7 než Win 10.
Odpovědět5 4
jj, samozrejme, nepushoval :)
Odpovědět0 0
Vždyť o tom se píše na konci článku, že ten systém má chybu v tom, že je závislý na trénovacích datech (co mu člověk řekne, že má vidět). Záleží na tom, jak mu člověk nadefinuje pojem “fake news”. A podle této definice to on už najde. Systém nemůže vědět, jak člověk definuje fake news, to mu musí říct člověk. Když to nadefinuje člověk blbě, je to chyba člověka, ne algoritmu. Ten jen vykonává instrukce. Když dostane blbé instrukce (záměrně podvržená fake data jako správná), tak to také tak bude vyhodnocovat...
Odpovědět1 0
Vaše poznámka mi nedává příliš smysl. Vždyť to je přeci ten hlavní princip a úkol umělé inteligence, aby byla schopna na základě trénovací množiny po natrénování rozpoznávat věci, které v tréninkové množině neměla. Právě na základě nějakých znaků zjištěných při trénování má pak rozpoznat, zda je médium u nových zpráv nedůvěryhodné nebo nikoli.
Odpovědět1 2
Odkaz na reakci Amazonu i Applu jsem přidal do článku. Díky za link.
Odpovědět1 0
Díky, to je ta deformace z Digimanie. Opraveno.
Odpovědět0 0
Nevím, proč pořád mají všichni pocit, že se v bateriích nic nezměnilo. Vždyť i ta Li-Ion baterka není na trhu zas tak dlouho (27 let). Její hustota se každým rokem zvyšuje v průměru o 5-8 % (jen Tesla za dobu, co dělá elektromobily, dvakrát ohlašovala nárůst o cca 30 %). Máme tady komerční Li-Pol a firmy finišují se solid-state bateriemi, byť ty budou běžně dostupné spíše až tak za 10 let (první produkty tak za cca 3 roky). Máme tady už komerční zinko-vzduchové baterie...
Nepleťte si nabíjecí místa a přenosovou soustavu. To jsou dvě trochu odlišné věci. Plná elektromobilita je během na dlouhou trať. Třeba v ČR se dá předpokládat ve velmi optimistickém odhadu tak kolem roku 2065 až 2070, tedy za 50 let. Věřím tomu, že za 50 let bude nabíjecí infrastruktura i baterie na značně jiné úrovni než dnes.
Nepleťte si nabíjecí místa a přenosovou soustavu. To jsou dvě trochu odlišné věci. Plná elektromobilita je během na dlouhou trať. Třeba v ČR se dá předpokládat ve velmi optimistickém odhadu tak kolem roku 2065 až 2070, tedy za 50 let. Věřím tomu, že za 50 let bude nabíjecí infrastruktura i baterie na značně jiné úrovni než dnes.
Odpovědět0 0
Že něco řekne, ještě neznamená, že je to pravda. Hned na úvodní stránce programu je minutové video, kde ho prezentuje. V sekci o programu je celá část věnovaná Wozniakovi a cituji přímo z ofiko stránky projektu: "Steve Wozniak's Woz U transforms how individuals are educated with personalized, tech-based career training." Takže i když asi není autorem lekcí a dokumentů k nim, je to jeho program a je jeho hlavní tváří. Ostatně se po něm i jmenuje.
Odpovědět6 0
To ani náhodou, ten systém pracuje s 3D obrazem tváře, projektuje síť na tvář pomocí infračervených světel a získává její 3D obraz (+ další vychytávky jako detekce pohledu,...). Je velmi těžké to oblbnout i maskou ve tvaru hlavy, natož fotkou. Dokonalé to sice není, ale tak hloupé také ne :-)
Odpovědět1 1
Myslím, že dost podceňujete sílu značky Tesla. Kolem toho auta se vytvořil dost silný kult, takže lidé jej budou chtít, přestože bude v reálu i o něco horší než jiné vozy. Je to podobné jako u telefonů. Apple také nedělá vždy nejlepší telefony, ale lidé jej kupují jako zběsilí. Podobně je to třeba u fotoaparátů. Canon a Nikon drží obrovskou část trhu, přestože už roky spousta jejich fotoaparátů patří spíše k průměru. Tím neříkám, že se Porsche nebude prodávat nebo nepřebere část zákazníků Tesly, ale ta značka dělá opravdu hodně.
Solární střechu Tesla vyrábí, první instalace byla sice v dubnu, přičemž v omezeném množství se pak začala dodávat v srpnu. Zachránit je to nezachrání, ale pomoci to kapánek může.
Baterie se pořád vyvíjí a nikde není řečeno, že lithiové baterie budou pohánět nová EV i za 10-15 let (nemluvě o pokrocích v recyklaci). Pokud jde o elektrickou síť, tak při tom tempu, které jsme nasadili, si nějakých elektromobilů všimne až za pěknou řádku let. Problémem může být to, že nebude hodně nabíjecích míst, to ano, ale třeba jen náš vývoz elektřiny (tedy to, co našimi dráty skutečně proteče) by utáhl kompletní elektrický vozový park (5,5 milionů osobních EV).
Solární střechu Tesla vyrábí, první instalace byla sice v dubnu, přičemž v omezeném množství se pak začala dodávat v srpnu. Zachránit je to nezachrání, ale pomoci to kapánek může.
Baterie se pořád vyvíjí a nikde není řečeno, že lithiové baterie budou pohánět nová EV i za 10-15 let (nemluvě o pokrocích v recyklaci). Pokud jde o elektrickou síť, tak při tom tempu, které jsme nasadili, si nějakých elektromobilů všimne až za pěknou řádku let. Problémem může být to, že nebude hodně nabíjecích míst, to ano, ale třeba jen náš vývoz elektřiny (tedy to, co našimi dráty skutečně proteče) by utáhl kompletní elektrický vozový park (5,5 milionů osobních EV).
Odpovědět0 0
Vypadá to, že toto čtvrtletí by už pro Teslu mohlo být ziskové (dle posledních zmínek z posledního týdne by to mělo být někde na hranici, i když kdo ví, co po té nedávné pokutě), tak uvidíme, zda se podaří a zda se brzy nedočkáme i ziskového roku. Tesla nicméně nejsou jen elektroauta, ale také systémy baterií, solární systémy a např. také solární střešní tašky (byť toto tvoří jen malou část).
Ostatní výrobci sice mají elektroauta, která mnohdy nejsou vůbec špatná, nicméně Tesla má v EV zatím image na vyšší úrovni, což jí ještě nějaký ten pátek vydrží a bude z toho moct těžit. Mnoho lidí bude chtít Teslu, protože je to Tesla, a ne proto, že by snad měla být nejlepší (podobně jako je tomu např. u Apple).
Ostatní výrobci sice mají elektroauta, která mnohdy nejsou vůbec špatná, nicméně Tesla má v EV zatím image na vyšší úrovni, což jí ještě nějaký ten pátek vydrží a bude z toho moct těžit. Mnoho lidí bude chtít Teslu, protože je to Tesla, a ne proto, že by snad měla být nejlepší (podobně jako je tomu např. u Apple).
Odpovědět1 0
O to ale vůbec ani trochu nejde :-) Jde o to, aby nikdo nepulloval nové verze do tohoto repozitáře na GitHub. Do článku jsem to raději doplnil, aby nedocházelo k takovým nedorozuměním.
Odpovědět2 0
Díky, opraveno.
Odpovědět0 0
Dalším důvodem, proč klesají prodeje PC, je i to, že lidem začínají stačit smartphony a tablety (stejně jako je to i u fotoaparátů). PC už lidé nepotřebují a mnohdy dokonce ani notebooky. Sám se občas divím, kolik lidí (zejména teenagerů) vůbec nemá počítač.
Odpovědět0 0
Těch důvodů bude patrně více, ale jde i o pozicování na trhu. U aut je mnohem větší citlivost na cenu a mnohem větší velikost baterií. U solárních systémů se počítá s jednotkami kilowatthodin a v ceně mnohamilionového domu se nějaká ta desítka tisíc navíc snáze ztratí. U aut, které stojí přeci jen o něco méně než domy, jsou baterie v řádu desítek kilowatthodin a každý dolar na kWh se velmi výrazně projeví v ceně vozu, zatímco u domu tomu tak není. Jinak řečeno, není tam tak velký tlak na cenu, takže si výrobci mohou dovolit i vyšší ceny.
Odpovědět1 0
Mělo tam být miliard, opraveno. Díky.
Odpovědět0 0
Stažení Tesly z burzy není v plánu už hodně dlouho. Poté, jaký poprask to spustilo a jak vyšlo najevo, že to vůbec nebude tak jednoduché, byl plán opuštěn. Bohužel ne vše se dá tak snadno odčinit a nyní budou následovat pokuty a trestní stíhání za ovlivňování ceny akcií. Takže na palec nahoru to vůbec nevypadá, spíše naopak. Žádná změna a jen zbytečné pokuty a stíhání na krku. Dobré je pro Elona snad jen to, že se o Tesle více mluví (negativní reklama také reklama).
Odpovědět3 0
Když je budeš používat stejně jako v těch 90. letech, tak vydrží opravdu hodně dlouho. Když budeš smartphone používat podobně jako hloupý telefon před 20 lety (tedy žádné složité grafické hry, internet, mapy,...), tak ti vydrží přes týden v pohodě. Baterie se v telefonech velmi výrazně zlepšily, jsou násobně větší než před lety, přitom nejsou o moc větší (objemově), jenže také ty telefony používáme úplně jinak a zátěž na ně je mnohem větší než kdysi.
Odpovědět1 0
Máte pravdu, že to bylo nešikovně formulováno, upravil jsem to na "hrály roli".
Odpovědět0 0
Jenže ono nejde o žádné uložto. Patrně Vás kauza úplně minula. Jde o agregátory zpráv a zobrazování nadpisů a perexů v těchto agregátorech zpráv (jako je třeba Google News), neboť toto je považováno za porušení copyrightu. Vtip je v tom, že média se např. do Google News přihlašují sama a dobrovolně, prochází schvalovacím procesem. A jdou tam proto, aby lidé mohli najít jejich články. Nedává smysl, aby za to ještě Google musel platit. Zejména menší a střední média, která nemají až tak obrovskou čtenářskou základnu, mohou být na agregátorech dosti závislá. A pokud Google a jiné agregátory své služby zruší, mohou ze dne na den přijít o nemalý počet čtenářů, což pro některé může být likvidační. V podstatě taková OSA pro média, cílem je udělat další "výpalné", tentokrát pro agregátory.
Ve Španělsku už to mají nějakou dobu a čtenost médií tam ve výsledku spadla (místo toho, aby od Googlu dostala peníze, nejenže nic nedostala, ale ještě přišla o část čtenářů, takže o peníze přišla).
Ve Španělsku už to mají nějakou dobu a čtenost médií tam ve výsledku spadla (místo toho, aby od Googlu dostala peníze, nejenže nic nedostala, ale ještě přišla o část čtenářů, takže o peníze přišla).
Odpovědět8 0
A proč myslíte, že někoho papouškuju? Vůbec nedává smysl, aby někdo, kdo poskytuje jinému službu (a ten o tuto službu ještě žadoní nebo ji v podobě RSS kanálu sám dobrovolně poskytuje), měl za poskytování služby jiným ještě platit. Nebo vy snad v té právní úpravě vidíte nějaký smysl? K čemu by mohla být dobrá? Sám pracuji v médiích, znám význam agregátorů pro média a opravdu nevidím smysl, jak by to mohlo médiím pomoci. Řežou si pod sebou větev a podobné pokusy v jiných zemích už ukázaly, že to nefunguje. Ale když tak mě poučte, co tam vy vidíte a já ne.
Odpovědět3 0
No něco jiného to sice je, ale na mě se nedívejte. Narušení síťové neutrality je argument, který zastánci nového zákona opravdu používají pro případ, že by se Google rozhodl nějak eliminovat média ve svých algoritmech. Já si to nevymyslel. Stačilo se dívat na některé diskuze se zastánci tohoto zákona.
Odpovědět4 0
Díky za připomínku, úplně jsem zapomněl, že miliarda má jinou zkratku a napsal jsem jen první tři písmenka, která má s milionem totožná.
Odpovědět0 0
To by mě také zajímalo. Nechce se mi věřit, že 3 dny bez GPS by nadělaly tolik škody jako celá ta procedura Brexitu.
Odpovědět3 0
Četl jste vůbec článek? Vždyť oni se chtějí s EU dohodnout. Otázkou ale je, zda se EU dohodne s nimi. Proto mají backup plán.
Odpovědět3 0
Jj, samozřejmě, že je :-) Opraveno. Díky.
Odpovědět0 0
Jedním z důvodů je to, aby se daly snadno monitorovat peněžní toky (eliminací hotovosti se také potlačí množství padělků, nelze totiž udat velké množství padělků najednou, nelze je přijmout, takže za ně ani nelze nakupovat ve velkém). A zákony stanovují limity, které by člověk převzetím dvou milionů EUR překročil několikasetnásobně.
Odpovědět0 0
Opravdu? Z čeho pramení ta vaše jistota, že to tak určitě NEbude, když už to tak JE? :-) Potřebné to je, nikdo nechce stát na nabíjecí stanici hodinu, ale 5-10 minut skousne. Většina významných automobilek v Evropě se spojila, aby vybudovala síť 350kW rychlonabíječek (má jich být po Evropě 400), viz https://www.svetmobilne.cz/evropsti-vyrobci-aut-postavi-sit-350kw-rychlonabijecek-pro-elektromobily/4755 A nejde o hudbu vzdálené budoucnosti, první z nich byla otevřena minulý týden ve Švýcarsku, nepletu-li se. A ta firma, která to dělá, v červnu představila i 475kW model (ten zatím ještě nikde nestojí). Ano, není to 500 kW, ale snad se tu nebudeme přít o 5 %.
Odpovědět2 0
Tomu přeci snad sám nevěříš. Podívej se, jak se např. smartphony vyvinuly za posledních 10 let. Máš snad pocit, že by výrobci používali menší baterie, když jim to umožní technologie zvyšující hustotu? Vždyť když si projdu 5-10 let staré telefony, které jsem testoval mezi lety 2008 a 2013, tak jejich průměrná kapacita baterie činí zhruba 1400 mAh. Dnes má telefon v průměru tak odhadem 3200 mAh. Opravdu jsem si nevšiml, že by snad začali používat menší baterie, je tomu naopak.
Odpovědět1 2
Njn, jenže když Teslu řídili jiní (a on se tomu věnoval spíše bokem), tak to dopadalo hodně špatně. Až když se tomu začal věnovat ve velkém (a ostatní projekty odsunul do pozadí), začalo se to měnit k lepšímu.
Odpovědět2 0
0,5 MW (500 kW) by nebyl není zas takový problém (tím se bude za pár let nabíjet jeden EV, to bude teprve "sranda"). Vždyť jeden panelák máš hned dimenzování na nějakých 100-150 kW (blok pěti paneláků máš hned 500-750 kW). Za další, některá EV se budou nabíjet i mimo čerpačky (pomalu v práci, doma, v obchoďácích,...), takže se ta zátěž rozmělní i na jiné zdroje, nemluvě o tom, že při dnešním solárním boomu se dá čekat, že další menší část energie se bude brát i z jiných zdrojů (nové budovy si mohou brát tuto energii na nabíjení EV např. i z toho soláru). Jasně, budou to jednotky procent, ale jde o to, že těmito malými krůčky (procento sem, procento tam) bude nutnost jezdit k rychlonabíječkám znatelně méně častá než je tomu v případě benzinu a nafty.
Jinak řečeno, pokud by sis např. při návštěvě obchoďáku dnes mohl pomaličku dolít třeba 3-5 litrů benzinu, doma v garáži nebo na parkovišti bys měl přípojku, která ti tam za noc dolije třeba 2 litry, jak často bys potřeboval na benzinku? Já dle záznamů o mém tankování asi jednou za 3 roky.
Jasně, dnes je něco takového nereálné, jenže doba EV, kdy budou tvořit většinu vozového parku, je ještě mnoho desítek let daleko. V ČR bych to odhadoval tak na roky 2065-2070. Když si vezmeš, že náš vozový park je starý v průměru 14 let (auto se tedy v průměru odepisuje po 28 letech), tak kdyby se dnes vydal zákaz spalovacích aut a mohla se prodávat jen EV, tato EV by se ode dneška prodávala ve stejných počtech jako spalovací auta (vzhledem k ceně i despektu vůči EV naprosto, ale naprosto nereálné), tak bychom tu 100% elektromobilitu měli v roce 2018+28 = cca 2046. Do té doby projde elektrická síť mnohými úpravami tak či tak i bez elektromobilů. A to jsem vzal "worst case scenario" s prodejem stovek tisíc EV ročně (v počtech dnešních prodejů). Reálně 100% elektromobilita v ČR nehrozí dříve než cca 2065. Do té doby bude infrastruktura úplně někde jinde včetně těch možností nabíjet to mimo čerpačky.
Jinak řečeno, pokud by sis např. při návštěvě obchoďáku dnes mohl pomaličku dolít třeba 3-5 litrů benzinu, doma v garáži nebo na parkovišti bys měl přípojku, která ti tam za noc dolije třeba 2 litry, jak často bys potřeboval na benzinku? Já dle záznamů o mém tankování asi jednou za 3 roky.
Jasně, dnes je něco takového nereálné, jenže doba EV, kdy budou tvořit většinu vozového parku, je ještě mnoho desítek let daleko. V ČR bych to odhadoval tak na roky 2065-2070. Když si vezmeš, že náš vozový park je starý v průměru 14 let (auto se tedy v průměru odepisuje po 28 letech), tak kdyby se dnes vydal zákaz spalovacích aut a mohla se prodávat jen EV, tato EV by se ode dneška prodávala ve stejných počtech jako spalovací auta (vzhledem k ceně i despektu vůči EV naprosto, ale naprosto nereálné), tak bychom tu 100% elektromobilitu měli v roce 2018+28 = cca 2046. Do té doby projde elektrická síť mnohými úpravami tak či tak i bez elektromobilů. A to jsem vzal "worst case scenario" s prodejem stovek tisíc EV ročně (v počtech dnešních prodejů). Reálně 100% elektromobilita v ČR nehrozí dříve než cca 2065. Do té doby bude infrastruktura úplně někde jinde včetně těch možností nabíjet to mimo čerpačky.
Odpovědět1 0
Spousta lidí, kteří dokázali něco významného, je "na hlavu". Kdyby nebyli, tak by mnohdy neměli ty nápady, které mají. Psychicky to v hlavě neměl v pořádku ani Jobs a v podstatě většina nejvýznačnějších umělců byla svým způsobem psychicky vyšinutá (proto dokáží dělat to umění).
Kdyby Musk neměl na své podřízené takové nároky, jaké má, a nechtěl mnohdy nemožné, nikdy by se nedostal tak, kam se dostal. Mnozí Muskovi vyčítají, že vlastně nevymyslel nikdy nic nového a přisvojuje si zásluhy. No, ona je to částečně pravda, u většiny svých firem je vlastně ani pořádně nezaložil, ale začal spolupracovat nebo přebírat jiné rozbíhající se projekty. Jenže si všimni, že zatímco se o podobné věci snažilo vždy mnoho lidí, teprve až s příchodem Muska se podařilo poskládat již dávno objevené do takových projektů, že to opravdu začalo fungovat.
Např. o elektromobily se snažily desítky značek už sto let. Nikomu se ale nepovedlo udělat EV, který by lidi chtěli. I ten VW měl elektrického Golfa v 80. a 90. letech. Jenže Musk pochopil, že EV nebude levné, a tak nemůže začít s Golfem, ale v luxusní třídě, kde jsou za to lidé ochotni zaplatit. Navíc také pochopil, že nemůže dodat jen auto, ale také infrastrukturu k němu (Superchargery). Teprve až se to rozjelo, šel s modely a cenou dolů... Teprve teď, když EV dostaly tu image, si VW může dovolit dělat elektrický Golf, navíc je vidět, že je nyní svým pojetím mířen na movitější klientelu a nikoli stylem "udělejme co nejlevnější EV, oholme to na kost" jako před 30 lety.
Musk chce změnit lidstvo, chce mu pomoci v mnoha ohledech (energetika, doprava, průzkum vesmíru) a je vlastně dobře, že je psychicky poněkud mimo, že si za tím tak tvrdě jde. Být normální, tak by jistě neměl takový výkon a Tesla i SpaceX by patrně už neexistovaly. Myslím, že můžeme být navíc rádi za to, že se lidstvo snaží posunout dopředu konstruktivním způsobem a nikoli destruktivním. Takových týpků už jsme tu pár měli.
Kdyby Musk neměl na své podřízené takové nároky, jaké má, a nechtěl mnohdy nemožné, nikdy by se nedostal tak, kam se dostal. Mnozí Muskovi vyčítají, že vlastně nevymyslel nikdy nic nového a přisvojuje si zásluhy. No, ona je to částečně pravda, u většiny svých firem je vlastně ani pořádně nezaložil, ale začal spolupracovat nebo přebírat jiné rozbíhající se projekty. Jenže si všimni, že zatímco se o podobné věci snažilo vždy mnoho lidí, teprve až s příchodem Muska se podařilo poskládat již dávno objevené do takových projektů, že to opravdu začalo fungovat.
Např. o elektromobily se snažily desítky značek už sto let. Nikomu se ale nepovedlo udělat EV, který by lidi chtěli. I ten VW měl elektrického Golfa v 80. a 90. letech. Jenže Musk pochopil, že EV nebude levné, a tak nemůže začít s Golfem, ale v luxusní třídě, kde jsou za to lidé ochotni zaplatit. Navíc také pochopil, že nemůže dodat jen auto, ale také infrastrukturu k němu (Superchargery). Teprve až se to rozjelo, šel s modely a cenou dolů... Teprve teď, když EV dostaly tu image, si VW může dovolit dělat elektrický Golf, navíc je vidět, že je nyní svým pojetím mířen na movitější klientelu a nikoli stylem "udělejme co nejlevnější EV, oholme to na kost" jako před 30 lety.
Musk chce změnit lidstvo, chce mu pomoci v mnoha ohledech (energetika, doprava, průzkum vesmíru) a je vlastně dobře, že je psychicky poněkud mimo, že si za tím tak tvrdě jde. Být normální, tak by jistě neměl takový výkon a Tesla i SpaceX by patrně už neexistovaly. Myslím, že můžeme být navíc rádi za to, že se lidstvo snaží posunout dopředu konstruktivním způsobem a nikoli destruktivním. Takových týpků už jsme tu pár měli.
Odpovědět8 0
Ale ty baterie zase nemusí sloužit ke 100 % všech nabití, ale k vykrývání špiček.
Odpovědět0 0
A proč by se to mělo nabíjet ze sítě? V případě takových rychlonabíječek se bude počítat s velkými bateriemi v čerpačkách.
Odpovědět2 2
Takhle bych to neviděl. Podle toho, co o něm vím, bych řekl, že je spíše naivní a má chybu úsudku v možnostech a schopnostech jiných lidí (pochybuji, že v Tesle najdeš více lidí, kteří pracují 120 hodin týdně - takoví lidé takřka neexistují, pak ani není moc z koho vybírat). Málokdo pracuje s takovým nasazením jako on a je nutno říci, že i tak se v Tesle (i SpaceX a dalších) musí pracovat s opravdu hodně vysokým nasazením. Kdyby ti lidi, které má v Tesle, byli tak šílení jako on, tak by těch "Musků" byly desítky.
Odpovědět2 0
Proč lhář? Protože ostatní nezvládají jeho tempo a je naivní, když očekává, že ho zvládnou, to z něj dělá lháře?
Odpovědět3 0
Jj, když si přečteš životopisy obou, zjistíš, že jsou si v mnohém dost podobní. Musk je však více plachý (neumí prezentovat) a je více technický (hodně se technicky vzdělává ve všech svých oborech). Nerváci s přehnanými požadavky na podřízené, to mají společné.
Odpovědět0 0
Ač se nám to může nelíbit, RGB podsvícení je dnes velmi módní a pro mnohé to je vylepšení.
Odpovědět0 0
Jenže on tu akcii právě nechce, protože si myslí, že její cena půjde dolů. Pokud je nějaký subjekt ochoten a schopen mu tu akcii půjčit a oba dva se dohodnou na ceně výpůjčky, co je na tom špatně? Jde o dobrovolnou půjčku dvou subjektů, kteří si něco půjčují za dobrovolně dohodnutou cenu (ta může činit desetiny i desítky procent ročně podle toho, na čem se tyto subjekty dobrovolně dohodnou - ovlivňuje to např. dostupnost těch akcií).
Navíc u short nákupů na rozdíl od běžného nákupu akcií (long) můžeš jít do ztráty přes 100 %, což je obrovské finanční riziko.
Navíc u short nákupů na rozdíl od běžného nákupu akcií (long) můžeš jít do ztráty přes 100 %, což je obrovské finanční riziko.
Odpovědět1 0
Takže ještě jednou? Bavíme se zde o situaci za desítky let. To už elektromobily budou mít dojezdy na úrovni dnešních aut. Pokud si to velká část lidí bude moct přednabít doma/v práci, někde mimo rychlonabíjčeky, tak se tím přece posune stav, kdy si to budou muset nabíjet na dálnici.
Takže pokud bych si mohl nabít baterii doma, tak jsem při poslední cestě do Poznaně nemusel tankovat ještě na Severní Moravě, protože bych to už měl nabité, a zůstalo by jen to jedno tankování v Polsku na cestě zpět. Jak sám vidíte, tím rozmělněním zátěže bych i na dlouhé 920km trase ušetřil jedno rychlonabíjení, protože bych to "tankování" rozložil na domácí pomalé nabíjení (to by mi dennodenně udržovalo baterii na hodnotách blízkých 100% a ne jak dnes, že tankuju, když jsem někde u 10-15%) a rychlé nabíjení po dálnici.
Bavíme se zde o letech 2050+, ne o roce 2018. Jasně, v roce 2018 i 2025 je takový stav elektromobility, o kterém tu mluvíte, naprosto nereálný. Jenže takový stav tu bude nejdříve tak za 30 let... To prostě nemáte jak urychlit.
Takže pokud bych si mohl nabít baterii doma, tak jsem při poslední cestě do Poznaně nemusel tankovat ještě na Severní Moravě, protože bych to už měl nabité, a zůstalo by jen to jedno tankování v Polsku na cestě zpět. Jak sám vidíte, tím rozmělněním zátěže bych i na dlouhé 920km trase ušetřil jedno rychlonabíjení, protože bych to "tankování" rozložil na domácí pomalé nabíjení (to by mi dennodenně udržovalo baterii na hodnotách blízkých 100% a ne jak dnes, že tankuju, když jsem někde u 10-15%) a rychlé nabíjení po dálnici.
Bavíme se zde o letech 2050+, ne o roce 2018. Jasně, v roce 2018 i 2025 je takový stav elektromobility, o kterém tu mluvíte, naprosto nereálný. Jenže takový stav tu bude nejdříve tak za 30 let... To prostě nemáte jak urychlit.
Odpovědět0 0
Pokud tu možnost nemám, tak si nekupuju EV. Problem solved. Já nevím, kolikrát to mám ještě říkat. V budoucnu, kdy jiná možnost, než si pořídit EV nebude, tak především budou zase jiné technologie, které celý ten koncept posunou jinam a pokud se zakážou v roce 2030, tak ještě v roce 2045 budou většinovým dopravním prostředkem. Dívejte se na to optikou roku 2050 a ne roku 2018. Jak už jsem říkal, napájení jednoho EV je v průměru 350W zátěž, a to není zas až tak obrovské množství, abyste musel předrátovat celá města. Hovoříme tu o desítkách let, kdy by se ta elektrická infrastruktura měnila i bez EV. Vzhledem k tomu, že EV zas až tak velkou zátěží nejsou (jen tak pro zajímavost, těžba kryptoměn je dnes řádově větší zátěž než všechna EV), tak to nemusí být tak velký problém. Jediné, co je potřeba, aby se do toho nemíchal stát a budovalo se to přirozeně. Jinak jasně, jsme někde. V tom naprosto souhlasím.
Rozmělnění zátěže nejsou žádná malá procenta. V mém případě by např. rozmělnění zátěže na domácí nabíjení znamenalo asi 97-98 % nabíjení doma a 2-3 % na rychlonabíječkách tak jednou za dva tři roky). Někdo to může mít opačně (na rychlonabíjení skoro všechno), ale průměr mohou být desítky procent externího napájení mimo rychlonabíječky. Pár procent se nabije v obchodech, pár procent v práci (zejména pokud se jedná o užitkovou dopravu - autobusy, dodávky, lehčí nákladní vozy, kde si to depa opět mohou částečně dělat i sama), nějaké to procento na jiných místech jinými metodami a rychlonabíjení může tvořit klidně třeba jen... já nevím, méně než polovinu, třeba jen třetinu veškerého nabíjení a ne skoro všechno jak dnes benzinky.
Rozmělnění zátěže nejsou žádná malá procenta. V mém případě by např. rozmělnění zátěže na domácí nabíjení znamenalo asi 97-98 % nabíjení doma a 2-3 % na rychlonabíječkách tak jednou za dva tři roky). Někdo to může mít opačně (na rychlonabíjení skoro všechno), ale průměr mohou být desítky procent externího napájení mimo rychlonabíječky. Pár procent se nabije v obchodech, pár procent v práci (zejména pokud se jedná o užitkovou dopravu - autobusy, dodávky, lehčí nákladní vozy, kde si to depa opět mohou částečně dělat i sama), nějaké to procento na jiných místech jinými metodami a rychlonabíjení může tvořit klidně třeba jen... já nevím, méně než polovinu, třeba jen třetinu veškerého nabíjení a ne skoro všechno jak dnes benzinky.
Odpovědět0 1
Prvně, poplatky za půjčení tam jsou (a někdy mohou být pěkně vysoké). A za druhé, pokud je někdo svolný to za takových podmínek půjčit, co je na tom pak špatného? Je to dobrovolný krok dvou stran.
Odpovědět0 0
Ovládá se to přes Bluetooth a Wi-Fi. Ovladač ale nekomunikuje s dronem, ale se zmíněným extenderem, ke kterému je připojeno to 50m, 100m nebo 150m lano. To lano pak přenáší signál k dronu. V článku to upravím, aby to bylo nebylo zavádějící.
Odpovědět0 0
Ještě jednou. Pokud máte možnost nabíjet jindy a jinde (parkoviště u práce, v obchoďáku, doma, solárem na střeše, těch možností je mnoho), tak dnešní stav u benzinek pak v případě EV může být značně odlišný, protože nebude třeba ládovat tolik "paliva" (když jste ho získal jinde a jindy). Je jen otázkou, jak velké zastoupení nabíjení mimo benzinky to bude. Navíc ty nabíjecí stojany jsou dnes rozesety všude možně po městech, takže idea toho, že všichni budou za pár let ignorovat ty stovky nabíjecích míst po městě a pojedou jen a pouze k těm třeba třem rychlonabíječkám ve městě, mi přijde trochu.... divná.
Odpovědět0 0
Jenže to je právě ten nesmysl ve vašem uvažování. Vy si to auto můžete nabíjet i jindy, než tehdy, když jste na rychlonabíječce. To máte podobně, jako byste nepekl kuře v neděli v 11 s výkonem 3 kW po dobu třeba hodiny, ale "předpekl" byste si jej přes noc třeba při 150 W a pak byste ho jen před obědem dopekl po kratší dobu (ponecháme stranou to, zda by to kuře bylo dobře zpracováno nebo nikoli).
Tedy byste netvořil tak dlouho tak velkou špičku v neděli v 11. Co je na tom k nepochopení? Když tu zátěž rozložíte do jiné doby (třeba noc, jiná místa v jinou dobu), tak ta nárazová zátěž nevznikne v tak velké míře, jakou tu prezentujete, protože za a) buď není třeba nabíjet tak dlouho nebo za b) není třeba nabíjet tak rychle, neboť část toho, co je třeba nabíjet, bylo už nabito jindy a jinde. Pokud si to kuře předpečete přes noc, pak nepotřebujete v neděli v 11 3kW po dobu hodiny, ale bude vám stačit třeba 3 kW po dobu půl hodiny (a nebudete tak kolidovat třeba s tím, kdo začne péct s 3 kW v 11:30 - tedy společně nevytvoříte špičku), nebo budete péct hodinu a bude vám stačit 1,5 kW, abyste dodal tutéž energii.
Tedy byste netvořil tak dlouho tak velkou špičku v neděli v 11. Co je na tom k nepochopení? Když tu zátěž rozložíte do jiné doby (třeba noc, jiná místa v jinou dobu), tak ta nárazová zátěž nevznikne v tak velké míře, jakou tu prezentujete, protože za a) buď není třeba nabíjet tak dlouho nebo za b) není třeba nabíjet tak rychle, neboť část toho, co je třeba nabíjet, bylo už nabito jindy a jinde. Pokud si to kuře předpečete přes noc, pak nepotřebujete v neděli v 11 3kW po dobu hodiny, ale bude vám stačit třeba 3 kW po dobu půl hodiny (a nebudete tak kolidovat třeba s tím, kdo začne péct s 3 kW v 11:30 - tedy společně nevytvoříte špičku), nebo budete péct hodinu a bude vám stačit 1,5 kW, abyste dodal tutéž energii.
Odpovědět0 0
To si ale přeci nemůžete takto cucat čísla z prstu a argumentovat nějakými 30 kW po dobu 2 hodin denně. To se můžete dopočítat k čemukoli. Musíte brát jasná a ověřená čísla. A ta matematika je velmi jednoduchá.
Průměrný nájezd osobního auta je zhruba 14 tisíc km ročně. Průměrná spotřeba elektromobilu (takové nižší střední nebo střední třídy) je někde kolem 16 kWh na 100 km, nicméně bychom měli započítat i ztráty při přenosu, nabíjení a stání elektromobilu (samovybíjení), které jsou dohromady něco přes 20 %. Takže řekněme, že potřebujeme vyrobit tak 20 kWh na to, aby EV ujelo 100 km. No a poněvadž najede 14 tisíc km, tak tu máme 20 × 14000 / 100 = 2800 kWh za rok. Buďme k EV pesimističtí a zaokrouhleme to na 3000 kWh (3 MWh) za rok.
Takže 3 MWh za rok, který má 365 dní, znamená 3000 kWh / 365 = 8,2 kWh na den. Den má 24 hodin, takže 8200 Wh / 24 = 342 Wh za hodinu, tedy zátěž 342 W. Buďme ale opět k EV nepříjemní a řekněme, že to bude alespoň 350 W. Docela překvapení, nemyslíte? Opravdu to není tak mnoho.
Pokud to tedy někdo bude nabíjet třeba výkonem 350 kW, tak to sice znamená, že to bude brutální zátěž, ale to také znamená, že 1/1000 z roku se bude to auto nabíjet a 999/1000 z roku nabíjeno nebude. To také znamená, že když nabíjí toto jedno auto, pravděpodobně dalších 999 aut z tisíce se nabíjet nebude. Těžko totiž předpokládat, že 1000 aut se rozhodne nabíjet v jeden okamžik se po 999 časových úseků z tisíce rozhodne nenabíjet. Ta zátěž se rozloží. Neznamená to pochopitelně, že to pořád bude naprosto vyrovnané (špičky budou), ale i při dvojnásobné spotřebě jsme pořád na nějakých 700 W na auto.
Průměrný nájezd osobního auta je zhruba 14 tisíc km ročně. Průměrná spotřeba elektromobilu (takové nižší střední nebo střední třídy) je někde kolem 16 kWh na 100 km, nicméně bychom měli započítat i ztráty při přenosu, nabíjení a stání elektromobilu (samovybíjení), které jsou dohromady něco přes 20 %. Takže řekněme, že potřebujeme vyrobit tak 20 kWh na to, aby EV ujelo 100 km. No a poněvadž najede 14 tisíc km, tak tu máme 20 × 14000 / 100 = 2800 kWh za rok. Buďme k EV pesimističtí a zaokrouhleme to na 3000 kWh (3 MWh) za rok.
Takže 3 MWh za rok, který má 365 dní, znamená 3000 kWh / 365 = 8,2 kWh na den. Den má 24 hodin, takže 8200 Wh / 24 = 342 Wh za hodinu, tedy zátěž 342 W. Buďme ale opět k EV nepříjemní a řekněme, že to bude alespoň 350 W. Docela překvapení, nemyslíte? Opravdu to není tak mnoho.
Pokud to tedy někdo bude nabíjet třeba výkonem 350 kW, tak to sice znamená, že to bude brutální zátěž, ale to také znamená, že 1/1000 z roku se bude to auto nabíjet a 999/1000 z roku nabíjeno nebude. To také znamená, že když nabíjí toto jedno auto, pravděpodobně dalších 999 aut z tisíce se nabíjet nebude. Těžko totiž předpokládat, že 1000 aut se rozhodne nabíjet v jeden okamžik se po 999 časových úseků z tisíce rozhodne nenabíjet. Ta zátěž se rozloží. Neznamená to pochopitelně, že to pořád bude naprosto vyrovnané (špičky budou), ale i při dvojnásobné spotřebě jsme pořád na nějakých 700 W na auto.
Odpovědět1 0
Opět je problém v tom, že se na to díváte optikou roku 2018 a ne optikou roku třeba 2050. Na soláry se neupínám, ale je jasné, že jejich cena za 30 let bude někde jinde než dnes a stejně tak účinnost. Tzn. to, co dnes nedává smysl (ano, dneska solární střecha na autě opravdu smysl nedává, to se shodneme), může dávat smysl v roce 2050, nemyslíte? Pokud tím snížíte spotřebu elektromobilu třeba o 10-15 % (nebo si lokálně vyrobíte třeba 10% elektřiny pro elektromobil), tak už hned je menší problém s těmi nárazovkami, o kterých pořád mluvíte. Hned se o trochu sníží potřeba výstavby dalších Temelínů.
Jasně, dnešní koncept je vhodný pro dojíždění a ne na velké cestování. A vždyť o tom pořád mluvím a vy ne a ne to pochopit. V dnešní době má EV smysl pro ty, kteří jezdí krátké trasy a mají to kde nabíjet. Člověk, který jezdí dlouhé trasy a nemá to kde nabíjet, si to nebude kupovat, dokud nebude muset. Pokud mu tedy v Německu zakážou v roce 2030 spalovací auta, tak bude mít tendenci těsně před rokem 2030 si koupit poslední takové auto, ať mu to co nejdéle vydrží. Takže se problém odsouvá na rok 2040+.
Nevím, proč by měly vznikat megawattové skoky. To jako, že v 9:42:59 bude benzinka prázdná a 9:43:00 tam přijede 10 elektromobilů najednou? Ta zátěž roste a klesá postupně a jak už bylo mnohokrát řečeno, baterie v čerpačkách tyto nárazy vykrývají. Přes noc (nebo malém zatížení) se mohou nabít do plna a přes den budou dávkovat elektřinu částečně ze sítě a částečně z baterií, aby tu síť co nejméně zatěžovaly. Když se budou nabíjet 2 elektromobily, bude se baterie nabíjet ze sítě, když jich tam o pár minut později bude 5, tak se bude vybíjet + zbytek vezme ze sítě, zatížení sítě pořád podobné. Kde je ten náraz? Jasně, že ta baterie nebude mít desítky MWh, ale jde o to, aby ty potřeby vykrývala. V případě menší obsazenosti benzinky se bude nabíjet baterie, v případě většího obsazení se budou ze sítě nabíjet auta a baterie se bude vybíjet.
V obchoďáku to nepotřebujete ládovat 150 kilowatty do každého auta (a i kdyby, tak to také není problém, protože to auto by bylo za pár minut nabité a uvolnilo by tu elektřinu pro někoho jiného). Člověk tam stráví dvě hodiny, to stačí nabíjet třeba 10 kW. Důležité je to, že si zase o trochu pomůže. Nejde o to vyřešit 100% solárem, 100% v obchoďáku, ale rozložit to. Rozložit. Když si během nákupu nabije energii na 100 km, tak pojede na rychlonabíječku o 100 km později nebo mu to postačí až domů a nabije doma... Takže ano, třeba u toho tiráku to vystačí sotva na chlazení zboží, ale i to je ušetřeno pár procent energie. Znova, nejde o to solárem tam naprat 100 %, ale různými způsoby přihodit pár procent tam, pár procent sem a snižovat tu závislost na rychlonabíječkách a rozložit to. Pokud jde o to nabíjení aut, nejde jen o to, nabíjet za jízdy, ale také nabíjet, když stojí. Je jasné, že solár při jízdě udělá totální prd, ten by nerozjel ani klimu v autě. Ale auto stojící celý den na parkovišti si už pár kilometrů nasbírá. A o to jde. Když na tu rychlonabíječku nebudete jezdit každých 14 dní, ale třeba každý 15 nebo 16, i to je pomoc a není to tak hrozné jako vypočetný "worst case scenario".
4, Dnes ne. Ale v roce 2050? Elektromobily se za posledních pár let posunuly enormně. Proč se neposunuly za 100 let? Protože se nikdo nesnažil udělat pořádný elektromobil. Rozjela to až Tesla, která pochopila, že nejprve musí začít u luxusního zboží a nepřinést jen auto, ale také infrastrukturu okolo. Od té doby se na vývoj dost tlačí a úroveň elektromobilů před 10 lety a dnes je o dost jiná.
Jasně, dnešní koncept je vhodný pro dojíždění a ne na velké cestování. A vždyť o tom pořád mluvím a vy ne a ne to pochopit. V dnešní době má EV smysl pro ty, kteří jezdí krátké trasy a mají to kde nabíjet. Člověk, který jezdí dlouhé trasy a nemá to kde nabíjet, si to nebude kupovat, dokud nebude muset. Pokud mu tedy v Německu zakážou v roce 2030 spalovací auta, tak bude mít tendenci těsně před rokem 2030 si koupit poslední takové auto, ať mu to co nejdéle vydrží. Takže se problém odsouvá na rok 2040+.
Nevím, proč by měly vznikat megawattové skoky. To jako, že v 9:42:59 bude benzinka prázdná a 9:43:00 tam přijede 10 elektromobilů najednou? Ta zátěž roste a klesá postupně a jak už bylo mnohokrát řečeno, baterie v čerpačkách tyto nárazy vykrývají. Přes noc (nebo malém zatížení) se mohou nabít do plna a přes den budou dávkovat elektřinu částečně ze sítě a částečně z baterií, aby tu síť co nejméně zatěžovaly. Když se budou nabíjet 2 elektromobily, bude se baterie nabíjet ze sítě, když jich tam o pár minut později bude 5, tak se bude vybíjet + zbytek vezme ze sítě, zatížení sítě pořád podobné. Kde je ten náraz? Jasně, že ta baterie nebude mít desítky MWh, ale jde o to, aby ty potřeby vykrývala. V případě menší obsazenosti benzinky se bude nabíjet baterie, v případě většího obsazení se budou ze sítě nabíjet auta a baterie se bude vybíjet.
V obchoďáku to nepotřebujete ládovat 150 kilowatty do každého auta (a i kdyby, tak to také není problém, protože to auto by bylo za pár minut nabité a uvolnilo by tu elektřinu pro někoho jiného). Člověk tam stráví dvě hodiny, to stačí nabíjet třeba 10 kW. Důležité je to, že si zase o trochu pomůže. Nejde o to vyřešit 100% solárem, 100% v obchoďáku, ale rozložit to. Rozložit. Když si během nákupu nabije energii na 100 km, tak pojede na rychlonabíječku o 100 km později nebo mu to postačí až domů a nabije doma... Takže ano, třeba u toho tiráku to vystačí sotva na chlazení zboží, ale i to je ušetřeno pár procent energie. Znova, nejde o to solárem tam naprat 100 %, ale různými způsoby přihodit pár procent tam, pár procent sem a snižovat tu závislost na rychlonabíječkách a rozložit to. Pokud jde o to nabíjení aut, nejde jen o to, nabíjet za jízdy, ale také nabíjet, když stojí. Je jasné, že solár při jízdě udělá totální prd, ten by nerozjel ani klimu v autě. Ale auto stojící celý den na parkovišti si už pár kilometrů nasbírá. A o to jde. Když na tu rychlonabíječku nebudete jezdit každých 14 dní, ale třeba každý 15 nebo 16, i to je pomoc a není to tak hrozné jako vypočetný "worst case scenario".
4, Dnes ne. Ale v roce 2050? Elektromobily se za posledních pár let posunuly enormně. Proč se neposunuly za 100 let? Protože se nikdo nesnažil udělat pořádný elektromobil. Rozjela to až Tesla, která pochopila, že nejprve musí začít u luxusního zboží a nepřinést jen auto, ale také infrastrukturu okolo. Od té doby se na vývoj dost tlačí a úroveň elektromobilů před 10 lety a dnes je o dost jiná.
Odpovědět0 0
Jen tak pro info, jeden osobní elektromobil je ekvivalent zhruba trvalé 350-400W zátěže. Je jen otázkou, jak se to nabíjení rozloží v průběhu dne.
Když nebude ke koupi nic jiného než EV a nebude to pro člověka dávat smysl (to tedy závisí na zvýhodnění EV, resp. znevýhodnění ostatních), bude se snažit podržet si svoje klasické auto co nejdéle.
Když nebude ke koupi nic jiného než EV a nebude to pro člověka dávat smysl (to tedy závisí na zvýhodnění EV, resp. znevýhodnění ostatních), bude se snažit podržet si svoje klasické auto co nejdéle.
Odpovědět0 0
Běžnému osobnímu elektromobilu by na průměrný provoz měl stačit instalovaný výkon 3 kW. Takže dva solární panely to skutečně nebudou. Dva panely (230Wp) by stačily tak na 15 % potřeby, a to hovoříme o průměru (v létě by zvládl více, v zimě mnohem méně). Každopádně případné přebytky ze solárních panelů na střeše mohou pomoci tomu elektromobilu trochu doplnit baterii a snížit frekvenci ježdění na rychlonabíječku. Pokud třeba člověk najede ročně 14 tisíc km, tak ty dva zmíněné panely by mu nabily energii tak na necelé 2000 km.
Odpovědět0 0
1, Podívejme se na to takhle. Při dnešním způsobu "tankování" bychom potřebovali 2 Temelíny. Jenže co se může stát do té doby, co sníží nutnost vyrábět tolik elektřiny "centrálně":
- auta mohou mít solární panely, které sníží jejich spotřebu (zde pochopitelně nelze čekat žádné zázraky)
- auta budou nabíjena lokálními zdroji energie (solární střecha rodinných domů, depa dopravců, firem)
Dále to nabíjení, sítě a blackouty. Dnes tankujeme zejména přes den, někdo, když mu dojde celá nádrž, někdo vždycky za "dvě kila",... Většina lidí tedy tankuje na benzinkách přes den. Jenže co se může stát do té doby a co sníží nutnost rychlonabíjení:
- nabíjení vozu přes noc doma (mít takovou možnost, tak jsem na benzince naposledy v roce 2015)
- nabíjení vozu v práci
- nabíjení vozu v obchodních centrech
- nabíjení vozu pomocí vlastního solární panelu
- indukční napájení ve vozovce
Jak je vidět, je zde spousta malých zdrojů, které snižují počet "tankování" na benzince, protože se auto částečně nebo plně dobilo jindy a jinde. Nesníží to na nulu, ale jde tu o to, že tankování na benzince se stane doménou daleko cestujících lidí. A takoví zdaleka nejsou všichni.
2, Jasně, tady souhlasím, že umělá propagace EV je pitomost. Musí to jít přirozeně. A pokud to půjde přirozeně, ty problémy nastávat nebudou, protože lidé si budou EV kupovat, až to pro ně bude mít smysl (bude to kde nabíjet, bude to mít pro ně rozumný dojezd, cenu,...). Hlavně se do toho nesmí nikdo montovat pobídkami. V tom se rozhodně shodneme. Protěžovaný EV je hovadina.
3, Pozor, 17 kWh je průměr na den, nikoli maximum. V létě to klidně může být 40 kWh, v zimě 1 kWh. Jde už o započítaný průměr konvertované energie na plochu dle instalovaného výkonu platného pro ČR (tedy už s tím, že taky bývá zamračeno, kolik hodin svítí slunce a tak). 17 kWh stačí náklaďáku na ujetí takových 15 km. Pokud pojede ve stínu budov, stromů, tak se to samozřejmě sníží, jde o ideální průměrnou hodnotu platnou pro rok 2018. Jenže za 20 let zase může být účinnost a cena panelů někde jinde a může to být už třeba 20-25 kWh i s tou jízdou ve stínu za den.
4, Jak již bylo řečeno, možnost mít často EV více nabitý (ve srovnání se stavem palivové nádrže dnes) a baterie v rychlonabíječkách sníží tu potřebu sosat rychle elektřinu ze sítě. Když pojedete na dovolenou, tak z domu častěji vyjedete s plnou "nádrží" a nemusíte "tankovat" třeba za 200 km. Jasně, nebude to jednoduché, ale opět, hovoříme tu o stavu za půl století. Vezměte si, jak se posunul svět od roku 1968.
5, Nikdo neříká, že to musí využívat všechna auta, ale opět je to jedna z cest, jak té potřebě rychlonabíjení ulehčit. Každopádně to tu energetickou zátěž rozloží.
Takže ve výsledku se shodujeme a tvrdíme totéž. Když to nebude dotované, tak proti tomu nemáme oba námitky. Já také nechci, aby se to dotovalo, nejsem žádný zastánce EV. Vidím, že dnes to má spoustu problémů (hlavně vše spojené s bateriemi, ať už jde o malou kapacitu, velkou hmotnost, pomalé nabíjení, cenu nebo tu ekologii), sám bych si to dnes nekoupil. Jen tvrdím, že vidíte problémy tam, kde nejsou. Lidé si nebudou kupovat EV, když se jim budou muset podřizovat. Budou si je kupovat až tehdy, když to pro ně bude mít smysl a všechny výše uvedené problémy budou vyřešené. Je k tomu třeba jen jedna věc, aby se do toho nemontoval stát.
- auta mohou mít solární panely, které sníží jejich spotřebu (zde pochopitelně nelze čekat žádné zázraky)
- auta budou nabíjena lokálními zdroji energie (solární střecha rodinných domů, depa dopravců, firem)
Dále to nabíjení, sítě a blackouty. Dnes tankujeme zejména přes den, někdo, když mu dojde celá nádrž, někdo vždycky za "dvě kila",... Většina lidí tedy tankuje na benzinkách přes den. Jenže co se může stát do té doby a co sníží nutnost rychlonabíjení:
- nabíjení vozu přes noc doma (mít takovou možnost, tak jsem na benzince naposledy v roce 2015)
- nabíjení vozu v práci
- nabíjení vozu v obchodních centrech
- nabíjení vozu pomocí vlastního solární panelu
- indukční napájení ve vozovce
Jak je vidět, je zde spousta malých zdrojů, které snižují počet "tankování" na benzince, protože se auto částečně nebo plně dobilo jindy a jinde. Nesníží to na nulu, ale jde tu o to, že tankování na benzince se stane doménou daleko cestujících lidí. A takoví zdaleka nejsou všichni.
2, Jasně, tady souhlasím, že umělá propagace EV je pitomost. Musí to jít přirozeně. A pokud to půjde přirozeně, ty problémy nastávat nebudou, protože lidé si budou EV kupovat, až to pro ně bude mít smysl (bude to kde nabíjet, bude to mít pro ně rozumný dojezd, cenu,...). Hlavně se do toho nesmí nikdo montovat pobídkami. V tom se rozhodně shodneme. Protěžovaný EV je hovadina.
3, Pozor, 17 kWh je průměr na den, nikoli maximum. V létě to klidně může být 40 kWh, v zimě 1 kWh. Jde už o započítaný průměr konvertované energie na plochu dle instalovaného výkonu platného pro ČR (tedy už s tím, že taky bývá zamračeno, kolik hodin svítí slunce a tak). 17 kWh stačí náklaďáku na ujetí takových 15 km. Pokud pojede ve stínu budov, stromů, tak se to samozřejmě sníží, jde o ideální průměrnou hodnotu platnou pro rok 2018. Jenže za 20 let zase může být účinnost a cena panelů někde jinde a může to být už třeba 20-25 kWh i s tou jízdou ve stínu za den.
4, Jak již bylo řečeno, možnost mít často EV více nabitý (ve srovnání se stavem palivové nádrže dnes) a baterie v rychlonabíječkách sníží tu potřebu sosat rychle elektřinu ze sítě. Když pojedete na dovolenou, tak z domu častěji vyjedete s plnou "nádrží" a nemusíte "tankovat" třeba za 200 km. Jasně, nebude to jednoduché, ale opět, hovoříme tu o stavu za půl století. Vezměte si, jak se posunul svět od roku 1968.
5, Nikdo neříká, že to musí využívat všechna auta, ale opět je to jedna z cest, jak té potřebě rychlonabíjení ulehčit. Každopádně to tu energetickou zátěž rozloží.
Takže ve výsledku se shodujeme a tvrdíme totéž. Když to nebude dotované, tak proti tomu nemáme oba námitky. Já také nechci, aby se to dotovalo, nejsem žádný zastánce EV. Vidím, že dnes to má spoustu problémů (hlavně vše spojené s bateriemi, ať už jde o malou kapacitu, velkou hmotnost, pomalé nabíjení, cenu nebo tu ekologii), sám bych si to dnes nekoupil. Jen tvrdím, že vidíte problémy tam, kde nejsou. Lidé si nebudou kupovat EV, když se jim budou muset podřizovat. Budou si je kupovat až tehdy, když to pro ně bude mít smysl a všechny výše uvedené problémy budou vyřešené. Je k tomu třeba jen jedna věc, aby se do toho nemontoval stát.
Odpovědět0 0
Pokud se v roce 2040 zakážou elektromobily (tj. za více než 20 let), tak ale stále přeci jezdí auta se spalovacím motorem koupená v roce 2039. Průměrné stáří auta u nás je kolem 14 let, v Evropě cca 11 let. To je průměrné stáří, takže průměrně vydrží auto v provozu okolo 20-30 let. Tzn. pokud to zakážou v roce 2040, poslední auta se spalovacím motorem (v masovějším měřítku) dojezdí tak cca 2065.
Co se týče paneláků, však to také říkám, že na sídliště si moc lidí EV kupovat nebude, protože tam zatím ta infrastruktura není. To by při dnešním stavu nebylo moc moudré rozhodnutí. Až se situace změní za těch pár desítek let (dojezdy budou větší, ta sídliště nebo alespoň novostavby budou mít ty přípojky), pak si lidi začnou ta EV kupovat. Dříve to udělá jen málokdo.
Nevím, co pořád řešíte. Elektromobil bude, až bude infrastruktura, nikoli infrastruktura bude, až budou elektromobily. Pokud se do toho nezačne montovat stát, bude to v opačném pořadí. Lidé si to začnou kupovat, až to bude mít smysl. Ne naopak. Tzn. pokud má někdo s prakováním na sídlišti problém a měl by ho i s nabíjením, tak si určitě do obchodu nepůjde pro EV. Problém tak v podstatě neexistuje.
Co se týče paneláků, však to také říkám, že na sídliště si moc lidí EV kupovat nebude, protože tam zatím ta infrastruktura není. To by při dnešním stavu nebylo moc moudré rozhodnutí. Až se situace změní za těch pár desítek let (dojezdy budou větší, ta sídliště nebo alespoň novostavby budou mít ty přípojky), pak si lidi začnou ta EV kupovat. Dříve to udělá jen málokdo.
Nevím, co pořád řešíte. Elektromobil bude, až bude infrastruktura, nikoli infrastruktura bude, až budou elektromobily. Pokud se do toho nezačne montovat stát, bude to v opačném pořadí. Lidé si to začnou kupovat, až to bude mít smysl. Ne naopak. Tzn. pokud má někdo s prakováním na sídlišti problém a měl by ho i s nabíjením, tak si určitě do obchodu nepůjde pro EV. Problém tak v podstatě neexistuje.
Odpovědět0 0
1, Dva Temelíny platí tehdy, pokud nebude existovat žádná lokální výroba elektřiny (což bude). Takže to může být méně než dva Temelíny
2, Málokdy vyjedeš baterku tak, abys ihned nemohl nikam jet (pokud máš prázdnou nádrž na benzin, tak taky nikam nedojedeš). Elektromobil v letech, o kterých se tu bavíme (tj. plus minus 2060), nebude mít dojezd 300 km jak dnes, ale bude to násobně více (hustota baterií v průměru stoupá o 5 % každý rok). Jak říkám, nevidíš do budoucnosti, protože operuješ s dnešními technologiemi a nikoli technologiemi, které zde budou za půl století.
3, Plocha návěsu má instalovaný výkon cca 6 kW. V našich podmínkách z toho dostaneš průměrně až 17 kWh za den (v zimě mnohem méně, v létě více). To může srazit průměrnou spotřebu o necelých 10 % (někdy to bude skoro nula, někdy zase mnohem více). Takže opět ukrajuješ malinký kousek z nutnosti mít dva Temelíny, když si ten tahač vygeneruje část energie sám. Je to sice číslo pro ideální případ (kamion není ve stínu stromů, budov a tak, jenže to se na dálnici zpravidla neděje - na druhou stranu za 50 let může být účinnost panelů zas o něco dále než dnes).
4, Nárazovou spotřebu EV spíše řeší než naopak. Nabíjení EV může probíhat v noci, tedy tehdy, kdy dnes mám problém s nadbytečnou elektřinou (tedy snížíš počet lidí, kteří to budou nabíjet přes den - jinak řečeno, to, že teď vidíš na čerpacích stanicích hodně lidí, neznamená, že v případě EV tomu bude také tak, když se to tankování z části přesune do nočních hodin). Za další, baterie nabíječek jako takových mohou být inteligentně řízeny tak, aby tu nárazovou spotřebu vyrovnávaly. To už se umí dnes, nevím, proč by za půl století měl být ten systém blbější než dnes.
5, Silnice s nabíjením bude sice pekelně drahá, ale také to může být velmi výnosný byznys. Rozhodně takovou silnici nebudeš mít na sídlišti, alě u některých hlavních dálnic si to za 50 let představit dokážu.
Pochopitelně se tu bavím o ČR, protože lze snadno operovat známými čísly a mít konkrétnější údaje o proveditelnosti řešení. K poslednímu odstavci... u benzinového či naftového auta se snad při dynamické jízdě a zapnuté klimatizaci spotřeba nezvyšuje?
2, Málokdy vyjedeš baterku tak, abys ihned nemohl nikam jet (pokud máš prázdnou nádrž na benzin, tak taky nikam nedojedeš). Elektromobil v letech, o kterých se tu bavíme (tj. plus minus 2060), nebude mít dojezd 300 km jak dnes, ale bude to násobně více (hustota baterií v průměru stoupá o 5 % každý rok). Jak říkám, nevidíš do budoucnosti, protože operuješ s dnešními technologiemi a nikoli technologiemi, které zde budou za půl století.
3, Plocha návěsu má instalovaný výkon cca 6 kW. V našich podmínkách z toho dostaneš průměrně až 17 kWh za den (v zimě mnohem méně, v létě více). To může srazit průměrnou spotřebu o necelých 10 % (někdy to bude skoro nula, někdy zase mnohem více). Takže opět ukrajuješ malinký kousek z nutnosti mít dva Temelíny, když si ten tahač vygeneruje část energie sám. Je to sice číslo pro ideální případ (kamion není ve stínu stromů, budov a tak, jenže to se na dálnici zpravidla neděje - na druhou stranu za 50 let může být účinnost panelů zas o něco dále než dnes).
4, Nárazovou spotřebu EV spíše řeší než naopak. Nabíjení EV může probíhat v noci, tedy tehdy, kdy dnes mám problém s nadbytečnou elektřinou (tedy snížíš počet lidí, kteří to budou nabíjet přes den - jinak řečeno, to, že teď vidíš na čerpacích stanicích hodně lidí, neznamená, že v případě EV tomu bude také tak, když se to tankování z části přesune do nočních hodin). Za další, baterie nabíječek jako takových mohou být inteligentně řízeny tak, aby tu nárazovou spotřebu vyrovnávaly. To už se umí dnes, nevím, proč by za půl století měl být ten systém blbější než dnes.
5, Silnice s nabíjením bude sice pekelně drahá, ale také to může být velmi výnosný byznys. Rozhodně takovou silnici nebudeš mít na sídlišti, alě u některých hlavních dálnic si to za 50 let představit dokážu.
Pochopitelně se tu bavím o ČR, protože lze snadno operovat známými čísly a mít konkrétnější údaje o proveditelnosti řešení. K poslednímu odstavci... u benzinového či naftového auta se snad při dynamické jízdě a zapnuté klimatizaci spotřeba nezvyšuje?
Odpovědět0 2
Základní vtip je ale v tom, že masivní rozšíření elektromobility nás čeká asi za 40-50 let a do té doby se může stát mnoho věcí. Jak už jsem říkal níže, EV si budou ze začátku (prvních 20-30 let) pořizovat zejména ti, kteří mají přístup k infrastruktuře. Tedy např. ti, kteří si to mohou nabít v práci, doma. Takoví mohou nezřídka mít např. vlastní solární panely, které částečně sníží potřebu sosat energii ze sítě. A tedy i sníží nutnost dalších reaktorů.
Totéž platí pro tu nákladní dopravu. Dopravce by byl blbec, kdyby si pořizoval elektrický nákladní automobil a nevyplatilo by se mu to (tzn. by to nešlo kde a jak rozumně rychle levně nabíjet). Uvědomte si to pořadí a ekonomiku, která zde funguje. Nechápu, proč vždy všichni vidíte nejprve elektromobil a pak řešení jeho provozu, když (pokud se do toho nebude míchat stát) bude nejprve řešení provozu elektromobilu a teprve až když toto bude vyřešeno, budou si lidé kupovat ty elektromobily. Lidé jsou mnohdy hloupí, ale málokdo si koupí EV, když mu to bude přinášet problémy. To nedává logiku. Nejdřív bude fungující infrastruktura, pak teprve budou EV na cestách (jak již bylo řečeno, pokud někoho nenapadne to nesmyslně dotovat).
Pokud jde o reaktory, osobní dopravu v ČR by vyřešil jeden Temelín navíc, ostatní dopravu pak druhý. https://www.svetmobilne.cz/elektromobily-kolik-potrebuji-temelinu/4808
Během těch 40-50 let, než elektromobilita začne být něčím obvyklým na silnicích, dojde ke spoustě věcí, které ztlumí tu potřebu rychlonabíjení a nároků na sítě. Bude to hlavně lokální výroba i nabíjení elektřiny a nikoli nabíjení jen a pouze na "benzinkách". Jak už bylo řečeno, v mnoha případech můžeme čekat nabíjení z vlastního soláru, podobně tak lze čekat, že se panely budou častěji objevovat na střechách automobilů pro lehké snížení spotřeby (pokrytí střechy u dodávek, autobusů a návěsů by i v ČR mohlo v ideálním případě pokrýt téměř desetinu jejich energetického nároku) https://www.svetmobilne.cz/solarni-auta-proc-je-jeste-nemame/6038
Pracuje se také na indukčním nabíjení. Dnes je to stále docela sci-fi (i když BMW už to má a Renault na tom také pracuje), ale opravdu za 50 let nebudou některé hlavní tahy vybaveny např. indukčním nabíjením, které opět prodlouží dojezd na baterii o pár jednotek, či u osobních vozů i o desítky procent?
Takže tu za půl století budeme patrně mít relativně běžné nabíjení přes noc (na zmodernizovaných parkovištích, garážích, obchodech, v práci,...), patrně bude indukční nabíjení na hlavních tazích (sníží nutnost rychlonabíjení u dálnic, což pomůže především o těch dovolených), patrně se také více rozmůžou solární panely na autech pro snížení jejich spotřeby (na plné pokrytí to nikdy stačit nemůže) a obecně se dá předpokládat, že některé z těch lokálních malých a pomalých nabíječek si budou řešit elektřinu alespoň zčásti svépomocí, což sníží potřebu budovat velké elektrárny...
Základní problém totiž je, že těch 5,5 milionu osobních elektromobilů a stovky tisíc dalších vozů tu nebudeme mít zítra, ale opravdu za desítky let. A hlavní výhodou EV je to, že "tankování" se dá podstatně více rozmělnit než je tomu u nafty a benzinu, tudíž se hodně změní způsob dodávání energie ve srovnání s dneškem. Není ten Váš názor trochu zavrtaný do 20. století, které je už dávno za námi?
Totéž platí pro tu nákladní dopravu. Dopravce by byl blbec, kdyby si pořizoval elektrický nákladní automobil a nevyplatilo by se mu to (tzn. by to nešlo kde a jak rozumně rychle levně nabíjet). Uvědomte si to pořadí a ekonomiku, která zde funguje. Nechápu, proč vždy všichni vidíte nejprve elektromobil a pak řešení jeho provozu, když (pokud se do toho nebude míchat stát) bude nejprve řešení provozu elektromobilu a teprve až když toto bude vyřešeno, budou si lidé kupovat ty elektromobily. Lidé jsou mnohdy hloupí, ale málokdo si koupí EV, když mu to bude přinášet problémy. To nedává logiku. Nejdřív bude fungující infrastruktura, pak teprve budou EV na cestách (jak již bylo řečeno, pokud někoho nenapadne to nesmyslně dotovat).
Pokud jde o reaktory, osobní dopravu v ČR by vyřešil jeden Temelín navíc, ostatní dopravu pak druhý. https://www.svetmobilne.cz/elektromobily-kolik-potrebuji-temelinu/4808
Během těch 40-50 let, než elektromobilita začne být něčím obvyklým na silnicích, dojde ke spoustě věcí, které ztlumí tu potřebu rychlonabíjení a nároků na sítě. Bude to hlavně lokální výroba i nabíjení elektřiny a nikoli nabíjení jen a pouze na "benzinkách". Jak už bylo řečeno, v mnoha případech můžeme čekat nabíjení z vlastního soláru, podobně tak lze čekat, že se panely budou častěji objevovat na střechách automobilů pro lehké snížení spotřeby (pokrytí střechy u dodávek, autobusů a návěsů by i v ČR mohlo v ideálním případě pokrýt téměř desetinu jejich energetického nároku) https://www.svetmobilne.cz/solarni-auta-proc-je-jeste-nemame/6038
Pracuje se také na indukčním nabíjení. Dnes je to stále docela sci-fi (i když BMW už to má a Renault na tom také pracuje), ale opravdu za 50 let nebudou některé hlavní tahy vybaveny např. indukčním nabíjením, které opět prodlouží dojezd na baterii o pár jednotek, či u osobních vozů i o desítky procent?
Takže tu za půl století budeme patrně mít relativně běžné nabíjení přes noc (na zmodernizovaných parkovištích, garážích, obchodech, v práci,...), patrně bude indukční nabíjení na hlavních tazích (sníží nutnost rychlonabíjení u dálnic, což pomůže především o těch dovolených), patrně se také více rozmůžou solární panely na autech pro snížení jejich spotřeby (na plné pokrytí to nikdy stačit nemůže) a obecně se dá předpokládat, že některé z těch lokálních malých a pomalých nabíječek si budou řešit elektřinu alespoň zčásti svépomocí, což sníží potřebu budovat velké elektrárny...
Základní problém totiž je, že těch 5,5 milionu osobních elektromobilů a stovky tisíc dalších vozů tu nebudeme mít zítra, ale opravdu za desítky let. A hlavní výhodou EV je to, že "tankování" se dá podstatně více rozmělnit než je tomu u nafty a benzinu, tudíž se hodně změní způsob dodávání energie ve srovnání s dneškem. Není ten Váš názor trochu zavrtaný do 20. století, které je už dávno za námi?
Odpovědět0 2
Elon Musk svými činnostmi prostě hodně polarizuje. Co se vám na jeho aktivitách nezdá? Naivní snílek to je, není tu mnoho lidí, kteří se snaží změnit lidstvo (čistější a stabilnější energie, rychlejší a ekologičtější doprava, průzkum vesmíru,...), jenže se mu to i docela dobře daří. K penězům se dostal tak, že pracuje na úspěšných projektech a ty zase investuje do dalších projektů, které mají pomoci jeho vizi. Nejsem nějaký fanatický obdivovatel Muska, ale moc nerozumím tomu, z čeho pramení ten negativní postoj k němu. Co vlastně dělá špatně?
Odpovědět13 0
Moc nerozumím tomu, proč by kamion měl nabíjet 500 kWh za 5 minut, když řidič musí mít po 4,5 hodinách alespoň 45minutovou pauzu. Po 4,5 hodinách akorát tak skoro vybije baterku a pak musí tři čtvrtě hodiny čekat a odpočívat. Ideální doba na nabití.
Odpovědět1 1
No však právě o to jde. Elektromobil si většinově nebudou kupovat lidé, kteří to nemohou někde pohodlně průběžně a pomalu dobíjet (doma, v práci,...). Při dnešním tempu tu můžeme mít milion osobních aut (pětina vozového parku) zhruba v roce 2040, přičemž stále půjde většinou o ty lidi, kteří si to budou dobíjet svépomocí. Pokud jde o firmy, opět musíš počítat s tím, že do EV půjdou teprve tehdy, když se jim to vyplatí a bude infrastruktura a ne naopak. Pokud tedy nebude dostatečně dimenzovaná infrastruktura, nemusíš vůbec řešit to, zda to položí nebo nepoloží síť, protože nebude co by ji pokládalo. To platí za předpokladu, že se do toho nebude míchat stát a nebude EV nesmyslně dotovat.
Tedy idea toho, že se bude jezdit častěji k "benzince", protože si tam nikdo nenechá 30-40%, nemusí být pravdivá, když to spousta majitelů EV bude mít trvale nabito každý den na 100 %. Vezmu to teď na svém příkladě, který sice rozhodně nebude platit pro většinu, ale pro mnoho lidí ano. Mít nabíječku doma pro EV, tak jsem na rychlonabíječce naposledy v roce 2015. Proč? Protože bych měl možnost si to každý den pomalu nabíjet doma a málokdy najedu více, abych tu celou baterku vybil (naposledy před těmi třemi lety). Naopak, benzinovou nádrž mám na 100% jen výjimečně, u EV bych ji měl na 100 % každý den. Proč bych tedy měl jezdit na rychlonabíječku, když mám nabito?
Ano, šňůra pro nabíjení bude pořádná trubka. Se sítí to nemusí dělat žádnou paseku. Potřeba rychlého nabíjení nebude tak častá, důvody viz výše. Pokud už to bude potřeba, tak jak již bylo řečeno, odběr by měl být do značné míry vykrýván bateriemi v rychlonabíječkách.
A pokud se budeme bavit o 100% elektromobilitě, tak opět musíme počítat s tím, že tento stav v ČR nastane patrně někdy tak kolem let 2065-2070. V té době už budou novostavby s elektrickými přípojkami na každém parkovacím místě standardem, bude to běžné u nákupních a zábavních center, v průmyslových zónách, některých rekonstruovaných sídlištích,... Kdo by jezdil na ty rychlonabíječky, když si to bude nabíjet každým dnem? Ano, v létě na dovolenou to bude záhul, ale jindy?
Pokud jde o cenu elektřiny, tam se toho obávám také.
Tedy idea toho, že se bude jezdit častěji k "benzince", protože si tam nikdo nenechá 30-40%, nemusí být pravdivá, když to spousta majitelů EV bude mít trvale nabito každý den na 100 %. Vezmu to teď na svém příkladě, který sice rozhodně nebude platit pro většinu, ale pro mnoho lidí ano. Mít nabíječku doma pro EV, tak jsem na rychlonabíječce naposledy v roce 2015. Proč? Protože bych měl možnost si to každý den pomalu nabíjet doma a málokdy najedu více, abych tu celou baterku vybil (naposledy před těmi třemi lety). Naopak, benzinovou nádrž mám na 100% jen výjimečně, u EV bych ji měl na 100 % každý den. Proč bych tedy měl jezdit na rychlonabíječku, když mám nabito?
Ano, šňůra pro nabíjení bude pořádná trubka. Se sítí to nemusí dělat žádnou paseku. Potřeba rychlého nabíjení nebude tak častá, důvody viz výše. Pokud už to bude potřeba, tak jak již bylo řečeno, odběr by měl být do značné míry vykrýván bateriemi v rychlonabíječkách.
A pokud se budeme bavit o 100% elektromobilitě, tak opět musíme počítat s tím, že tento stav v ČR nastane patrně někdy tak kolem let 2065-2070. V té době už budou novostavby s elektrickými přípojkami na každém parkovacím místě standardem, bude to běžné u nákupních a zábavních center, v průmyslových zónách, některých rekonstruovaných sídlištích,... Kdo by jezdil na ty rychlonabíječky, když si to bude nabíjet každým dnem? Ano, v létě na dovolenou to bude záhul, ale jindy?
Pokud jde o cenu elektřiny, tam se toho obávám také.
Odpovědět1 1
Vzhledem k tomu, že ty rychlonabíjecí stanice jsou obvykle vybaveny velkými bateriemi (aby to nesosaly nárazově přímo ze sítě), neviděl bych to jako nepřekonatelný problém. Navíc, protože elektromobilita umožňuje pomalé nabíjení na mnoha různých dalších místech (obchodní centra, doma,...), o to méně častější bude potřeba rychlonabíjení. Tesla to řeší např. i tak, že mnohé Superchargery si dělají elektřinu (zčásti nebo úplně) vlastní pomocí solárních panelů.
Odpovědět3 3
Ano, telemetrie je normální věc a není na ni nic špatného. V dnešní době GDPR by si ale společnosti měly dávat pořádný pozor na to, aby byl uživatel správně informován o tom, co vše se posílá, v jaké formě a za jakým účelem, navíc má mít možnost se odhlásit. Což se tady nestalo a to je ten problém.
Problém není v posílání dat, ale v tom, že uživatel o tom moc neví a nemá možnost to pořádně kontrolovat (viz samovolné zapínání telemetrie po každém startu). Jinak řečeno, jak můžete věřit společnosti, která tu telemetrii tutlá, i přes její výslovné vypnutí ji automaticky opětovně zapíná, že opravdu posílá jen to, co říká, že posílá? Proto je z toho takový poprask. Kdyby se při instalaci nové verze verze objevil jasný seznam, co, jak a proč se bude posílat, tak nikdo neřekne ani popel, přitom by se posílalo naprosto totéž. Už rozumíte, kde je problém?
Problém není v posílání dat, ale v tom, že uživatel o tom moc neví a nemá možnost to pořádně kontrolovat (viz samovolné zapínání telemetrie po každém startu). Jinak řečeno, jak můžete věřit společnosti, která tu telemetrii tutlá, i přes její výslovné vypnutí ji automaticky opětovně zapíná, že opravdu posílá jen to, co říká, že posílá? Proto je z toho takový poprask. Kdyby se při instalaci nové verze verze objevil jasný seznam, co, jak a proč se bude posílat, tak nikdo neřekne ani popel, přitom by se posílalo naprosto totéž. Už rozumíte, kde je problém?
Odpovědět7 1
Tak chyby u tiskáren Canon jsou velmi dobře známou věcí, ale to se opravdu nevyhýbá ani jiným značkám. Třeba v mém případě Canon vydržel vždycky nejméně 4 roky (ještě jsem v mém okolí snad nezažil Canon, který by odešel krátce po záruce, zato Epson ano, ale přesto vím, že jiným lidem to takto odchází často). Teď mám Epson a ten už vcelku dobře běží asi čtvrtým rokem, byť jsou s ním nějaké problémy (např. neustálá nutnost seřizování tisku). Já měl např. nejvíce problémů vždy s HP. Takže kterou značku? Je to prašť jako uhoď u všech. Neznám žádnou, se kterou by tisíce lidí nemělo problémy. Pokud ti nějaká funguje a jiná ne, tak máš holt štěstí na kusy, protože jiní lidé to budou mít zase naopak. Třeba z mých zkušeností je Canon zatím ta nejméně problémová (což ale neznamená bezproblémová).
Odpovědět0 0
No, ono je otázkou, zda si u jiných společností pomůžeš... Podobné problémy jsou snad u všech výrobců.
Odpovědět0 0
No vidíš, a já s 1642mAh baterkou v iPhonu měl standard 3,5 dne, a to mi přišlo, že jsem ho využíval docela dost :-) Jak jsem ale začal více využívat i data (a nejen Wi-Fi) a pracovat na něm (psát aktuality během cestování), už se moc často přes 2 dny nedostanu.
Odpovědět1 4
No problémem také je, že ty se mnohdy ani nedozvíš, že tam je nějaká nová technologie, a proto to vypadá, že se to nezavádí do výroby (což je pochopitelně mnohdy pravda a zůstane to v šuplíku). Náznaky tu vidím, dost často se mluví např. o pevných bateriích (solid-state), které by měly přijít do elektromobilů a dalších věcí už během dvou tří let.
Odpovědět0 0
To je sice možné, ale trochu irelevantní. Surfy od Lostu, ze kterých vychází ten od Tesly, stojí cca 600-900 EUR. Takže minimálně o polovinu, ne-li dvakrát tak dražší.
Odpovědět0 0
Dotažení nějakého objevu do reálné podoby je vždy záležitost na několik let. Teď jsem pro Svět mobilně psal novinku o novém LiDARu. Vyvinuli novou technologii, přesto se předpokládá, že by se to komerčně mohlo objevit tak za 5 let. Solid-state baterky jsou vyvinuté také už několik let, ale to dotažení do sériové výroby prostě trvá. Proto to automobilky ohlásily až na roky 2020-2022. Pak tu budeš mít konečně něco, co změní svět baterek. Ale opravdu nemáš pocit, že by se baterie vyvíjely? Vždyť už jen Tesla za dobu, co vyvíjí baterky, zvýšila jejich hustotu snad dvojnásobně.
Vyvinutí technologie a její reálné nasazení prostě není záležitost na víkend. Pokud chceš vědět, co se bude v blízké době vyrábět, projdi si články tak z roku 2010-2015.
Vyvinutí technologie a její reálné nasazení prostě není záležitost na víkend. Pokud chceš vědět, co se bude v blízké době vyrábět, projdi si články tak z roku 2010-2015.
Odpovědět1 0
Pochopitelně, že to nahrazují sociální sítě. Ať se nám to líbí nebo ne, je rok 2018. Nemálo médií už ani RSS nenabízí a jeho úlohu nahradilo "sledování" nebo "odebírání" na sociálních sítích. Vzhledem k tomu, že jsem zrovna před pár dny chtěl RSS čtečku rozšířit o zahraniční motoristická média, tak vím, že mnoho z těch největších už na tuto metodu rezignovalo. Dobrá půlka z těch, které jsem si chtěl přidat, RSS kanál ani nemělo a vše to jelo přes sociální sítě.
A právě proto, že sociální sítě neukazují úplně všechno, se mi krok Mozilly vůbec nelíbí (využívám právě ten jejich systém).
A právě proto, že sociální sítě neukazují úplně všechno, se mi krok Mozilly vůbec nelíbí (využívám právě ten jejich systém).
Odpovědět1 0
Vždyť ta statistika existuje, dokonce jsou ta čísla zmíněna v článku (denně aktivní uživatelé).
Odpovědět0 0
Opraveno.
Odpovědět0 0
Což neznamená, že si nemůžeš koupit jiný, pokud nebude stačit.
Odpovědět0 0
Ano, máte pravdu, udělal jsem tam chybu, má tam být všude 2.1. Díky za upozornění, opravil jsem to.
Odpovědět1 0
Ano, ve většině souhlasím. Nicméně starší motory sice produkovaly více CO2, méně pevných částic, ale rozhodně to také nebyla žádná sranda (kdyby tu dnes jezdila stará auta v tomto množství, tak sice budeme mít méně PM, ale udusíme se tu). Řešením jedněch emisí se zvyšují některé jiné, ale házet to jen a pouze na CO2, není dobře.
Odpovědět0 1
Elektromobily mají nicméně stále jednu velkou výhodu, a to bezemisní provoz (mám na mysli to, co vypouští, když jedou, nikoli to, co se vypouští při výrobě elektřiny pro ně). Ve městech a místech husté dopravy velké plus. Tohle tak řeší mnoho problémů, ale lidé ve městech se budou nadále dusit, pokud se to nebude ve velkém čistit rovnou i ve městech.
Odpovědět5 0
Pořád tam máte spoustu nedomyšlených věcí. Ne každý jezdí autem (říkáte např. 40 %), což ale neznamená, že každý z nich jeden svým vlastním, ale spousta lidí jezdí dohromady. Ne všichni dělají přes den, ale spousta lidí má také odpolední a noční (tedy se na parkovišti vystřídají ti, kteří přijeli z jedné směny s těmi, kdo na tu duhou směnu teprve jedou). A z tohoto množství ne každý nabíjí jen přes noc, ale občas nabije také na rychlonabíječce (tedy o to méně potřebuje nabít přes noc nebo nenabíjí vůbec, buď mu to stačí pomaleji nebo to naopak dobije ještě v noci a ne, až když odpojí auto od sítě). Pokud se elektromobilita více rozšíří, hodně bych se divil tomu, kdyby se to neřešilo nějakým inteligentním systémem podle aktuálního stavu sítě. Právě na toto téma píšu článek a to, že se skoro celá ČR vrátí mezi 16-17 hodinou domů, je nesmysl. Fakt to tak není.
Ještě jednou, při průměrném nájezdu v ČR je potřeba každému EV každý den nabít asi 8-10 kWh (kdo jezdí více, musí nabít více, ale to také znamená, že někdo najel méně nebo nejel vůbec a nabíjet nepotřebuje). Tedy přes noc to stačí nabíjet asi 1kW výkonem. Jenže ne všichni nabíjí přes noc, ale mnoho lidí i přes den, takže v průměru na jedno auto to bude ještě méně než 1kW. I kdyby se přes den nabila třeba třetina aut, tak to znamená, že v průměru jedno EV znamená v noci (při 8 hodinách) 650W odběr. Pokud bys bral den 6-16, tak na těch večerních a nočních 8-10 kWh máš 14 hodin, tedy potřebuješ výkon cca 650 W. Pokud si to ta třetina lidí nabije přes den, jsi už jen na 450 W v průměru na auto.
Ještě jednou, při průměrném nájezdu v ČR je potřeba každému EV každý den nabít asi 8-10 kWh (kdo jezdí více, musí nabít více, ale to také znamená, že někdo najel méně nebo nejel vůbec a nabíjet nepotřebuje). Tedy přes noc to stačí nabíjet asi 1kW výkonem. Jenže ne všichni nabíjí přes noc, ale mnoho lidí i přes den, takže v průměru na jedno auto to bude ještě méně než 1kW. I kdyby se přes den nabila třeba třetina aut, tak to znamená, že v průměru jedno EV znamená v noci (při 8 hodinách) 650W odběr. Pokud bys bral den 6-16, tak na těch večerních a nočních 8-10 kWh máš 14 hodin, tedy potřebuješ výkon cca 650 W. Pokud si to ta třetina lidí nabije přes den, jsi už jen na 450 W v průměru na auto.
Odpovědět0 0
Vaše úvaha má jeden háček. Pokud jde o nabíjení aut, k tak výrazným nárazovým špičkám zas v takové míře docházet nebude, neboť jednak ne všichni jezdí do práce autem, jednak ne všichni přijedou zrovna mezi 16-17 (jsou zde i vícesměnné provozy, někdo končí dříve, někdo později) a také není třeba to nabíjet nějak extrémním výkonem, protože cestu do práce přes noc nabijete výkonem okolo 1 kW. A pokud by už někoho napadlo to ládovat třeba 50 kW, tak to má nabité během pár minut. Nemluvě o tom, že ten 1 kW platí pro ty situace, když by nikdo nikdy nevyužil rychlonabíječku, takže v reálu ten průměr bude ještě méně (jedno EV je zhruba 350-400 W trvalé zátěže, takže je to o tom, jak se to rozvrství v průběhu dne). Každopádně souhlasím, že obnovitelné zdroje jsou ve své nestálosti problém.
Odpovědět0 0
Díky za připomínku, chybu jsem opravil, má tam být jen zahashované. Rozdíl mezi oběma metodami je mi znám (v minulosti jsem programoval např. software na rozlouskávání jednoduché MD5 hrubou silou jako ukázku pro studenty právě tím způsobem, který popisujete,...).
Odpovědět0 0
Ano, nejsou čisté, ale čistější, proto je taky to slovo "čisté" v uvozovkách.
Odpovědět0 0
Zdroj je v článku uveden. Píšou tam např. "Tato studie jasně kvantifikuje objem a hodnotu nelegálního softwaru instalovaného v osobních počítačích ve více než 110 zemích a regionech. Průzkum oslovil přes 23 000 respondentů z řad spotřebitelů, zaměstnanců a IT manažerů." Ohledně přesnosti získaných výsledků bychom ale určitě mohli dlouze diskutovat (23 tisíc lidí v celosvětovém měřítku je dle mého názoru málo). Jinak, pokud jde o Adobe, zde se situace hodně mění a s tím, co přešli na cloudové verze, si to kupuje poměrně dost lidí.
Odpovědět0 0
No právě to naopak ukazuje, že infrastruktura je na elektromobily připravena docela dobře už teď (pokud jde o množství energie, nikoli množství nabíjecích míst). Už nyní těžba kryptoměn bere v některých oblastech násobky toho, co by brala plná 100% elektromobilita a svět se nezbořil. Vždyť tady chtějí těžaři ekvivalent 25 až 30 elektromobilů na osobu.
Odpovědět4 1
