Ale vždyť připraveny byly. Nikdo nevěděl, že tu jsou situace, kdy to nefunguje. Ostatně ­(a je to i v článku napsáno­), ani jedné z firem se dlouho nedařilo tyto chyby vůbec reprodukovat. Microsoft těžko otestuje instalaci update ve všech kombinacích stejně jako třeba Avast jen těžko otestuje, zda jeho software nekoliduje při instalaci čehokoli jiného. Microsoftu i Avastu to při testech fungovalo, tvářilo se to jako kompatibilní, přesto se v reálu objevily chyby... to se bohužel stává. Nebyl důvod odstavovat nekompatibilní software, protože ten kompatibilní byl. Aspoň se kompatibilním zdál být. Až když se zjistilo, že to opravdu není, tak to Microsoft odstavil. Ostatně o tom ten článek je. Jinak to, že Microsoft omezil testování softwaru, je známá věc ­(a taky to tak potom vypadá­). S tím ale my nic nenaděláme.

Protože ne vždy nastanou ty situace, kdy se ty dvě věci neshodnou. Ano, je to komplexnější problém a Behaviour Shiled právě tyto situace ­(při kterých to zhavarovalo­) vytvářel mnohem častěji, než jiné antiviry, se kterými to podle všeho ve výjimečných případech padalo taky. Často ale neznamená, že vždy. Proto to u Vás prošlo a u jiných ne. Ostatně v článku je jasně napsáno ­"může za některých situací kolidovat s průběhem její aktualizace­". ­"Může­" neznamená ­"musí­".

Také mi to s KIS přežilo bez újmy. A na dalším počítači mám ještě Windows 7, takže tam není co řešit.

Gratulujte si, ve Vašem případě nedošlo k situaci, kdy se tyto dvě věci neshodly. Někteří jiní takové štěstí neměli.

"Ak by po znížení zarobili milión, tak pred tým zarábali behom niekoľkých dní 10 miliónov? Tak taký biznis by chcel asi každý.­"

"To znamená zprovoznění různých generátorů elektřiny, parních turbín a podobně. 1 MWh energie takto vyrobená pak stojí až okolo 14.000 dolarů.­"

Ta cena je AŽ 14000 dolarů. Nemusí být vždy 14000 dolarů. Ta se mění v čase podle toho, kolik energie je potřeba, kolik ty FCAS společnosti nabídnou... Je to dynamické a mění se to od stovek dolarů až po desetitisíce. Malinké problémy to řeší klidně jen za pár set dolarů za MWh a ne za 14 tisíc. Např. během ledna běžela v průběhu dvou dní ta baterie asi 5 hodin ­(různě rozkouskovaně­) na plný výkon ­(tj. 30MW­), takže dodala do sítě kolem 150 MWh ­(plus nějaké menší výkyvy­).

V prvních chvílích jela také za vysoké částky ­(je jediná, kdo tak rychle může reagovat­), ale pak cenu srazila výrazně pod to, co nabídli ostatní. Baterie stále dostává peníze za FCAS služby, ale stát šetří, protože platí méně peněz než by platil stávajícím FCAS poskytovatelům. On totiž není důvod, aby běžely parní turbíny a kdo ví co ještě, když Neoen také nabídne elektřinu za nižší cenu než nabízí ty parní turbíny. Vůbec nemusí pokrývat začátek výpadku, ale může jej pokrýt z mnohem větší části. Na začátku se Neoen trochu napakuje a pak i s nižší cenou všem vyfoukne rybník. Neoen vydělává ­(na rozdíl od původních FCAS poskytovatelů, kteří nedodávají, protože dodává Neoen­), stát šetří. Co je na tom k nepochopení? Když někdo nabídne nižší cenu než někdo jiný, tak snad nevydělává, když prodá svůj produkt? A ten, kdo ten produkt kupuje za nižší cenu než obvykle snad nešetří?

Už je to dávno opraveno.

Tohle fakt nemá smysl. Až pochopíte, co jsem psal, tak se budeme bavit dál. Dokud mi budete pořád předkládat něco, co není v textu, protože to nejste schopen pochopit, není co řešit.

Ne, nehodil. To Vy jste to jen nepochopil. Takže ještě jednou. Pokud stát A platí firmě B 60 EUR a objeví se firma C, která totéž nabídne za 20 EUR a stát A začne využívat firmu C, tak stát ušetří 40 EUR a firma C vydělá ­(lépe řečeno přijme­) 20 EUR. Nikdy jsem nikde nenapsal, že ušetřené peníze jsou tytéž, které někdo jiný přijme. To tam nikdy nikdy nebylo napsáno a něco takového by byl pochopitelně nesmysl. Psalo se o tom, co Austrálie ušetřila a co majitelé baterii na službách vydělali. Nikdy ale nikde nebylo napsáno, že je to tatáž částka.

Proč Vám mám vysvětlovat další věc? Cožpak na tom neztrácíme už tak dost času? Austrálie vyhlásila tendr na FCAS služby. Vyhrál to Neoen, kterému to postavil Musk. Ten v rámci svého typického marketingu slíbil postavit to zdarma, pokud to nestihne. Neoen teď dodává klasicky elektřinu ze své větrné farmy s tím, že tam má ten FCAS oddíl. Díky této FCAS části Austrálie šetří na výpadcích ­(platí méně než doposud­) a Neoen vydělává, když se odebírají ­(přestože je levnější než ostatní­).

"Čo sa ale šetrenia týka, tak šetrí Australská vláda na menších platbách za tie služby, ktoré odoberá, ale nemá z toho príjem, ako ste tvrdili­"

Můžete mi tohle prosím vysvětlit? Sám říkáte, že vláda platí za služby, které odebírá. Vy sám jste to napsal. Takže vláda někomu platí. Komu? Komu proboha ty peníze platí? Když šetří, tedy platí méně peněz, stále platí nějaké peníze. Komu platí tyto peníze? Komu? Kdo je dostává? Ten, kdo je dostane, pro toho to není příjem? Co se děje s těmi penězi, které vláda platí? Vypaří se do nebe? Nikde jsem netvrdil, že stát má z toho příjem, ale že majitel baterie z toho má příjem. Vydělává baterie, nikoli stát. Ten šetří. Majitelem je firma Neoen. Pořád mi nerozumíte. Nebavím se tu o odběrateli, ale o poskytovateli!

"Môžete namietnuť, že ale aj za tých 70% dodaných vláde musia dostať peniaze, áno, ale dostanú v podstate nakontrahovanú cenu, ktorú by platili aj keby nebol výpadok.­"

Takže jste nakonec sám přiznal, že vláda platí nějakou cenu ­(je jedno, zda je to kontrakt nebo dle MWh­), tedy ji platí někomu. Ten někdo z toho přece ale musí mít příjem. Ty peníze se nevypaří do nebe. Někdo platí, někdo získává platbu. Někdo ušetří na nižších platbách, protistrana ale i tak tyto nižší platby přijímá a vydělává. Co je na tom nepochopitelného?

V článku je napsáno, že 1 MWh při FCAS stojí 14.000 dolarů. To znamená, a pochopí i to malé dítě, že někdo platí někomu. Pro toho, kdo to platí, je to náklad. Pro toho, kdo tuto platbu dostane, je to příjem. Ty peníze se jen tak nevypaří. Náklad je nákladem od toho, že někdo někomu platí. A poněvadž ta baterie dodává energii levněji než jiná zařízení pro výpadky, tak ten, kdo služeb baterie, šetří. Stále ale platí tomu, kdo tu baterii provozuje a její služby poskytuje, tedy ten vydělává. To pochopí každý asi kromě Vás. Pokud tedy baterie dodá do sítě energii, někdo za tuto energii zaplatí a někdo tuto platbu za energii přijme.

Ta baterie není vlády, je postavena společností Tesla ve spolupráci s francouzskou firmou Neoen, která ji spravuje a je energetickou společností, která operuje v mnoha státech, mimo jiné také v Austrálii. Je ­(dle jejich stránek­) nezávislým výrobcem elektrické energie specializovaným na obnovitelné zdroje ­(viz https:­/­/hornsdalepowerreserve.com.au­/about­-us­/­). Takže žádná vláda. Vláda je jen oprávněna ji používat pro pokrytí těch výpadků a je pro ni jedním z oficiálních FCAS poskytovatelů ­(a protože ta baterie nabízí energie v těchto případech levněji, vláda šetří­). Aspoň jste si o tom mohl něco zjistit. Ta baterie byla vyrobena pro společnost Neoen, aby tu byl pro jih Austrálie rychlý zdroj elektřiny pro případ výpadků. Takže nejsem to já, kdo tu kecá blbosti a jste to vy, ­"kto si dobre nepamätáte­".

Nyní bych prosil omluvu.

Pardon, je to tak, jak píšete.

Aby to bylo nad slunce jasné, doplnil jsem tam ještě pro jistotu slovíčka, aby bylo jasné, že jde o ­"výdělky majitelů baterie­". Nenapadlo mě, že někomu nebude jasný kontext, že náklady jsou to, co někdo platí za službu a výdělky ­(příp. příjmy­) jsou tytéž peníze na druhé straně řetězce, tedy to, co poskytovatel od plátce nákladů služby dostane.

Musk slíbil, že pokud ji postaví do 100 dní, bude pro Austrálii zdarma. Stihl to.

Ano, myslím to vážně. Očividně jste nepochopil o čem je řeč. Zkusím to tedy na modelovém příkladě, ze kterého to, doufám, pochopíte. Čísla budou náhodná, jen pro vysvětlení principu nákladů a příjmů.

Stát Austrálie platí za FCAS služby dejme tomu 60 milionů dolarů ročně. To jsou tedy náklady státu Austrálie. Ty platí společnostem, které FCAS služby nabízí, tedy tyto společnosti mají příjmy 60 milionů dolarů ročně. Nyní přijde Tesla a řekne, že FCAS služby bude nabízet za 10 milionů dolarů ročně. Stát Austrálie na to kývne a polovinu služeb bude odebírat od stávajících poskytovatelů ­(náklady státu Austrálie jsou zde 30 milionů dolarů­) a druhou polovinu bude odebírat od Tesly ­(tedy za 5 milionů dolarů­). Stát Austrálie tedy nyní platí za služby 35 milionů dolarů místo 60 milionů, ušetřil tedy 25 milionů. Tesla, protože nabízí tyto služby, dostane od státu Austrálie 5 milionů dolarů. To ale přeci nejsou její náklady, není to ani to, co ušetřila, ale pro Teslu jsou to přeci příjmy.

Baterie tedy v tomto modelové příkladě ušetřila státu Austrálie 25 milionů, ale současně tato baterie Tesle vydělala 5 milionů dolarů. Já nechápu, co na tom nechápete. Přeci, pokud někdo platí náklady, tak někdo jiný tuto částku přijímá a je to pro něj tedy příjem a posléze ­(po odečtení jeho nákladů­) také výdělek. Pokud baterie něco někomu ušetří, tak přece šetří tomu, kdo ji platí. Pokud ta baterie někomu něco vydělá, tak přeci tomu, kdo ji provozuje. Ty subjekty jsou jiné. Naprosto mi není jasné, proč šetření a výdělek vztahujete ke stejnému subjektu.

V případě toho originálního dílu tedy píšete něco, co jsem tam vůbec nenapsal, protože jste to opět nepochopil. Volbou neoriginálního dílu jste vy NEvydělal 150 EUR ­(nikde jsem takovou blbost nenapsal, tak mi zase nestrkejte do úst něco, co nikdy nebylo řečeno­), ale ušetřil jste 150 EUR. Ale vydělal výrobce neoriginálního dílu ­(50 EUR, pokud nepočítáme jeho náklady­). Už rozumíte? Čtěte pořádně. Ušetříte čas sobě i mně.

Pokud někdo platí náklady, tak někdo přece musí být příjemcem této částky. Takže pokud tato baterie šetří náklady, tedy se jí platí méně než jiným do té doby, pořád se jí něco platí, i když méně. Tedy vydělává.

První test reálné kapsle, pokud vím, proběhl už v minulém létě. Nevím, kde jste přišel na 400 km­/h, já pořád vidím hodnoty kolem 700­-800 km­/h.

Jinak, Musk přímo Hyperloop nedělá. Napsal o konceptu, ale přenechal jej jiným a teď se k tomu trochu vrací. Jinak on většinu věcí dělá tak, že vezme známý koncept, ale jako první ho doladí do použitelné podoby, ať se to týká toho SpaceX nebo třeba Tesly. Elektromobily tu jsou už přes sto let, ale Tesla to teprve dotáhla do stadia, kdy to lidi chtějí a největším problémem je, že nestíhá vyrábět.

Obalamutění investorů bych Muskovi fakt nepřipisoval, ten člověk má jiné cíle než vydřít z jiných lidí peníze.

a­) Nízká úspěšnost s tím nemá nic společného. Vždyť ten výsledek pak posuzuje dále člověk ­(je to v článku napsáno­), takže policisté jsou posíláni jen na lidi potvrzené člověkem. Systém jen ten výběr zužuje a vytipuje podezřelé osoby. Drtivou většinu falešných pozitiv ­(těchto podezřelých osob­) ale ještě nějaký operátor dále sám vyfiltruje.

Exkluzivní v tomto případě znamená, že ASRock dělá jen karty s čipy AMD, ale nedělá karty s čipy NVidia. Podobně je tomu u Sapphire. Je to i naopak, myslím, že např. Gainward a Zotac dělají exkluzivně jen Nvidie, ale nedělají AMD.

Díky za připomínky, opraveno.

V článku se píše ­"Ceny mnoha grafických karet se dnes již téměř vrátily na úrovně z loňského podzimu­". Je tam spojení ­"téměř vrátily­" a ­"na úroveň loňského podzimu­". Takže se podívejme na tu Heuréku na tuto kartu, kterou jste sám nadhodil. V loňském podzimu vidím minimální cenu 7151 Kč. Maximální minimum bylo 10290 Kč. Nyní je cena 7744 Kč. Já si teda myslím, že tahle Vámi vybraná karta naprosto odpovídá tomu, co se píše v článku, a to, že se ceny vrátily téměř na úroveň loňského podzimu. Pokud se z 50% předražení dostáváme na 10% nárůst, tak je to jasné ­"téměř se vrátit­".

Ono jde o to, že Facebook teď čelí velkému skandálu s únikem a nedostatečnou ochranou osobních dat a dušoval se, že na tom hodně zapracuje. Jeho první velký krok ale spočívá v tom, aby tu ochranu osobních dat zvyšovat nemusel.

No pozor, daně platí ze zisku, ale tato pokuta z příjmů. To jsou dvě různé věci. Tedy ta 4% pokuta z příjmů může být v případě mnoha společností mnohem vyšší než 21% daň ze zisku.

Ano, je testovací, ale je to už kus skutečné dráhy ­(tedy plné velikosti s kapslí, která ty lidi bude vozit­). Tedy žádná kolejnička na testování motoru a podobné věci.

Ale přinutí, sám jsem toho příkladem ­(u Spotify­) a je i mnoho dalších, kteří tak učinili. Když se k tomu přidá něco navíc, přejde spousta lidí.

Aby to uživili, museli by těch solárních panelů mít docela velkou plochu ­(odhadem tak 0,1 km2­).

Cituji ­"což ale v mnohých případech umocňuje také nezkušenost uživatelů ­(administrátorů­), kteří svoje stránky často špatně konfigurují a nechávají je snadno napadnutelnými­" Vždyť o tomtéž mluvím, že to není vždy vina Wordpressu, ale uživatelů, jak si to nastaví nebo nenastaví. Jestli si admin nechá jméno admin, je to chyba toho admina a ne Wordpressu, ale to tam přece píšu, tak kde zas máte problém? Proč mi vytýkáte něco, co je tam přece napsáno? Vždyť Vy sám jste mi to teď potvrdil.

Mimo to má ale Wodpress problémy dost i sám o sobě, určitě nepatří mezi nejlépe napsané softwary co do bezpečnosti. A to, že jej používají laici, kteří to neumí nastavit a dělají bezpečnostní chyby, věc ještě více komplikuje.

Nevím proč, počítal jsem se třemi miliony. Má tam být 40, opraveno.

Úplně jednoduše, jsou na to miliony návodů, co může být špatně nebo ne ideálně nakonfigurováno. Ponechání výchozího jména ­"admin­", nedostatečně bezpečné heslo, nezapnutá dvoufaktorová autentizace, přidělení příliš vysokých práv lidem, kteří by tato práva mít neměli, nenastavené řízení přístupu kritických souborů, omezení počtu pokusů o login, neinstalování aktualizací, instalování pochybných pluginů a mohl bych pokračovat dále.

I když to dle zpráv není jasné, něco z toho mohly být také ASICy a s těmi byste na bazarech až tak moc parády neudělal.

A kde kdo proboha tvrdí, že jde o problém BTC? Vždyť je v článku i napsáno, že nejde o podvod z podstaty kryptoměny, ale tradiční metodu krádeže. To to nejde pochopit, ani když je to výslovně napsáno???

Upraveno a doplněno, díky.

Jenže to jim nabourá tu čistotu designu ­(o nálepky a štítky se už někteří lidé neoficiálně pokoušeli, ale kvůli designu to zase zmizelo­). Jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet.

No zatím jsou velká část byznysu, to je pravda, ale nezapomínej na to, že se teď chystá velká revoluce v automobilovém průmyslu ­(autonomní vozidla, obecně zpracování dat ze všemožných senzorů a AI obecně­) a zde Nvidie rozhodně nezahálí.

Opravdu je to tak. O hardwaru píšu už od dob Pentií 4, Athlonů XP, GeForce 3­/4 a podobných. O fotoaparátech jsem začal psát až o pár let později a HW trochu odsunul, nyní se však více věnuji obojímu. Pokud jde o vzdělání, mám vystudovaný doktorát z informatiky, obor počítačové grafiky, takže programování algoritmů na zpracování obrazu. Tudíž HW i fotoaparáty to vše spojují dohromady. Nebojte se však, Digimanii se stále hodně věnuji, jen je faktem, že fotoaparátů je stále méně, takže tam vychází méně aktualit ­(o to více pak píšu na SHW nebo jiné naše servery­). Právě dokončuji recenze tří opravdu velmi zajímavých fotoaparátů, které čtenáře jistě hodně potěší :­-)

Je ale rozdíl mezi vysokou poptávkou a téměř nemožností cokoli sehnat ­(a pokud ano, někdy i za dvojnásobnou cenu, než by měla být normálně­). Tento stav začal v průběhu léta a od ledna se to ještě zhoršilo.

Tady tím normálem bylo myšleno spíše to, zda se uklidní projevy spojené s kryptoměnami, tedy např. normální ceny grafických karet a podobně.

Zdravím, čtečka je podporována v češtině i slovenštině. Přidal jsem odkaz pro vyzkoušení přímo na webových stránkách Microsoftu.

Uznávám, že ta první část nebyla napsána ideálně, a proto jsem ji také upravil. Přehlédnout jste to přehlédnul, to neokecáte. Několikrát jste mi psal, že z Internetu to neprojde a několikrát jste odkazoval na větičku píšící o útoku z vnitřní sítě. Kdybyste to nepřehlédl, tak byste to nepsal, protože v článku o útoku ze stejné sítě napsáno bylo. Vždyť jste mě sám na tu stejnou síť upozorňoval, dokonce jste mi to vmetl do tváře, že jsem vám na to neodpověděl. Proč byste to dělal, kdybyste věděl, že je to v článku napsáno? Tudíž jste to asi nevěděl a přehlédl to. Nebo mi snad dokážete vysvětlit, proč byste opakovaně namítal, že jsem to pochopil jako útok z vnějšku z internetu, kdybyste věděl, že jsem psal o vnitřní síti? Jak jste došel k tomu, že jsem to pochopil jako útok z vnějšku, když jsem psal o stejné a nikoli vnější síti? Jediné rozumné vysvětlení je, že jste to prostě přehlédl, protože jinak nevidím jediné rozumné vysvětlení, proč byste opravoval něco, když jste údajně věděl, že to tam je. To nedává vůbec smysl.

Pořád se na to díváte svou odbornou optikou, která vám zkresluje vidění a nabourává také vaše argumenty. Jde to vidět např. zde ­"A tie tri slovíčka už ten pocit nezmenia, lebo si neuvedomí ich význam, lebo je to laik.­" Laik především často ani netuší, že něco jako HW firewall existuje. Pro laika existuje firewall v podobě softwaru, který má na počítači a v mnoha případech si ještě myslí, že je to antivir. A ten díky AMT nabourat lze. Vy to prostě znáte a vyznáte se v tom velmi dobře, ale většina lidí pod tím firewallem pochopí i bez určení, že jde o ten v počítači ­(a ano, bylo dobré to tam specifikovat, to se nepřu­). Já vím, že HW firewally existují, ale ani by mě nenapadlo, že by někoho mohl v kontextu článku ­(a toho, že se mluví o procesoru v PC­) napadnout jiný, než ten v PC. Nerozumím tomu, jak z toho mohlo vyplynout, že procesor Intel v síti s dalšími počítači ­(např. s Intely bez AMT nebo AMD­) ovlivní to, zda se dá či nedá obejít HW firewall, který je všem předřazený a je mimo toto PC.

Ale to se stává, nebylo to poprvé a určitě to bohužel není ani naposled, co mě čtenáři překvapí pro mě neočekávaným pochopením článku. Snad to bude příště lepší, budu mít větší fantazii než čtenáři a více předvídat.

Trochu uklidnit by se to chtělo. Podívejte, já nemám problém přiznat, že ten nadpis nebyl dobrý, a tak jsem ho na popud čtenářů opravil. Stejně tak jsem doplnil to ­"v počítači­", aby to bylo ještě jasnější, i to jsem mohl napsat šikovněji. Stejně tak nemám problém uznat, že vy i George2005 máte mnohem lepší znalosti v AMT než já. Vy s tím pracujete, já nikoli.

Nicméně, nikdy v tom článku nebylo napsáno o útoku z internetu nebo vnější sítě, takže jste mi předsouval něco, co jsem tam nenapsal a nikdy to tam nebylo. Jediný, kdo z nás dvou si to přeložil jako útok z internetu a jiné sítě, jste byl vy. ­"No a vy si to hneď preložíte ​­(ale aj drvivá väčšina ľudí​­), že získa prístup z opačného konca zemegule.­" Z nás dvou jste to byl vy, kdo si to tak přeložil. Já nikdy nic o opačném konci zeměkoule neříkal a v článku jsem měl, že jde o stejnou síť. Problém je v této části na vaší straně, ne mojí.

Kdybyste neviděl tak rudě a nejspíš po přečtení prvního odstavce ty další možná ani nečetl nebo prolétl s myšlenkami na to, jak mi vynadáte v diskuzi, možná byste si ta tři slůvka všiml. Tak jsem zvědav, kdo tady bude ten zakomplexovaný. Já nemám problém s přiznáním chyb, které jsem udělal, také jsem je napravil. A co vy? Budete mít vy problém s přiznáním vlastní chyby? Přiznáte, že jste prostě přehlédl něco, co tam dávno bylo a že jste mi vytýkal něco, co v článku nikdy nebylo?

Jak již bylo řečeno výše, ani jedna firma neříká, že získá přístup z internetu a nikdy to neříkal ani článek :­-­) Opravdu netuším, kde jste na to přišel, že by byla snad řeč o útoku z vnější sítě, když je tam napsáno ­"na stejné síti­". Celou dobu se bavím o útoku na stejné síti a např. SOL a obcházení firewallu v PC. Pokud je HW firewall před sítí ­(o kterém jste mluvil vy­), tak by se asi AMT v procesoru nějakého počítače v síti v této komunikaci nemělo jak angažovat.

Kdybyste neviděl tak rudě, tak byste si jistě všiml větičku v článku ­"Poté už útočníkovi jen stačí změnit heslo do AMT, povolit vzdálený přístup a pokud jsou počítače na stejné síti, snadno lze monitorovat napadený počítač. ­". Celou dobu je tam napsáno ­"na stejné síti­". Tedy za hlavním HW firewallem, pokud tam nějaký je. Nikde nebylo napsáno, že je to z opačné strany zeměkoule, to jste si tam dosadil jen a pouze vy. Však ta věta od F­-Secure o té stejné lokální síti tam byla. Celou dobu se mluví o útoku na stejné síti. Resp. asi jste viděl rudě, protože jste si ji nejspíš jen nevšiml.

Možná by pak všechno bylo jinak a nemuseli jsme tady celou dobu vůbec nic řešit. Takže časem mi nic nedošlo, jen jsem to poupravil a lépe rozepsal, protože to bohužel nedošlo někomu jinému, kdo si v textu nevšimli tři slůvka ­"na stejné síti­". Když udělám chybu, tak ji přiznám, to se spolehněte ­(tím jsem myslím na SHW a Digimanii docela známý, že s tím opravdu nemám nejmenší problém, protože chyby děláme občas všichni­). Proto jsem také některé formulace poupravil, neboť byly napsány nešikovně a já to klidně přiznám. Pokud jde o lokální síť, tak tady chybu přiznávat rozhodně nebudu, protože jsem ji neudělal a ta zmínka ­"na stejné síti­" je tam od začátku. Tady je už chyba na vaší straně.

Na moderních kompech se hlášky tohoto typu často ani neukazují. Tam se nezřídka nezobrazuje ani to, jak se dostat do BIOSu ­(ve výchozím stavu se obvykle ukáže logo výrobce a pak to rovnou skočí do Windows­).

Však také nemluvím o chybě, ale o zrádné vlastnosti tohoto systému ­(resp. chybě nastavení, když už mluvíme o chybách­), na kterou se snadno zapomene ­(a mnoho lidí ani neví, že tam vůbec něco takového je­). Aby to bylo jasnější, k těm firewallům a jiným bezpečnostním opatřením jsem doplnil určení ­"v počítači­".

Pořád je tady vidět Vaše profesionální deformace. Jasně, že pokud nějaký administrátor pracuje s AMT, měl by tomu rozumět a umět to správně nastavit, totéž se týká firewallu, ať už tam AMT je nebo není a spousta z těchto použití má firewall, který popisujete jako krabičku. AMT ale není jen a pouze korporátní svět. Např. já mám herní notebook s procesorem, který by měl AMT podporovat ­(to, zda to tam skutečně je, nebo je to vypnuté, zjistím, až se k němu v budoucnu někdy zase dostanu­). A takových bude více, kteří to AMT možná dostali, ani nevěděli jak a rozhodně nepoužívají nějakou krabičku nebo firewall běžící na jiném počítači.

Takže tím chcete říci, že Microsoft a F­-Secure tomu nerozumí, když i oni sami píšou, že ten firewall obejít lze? F­-Secure tvrdí, že to jde ­(a upřímně řečeno, u firmy, která se věnuje bezpečnosti, bych takovému prohlášení už dal i trochu váhy­), Microsoft tvrdí, že to jde ­(v reakci na exploit, který to obejití firewallu přes AMT využil a který funguje i v OS s odinstalovanou síťovou kartou­), dokonce i Intel sám říká ­"The Intel AMT device gives access to the computer even when the operating system is not running. This means that a virus­/person could use the Intel AMT device to bypass the security measures defined in the operating system and take over the computer.­" Nevím, co přesně myslí tím ­"security measures defined in the operating system­" , ale tipoval bych to např. na firewall. Nebo ­"Because packets directed to Intel AMT are never affected by “System Defense” network policies, serial­-over­-LAN will always work.­" K tomu tam je ­"It­'s ­(SOL­) also useful if the administrator set an Intel AMT “System Defense” network policy that drops all of the network packets.­" Systém je tedy nastaven na zahazování všech paketů ­(co tedy ten firewall kontroluje, když jsou všechny pakety zahozeny?­), přesto je to ­"useful­" tool k přístupu do počítače a jeho nastavení.

Tím neříkám, že AT nefunguje přes klasické TCP­/IP v systému, ale že očividně tu tři velké společnosti ­(včetně té, která to vymyslela­) tvrdí, že tu je cesta mimo klasický síťový řetězec, který klasické security measures v OS neodhalí.

BT, nepřeorientoval jsem se na počítače, ale na fotoaparáty. O počítačích píšu o mnoho let déle než o fotoaparátech.

A v článku se snad píše něco jiného? Dokonce i ta analogie k routeru je tam zmíněna.

Pochopitelně pokud se této oblasti profesionálně věnujete, tak máte úplně jiné zkušenosti než miliony dalších lidí. Podívejte, já se počítačům profesionálně věnuji také, ale nikoli z pozice administrátora. Takže jsem si nakonec sám musel zjišťovat, které všechny moje procesory to vlastně mají, protože jsem si nebyl úplně jistý. A teď si představte ty desítky či stovky milionů lidí, které počítače nezajímají a chtějí je jen nějak používat. Mají nějaké základní znalosti o tom, co je to heslo a k čemu slouží ­(stejně jako klíče od bytu­), ale prostě nikdo z nich se nebude zabývat podrobnými technikáliemi, když tu technologii ani nechtějí používat. Ani o ní neví, že existuje. Jak má někdo kontrolovat něco, co neví, že existuje?

Notebook je ještě stařičké Sony, jde o cca 130stránkový manuál, procesor by měl AMT umět, ale v manuálu o tom není ani písmenku.

Nikdo nikde neřekl, že to je hack, ale že to je bezpečnostní problém u procesorů Intel v AMT technologii. Několikrát je zmíněno, že jde o problém potenciálního místa, které se dá snadno napadnout a zanedbat v nastavení s vážnými důsledky. Kdybyste si přečetl zahraniční články, tak tam byste viděl, jak se za tohle některé obouvají do Intelu ­(dávají mu to za vinu­), přičemž ­(jak jste sám řekl a jak je to napsáno i v článku­), jde o problém nedostatečné konfigurace a základní potíž je v tom, že by skoro nikoho ani nenapadlo, že to má nastavit ­(poněvadž třeba proto, že ani neví, že něco takového má v kompu­).

Tak s tím třetím odstavcem naprosto nesouhlasím. Proč by měl uživatel PC řešit každý detail v PC, který tam je? Já si dodnes nebyl jistý, ve kterých všech počítačích AMT vlastně mám, anglicky umím a v manuálu k notebooku , který to jako jediný má ­(a je dokonce v češtině­), o tom není ani zmínka. To má uživatel studovat technické dokumentace ke každé součástce v počítači, zda náhodou nemá nějakou technologii, která by umožnila hacknout mu počítač? Proč by měl uživatel, který si kupuje počítač, procházet např. stránky Intelu a zjišťovat si, co dělá každá z těch 15 technologií, které tam jsou v seznamu?

Nějaké základní znalosti používání by určitě měl znát, to nepochybně, ale nemůže mít znalosti úplně o každé, obzvlášť pokud je to technologie, která není pro něj důležitá a mnohdy ani neví, že tam je. U bytu člověk ví, že klíč je bezpečnostní řešení, tak se k tomu taky chová. Ale u AMT to vůbec vědět nemusí, to není stěžejní funkce počítače, se kterou by se setkával každý den několikrát, když prochází dveřmi.

Nepopřelo. Vtip je totiž v tom, že ta komunikace do AMT jde přes jeho virtuální sériový port, tedy ta komunikace firewallem vůbec neprojde, ten o ní nemusí vůbec nic vědět. Těžko může firewall blokovat něco, když přes něj nejde ani bajt.

Cituji přímo ze stránek Microsoftu ­(https:­/­/blogs.technet.microsoft.com­/mmpc­/2017­/06­/07­/platinum­-continues­-to­-evolve­-find­-ways­-to­-maintain­-invisibility­/­):

"As this embedded processor is separate from the primary Intel processor, it can execute even when the main processor is powered off and is therefore able to provide out­-of­-band ­(OOB­) remote administration capabilities such as remote power­-cycling and keyboard, video, and mouse control­"

"Furthermore, as the SOL traffic bypasses the host networking stack, it cannot be blocked by firewall applications running on the host device. "

A kde kdo kope do Intelu? Vždyť v tom třetím odstavci je to popsáno jasně ­"Nejde tedy o problém samotného Intelu, ale uživatelů a jejich nedostatečné bezpečnostní politiky spočívající v ponechání výchozího hesla...­" Nikdo ani nechce Intel žalovat, nikdo na něj ani nehází vinu, upozorňuje na záležitost, která se těchto procesorů může týkat, protože většina lidí by nečekala, že tu taková cesta mimo BIOS je.

Poznámku o bytu už vůbec nechápu. Tato analogie je docela mimo, protože u klíčů k bytu každý ví, že si na ně má dát pozor. Tady je to úplně něco jiného. Mnoho uživatelů ani neví, zda vůbec nějaké AMT má a co to umí, a pokud to ví, tak těžko budou předpokládat, že to má obvykle svůj vlastní přihlašovací systém, A že i když mají heslo k Windows a heslo do BIOSu, je tu další cesta, jak se dostat do počítače. Já třeba AMT nepoužívám, při koupi počítače mě to nezajímalo ­(takže jsem až teď ujišťoval, které moje počítače to vlastně mají­) a ani by mě nenapadlo, že je to ve výchozím stavu takto ­"otevřené­".

Protože v tom případě, který popisujete, se do PC jen dostane, ale nezajistí si během pár sekund trvalý vzdálený přístup k PC, který nelze nijak omezit firewallem nebo jiným bezpečnostním řešením. Navíc článek je také o tom upozornit na ten problém jako takový, aby lidé přijali případná opatření. Nastavit si heslo do Windows je profláklá věc, ale věděl jste o tom, že přístup do AMT není chráněn heslem v BIOSu a že byste se měl chránit, neboť je to potenciálně velmi nebezpečná věc, k jejímuž provedení stačí nechat notebook nebo počítač jen pár desítek sekund nestřežený?

Nikoho to nezajímá a proto to jsou jedny z nejčtenějších článků vůbec? To si trochu odporuje. Pokud to vás nezajímá, tak to nečtěte, tisíce jiných to zajímá. A ne, neobchoduji s ničím.

Sám jste si odpověděl. Pokud budou lidem záhadným způsobem ulétávat drony a oni nebudou vědět proč, o to větší tlak bude právě na to, aby s tím nemohl létat jen tak někdo, ale trénovaný pilot. Viditelnost sice nezajistí 100% bezpečnost, rozhodně ji ale může napomoci. Každopádně je jasné, že drony se nějak budou muset nějak regulovat, protože mnoho lidí je hodně nezodpovědných. Zbraň také nemůže mít jen tak někdo a totéž platí i o obyčejném autu ­(byť v obou případech existuje nemálo lidí, kteří by ­"papíry­" nikdy dostat neměli­).

Tady měly státní orgány velké štěstí, neboť jeden z úlomků dronu, který se po kolizi dostal do letadla, byl motorek se sériovým číslem. Poněvadž dron byl koupen přímo od DJI, existoval záznam spojující sériové číslo a kupujícího.

1, Ale vždyť nejde přeci o to zamezit nehodám na 100 %, to nikdy nepůjde, ale o tom snížit riziko srážky. A myslím, že vidět na dron tohoto typu je docela rozumný požadavek. To máš podobně jako na silnicích. I zde máš nařízení, že se máš plně věnovat řízení, ale ani plné věnování se řízení ti nikdy nezaručí 100% bezpečnost. Každopádně ta bezpečnost bude vyšší, než když si budeš za volantem číst noviny.

2, Takže to bude směřovat k tomu, aby ty funkce měly ­(SIM přímo v dronu­) nebo pokud je nemají, je nadále problém pilota, že se dostatečně neinformoval.

4, Logy nejsou jen v dronu, ale i v dálkovém ovladači ­(mobilní aplikaci­). Aplikace řídí dron a ten musí dávat vědět, kde se nachází. Tyto údaje o výšce, poloze a dalších věcech se logují.

1, To dělá, ale když vidíš, že se blíží vrtulník, tak alespoň můžeš rychle klesnout ­(ty drony dokážou klesat 3 metry za sekundu, takže pokud byl ve výšce 90 metrů, za 10 sekund je o třetinu níže­).

2, Aktualizace přes net by fungovala, kdy se k tomu netu připojil. Bohužel neměl tablet s připojením, mohl si to ale zjistit jiným způsobem ještě doma. Komu by se ale chtělo...

3, To s tím nemá nic společného, to jsem přidal jako další porušení zákazu, kterého se dopustil.

4, V záznamech letů, které dron běžně pořizuje a ukládá.

Asi by to nebylo poprvé a ani naposled, co by se papírové opatření dalo obcházet. FAA chtěl na lety dronů velmi přísná pravidla, ale nakonec se na ně nedostalo a jsou podstatně volnější. Vůbec bych se však nedivil, kdyby FAA na základě několika posledních nehod podobného typu měla znovu tendenci pravidla hodně utáhnout.

Především kdybys měl registraci a oprávnění létat s dronem, tak bys alespoň věděl, že na něj musíš vidět.

Problém je, že ty tendence zakazovat drony tu jsou ­(případně je dovolit jen certifikovaným osobám­) a tyhle případy ignorace pravidel létání tomu napomáhají. Kdyby se měly střetnout v prvním bodě u pobřeží, díky viditelnosti by mohl pilot dronu provést opatření proti srážce. Nicméně porušil minimálně tři předpisy.

1, Neviděl na dron ­(nemohl tedy reagovat­)
2, Letěl při zákazu létání ­(byl vydán dočasný zákaz­)
3, Letěl pozdě ­(nesmí se létat po západu Slunce a v daný čas by se dron už nestihl vrátit­)
4, A dříve v ten den překročil i výškový limit

Nicméně i při setkání se v prvním bodě křížení by stále porušil bod číslo 2, nicméně protože by neporušil bod 1, mohl by nehodu odvrátit.

To znamená, že nespecifikuješ, jakého datového typu je proměnná, jinak řečeno, neříkáš, že třeba ­"x­" je celé číslo, desetinné číslo, pravda­/nepravda, písmenko, textový řetězec a podobně. To se vyhodnotí až za běhu. U typových jazyků musíš u proměnných nejprve specifikovat, jaká data bude obsahovat. Pokud řekneš, že to bude celočíselná proměnná ­(integer­), tak tam třeba číslo 12,3 neuložíš.

Kde kdo napsal, že je Norsko skvělá země?

Velmi. Já jej třeba ještě moc neumím, ale obecně je to jednička mezi skriptovacími jazyky v posledních několika letech.

Dnešní pevné disky dokážou vytáhnout i více než 200 MB­/s. Pochopitelně jen v ideálních podmínkách. Např. tenhle https:­/­/www.svethardware.cz­/toshiba­-predstavuje­-mn06aca10t­-hdd­-s­-10­-tb­-pro­-nas­/45645 dosahuje až 237 MiB­/s.

Otázkou je, zda si jinde opravdu pomůžete. Co tak sleduju sebe a okolí, každý si to vybere někde jinde, někdo u HP, někdo u Epsonu, jiný u Canonu a dalších značek. Třeba já měl problémy s HP, ale Canon a Epson relativně v pohodě ­(všechny přežily minimálně čtyři roky, některé ještě fungují jinde­), vím o dalších, kteří totálně pohořeli s Epsonem a nyní jsou úplně šťastní u Canonu a naopak.

Platit se tím dá, podporuje to např. jeden z největších e­-shopů u nás, Alza. V Praze je dle coinmap.org asi 130 obchodů, kde se tím dá platit. Je však rozhodně pravda, že v celkovém počtu je to v podstatě nic.

Pro ladění multithreadových aplikací, které poběží na reálném superpočítači, použiješ tento ­"superpočítač­". Jak bylo napsáno, k vývoji nepotřebuješ šílený komp za stovky milionů dolarů a šílenou spotřebou, ale vyvineš a odladíš to na tomhle a až pak to nasadíš na reálný superkomp.

Ty dokumenty o podpoře se obvykle postupně aktualizují o nové modely. Namátkou třeba dokument pro desku Asus Prime X370­-PRO ­(viz http:­/­/dlcdnet.asus.com­/pub­/ASUS­/mb­/SocketAM4­/PRIME_X370­-PRO­/PRIME_X370­-PRO_Memory_QVL_20170704.pdf?_ga=2.38012067.1881095602.1511787882­-773503186.1511787882 ­) obsahuje přes 15 stránek, kde je na každé stránce okolo 50 modulů. A nemyslím, že by zrovna značky Corsair, Kingston, G.Skill, Adata, Crucial byly u nás nesehnatelné.

Zkontroloval sis před koupí těch RAMek, zda je výrobce základní desky testoval? Standardní takt a časování nemusí být zárukou úspěchu, ale pokud je výrobce v seznamu kompatibilních modulů vede, problémy by být neměly.

Oni tu kompatibilitu řešili dost dlouho, jen to bohužel nedořešili. Od oznámení to ladili přes tři roky, než vůbec začali přecházet. Jenže nedokázali přejít na 100 % a nyní po deseti letech uznali, že ten zbytek nedořeší a mít dva systémy je sebevražda. Tohle např. pomohlo smrti mobilních Windows na telefonech, kdy uživatelé také řešili, zda budou mít kompatibilní aplikace a ne vždy tomu tak bylo.

To bych řekl, že Microsoftu trochu křivdíte. Ten naopak začíná Linux dost podporovat ­(zejména své cloudové služby, dokonce mám pocit, že vydal i vlastní linuxovou distribuci mířenou právě na jeho cloud­).

No, můžeme to odhadnout. Pokud to má sloužit 30 tisícům domácností, tak na každou domácnost tu máme asi 4 kWh. Budou­-li lidé po výpadku klasického napájení rozumní a nebudou spotřebovávat tolik jako normálně a využijí elektřinu k základním potřebám, můžeme tu hovořit o několika desítkách hodin, při standardním využití by to byly spíše jednotky.

Zatím to fakt vypadá dobře. Uvidíme, jak dlouho to zůstane.

Patrně se počítalo s tím, že to bude jezdit na předem dané trase stále dokola a pro danou situaci ohrožení nemělo couvání jako možnost řešení, couvat při parkování to možná umí ­(specifikace autobusu jsem nestudoval, ale divil bych se, kdyby to neuměl­).

Šotek je lump. Díky za upozornění, opraveno.

Tak hrozné to zas není :­-­) Nedávno jsme to počítali a hodit solární panely na střechu a kapotu by dalo pár kilometrů denně, ve slunných zemích by šlo i o dvouciferná čísla. Když si člověk vezme, že průměrný denní nájezd je 40 km, není to úplně zlé. Plně solární auto by to u nás nedalo, ale na ušetření třeba čtvrtiny paliva by to už šlo. Na jihu Evropy by slunce mohlo dodat energii i na polovinu provozu, pokud by auto nestálo ve stínu nebo garáži.

Pokud jde o ta skla, tak při 5% efektivitě by to denně dalo odhadem tak 0,3 kWh, tj. energii na cca 2 kilometry, tedy dvacetinu provozu. Není to mnoho, ale taky to není jen pár metrů. Mít to standardní účinnost solárních panelů okolo 20 %, už by to mohlo být kolem 8 km denně, tedy pětina provozu.

Je to dobrý náznak toho, že o bublinu jde a ostatně obrovké náhlé propady hodnoty v minulosti toto dále podporují.

Díky, dal jsem to do pořádku.

Nula nula nic? Vždyť ty pokroky v bateriích jsou a nebývají zas tak malé. Si vezmi baterii ze starého telefonu a z nového a porovnej jejich kapacity a velikost.

Namátkou třeba stará Nokia 3210. Baterie, tehdy ještě NiMH, s rozměry 74,5×34,5×6,5 mm, tj. 16,7 cm3 a kapacita 1200 mAh. Dnes se můžeme mrknout třeba na Li­-Pol v iPhone 6 Plus, rozměry 102×49×3,2 mm, tj. 16,0 cm3 a kapacita 2910 mAh. To je skoro 2,5krát vyšší hustota než bylo kdysi.

Když si vezmeš, jak se používal mobil kdysi ­(v podstatě jen na volání a SMS­) a jak se používá dnes, jaký to má výkon, tak ta výdrž dnešních telefonů je až zázračně vynikající. Já osobně když využívám telefon docela rozumně, to znamená denně nějaká ta lekce v Duolingu, jízdní řády, práce při cestě autobusem ­(e­-knihy, trochu chatování,...­) zhruba hodinu až hodinu a půl denně, sem tam trackování procházek při testování fotoaparátů pomocí GPS, tak ho nabíjím v průměru jednou za 3­-4 dny. A to má jen 1642mAh baterku ­(iPhone SE­).

Měl by to být normální disk, o SMR jsem nikde nenašel zmínku.

Nedávno jsme na toto měli anketu a i k mému překvapení celým dvěma třetinám lidí tento způsob přišel vhodnější než reklamy ­(pokud nebude nadměrně vytěžovat CPU­).

Jen tak pro zajímavost, jen přebytky toho, co ČR vyrobí, by stačily na nabití více než 6 milionů elektromobilů, což je více, než je současný počet osobních aut v ČR. A když si vezmeš, jak rychle se u nás inovuje vozový park, tak i kdyby se ode dneška prodávaly jen a pouze elektromobily, plné elektromobility ­(řekněme přes 95 %­) bychom dosáhli asi tak v roce 2045. A jistě uznáš, že výhradně elektromobily se ještě dlouho prodávat nebudou, takže na vyřešení problémů s distribuční sítí máme asi tak 50 let. A i tak, nárůst výroby elektřiny, která by byla potřeba, není ani polovina toho, co dnes vyrobíme. Osobní auta by z větší části pokrylo rozšíření Temelína.

Co se týče ­"benzínek­", neřekl bych, že se to bude všecko naprudko sosat ze sítě. Budou tam muset být baterie pro ukládání energie podobně, jak je to u solárních Superchargerů Tesly.

Tak některé z nich se do výroby dostaly, většinou ale ty, které přinášely zlepšení již existující technologie v řádech desítek procent a nikoli násobků. Ono se také obvykle neuvádí, co přesně stojí za vylepšením, takže se obvykle dozvíš jen něco ve stylu o 30% větší dojezd a podobně. Ty SCiB baterie se používají už dnes ­(měla je např. Honda Fit EV nebo Mitsubishi i­-MiEV­), nevidím tedy důvod, proč by se v další generaci neměly používat i nadále.

To bude totiž tím, že ten graf nic neříká o kapacitě :­-­) Ten říká, kolik energie se nabije při daném času nabíjení.

A můžete mi prozradit, co konkrétně je tedy špatně?

E­-mailové rozesílky mají pevný časový řád a bohužel článek byl napsán až po rozesílce, takže se dostal až do té následující. Extra rozesílka by nemusela líbit těm, které to nezajímá a brali by to jako spamování. Takže ideální řešení v tomto případě ­(pokud jde o e­-mailové rozesílky­) neexistuje. Bohužel, časově to vyšlo dost nešťastně.

Reakční doba člověka 300 ms? Bavíme se o celém úkonu, tedy od zpozorování, zpracování mozkem až po odezvu člověk a následně auta. Tohle u běžné jízdy dělá u člověka zhruba sekundu.

To ano a ten výsledek skončil v šuplíku. Přeneseně tam tedy skončily i ty peníze.

Díky za připomínku, opravil jsem to.

Ano, to je samozřejmě riziko, neříkám, že ne. Záleží pochopitelně na tom, o jaké společnosti se to bavíme. Do kytek může jít cokoli, servery také mohou kleknout komukoli, nicméně u velkých společností ty výpadky serverů obvykle moc škody nenadělají ­(bavím se tu o firmách typu Google, Microsoft, Adobe, Apple,...­), tam to mají ošetřené dost slušně. Pokud jde o podpoře některých verzí, to je spíše problém jednorázově kupovaného softwaru, neboť cloudové verze mají verzi jednu, která je průběžně aktualizována. Programy, kterým skončí vývoj, jsou obvykle nadále k dispozici, takže stejně jako u normálního softwaru. Znovu ale platí, záleží na konkrétní firmě a konkrétním produktu, nedá se paušalizovat.

Neřekl bych, že je to tak špatné. Některé společnosti hází zákazníkovi klacky pod nohy, nicméně je spousta služeb, které fungují dost dobře. Minimálně pro požadavky většiny zákazníků to stačí více než bohatě ­(ostatně např. já kupuju legální hry přes Steam, poslouchám hudbu přes Spotify, fotky upravuju přes Photoshop CC+Lightroom, data ukládám a přeposílám přes OneDrive ­(součást Office 365­),...

Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Už to nabralo opětovně opačný trend a během pár hodin hodnoty Bitcoinu i Etherea vyskočily zpět nahoru o dobrou čtvrtinu.

Vypadá to, že to dlouho nevydrželo. Za pouhých šest hodin to už vystoupalo zpět o 20 % nahoru u Bitcoinu a dokonce o 30 % u Etherea.

Sotva nějaká ta hodinka od vydání a už je Ethereum pod $200 a Bitcoin potřebuje už jen 4 dolary a bude pod $3000.

Jo, to znám velmi dobře i tady v Ostravě. Jestli někdy někdo dostaví Prodlouženou Rudnou, tak celá Poruba bude slavit tři roky v kuse.

My ho budeme mít možná taky jako jedni z prvních, jedná se o spojení Brno­-Bratislava

Kdyby to byl sezónní jev, pak by se projevoval v jisté míře každoročně. Ale např. v minulém roce k ničemu takovému nedošlo. Spíše to bude tou metodikou.

Zkuste Ctrl+F5, zda není chyba v cache prohlížeče. Mně to nyní funguje.

Ono to bude trochu méně, protože to bral nejen z těch tří serverů, ale i několika dalších.

Vivaldi používám na jednom z notebooku, ale chce to ještě doladit. Občas zdlouhavě reaguje na kliknutí u některých stránek, budu si také muset nastudovat, jak provádět některé kroky... Ale tak furt je to v zásadě Chrome.

Uvidíme, jak se to vyvine. Firefox 57 má přinést značné překopání enginu. Je pravda, že na mém pasivně chlazeném notebooku Firefox nepoužívám, protože ten pak začne skoro hořet. Na druhou stranu je zajímavé, že při použití Vivaldi­/Chrome notes tak moc nepeče, ale výdrž na baterii mi přijde stejná, ne ­-li ještě slabší.

Moc díky za upozornění. Opraveno.