Právě kvůli tomu kontextu je tam záměrně slovo ­"počítačový­" ve spojení ­"počítačový virus­", aby to bylo jasné. Nu což, nenapadlo by mě, že s tím bude mít někdo problém. Čtenář dokáže vždycky překvapit :­-­) Podobně mě nenapadlo, že se dá nepochopit to otestování chyby, kterou našli, ve svém prostředí. Nicméně upravil jsem to trochu, aby to už pochopil snad opravdu každý.

Však jasně, že vše, co nese data, může nést i malware, když malware jsou zase jen data a pokud se špatně zpracovávají, může vzniknout problém. Ten článek je o tom, že je takto možné využít i DNA, a že se to opravdu podařilo. Je to prostě zajímavé už z toho důvodu, že se DNA používá k záznamu dat.

Asi jste tomu článku moc neporozuměl. Studovali zdrojový kód již existujících aplikací, načež zjistili, že obsahují mnoho bezpečnostních chyb. Jednu z těch chyb tedy vzali, vložili do testovací aplikace a vyzkoušeli to. Ta chyba tedy existovala, ne že si ji vymysleli a pak dělali velké haló, že to jde. Jen to vyzkoušeli v jiné aplikaci než v té, ve které tu chybu našli. To mi nepřijde jako nic divného.

S tím výpočtem plochy je tam základní problém v tom, že nevíme, kolik prostoru mezi baterie tam je dnes. Proto mi nepřijde pravděpodobné, že by dnes byly od sebe tak daleko, aby se to zvýšilo o 70 %. Pokud by tam ale byla mezera velikosti jednoho článku, tak by to klidně mohlo být i trojnásobně. Jenže... my tu dnešní mezeru neznáme, takže těžko soudit.

Co se týče hmotnosti, to mě také napadlo, přestože uvádí obrovskou úsporu i zde. Ono na stejném objemu sice bude více článků ­(takže více hmotnosti­), ale zas tam bude méně toho ­"okolo­" ­(takže méně hmotnosti­). Tento způsob řeší právě to ­"okolo­". Jen se mi osobně nezdá, že to balení dělá až tak moc prostoru. Pokud to dnešní ­"okolo­" bude nahrazeno těmi články ­(těsněji u sebe­), tak by to na hmotnost skutečně nemělo mít moc vliv a poměr kapacita a hmotnost by se opravdu zlepšil. Jen se balení kolem článků nahradí větším podílem článků v témže objemu. Ubere se na balení, přidá se na článcích. Rozměry stejné, hmotnost podobná ­(patrně o něco vyšší­), kapacita vyšší. Nicméně... uvidíme.

Tesla teď hlavně řeší dostupnost Modelu 3 a rozbíhání výroby. Bude zajímavé sledovat budoucnost, protože nedávno přešla z článků 16850 na 2170, což umožnilo dosáhnout něčeho podobného ­(větší hustoty­). Tohle by mohl být další krok do skládačky. Nicméně se shodneme, že 70 % zní až podezřele moc dobře.

Jsem skeptický spíše k tak velkému nárůstu hustoty, 70 % mi přijde moc. Protože se ale jedná pořád o starý známý Li­-Ion a v podstatě o žádné nové baterie ani nejde, jen o jinou práci s těmi stávajícími, pak nevidím moc důvod, proč by se to nemohlo poměrně rychle dostat do výroby ­(řekněme tak do dvou let­). Obzvlášť pokud už nějakou dobu jednají s mnoha dalšími společnostmi o použití. Jen těch 70 % mi přijde být hodně přitažené za vlasy, osobně bych nečekal více než nějakých 20 %.

Recyklace se řeší, proč by se neřešila? Toyota např. používá baterie z hybridů k ukládání energie ze solárních panelů. jejich kapacita je už malá pro použití v autě, ale stále dostatečně dobrá na to, aby se používala např. pro tyto účely. Zde může sloužit ještě mnoho let, než se zlepší recyklační procesy.

S tím poloautomatickým řízením bych to neviděl zase až tak bledě. Ono autonomní auta už dnes dokážou jezdit i po městech, takže i bez operátora by měla zvládnout chvíli jezdit, přinejhorším někde bezpečně zastavit. Obávám se ale, že bez externí pomoci ­(např. Googlu­) to ale nemají šanci dát.

Nemyslím si, že FV je nesmysl. Není to ale zatím ani žádná super výhra. Na metr čtvereční dopadá zhruba jeden kW, to je v ideálním případě se 100% účinností každou hodinu 1 kWh. To by nebylo vůbec zlé. Ono je ideální využít ty plochy, které už existují, takže třeba Muskovy solární tašky, které vypadají jako střecha, mi přijdou jako docela dobrý nápad. Jestli je něco třeba vyřešit, tak je to především skladování energie než její výroba.

Jinak si ale myslím, že jádro je v dnešních podmínkách ve vnitrozemí asi nejideálnější zdroj relativně čisté energie.

1, Jenže import a hromadný export je něco, co se v profi sféře děje docela často. Dnes nicméně některé úlohy přebírá GPU.
2, Zbytečnost to není ­(není to ale ani nutnost­), záleží ale na tom, co člověk dělá. Jak pracuje s něčím, co má více megapixelů v 16bitových barvách a nechce pořád mazat historii Photoshopu, tak ty gigabajty rostou s každou další vrstvou jak splašené. Obzvlášť při práci s multiexpozicí ­(HDR a podobně­) je potřeba hodně paměti.

Kdyby to bylo spolehlivé, nebyly by tam ty denní výkyvy o desítky procent :­-)

Díky, opraveno

No nveím, ale snad všichni, které znám a kteří mají Lumie, si je nesmírně pochvalují.

Cena zatím nebyla zveřejněna.

Proč by tam nevyletěl? Nikdo neříkal, že se musí startovat jen a pouze od hladiny moře.

Co se týče hry s profesionály, tak tam bude hrát profík s AlphaGo dohromady proti jinému profíkovi s AlphaGo. Pokud jde o tu pětici, tak to bude pět hráčů v jednom týmu proti jednomu AlphaGo.

Jenže ty algoritmy takhle nefungují. Když to hodně zjednoduším, do nich se moc neprogramuje to, co ta formule má dělat za určitých podmínek, ale jak se to má naučit. Ona se to učí sama metodou pokus­-omyl, trénovací množinou a podobně. Základem je ­"narvat­" tam co nejkvalitnější vstupy ­(obraz, rychlost, přetížení, poloha volantu, akcelerátoru, větru, teplotu,...­), to se přechroustá a vypadne výsledek. Pokud výsledek není ideální ­(a algoritmus ví, jak to mělo být lépe­), tak si přenastaví hodnoty tak, aby to při příštím přechroustání stejných vstupů bylo lepší. Takhle to alespoň funguje u neuronových sítí, které se v tom často používají.

Ostatně i Tesla ladí autopilota nikoli ani tak tím, že by nad tím seděli programátoři, ale tím, že lidé jezdí v Teslách po světě, uploadují data a na jejich základě se ten algoritmus učí, co dělat ­(co dělají lidi a co by tedy měl dělat on­). Jinak řečeno, autopilot zde nebude vyladěn poté, co to programátoři naprogramují ­(samozřejmě, i ten algoritmus se ladí a vyvíjí­), ale především poté, co majitelé Tesel najedou dostatečný počet kilometrů, aby měl algoritmus dostatečný počet případů, podle kterých se může naučit nejadekvátnější reakci ­(samotná Tesla odhaduje, že bude potřebovat najet přes 10 miliard kilometrů­). Je to více záležitost trénovacích dat než algoritmu, byť i ten má samozřejmě nezastupitelnou a významnou úlohu.

Je to podpůrný prostředek pro základní přehled o tom, co očekávat ­(ví, co má vidět, což také i usnadní detekci něčeho nestandardního, když nevidí to, co podle mapy vidět má­). Rozhodně to není jediný prostředek, podle kterého se to auto bude řídit. Další senzory pak pomohou upřesnit informaci. Aby autonomní auto bylo co nejspolehlivější, je potřeba mít co nejvíce různých typů vstupů, neboť každý z nich má problémy a výhody někde jinde. Nezpomínejte, že tato auta čím dál více spoléhají na online informace, tedy jedno auto detekující překážku ­(klidně třeba auto, které jelo opačným směrem­) dá informaci dalšímu, které s ní už dále počítá...

Ono hlvně podle zraku se to auto nemůže pohybovat. Také záleží na tom, co si člověk představuje pod pojmem ­"zrak­". Spoléhat jen na klasickou kameru je naprosto nesmysl, tam dvě velmi podobné hodnoty ve výsledku mohou znamenat úplně něco jiného obzvlášť pokud je nějaké divné osvětlení. Potřebujete kombinovat radary, klasickou vizuální informaci ideálně s tím, co by tam normálně mělo být a pak to porovnávat se sktuečností. Tohle naopak může hodně pomoci, neboť auto mnohem lépe zasadí do kontextu prostředí ­(nemluvě o možnosti upřesnit souřadnici, kde přesně se nachází­) a to se může mnohem informovaněji rozhodovat.

No to právě není. Oni mají daňový systém odlišný od našeho a DPH jako taková tam neexistuje ­(mají akorát speciální prodejní daň obvykle kolem 7% dle konkrétního státu, ta se ale u ceny výrobku neuvádí ­- alespoň na Floridě účtovali na pokladně o pár procent více než kolik uváděli cenu­). Co jsem se díval a srovnával ceny procesorů tam a zde, tak jejich 1 USD se promítne zhruba na 30­-33 Kč s DPH. U 1800X by to dělalo 15­-16,5 tisíce, osobně si myslím, že se u nás vyšroubuje cena ještě trochu výše a bude asi kolem 17 tisíc. Ryzen 7 1700 by mohl být tak za 10000 Kč, Ryzen 5 1500 bych viděl asi na 7500 Kč s DPH.

Odložený o 2 roky? Vždyť před dvěma lety se začaly teprve objevovat informace, že se něco takového vůbec chystá, natož aby se to odkládalo :­-­) Pozdržené to sice je, ale ne nějak dramaticky. Nicméně i já jsem zvědav, jak se jim ty procesory nakonec povedou.

Tak to jsme dva, co s tím nesouhlasíme, fakt je ale ten, že tendence k tomuto omezování svobody ve jménu vyššího blaha tu byly odnepaměti a asi i pořád budou. Jsme jejich každodenním svědkem, takže si ani moc nemyslím, že je tu otázkou zda, ale spíše kdy.

Co se týče babičky, ono je dávno možné to, že už bude mít nějaký implantát, který bude monitorovat její stav a o její zdraví se dostatečně rychle postará někdo jiný, jakmile nějaký senzor začne házet ­"nezdravé­" hodnoty. Ono je klidně možné, že taková situace, kdy člověk nenechá starost o druhé v nouzi na profesionální k tomu určené pomoci, může být i postavena mimo zákon.

A co když nemůže zrychlit, protože motor na to není dostatečně silný? Pak se přece dá argumentovat, že když má člověk slabý motor, který neumožní v případě nenadálé situace zrychlit, nemá předjíždět. To je myslím docela legitimní a logické.

To se ale ve výsledku moc neliší od situace, kdy to bude omezeno softwarem. Řidič má stejnou informaci o tom, že rychleji to už nepůjde ­(jen zdroj je jiný, není to slabý motor, ale softwarové omezení­). Tedy pokud nemá předjíždět, když ví, že motor je slabý a už neumí zrychlit, tak by také neměl předjíždět, když ví, že neumí stejně tak zrychlit kvůli softwarovému­/legislativnímu omezení. Jinak řečeno, pokud vím, že auto není aktivně bezpečné, neměl bych předjíždět, ať už je důvod nízké aktivní bezpečnosti jakýkoli. A co třeba obligátní omezeovač německých aut na 250 km­/h? Co když se řidič rozhodne ve 240 předjíždět, najednou vyvstane ve 250 nebezpečná situace a nebude možnost zrychlit? Opět mi to přijde zejména jako chyba řidiče, který předjíždění nepřizpůsobil aktivní bezpečnosti nabízené jeho vozidlem.

Pozor, já toto softwarové omezení rozhodně neobhajuji ­(naopak, jsem proti­), ale obávám se, že se najde způsob, jak toto omezení přivést do praxe. Např. v Japonsku měli omezení na 180 km­/h ­(možná ještě mají, nevím­) a kdysi dokonce i maximální možný výkon motoru na 280 koní. A jak znám všemožné tendence, vůbec bych se nedivil, kdyby někoho v zájmu vyšší bezpečnosti napadlo paradoxně zhoršit aktivní bezpečnost.

Jinak řečeno, pokud vím, že s 33kW prdítkem bych ve 125 neměl předjíždět, protože více než 130 nedám, ze stejného důvodu by to mělo platit i pro 330kW auto, které také nedá více než 130 kvůli softwarovému omezení. Aktivní bezpečnost obou vozů je víceméně stejná, je na řidiči, co s tím udělá. Přitom proti prvnímu vozítku a jeho ­"omezenosti­" nikdo nic nenamítá.

Jenže problém je také v tom, že i při předjíždění by řidič neměl překročit dovolenou rychlost v daném úseku a toho se klidně může někdo chytnout v zájmu údajného většího blaha a bezpečnosti ­(ať už výrobci nebo zákonodárci­). Možné je dnes úplně všechno, byť je to samozřejmě v praxi blbost.

Poslední čtvrtletí u Tesly již bylo ziskové. Ono nikde nebylo řečeno, že by to bylo pro jednoho výrobce aut, ale že by nemuselo být špatné to mít pro všechna auta, která by splňovala dohodnutý standard ­(elektrika, schválený autopilot,...­).

Ono je spíše otázkou, kdy odejde než zda odejde ­(bohužel­). Mně třeba Canony vydržely více než HP, ale ve všech případech šlo o inkoustovky.

To není otázka času, něco takového se už stalo :­-­) https:­/­/www.svethardware.cz­/nebezpecna­-elektronika­-v­-autech­-hackeri­-ziskali­-kontrolu­-nad­-jeepem­-cherokee­/40849

Jj, ten problém znám taky. Ono jde spíše o rozjíždění hlavy. Tiskl jsem dizertaci a po 300­-400 stranách byla kvalita o něco odlišná od začátku, takže jsem to během pár hodin musel štelovat podruhé. Nicméně i pokud Epsonka vydrží jen přes záruku, jsou tiskové náklady výrazně nižší než u klasických znatelně levnějších cartridgových tiskáren. Což samozřejmě případnou smrt tiskárny neomlouvá.

Je to sice velmi častá chyba, ale samozřejmě to není pravidlem. U mně např. první Canon vydržel čtyři roky než umřel a ten druhý pak byl po cca čtyřech letech poslán dál a funguje.

Ono samozřejmě záleží kde a na jaké použití. Spousta míst může využívat klasické internetové neomezené připojení a tam s tím nebude problém. Pochopitelně v oblastech, kde je jen mobilní signál, to může být trochu problém, nicméně např. ani ten mobilní bezdrátový internet pro PC nebývá zas tak drahý. Se 4GB limitem jsme na nějakých 400­-500Kč měsíčně, s 10GB limitem kolem 600­-700 Kč, a to už je tam tuším i DPH.

Ceny většinou uvádím i po přepočtu, nicméně ono je to dost ošemetné. Po započtení různých poplatků ­(cla­), DPH a dalších marží se např. skutečný kurz mezi výrobci liší u dolaru od nějakých 24 až do 36 Kč.

Vypadá to, že u mě na notebooku to také proběhlo v pohodě. Pro jistotu při instalaci vyhozena všechna periferní zařízení, vypnut antivir... Tak snad se neobjeví nějaký čertík později.

Chyba v softwaru je především proti opravě normálního textu spíše dvoufázový proces. U normálního textu je člověk slepý vůči vlastním chybám stejně jako je u programování slepý vůči postupům práce se softwarem, které by ho ani nenapadly. Proto je tady dobré mít někoho, kdo to otestuje, má i jiné nápady, co otestovat, zjistit, co funguje špatně a pak to předat zpět programátorovi, který tu chybu najde nejrychleji, pokud ví, co je špatně. Zásadní problém u programování je tedy ten, že programátor často nepřijde na to, že je něco špatně, neboť jej daný scénář nenapadne otestovat. Tester by neměl ani tak louskat kód, rozumět mu a hledat chyby, spíše jen programátorovi říci, za jakých podmínek ta chyba vzniká.

Příklad ze života. Na vysoké škole jsme ve skupince tří lidí vyvíjeli simulaci operačního systému ­(jednoduchou simulaci DOSu v Javě, vytváření virtuálních složek a souborů, mazání a podobně­). Byli jsme v podstatě dva programátoři a třetí kamarád pak testoval. My dva vývojáři jsme otestovali snad všechno, všechny scénáře, validní i neplatné vstupy, ošetření chyb, které nás napadly. Plni hrdosti nad vykonaným dílem jsme to předali našemu testerovi s tím, že tam nemůže najít chybu. První klávesa, kterou zmáčkl, shodila celou aplikaci. Nás totiž vůbec nenapadlo, že by někdo nemusel zadat žádný vstup a zmáčknout jako první klávesu Enter. Nám předal popis chyby a my už věděli, kde to zhruba máme hledat.

Kde se píše, že stát pošle 5000 Kč? V článku je napsáno ­"O další minimalizaci se postará 5000Kč sleva na dani od státu.­" ­(je ale pravda, že v první zmínce o tom to není přesně specifikováno­).

U nás doma také spokojeně běží jeden z těchto procesorů, Core 2 Duo E8400.

Ta vydělávajíci auta se vztahují ke car sharingu, ne k ziskovosti Tesly. Ale i tak se to dá pochopit, což jsem ani nezamýšlel :­-)

Kde kdo říkal, že se incident stal na parkovišti? Stalo se to v obchoďáku ­(před obchodem Armani Exchange­) a ne na parkovišti před obchoďákem, navíc mi nepřijde nic až tak neobvyklého mít dítko třeba metr před sebou, pokud už je schopno samostatně takto chodit.

BTW. obyčejný se píše s ­"y­".

Díky, poupraveno.

Vaše tiskárna opravdu nabízí tisk na 13×13cm, tedy na 13×13cm papír, aniž byste cokoli musel řezat a vyberete si přímo v ovladačích 13×13cm formát papíru? Nikdo přece netvrdí, že je to převratná funkce, kvůli které si člověk musí běžet tu tiskárnu hned dnes objednat.

Produktové aktuality píšou o nových produktech. Tak to prostě je. Pokud tam výrobce udělá milion vylepšení nebo jedno, nehraje roli. Od toho je to produktová aktualita. Píše o novém produktu. Tiskárny lidi zajímají ­(zejména ty levnější­), ale rozhodně to tady těmi tiskárnami není zapleveleno, protože poslední aktualita o tiskárně byla napsána v prosinci minulého roku. Těch novinek je prostě fakt velmi málo. A ne 1000 každý rok.

I na serveru o autech budete mít novinky o tom, že nějaký nepříliš rozšířený výrobce uvedl nový model auta. Na webu o mobilech také uvidíte novinky o low­-endových modelech, které také nepřináší nic závratného navíc. Nevím, proč by tomu v případě tiskáren mělo být jinak. Produktové zpravodajství je zpravodajství o nově uvedených produktech a netýká se jen a pouze výjimečných produktů.

Proč okurková sezona? My snad můžeme za to, že Canon představil nové tiskárny zrovna o prázdninách? Vám přijde, že není o čem psát je těch aktualit málo? Jen za dnešek vyšlo 10 aktualit, to je snad ­"není o čem psát­"? Kdyby je představil 30. června, tak by ta novinka snad měla větší hodnotu? Produktové aktuality jsou snad naprosto normální součásti zpravodajství.

Za prvé jsou to low­-endové modely, takže je logické, že to nebude mít funkce nejnabušenějších modelů. O nativní podpoře 13×13cm fotek nikde jinde nevím. 1000 nových modelů každý rok dost těžko, právě naopak. Poslední dobou výrobci docela zvolnili tempo a produktových aktualit o tiskárnách tu máme docela málo, protože se nic moc nového nepředstavuje.

No však právě o tom je ta otázka. Kdy si myslíš, že tohle vše bude vyřešeno a autonomní auta budou smět normálně na silnici. Bavíme se samozřejmě o vyspělém světě, u nás a v našem okolí, snad nebudeme tohle řešit kdesi v Zimbabwe...

Možná ještě dřív bude takto řešená veřejná doprava. Docela dobře si to umím představit u tramvají.

Máš to docela dlouze rozepsané v posledním odstavci. Tedy kdy bude obecně ­(řekněme v USA a velké části Evropy­) přijatá legislativa, která umožní provoz autonomních vozidel bez toho, aniž by bylo nutno auto hlídat ­(dnes na veřejných komunikacích musí řidič pořád sledovat provoz a být připraven zasáhnout do řízení­). Kdy budeš oprávněn si číst noviny, sledovat film, aniž bys musel hlídat, co se kolem auta děje. Kdy prostě autonomní auto bude v provozu jako každé jiné.

Možná bourají pořád, ale je to teprve druhá nehoda, která je tímto způsobem vyšetřována, a právě proto se o ní píše. Tesla věří, že to chyba autopilota nebyla, nicméně s podezřením na to je to takhle NHTSA vyšetřováno. Právě proto se o tom psalo, že NHTSA má podezření ­(na rozdíl od Tesly­), že o tu chybu autopilota jde. O nehodě Tesly, která by se nevyšetřovala s podezřením na chybu autopilota, bychom nepsali.

Protože se vyšetřuje, zda to byl autopilot nebo ne. Nevidím důvod, proč by se nemělo informovat o začátku vyšetřování ­(měla by vyjít jen jediná zpráva až se závěry vyšetřování?­). Tesla a jejich systém autopilota je dost sledované téma, navíc s tím, jak IT a robotika stále více proniká do světa automobilů, se s auty na stránkách SHW budeme setkávat čím dál častěji. Pochopitelně nehody, ve kterých robotika nemá zastoupení a ani není podezření na jejich zastoupení, tady nenajdete.

"Právě dnes se mrhá a ne za státního systému.­"

Děkuji, převelice děkuji, že jste mi potvrdil to, co jsem říkal. Ano, právě dnes se mrhá, protože ve státních institucích ­(školy, úřady­) to takhle neefektivně probíhá. To je přesně to, o čem mluvím. Že dnes se mrhá penězi zejména tam, kde to řídí právě ten stát, ten státní systém tu v určitých sférách je. Takže ještě jednou díky za to, že jste konečně uznal, že řízení seshora je neefektivní. Vy sám jste řekl, že ­"dnes se mrhá­". Vy fakt vůbec nemyslíte a dokonce mi to ještě odkývete :­-)

A já se posté ptám, proč by to měl být problém, když jsou lidé ochotni tu ­"neodpovídající­" odměnu zaplatit. Když jsou tomu člověku ochotni zaplatit to, co požaduje, tak kde je problém? Pokud je to ­"luxus­", tak v tom nevidím žádnou potíž.

Tu bych tam viděl spíše v případě, že jde o nějakou životně důležitou věc, třeba vodu. Tam je to už námět na diskuzi. Ale u ­"luxusu­". U luxusu ať si každý dělá, co chce. Otázkou je, co je to ­"luxus­" a co nikoli.

Je to celé protiřečení. Nelíbí se Vám, že samoreplikující práce generuje zisk nad náklady. To jste nějak obešel. Jako by to najednou nevadilo. Tak vadí to nebo to nevadí? Kdyby Google byl státní podnik, bylo by najednou jeho chování v pořádku a marže nad 20% je u státního podniku OK? Vždyť ten Google i dnes vrací peníze do systému ­(investice, platy svých zaměstnanců, z toho daně, ty svými nákupy opět platí daně,...­). Tak proč to chcete řídit další instuticí? Byrokracie je to, co všechny procesy zpomaluje, komplikuje a především, dělá výrazně dražší a neefektivní.

Když ale tedy připouštíte, že stát může generovat zisk výrazně nad náklady díky samoreplikující se práci a pak je dá do systému, proč by totéž nemohl udělat tento jednotlivec sám a dobrovolně tím, že si koupí produkty a služby, které sám požaduje? Tím tedy zaplatí mzdy, náklady a zisky i jiným. Tedy totéž, ale má na rozdíl od Vašeho ­"superspravdelivého­" systému sám možnost si rozhodnout, kam jeho peníze půjdou. V dnešním systému jsou ty peníze pořád v systému, jen si lidé mohou rozhodovat, co s nimi udělají.

Slyšel jsem na toto téma krásný příklad. Kupuji auto.

Pokud jej kupuji za vlastní peníze pro sebe, tak si sakra dobře rozmyslím, co si koupím, co potřebuji a co je rozmar. Efektivní.

Pokud jej kupuji za vlastní peníze pro někoho jiného ­(třeba mé děti­), pořád jsou to moje peníze a dávám si sakra pozor, co kupuju. Ale už nemusím koupit nejefektivněji to, co je pro druhého potřebné, pokud to pořádně neprodiskutujeme ­(navíc dítě do toho nedává svoje peníze, ale moje, takže si může vymýšlet zbytečnosti a věci navíc, které nepotřebuje­).

Pokud si kupuju auto za peníze jiných pro sebe ­(blížíme se k Vašemu systému, v podstatě situace výše z obráceného pohledu­), pak si tam naflákám každou blbost, která se vleze do rozpočtu ­(stejně jako to dítě, když to auto neplatí­). Tedy podporuji rozmar a neefektivitu. Jeden v systému si vymýšlí blbosti, druhý se snaží ho krotit.

A nyní konečně poslední stupeň, kupuji auto pro někoho jiného za peníze jiných ­(tedy Váš systém­). Je mi jedno, odkud se peníze berou ­(protože prostě přitečou z nějakého státního podniku a kdo ví, zda tam náhodou nepotřebují peníze ­- pokud ano, pak jim ve Vašem systému musím tyto peníze vypumpovat zas odněkud jinud z jiného podniku a pořád dokola­). Pořád jen přelévání peněz z jednoho místa na druhý místo toho, aby si ten podnik sám rozhodl, co potřebuje, kam investuje. Nedokážu ani přesně odhadhout potřeby jiných. Musím vše prodiskutovat, vše je komplikované. Co když ti, pro které se to auto kupuje, si vymýšlí zbytečnosti? Co když rozhodnu, že požadavky těch, kterým to auto za peníze jiných kupuji, jsou špatné? A jak zaručíme, že jejich požadavky byly skutečné a ne jen rozmar? Tak jim koupím něco, co nechtějí ­(a co si jen Váš úředník myslí, že chtějí a potřebují­), za peníze jiných, kteří by je mohli využít pro něco, co chtějí. Pak se jen nadává, co jim vedení koupilo, protože nějaký odborník nahoře rozhodl, že to, co ve skutečnosti potřebovali, nepotřebují. Úžasně neefektivní systém.

Právě ten Váš systém seshora způsobuje velký odliv peněz ze systému. Vidím to i ve svém okolí. Vedení státních institucí dostává z nějakého popudu seshora peníze na nákup věcí, které se musí vyčerpat ­(a vrátit do systému se to v podstatě ani nemůže­). Kdyby to raději dali do platů těch lidí, udělali by lépe. Ale ne, právě ten Váš úředník rozhodl, že se musí modernizovat a koupit nová výpočetní technika a tak se nahrazují třeba dva roky staré plně funkční počítače. Soukromě řízený podnik by takovou blbost patrně nedělal a ty peníze by si schoval na jinou investici, která bude potřeba. A když takto mrháte peníze za zbytečné věci, o nichž rozhodl úředník, pak jak z toho chcete jít ven? Až bude skutečná investice potřeba, musíte tam ty peníze nalít znova ­(tedy vyšší daně­).

Takže pozor, já netvrdím, že se stát nemá starat vůbec o nic. Jenže čím více je tu věcí, ve kterých přelévá peníze z jednoho místa do druhého, tím je ten systém méně efektivní, tím jsou skutečné potřeby naplňované pomaleji a hůře proti tomu, co je skutečně potřeba. A to je to, co mi na tom vadí. Určité věci by měly být zajištěny, ale čím méně do toho bude kafrat stát, tím to poběží efektivněji.

Aha, takže když 10 zákazníků zaplatí 1000 Kč soukromníkovi, je to krádež a nepřirozeně vysoká marže, ale když jde totéž množství peněz do státního podniku, tak to najednou krádež není a marže je OK? Vždyť ten státní podnik také prodává samoreplikující se práci mnohokrát a dostává drtivě více než kolik jsou náklady. Státní podnik tedy krást může?

Pořádně se v tom motáte. Pořád chcete nějaké ­"super­" řešení pro jednu nebo druhou skupinu, ale vůbec si neuvědomujete, že to, co chcete, zase podporuje ­"okrádání­" jinde, proti kterému jste také. Nelíbí se Vám spousta věcí, které chcete nějak řešit, ale vůbec si neuvědomujete, že tím ještě zesilujete další problémy, proti kterému jste. Nemyslíte a protiřečíte si. Jedním svým řešením sice vyřešíte jeden problém, který se Vám nelíbí, ale zároveň zesilujete druhý problém, který se Vám také nelíbí.

Napsal jste ­"Tak naposled 10 zákazníků koupí a zaplatí 10×1000,​­-.­" Jak můžete něco takového napsat, když na začátku jste byl proti vysoké marži samoreplikující se práce a chtěl jste ve Vašem ideálním systému dovolit jen 20% nad náklady? Jak tedy může 10 zákazníků zaplatit 1000 Kč každý, když je to třeba 15krát nad náklady? Nebo taky jen 1% nákladů? Tak už se tedy konečně rozhodněte, který názor vlastně zastáváte. Protiřečíte si. Na každou otázku totiž dáváte jinou odpověď.

Proč okrádat na jeho odměny? Pokud se lidé nechtějí nechat okrádat, tak jednoduše ty jeho produkty nemusí kupovat. Je to svobodná volba. Nikdo vám nedží pistoli u hlavy a nenutí Vás kupovat si ten plakát. Pokud jsou ale zákazníci dobrovolně ochotni za to tu cenu dát, proč jim bránit?

No vidíte a já také prosazuji poučení se z minulosti, přitom můj závěr je dost protikladný tomu Vašemu. Je zajímavé, že i přes ty šílené marže mnoho firem bankrotuje. A rozhodně to není tím, že by všichni trávili dovolené v Karibiku. Pořád je vidět, že nemáte ani nejmenší ponětí o tom, co je to vést podnik a zejména takový, kde se produkuje samoreplikující zboží a jak nastavit jeho cenu, aby to fungovalo. I ty samoreplikující projekty mnohokrát zhrachovaly.

Aha, takže nemáte odpověď a chce to zahrát do autu? Proč jde jen o umělce? Nebyl jste to náhodou Vy, kdo tu celou dobu mluví o společnosti? Tak jak to, že najednou Vám jde jen o jednotlivce a ne o společnost? To neplacení za zboží jste vymyslel Vy, ne já. Vy tu přece říkáte, že umělec má dostat zaplaceno za jednu práci jen jednou a samoreplikující se dílo nemá být placeno dvakrát. Tedy když tu práci od něj koupí 10 zákazníků, tak dle Vaší ideální společnosti by musel platit jen jeden zákazník, ale druhý už nikoli ­(protože umělec už dostal zaplaceno od prvního zákazníka­).

Takže ten Váš ­"superspravedlivý­" systém penalizuje úspěšného člověka ­(pokud je schopen prodat násobně více než někdo jiný, dostane maximálně 20 % navíc, přestože prodá třeba desetinásobek­), stejně tak penalizuje zákazníka, který přijde jako první. Takže tady je nerovnost už naprosto brutální, protože někteří zákazníci ve Vašem systému za zboží platí a někteří za zboží neplatí, protože už dílo zaplatili zákazníci před nimi. Ten Váš ­"superrovný­" systém vytváří ve skutečnosti tolik nerovnosti, až hrůza.

Když 10 lidí koupí zboží od 10 různých lidí, každý za zboží zaplatí, ale když těch samých 10 lidí koupí toto zboží od jediného člověka, už nebude placeno 10krát, ale jen jednou. Nechápu, proč by se to dle Vás mělo lišit. Proč 10 prodaných produktů 10 lidem jednou mělo jednou od zákazníků vybrat třeba 10 tisíc, ale v jiném případě jedn 1 tisíc.

Aha, takže tohle podle Vás spravedlivé není. A teď mi tedy vysvětlete jak je tohle spravedlivé vůči zákazníkům. Když si 10 zákazníků koupí plakát od 10 různých umělců, platí všech 10 zákazníků, ale když si těch samých 10 zákazníků koupí plakát od jediného umělce, platí pouze první zákazník a těch 9 neplatí nic. Není tohle snad diskriminace toho prvního zákazníka?

Třeba jdou dva zákazníci, Pepa a Franta, ale tomu prvnímu Pepovi se těsně před obchodem rozváže tkanička, takže si ji zaváže a mezitím ho předběhne druhý zákazník, Franta. Franta, který přicházel do obchodu jako druhý, je nyní první a jako jediný platí první plakát. Druhý zákazník, tedy Pepa, který směřoval původně do obchodu jako první, kvůli zavazování tkaničky přišel druhý a za plakát neplatí. Můžete mi laskavě vysvětlit, proč by měl být Pepa zvýhodněn neplacením za plakát jen proto, že se mu rozvázala tkanička?

Mezi koly tahače a návěsu byla mezera a kvůli bílé barvě návěsu a silnému světlu senzory patrně neviděly to nad tou mezerou. Takže auto to vlastně chtělo podjet, protože nevidělo stěnu nad mezerou. Nemusí to být ani tak chyba softu jako hardwarových senzorů ­(vstupu do softwaru­).

My třeba vyvíjíme rekonstrukci člověka a stačí, aby člověk měl černé kalhoty a už má software problém s rekonstrukcí nohou. Kamera tu černou nevidí a v dané oblasti vrátí nekonečno, přestože tam něco je. Proto je nutné kombinovat více typů senzorů, neboť každý má problém s určitými podmínkami. I ta Tesla tam má několik různých typů senzorů, očividně to ale nestačilo.

Osobně si tedy nejsem úplně jist, zda to půjde opravit pouze softwarově. Na základě mých zkušeností s podobnými algoritmy, bych to viděl i na jistou vinu hardwaru. Ostatně, Tesla podporuje autopilota jen u novějších ročníků, které mají bohatší sadu senzorů než původní modely, u kterých to na autopilota bez hardwarových zásahů do auta nejde aktualizovat.

Ono nebylo řečeno, že se to stalo na dálnici takového typu, jaký máme u nás.

Samozřejmě, že se to čte před publikováním. Ten závěr se přepisoval a doplňoval o informace, tehdy jsem to už nekontroloval. Ta první věta je špatná v čem?

Proč by prodavačka na pokladně nemohla být tak šikovná, aby namarkovala dvakrát tolik, kolik její kolegyně. Stačí tedy zaměstnat jednu prodavačku místo dvou. Proč by tedy nemohla mít plat za dvě, když je dvakrát tak rychlejší?

Plakáty. Nic jste nepochopil. Jaký matlal? Ten příklad jsem tu dal kvůli samoreplikující se práci, tedy vytištěný plakát. Jsme na trhu, dva fotografové vedle sebe. Oba prodávají výtisk za 1000 Kč. Za fotografem číslo 1 přijde jeden zákazník a koupí jeden plakát. Zaplatí mu 1000 Kč. Za fotografem číslo 2 přijde 9 zákazníků, koupí 9 plakátů. Jednoduchá otázka, kolik peněz mu těch 9 zákazníků má zaplatit za těch 9 plakátů? První má fotografovi číslo 2 zaplatit 1000 Kč a všech 8 dalších zákazníků dostane plakát zadarmo? To je spravedlivé?

Pokud ten pracovník bude násobně tak dobrý, tak nevidím důvod, proč by neměl mít násobně více peněz a ne jen 20 %.

Vezměme jednoduchý příklad. Prodáváme deset různých plakátů na stěnu od deseti různých fotografů, máme v zásobě deset od každého kusu. Každý prodáme jeden kus, každý dostaneme třeba tisícovku. Deset zákazníků zaplatí po tisícovce, tedy celkem 10 tisíc. Náklad na tisk plakátu zanedbejme.

Situace druhá. Máme deset různých plakátů, ale můj plakát se prodá devětkrát, kolegův jednou a ostatní neprodají nic. Zákazníci tedy koupí opět deset plakátů po tisícovce, tedy zaplatí 10 tisíc korun. Můžete mi vysvětlit, proč bych měl dostat zhruba stejně jako ten, kdo prodal jediný? Měl by on dostat 4500 a já pak cca 5500 ­(o cca 20 % více­), aby to bylo spravedlivé?

Nebo snad první zákazník, který koupí můj plakát, má zaplatit tisícovku a ostatní zákazníci mají mít moje plakáty zadarmo, abych náhodou neměl o více než 20 % více než ostatní? Jaká je tady spravedlnost, že první zákazník dostane můj plakát za tisíc korun a druhý zadarmo? To je spravedlné? To je pro zákazníka spravedlivé? Že jeden dostane věc za peníze a druhý zadarmo? Vy byste opravdu chtěl platit jinému něco, co on dostane zadarmo?

A vy byste ještě těm malým zbývajícím obchůdkům nařídil zvýšit mzdy prodavaček a tím je zabít ještě rychleji. Geniální to nápad, jen co je pravda.

Ta poslední věta je naprostý gól. ­"Kontrolu zajistí systém, kde hlas lidí bude slyšet, kde si přejí mít nákupní místa a kolik­". Tak tady se až za břicho popadám. Přeci přesně tohle, co jste teď popsal, zajišťuje ten systém, který funguje dnes. Teď jste přesně popsal ten systém, který kritizujete. Přesně takhle dnešní systém zlikvidoval malé obchůdky. Tím, že hlas lidu promluvil, lidi si vybrali z nabídky obchodů, kam chtějí jezdit. Kdyby chtěli ty malé obchůdky tam, kde byly, tak by tam také chodili. Jenže oni tam nechodili a obchůdky zkrachovaly. Právě ti lidi, ten hlas lidí způsobil, že se ty malé obchůdky zavřely. Protože šli do těch supermarketů. Vy fakt nepřemýšlíte.

Tak co tedy vlastně chcete? Protiřečíte si. Protože ta poslední věta, ten hlas lidu, přesně popisuje dnešní systém. O tom ten dnešní systém je. Dnešní systém je o hlasu lidu. Každým Vaším nákupem dáváte hlas danému obchodu. Cožpak si to neuvědomujete, že každou korunou z Vaší peněženky hlasujete, kdo přežije a kdo ne? Hlasujete o tom, kdo přežije, kde přežije... Každým Vaším nákupem. Každým Vaším nákupem v supermarketu jste vrazil kudlu do zad malému obchůdku. Byl jste to Vy a s Vámi miliony dalších lidí, kteří svobodně projevili svůj hlas lidu a vybrali si supermarkety.

Žádný pošahanec žádnou stavbou supermarketu nezlikvidoval jediný obchůdek. Byli to ti lidi, kteří si vybrali, že raději budou jezdit do supermarketu. Byli to ti lidi, kteří okradli malé obchůdky o zisk. ne supermarkety. Opravdu nepřemýšlíte a nevidíte souvislosti, nevidíte příčinu.

Znovu je tu tatáž otázka. Jak poznáte člověka, který nedělá dobře svou práci? Jak to chcete vyhodnocovat? Zase podle tabulek, že musí být třeba jeden obchod na jeden kilometr? Jenže tohle pravidlo vymyslí přece jiný úředník. Jak chcete vyhodnotit, že úředník, který vymyslel kvótu jednoho obchodu na jeden kilometr, dělá svou práci dobře? Jak to proboha chcete vyhodnotit? Jak chcete poznat, že máte někoho vyměnit? Podle čeho?

To Vaše ­"kradení­" na vysokých maržích je možné jen tehdy, pokud ti lidi ten produkt koupí. Mají svobodnou volbu to zboží koupit nebo nekoupit. Vy ovlivňujete, zda na rhu přistoupíte nebo ne. Pokud autorům megafilmů nechcete platit jejich dovolené na Bahamách, tak nechoďte na ten megafilm. Jak prosté. Je to Vaše volba. Ale neberte jim možnost ten megafilm natočit a chtít za něj tolik, kolik chtějí. To je jejich problém. Když budou chtít moc, oni na tom prodělají, protože nikdo jim na tu hru nepřistoupí.

Drtivě byste asi nevyhrál. A to proto, že tu jsou prostě dva tábory, kteří si spravedlnost vysvětlují jinak. Pro jedny je spravedlnost ­"všem stejně, ať dělají, co dělají­" a druhý ­"spravedlnost podle zásluh­". A tyhle tábory budou mít vždy své zastánce a odpůrce.

Ale o tom to právě je. Musí znát zákony, musí znát předpisy, ale to, aby je znal, jej stojí roky studia a každoroční studování všech novel a nových zákonů. Tohle prostě prodavačka nedělá. Prodavačka Vám neušetří desetisíce, které Vám může ušetřit právník tím, že ty roky ty zákony studoval.

Stejně tak raději dám více peněz šikovnému řemeslníkovi než nešikovnému a ne podle nějakých tabulkových platů, že nějaký úředník řekne, že řemeslník dostane tolik a tolik. On dneska šikovný řemeslník si už může vydělat dost pěkné peníze. Ale to bych si snad měl rozhodnout sám, kterého řemeslníka si zavolám a zda budu ochotný si za jeho kvalitní práci zaplatit tolik, kolik on požaduje. Pokud je o jeho práci zájem, je šikovný a lidi jsou ochotni platit jeho vyšší ceny, nevím proč bych neměl mít právo mu za jeho kvalitní práci zaplatit a ocenit jeho snahu. Klidně i dvojnásobek toho, co by chtěl někdo jiný.

Já nechci prodavačku šikanovat, ale přiznejme si, že spousta lidí má špatně placené místo jen proto, že byli líní se učit a snažit se studovat. Ano, každý nemá inteligenci hrubo přes stovku, v tom s Vámi souhlasím, faktem ale je, že nemálo lidí, kteří vydělávají málo peněz, si za to může částečně samo. Chodili za školu, učení flákali,... Souhlasím s tím, že těmto lidem se s tím těžko něco dělá, ale ne vždy jsou bez viny. Člověk je docela tvárný. Nelze se změnit kompletně, své vlohy až tak výrazně nepředěláme, ale s vůlí je možné se posunout o něco dál. A prostě mám za to, že snaživého člověka by mělo být možné také ocenit.

Spousta obchodů musí zavírat kvůli tomu, že už nemůže jít s platy prodavaček níž, aby snížily náklady natolik, aby se uživily. Ono ani některé supermarkety mají dost nízké zisky na to, aby si mohly dovolit navyšovat mzdy. Je pravda, že v supermarketech by ještě o něco vyšší platy ustály, ale dost pochybuju, že by zvýšená spotřeba a vyšší příjmy pokryly téměř dvojnásobné mzdové náklady. Znovu, jak zajistíte, že ten úředník bude rozhodovat správně podle místních poměrů? Kdo to zaručí?

Vezměte si třeba takového právníka. Máte právní problém. Zkuste si ho vyřešit sám. Budete muset sedět v zákonech, kterým nerozumíte, u nichž nerozumíte jejich výkladům a stejně v řízení patrně neuspějete, což Vás může stát peníze. Strávíte několik dní studováním, které jste mohl věnovat vydělávání ve Vaší práci. Navíc protože nejste kovaný právník, patrně stejně spor prohrajete a přijdete o další peníze. Pak už investice do právníka, který Vám zachrání třeba 30 tisíc korun, ale přitom si naúčtuje za den třeba tři tisíce, není tak špatná. Právní služby jsou drahé, ale chápu, proč tomu tak je. Ten právník tohle studoval několik let, aby Vám mohl poradit za pár hodin.

Lékař to samé. Na to, aby Vás chirurg mohl operovat, bylo třeba mnoho let učení, praxe. To je naprosto neporovnatelné s tím, co dělá prodavačka ­(lékař může dělat prodavačku bez tréninku, prodavačka nemůže dělat chirurga­), nehledě na to, že na jeho činnosti závisí reálné životy lidí. Je to naprosto jiná zodpovědnost. Nevím kde chodíte na to, že chytrý člověk nemá problém s učením. Ne každý lékař a právník se učí úplně snadno ­(v podstatě žádný­) a očividně nevíte, že i s inteligencí se dá do menší míry pracovat a tréninkem zvýšit o pár bodů ­(pochopitelně ne nějak závratně­). Jenže to by se muselo chtít. A to je ten problém. Mnohem snazší je to svalit na ­"privilegovanou společnost­".

Vy si pořád neuvědomujete ty náklady v pozadí. Vy je prostě nevidíte. Stejně jako v tom kině. Vidíte tak maximálně ten plat, ale už nic kolem.

Lidé, co tomu rozumí :­-D A kdo rozhodne, že tomu daný člověk rozumí? V každé oblasti máte odborníky, kteří mají opačný názor něž jiný odborník z téže oblasti. Jak proboha chcete rozhodnout, který odborník v dané oblasti tomu rozumí lépe? Tohle nemůže nikdy fungovat. Co je pro každého spravdlivé a adekvátní, to si každý nejlépe rozhodne sám. To za něj nikdo jiný nikdy nemůže rozhodnout.

Není žádná nadměrná zásluha stát se lékař? Je vidět, že očividně neznáte jediného studenta lékařských fakult. Ti by Vás za tato slova asi pěkně nakopali, kdybyste jim to řekl. Že prý to není žádná zásluha... Stát se lékařem je pořádná zabíračka. Navíc, na jejich schopnostech závisí Váš život, na schopnostech prodavačky nikoli. Na prodavačku se nepotřebujete nějak zvlášť učit, lékařství je často celoživotní vzdělávání. Na to potřebujete nejen vlohy, ale i tvrdou dřinu.

Proč nesmyslný bonus programátora? Zase to vidíte strašně jednoduše. Víte jakou zodpovědnost může mít programátor? Co vše musí řešit, obzvláště řeší­-li nějaké kritické věci jako jsou bankovní nebo bezpečnostní systémy? Co vše je nutné ošetřit, aby to fungovalo tak, jak mělo? Víte kolik toho musí nastudovat, zanalyzovat, aby něco takového vůbec vzniklo? Jeden znak napsaný špatně a může to udělat miliardové škody.

To Vaše ­"podle potřeby­" je nesmysl. Tohle jsme tu už měli, kdy se seshora rozhodovalo, co je potřeba. A jak to dopadlo? To, co bylo potřeba, nebylo k dispozici, obrovská stagnace vývoje, která se krásně ukázala po převratu, kdy prakticky nic nemohlo konkurovat západním výrobkům, protože tyto výrobky byly vyráběny podle toho, co bylo potřeba a co lidé chtěli. To je také důvod, proč z našich podniků ve většině případů nic nezbylo a drtivá většina přeživších má dnes zahraničního vlastníka. Právě proto, že někdo seshora řídil, co mělo být údajně ­"potřeba­". Jestli opět chcete takové období stagnace, jaké tu bylo, tak děkuju pěkně.

20 % nad medián? Takže když někdo vytvoří dílo, které se bude prodávat 20× více, tak bude mít nárok na odměnu jen o 20 % vyšší. Jo, jasně, to je zase spravedlenost jak něco. Opět stagnace, opět podporujete, aby se všichni flákali, protože nemá cenu se snažit. Protože kdo se bude snažit, nadře se více, ale nic moc navíc za to nedostane. Vaše pojetí spravedlnosti je vážně úžasné. Flákejme se, flákejme se, kašleme na všecko.

Kino jako státní podnik. Idea hezká, ale vůbec nic to na tom nemění. Kde proboha ten stát na tu výstavbu kina vezme peníze? Jak ten stát zaplatí dělníkům za stavbu? Kde ty peníze asi vezme? Narostou na stromě? Vezme je z daní. Takže to opět zaplatíte Vy. Nikdo jiný to nikdy platit nebude. Já pořád nechápu, jak někdo může být tak naivní a myslet si, že to, co platí stát, nejde ve skutečnosti z jeho kapsy. Páni, zkuste se alespoň jednou v životě zamyslet, kde se berou státní peníze. A pak se podívejte do zrcadla.

Milionovou výstavbu nelze brát vážně? Pane bože, Vy opravdu nemyslíte ani trochu. Když šetříte jak blázen, tak rodiný barák svépomocí postavíte za půl milionu ­(hrubá stavba za materiál­). Kolik ale asi tak bude stát kino, které je v desetinásobních větší? Jen levný projektor do kina vyjde téměř na milion. A co práce dělníků, kteří tam budou půl roku šaškovat? Mějme tam třeba 15 dělníků s tím standardním platem 26 tisíc, který byste chtěl pro všechny. To máme jen na jejich mzdách dalšího 2,5 milionu. Jak to nemůže být milionová položka, když jen dělníkům chcete na mzdách vyplatit 2,5 mega? A co zvuková aparatura? Ta je taky zdarma? 400 sedadel, plátno, podlahy, osvětlení, pokladna, šatna,... Jo jasně, kino není milionová položka. Vzbuďte se už konečně. I když se budete snažit jak blázen, bude to v desítkách milionů.

Otevřte si obchod, zaměstnejte prodavačky a zkuste jim platit vysoký plat. Jsem zvědav, jak v tomto Vašem tažení za dobrý plat prodavaček uspějete. Kdyby v tom obchodu bylo tolik peněz pro okrádající a šikanující majitele, dokážete mi vysvětlit, jak je možné, že spousta obchodů musí zavírat?

No nedostane zaplaceno za svou práci, protože někdo získá jeho produkt, aniž by za to zaplatil ­(protože se už zaplatily náklady­). Uvědomte si, že když té prodavačce zvýšíte plat na úroveň programátora, budete ty peníze muset někde najít. Kde asi? Budete muset zdražit zboží. Jenže když zdražíte zboží, přestanou k Vám chodit lidi a to zboží neprodáte. Takže budete muset zavřít. Prodavačka skončí na dlažbě a Vy s prázdným účtem. Takže dát programátorovi méně? Nejde o privilegovanost povolání, ale o možné náklady, které si můžete dovolit. Prodavačka v potravinách nemůže mít příliš vysoký plat, protože potraviny musí být levné, nelze tedy mít na potravinách vysokou marži a tedy mít hodně peněz pro prodavačky. Pokud jim chcete dát více, omezíte zase všechny lidi, kteří v tom obchodě nakupují. Jak ­"ohleduplné­". Naopak prodavačka v obchodě, kde mohou být kvůli charakteru zboží vyšší marže, může mít i vysoký plat, přestože de fakto dělají totéž.

Opět je výsledkem to, že Vaše opatření jde přesně proti tomu, co chcete. Pokud by tedy prodavačka v luxusnějším obchodě nemohla mít vyšší plat než prodavačka v potravinách ­(protože dělají stejnou práci a dle Vás za stejnou práci, stejná odměna­), pak co s těmi zbylými penězi? Prodavačce jej dát nechcete, chcete přeci rovnost pro všechny prodavačky. Tak je chcete dát majiteli a udělat z nějak ještě bohatšího? Nechtěl jste náhodou přesný opak? Jenže Vaše opatření, kterým chcete udělat rovnost, ještě více zesilujete nerovnost, která se Vám nelíbí. Ty už tak bohaté uděláte ještě bohatšími. Prostě nepřemýšlíte. A proč by se luxusní zboží mělo zlevňovat, když lidé jsou ochotni jej za tu cenu kupovat? Když jej za tu cenu nebudou chtít koupit, tak jej nekoupí. Nikdo jim tu pistoli u hlavy nedrží.

Vaše pojetí spravedlnosti je hodně zvláštní. Na jednu stranu tvrdíte, že člověk má dostat za stejnou práci stejně zaplaceno, ale když udělá stejnou práci lépe, tak mu chcete také dát stejně, což je nespravedlivé. Prostě nevidím důvod, proč by ten, kdo se nesnaží, měl dostat stejně jako ten, kdo se snaží dodat lepší produkt. To je nespravedlivé, ne naopak. To, zda se ty náklady zaplatí dříve nebo později, není moc důležité. Důležité je to, že ty peníze za určitou dobu dostane a až se tak stane, už dále nezohledňujete úspěšnost projektu. A že těch peněz dostane stejně jako ten, kdo produkuje lepší produkty.

Kino, já už fakt nevím co s Vámi. Proč tu řešíte nějakou předraženost kina? I kdyby to kino stálo třeba třetinu a těch milionů jen 40, pořád jej budete splácet mnoho desítek let bez toho, aniž byste měl nějaký zisk. A pořád jste nezaplatil ani kačku za elektřinu, ani kačku autorům, nic. A pořád jen v tom ideálním případě, že máte na každém filmu totálně plno. Jak to chcete zaplatit? To to kino snad spadlo z oblohy, že se nemusí platit jeho stavba nebo jak si to představujete? To kino bude stát desítky milionů i kdybyste si ty cihly pálil sám a se stavbou Vám pomáhali sousedé. Takže znova se Vás ptám a odpovězte mi, jak chcete zaplatit budovu kina v hodně třeba 40 milionů z lístků za 15 Kč?

Megafilmy za megaceny je důvod natáčet, pokud je člověk ochoten za to zaplatit. Pokud se lidi dohodnou, je v pořádku dávat lístek i za tisíc korun. Stejně tak je v pořádku, když se na to lidi za takovou cenu vykašlou a projekt zkrachuje. Nevidím ale důvod, proč by lidé neměli mít právo platit za produkt, za který jsou ochotni zaplatit. Co to je za logiku? Asi byste si měl zkusit podnikat, abyste viděl, kde všude mohou vyskákat různé náklady a jaké nesmysly tu vlastně chcete. Pak byste snad rozuměl i tomu, proč jste jako zaměstnanec v takové pozici, v jaké jste. Vy si to totiž z druhého břehu opravdu neumíte představit ani trochu. Pak byste nepsal takové blbosti jako že 15Kč lístek do kina je schopen zaplatit stavbu kina ­(nebo jeho nájem­), elektřinu, platy obsluhy kina, DPH, daně z příjmu, elektřinu, vodu, autorské poplatky, propagaci, údržbu, účetní a ještě Váš plat jako majitele.

To se dá velmi snadno spočítat, v průměru 1,9 G při akceleraci.

To je sice všechno pěkné, co píšete, ale nic to nemění na tom, že člověk má právo chtít za svou práci odměnu. Zda už mu jí ten druhý hodlá nebo nehodlá dát, je věc druhá a je to věcí dohody. Přijde mi stejně tak nefér mu tu práci dát a nic za ni nedostat, když se na tom oba nedohodnou. Nebo Vám by opravdu přišlo v pohodě, že by někdo jiný způsobil, že se výsledek Vaší práce ztratí a nebude Vám proplacen? I ta pracovní smlouva prodavačky je dohoda, bohužel pro prodavačku nevýhodná a v tomto je bohužel problém, že prodavačka nemá moc možností manévrovat a často ani nemá kapitál, aby se z toho začarovaného kruhu snadno vymanila.

Marže. Pořád se točíme kolem téhož. Natočíte film s minimálními náklady, velmi úspěšný film v jednom pokoji. Strhující film s náklady třeba 200 tisíc, který je dokonalý svou myšlenkou, příběhem a ne efekty a drahým vybavením. Vyhraje ceny, lidi na to budou chodit do kina. Proč by se tvůrcům mělo vrátit třeba 250 tisíc, když na to budou chodit statisíce lidí do kin? Proč by tento tvůrce měl dostat stejně jako někdo, kdo natočí úplnou blbost se stejnými náklady a najde se pár tisíc lidí, kteří na to v průběhu několika týdnů spíše jen omylem zajdou do kina? Nechápu. Nechápu, proč by oba měli dostat stejně jen proto, že měli stejné náklady. U dalšího filmu rovněž. Jak ten první, kdo má úspěšný film, bude moci natočit něco lepšího, když na to nebude mít peníze, protože neměl možnost zúročit svůj úspěch a vy jste mu nechal jen ten zisk 50 tisíc?

S kolegou jste nepochopil, o čem jsem mluvil. Mluvil jsem o tom, že byste dělal samoreplikující ­(!­) práci. Přečtěte si to ještě jednou a odpovězte. Opravdu by Vám připadalo fér, kdyby Vaše samoreplikující se práce byla výrazně úspěšnější než kolegova, ale oba byste dostali stejně, protože se zaplatily náklady a konec? Tedy by časem zaplatily se náklady i té kolegově nekvalitní práci.

S těmi přirážkami za datová média Vám moc nerozumím. Tak regulace pro jednu skupinu se Vám nelíbí, ale opačným směrem, jak to navrhujete Vy ­(tedy regulace v neprospěch skupiny­) je už v pořádku? Tak chcete to regulovat nebo ne? Pokud něco chcete regulovat v neprospěch, tak byste neměl mít problém s regulací ve prospěch, což Vy ale máte. Osobně s poplatky za datová média ­(tedy ve prospěch autorů­) nesouhlasím. Nicméně nevím, proč by současně něco v neprospěch mělo být v pořádku. Zase se na to díváte jen ze své strany. Jedním směrem je to dle Vás v pořádku, v druhém už ne.

Vy chcete zaplatit film z 15 Kč? Z 15Kč? Opravdu z 15 Kč? Vy si to fakt představujete jak Hurvínek válku a vůbec nepřemýšlíte v souvislostech. Mějme třeba velké kino se 400 místy. I když se zaplní celé, dostanete 6000 Kč. Odečtěte DPH, platy šatnářky, pokladní, promítače, uklízečky, elektřinu,... Myslíte, že by Vám něco zůstalo? Tam nemůžete mít ani marži pro kino, natož aby z toho něco dostal tvůrce filmu. A to hovoříme o narvaném kině k prasknutí. Co kdyby přišlo jen 50 lidí? 50 lidí po 15 Kč je 750 Kč včetně DPH, to je 650 bez daně! Opravdu si myslíte, že toto by zaplatilo celé promítání jednoho filmu v kině, veškeré náklady? Ze 650 korun chcete zaplatit plat pro tři čtyři lidi obsluhy kina? To snad nemůžete myslet vážně. Ze 650 korun zaplatit několik hodin práce čtyři lidí? To jim toho teda moc nedáte. A to jste prý chtěl spravedlivé odměny :­-­) By mě hodně zajímalo, z čeho byste teda zaměstnancům chtěl ty spravedlivé odměny platit, když budete dávat lístek za 15 Kč a ještě to posléze chcete zlevnit na 10 Kč. A co elektřina a co teda ty poplatky autorům? Vám nezbyde ani desetikačka, kterou byste ji mohl poslat. Je opravdu vidět, že nežijete v realitě.

A co stavba kina? Buď jste to musel platit Vy a ty desítky milionů těžko budete splácet z těch halířů, které Vám stejně nezbydou nebo to postavil někdo jiný, kdo chce nájem, aby se mu ta stavba kina zaplatila a to ty desítky milionů budete na nájmu splácet ještě s přirážkou. Kdybyste vysílal každý den jeden film, měl každý den úplně narváno, všech 400 lidí, měl byste na vstupenkách 180.000Kč měsíčně, tj. 2,16 milionu ročně. Jen když ubereme DPH, která jde státu a náklady na mzdy zaměstnanců dostávající minimální mzdu za čtyři hodiny denně, jsme na cca 1,5 milionu Kč. Ještě jsme celý rok neplatili elektřinu, nezaplatili ani tvůrcům filmu a milion dalších věcí. I kdybychom to neplatili, jen rekonstrukce ­(nikoli stavba­) našeho kina stála 120 milionů. To byste splácel 80 let. 80 let z Vašich 15 Kč za lístek! A pořád jste nezaplatil ani korunu na elektřinu, ani korunu tvůrcům filmu a zaměstnancům platíte minimální mzdu za čtyři hodiny denně ­(tj. 5000 Kč měsíčně pro každého­)! Opravdu si ještě stále myslíte, že lístek do kina může stát 15 Kč? Když Vám tam na každý film přijde v průměru jen 100 lidí, splácel byste to 320 let. 320 let! 320 let bez toho, aniž byste poslal jedinou korunu elektrárně a autorům filmu a stále ještě zanedbávám desítky dalších nákladů, které tam existují. Přemýšlejte už konečně trochu.

To, že to nedělají všichni, berete snad jako dobrovolnou oběť lidí, aby společnost fungovala a spokojí se s nižším příjemem dobrovolně? Opravdu jde prodavačka prodávat za minimální mzdu proto, že někdo to dělat musí a společnost by nefungovala? Když si myslíte, že třeba ti bankéři vydělávají peníze pro nic za nic, proč nejste bankéř? Snad by se našel někdo, kdo by Vaši práci mohl také dělat místo Vás.

Vy si pořád neuvědomujete, že nekvalitní dílo má stále možnost zaplatit náklady. Nevidím ale důvod, proč by kvalitní dílo nemělo mít právo vydělat výrazněji nad tyto náklady. Další věc, kterou si neuvědomujete, je to, že to není milion marží. Zatímco běžný fyzický produkt je 1 produkt + 1 marže, u digitálního díla nemáte takovou marži, ale ta se dělí. Máte mikromarže. Na každý digitální produkt je marže naprosto zlomková. A záleží na tom, kolik se těch mikrozlomků prodá. Kdyby třeba film měl mít klasickou marži, jak ji vidíte Vy, pak byste v kině zaplatil ne 130 Kč, ale třeba pár desítek, stovek milionů dolarů. Protože tolik třeba může být marže filmu. Jenže protože těch diváků je mnoho, tuhle marži mají rozdělenou. Každý platí jen část marže, ne celou a na základě úspěchu se to možná nezaplatí, možná zaplatí, možná zaplatí úplně bombasticky. To je rozdíl proti fyzickému produktu, kdy skutečně k jednomu produktu máte jednu marži.

Vaše práce nemá samomnožící schopnost, ale představte si, že by měla ­(představte si klidně jinou práci, než děláte­). Představte si, že máte kolegu ve stejném oboru. Kolega produkuje zmetky, ale prodeje jeho díla stále stačily na to, aby se mu po nějaké době vrátily náklady. Vaše dílo je výrazně lepší, úspěšné, mezi lidmi oblíbené. Opravdu, ale opravdu by Vám připadalo fér, že byste oba byli za svou práci stejně zaplacení, když Vaše dílo se používá mnohem více, ale neměl byste právo na odměnu jen proto, že už se Vám zaplatily náklady? Opravdu byste to považoval vůči sobě jako fér? Hodně pochybuju. Proč byste neměl mít právo chtít za svou práci zaplaceno, když je o ni zájem? Proč byste měl svou práci rozdávat zadarmo, když jsou lidé ochotni za ni zaplatit? Proč by měl dostat stejně jako ten, kdo produkuje takové zmetky, které jen zaplatí náklady? Vždyť v té situaci jste už dnes. Váš zaměstnavatel Vám přece také asi platí více, než je dané zákonem ­(minimální mzdu­). Když je Váš zaměstnavatel ochoten Vám za Vaši práci zaplatit více, než mu ukládá zákon, opravdu mu chcete tuto možnost zakázat zákonem? Opravdu chcete, aby byla dána hranice Vašeho maximálního zisku a zaměstnavatel neměl právo dát Vám více? Opravdu chcete, aby zákon omezoval maximální výši Vaši výplaty?

Takže ve Vašem systému by byl bit právě ten, kdo dělá kvalitu, Vy. Ten, kdo dělá nekvalitu, by mohl být bit, ale také nemusel. Jediné, co je ve Vašem systému jisté, je to, že pokud by se zaplatily náklady, byl by bit ten, který tu kvalitu dělá. Což mi přijde, že jde přesně proti tomu, aby se produkovala kvalita, protože na ní nezáleží. Stačí, když se zaplatí náklady. Zkuste se také vžít do kůže druhého tábora a odpovězte si, zda by to, co navrhujete, bylo vůči Vám fér. Proč se Vám to líbí z jedné strany, ale z druhé ne?

Vaše úvaha sice není v některých bodech úplně od věci, přesto tam vidím ale stále spoustu věcí, nad kterými jste se nezamyslel. Zejména poslední věta. Když je to tedy tak snadná možnost snadného zbohatnutí, proč to nedělají všichni? Nemusí jít jen a pouze o hudbu, digitální může být dneska kdeco, nač nepotřebujete ani talent. Asi to nebude až tak snadné jak si myslíte.

Kde opravdu vidím problém, je to nakladatelství, které si skutečně bere extrémní množství peněz téměř za nic, odrbává jak posluchače, tak i autory, přičemž nese relativně nízkou míru rizika. Ale autorům děl bych tuto možnost nebral.

Problémem Vašeho řešení je to, že vlastně snahou o jakousi příjmovou spravedlnost vytváříte její přesný opak, docela velkou nespravedlnost. Pokud je někdo fakt dobrý, ve Vašem systému nevydělá. Nemůže, protože ve Vašem systému nemá nárok na výraznější odměnu nad rámec nákladů. Každý trouba tak může vydělat stejně jako největší borec, pokud není až tak velký trouba, že se mu zaplatí alespoň náklady. To mi přijde s prominutím dost přitažené za vlasy. Nerozumím tomu, proč by někdo úspěšný neměl být za svůj úspěch odměněn a měl mít nárok jen na nějakou ­"přiměřenou odměnu­" nad rámec nákladů.

Zvýraznění nespravedlnosti je to i pro diváky. Jasně, i dnes ten, kdo chce mít něco jako první, platí více než ten, kdo si počká, zde by ale docházelo k šíleným rozdílům ­"ze zákona­". Za stejnou službu by člověk jdoucí do kina zaplatil třeba pětinásobek toho, co jiný za druhý týden jen proto, že ten první mu to už zaplatil. Ten první náklady platil, ten druhý ne. Proč by ten druhý neměl platit? Oč je jeho zážitek z díla jiný než u toho prvního?

Vy chcete udělat nějaký ­"fér­" systém, mně ale naopak přijde, že ten systém je úplně nefér. Dle mého názoru by úspěch měl být oceněn. Když vyrábím dobrý produkt, vyrobím hodně kusů a můžu je prodávat dráž, vydělám o to víc. Nerozumím tomu, proč by to u digitálního obsahu mělo být jinak a mít nějakou hranici, za kterou už úspěch končí a nehraje roli. Problém bych spíše hledal v tom, kdo se na tom opravdu napakuje bez větší námahy. Ale pokud tvůrce vytvoří něco skvělého, co se stále prodává ­(posloucháú, tak nechť to prodává celý svůj život, když to lidem celou tu dobu přináší radost. Pokud vytvoří blbost, tak ta se poslouchat nebude a nedostane za to peníze. Ale nerozumím tomu, proč by tvůrce blbosti měl dostat stejně jako tvůrce hitu jen proto, že se oběma zaplatily náklady.

To je ošidná otázka. Mohou a nemusí odpovídat té práci. Zatímco při prodeji fyzických věcí a fyzické práce je odměna za daný úkol nebo zboží jasná, tedy výrobní náklady + nějaký zisk, u nehmotných věcí jako je video nebo hudba je tomu trochu jinak. Zde nelze nastavit prodejní cenu na náklady + zisk, protože náklady na výrobu jsou často enormní. Příkladem může být třeba nějaký komplexní software jako např. operační systém. Ten by v prvním modelu stál miliardy, a to běžný člověk nedá. Náklady a zisk jsou tedy rozpočítány, ale výrobce nikdy neví, kolik toho prodá. Takže když mu to nevyjde a není to úspěšné, může prodat výsledky své práce tisícům i milionům zákazníků a přesto být v brutální ztrátě. Když mu to vyjde a jde o úspěšný produkt, může získat brutálně více než byly náklady.

Takže i když Vám přijde, že je nesprávné, aby získávali peníze i poté, co se zaplatí vynaložená práce, tak by Vám stejně tak nutně mělo přijít nesprávné, kdyby se ta práce nezaplatila. Jenže to je přece nesmysl. Jak chcete zajistit, aby se zaplatil neúspěšný produkt? Pokud Vám vadí peníze nad náklady, měly by Vám vadit i peníze pod náklady. Při výrobě nehmotných věcí na sebe výrobce vždycky bere riziko, že se mu daná věc nikdy nezaplatí, protože ji jednotlivcům prodává o mnoho rádů levněji než jsou výrobní náklady ­(náklady se rozpočítají­). Pak mi ale přijde nesprávné považovat za neodpovídající ty zisky, když jim ten risk vyjde.

Představte si to ještě jinak. Hudebník natočí album, něco vydělá na koncertech, ale chcete snad říci, že jeho CD se mají prodávat jen za cenu té placky a ne té hudby na něm? Opravdu Vám přijde správné mít něčí práci zadarmo jen proto, že se snadno dělá její kopie? Nebo naopak nezaplatit za práci, protože se jen nenašel dostatek lidí, kteří by si ten digitální obsah zakoupil ­(tedy dostatečný počet levných kopií­)? Nebo snad by se mělo chodit do kina a v momentě, kdy se zaplatí vstupní náklady, měly by být další promítání v kinech už zadarmo? Vždyť přece promítání v kině už také nic navíc nestojí.

Tím vším ale rozhodně nerozporuji to, že v mnoha případech ty zisky skutečně neodpovídají vynaložené práci. V tom máte rozhodně pravdu.

Vemte si to ale jinak. Kdyby kvůli nedbalosti Googlu a chybě v prohlížeči mohl kdokoli brát Vaší práci ­(nebo peníze za ni­), asi by se Vám to také nelíbilo. Nebo obecně, když kdokoli jiný svou chybou způsobí, že Vy o něco přijdete.

Vidím tady několik nepřesností. Účinnost 25 % u spalovacích motorů není pravda, to platilo před desítkami let. Pokud se bavíme o těch nejlepších, tak např. u benzinových motorů, které mají tu účinnost nižší než naftové, měla Toyota už u minulého Priusu 38 % a ten nový má dokonce 40 %. To se pořád bavíme o jednoduchém atmosférickém benzinovém motoru. Ty spalovací motory nejsou tak špatné a běžně přesahují 30 %.

K tomu, co řekl paja666. Další zaváděcí informace, tentokrát na opačnou stranu. Ano, elektrárny je třeba vyrobit, jenže to rafinérky taky, nemluvě o neekologické dopravě benzinu a nafty do čerpacích stanic, které je třeba taky vyrobit. Vyrobit je třeba i ty náklaďáky s cisternami a spálit tu naftu pro dopravu. Z tohoto pohledu je natahání drátů a postavení sloupku s elektrickým kabelem úplně někde jinde.

Nedávno jsem viděl článek, kdy v Hong Kongu přišli s tím, že BMW 320 má nižší emise než Tesla. To sice může být pravda, nicméně nepřijde mi nic zvláštního na tom, že by auto s cca 130kW motorem mělo mít nižší emise než auto se zhruba 300 kW. Výsledky tam byly docela podobné a postavit 300kW auto se spotřebou téměř na úrovni auta se 130kW mi přijde jako úspěch. Tamní problém je v tom, že elektřinu z velké části vyrábí z uhlí, jehož spalování je dosti neekologické. Tam se totiž dostáváme na nějakých 800­-1200 g­/kWh. Procházel jsem si reálné spotřeby majitelů Tesly a pokud bychom vzali např. elektřinu v ČR a Evropě, která se vyrábí o něco ekologičtěji zejména díky jaderné energii ­(15­-150 g­/kWh­), tak to vychází, že Tesla se s emisemi pohybuje někde kolem 60­-70 g CO2 ­/km a po započítání přibližně 40% ztrát přenosu od výroby elekktřiny až po její uskladnění v baterii elektromobilu, jsme někde na hodnotě okolo 90­-100 g­/km. Evropská Tesla tak jezdí s emisemi zhruba na úrovni malého Citiga s velmi úsporně jezdícím řidičem. Což je paráda. Celá ekologie provozu elektromobilu nicméně silně závisí na způsobu, jakým se ta elektřina vyrobí, někde to tedy může být horší, ale u mnoha zemí se dostáváme na znatelně nižší emise.

Jestli je někde problém s ekologií elektromobilů, není to ani tak jejich elektřina pro jejich provoz, ale ty baterie.

Ono jde právě o to, že nějaké ­"vejít nevejít­" zde vůbec nehraje roli. Flash paměti jsou tak malé, že do 2,5­" velikosti by se při velikosti flash čipů pravděpodobně vešly už dnes minimálně desítky TB. Vždyť na microSD kartu ­(15×11mm­) se už dneska vejde 512 GB. Jenom na to 2,5­" SSD ­(100×70mm­) by člověk vyskládal 42 takových karet, tedy 21 TB.

Ostatně Samsung už na 2,5­" SSD vyskládal přes 15 TB ­( https:­/­/www.svethardware.cz­/samsung­-pm1633a­-25­-ssd­-disk­-s­-kapacitou­-pres­-15­-tb­/40965 ­), takže je jasně vidět, že velikost disku ani zdaleka neomezuje rozumnou kapacitu. Pochybuji, že dneska někdo potřebuje více než cca 20TB SSD disk, aby se skutečně využila možnost vyšších kapacit, kterou by přinesly 3,5­" disky. Jde jen o to, ­(ne­)potřebovat tu redukci. A mně osobně tedy přijde lepší mít univerzální řešení, které můžu využít kdekoli a uzpůsobím to jen redukcí, případně ani to ne, neboť většina skříní už má dnes 2,5­" pozici pro SSD.

Jenže oni je už dávno zmenšili. 2,5­" SSD dávno nejsou jedinou velikostí SSD disků, používá se např. také M.2 https:­/­/www.svethardware.cz­/ssd­-disky­-adata­-premier­-pro­-sp900­-a­-sp910­/39112

Jj, chybí. Díky za upozornění, opraveno.

Používám to při převodu videosekvencí přes Adobe Premiere Elements 11, dá se s tím dosáhnout i 8K videa, což třeba v AVCHD nejde.

To bude záležet na konkrétním viru. V tomto případě se asi patrně jen podívá, na kterém disku běží Windows a tomu disku přepíše MBR a zašifruje MFT. Možná to udělá na všech, které jsou v počítači, ale se síťovými disky se to asi drbat nebude ­(ono NASy jedou obvykle na Linuxu­). Jinak záloha je ideální řešení.

Napsal jsem to nešikovně, za což se omlouvám. MBR má informace o diskových oddílech a když se neví tyto informace, pak se nedostane ani k souborům, protože neví, kde jsou, na kterém oddíle,... Nemělo tam být, že MBR říká, kde jsou, ale že poškozením MBR v konečném důsledku přestanu vědět, kde jsou, jaká je struktura disku a kde mám hledat jaký oddíl. Formulaci jsem opravil.

Tak když to člověk vezme kolem a kolem, jestli je zašifrovaná jen MBR, tak by se člověk k některým datům mohl dostat i pomocí různého softwaru, který hledá soubory na základě jejich typických signatur.

A jak si představuješ ideální stav? Vyjde tiskovka a má se záměrně ignorovat, protože to nejspíš napíše někdo jiný?

Za ten povyk dnes jsou zodpovědné dva důvody. První je ten, že Microsoft Windows 10 opravdu hodně tvrdě protlačuje, a tak každá věc, která je ­"W10 only­" o to více vynikne. Druhá věc je ta, že Skylake je úplně nový procesor, který se bude vesele prodávat ještě příští rok a nepůjde o žádné staré železo. A mít nové PC, které je už v době koupě v podstatě částečně nepodporované, je prostě trochu zvláštní.

Ne každý chce W10 a spokojí se s W7 nebo W8. Microsoft vždy zveřejňoval EOL svých produktů, tohle není žádná novinka v otevírání se. Jen to tentokrát více vyniklo z výše uvedených dvou důvodů ­(agresivita protlačování W10 a ukončení podpory v podstatě naprosto moderního hardwaru a softwaru ­- vždyť Skylake na W8 je záležitost stará půl roku­).

Vidíš v tom konspirace, které tam nejsou. Nerozumím tomu, proč by se touto zprávou mělo záměrně házet špatné světlo na Microsoft. Minule uvedl zprávu, že podpora bude taková a taková, tak o tom média informují ­(proč by neměla?­). Když oznámil její prodloužení, tak se o tom opět informuje ­(proč by se o tom nemělo informovat?­). Nechápu, proč by média neměla informovat o něčem, co není zrovna populární krok nějaké společnosti a jejich zveřejnění považovat snad za záměrné poškozování společnosti, když to navíc v tiskovkách nebo na svém blogu uvádí přímo tyto společnosti. Že by celý mediální svět byl proti Microsoftu?

Stejně tak se v médiích informovalo o ukončení podpory třeba mnoha grafických karet v nových ovladačích a jsou snad média i proti AMD a současně i NVIDII? Na koho pak tedy vlastně ­"chtějí vrhnout dobré světlo­"? Jde o normální zprávu, kterou zveřejnil výrobce, více bych v tom opravdu nehledal. Opravdu nevidím důvod, proč by média měla cenzurovat informace a zveřejňovat jen to, co je ­"pozitivní­". Jde jen o oznámení dat podpory, které se děje pořád a jde o normální součást výrobního cyklu. Opravdu bych v tom nehledal nějaké spiknutí celého mediálního světa proti Microsoftu.

Díky, opraveno.

Takový by měl být ideální stav, jít tam, kde je informace nejlevnější, tedy s nejmenším množstvím obtěžující reklamy. Je to obecně více fér než obcházet vysokou ­"cenu webu­" ­(velké množství reklamy­) blokováním. Pokud si web nastaví vysokou cenu ­(hodně reklamy­), měl by být penalizován tím, že mu tam lidi kvůli tomu přestanou chodit ­(a tím jen on bude mít problém­) než tím, že to způsobí instalaci AdBlocku, lidé začnou obvykle blokovat všechno ­(ano, jsou i výjimky­) a jsou takto často penalizovány i weby, které mají cenu nízkou, snaží se čtenářům vycházet vstříc a neobtěžovat je. Chápu zájem o blokování zejména při mobilním připojení, kde je reklama skutečně problém kvůli vyšším datovým přenosům. I zde by se to mělo řešit především tím, že člověk se takovým webům vyhne. Největší legitimní důvod k používání blokátorů vidím patrně v bezpečnosti ­(není zas tak výjimečné, že reklamní kód obsahuje nějaký malware­).

Osobně se mi na poli internetu více líbí tato nepřímá forma platby za obsah pomocí reklamy. Je to lepší, než mít několik předplatných pro pár webů, které člověk navštěvuje. Pokud chce občas navštívit jiný web a má informaci za paywallem, také to nepotěší a zařizovat si předplatné nebo poměrně vysokou cenu za jeden článek není zrovna radost. Tím, že lidé blokují reklamu, dělají web dražší pro ty, kteří neblokují, ale postupně i sami sobě ­(ještě více reklamy pro ty, kteří neblokují, rozkouskované superkrátké kapitoly pro všechny, v konečném výsledku nezřídka paywall a pak už musí platit všichni, případně i konec webu­). No uvidíme, jak se to bude vše dále vyvíjet.

Bohužel takových lidí není zas až tak moc a spousta blokuje všechny weby bez výjimky. Mě třeba děsně štvou automaticky přehrávaná videa na stránkách ­(najednou se ozvou zvuky navíc, Firefox se téměř zablokuje­), reklamy nicméně neblokuju, je to proti mému přesvědčení.

Zde v českých podmínkách je navíc problém v tom, že je to velmi malý trh a blokování reklam už narůstá do takové míry, že možná do několika málo let přejde nemalá část českých webů na nějakou formu přímých plateb. Málokdo bude schopen se uživit dnešním nepřímým způsobem.

Zprávy hovoří o tom PINu, ale kde přišly k této informaci... to už je otázkou.

Pokud vím, jde o prolomení klasického PINu ­(čtyřčíselná kombinace, tedy 10000 možností­). Na to ani v nejmenším není třeba superpočítač, tohle člověk ručně ťukáním na displej prolomí nejpozději za půl dne ­(pokud tak dlouho vydrží ťukat­). Problém je ale v tom, že po 10 neúspěšných pokusech se to všechno smaže.

Tak ve starším kompu asi ano, v moderních skříních bývají obvykle přímo 2,5­" pozice. Ale osobně mi přijde jednodušší mít jednu velikost disků a v případě, že člověk potřebuje, sehnat si redukci, než mít dvě různé velikosti a pak třeba nadávat, že dané SSD je jen 3,5­" a nevleze se do notebooku, přičemž by třeba neměl ten notebookový ekvivalent.

Otázkou hlavně je, proč by to vůbec dělali?

Ono to bylo myšleno tak, že uvedla flashky tohoto konceptu, než že byla první, kdo uvedl takový koncept. Je ale pravda, že to je poněkud nešikovně napsáno, upravím.

Pamatuju si doby, kdy vedle sebe hodně dlouho existoval např. Socket 754 a 939 ­(opomíjím navíc příbuzný Socket 940 pro Opterony­).

Důvodem k vývoji SuperMLC bylo mimo jiné snížení ceny pod úroveň SLC. Protože půjde o průmyslové produkty, dá se tedy určitě očekávat vyšší cena než v případě běžných MLC, ale poněvadž bylo cílem udělat cenově přístupnější řešení než SLC... tak by ta cena nemusela být až tak přemrštěná. Každopádně je jasné, že musí být minimálně dvojnásobná proti běžným MLC.

Ano, opravdu musí. Když URL adresa serveru zní www.yandex.ru, tak mi opravdu není jasné, jak jinak než Yandex to chcete psát, když to ten server má přímo v adrese...

Co se týče druhého problému, tak k tomu byla samotným Juniperem vydána tiskovka 21. prosince, takže rozhodně ne před týdnem. Před týdnem byly oznámeny problémy, nyní byl oznámen přímo zdroj problému.

Slovensko má nevýhodu, že jde o příliš malý trh. Samo o sobě má 5 milionů lidí a čeští čtenáři slovenské weby až tak často nenavštěvují. V tomto máme v ČR výhodu, protože náš trh je jednak dvakrát větší než ten slovenský a ještě je navíc hojně navštěvován právě čtenáři ze Slovenska ­(záleží na typu média­).

No, mně to hodně nepřijde. Hardware by prostě měl držet a držet, rozhodně to nepovažuju za spotřebku, kterou budu každé tři roky vyhazovat, protože přestane sloužit. Moje Sony bude mít v únoru 6 let a zatím stále ještě jakž takž jede a čekal bych, že by mělo jet ještě lépe ­(už odchází klávesnice­). Tak doufám, že nový notes vydrží ještě více ­(nemá HDD, takže tahle tradiční nectnost odpadne, snad neodejde SSD­).

hmm, tak to by mě zajímalo, proč se to tak divně uložilo...

To ale záleží od toho, jak si vykládáte slovo ­"naruÅ¡it­". Hacknutí serverů je dle mého názoru naruÅ¡ení, aÅ¥ už si tu zprávu jen stáhnou nebo provedou mnoho jiných věcí ­(jako např. získání dalších jiných informací nebo přístupů, které mohli použít v průběhu vyÅ¡etřování nebo v budoucnu­). Poněvadž se jim hacknutí nepodařilo, nevíme, jak velkou formu ­"naruÅ¡ení­" chtěli provést ­(proto jsem také nikde nepsal, že chtěli třeba smazat data, nahradit zprávu jinou nebo já nevím co..., jen, že to chtěli naruÅ¡it­). Takže problém je v tom, že Vy si vykládáte pojem ­"naruÅ¡ení­" jinak, než já, a proto mezi námi doÅ¡lo k nedorozumění. Už získání nepovoleného přístupu k věcem souvisejícím s vyÅ¡etřováním je dle mého názoru ­"naruÅ¡ení­" tohoto vyÅ¡etřování, neprobíhá tak, jak by mělo, inrformace, které mají být tajné, nejsou tajné... Že Vy to tak nevidíte, no s tím už teď nic neudělám. Prostě jen jiné chápání čeÅ¡tiny... to se stává.

Patrně jim šlo ale i něco více, než se dostat ke zprávě před uvedením, protože se na servery hackovali i den poté, co byla zpráva uveřejněna. Tedy to vypadá, že možná chtělí více, než si jen přečíst zprávu s předstihem.

To mi s prominutím přijde jako nesmysl, zkuste se nad tím zamyslet i Vy. Mějme tedy několik technologicky vyspělých států, které jsou schopné provést kybernetický útok, který nebude detekován. OK. Přeložme to tedy do češtiny. Máme tedy několik států, kteří mají natolik dobré hackery, že jsou schopni vyrobit nedetekovatelný útok. Jak je tedy možné, že tito výborní hackeři, kteří vyrobili nedetekovatelný útok, jsou zároveň takoví neskuteční blbci, že nejsou schopni detekovat útoky protistran? Nebylo by to trochu podivné být schopen vyrobit nedetekovatelný útok, ale když už mám takové superznalosti na provedení něčeho takového, nebýt schopen provést opačnou věc, detekovat to směrem zpět, když vím, jak toto udělat směrem tam? Opravdu mi přijde být podivné mít znalosti na provedení útoku, ale současně nemít schopnost na provedení obrany. Dávalo by smysl, kdyby byla jedna taková země, která by dokázalal vyrobit nedetekovatelný útok. Ale že by všichni dokázali obalamutit ostatní a současně nebyli schopni těch samých znalostí využít pro vlastní obranu?

Ale to není žádná propaganda, jen zpráva, že se někdo pokusil napadnout někoho. Stejně tak jako jsme uveřejnili zprávy, že i jiné země napadly jiné země a jiné společnosti. Když ­(patrně­) Korejci hacknuli Sony, byla to snad protikorejská propaganda? Když jsme psali články o Snowdenovi nebo nové ochraně FB proti útokům NSA, byla to snad protiamerická propaganda proti NSA, kterou zveřejňují i sama americká média? Proti komu tedy jsme a komu nadržujeme, když se snažíme psát o všem? Píšeme o tom, co se týká technologií a hackerské útoky se technologií týkají.

To už mi připomíná jako když píšu recenzi na Canon, tak všichni Canonisti přijdou s tím, že jsem Nikonista, protože jsem si dovolil něco zkritizovat na Canonu a když napíšu recenzi na Nikon, tak zase všichni Nikonisti přijdou s tím, že jsem Canonista, protože jsem si dovolil zkritizovat něco na Nikonu. Proboha, ten článek je o tom, že byly detekovány hackerské útoky ve významné záležitosti. Ne o tom, zda letadlo sestřelili Rusové, Američané nebo Pepa z Horní Dolní vodní pistolkou z Tesca.

A to právě proto, že jsme technický web, tudíž neděláme žádné závěry v tom, kdo hraje jakou roli v celé záležitosti, ale jen k tomu, že v této záležitosti došlo k hackerským útokům. Jestli tam vidíte nějakou protiruskou manipulaci, tak je mi líto, ta tam opravdu není, protože článek je jen o tom, že Trend Micro detekoval útoky na vyšetřovací komisi a důkazy nasvědčují tomu, že za to může Pawn Storm. Nikde není napsáno, že to tak skutečně je, ale že by dle vyšetřování mělo jít o tuto skupinu. Stejně jako tomu bylo skoro u všech ostatních hackerských kauz, které jsme na stránkách SHW probírali ­(a že jsme jich tu na stránkách SHW probrali hodně­), kde bylo podezření na zdroj útoku.

Já prostě nechápu, že když zveřejníme zprávu o podezření na čínský, syrský, americký, korejský hackerský útok, nikdo se neozve, ale jak jde o podezření na ruský hackerský útok, najednou je to protiruská propaganda. Proboha...

http:­/­/blog.trendmicro.com­/trendlabs­-security­-intelligence­/pawn­-storm­-targets­-mh17­-investigation­-team­/

Jak nezveřejnili, když tu máte jasně na stránkách Trend Micro napsáno, že detekovali útoky na VPN a SFTP servery? Myslím, že i v tomto článku je jasně napsáno, že dané společnosti mají za to, že tyto útoky, které skutečně detekovaly, byly z dílen Pawn Storm. Dokonce v mém článku ani není napsáno, že je to 100%, ale že tomu vše nasvědčuje ­(tzn. jsem proti zprávám, ze kterých jsem čerpal, dokonce ubral­). Ukažte mi jedinou zmínku o tom, kde je napsáno, že to na 100% byli Rusové. Všude je psáno, že důkazy tomu nasvědčují, že podle důkazů ­"by mělo jít­", ale ne, že ­"šlo­". To je významově dost velký rozdíl.

Jenže tento článek je o tom, že někdo se snažil někoho hacknout a ne o tom, zda je proti Rusku nebo nikoli. Článků o různých hackerských útocích tu jsou na SHW běžně, tak nechápu, proč když najednou není hackerem Korea, Čína, USA nebo např. Sýrie, ale Rusko, je kolem toho takový poprask a hledáte v tom něco, o čem tem článek vůbec nebyl.