Jak, že není?

The Dutch Safety Board led an international investigation into the incident and released a final report on Oct. 13, concluding that the Boeing 777­-200 aircraft was shot down by a warhead launched from a Russian­-built Buk missile system.

Security researchers from Trend Micro have found evidence that a cyberespionage group dubbed Pawn Storm, which has long been suspected to have ties to the Russian intelligence services, has targeted the Dutch Safety Board before and after the MH17 report was finalized.

atd...

Co je na něm havloidního? A pro koho měl být psán?

Článek je o tom, že se Rusové pokusili něco hacknout a ne o tom, zda komise měla či neměla mandát a zda ve zprávě něco skutečně bylo či nebylo. Článek je o pokusech o hacknutí. Stejně tak, jako píšeme o hacknutí jiných společností, pojišťoven, automobilů,...

A kdo zadá reklamu serveru, kde nebude mít žádné imprese, neboť se to všecko vyblokuje? Web s milionem návštěvníků měsíčně, kde si celý milion vyblokuje reklamy je pro inzerenta naprosto stejně tak nezajímavý jako web s nulovou návštěvností. Inzerenta nezajímá web, kam sice chodí celá planeta, ale nikdo z návštěvníků nevidí jeho reklamu.

Výsledek detekce je nejistý. Pokud se bude detekovat blokování, web může ztratit část komunity a bude se tam např. méně diskutovat, z tohoto pohledu to může umřít, postupně ztrácet návštěvnost, život a skončit. Na druhou stranu stále může nastat i opačná situace, kdy web část lidí přesvědčí o vypnutí blokování, web bude nadále živý a počet zobrazení ­(a prokliků na­) reklamy poroste. Naopak to může web i posílit.

No poslat na mail to můžete, pokud má člověk nastavené odběry. Takhle ho ale oslovíte i mimo mail, na běžných stránkách, kam chodí ­(zejména pokud jdete přes Chrome a jste v něm přihlášen pod svým Google účtem­).Tzn. tuto cílenou reklamu pak můžete vidět na reklamních pozicích Googlu, ať jsou kdekoli ­(na serverech o mobilech, počítačích, autech, životním stylu, sportu, novinkách,...)

Formulace upravena

Proč mluvíte o EURO normách, když problém byl porušování emisních limitů v USA? :­-)

Ano, můžete napsat i jen ta čtyři slova. Ale opravdu bych řekl, že tam jde také o tu možnost ­(částečného­) sdílení příspěvku, tedy funkci, ze které bude profitovat více FB než uživatelé. Uživatelé komentují už dnes a komentují hodně, na FB je spoustu ­"rozborů­" co je špatně ­(prostě klasika, stěžujme si na všechno, já mám zeď plnou slovních bitev na téma uprchlíků­). Ale do mnoha rozhovorů se prostě člověk zapojit nechce a nyní nemá možnost jak jinak vyjádřit svou lítost nebo znechucení nad danou problematikou.

Vy se na to díváte moc z hlediska uživatelských příspěvků. Tam ano, tam bych s Vámi docela souhlasil. Já ale vidím hlavní přínos v odkazování se na zprávy, kdy jen na FB hodíte link na nějakou zprávu ­(tedy ne na Váš příspěvek, co se týká Vás­), ale něco, co se děje ve světě.

V zásadě souhlasím s tím, že lidé by měli mezi sebou mluvit a neklikat na tlačítka. Vidím tu ale jednu věc, kterou jsem ještě nezmínil a myslím, že je jedním z důvodů, proč přidat ­"litující­" tlačítko ­(lépe řečeno, proč by FB něco takového mohl i chtít­). Když člověk vidí smutnou správu a nechce ji komentovat ani sdílet, upadne, nešíří se dál. Když vidí něco veselého a nechce to komentovat ani sdílet, dá lajk. A teď co se stane. Věc, která je olajkovaná, se zobrazuje ostatním na zdi ­(na PC je to třeba nad chatem­). Smutná zpráva se zde nikdy nedostane, protože lajkovat to nejde a člověk to třeba nechce komentovat ani sdílet. Takhle najednou vznikne sdílející nástroj i pro smutné zprávy. Nebude tu něco, co podporuje negativitu a agresivitu ­(­"dejme tomu ***** další záporný bod­"), ale zároveň to přinese možnost zobrazovat tyto zprávy dalším i tehdy, když to nikdo přímo nekomentuje nebo nesdílí.

S tímhle článkem bych osobně moc nesouhlasil. Mně naopak strategie Facebooku přijde být dobrá. Ano, negativní názor člověk může vyjádřit komentářem, proč ne. Zamezit vyloženě negativnímu hodnocení je sice sluníčkové, ale je to zároveň to, co docela potřebujeme. Cožpak těch negativních věcí není už tak moc? Opravdu potřebujeme podporovat nenávistné hodnocení ­(do kterého by to dříve nebo později přešlo­)?

Proto mi mírnější forma ­"Je mi to líto­" přijde jako dobrý nápad. Dávat ­"lajk­" něčemu smutnému nedává smysl. Nyní bude možné všechny smutné věci smutně lajkovat, vyjádřit zaujetí a smutek nad něčím, lítost, soucit. Přitom to ale nebude podporovat nenávistné negativní lajkování, protože těžko bude někomu vyjadřovat nenávist tlačítkem ­"Je mi to líto­". Přiznejme si, že lidi velmi rádi vyjadřují nenávist, nedávejme jim k tomu další prostředek a honění negativních bodů, jak lze často vidět v diskuzích. Tam stačí, aby napsal příspěvek nějaký neoblíbený nick a hned tam má desítky minusů, aniž by kdokoli cokoli napsal a zdůvodnil, s čím nesouhlasí.

Připojeno je to k optické síti, z které je to pak rozváděno do paneláků a jednotlivých bytů. Takže v bytě mám klasickou RJ45 zástrčku, do ní připojený router s Wi­-Fi. Ten komp, který je k tomuto routeru připojený kabelově, si nic nestáhnul a ten, který se připojuje bezdrátově k tomu samému routeru, to stáhnul. Já nepopírám, že Windows nemůže nic poznat. Jen mi už na základě toho, jak se to chovalo u mně, nepřijde, že by za to mohlo připojení, když komp s lepším připojením po drátech nic nezrobil a ten, který to ze stejné sítě tahal pomaleji bezdrátem, ano. Ani jeden z kompů nebyl na připojení účtovanému podle objemu dat a přesto se výsledek lišil. Těch důvodů tam může být milion a přijde mi nesmyslné vybrat si z milionů jeden a přisuzovat mu to.

U mně to byly dvoje sedmičky. Připojení bych to opravdu nepřisuzoval. Ostatně na ten komp, na který se to nestáhlo, je do routeru připojen kabelem, zatímco ten, na který se to stáhlo, je k routeru připojen přes pomalejší Wi­-Fi.

Moc nechápu, jak to s takovou jistotou připisuješ ­"inteligenci­" Windows :­-­) Třeba já tu mám dva kompy na jedné síti, oba nabízí registraci k Windows 10 a na jeden se to stáhlo a na druhý ne.

Firefox je sice open source a Bugzilla přístupná, nicméně na Bugzille nejsou zveřejňovány všechny chyby, které se našly. Pro nejvážnější bezpečnostní chyby má Bugzilla speciální sekci, kam má přístup jen někdo. A právě tato sekce byla hacknuta. Viz oficiální zpráva Mozilly, konec prvního odstavce https:­/­/blog.mozilla.org­/security­/2015­/09­/04­/improving­-security­-for­-bugzilla­/

Cituji ­"While most information in Bugzilla is public, Bugzilla restricts access to security­-sensitive information, so that only certain privileged users can access it.­" Takže zas tak super hacker nejsi :­-)

Proč myslíte, že je ignorují? Dle mého názoru na to jde Toyota právě velmi chytře. Elektromobil má pořád problémy s infrastrukturou, není použitelný vždy a všude, hybrid naproti tomu ano. Není elektřina? Tak pojedem na benzin. S tím dnešní elektromobily musí počítat. Jsou to auta, která mají smysl jen pro určité zákazníky na určitých trasách.

Zákazníci Toyoty tak nemusí řešit, kdy a jak si nabijou baterku, neboť v případě potřeby prostě pojedou na benzin. Mají tedy komfort klasického benzinového auta. S tím jak se postupně vyvíjí technologie a klesá cena, může postupně zvyšovat podíl elektřiny ­(např. zavádění plug­-in hybridů­) a postupně směřuje k těm elektromobilům. Jen na rozdíl od jiných neskočila do rybníku rovnou, ale jde tam po schůdkách a na každém schůdku má plně použitelnou technologii pro danou dobu s poměrně velkým prodejním úspěchem. A navíc je už synonymem pro hybrid, image k nezaplacení. Až přijde doba elektromobilů, bude mít za sebou desítky let zkušeností s bateriemi z hybridů, připravenou infrastrukturu,... Naopak v tom předbíhání doby, která na to ještě není připravena, nevidím moc smysl.

Dnes je dle mého názoru nejlepším řešením se plně soustředit na plug­-in hybridy. Ty už vyžadují budování infrastruktury ­(i pro ty elektromobily­), ale stále člověka neomezují, pokud ta náhodou někde není vybudována.

Já nerad přecházím na nové systémy, takže když jsem teď koupil nový notebook s osmičkami, hodil jsem tam po týdnu desítky, abych na to už nikdy nešahal a nemusel si zvykat na jiný systém. No, zatím pozoruji akorát to, že notes s desítkami nabíhá a vypíná se asi dvakrát pomaleji, což se mi moc nelíbí a nefunkční gesta na touchpadu jsem už opravil... Ale asi u nich zůstanu.

Není zač. Chyba vznikla tím, že ten třetí Washington jsem tam dopisoval až posléze a už jsem si nezkontroloval, že tam ­"překáží­" ten čtvrtý.

Ale tu jde o nedostatečné výdělky z digitální distribuce přes YouTube. Uživatelé to mají zdarma a YouTube to ­"dotuje­" z reklamy.

Výdělek přece nemusí být jen prodejem daného produktu. Ukazuje to i Google, jehož operační systém Android je zdarma. Vydělává se na všem ­"okolo­". Windows se budou moci platit z provizí při prodeji aplikací přes jejich Store, Cortana může využívat placených výsledků ve vyhledávání. Toho, že Microsoft na W10 nevydělá, bych se vůbec nebál. Právě naopak. Pokud Microsoft pořádně rozjede svůj Store, tak naopak bude získávat provize z prodeje aplikací jiných vývojářů, ze kterých nyní nic nedostával a naopak může ve výsledku získat mnohem více.

Canonu a plánovaného zastarávání ­(zejména chyby B200­) je plný internet. Nicméně já měl např. dva Canony a první se odporoučel tuším po čtyřech letech a druhý po čtyřech letech tisknul ještě stále v pořádku, ale kvůli vysokým tiskovým nákladům jsem přešel jinam a tiskárna nyní pátým rokem tiskne bezproblémově u známých. Vždy originální náplně.

No poruchovost. Disky odchází jedna radost snad všude, nevím, zda jiní jsou na tom nějak lépe. Letos jsem měl teda brutální ­"štěstí­", už tři mrtvé HDD a přestává mě to bavit. Dva od WD, jeden od Hitachi, náhrady teď pro změnu kupuju od Seagate, tak jsem zvědav, zda to bude o něco lepší nebo ne.

Tohle je problém toho, že lidé obecně nechápou výrokovou logiku ­(a zejména implikaci­). Musím říci, že článek na toto téma jsem zpracovával skoro tři hodiny ­(odkaz viz níže­), než jsem se z té snůšky nesmyslů, polopravd a nepochopení dostal k tomu, co se vlastně stalo.

Jde o to, že zástupkyně neměckých pirátů chtěla zjednodušit autorské zákony, tak prezentovala seznam komentářů. K tomu se vyjádřil parlament a většina věcí byla v zásadě odsouhlasena. Nesouhlasilo se ale s tím, aby veškeré copyrightované věci, které jsou volně přístupné, byly v public domain. Tedy aby se s nimi mohlo nakládat komerčně. Toto uvolnění neprošlo a parlament se vyjádřil tak, že pro copyrightované věci s komerčním použitím bude potřeba povolení. Což je mimochodem dnešní stav. V podstatě tedy nejde o nic nového. Jen se to neuvolnilo.

Jenže vzniklo hned problémů s pochopením. 1, Pokud bylo něco zamítnuto, tak bude automaticky platit opak? Nikoli. Zamítnutí změny znamená, že se něco nezmění, ne že se to změní opačným směrem. Toto je chyba logiky. 2, Některá média zanedbala klíčové slůvko ­"komerční­" a bublina je na světě... lidi nesmí fotit na ulici. Nikoli, důležitá je ta ­"komerční­" fotografie. 3, Ono je opravdu možné, že se změní výklad slova ­"komerční­" a pak bude problém skutečně na světě ­(v Dánsku je komerční použití i novinařina, což jinde neplatí, co takové uploadované fotky na FB, kde dáváte FB royalty­-free licenci pro využití těchto fotek, byť omezeně... nicméně opět, v případě FB nejde o žádný nový problém, ten přenos licence je tu už několik let a otázkou je, kdo bude v průšvihu, když se ta fotka použije nesprávně, zda vy jako fotograf nebo FB jako ten, kdo ji nespávně použil, nevím­).

Více info najdete tady v článku https:­/­/www.digimanie.cz­/eu­-meni­-pravidla­-copyrightu­-uvolneni­-ale­-komercni­-foceni­-na­-ulici­-bude­-stale­-problem­/6114 a jsou tam i odkazy na navrhovatelku.

Už jsem odpovídal, ale asi jsem to neodeslal, tak to zkusím znovu.

Zákaz focení na ulici je fáma. Nikdo nic takového nechtěl ani nenavrhoval. Pointa byla v tom, že autorka návhu chtěla naopak umožnit komerční focení bez nutnosti povolení ­(to povolení je dnes potřeba, říká se mu property release­). A toto bylo zamítnuto. Takže na nekomeční focení běžných lidí vůbec nikdo nešahá a komerční focení kvůli zamítnutí návrhu zůstane tam, kde je dnes. Jinak řečeno, když se rozhodnu nejít vpřed, ještě to automaticky neznamená, že jdu vzad. Ono také můžu zůstat na místě.

Celý ten návrh právě naopak věci kolem copyrightu chce spíše zjednodušit a uvolnit a ne naopak, jak panikaří některá média. Samozřejmě, je tady jedno riziko, a to že se rozšíří pojem ­"komerční­" focení na dánský model, kteý zahrnuje i novinařinu ­(všude jinde je novinařina z hlediska fotografií nekomeční, tzv. ­"editorial­"). To by byl dost velký průšvih.

Ale to, zda je něco dobré nebo špatné, přece nemusí být písemně dáno. Na to stačí zdravý selský rozum a jedna velmi pěkná věta, na které by ideálně měla stát celá lidská společnost a vyřešila by téměř všechny problémy světa: ­"Nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě­" ­(což ale samozřejmě platí i obráceně, web by si měl uvědomit, jak nadměným množstvím reklamy obtěžuje­). Blokování reklamy není právní problém, čtenář samozřejmě něco takového dělat může, je to spíše problém morálního charakteru, který se navíc ve výsledku může obrátit proti němu ­(méně kvalitní články, více bulvární články, zpoplatnění webu, zrušení webu...­). Problém společnosti je v tom, že si neuvědomuje další důsledky svého konání a nevidí dále za to, ­"že mě nebudou otravovat reklamy­".

Ale tady se přece neříká, že placené weby nemohou fungovat ­(i když v československých podmínkách to není jednoduché­). Jde i o to, zda to tak chcete vy, čtenáři. Česká veřejnost zatím do tohoto stádia obecně nedorostla a vše by ráda ­"zdarma­".

Ohledně časopisů... je otázkou samozřejmě jaký časopis, jakého typu, na jakém formátu, papíru, kolik stran... Proto jsem hovořil o tom, že by časopis za 50 zdražil na 200. Když do toho taháte dnešní časopis za 200, tak dobrá. Co kdyby takový časopis přišel o reklamy a místo 200 stál třeba 400. I tak by si jej lidé kupovali?

V někteých zemích to jde samozřejmě výrazně hůře než jiných. U nás máme slušnou svobodu v tom, co lze dělat. Třeba já mám v podstatě full time práci jako redaktor, k tomu ale různě střídavě současně pracuji nebo jsem pracoval jako učitel, programátor a umělec. Přičemž ještě zbývá čas i na osobní život. Takže to je také i o tom chtít a něco pro to dělat. Jo, v Číně se tohle bude dělat hůře, to nepopírám.

Celkový rozdíl není žádný, spíše bude vše ještě levnější při placení přímo. Chápejte, já tu nebojuju za reklamu, spíše chci upozornit na to, že reklama je jeden ze způsobů, jak něco financovat a umožnit tomu přístup širší veřejnosti, aniž by ta musela přímo platit ­(nebo platit více­), což většině veřejnosti vadí ještě více. Samozřejmě, z hlediska spravedlnosti by bylo nejlepší prostě vše platit přímo dle využití, o tom se nebudeme přít. Což by mělo o to větší vliv na kvalitu všech produktů a celková cena všeho by mohla být nižší ­- v důsledku toho bychom ale zase mohli namítat, že bude větší nezaměstnanost, protože marktingoí pracovníci nebudou mít co dělat :­-­)

Jde o to, že lidé nejsou rádi, že na webu mají reklamu, ale titéž lidé bude stejně tak ­(ne­-li více­) naštvaní, když ten web bude placený. A to je ten problém. Jde o to, že česká veřejnost zatím není moc připravena na platbu za internetová média. Ale koukat na reklamy se jí také moc nechce. Jenže web z něčeho živ být musí a pokud to má redaktor jako full time práci, někde se peníze na jeho plat vzít musí. Některým přímé placení nevadí, někteří dokonce platí i dobrovolně ­(já se třeba dobrovolně skládal na slovenské ­"Pod lampou­", protože to je médium, které mi za to stojí­). A ano, k podobnému modelu se to asi postupně vyvine.

Myšlenka, že špatnému produktu nepomůže ani sebelepší reklama, je poněkud naivní. Stejně tak už ­"chcípla­" spousta skvělých produktů, protože je převálcovaly mnohem horší, ale marketingově lépe zvládnuté ­(a zpravidla levnější­). Kvalita už dávno neprodává, ta je spíše cestou k bankrotu. A to proto, že kvalitu hledá menší množství lidí a ještě menší množství lidí je ochotno za ni ve výsledku zaplatit.

Ano, je to fér.

Představte si, že byste napsal Microsoftu, aby Vám vytvořil operační systém Windows. Tzn. jeden produkt pro Vás. Všechny ty stovky, tisíce programátorů by čtyři roky psaly software jen pro Vás. Myslíte, že by Vám Microsoft vyfakturoval 2500 Kč jako dnes? Ne, platil byste miliardy. Máte na to?

U hmotného produktu stačí nastavit cenu nad náklady na jeho výrobu a jste v zisku ­(nepředpokládejme nyní nějaký ­"vývoj­" produktu­). Bohužel vyšší zisk znamená fyzicky vyrobit více produktů. Software má tu nevýhodu, že můžete vrazit miliony do vývoje a nikdo tu věc nekoupí. Ale je tu možnost, že naopak koupí výrazně více. Výhodou pak je, že fyzicky se nic nevyrábí, ale příjmy rostou ­(cena produktu pak může jít výrazně níže, což ale není možné u hmotných produktů, kde vždy potřebujete zaplatit alespoň ten materiál a práci na sestavení­).

Zaobrousíme zpět do hmotných produktů, konkrétně do aut a ukážu Vám, co společného mají se softwarem. I auto potřebuje nějaký vývoj a jsou to miliardy. Asi Vám nepřijde divné, že výrobce auta nechce zaplatit celý vývoj ­(asi těžko by každé auto prodával za miliardy­), ale tento vývoj ­"rozleje­" do ceny výsledného auta, která se skládá z materiálu+výroby a nějaké pocentuální části jeho vývoje ­(+marže, reklama,...­). Stejně je to i u toho softwaru. Odpadá sice materiál+výroba, tato položka je nulová, ale stále tu máte položku ­"vývoj­". A ta se opakovaně platí u softwaru i u auta. A stejně jako u softwaru, tak i u auta se se zaplacením vývoje předchozími zákazníky obvykle snižuje cena produktu.

Právě naopak, manažer by byl nejraději, kdyby žádná reklama neexistovala, aby ji nemusel platit. On chce, aby se jeho produkt co nejvíce prodával. Jenže aby toho dosáhl, bohužel potřebuje reklamu, která mu pomůže jeho produkt zviditelnit. A tady je výhoda na straně médií, protože dokážou manažerům poskytnout místo pro reklamu a pro svůj provoz pak nepotřebují vyžadovat peníze od svých čtenářů ­(nebo ne tak moc­).

Navíc dnes se všichni snaží o virální reklamy právě proto, aby se ­"reklama­" šířila sama od sebe ­(ideálně FB, YouTube­) a nemusela se platit televizi a jiným médiím, protože lidé sami ji budou šířit dobrovolně. Platit reklamu, to je naopak noční můra manažera. Asi si tochu pletete pojmy jako zadavatele reklamy, poskytovatele reklamy ­(reklamního prostoru­), reklamní systémy,... Každému jde v reklamě o něco jiného. Ne každý v tomto řetězci ji chce co nejvíce.

Ano, reklamy je obecně příliš, to je ale trochu jiné téma. Téma je ale takové, že právě díky reklamě na webu pro vás čtenáře můžeme nabízet obsah ­(články, recenze,...­) zdarma a vy nemusíte nám nic přímo platit. A to platí i pro ostatní weby, které čtete a přímo za ně neplatíte. Co podle vás obecně platí provoz webu ­(hardware, software, elektřinu, dopravce, telefon, kancelář, redaktory, programátory,...­), když reklama má pokrýt jen ­"část­" provozu? Kde se dle vás bere zbývající část na provoz?

Já Vám rozumím, ale díváte se na to ­(podle mně­) ne úplně správně. Reklama = cena. Hodně reklamy = vysoká cena ­(vysoká cena produktu je stejná otrava jako hodně reklamy­). Když časopis nebude stát 50 Kč, ale třeba 200 Kč, tak si jej lidi jednoduše přestanou kupovat. Takhle by to mělo fungovat i na intenetu. Pokud je nějaké médium velmi drahé ­(obsahuje hodně otravné reklamy­), správným řešením by mělo být přestat jej navštěvovat, protože je drahé ­(stejně jako člověk přestane kupovat drahý časopis, protože je pro něj jeho cena ­"otravně­" vysoká­) a nikoli instalovat Adblock, aby se té otravné ceny zbavil.

V tomhle má internet bohužel nevýhodu, protože v trafice si člověk otravnou cenu snížit nemůže ­(ty dvě stovky buď z té peněženky vytáhne nebo ne, ale nemůže dát třeba ­"pade­"), zatímco na webu si člověk Adblockem cenu webu snížit může ­(zakáže reklamu, která je onou cenou webu­). Cena je nekomfort, který člověk podstupuje při užívání produktu. U běžných věcí jsou to peníze, které člověk vytáhne z peněženky nebo zaplatí kartou, u webů je to reklama, na kterou se dívá ­(nebo předplatné, čímž se z stává bod a­) a přímo placený produkt tím, co uživatel vytáhne z peněženky­).

Pokud jde o Facebook, co si odsouhlasíte v podmínkách, to máte. Opět má člověk svobodnou volbu daný produkt nevyužívat, pokud mu ­"cena­" nevyhovuje. ­"Cenou­" za použití FB jsou vlastně i ty možnosti ztráty informací ­(byť i tam jsou jistá pravidla, co smí a co nesmí použít a rozhodně to není tak, že to, co se tam objeví, může použít vždy a všude ­- oblíbené kauzy byly třeba kolem fotografií, kde to rozhodně nebylo tak, jak se veřejností líčilo­).

Vy si ale pořád neuvědomujete jednu velmi zásadní věc. Není reklama jako reklama. Tu je totiž rozdíl v tom, že televize nebo časopis tu reklamu už mají zaplacenou... tedy je relativně jedno, kolik lidí se na reklamu skutečně podívá­/přeskočí ji, otočí stránku, půjde na WC. Jinak řečeno, přeskočení reklamy v TV a časopisech toto médium nijak nepocítí ­(nemá to jak zjistit, že tak uživatel udělal­). U webů je toto ­"bohužel­" měřitelná veličina a ­"přeskakování­" reklamy má dopad na finanční příjmy takového média. Proto to vůbec není totéž. Vypuštění reklamy v TV a časopisech na médium nemá vliv, na internetu ano a zásadní.

Zrovna včera jsem si chtěl přečíst jeden článek a už ani nevím na jakém webu to bylo, protože jsem se na jeho homepage jednoduše ani nedostal ­(bylo to z nějakého odkazu z jiné stránky­). Nepřišel jsem na to, kde se ta zatracená celostránková reklama vypíná a byl jsem tak znechucen, že jsem prostě šel pryč a informaci šel hledat jinam ­(stálo mě to jen něco napsat do Googlu­). Takovému webu prostě více vydělat nedám a nechť má moje zobrazení reklamy web, který si to zaslouží a který tímto po zásluze podpořím. Takhle by to dle mého názoru mělo fungovat. Mě osobně by kvůli tomu nenapadlo instalovat AdBlock. Cena za tu informaci pro mě jednoduše byla příliš vysoká, tak jsem šel jinam, kde ji měli levněji ­(tzn. s méně otravnou reklamou­).

Tady je ale také dobré uvědomit si to, co člověku reklama dává a nejen co mu bere. Reklama má dotační funkci po spoustu oblastí ­(zejména média­), které pak mohou být levnější nebo relativně zdarma. Bez reklamy by si člověk musel platit televizní kanály ­(což už dnes něké kanály jsou­), noviny a časopisy by mohly stát třeba i násobky toho, co stojí normálně ­(koupil byste si časopis, který dnes stojí třeba 50 Kč např. za 100­-150Kč, kdyby tam nebyly reklamy?­). Ano, tu cenu pak zase zaplatíte skrytě v ceně inzerovaného produktu ­(pokud jej koupíte­), ale umožní vám to některé věci využívat ­"levněji­".

Jinak, na soukromém webu také reklamu nemám a hradím jeho provoz z vlastního. Velký web je něco trochu jiného a nezapomínejte na to, že pro některé redaktory je psaní full time job a ne jen brigádka na dlouhé večery.

Tak ještě před chvíli jsi chtěl jen Photoshop pro běžného uživatele, který si chce upavit fotku do alba... a najednou chceš pokročilé funkce? Jasně, že Elements některé pokročilé funkce plného Photoshopu neumí, od toho je o přece ořezaná verze, která je výrazně levnější. A je určená právě pro ty uživatele, které jsi tu vyjmenoval. Určena pro ty, kteří chtějí jen upravit sem tam pár fotek do svého alba a ty pokročilé funkce nepotřebují a tedy za ně nemusí ani platit.

Ohledně 3D modelování nemám situaci zmapovanou, je docela možné, že tam existuje nějaká trochu rozumná free alternativa podobně jako třeba u vektoové grafiky, kde se dá docela pěkně používat Inkscape místo drahého Illustratoru. Ale nevím, 3D modely nekreslím.

Pro ­"rekreační­" použití je tu přece Adobe Photoshop Elements za desetinovou cenu ;­-)

Tohle ale netvrdím proto, že stojím na ­"druhé straně barikády­". Vezměme si jiný příklad. Zajdu za holičem ­(navštívím stánku­), zkonzumuju službu, tedy se nechám ostříhat ­(přečtu si článek­) a pak mi přijde logické za službu zaplatit ­(zobrazit si reklamu­). Pokud je nějaká informace na jednom webu jedinečná ­(nikde jinde takový výborný holič není­), ale web je děsně drahý, protože je drahý zasekaný reklamou ­(ostříhání stojí mnoho set korun­), tak to přece člověka neopravňuje ­"bránit se­" ­(říct holiči: ­"hele brácho, sorry, ale jsi moc drahý,... díky a nazdar­"). Buď tu infomaci oželím ­(nechám se ostříhat jinde méně kvalitně za méně peněz­) nebo tu inforrmaci chci a zaplatím za ni ­(tak se teda nechám ostříhat, i když se mi cena nelíbí­).

A teď se dostanu k té ­"druhé straně­". Je nutné si uvědomit, že v tomto vztahu stojíte denně i Vy. Vám by se také nelíbilo, kdyby konzument Vaší práce přišel a řekl ­"sorry, jste sice dobrý, ale drahý, tak Vám nedám nic­". U webů je jen ten jeden rozdíl, že se to obcházení dělá technicky snadno. Otravná reklama je totéž jako otravná cena produktu. Pokud se cena nelíbí, člověk má právo produkt nekoupit, ale nepřijde mi morálně správné si drahý produkt vzít zdarma. Protože mi přijde nesprávné používat Adblock ­(přestože je reklama opravdu často hodně otravná­), přijde mi nesprávné, abych i já dělal podobné věci ostatním. Takže i když je technicky možné a relativně snadné si sehnat cracklý Photoshop, Windows, Office,... tak poctivě platím, přestože se mi zejména cena Photoshopu opravdu nelíbí. To, že tyhle věci můžu snadno obejít, mě neopravňuje k tomu to dělat. To, že prodavač v obchodě bude zrovna zády ke mně ­(technicky je snadné si ­"něco vzít­", jehož cena mě ­"otravuje­"), mě neopravňuje vzít si zboží bez placení.

Je to podobné jako korupce. V podstatě všichni si stěžují na korupci ve státě. Jenže spousta lidí se vůbec nerozpakuje nad tím, dát třeba úplatek na STK, aby prošel jejich vrak. Korupce pro vlastní prospěch je pro ně ­"v pořádku­", korupce jiných po vlastní prospěch je už ­"špatná­". Ano, je to v jiném finančním měřítku, ale princip je stejný. Lidem naprosto chybí ­(ve všech ohledech života­) schopnost podívat se na problém z druhé strany, z pozice druhého.

Ano, reklama nic nepřináší, ale pro weby je důležitá. Další možností je už klasicky zpoplatnit obsah, takže i to se pak stane zbožím, které se prostě bude muset zaplatit stejně jako v obchodě. Proto mi dnešní model ­"zdarma, byť s reklamou­" přijde být pro čtenáře stravitelnější a především levnější než vynucené placení, které zavádí čím dál víc webů. Pokud čtenáři budou chtít stále víc a víc ušetřit ­(používat Adblock­), povede to jen k tomu, že ve výsledku zaplatí více ­(budou muset vytáhnout kreditku a platit­). Jen si představte, že byste měl platit předplatné na všech webech, které pravidelně navštěvujete... Mně osobně by se to moc nelíbilo ­(také se mi nelíbí, že např. německé weby o autech mají testy často zpoplatněné, a přestože jsou to dobré testy, raději bych se na to podíval zdarma s reklamou než platil dvě eura za článek­).

Jenže to není méně peněz jen pro Google. Google dostává část zisku, další část jde tomu, kdo má tu reklamu na webu. Takže o peníze přicházejí i ty weby. A jak už bylo řečeno mnohokrát, reklama na webu je forma platby čtenáře za obsah webu ­(na které se ten Google docela dobře napakuje­). Pokud je na webu hodně reklamy = drahý web. A stejně jako si nekupuju předražené produkty, neměl bych ani chodit na předražené weby, když mi jejich ­"cena­" ­(tzn. množství reklamy­) nevyhovuje.

Pokud je v obchodě něco předražené, tak si to přece nevezmu zadarmo s tím, že to stojí neadekvátní částku. Přirovnejme to k jinému informačnímu médiu, časopisu. Asi není běžné, že člověk přijde do trafiky, vidí tam časopis, který stojí více, než by se mu to líbilo, tak ho vezme zdarma, odkráčí pryč a přečte si jej. Tak proč to tak ­"může­" fungovat u webů? Protože je to snadné a nejde se za to ­"za mříže­"? :­-)

Ano, ikonka se objevila. Nicméně, mám v plánu setrvat u sedmiček co to půjde. Nechci si zvykat na nový systém.

No hlavní otázkou tady je, zda Skype v dané zemi funguje na základě licence jako operátor a zda se na něj tedy mají vztahovat tyto zákony nebo ne.

Ale proč by se to muselo nabíjet rychle? Pokud pojedu dlouhou trasu, využiju ­"masivní­" kabel a rychlé nabití ­(nebo výměnu baterie­) na ­"elektropumpě­", pokud jsem ale někde dlouho ­(práce­/doma­), mohl bych využít bezdátové nabíjení, které to možná nenabije rychle a doplna, ale aspoň něco. Otázkou ale samozřejmě zůstává, jak moc se to dá třeba za takových 8­-9 hodin stání bezdrátově nabít.

Já nevím, ale opravdu máte dojem, že dnešní procesory AMD stojí za doporučení? Osobně o tom zrovna moc přesvědčen nejsem. Obzvlášť když vidím, jak některé aplikace, které vyvíjíme, na papírově výrazně rychlejším procesoru AMD běží stejně rychle jako na procesoru Intel se čtvrtinovým počtem jader a o třetině nižším taktu. Takže teď celou multithreadovou aplikaci přepisuju v podstatě od začátku a hledám cesty, jak to osmijádro přinutit podat lepší výsledky, protože je docela ostuda, když osmijádro s o polovinu vyšším taktem nabídne výkon pět let starého notebooku s dvoujádrovým Intelem. Nic proti AMD, sám jsem byl velmi spokojeným majitelem Athlonu 64 a i jeden můj notebook má AMD... ale osobně mi opravdu nepřijde, že by AMD dnes bylo nějak výrazněji doporučení hodné. Hodně jsem zvědav na Zen.

Zjistil jsem, že hodně záleží také na tom, kolik má člověk RAMky. Doteď jsem si vystačil se 4 GB RAM, ale převedení videorecenze 4K fotoaparátu si díky odkládacímu souboru klidně vezme něco přes 1 TB... takže u mě je se vším tím průměr 65­-70 GB­/den a disk by měl vydržet asi 3 roky.

Jenže Adblock je dvojsečná zbraň. Reklama je platba za web ­(stejně jako platíš za noviny v trafice a které díky reklamě stojí třeba 15Kč a ne 50­). Hodně reklamy = drahý web. A tady je už na každém, zda na drahé weby ­(tj. weby zaspamované reklamou­) bude nebo nebude chodit. Pokud se Adblock rozmůže ještě více než dnes, budou si tím sami čtenáři škodit, protože nezbyde nic jiného, než web placený. Takže zatímco dnes si mohou přečíst informace ­"zdarma­" ­(s tím, že to zdarma se platí zobrazováním reklamy­), v budoucnu už by museli pěkně vytáhnout kreditku a platit. Takže já bych s tím Adblockem byl hodně opatrný, protože to ve výsledku může pro čtenáře znamenat, že nakonec budou platit mnohem více než dnes.

Ono je to ale i prohlížečem, na Chromu to jede docela svižně. Na FF mi to jede pomalu asi tak poslední rok, nevím, napamatuji si přesně.

Tak mapy od Googlu můžu také potvrdit. Od posledního updatu je to takřka nepoužitelné.

Ale přece totéž je napsané i zde, jen to není až tak explicitně napsáno. Pokud při kontrole u sebe našel 192 vadných doplňků a smazal je, je tím automaticky i řečeno, že do této doby to řešil pěkně mizerně. Tohle je prostě problém lidské komunikace, kdy každý člověk chápe jiný text jinak ­(a někdy dokonce úplně naopak­), ačkoli říká totéž. I v tomto článku je přece napsáno, že Google se zaměřil na problematiku vkládané reklamy a zjistil, že sám u sebe má docela problém, tak jej ­(částečně?­) vyřešil.

Trochu jsem to upravil a zdůraznil i finanční souvislost pro Google ­(vkládanou reklamou přichází o prokliky u jeho vlastní reklamy, která se na stránkách ­"ztrácí­")

Minimálně na Google Play je teď nově zvýšená kontrola softwaru. Jak na Chrome Web Store, to nevím. Co se týče doplňků pro Chrome, tak v článku je napsáno, že udělal na Chrome Web Store kontrolu a 192 doplňků, které dělaly ad injection, smazal. Kdy tak učinil a zda smazal úplně všechny a nic mu neproklouzlo, to je otázka druhá a přesnou odpověď na ni neznám. Vzhledem k tomu, že tuto zprávu vydal před pár dny, dá se předpokládat, že k mazání došlo teprve nedávno a ne někdy před mnoha měsíci. Každopádně zmiňovaný Adblock Super 2.7.4 tam opravdu stále je ­(jednou jako aplikace verze 1.0 a jednou jako doplněk 2.7.4­).

Vždyť o tom je i ten článek. Že na základě průzkumu Google udělal v rozšířeních větší pořádek a smazal ty, které podobný problém vykazovaly.

Ale vždyť detekci defektu mají dnes auta už běžně, dokonce je to už více než půl roku povinné :­-­)

Ale vždyť v podstatě jinými slovy popisuje právě to, co Samsung používá proti tomu zpomalování ­(pokud jsem to dobře pochopil­). Takže až takový nesmysl to není, když se tohle v praxi ­(u 840 EVO­) používá. V podstatě to, co dělá Samsung u 840 EVO, je defragmentace, byť trochu jinak, než je chápána u klasických pevných disků. Tzn. pokud by měl i jiný disk podobný problém s pomalým čtením starých buněk, defragmentace by ­"vynutila­" tento přepis softwarově ­(řadič by však sám vyhodnotil, kam tato data plácne hardwarově ­- jde o to, že by je někam plácnul, tedy znovu zapsal, byla čerstvě zapsaná = rychlá­). To, zda data ­"u sebe­" na SSD přinesou vyšší výkon, je už věc trochu jiná. Jde o to, že defragmentací se znovu zapíšou, obnoví, zrychlí se jejich čtení. Tedy to, co se u 840 EVO v praxi používá, jen to nenazývají defragmentací.

To, že při čisté instalaci se to ptá, je v článku napsáno, dopsal jsem to tam pro jistotu ještě jednou. Kde jste přišel na build 29xxx? Většina zdrojů uvádí 38913, jen některé 28913, což bude překlep ­(a žádný 29xxx, jak říkáte vy; máte nějaký důkaz toho, že máte pravdu a jedná se o build 29xxx a že já uvedl špatné číslo?­). Ještě jsem totiž nikdy neviděl softwarové vývojáře, kteří by buildy číslovali směrem dolů a ne nahoru. Jestli byla v srpnu 2014 verze 33xxx, tak nezlobte se na mně, ale na přelomu února a března 2015 určitě nebudou vydávat build s nižším číslem 29xxx. To nedává smysl. Buildy se číslují vzestupně.

Automatickou aktualizaci potvrdit nemohu, neboť uTorrent ani žádný jiný torrent klient nepoužívám a nehodlám si to ani instalovat, obzvlášť když to obsahuje kdo ví co. V jiných redakcích automatickou instalaci nepotvrzovali. Při čisté instalaci tam ta informace je, několik redakcí to testovalo a to také bylo napsáno v článku.

Reklama není skvělá, je otravná, ale je to takřka jediný způsob, jak udržet obsah webů pro čtenáře víceméně zadarmo. Pokud je té reklamy moc, pak to znamená, že článek je ­"drahý­" a je už akorát váš problém, zda jste ochoten za přečtení článku tolik zaplatit nebo jít jinam, kde je obsah levněji ­(s menším množstvím otravné reklamy­).

K těm rohlíkům, situace u webu je analogická tomu, že byste rohlík v samoobsluze dostal zadarmo, ale k němu také reklamní katalog nebo byste za rohlík musel zaplatit. Samozřejmě je možné vzít rohlík zdarma a katalog si nepřečíst ­(reklamu ignorovat­), ale převzít rohlík zadarmo a nepřevzít katalog, kvůli kterému je rohlík zdarma,... Stejně se lze zamyslet nad cenou tiskovin. Myslím, že kdybyste si mohl vybrat mezi verzí časopisu s reklamami za 25 Kč a verzí bez reklam za 70 Kč, asi byste zvolil tu reklamní verzi.

Myslím, že zrovna přehnané reklamy nejsou náš problém, abychom museli za reklamu agitovat. Jde o normální aktualitu se zdrojem z Financial Times, která v posledních dnech obešla celý svět.

Tady pozor, L550 neumí bezokrajový tisk, což pro fotografie není zrovna ideální. Pokud chceš tisknout i fotky, doporučil bych spíše L800 ­( https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-epson­-l800­-fotky­-temer­-zadarmo­/4531 ­). Jsou tam další dva inkousty navíc, zvládá bezokrajový tisk, ale zas to není multifunkce. Každopádně je i tak nutné počítat s tím, že ten tisk je levný hlavně kvůli tomu, že se používají jednoduché inkousty se slabší výdrží ­(tzn. nejsou např. odolné vůči vodě­).

I pro tak malý objem tisku to není zbytečné. U nás doma se třeba tiskne poměrně málo ­(tiskárna hlásila po čtyřech letech nějakých 3200 stránek nebo tak nějak, už si to nepamatuju přesně­). U původní tiskárny to znamenalo 2500 Kč pořizovací cenu + zhruba 10500 Kč za náplně ­(celkem nějakých 13 tisíc­). U těchto Epsonů bych pořád jel ještě na původní náplně a veškeré náklady ­(nepočítaje papíry­) by byly stále jen v podobě pořizovací ceny tiskárny. No ale uvidíme, zda to těch 4000 stran skutečně dá. Na to je ještě brzy, abych to zhodnotil.

Hlava zatím nezasychá, a to se u nás nějak moc netiskne. Zaseknutý papír jsem na této tiskárně zatím ­(myslím­) neřešil. Hlavu jsem čistil zatím dvakrát ­(cca jednou za 4­-5 měsíců­), hodně mi ale chybí spodní krytý podavač a především oboustranný tisk. Holt je to řešení, které má i své nevýhody.

S L550 ne, ale máme doma L210, která využívá velmi podobný tiskový hardware. Po roce používání mohu říci, že mi chybí spodní podavač papíru. Horní má jen krátkou krytku proti prachu, takže na papíry se práší a ten pak ovlivňuje kvalitu tisku. Občas to tak chce nechat pročistit tiskárnu a pak to tiskne opět bez problémů.

Tohle by ale měla být data z počítačů a notebooků, nikoli mobilních platforem. Já také používám Firefox ­(už od prvních betaverzí­), vždycky mi vyhovoval, ale to překopávání funkčnosti mě už vytáčí. Nechci používat milion doplňků, aby Firefox pracoval tak, jak jsem zvyklý...

Díky za upozornění. Jako autor věty jsem tam to slovíčko při kontrole ­"viděl­", i když tam chybělo :­-­) Chyba je opravena.

Tady záleží na tom, kolik těch stran budete 1­-2krát do měsíce tisknout. Pokud to bude jen pár stránek, tak bych klidně doporučil i nějaké levné laserovky, které mají sice hodně drahý provoz, ale jsou levné na pořízení a při malém počtu stran se ty náklady tolik neprojeví. Navíc nehorzí riziko zaschnutí ­(při tisku jednou dvakrát do měsíce by ale neměly zasychat ani inkoustovky­). Pokud to budou větší kvanta stran, tak bych se mrknul spíše na ty Epsony řady L ­(Wi­-Fi nabízí např. model L355­). Tam je ale zase otázkou, zda požadujete oboustranný tisk a další věci, tedy specifikovat požadavky o něco přesněji. Zda je potřeba barevný tisk, skener, kopírování, oboustranný tisk, jak rychle to má tisknout, kolik stran se bude tisknout a jak často... Těch parametrů je hodně a teprve pak se dá vybrat dobře.

Ono je také otázka, zda nynější Epson je stejný jako ten před pár lety. Před pár lety bych také do Epsonu nikdy nešel, byly s tím jen samé problémy, no dnes bych už měl názor dost jiný. Výrobci se vyvíjejí, někteří správným, některý špatným směrem. Jde to vidět třeba na německých autech, která kdysi platila za kvalitu a dnes je to jeden kvalitativní průšvih za druhým. Tak kdo ví, možná se Epson v té kvalitě zlepšil... Nevím.

Ono samozřejmě záleží jak často tisknete ­(u nás doma je to v průměru přesně 100 stran za měsíc­). Problém se zaschnutím hlavy jsem měl jen na starém HP asi deset let zpátky. Od té doby jedu teprve na druhé další inkoustové tiskárně a zaschnutí jsem nikdy nezaznamenal. Je však pravda, že na té první byl problém s hlavou asi po pěti letech a tak šla pryč. Laserovky mají pár nevýhod, barevný tisk je tam hodně drahý a často to není moc slavné ani s tím černobílým ­(např. nejlevnější barevná laserovka výrobce, od kterého mám inkoustovku, má tisk o 70% dražší, a to už moje inkoustovka je sakra drahá­).

Tak čištění trysek a další údržba se provádí u všech značek, jde o to, kdo ho dělá častěji a zbytečněji. Z vlastní zkušenosti bych řekl, že v tomto je horší spíše Canon než Epson ­(platí zejména u levných modelů, které v podstatě dělají jen tuto údržbu­) a moje někdejší středně drahá tiskárna Canon měla toho nacucaného filcu přes ­"půl tiskárny­". Neřekl bych, že je to zrovna a jen problém Epsonu. Reset počitadla je sice hezký, ale nejspíš pomůže krátkodobě, pak už ten inkoust nemá kam nasát.

No, v poslední kapitole jsou tiskové náklady a je tam rozepsané, jaké jsou ceny za vytištěnou A4 stránku při 4letém provozu i se započtenou cenou tiskárny, samozřejmě při započtení cen originálních inkoustů. Zde to při 250 stránkách za měsíc po dobu 4 let vyjde na 75 haléřů za stranu, u běžných inkoustových tiskáren okolo 3000korunové hranice to bývá okolo 95 haléřů.

Do domácnosti ale podle mého názoru člověk nebude potřebovat síťové připojení ­(LAN­) a klidně se tak může spokojit s levnějšími modely této řady, které jsou více určeny do domácností ­(jak nižší cenou, tak absencí zbytečných kancelářských funkcí navíc­). Pokud potřebuje multifunkci, tak je tu Epson L355 za 5800 Kč ­(s tím samým systémem náplní a provozními náklady jako u L550­) nebo dokonce Epson L210 za 4900 Kč. A to už se i do domácnosti může vyplatit. Je to multifunkce, takže není třeba kupovat zvlášť skener a stačí si jen uvědomit, jak rychle u běžných tiskáren člověk protiskne ty 2000­-3000 Kč pořizovací ceny navíc ­- to jsou tak tři čtyři výměny. Pokud člověk vyžaduje jen tiskárnu, má tu model L110 za 3900 Kč, což je už cena, která se i v domácnosti zaplatí prakticky po prvních dvou výměnách cartrdige u běžné tiskárny ­(tedy po cca 500­-800 stránkách, což je skoro hned­).

Když si vezmu, že jsme za ty roky na naší domácí tiskárně protiskli už minimálně pěticifernou částku a mohli jsme s originálními náplněmi tisknout za dvacetinu... :­-­) Jen podotýkám, že na základě velmi špatných zkušeností s alternativním inkoustem u starší HP ­(která měla ­"originální­" tiskové náklady doslova astronomické okolo necelých 3Kč na jednu černobílou A4, to je 12 let zpátky­) raději doma používáme originální inkoust. Také už se vyhýbáme ­"nejlevnějším­" tiskárnám. A až nynější tiskárna odejde do křemíkového nebe nebo možná pekla ­(což vzhledem k tomu, že nedávno uplynula záruka, bude asi brzy­), půjdu právě v zájmu šetření financí do něčeho ­"dražšího­".

Tak pro domácí použití jsou určené jiné tiskárny této řady za méně než poloviční cenu ­(dokonce s ještě nižšími tiskovými náklady­). Přece nikdo nikomu necpe tuto tiskárnu do soukromé použití do domu, ani Epson ­(viz jeho stránky ­"ideální pro domácí a malé kanceláře­"), ani my tady v recenzi, jen Vy. Proto také nechápu ty narážky, že je to pro domácí použití předražené. Pokud chci malé auto do města, také nenadávám, že pětkové BMW je drahé, když je to auto pro úplně jiné zákazníky s jinými požadavky.

Ono to papírové balení, cartridge, čip na cartridge a další ptákoviny v ní něco málo stojí ­(ale jasně, jsou to haléřové nebo korunové položky­). Naproti tomu jedna lahvička inkoustu a nic víc může být na dané množství inkoustu o nějakou tu korunu levnější. Na 70ml inkoustu tak máte nyní jednu plastovou nádobku místo 6­-10 papírových obalů, plastových obalů, čipů, manuálů,... Nehledě na to, že tento inkoust je více ­"obyčejný­" než ten, který se prodává v cartridgích ­(tam je u Epsonů většinou voděodolný inkoust s lepšími technologiemi a výdrží třeba na 100 let­). Tento inkoust v L550 takové technologie nemá, další důvod proč je levnější. Inkoust zde a inkoust v cartrdige není tentýž.

Dále jak už jsem zmiňoval, levné tiskárny se dotují prodaným inkoustem a Epson v podstatě tyto ultralevné tiskárny s ultradrahým tiskem přestává vyrábět. Naproti tomu konkurence je stále vyrábí. Takže ono to máte nějak pomíchané. Ve skutečnosti je to tak, že konkurence pro to, aby uspěla, bude spíše muset podlehnout tlaku Epsonu. Ne že Epson podlehává tlaku ostatním, když je to právě Epson, kdo jako první přišel s takto levným tiskem a levný tisk zatím nikdo jiný nemá. Se proboha podívejte, za kolik se tiskne inkoustová konkurencei. To se nepohybuje kolem 5 haléřů, ale okolo půl až koruny... s alternativním inkoustem tak možná za třetinu. Já teda nevím, kdo má koho dohánět. Samozřejmě se shodneme v tom, že inkoust v cartridgích je předražený, ale opravdu jen u Epsonu?

A znovu opakuji, 3­-4 roky ve světě tohoto druhu techniky znamenají doslova věčnost. To, co kdo dělal před 3­-4 roky, je pro současnost naprosto nepodstatné. A to nemluvím o problematice plánovaného zastarávání u mnoha výrobců, tu Vám zde ale jistě velmi rádi vysvětlí jiní.

Vy si prostě nejste schopen zjistit fakta a už vůbec si přečíst tu recenzi. Hlavně, že reagovat bez rozmyslu, to Vám problém nedělá. Toto není jediná tiskárna Epsonu, která umí tisknout takto levně, propána. Epson má už celou řadu takových tiskáren, kvůli jediné tiskárny vyšší třídy bych se jich přeci takto nezastával proti naprosto zcestným obviněním. Z nyní nabízených 22 inkoustovek Epsonu jich 9 má takto levný tisk.

Např. Epson L110 stojí necelé 4000 Kč, náplň s objemem 70 ml ­(sedmdesát mililitrů!­) stojí 160 Kč ­(stošedesát korun českých!­). Jedna náplň vydrží na 4000 černobílých, barevná pak na 6500 barevných stran. Černobílou A4 vytisknete za 4 haléře! Dokážete toto s jinou tiskárnou a alternativním inkoustem? Tam se dostanete možná tak na 20­-30 haléřů, a to možná přeháním ­(s originálním za cca 60­-90 haléřů, pokud nepočítám plýtvání inkoustu při neustálém čištění tiskárny, které jsou oblíbenou činností levných tiskáren­). Samozřejmě Claria a další speciální odolné inkousty jsou u Epsonu i nadále dost drahé, ale to jsou i u jiných výrobců.

Tak jasně, lejte si tam pro mě za mě i Coca Colu :­-­) Ale znovu se ptám, proč používat alternativní inkoust, když originál je levnější než jakýkoli alternativní? Proč vytýkáte Epsonu vysoké provozní náklady, když je má i s originálním inkoustem s drtivým náskokem nejnižší, a to i s originálním inkoustem? Proč tu vyzdvihujete Canon, když má v inkoustové kategorii provozní náklady s originálním inkoustem asi 10­-15krát ­(a alternativním 3­-5krát­) vyšší? Je zvláštní, že Vám vyhovuje za neoriginální inkoust platit více než za originální.

Tak ono je logické, že nechtějí, aby tam člověk dával jiný inkoust. Jednak ty levnější tiskárny se prodávají pod cenou a splácejí se inkoustem, jednak neoriginální inkousty nemají vlastnosti, které výrobce deklaruje a mohou způsobit problémy ­(výraznější zasychání, nižší odolnost a výdrž inkoustu a podobně­). Navíc právě dnes Epson přináší originální inkousty s cenou pod alternativami, tak tam už vůbec není důvod dávat neorigo, právě Epson je jediný výrobce tiskáren, který dnes dělá skutečně provozně levné tiskárny ­(a to nejen tyto CISS, ale i některé verze s inkoustovými cartridgemi­). Nevím, proč mu vytýkáte právě to, co po něm chcete a co jako jediný výrobce dělá. To mi nedává nejmenší logiku.

Za další, pokud už něco kupuju a chci do toho vrazit těžce vydělané peníze, tak si snad zjistím, co je šmejd a co ne ­(když už na to makám několik dní­/týdnů­/měsíců, tak snad věnuju pár hodin i tomu výběru­). Jenže lidé jsou líní a pak to vypadá tak, jak to vypadá ­(stagnace vývoje, protože výrobce spoléhá na svou dobrou pověst z minulosti ­- dnes je toho velmi dobrou ukázkou právě Canon ­- jsem smutný z toho, jaký vidím pokles u mnoha ­(ne všech!­) produktů tohoto kdysi výborného výrobce­).

Je pravda, že tohle dělaly staré Epsony ­(také jsem je kdysi neměl rád a Epson nesměl tehdy do domu­), ale od té doby uplynulo už opravdu mnoho vody a naopak z vlastní zkušenosti bych označil Canon a HP naopak za provozně nejnáročnější tiskárny. Obojí jsem měl doma ­(nejnovější Canon je doslova provozní sebevražda, ačkoli na papíře vypadá vcelku úsporně­), teď jsem otestoval mnoho Canonů i Epsonů, a kdybych si měl koupit novou tiskárnu, neznám tiskárnu od Canonu ani HP, která by mi vyhovovala svými provozními náklady.

Je opravdu blbost posuzovat komplet značku, když jedna a tatáž značka může mít dobré i špatné produkty. Navíc v průběhu doby se věci hodně mění ­(např. u fotoaparátů patřil Canon ještě před pouhými čtyřmi lety ­(!!!­) na naprostou špičku, v podstatě jakýkoli kompakt i zrcadlovka byla jistotou dobrého fotoaparátu a dnes je tatáž firma po tak krátké době v lehkém podprůměru­). Dnešní Epson není včerejší Epson. Stejně jako Canon, HP a další. Je nutné posuzovat vždy konkrétní produkt, ne značku. Tak se člověk může ochudit o mnoho dobrých produktů a naopak ve víře ve značku koupit extrémní šmejd. Vzhledem k tomu, že dělám zejména recenze fotoaparátů, velmi často vidím, jak lidé slepě kupují na základě předchozí zkušenosti jednu jedinou značku a pak mi píšou, jak jsou překvapeni, že o pět let novější fotoaparát téže značky je horší, než ten předchozí, když mají tak dobré zkušenosti. Chce to trochu myslet ;­-­)

No, to by mě zajímalo, kde seženete levnější alternativní inkoust než je tento originální u Epsonu. Právě Epson má nejlevnější inkousty ze všech. Nežijete ještě v minulém tisíciletí?

Chybějící duplex zamrzí, ale na druhou stranu právě pro tisk faktur a dalších dokladů, které se v naprosté většině tisknou jednostranně, to zas tak vadit nebude. Aspoň teda já si nepamatuju, zda jsem vůbec někdy v životě dostal fakturu nebo něco podobného potištěnou i z druhé strany.

Počítám, že v takové kanceláři mohou vytisknout tak 30­-100 stran denně, to je 600 až 2000 stran měsíčně. Při ceně 5 haléře za stranu je to cca 30 až 100 Kč za měsíc. Typická laserová tiskárna má provozní náklady 80 haléřů až 1,10 Kč na stranu, počítejme tedy v průměru 95 haléřů. To jest 570 až 1900 Kč za měsíc. Při vytížení 30 stran denně ­(což není moc­), je tak rozdíl 540Kč­/měsíc, tj. cca 6500Kč­/rok. Za rok je rozdíl cen splacený. Při větším vytížení ­(100 stran­/měsíc, např. v kanclu, kde je na jednu tiskárnu více lidí­) je rozdíl 1800 Kč měsíčně, za rok 21600 Kč. Pokud vezmeme provozně velmi levnou laserovou tiskárnu, která bude v této cenové relaci tisknout řekněme za 60 haléřů na stranu, pořád to máme 360 až 1200 Kč měsíčně, tedy cca 4300 až 14400 Kč ročně.

Myslím, že právě ta první skupina je ta cílová. Při tisku pár stránek nehraje rychlost tisku takovou roli, když se ne až tak malá část doby tisku zabije posíláním dat na tiskárnu a přípravou tiskárny. To, zda fakturu vytisknu za 10+20 sekund nebo 10+10 sekund už není tak dramatický rozdíl. Samozřejmě do velkých firem, kde je potřeba rychle vytisknout velké množství stran najednou, se tato tiskárna nehodí. Ale pro vytisknutí faktury pro zákazníka, dokladu o zaplacení a podobně, nevidím provozně levnější možnost ­(viz graf nákladů i se započítáním ceny tiskárny­).

No, vzhledem k tomu, že třeba ten inkoust vydrží na 6000 stran papíru, umíte si představit to ohromné kvantum zbytečně potištěného papíru? :­-­) Je pravda, že čištění inkoustové tiskárny vyplýtvá enormní množství inkoustu ­(a skutečná výdrž je tak nižší, náklady vyšší, ale to je spíše záležitost levných tiskáren ­(tento Epson se při testu nečistil snad ani jednou, zatímco některé jiné inkoustovky to v testu dělaly snad před každým tiskem­).

Hezká odpověď :­-­) Ono prostě záleží na využití. Laser má opodstatnění tam, kde se tiskne velké množství stran najednou, dobré je počítat i s tím, že energetická náročnost laserovek je i přes mnohem vyšší rychlost řádově někde výše než u inkoustovek. Inkoustovky naopak jsou lepší tam, kde se tiskne méně, ale častěji. Zde u tohoto Epsonu je navíc výhoda v tom, že jsou vhodné i pro provoz, kde se tiskne celkově hodně stran ­(ne najednou­), ale určitě se shodneme na tom, že nebude ideální pro tisk 100 stran na jeden zátah. Spíše tam, kde se každou chvilku vytiskne jedna, tu pět stran... Do takových kanceláří pojišťoven a podobných záležitostí ­(kde se xkrát denně vytisknou tři kopie jednoho papíru­) asi lepší volba neexistuje.

Tak za prvé, HL­-5440D je tiskárna a ne multifunkce, tudíž byste v tomto případě ještě musel dokoupit skener ;­-­) Co se týče provozních nákladů, beru originální náplně, a zde do toho Brotheru je to 46 haléřů na stranu ­(u běžných levných laserovek je to zpravidla ještě dvakrát tolik. Nicméně i těch 0,15 na stranu s alternativním tonerem je pořád trojnásobek toho, co má tento Epson s originálními náplněmi.

Tak ono je samozřejmě otázkou, kolik bude člověk tisknout, kam to potřebuje a tak. Při dnešních cenách spotřebního materiálu laserových tiskáren se laserovka hodí jen tomu, kdo tiskne černobíle a jednou za půl roku. Pokud chci tisknout hodně, je většina ­(neříkám všechny!­) laserových tiskáren do 10 tisíc ekonomická sebevražda.

Dobrý den. Je to zajímavý námět, který se diskutoval už i u jiných tiskáren Canon, ale rozmontovávat je nebudeme. Dá se předpokládat, že tam je stejný filc jako snad u všech tiskáren Canon této kategorie ­(on i Epson má podobné řešení, otázkou ale je, jak moc snadno se dá ten filc vyměnit­/vyčistit­).

Tak pokud vím, tohle podplácení bylo aktuální zejména v době, kdy AMD mělo velmi slušnou architekturu K8 ­(Athlon 64­), která porážela tehdejší Pentia. Což nevylučuje možnost, že se to dělo i později.

Ono samozřejmě záleží na tom, k čemu se bude tato tiskárna používat. Pro fotografie a velké množství tisku se opravdu nehodí, na druhou stranu je docela slušná pro tisk dokumentů i v konceptní kvalitě.

I masy mohou využít akceleraci nejrůznějších grafických aplikací ­(půlka Photoshopu­), převod videa, jiná komprese a podobně. Narážel jsem tady na naprosté nemysly jako ­"A paraleleních algoritmů, které běží rychleji na GPU než CPU je na hranici statistické chyby.­". Pokud už mám nějaký paralelní algoritmus, velmi často se dá na GPU naprogramovat tak, aby běžel v násobích, desetinásobcích, stonásobcích a některé i v tisícinásobcích původní rychlosti na CPU. To ale záleží na daném algoritmu. Některé paralelní algoritmy se na GPU upravují špatně ­(někdy až vůbec­), někdy to jde jako po másle. ­"Navíc GPU programování je složitější a dřevěnější, než normální procesorové. ­" Další nesmysl, s globální pamětí je minimálně u CUDY kód skoro totožný. Párkrát se tam hodí cudaMemCpy­(­) nebo něco podobného na nakopírování dat, trojitá menšítka a většítka pro nastavení velikosti bloků funkcí, index se spočítá z indexu bloku a threadu a tím to v podstatě končí. Pár řádků navíc. ­"A rok od roku je náskok GPU menší a menší a poměr i pro těch málo algoritmů horší a horší pro GPU. ­" Když se mrknu na růst výkonu CPU a GPU, tak mi to přijde, že se tam děje všecko možné jen ne to, že by se CPU dotahovalo na GPU. Mi osobně přijde, že když běží nějaká aplikace půl hodiny a 4jádrový procesor spotřebovává řekněme 100W, tak spotřebuje mnohem více než grafika běžící 4 minuty, byť se spotřebou 200 W.

Programoval jste někdy na grafiku? Tak treba v CUDě při práci s globální pamětí ­(která sama o sobě přináší solidní zrychlení­) je kód až na pár detailů shodný s CPU kódem. Jo, při použití sdílené paměti je to mnohem komplikovanější. GPU je vhodné pro některé algoritmy a pro ně je drtivě výhodnější než CPU. Rozdíly ve výkonu jsou v deseti nebo stonásobcích. Když s těmito algoritmy nepracujete, je pro Vás akcelerace pro GPU nesmyslná, OK. Ale na základě vlastního použití to odsuzovat pro celou planetu... to jste jediný na světě? Tak moc si nefanděte :­-)

"Stále potřebujete nějaký zdroj energie, abyste do té srandy dostal energii a tím se bez zásuvky prostě neobejdete!­" Umíte vůbec číst? Zařízení je pro to, abyste mohl nabíjet i tam, kde žádná elektřina není ­(je to přenosný akumulátor­). To vám ty nabíječky ke všem zařízením asi budou pěkně na prd, když nebudete mít k dispozici elektřinu. Je jasné, že i ten Choiix musíte nabít nejprve doma ­(pak už není kde­), ale jde právě o to, že si s sebou berete trochu energie navíc.

Autor bohužel neměl k dispozici mobil nabíjený přes USB.

Jde právě o to, že si člověk může toto zařízení nabít doma a na cestách jím pak naíjet jiná zařízení, u kterých to bude potřeba. Není nutné kupovat náhradní baterii do každého zařízení ­(fotoaparátu, mobilu, MP3 a kdo ví čeho ještě­), ale koupíte jenom toto jedno zařízení. Já nevím jak Vám, ale přijde mi ekologičtější koupit toto jedno zařízení než třeba dvě nebo tři baterie pro každé zařízení zvlášť. Pochopitelně tam jsou nějaké ztráty, ale smysl to má.

Nevím jak je to u tohoto Canonu, většinou to chce zmáčknout to tlačítko, pod kterým bliká ta oranžová dioda. Doporučuji však prostudovat manuál, tam to bude určitě popsané ­(pokud jej nemáte k dispozici, na stránkách Canonu je určitě ke stažení­).

Rozhodně nemám vždy pravdu ­(a Vy se o to rozhodně nemusíte snažit :­-­)­) a pokud je něco špatně, tak to rád opravím. Jen při psaní ­(občas naivně­) předpokládám, že čtenář chápe, o čem je řeč a když mluvím o voze, netahá do toho kozu :­-)

Tak bavíme se tady o používání spodního zásobníku ­(nikoli o inkoustových tiskárnách obecně, protože ty mohou mít zásobníky horní i spodní­), takže i kdyby byla jedna jediná, ta věta by odpovídala :­-­) Pro jistotu tam to slovo ­"spodní­" dopíšu, aby kontext těch vět byl opravdu 100% jasný.

Pokud využíváte spodní zásobník, pak inkoustovky tisknou na spodní stranu papíru ­(bráno při uložení do zásobníku­). Papír se natáhne, přetočí na válci o 180° a tiskne se seshora. Tedy na tu stranu, která byla v zásobníku původně dole.
Jinak řečeno, když budete chtít tisknout na druhou stranu již potištěného papíru, do inkoustovky tento papír položíte vytištěnou stranou nahoru, u laserovky dolů. Toto neplatí pro horní zásobník tiskáren, kde papír jednoduše sklouzne dolů.

V ovladacich lze pri zadavani oboustranneho tisku nastavit hustotu inkoustu, takze miru ­"prosvitani­" lze velmi bohate kontrolovat.

No ja nevim, ale kdyz se podivam na vydrz XXL naplne, vidim tam 3400 stran. O patro vyse jim tak jedna cartridge vydrzi skoro na mesic. Ostatne kdyz se podivate na tiskove naklady podobnych laserovek, zjistite, ze jsou nezridka i 3­-4x vyssi. Je samozrejme, ze profilaserovky za mnohem vyssi ceny budou mit i nizsi naklady na tisk, ale v teto cenove kategorii je to jedna z nejvyhodnejsich nabidek, a to i s originalnim inkostem. Ja si porad myslim, ze necelych 30 haleru na tisk 1 A4 strany je dost nizka cena tisku v teto cenove hladine tiskaren.

Nevim, zda tohle je problem jen ceskeho naroda, nebo celosvetovy, ale proc vidite problem v koupi XXL naplni? Vzdyt je to prece investice. Pokud mam tiskarnu nekolik let, je preci jednodussi na zacatku investovat nekolik tisic do naplni a pak se dlouhou dobu o nic nestarat nez kupovat kazdou chvili mensi a drazsi naplne ­(a ve vysledku zaplatim vic, nehlede na cas, ktery stravim shanenim a instalaci­). Toto je jen neschopnost investovat :­-­(

Pripada mi to stejne stupidni jako argumenty autodopravcu, ze nemaji penize na zimni pneumatiky. Ty pneumatiky sjedou tak ci tak, pokud budou jezdit cely rok na letnich, tak tech letnich sjedou dvakrat tolik. Tak nevidim duvod, proc by nemohli kupovat zimni gumy, pocet vymenenych pneumatik bude stejny, nebudou mit takove problemy v zime a nakonec jeste mozna usetri, protoze naklad vzdy dojede tam, kam ma.

Ona odolnost ale nemusi byt tak k zahozeni. Samozrejme, ze nikdo nebude ty papry koupat, ale nejake politi vodou nebo necim podobnym je docela casty problem.

A proc byste do toho chtel davat neoriginalni inkoust? Levnejsi tisk snad uz byt ani nemuze a pochybuju, ze neoriginalni inkoust bude vodeodolny i na beznem a uplne obycejnem papiru. Podle meho nazoru je toto presne ta tiskarna, kde nema nejmensi vyznam strkat tam nejaky jiny nez originalni inkoust :­-)

Usadil jsem se na NVIDII, a to proto, ze programuju v CUDE :­-)

Sice jsem uz nejaky ten mesic v CUDE neprogramoval, ale pokud je programator liny tvor a napise program jen s globalni pameti ­(tzn. vsechna data si nechava v te nejvetsi pameti­), pak bych ocekaval rozdil. Samozrejme pokud se to poradne zoptimalizuje a nesaha se pro kazdy bajt az do hlavni pameti, ale pekne se to natahne do sdilene, rozdil by nemusel byt dramaticky. Ale jak rikam, nejakou dobu jsem v tom uz nedelal a posledni grafarna, pro kterou jsem programoval, byla GF9600GT :­-)

Uvital bych, kdyby tam zacali davat nejaky rozumnejsi displej nez 1366x768 pixelu. Ale to se proste za rozumnou cenu sehnat neda :­-­( Snad jen MSI GT628X.

Myslím, že si na novou verzi určitě zvyknete ­(a myslím, že podnětné návrhy se hodí, také jsem se jimi kolikrát inspiroval­). Přesedlal jsem ve větší míře na Digimanii, takže na tyto průvodce už nezbylo tolik sil jako dříve. Raději jsem jej tedy přenechal někomu jinému. Nicméně, budou mi chybět :­-­)

V shrnutí se mi tam omylem bohužel připletlo písmenko ­"P­". Má tam být klasiká UD3 verze za 1714 Kč. Za chvíli by to mělo být opraveno, děkuji za připomínku.

Toto se tu už několikrát probíralo a nakonec se rozhodlo, že lepší variantou budou cenová hlediska i když Váš nápad má také logické opodstatnění ­(těch kategorií by bylo děsně moc, navíc by se musely i zde dělat ještě cenové kategorie­).
Název je možná trochu zavádějící, spíše by tam asi mělo být ­"za srpen­", protože reflektuje události a novinky v srpnu.

Njn, je to chybka :­-­) Děkuji za upozornění, už jsem to opravil.