Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od Milan Šurkala (8)
"Kolik myslite, ze na tom Intel prodelal? ­"

Jaká je bilance, to netuším.

"Kde je mate? Mate prd.. ­"

Stejně jako Vy nemáte výsledky, které by říkaly, že to tak není.

"Ukazete mi premerene hry z HWU a ja reknu,z e mate pravdu. ­"

No to je právě ten problém. Nové testy nemáme, takže musíme jen odhadovat na základě toho, co je k dispozici. Máme tu výsledky, které ukazují více než 40% nárůst, ty ale vypadají dost optimisticky vzhledem k tomu, že rozdíly mezi původními a letními ovladači v jiných redakcích vycházely okolo +18 %, zatímco tady spíše k 25 %. Když na to aplikujeme tuto korekci, budeme někde kolem 30 %. Další testy ukazují výkon někde k úrovni RTX 4060.

Na RTX 3070 potřebovala A770 šílených 40 % ­(v 1080p­). Z více zdrojů máme potvrzeno, že už v létě přidal Intel téměř 20 %, takže tehdy chybělo 20 % na RTX 3070. Jestli další testy ukázaly plus minus výkon RTX 4060, opět nám chybělo cca 20 % na RTX 3070. Od té doby se to ale zase posunulo o něco dál, výše zmíněná videa napovídají po korekci spíše 10 % na RTX 3070. Když to poskládáte dohromady, tak přesné číslo sice nedostaneme, ale aspoň víme, kde se zhruba pohybovat. Ovladače to posunuly podstatě dál. Bohužel nevíme přesně kam. Že to stále zdaleka není na výkonu RTX 3070, to je jisté. Jestli někdo tvrdí, že ano, tak si to jen nalhává.

"Mne testy, ve kerych ty hry puvodne ani treba nefungovali, opravdu nezqjimaji. ­"

No to by Vás ale zajímat měly, když Vám snižují ten průměr a tlačí to procento níže, což je to, co chcete :­-­) Já Vám je tam schválně pak zmínil, abyste měl radost, měl nižší číslo a podpořil Váš argument... a Vás nezajímají. To mě překvapuje.
Odpovědět0  0
"Podle informaci, pokud se jim da verit, se ani dalsi chipy nevyrabi. Intel ​­"pouze​­" udelal uvodni ​­(velkou​­) varku a tim to skoncilo.­"

Co určitě skončilo, to jsou karty Limited Edition přímo od Intelu. O tom, že by se přestaly vyrábět čipy, o tom nevím ­(neříkám, že to není pravda, jen o tom nevím, a vzhledem k tomu, že A580 představil teprve čtvrt roku zpátky, tak se mi to moc nezdá­).

"Spis je to naopak tragedie v tom, co Intel dodal na trh a v jakem to bylo stavu.­"

No tragédie to je, to přece nikdo nepopírá. Ale také to znamená, že těch 30 % není z říše snů, jak jste tvrdil, a realita to dokonce překonala. Takže nejprve jste kopal do Intelu kvůli tomu, že nedokáže ty ovladače vylepšit o 30 %, a když se ukáže, že jste se mýlil, a tedy že splnil to, co podle Vás dokázat nemohl, tak do něj kopete zase za to, že mu to umožnila špatná kvalita původních ovladačů. Ale vždyť přece o tom to celé bylo. Bylo to o tom, že ta kvalita původních ovladačů byla tak špatná, že těch 30% nahoru bylo možné udělat. Tak proč se Vám to zase nelíbí, když jste právě tohle po Intelu chtěl?

"Kontext byl ten, ze tech 30% ztraty na 3070 podle metodiky HWU, tahle karta nikcy nedozene. To ze jste si to prebral po svem­"

Jak si mám přebrat tohle?: ­"Akorat se ti ten vykon ovladacema nezvysi magiicky v prumeru o 30%, ze­" No očividně se ten výkon ­"magicky­" těmi ovladači o 30 % zvýšil. Ono je to dokonce více. Dokonce i když vezmu úplně všechny hry včetně těch, které mají třeba jen tři měření krátce po sobě ­(např. 4972­-5081­), tak je ten průměr 32 %.
Odpovědět1  0
"a napisu.. who cares­"

No Vy cares, Vy jste tu nedávno řešil, že můžeme jenom snít o tom, že by ty ovladače vylepšily výkon o 30 %. A protože jsem zvídavý člověk a zajímá mě skutečnost na rozdíl od ničím nepodložených dojmů, tak jsem pátral, jaká ta skutečnost je. Moc relevantních dat k nalezení není a toto je asi nejsystematičtější zdroj dat, který k tomu máme. Když už jsem si s tím dal tu práci, tak jsem to i zpracoval do formy článku, protože to jistě zajímá i další lidi. A ukázalo se, že to bude dokonce o něco více, než těch 30 %, které dle Vás měly být jen nesplněným snem. On ten průměr vyšel dokonce 43 %, pokud si to pamatuju dobře, ale jak jsem psal v aktualitě, trochu skepticismu neuškodí a asi se můžeme shodnout na třetině.
Odpovědět3  1
Právě proto je v nadpise ­"zlepšování ovladačů Intel GPU v čase­", aby bylo jasné, že jde o výsledek postupného ­"zlepšování­" za delší čas a ne jednorázové ­"zlepšení­" jedněmi ovladači.
Odpovědět0  0
No podívejte, není problém najít na netu několik testů z léta­/podzimu a už tam je vidět, že ten výkon vzrostl proti původním ovladačům o necelých 20 % ­(bohužel většinou s omezeným počtem her, takže je stále třeba to brát s rezervou­). Od té doby vyšly další nové ovladače, bohužel to nikdo pořádně neotestoval, takže s jistotou těch +30 % říci nemůžeme. Vzhledem k tomu, jak dobrý hrubý výkon ty karty mají a jak mizerný výkon měly na začátku, jak recenze už před půl rokem ukazovaly slušný nárůst výkonu díky vylepšeným ovladačům, tak mě osobně by dnes +30 % nějak moc nepřekvapilo.
Odpovědět0  0
Jenže já netvrdím, že na tu RTX 3070, ke které to chtěl Intel pozicovat, kdy dosáhne ­(byť hrubým výkonem a lepšími pamětmi by mohl­). Jen říkám, že ovladače Intelu byly ze začátku tak špatné, že +30 % výkonu proti původním není nic, co by mělo koho udivovat, na rozdíl od AMD nebo Nvidie, kde se něco takového očekávat nedá.
Odpovědět0  0
"Vy delate, jako kdyby Intel nikdy ovladace nedelal a byla to rvni grafika, kterou vydal.­"

No v zásadě je to první herní grafika, kterou myslí vážně. Ty jeho integrované šílenosti ovladače optimalizované na hry ani nepotřebovaly, protože i se supervypiplanými ovladači by byla většina titulů kvůli výkonu nehratelná. To o desktopových Arc neplatí. Ty ten hrubý výkon mají, takže ano, je to v podstatě první grafika, kdy Intel opravdu začal vyvíjet ovladače pro hry. Nebo snad nesouhlasíte?
Odpovědět0  0
"to bylo spatny, ze to uz hur neslo­"

No a právě o to jde. Radeon nebo GeForce +30% jen ovladači snadno nedá, ale totéž se nedá aplikovat na Intel, kde to při uvedení byla hrůza. Proto tady +30% nemusí být vůbec takovým překvapením. U AMD nebo Nvidia by bylo. Tady právě kvůli tomu špatnému začátku ani ne.
Odpovědět1  0
"To neznamená že to bude umět bliknout.­"

To pochopitelně neznamená ­(osobně si myslím, že takové bliknutí asi ani umět nebude, ale kdo ví­). Bavím se spíše obecně o budoucnosti a konceptu toho, jaký bude přístup k těmto věcem. Už dnes lidé v domácnostech ­(a to i českých­) používají Alexu a podobné k ovládání elektroniky, proč by pro ně mělo být něco nepřirozeného dělat totéž v autě? Právě naopak, je to něco, co budou od auta očekávat. Obzvlášť pokud se bavíme o mladých lidech, kteří tyto hlasové asistenty používají odmala.
Odpovědět0  0
"A co s tím takzvaným ušetřeným časem bude dělat­"

No to už je na každém. mohou to být blbosti, ale také nemusí. Může třeba sledovat seriály a tím je nebude sledovat v době, kdy je dosud sledoval. Takže se třeba může více věnovat rodině, může mít více času na cvičení, na knihy,... Nebo může během jízdy pracovat, odpovídat na maily ­(vždyť už dnes, kdy ještě stále řídíte, ty systémy umí číst maily a odpovídat na ně ­- nebo místo toho, abyste zastavil a psal SMS, nedejbože psal SMS při jízdě, což je extrémně nebezpečné, můžete to nadiktovat a nechat poslat bez toho, aniž byste spustil ruce z volantu a díval se někam jinam­), můžete se cestou vzdělávat... Jsou profese, kdy už cesta v případě autonomních aut může být Vaší pracovní náplní, stihnete více, budete více produktivní,... Možností je spousta.

"Proto říkám infotainment je pro mě jen chytřejší rádio­"

Znova... pro Vás. Ale Vy nejste ten, kdo bude udávat trend v následujících desetiletích. Kdo se nechával chlácholit tím, co fungovalo v minulosti a spoléhal se na stávající základnu uživatelů, se obvykle dostal do problémů ­(Nokia, Kodak,...­).
Odpovědět0  0
Mám pocit, že zrovna výstražná světla musí mít ze zákona stále speciální tlačítko. A znova, bavíme se tu o hlasových funkcích, což v praxi v takovém případě může znamenat příkaz ­"poděkuj­" a auto dvakrát blikne. Nicméně jak bylo řečeno, zrovna výstražná světla jsou něčím, co ­(nepletu­-li se­) musím mít fyzickou formu, takže to nejenže nemusíte hledat v infotaimentu, dokonce to nemusíte hledat ani na palubní desce nebo na stropě, ale jen to řeknete. Nicméně i ta Tesla, na které se nedá ovládat tlačítky skoro nic, má na výstražná světla tlačítko. Vyberte si něco lepšího.
Odpovědět0  0
"ale já na .mp3 nebo popř .flac offline nedám dopustit­"

Vy ano, ale většinový člověk ne. To je to, oč tu běží. Většina populace. Mimochodem s předplatným si můžete skladby stáhnout offline, pokud chcete ­(např. pro podcasty to umí ta aplikace i automaticky a na Wi­-Fi, abyste to nemusel dělat ručně a abyste to náhodou nestahoval na datech­). Jednoduchost je klíč, Vždy byla, je a bude.

Většinového člověka zajímá jednoduchost, ne vyloženě nejlepší kvalita. Pokud je kvalita přijatelná ­(ať už se bavíme o audiu, kvalitě fotek z telefonů ­- ty zabily fotoaparáty v momentě, kdy dosáhly dostatečné kvality, ne lepší kvality­), většinu lidí pak zajímá více jednoduchost než další nárůst kvality. Kdo by si dneska chtěl stahovat MP3 a otravovat se s tím? Pár lidí ano, ale většina lidí chce jednoduchost. Jednu aplikaci na počítači, v telefonu, v autě. Poslouchají hudbu­/podcast a chtějí ji synchronizovaně. Sednou do auta a ze sluchátek ať se to automaticky přepne do audio systému auta přesně tam, kde skončili. To je to, co zajímá většinového člověka. Ne to, zda to má auto pětiprvkovou zadní nápravu.
Odpovědět0  0
No tramvaj to splňuje, ale tou také nedojedete do vždycky zmiňovaného bájného Chorvatska. Veřejná doprava existovala vždycky, ale auto používáte k tomu, abyste se jí nemusel přizpůsobovat, a že je to pohodlnější ­(můžete si vzít více věcí, zastavit kdy a kde chcete, nejste omezen jízdním řádem­). Auto nepožíváte místo hromadné dopravy kvůli tomu, že si chcete zařídit ­(alespoň ne většina lidí, a o to jde­).

Čím více se budou ti asistenti zdokonalovat, tím častěji nebude muset člověk řídit, a tím častěji bude potřebovat se něčím zabavit. Řešením je pokročilý infotainment. Vždyť to není nějaká vzdálená budoucnost, ale už i současnost. U nejnovějších aut se častěji než nějaké technické údaje zmiňuje široká nabídka asistentů, množství a velikost displejů, konektivita s telefonem,... Pokud Vás zajímá budoucnost, nikdy se nemůžete dívat na to, co si o tom myslí střední generace, kterou navíc daná problematika zajímá, protože to budou ve většině případů ­"klasici­". Musí Vás zajímat nastupující mladá generace a člověk, kterého daná věc technicky příliš nezajímá, ale chce ji především používat. A to co nejjednodušeji.

V historii jste měl takových přerodů spousty. Fotoaparáty. Nejprve analog­-digitál. Každý klasik tvrdil, že udělat fotku s vývojkou a ustalovačem je ta pravá fotka a pixely nemají místo. Většinový trh ale dal jasně najevo, že digitál je svou jednoduchostí cesta a na nějaké ­"pravé­" fotky kašlal. Zrcadlovky­-bezzrcadlovky. Opět každý klasik tvrdil, jak je důležité vidět scénu přes zrcátko vlastníma očima bez zpoždění. Většinový trh dal opět jasně najevo, že ­"pravá­" scéna není důležitější než výhody jednoduchosti, které to přináší. Velké fotoaparáty­-telefony. Zase klasici tvrdili, jak je důležité mít velký senzor a velký objektiv pro ­"pravou­" fotku. No většina zase dala jasně najevo, že je ­"pravé kvalitní­" fotky až tolik nezajímají a jednoduchost je král ­(mají jedno zařízení, které mají stále při sobě, místo dvou, a pro jejich potřeby to stačí­). Jasně, pořád najdete lidi, kteří fotí velkými fotoaparáty, kteří tím rádi fotí, ale většinu to nezajímá.

Stejně to máte s auty. Pořád budete mít lidi, kteří rádi řídí, ale většinu to nezajímá. Pokud bude dostatečně dobré auto, které je někam samo zaveze, to si pište, že drtivá většina lidí bude raději sledovat seriály na displeji nebo hrát hry, než řídit. Já řídím velmi rád, mám rozumně silné auto s točivým atmosférickým motorem, které je radost řídit, a pokud jedu někam daleko, nezřídka raději jedu okreskami než dálnicí, ačkoli to trvá skoro dvakrát déle, ale přesto jsou situace, kdy mě to řízení otravuje ­(např. dálnice nebo ucpané město­). Pokud i mě toto otravuje, co většinového člověka? A co většinového člověka, který na digitálních technologiích doslova vyrostl? Musíte se dívat, jak to vidí lidé, kteří jsou teď na SŠ, VŠ. To je úplně jiná generace než Vy nebo já. Ti to vidí jinak.
Odpovědět1  0
No vidíte, a spousta lidí si koupila auto kvůli jeho primární funkci, aby měli prostředek k dopravě z bodu A do bodu B, a ne proto, aby při té přepravě zabíjeli čas jeho řízením. Někoho řízení baví ­(mě třeba ano­), ale pro mnoho lidí je to prostě jen zbytečně zabitý čas.
Odpovědět0  0
"Akorat se ti ten vykon ovladacema nezvysi magiicky v prumeru o 30%, ze.. coz je rozdil, ktery nameril HWU v prumeru 12 her mezi 770 a 3070.­"

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=2JAWkf­-iGOA

Podle tohoto testu je rozdíl mezi prvními a posledními ovladači v průměru dokonce 63 % ­(ve hrách, které se starými ovladači vůbec jely, protože tak třetina her se s nimi ani nerozjela­). To mi ale přijde dost divné

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=6dSG8wdqQ4g

Tady už máme reálnějších 19 % navíc.

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=Qm­-Dwc5pRcE

Nějakých +18 %, ale jen velmi málo her.
Odpovědět0  0
No a vidíte tam, vůči čemu Intel tu A770 explicitně pozicoval zhruba rok před uvedením?
Odpovědět0  0
"Obvykle neznám název skladby.­"

No a právě o to jde. V tom ta AI může pomoci, protože třeba neznáte název, ale znáte interpreta. AI může pomoci najít tu správnou skladbu. Nebo Vám může sestavit sama playlist podle nálady, vždyť to ty služby umí už dnes. Proč by se vůbec měla babrat s MP3 a něco vyhledávat, když může být online připojena na internet a mít k dispozici playlisty, které jste si třeba ve Spotify vytvořil doma a posloucháte je na počítači? Tohle je to, co bude mladé lidi zajímat. Tahle online konektivita je stále více a více důležitá. Pro Vás možná ne, pro mně asi také ne, já jsem už v tomto asi trochu více ze staré školy, ale my zde nejsme ti důležití. Automobilku musí zajímat ti, kteří si ta auta budou kupovat, kteří nahradí stávající zákazníky. Na tohle myšlení dojelo už hodně firem, takovým typickým příkladem je milionkrát zmiňovaná Nokia.
Odpovědět0  0
Nebo autonomně řízené auto, což je právě to, proč ten infotainment nabývá na významu. Co budete chtít dělat v autě, když jedete tři hodiny na dálnici a neřídíte?
Odpovědět0  0
"a teď melete o 30ti letech, nechci se nikoho dotknout, ale tohle není nastupující mladá generace, ve 30 už ne­"

Bavím se o lidech, který bude v budoucnu 30, ne o těch, kterým je teď 30. Jde o to, že ti, kteří budou za pár let kupovat ta nová auta ­(tzn. teď jim je třeba kolem 20 a začínají studovat VŠ­), už jsou lidé doslova odkojeni na telefonech. A ti, až si budou za pár let kupovat auto, nebudou koukat tolik na jízdní vlastnosti a výkon motoru jako na konektivitu. Vždyť už dnes se tak děje. Ne v ČR, ale ve světě už ano.

"A za druhé, když má sluchátka v obou uších, neslyší případné sirény např. záchranky.­"

Handsfree přece neznamená, že musíte mít nutně sluchátka v uších. Myslel jsem tím obecně volání bez telefonu u ucha, ať si lépe rozumíme.

"Až budeme čekat na nabití auta, no tvl????­"

Sice většina nabíjení se provádí pomalu, když se na nabíjení nečeká, a i rychlé nabíjení se stále zrychluje, ale i toto se může stát. Spousta automobilek nyní začíná do aut přidávat právě tyto SW funkce jako počítačové hry, streamovací služby, možnost instalace aplikací. Před roky to vypadalo jako zbytečnost v telefonu a nyní je to normální. Před lety to vypadalo jako zbytečnost v autě, za pár let to bude normální. S tím, jak se bude rozšiřovat autonomní řízení ­(především při dlouhých cestách na dálnicích, což je realita už i dnes, tak co chcete proboha v tom autě dělat?­).

"Je potřeba se dívat na to ne tak jak by jste to chtěl, ale zohlednit realitu.­"

No právě, že to je realita. Ve společnostech, kde jsou mobilní technologie velmi rozvinuté ­(a Evropa to není, mluvím např. o Číně­), už prodeje docela jasně ukazují, že konektivita a online schopnosti jsou důležitým prvkem při výběru automobilu. Na důležitosti nabydou věci jako digitální klíče, OTA aktualizace, různé funkce smíšené reality, autonomní řízení, navigace s využitím AI a vzájemné konektivity vozů, ovládání hlasem, instalace aplikací, aktivace SW funkcí,...

"Pro ně jsou důležitější ukazatele.­"

Viz výše, uvědomujete si, že lidé v ČR jsou v trendech vždycky o něco pozadu za světem? Co jsou tedy ty důležitější ukazatele?
Odpovědět0  0
Kliknu na odkaz a úplně normálně funguje.
Odpovědět0  0
Ano, právě o tom rozdílu tu pořád mluvím. Proto se tu celou dobu ptám, zda to pozicování na high­-end Nvidie opravdu pramenilo z video prezentace nebo od leakera.
Odpovědět0  0
"Jen tak mimochodem, kolik je mladých, kteří na začátku své životní dráhy kupují nové auto? Asi jich moc nebude, co. ­"

A kdo říká, že si je budou kupovat na začátku své životní dráhy? Jde o to, že lidé doslova odkojení na telefonu už zdaleka nejsou jen ti, kterým je dnes 15. To už se bavíme i o lidem, kterým je i 25+, dokončili ­(nebo dokončují­) vzdělání. Pochopitelně ne všichni, ale někteří z nich budou mít zaměstnání, kdy si budou moci dovolit nové auto. Do pár let jim je 30 a to už si mnozí to auto kupovat budou. A to se bavíte o lidech, kteří měli už v dětství ­(pozdějším­) smartphone. Do deseti let tu máte v showroomech generaci, která se smartphonem v podstatě vyrostla od malička.

"zrovna klábosili s ChatGPT a čuměli na půl metrovej displej, vymlouvat. ­"

To je trochu zvláštní argument. Nemáme tu od toho už roky třeba takové hands­-free? To zatím nikomu nevadilo, ale že člověk bude provádět tutéž činnost ­(mluvit s někým­/něčím­) najednou bude způsobovat více nehod? Spíše naopak to může být bezpečnější, pokud autu řekne, ať něco nastaví, než by to měl v tom horším případě nastavovat na displeji ručně, nebo i v lepším případě pomocí tlačítek. I ta tlačítka ­(bezpečnější než displej­) jsou v tomto horší než hlasový příkaz. Vždyť právě ta integrace s ChatGPT zajišťuje, že na ten displej nemusí čumět.

Dále tu máme elektromobilitu a nabíjení aut. Pokud už budou lidé čekat na nabíjení, tak budou chtít se zabavit ­(ostatně to, jak stále více automobilek přidává do vozů počítačové hry, streamovací služby, o něčem vypovídá­).

Je potřeba se dívat na to ne tak, jak to vidíte Vy, ale jak to vidí generace před Vámi. A tito lidé mají úplně jiné vnímání světa, jiné hodnoty ­(stejně tak, jako Vy nemáte stejné vnímání jako Vaši rodiče­).
Odpovědět0  0
"Kazdopadne Alchemist zustal vykonove silne za ocekavanimi, oproti puvodnim predpokladum. ­"

No za předpoklady zaostal, on nikdo neříká, že ne, otázkou je o kolik, jaké ty předpoklady byly a na základě čeho vznikly. Už když se člověk podívá na počty jader, tak těžko může čekat zázračný výkon a papírově to může jít někam k RTX 3060 Ti, což se také stalo. Tento screenshot z videa je konečně něčím, co ukazuje pozicování ze strany Intelu a směřování na hranu mezi mainstreamem a high­-endem.

Tady je třeba jiný obrázek, který se dá rovněž považovat za oficiální pozicování Intelu:
https:­/­/www.svethardware.cz­/intel­-arc­-alchemist­-nenabidne­-alternativu­-pro­-hi­-end­-skonci­-na­-500­-usd­/55924

Vidím tam směřování na RTX 3070, ne na RTX 3080, nedejbože RTX 3090. Ano, skutečnost nedosahuje na RTX 3070, ale nezdá se, že by tu Intel měl tendenci cílit na RTX 3080+ ­(ve Vámi uvedeném odkazu to míří o něco výše, to je pravda, tam je to aspoň RTX 3070 Ti, což už máme model nad­).
Odpovědět0  0
Takže si to nepamatujete, ale přesto to Intelu budete házet na hlavu neustále. A že to vyznělo jako od Intelu? Na ­"vyznělo­" se tu nehraje. Tak bylo to řečeno marketingovým oddělení Intelu nebo nebylo? Nebo alespoň oficiálně někým z Intelu?

"jediný kdo mohl plánovat nějaké pozicování byli inženýři a vedení Intelu.­"

Pozicování může odhadovat i nějaký leaker. Což není oficiální prohlášení Intelu. Takže kdo to řekl? Já netvrdím, že to nemohl být Intel, já to totiž nevím, ale víte to Vy? Víte to s takovou určitostí, abyste to na něj mohl házet?
Odpovědět0  0
Tak ono se to už i ukazuje. V Číně je už teď úroveň infotainmentu jedním z nejdůležitějších parametrů při výběru auta a i na prodejích je vidět, jak strádají tradiční automobilky. V průzkumech je obvykle nejčastějším důvodem pro nekoupení si tradičního auta ­(např. VW­) právě to, že je hloupé v oblasti infotainmentu a online funkcí. Za pár let to bude i tady, až si ta auta začne kupovat mladá generace, která byla doslova odkojena na telefonech.
Odpovědět0  0
Kdysi nebyla, ale je důležitý čím dál víc. Nebude trvat dlouho a bude nejdůležitější.
Odpovědět0  2
Na obkreslování je něco takového trochu zbytečné, to už spíše vyfotit a obkreslit na tabletu s dotykovým perem. Pro monitor to smysl nemá, pro televize mít může, bude­-li tam systém zatmavení ­(jako má např. LG­). Ta průhlednost tam pak najde smysl v případě, kdy se to jako TV nepoužívá, ale spíše jako ­"cool­" kulisa ­(zobrazení času, počasí, přehrávané hudby,...­) v prostoru. Prostor pro tu technologii vidím především ve smíšené realitě,....
Odpovědět2  0
No a v těch článcích se objevovaly texty na základě prohlášení Intelu nebo na základě prohlášení leakerů? Přisuzujete to opravdu tomu pravému? To už je tady v diskuzích takový smutný kolorit, že cokoli se objeví, se automaticky přisuzuje výrobci, ačkoli jde mnohdy o únik, domněnku,... Já si ani od leakerů nepamatuju, že by někdo tlačil Arc k high­-endovým grafikám Nvidie. Takže víte opravdu, že to byl Intel, kdo tvrdil, že Arc bude konkurovat high­-endové Nvidii?
Odpovědět0  0
Ale kdo říkal ty sliby? Kde? Byl to opravdu Intel? Takové sliby se obvykle zmiňují v prezentacích ­(a ani tam nevím, zda to zrovna považovat za ­"marketing­"). Takže se ptám, sliboval výkon high­-endu Nvidie opravdu Intel nebo to byl výmysl leakerů? Já si nepamatuju, že by Intel oficiálně někdy sliboval tak vysoký výkon. Možná si to pamatuju špatně, to je možné, ale nejsem si toho vědom. Byl to opravdu Intel? A pokud ano, tak kdy a kde? Já si pamatuju max. vyšší mainstream, ale ne high­-end.
Odpovědět0  0
1, O něčem takovém, že by to mělo být v high­-endu, nevím. Vždy se tvrdilo, že má mířit max. do vyššího mainstreamu.
2, A tvrdil to Intel, nebo to byl nějaký únik? To je totiž docela velký rozdíl.

Pokud je mi známo, v prezentacích Intelu byl nejvýkonnější Alchemist pozicován někam k RTX 3060­-3070, přičemž realitou je RTX 3060­-3060 Ti, takže o jeden ­"půlmodel­" níže. Marketing Intelu měl přešlapů hodně, to je pravda a často jsem to tady i kritizoval.

Stále mi však není jasné, jaký cíl si dle Vás stanovil pro Batlemage, jaký je ten nadstřelený cíl, na který nesmíme zapomenout ­(­"nesmíme ani zapomenout na ten nadstřelený cíl komu chtějí výkonem konkurovat­"). Pořád nevím, na co jste upozorňoval. Vyzýváte k tomu, abychom na ten nadstřelený cíl nezapomněli, ale ani napotřetí jste nebyl schopen říci, na co konkrétně nemáme zapomínat.
Odpovědět1  0
Ano, je na něj ostatně odkaz v aktualitě.
Odpovědět1  0
Nemám co číst. Zatím jsem se od Vás nedočetl, co měl marketing Intelu tvrdit o těchto kartách, že to dle Vás poruší. Takže se ptám potřetí, co marketing Intelu tvrdí? Čemu se to má dle marketingu Intelu rovnat?

Psal jste ­"tak když vidím ty marketingové kecy­", tak mě zajímá, o který konkrétní marketingový kec v tomto případě jde. Psal jste ­"nesmíme ani zapomenout na ten nadstřelený cíl komu chtějí výkonem konkurovat­", tak mě zajímá, jaký konkrétní nadstřelený cíl má Intel na mysli.
Odpovědět0  0
Musíme se smířit s tím, že nastupující mladou generaci už auta jako taková obvykle nezajímají. Pokud ano, tak je zajímá spíše jejich softwarová stránka. Pokud chce automobilka přežít, musí začít dělat lepší počítače na kolech, ne lepší ­"auta­".
Odpovědět0  0
Pořád mi ale není jasné, čemu tedy chtějí konkurovat, že jste o tom napsal onen příspěvek. Hlavně si kopnout, i kdyby nic neřekl. Takže jaký marketingový kec tedy Intel vypustil?
Odpovědět0  0
"nesmíme ani zapomenout na ten nadstřelený cíl komu chtějí výkonem konkurovat­"

A komu chce Intel konkurovat? Jaký cíl si stanovil?
Odpovědět0  0
"ale prečo musím mat aj nefunkčný kľúčový ovládací prvok, sa mi chápe už ťažšie.­"

Tomu sice také nerozumím, ale nebylo by prostě jednodušší tam dát originální baterii? Vzhledem k tomu, o kolik to prodlouží životnost ne až tak levnému zařízení, to není zas až tak hrůzostrašný výdaj.
Odpovědět0  0
"ale aj tak som nemyslel len optimalizované nabíjanie­"

No však ani o to nejde.

"hlavne tie popisy, že môže spôsobiť spomalenie odozvy systému. Alebo ani to tam predtým nebolo­"

O tohle jde. To tam nebylo a tohle je ten problém.

Odpovědět0  0
"Veď Apple to tam aj uvádza v menu batérie a ma to aj na webe.­"

No a právě o tom ta celá kauza je. Tehdy to tam nebylo. Právě na základě celé té kauzy se to do toho menu dostalo ­(ostatně je to napsáno i v aktualitě­).
Odpovědět1  0
Ten Vám bude scházet patrně ještě nějakou dobu. Pokud s ním nepřijde nikdo jako s panelem ­(což vše nasvědčuje, že tomu tak letos na CES nebude­), tak nebudou ani takové monitory. Snad příští rok.
Odpovědět1  0
"Pokud dá na ně odkaz i na X,tak si přece jenom zvýší dosah.­"

Nechápete, o co jde. Jde o upload na X, ne o zveřejnění odkazu na X. To je sakra velký rozdíl. Je rozdíl, zda to monetizuje na YouTube ­(kde odkaz z X může pomoci a dosah zvyšuje­), nebo zda to nahraje na X a monetizuje to na X ­(kde ta monetizace přinese řádově nižší peníze než na YT­). To chce Musk a to logicky nechce MrBeast, protože proč by si přeléval monetizaci na systém se zlomkovou moentizací? Nedává to smysl.

"Ovšem primárně mi přijde srovnávat jakéhokoliv youtubera s Muskem, jako legrační. ­"

Kdo srovnává MrBeasta s Muskem?

Odpovědět0  0
"Teď si představte, že bych měl 4K rozlišení... ­"

Já si to představit dokážu, protože na 27­" 4K monitoru pracuju denně, a ani není potřeba nějak šíleného zvětšování. Výhodou toho vysokého rozlišení je, že když člověk potřebuje, může si tu míru zvětšení upravovat. U menších rozlišení to udělat nemůže, protože to nemá ty pixely. Takže to můžu používat s různou míry zvětšení používat jako Full HD, 1440p i 2160p podle potřeby.
Odpovědět0  0
"nakonec po půl roce iphone prodal bo pro něj nějaké omezení bylo nepřekousnutelné, takže nejspíše iphone se hodí uživatelům kteří jsou smířeni s omezováním. ­"

Ne, nemáte pravdu Proč by měli být smíření s omezováním? Vždyť ty dvě věci spolu vůbec nesouvisí. Problém s omezováním je, když nemůžete udělat něco, co udělat chcete. Pro některé uživatele Apple omezující je, pro některé ne. To neznamená, že s tím jsou smíření, ale prostě jen nemusí mít potřebu to dělat, a proto jim ten Apple vyhovuje. Já mám Apple skoro 8 let a necítím se být omezován. Není to o tom, že bych se s nějakým omezením smiřoval, ale o tom, že jsem při svém použití nenašel něco, v čem by mě ten Apple omezoval, co bych naopak na Androidu dělat mohl. Jsou věci, které by mohly být udělány lépe, to ano, ale nevím, stále jsem nenašel žádná omezení, která bych mohl vyřešit přechodem na Android.

Vyzvánění to není, to jednak nemám potřebu dělat, jednak to na tom Applu udělat jde. Nainstalovat jednou zakoupenou aplikaci, která není na App Storu také nemám potřebu dělat, navíc to na tom Applu udělat jde. V tom Vašem modelovém případě, kdy výrobce přestal podporovat aplikaci, tak jak byste to vyřešil v případě Androidu? Jestli to nepodporuje, zmizelo to ze Storu, kde byste sehnal to APK? Jestli to nepodporuje, tak by pravděpodobně nebylo ani na stránkách výrobce.
Odpovědět1  0
"á ano, apple musel mít pádný důvod proč scada aplikaci na store 10 let měl a pak ji smazal 🙃 ­"

Proč ta aplikace úplně zmizela ze storu, to nevím, ale jednou zakoupené aplikace, které nejsou vývojářem dále podporované a nejsou v App Storuk k nové instalaci, lze stále nainstalovat. Pokud ne, musí tam být nějaký vážnější důvod. Jaký, to v tomto případě nevím, ale obecně to jde. Zkoušel jsem zpětně nainstalovat několik různých nepodporovaných aplikací několika různých vývojářů, které už nejsou na App Storu, a všechny jsem byl schopen nainstalovat. Zatím jsem nenašel žádnou, která by nešla. Takže buď tam byl závažný důvod ke smazání, nebo ten technik neumí nainstalovat jednou zakoupenou aplikaci.
Odpovědět0  0
"Už jenom ta argumentace, že jeho videa stojí miliony USD, takže mu to nestojí za to je postovat na X, ukazuje, že mu jde primárně o byznys­"

Proč? Že na tom nechce prodělávat miliony, nutně neznamená, že jde primárně o byznys. Vy byste rád dobrovolně prodělával miliony v USD a nebyl schopen zaplatit své náklady? Hrnul byste se dobrovolně do platformy, která Vám sníží schopnost zaplatit Vaše náklady ­(a potažmo např. omezí­/ohrozí Vaši filantropickou schopnost­)?

"v případě X to čtu jako vydírání Elona Muska­"

Jaké vydírání Muska? Musk ho tam chce, MrBeastovi je nějaký X někde. Ten se tam přece vůbec nehrne.
Odpovědět0  0
Když jsem měl integrovanou i810, tak jsem za hratelné považoval cokoli, co běhalo aspoň trochu nad 10 fps. 12 fps se už dalo hrát, to byla taková hranice snesitelnosti, 15 fps už bylo celkem OK. Hrozné časy :­-­)
Odpovědět0  0
"Kolik je na světě politiků, herců, zpěváků, režisérů, sportovců, vědců, podnikatelů, kteří ve svých oborech podávají úžasné výkony. ­"

Také jsou to pak ve svém oboru velikáni. Navíc MrBeast má rozsáhlou charitativní činnost, takže ty desítky milionů USD pak neputují jen do jeho kapsy, ale např. na čištění oceánů, výsadbu stromů, stavbu domů obětem tornád,...
Odpovědět1  0
A co se Vám nezdá? Má druhý nejúspěšnější YouTube kanál na světě s 226 miliony odběratelů. To je úctyhodný výkon.
Odpovědět1  0
Protože pro to zatím nikdo nevyrábí panely.
Odpovědět1  0
"Nevnímám žádné plivání.­"

Nemluvil jsem o Vás.
Odpovědět0  0
"A ta aplikace prý je nutná, jinak to nejde. ­"

Aplikaci potřebujete, ale ta je už na telefonu ­(jde o aplikaci Applu­). Nepotřebujete k tomu nic, co by na tom telefonu nebylo. Teď jsem to zkoušel a normálně jsem si na iPhonu nastavil své vlastní vyzvánění ze zvoleného MP3. Tak mi neříkejte, že to nejde. Rozhodně by to mohlo jít méně komplikovaně, to je rozhodně pravdou, ale jde to, a to navíc bez aplikací třetích stran.

"A po resetu ipadu ji apple smazal i z něho.­"

Pak tam musel být nějaký pádný důvod, proč se to už nenabízelo. Již nenabízenou a neaktualizovanou aplikaci, kterou jste v minulosti stáhl­/zakoupil, totiž můžete opětovně nainstalovat.
Odpovědět1  0
"Omezeni jsou všichni uživatelé. Vadí to jen někomu.­"

No a právě o to jde. Dělá se tu problém z něčeho, co pro drtivou většinu lidí problém není. Ti, pro které to problém je, si prostě mohou koupit Android. Tu možnost mají. Ale není to sebemenším důvodem k tomu, aby se plivalo na uživatele konkurenční platformy, obzvlášť když jde o minoritní problém. Kdyby to omezovalo většinu lidí, pak by taková výtka byla oprávněná. Jenže neomezuje. Lidem je to fuk. I kdyby tu ta možnost byla ­(a to v EU brzy bude­), stejně si toho drtivá většina lidí ani nevšimne, protože to prostě nepotřebuje.
Odpovědět1  0
"Aha vám někdom říká na jaký koncert půjdete, nemůžete se svobodně rozhodnout co se vám líbí. ­"

Nerozumím, o čem mluvíte. Jaký koncert? Analogie k čemu to má být? Vlastní melodii si z MP3 na Applu vytvoříte, ani k tomu nepotřebujete neoficiální aplikaci.

"firma měla ipad s aplikací, jenže ta firma co aplikaci vytvořila zrušila podporu, tak neudržovaná aplikace nemůže být na store­"

Že není na App Store, automaticky neznamená, že ji nelze znovu stáhnout, pokud už byla stáhnuta nebo koupena. Teď jsem v pohodě nainstaloval několik neudržovaných aplikací různých vývojářů, které už dávno nejsou na App Storu. Protože je člověk ale používal, jsou stále k dispozici k opětovné instalaci. Pokud tomu tak není a opravdu to nejde, obvykle je k tomu nějaký dobrý důvod, proč je opětovné stažení zakázáno. Jen tak z legrace taková aplikace, která už na App Storu není k dispozici, z možnosti opětovné instalace nezmizí.
Odpovědět1  0
Že mají vysoké příjmy, ještě nemusí automaticky znamenat, že to stačí na pokrytí výdajů. To je jen jedna část rovnice. Článek je o příjmech, ne ziscích.
Odpovědět0  0
Nemám bohužel tušení, zkoušel jsem to a funguje mi to konkrétně ve všech prohlížečích.
Odpovědět0  0
Jenže jde právě o ten rozsah. Kolik uživatelů z té miliardové základny Applu si chce nainstalovat Vexl? Drtivá většina uživatelů Applu se s žádným takovým omezením nesetká. Ale dělá se z toho, jako by se to týkalo každého uživatele, a každého uživatele Apple děsně omezoval. Ne, většina lidí s Applem nikdy žádný problém s nemožností instalovat aplikaci z jiného zdroje nemá a mít nebude. Problém je spíše ze strany vývojářů, že nenabízí svou aplikaci pro některý ze systémů, a tato exkluzivita se týká obou platforem. To už je častější a mnohem reálnější problém než nemožnost to instalovat z jiného zdroje.
Odpovědět1  1
1, Neměl jsem potřebu si měnit vyzvánění. Nemožné to ale není ­(mohlo by to být jednodušší, to je pravda, ale jde to udělat, a to dokonce bez nutnosti instalovat jakoukoli ne­-Apple aplikaci­).
2, Nenainstalujete. A ono je to potřeba? Co pořád máte s těmi aplikacemi mimo obchod? Nikdy jsem neměl potřebu to dělat ani na Androidu ­(a opravdu si myslím, že ani naprostá drtivá většina uživatelů Androidu toto nikdy v životě neřešila a možnost instalace z alternativních zdrojů nemá ani aktivovanou ­- a asi ani neví, jak to vůbec udělat­). Co takového všichni pořád na tom Androidu instalujete, že to není v ofiko obchodě?
Odpovědět2  2
"mnoho uživatelů chce být dobrovolně omezováno ​­(apple​­)­"

A v čem jsou uživatelé Applu omezováni? Osobně jsem si ničeho takového nevšiml a myslím, že ani ostatní uživatelé Applu s tím všeobecně nemají problém.

"A i u dražších fónu má člověk docela častou aktualizaci. Já mám třeba na samsungu android 14­"

Dnes už je to lepší, za historických dob Androidů 2.3 a 4 to byla hrůza i u dražších telefonů ­(včetně Samsungu­). V mém případě mám iPhone už 8. rokem, a když započítám i výměnu baterie, vychází na cca 2000 Kč ročně. Nejnovější iOS přestal dostávat před necelým 1,5 rokem ­(tedy celkem 6 aktualizací z iOS 9 až na iOS 15­) a dodnes dostává docela pravidelné bezpečnostní aktualizace. Naštěstí nyní se tato dlouhodobá podpora začíná objevovat i u některých Androidů.
Odpovědět1  0
To také nikdo netvrdí.
Odpovědět1  0
No to právě není pravda. Valve varuje, že Steam bez té podpory poběží jen nějakou ­(blíže nespecifikovanou­) dobu.
Odpovědět1  3
GPT­-4 je zpoplatněno všude kromě aplikací Microsoftu, nepletu­-li se.
Odpovědět0  0
Tak ono to ­"zlepšuje­" je také takové všelijaké. To záleží na mnoha věcech, samotná chemie článku, BMS i kvalita výroby ­(tohle byl třeba problém hořících Boltů ­- středně bezpečná chemie nadměrně hořela kvůli výrobním defektům­). Celé Vám to takto může shodit nekvalitní výroba a pak snáze shoří i ­"nehořlavé­" články. Nebo nekvalitní BMS, který s kvalitním článkem blbě pracuje. Nehořlavé elektrokolo můžete udělat i tak, že tam hodíte jiný typ již dnes existujících článků,... To je tolik kombinací všeho, co se může pokazit ­(nebo co naopak může pomoci­), že těžko můžete vědět, nakolik je Vaše elektrokolo bezpečné ­(nebo třeba i blbý elektrický vysavač­). Takže takový článek nečekejte a ani čekat nemůžete. Tohle se v podstatě ani nedá jak vyhodnotit. Ta rizika mohou být pro podobný produkt o několik řádů někde jinde a stále je na Vás, jaké riziko je pro Vás přijatelné. Vždyť si vezměte, že dosud shořelo nějakých 0,003 % z veškerých elektromobilů ­(tedy ne za rok, ale za celou dobu novodobé elektromobility­). Je to hodně nebo málo? Pro představu, u nás v ČR ročně větším či menším způsobem začne hořet 0,03 % vozového parku.
Odpovědět0  0
Tohle je hodně ošemetné. Jde najít spousta testů, kdy po propíchnutí neshoří ani mnohé Li­-Ion baterie, stejně jako po přebití. To ale současně neznamená, že se nemůže najít situace, kterou i stovky testů v nestandardních podmínkách nepokryly, a pak to třeba v praxi udělá paseku. Proto píšu o relativní bezpečnosti, neboť jisté není nikdy nic, a přesná data o tom, co a jak bylo testováno, nemáme. Také jako není Li­-Ion jako Li­-Ion, on není ani Na­-Ion jako Na­-Ion. Je tam tentýž problém, můžete mít různou kombinaci katod, anod a elektrolytů a každá nabídne jiné vlastnosti včetně té bezpečnosti.
Odpovědět0  0
O jaké hořlavosti mluvíte, když právě toto Na­-Ion řeší? V zásadě jakákoli skladovaná energie může hořet, ale spousta moderních baterek v tomto nemá větších problémů. Mnoho moderních typů Li­-Ionů dnes nezačne hořet ani po propíchnutí, deformaci nebo po styku s ohněm, v některých případech jsou jejich elektrolyty dokonce hasivem ­(to spíše u prototypů než u komerčně dostupných modelů­). To vše závisí na kombinaci elektrod a elektrolytů, což platí jako pro Li­-Ion, tak pro Na­-Ion.
Odpovědět1  0
"Já si dřív myslel že baterie elektromobilu je složená z nějakých velkých hranatých článků­"

No však ano. Že Tesla používala 18650, později 2170 a nyní přechází na 4680, neznamená, že všichni používají cylindrické články. Právě naopak, spousta aut a úložišť má prizmatické ­(hranaté­) články. Cylindrické články se u Li­-Ion používaly kvůli standardizaci rozměrů, např. byly v noteboocích, powerbankách, čelovkách a jiných světlech, elektronických cigaretách, RC modelech,..., ale nepoužívají se zas až tak často u elektromobilů. Cylindrické články bude používat např. BMW, a to 4695 a 46120, ale že by cylindrické články byly u elektromobilů pravidlem, to bych neřekl.
Odpovědět1  0
" rozdil od ciny, ktera ma skoro 2 miliardy obyvatel

Jen faktická, 1,43­-1,45 mld. bych neoznačoval slovy ­"skoro 2 miliardy­".
Odpovědět1  1
To máte nějaké špatné počty. Jak jste došel k méně než 1­/10? 29 m2 není 29 kWp.

Pokud budete mít 29 m2 na střeše, tak při 200W­/m2 budete mít instalovaných 5,8kWp. To Vám u nás udělá na střeše tak okolo 6000 kWh za rok. Takže je to někde na 40 %, ale určitě ne pod 1­/10. Pokud bychom vzali ten instalovaný výkon 3,75 kWp, tak ten by Vám tady udělal necelých 4000 kWh na střeše, takže bychom hovořili dokonce o 60 %. Sice stále daleko do 100 %, ale na plochou instalaci, po které se chodí­/jezdí bych čekal spíše horší výsledky.

Odpovědět3  0
Čínské maglevy dnes jezdí 430, ty budoucí nedávno představené mají jezdit lehce přes 600. Čínský hyperloop ­(resp. něco podobného ve vakuu se tam vyvíjí­) a má to jezdit 1000 km­/h, takže o cca 400 km­/h rychleji než dosud nejezdící maglevy ­(samozřejmě, pokud by to skutečně vyjelo a skutečně jezdilo zamýšlenou rychlostí­). Proti ­"normálnímu­" čínskému maglevu by ten jejich hyperloop měl jezdit dokonce o skoro 600 km­/h rychleji. Tedy zase ty Vaše typické násobky vedle.
Odpovědět4  3
Zajímavé by to mohlo být na prosklených balkónech, které většinou mají nějaké to tónování jako např. zde https:­/­/pekstra.cz­/wp­-content­/uploads­/2023­/07­/balkony­-hlinikove­-zabradli­-sklo­-12.jpg Je to poměrně velká plocha a pokud by to bylo relativně levné, ani by nevadilo, že to nemá nějak dramaticky vysokou účinnost a není to pod tím nejlepším úhlem.
Odpovědět0  0
Tady člověk nikdy neví. Těch patentů je tolik, že ať vymyslíte skoro cokoli, vždy se najde někdo, kdo v tom najde něco svého, na co se to dá naroubovat. Nemusí to být nutně záměr. Samsung měl letos taky problém.
Odpovědět3  0
"Pár podstatných detailů ​­- kromě GTX1650 končí i ta 1660­"

No ale však o tom se přece v aktualitě píše, cituji: ­"Vtip je v tom, že Nvidia počátkem roku 2024 ukončí výrobu GeForce GTX 16xx­". 16xx zahrnuje 1650 i 1660. Pokud jde o ukončení 8GB RTX 3050, to dopíšu.
Odpovědět2  0
Tady je problém v tom, že Vy tu pořád taháte dotace a nízkou cenu OZE kvůli dotacím, kdežto já se bavím o fungování burzy s elektřinou. Nijak nepopírám, že ty dotace zvýhodňují OZE a naopak dělají dražší tradiční zdroje. V tom se naprosto shodneme. Mně jde ale o to, že ta burza sama o sobě tlačí ceny dolů, ne nahoru. Je tu v zásadě jedno, co dotované je a co dotované není, ten princip prostě tlačí ceny dolů. I kdyby bylo dotované uhlí a naopak OZE byly znevýhodňované, pořád by to vedlo k témuž, nižším cenám elektřiny, nikoli vyšším. A o to mi primárně jde.
Odpovědět1  1
1, Neignoruju, vždyť jsem to několikrát sám říkal. Jen Vy to pořád nechcete slyšet. Nevím zda proto, že se chcete hádat, nebo zda nechápete napsaný text, ale toto jsem nikdy nerozporoval.
2, Vždyť o tom mluvím taky. Nechápu, proč to znovu zmiňujete, když jsem toto nikdy nerozporoval.

"takže se zdražuje popáté­"

To vše, co jste napsal, je sice fajn a lze s tím souhlasit, zapomněl jste ale na jeden detail, o který tu celou tu dobu jde. Pokud je levného chleba dostatek, tak ten drahý se vůbec nebude prodávat. Tedy Vás cena zdraženého chleba vůbec NEzajímá, protože se NEnakupuje.

"Pokud jde o výhody svobodného trhu, tak ten je výhodný do chvíle dokud převažuje nabídka nad poptávkou.­"

No a právě o to jde. Ten systém funguje dobře, pokud je dostatečná nabídka. Proto jsme měli tak velmi levnou elektřinu v posledním desetiletí. Celou dobu šlo o systém, který Vám snižoval účty, ale najednou, když se dostal do své nevýhodné fáze, najednou je tentýž systém špatný a nikomu se nelíbí. Ten systém není dokonalý, nikdo neříká, že je. Ale také není vyloženě špatný. Nemyslím si, že by bez něj byla levnější elektřina. Spíše naopak, byla by méně ekologická a dražší, protože byste ztratil ten tržní tlak ­(ona je to taková zvláštní kombinace plánovaného a tržního systému, kdy si prosazováním jednoho paradoxně vynucujete ten druhý­). Pokud nenabídnete nízkou cenu, tak neprodáte. Vy neprodáte ­(a nekoupíte­) draze, neprodáte totiž vůbec. Chleba Vám nezdražuje, protože se za tu 5krát zvýšenou cenu neprodává. A o to jde. Jste tlačen do toho, abyste ho prodával levně. Jen tak můžete prodat.
Odpovědět1  1
"Platite dopredu na 1 , 2, aleob 3 roky?? Nie platite za spotrebovanu elektinu.­"

No a jak jinak byste ji chtěl platit? Cenu si ale jako spotřebitel na 3 roky klidně zafixovat můžete. Trefíte­-li se a cena půjde nahoru, ušetříte. Pokud to odhadnete špatně a cena půjde dolů, proděláte.

"Preco si to nemohla zazmluvnit sama ???­"

No nevím jak v Německu, ale u nás si cenu zafixovat můžete. Viz výše.

"Takze my ako sukromne osoby nemozeme na burze nakupovat elektrinu, tak potom o com tu meliete.­"

Já někde říkal, že Vy můžete kupovat elektřinu přímo na burze? Kde? Já jen říkám, že ta burza svým způsobem fungování tlačí na to, abyste Vy měl ve výsledku elektřinu levnější a nikoli dražší.

"Nechapem preco to obhajujete, to je ako obhajovat, ze nemozes si ist kupit chleba do pekarne, ale len do specializovaneho obchodu , kde ti daju chleba s 800 % prirazkov, lebo ho najskor nakupia na burze.­"

Dobře, tak si tu elektřinu vysvětleme na tom chlebu ­(nyní ale pro jednoduchost dejme rovnítko mezi toho, kdo nakupuje na trhu a kdo to i spotřebovává­). Máte tržiště, kde budou nabízeny chleby od 2 do 5 EUR. Bude tam 150 kusů a zájem je o 100 kusů. Vezme se tak 100 nejlevnějších kusů a ty se prodají za cenu toho 100. nejlevnějšího, třeba 2,8 EUR. Všichni, kteří mají chleba dražší než 2,8 EUR, neprodají ani kus ­(na druhou stranu potenciálně levnější chleba se prodá dráž­).

A teď, co se stane? No ten, kdo nabízel chleba třeba za 2,85 EUR, nic neprodal, tak bude hledat cesty, jak ho zlevnit a jak bude moci něco prodat, protože za danou cenu nemůže ­(je příliš drahý­). Příště tam přijde s chlebem za 2,75 EUR, aby se dostal do těch 100 nejlevnějších. To ale současně znamená, že vystrnadí ze 100 nejlevnějších kusů toho, kdo to nabízel za 2,8 EUR, možná i 2,79 EUR,... Takže příště se chleba prodává třeba za 2,77 EUR. Jenže ti, co byli těsně pod touto závěrnou cenou, se budou také snažit jít s cenou dolů, aby právě takto nebyli vykopnuti. Takže místo 2,8 EUR nasadí cenu třeba 2,7 EUR. Takže ten, který šel z 2,85 na 2,75 EUR, možná ani tak neprodá, protože ho zase předběhnou. Takže bude optimalizovat dál, aby se konečně do toho výběru dostal. Kdo na tom vydělá? Vy jako spotřebitel. Proč? Protože se díky fungování trhu cena produktu snižuje. Nemůžete totiž prodávat, pokud nejste mezi nejlevnějšími.

Řekněme, že Váš lokální dodavatel chleba ho má za ta 2 EUR, ale nemůže se zúčastnit trhu s chleby. Na první pohled se zdá, že je pro Vás výhodnější to kupovat od něj a nemít přístup na trh, kde je to za 2,8 EUR. No jo, jenže z toho, co jsem uvedl výše, se cena chleba na trhu snižuje, a časem může být třeba 1,8 EUR. Protože Vy jste se ale z konceptu tohoto tržiště vyškrtl ­(chcete Vaše Mochovce­), tak jste naopak vydán na pospas tomuto jednomu dodavateli, který není tlačen na snižování cen, a kterému takto vytváříte monopolní postavení, protože ho vylučujete ze soutěže. No ale řekněme, že má přebytky a může jít na trh. Tzn. Vám to bude prodávat za 2 EUR, ale na tržišti to bude nabízet za 1,75 EUR, aby prodal. Kdo na tom vydělá? Ti, kteří kupují chleba na trhu ­(tam jsou totiž producenti tlačeni na snižování cen­), ne lokálně ­(tam je kvůli monopolnímu postavení ke snižování cen nic netlačí­).

Tohle velmi dobře funguje, pokud máte chlebů více, než kolik jich lidé požadují. Ti nejdražší totiž nemají šanci prodat a marže nejlevnějších se snižují. Problém z nedávné doby byl akorát v tom, že chlebů bylo málo. Tzn. ti nejdražší začali tvořit cenu pro celý trh.
Odpovědět0  1
Pozor, já říkám, že elektřina z OZE je na burze nejlevnější, ne že je nutně i výrobními náklady nejlevnější. Budete­-li mít více levného OZE na burze, cena elektřiny Vám bude spíše padat a nikoli růst ­(protože posune ten graf doprava a vystrnadí drahé zdroje pryč ­- ať už jsou drahé z jakéhokoli důvodu­). Také nelze zapomínat na to, že ceny OZE ­(i případných úložišť­) neustále padají, zatímco ceny JE strmě rostou, takže jestli je dnes JE stále levnější na vyprodukovanou MWh, tak tomu tak vůbec nemusí být za 15 let, až ji s touto myšlenkou konečně dostavíme. A to říkám jako zastánce JE.
Odpovědět1  0
"Od samého začátku se pokouším vysvětlit, že cena elektřiny na burze je deformovaná a kvůli křížovým dotacím v rámci energetiky, zavedeným zákony na podporu OZE neodráží skutečné náklady.­"

To Vám ale přece vůbec nikdo nebere. Současně se ale tyto skutečné náklady plně nepromítají do toho, co platíte. Promítnou se tam v případě, že tou závěrnou elektrárnou bude ta, která je tímto negativně postižena. Vtip je v tom, že pokud navýšíte počet OZE a JE, těmito závěrnými elektrárnami se tyto drahé zdroje nestanou a elektřina Vám zlevní, nezdraží.

Já nejsem zrovna zastáncem OZE ­(spoléhat na ně většinově mi přijde hodně ­"odvážné­" z důvodů, jež správně zmiňujete­). Ideální řešení bych i přes výrazně zvyšující se cenu JE viděl spíše v jádru než slunci, větru a úložištích. Na druhou stranu nelze popřít, že větší počet OZE Vám ten graf cen tlačí doprava ­(zlevnění­) a ne doleva ­(zdražení­). To, že je to uměle pokřivené dotacemi a povolenkami, nikdo nepopírá. Chcete­-li ale přejít na čistější energii, tak je to jeden z prostředků, jak toho dosáhnout. A to, že ta cena elektřiny se zase vrací tam, kde byla před několika lety, ukazuje, že to nemusí být zas až tak debilní způsob, jak se na první pohled může zdát.

Znova, dnes je brzo něco hodnotit, ta cena je stále vysoká kvůli nedávnému výraznému zvýšení. Zda cena skutečně roste a o kolik, to budeme moci říci tak možná za dva roky. Ale dnes? Na základně čeho chcete nějaký ten soud v tak volatilním prostředí vyřknout? Jestli jste měl dva měsíce zpátky cenu vyšší o třetinu než dnes, jak chcete říci, jak drahá ta energie dnes vlastně je? Co když je to jen začátek pádu a půjde to ještě výrazně níž? Co když je to to naopak lokální minimum a už nikdy to tak nízko nebude? Víte to? Já ne. Můžete dnes koupit elektřinu na roky dopředu a může to být koupě roku stejně jako se můžete šeredně spálit. Víte, která z těch dvou možností to je?
Odpovědět0  0
"Stale opakujem, a dava to zmysel, kupme od vyrobcu elektrinu priamo pre obcanov a to co osten mozeme dat na trh.­"

Když bude takto uvažovat každý stát v EU, tak se stane co? Každý stát bude mít přebytky, a ty Vaše přebytky nikdo nebude chtít. Proč? Protože každý stát bude mít elektřinu pro sebe a pak elektřinu, která mu přebývá. Co s ní pak chcete dělat? Jestli se všichni budou chovat jako SK, co pak chcete dělat s přebývající elektřinou, když ji nikdo nebude chtít, protože mu elektřina také přebývá? Jakmile bude mít hodně přebytečné elektřiny, tak se stane co? Kdo to na té burze prodá? Ten, kdo tu elektřinu nabídne nejlevněji. Tedy OZE a jádro. Elektřina zlevní.

Je zajímavé, že ve všech oblastech trhu chce každý konkurenční prostředí, každý chce, aby třeba AMD dokázalo konkurovat Nvidii na poli GPU a tlačilo cenu dolů, ale jakmile jde o elektřinu, tentýž koncept je najednou špatný. Znovu se ptám, pokud bude každá země v EU mít přebytky elektřiny a bude soběstačná, komu chcete prodávat ty přebytky? Komu?
Odpovědět1  0
"úmyslný záměr nVidie v udržování napjatého trhu v malém konkurenčním prostředí­"

Proč by ale předtím byla cena nižší? To by byla ta cena vysoká pořád, to ale není. Nedostatek je primárně kvůli tomu, že ty čipy jdou do AI karet, kde se totéž dá prodat za mnohem vyšší cenu. Uvědomte si, že RTX 4070 Super a 4080 Super jsou jiné čipy, tedy uvedení novinek nijak zvlášť nesouvisí se situací s RTX 4090. AD103 a AD102 jsou různé čipy a pokud vyrábíte určitý počet AD102, tak je raději prodáte v dražší výpočetní kartě než v RTX 4090. Že na AD103, tedy jiném čipu, začnete stavět nový model, s tím přece jinak zvlášť nesouvisí a dostupnost herních karet s AD102 to nemá moc jak ovlivnit.
Odpovědět0  0
S dotacemi a povolenkami máte pravdu, to ale způsobuje ve výsledku to, že cena elektřiny na burze je nejlevnější z OZE a také to, že emisně nečisté zdroje jsou dražší. Vy tu pořád řešíte skutečnou cenu výroby elektřiny, což je sice správná otázka z mnoha důvodů, ale na to se burza neptá. Ta se ptá na to, za kolik to jednotlivé zdroje na té burze nabídnou a to je to, co ovlivňuje výslednou cenu, kterou zaplatíte Vy. Vysoká cena energií před nedávnem nebyla způsobena vysokou cenou elektřiny z OZE, ta je i díky dotacím, které správně zmiňujete, naopak nejnižší ­(když navýšíte počet OZE, cenu elektřiny to pro Vás sníží, nezvýší­). Způsobena byla tím, že vypadlo mnoho jádra a do nákupního košíku se dostaly častěji i ty zdroje, které jsou drahé ­(a zdražené povolenkami­).

"to se ovšem postupně deformuje se zavedením a zdražováním emisních povolenek­"

Povolenky ale poslední měsíce zlevňují. Začátkem roku byly na 100 EUR za tunu, nyní jsou lehce nad 70 EUR. Poslední dva roky se drží mezi 70­-100 EUR.

"Produkce energie se tak soustavně a dlouhodobě prodražuje. ­"

Vzhledem k tomu, že se pořád ještě zotavujeme z nedávného energetického šumu, těžko lze něco takového tak jednoznačně říci ­(obzvlášť když to poslední týdny tak strmě padá, že se nedá vůbec říci, kde se vlastně pohybujeme a jaká je dlouhodobá cena energie­). Elektrická nergie je nyní za stejnou cenu jako byla před dvěma lety a za podobnou cenu byla i před 15 lety v krizi.
Odpovědět0  1
"Nech si nemci nakupuju elektrinu kde chcu ale nie od nas SVK­"

Takže všichni pomáhejte nám, ale my nikomu ­(jasně, tady je také hloupost Němců v tom, že odstavují funkční JE, což je naprostá magořina ­- tím ji zdražují všem, ale nemůže za to výstavba OZE, ale odstavování JE­). Jenže, jednotný trh zajišťuje to, že můžete nakupovat elektřinu i v případě, že ji nedokážete vyrobit levně ­(takže ji někdo vyrobí levněji za Vás­). Máte­-li dostatek elektřiny, tak pro Vás může být výhodnější nakupovat levnou elektřinu přes burzu než ji dráže soběstačně vyrábět. Když to doženeme do absurdna, stát v podstatě ani nepotřebuje mít vůbec žádnou elektrárnu a stále může fungovat. Nepotřebujete být soběstačný, i když se jistě shodneme na tom, že je fajn, když tomu tak je.

Systém tlačí k tomu, abyste zavíral drahé elektrárny ­(když budete soběstačný, vyjde Vás to dráž než nákup levnější z burzy, když to nabídnete k prodeji, kvůli vysoké ceně neprodáte ­- takže to nechcete ani v jednom případě­), a naopak tlačí k tomu, abyste otevíral levné elektrárny ­(v případě soběstačnosti budete mít levnou elektřinu, v případě prodeje budete vydělávat­). Ať tak či onak, systém tlačí na snižování cen elektřiny, ne na zvyšování.

Problém je v tom, že byl nedostatek elektřiny z JE ­(zavírání v Německu, údržba ve Francii­), tzn. cenu začaly tvořit plynové elektrárny v době, kdy navíc plyn výrazně zdražil. Podívejte se na ceny dnes. Je na 91 EUR, což je cena, za kterou to bylo před více než 2 lety ­(září 2021, tedy ještě před útokem na Ukrajinu­) a klesání cen v posledních týdnech dokonce nabírá na rychlosti. Ještě v říjnu byla za 120­-140 EUR, to máte pokles o 30 % za pouhé dva měsíce.

https:­/­/www.kurzy.cz­/komodity­/cena­-elektriny­-graf­-vyvoje­-ceny­/

"Vase premyslenene solary a veternikny nefungovali dokonca vbam ​­(v CZ​­) hrozil blackout.­"

O tom vím, ostatně jsem o tom psal. https:­/­/www.svethardware.cz­/cr­-musela­-pres­-velikonoce­-vypnout­-400­-mw­-solaru­-pretizily­-by­-sit­/59351

"otazka znie, preco je zakona sytem nadstaveny takto­"

Viz výše, je to docela logické. Protože ve výsledku tlačí na snižování cen elektřiny, ne na zvyšování. Bohužel ten systém není dokonalý a má jednu nepříjemnou vlastnost, že dobře funguje v době, kdy je elektřiny dost, ale umí být zrádný, když je elektřiny málo. I proto se tak tlačí na OZE. Chcete totiž dvě věci:

1, Ekologickou elektřinu. To zajistí slunce, vítr, jádro, voda
2, Levnou elektřinu. To znamená, že zdroje z bodu 1 musí z grafů, které jsem ukazoval výše, vytlačit drahé a neekologické zdroje pryč ­(tedy uhlí, plyn a ropu­). Jenže jestli začnete stavět JE dnes, tak na tom grafu začne něco vytlačovat za 15 let. Nechcete mít 15 let drahou elektřinu. Takže tlačíte OZE, které mohou být zprovozněny řádově rychleji a které ty drahé a neekologické zdroje mohou vytlačit pryč z burzy v jednotkách let, ne za dekádu. Současně si ale myslím, že přes to všechno ­(a i přes dramaticky rostoucí cenu JE, které začínají být příšerně drahé­) by se mělo do JE více investovat.
Odpovědět2  1
"zda si dotyčný původce těch informací​­/čísel ​­"trošičku nezapřeháněl​­""

Ano, ta možnost tady rozhodně je. Co jsem se hrabal na internetu, tak hodnota VCTP ­(volumetric cell­-to­-pack ratio­) dosahovaná u LFP může být o dost vyšší než u NCM­/NCA a nacházím i hodnoty mnohem vyšší než 50 %. Chtělo by to ale opravdu vidět ty rozměry článků a rozměry celý akumulátorů, což bohužel dost chybí, takže s jistotou nemohu říci, že to tak skutečně je, dokud taková data nebudu mít. Nezapomínejte však, že objem není dán jen hodnotou VAE­/VCTP, ale také hustotou článků a vylepšují se oba tyto parametry.

Pokud budu vycházet z Vašich dat, tedy 48% VAE u 82kWh Enyaqu, tak články zabírají 146 litrů, to máme hustotu 562 Wh­/l. Teď z toho udělejme VAE třeba jen 60 %, což i Vy považujete za reálné. To už máte 182 litrů na články, tedy 102 kWh ve stejném objemu. Pokud by se do těch 60 % dalo narvat NCM ­(problém je, že u LFP se to dělá snáz než u NCM­), které lze dnes sehnat i s řekněme 750 Wh­/l, tak hovoříme o 136 kWh ve stejném objemu. Spousta firem ­(a nejen čínských­) hovoří o brzkém dosažení hodnot okolo 1000 Wh­/l, ale držme se při zemi a předpokládejme, že do pár let budeme na 900 Wh­/l. To už bychom ve stejném objemu měli 164 kWh. To by byl pro Enyaq reálný dojezd 800 km, papírový 1020­-1110 km. Otázkou je pochopitelně to, co jste nastínil s tou schopnosti servisu jednotlivých modulů. To je jednoznačně správná otázka.
Odpovědět2  0
Skladovat ji lze, ale blbě. S tím, že je potřeba záloh, to je pravda, takže vyžadují např. jak jiné elektrárny, tak různá úložiště ­(tohle může být cokoli od přečerpávající elektráren, vodík až po baterie včetně těch v autech­). Čím více se ale budou vzájemně vykrývat, tím méně je potřeba něčeho takového ­(což např. dobře platí pro slunce s větrem­).

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/380275624

Porovnejte šedou čáru ­(výroba slunce+vítr­) a černou ­(skutečná spotřeba­). To jsou data za 5 let v Evropě. Pokud se dosáhne správný podíl slunečních a větrných zdrojů, pak by potřeba skladování byla poměrně nízká ­(tzn. nepotřebujete 100% zálohu jinými zdroji­). Přesto si současně myslím, že energetika by měla stát především na stabilnějších zdrojích, jako je jádro, a evropský přehnaný tah na OZE na úkor jádra je nesmysl.

"Jak je celý systém neefektivní je názorně vidět na tom, jak ceny elektřiny dlouhodobě rostou a nejvíce rostou právě tam, kde je nejvíce slunečníků a větrníků ​­(Dánsko, Německo​­).­"

Jenže tohle právě ten systém potlačuje, snižuje vliv lokálních zdrojů na ceně elektřiny ­(neříkám však, že ho plně eliminuje­). Neefektivitu to nemusí ukazovat, protože nevíte, jak by to vypadalo bez tohoto systému. Tady to také hodně závisí na tom, na jaké statistiky se díváte. Já našel i takové, kde naopak Dánsko vycházelo jako jedna z nejlepších zemí ­(s jedním z nejnižších nárůstů­), ale také i dost odlišné výsledky.
Odpovědět1  0
"tu je clanok ako je rekordne nizko 50€​­/kWh­"

Skvěle, tak v první větě argumentuje tím, že rekordně nízká cena ze solárů byla ­(před mnoha lety­) 50 EUR­/MWh, abyste hned v druhé větě tento svůj argument úplně popřel tím, že ji Němci nabízeli dokonce za zápornou cenu. Není záporná cena náhodou ještě nižší než 50 EUR­/MWh? Tak co jste tedy vlastně chtěl tou první větou říci, že hned tou druhou jste ji popřel? Píšete, že je to ­"slušné klamstvo­" a hned v druhé větě jste nejenže nedal hodnotu 1­-10 USD, ale dokonce číslo záporné. Tedy ještě nižší.

"Len problem je v tom, ze ti nemci co maju ​­"malo solaru​­" ju minule davali za zapornu cenu, lebo uz ho maju tak vela­"

Takže on už je dokonce problém s tím, že ta elektřina je levná? Takže byste byl raději, kdyby byla dražší? Teď nějak nevím, co vlastně chcete. Levná elektřina se Vám nelíbí, drahá elektřina se Vám nelíbí...

Takže si dáme několik dalších grafů ohledně poměru cen z jednotlivých zdrojů, které vysvětlují, jak to na burze s elektřinou funguje:

https:­/­/www.cleanenergywire.org­/sites­/default­/files­/resize­/styles­/large­/public­/images­/factsheet­/30092016­-merit­-order­-effect­-new­-graph­-800x566.png?itok=ILuiXPBS
https:­/­/ik.imagekit.io­/clouglobal­/img­/wp­-content­/uploads­/2022­/09­/The­-merit­-order­-effect­-in­-electrical­-energy­-trading.jpg
https:­/­/www.synertics.io­/media­/uploads­/2023­/08­/08­/merit­-order.png
https:­/­/assets­-global.website­-files.com­/60ee10dd5814b8818445b851­/62f13a29962377e30e8d15ec_Bildschirmfoto%202022­-08­-08%20um%2018.30.21.png
https:­/­/www.researchgate.net­/profile­/Amer­-Asceric­/publication­/355175906­/figure­/fig1­/AS:1078314332631040@1634101579035­/Impact­-of­-RES­-on­-merit­-order­-curve.png
https:­/­/www.kyos.com­/wp­-content­/uploads­/2020­/06­/Merit­-orders­-Clean­-Energy­-Wire.png
https:­/­/d39raawggeifpx.cloudfront.net­/styles­/16_9_desktop­/s3­/articleimages­/Screenshot_2022­-09­-20_at_17.48.02.png
https:­/­/assets­-global.website­-files.com­/643524b101e9c932d92507d5­/643524b101e9c9151f2509c9_MeritOrder­-p­-1080.jpg
https:­/­/www.flickr.com­/photos­/oekoinstitut­/40334509872
https:­/­/www.mckinsey.com­/~­/media­/mckinsey­/industries­/electric%20power%20and%20natural%20gas­/our%20insights­/five%20trends%20that%20are%20reshaping%20european%20power%20markets­/svgz­-eu­-marketperspectives­-v12­-cs­-ex6.svgz?cq=50&cpy=Center
https:­/­/d3i71xaburhd42.cloudfront.net­/a86178509d3c019bfd8c157a880a5811fe28a5ce­/7­-Figure2­-1.png
https:­/­/nfp­-energie.ch­/en­/key­-themes­/198­/synthese­/15­/cards­/142
https:­/­/oesterreichsenergie.at­/fileadmin­/user_upload­/Oesterreichs_Energie­/Grafik­/Meritorder_Erneuerbare_EN.jpg

Jak je možné, že na všech grafech jsou OZE s cenou nejníže? To nikdo neví, kolik to stojí, jen Vy? Všechny ukazují totéž. A přesný opak toho, co tvrdíte Vy.
Odpovědět3  3
Kam s ní? No pokud dnešní akumulátory mají třeba 50% využití objemu, tak 80 kWh akumulátor může mít třeba 300 litrů. Tedy 150 litrů dělají články. Pokud budeme uvažovat 83,7% využití objemu při nezměněné objemové energetické hustotě článků, tak se nám do stejných 300 litrů objemu akumulátoru vejde 251 litrů článků. Tedy ve stejné velikosti budete mít místo 80 kWh rovnou 134 kWh. To byste měl papírově dojezd u Vámi zmíněných Enyaqů 832 až 912 km, aniž by se objemově zvětšoval akumulátor.

Problém je, že papírově. Reálná spotřeba Enyaqů je dle SM okolo 20,1 kWh­/100km u iv60 a 20,9 kWh­/100km u iv80. Takže dnes hovoříme o reálném dojezdu cca 300, resp. 380 km. Se 134kWh baterií by už ale šlo o reálných 640 až 660 km. A to za předpokladu, že se objemová hustota článků nezlepší a použily by se ty dnešní.
Odpovědět2  0
"ale ved to je uplne jasne, ze ten plyn je lacnejsi ako solar­"

Co to zase říkáte za nesmysly? Víte, jak funguje ta burza, jak funguje závěrná elektrárna? Kdyby byl solár nejdražší, tak by ten solár musel být tou nejdražší elektrárnou, která prodává elektřinu, a která tam předtím nebyla. Ale elektřina nebyla dražší kvůli solárům, ale kvůli plynu. Vždyť jste to sám řekl. Nejdražší elektrárna v procesu tvoří výslednou cenu. A protože bylo málo solárů a JE, tak se do výběru dostal plyn a ten to prodražil.

Ani se nedivím, že je tu kvůli tomu tolik povyku a špatných závěrů, když nikdo neví, jak to funguje. Zkusím Vám to ve zkratce nastínit. Tady máte obrázek s cenami, který nám poslouží pro ilustraci:

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/430867564

soláry­/vítr 1­-10 USD­/MWh
jádro 10 USD­/MWh
uhlí 25­-50 USD­/MWh
plyn 50­-170 USD­/MWh
ropa 200­-300 USD­/MWh

Tady to vidíte. Normální situace je obrázek nahoře. Potřebujete 105 GW. Na grafu to dělá cca 50 USD­/MWh a berete 4 GW ze solárů, 30 GW z jádra, 64 GW z uhlí a 7 GW z plynu.

No ale teď odeberte třeba 20 GW za jádra ­(vypnuté německé elektrárny, odstavené francouzské­) a 30 GW z levného ruského plynu ­(v grafu zůstane jen dražší modrá, viz spodní obrázek­). Kolik stojí nyní 105 GW? Najednou jste na 150 USD­/MWh. Berete stále 4 GW ze stále stejně drahých solárů, ale už jen 10 GW z jádra, 64 GW z uhlí a 27 GW z plynu, navíc ještě drahého.

Jak se na tom podílí solár? Problém je v tom, že se celý graf posunul doleva kvůli výpadku jádra a levného plynu, ne kvůli solárům. Kdybyste tam měl více solárů ­(té nejlevnější zelené­), tak celý graf posune zpět doprava. Už jen kdybyste tam měl dalších 10 GW ze solárů, tak byste nakoupil 14 GW ze solárů, 10 GW z jádra, 64 GW z uhlí, ale jen 17 GW z plynu. A kolik stojí sedmnáctý gigawatt z plynu? Nějakých 95 USD­/MWh. 10 GW solárů navíc by posunulo cenu elektřiny ze 150 na 95 USD­/MWh.
Odpovědět2  2
Sám si protiřečíte. Pokud by byla nejdražší, jak by se tedy mohla stát dražší kvůli ruskému plynu? Vždyť nejdražší je ta záloha ­(ta zvedá tu cenu­), takže případná záloha, která se stane závěrnou elektrárnou, musí být naprosto logicky dražší než zálohovaný zdroj ­(jinak by nebyla tou zálohou, která se stane závěrnou a která zvedne tu cenu­). Cena Vám vylétla nahoru kvůli plynu ­(příp. uhlí­), samotná solární energie je ale velmi levná. Jen jí bylo málo. Větší množství solárů by Vám cenu nezvýšilo, ale snížilo ­(protože by se nepoužil ten plyn­/uhlí­).

Stálost dosáhnete dvěma způsoby. Buď stálým zdrojem ­(např. JE­) nebo kombinací nestálých zdrojů ­(solár+vítr, které se v rámci Evropy velmi krásně vykrývají­). Abyste měl levnou elektřinu, potřebujete, aby drahé zdroje jako plyn nebo uhlí nebyly ­"ve výběru­" ­(použity v záloze­), což tvoří cenu, a zůstaly jen ty levné ­(jádro, slunce, vítr­).
Odpovědět2  1
A ta solární elektřina je tam problém kde? Tomu nějak nerozumím. Solární elektřina je jedna z nejlevnějších. Problémem bylo to, že jí bylo málo. Kdyby jí bylo více ­(a především nebyly ty výpadky jádra, které zmiňujete­), vystrnadila by z pozice závěrných elektráren plyn a uhlí, tak jak tomu bylo roky předtím ­(a proč ta elektřina byla tak levná­). Prostě se sešly tři blbé faktory najednou ­(nesmyslné zavírání německých JE, odstávka francouzských JE, válka Ruska­), to ale neznamená, že ten systém je nefunkční. Celé ty roky pracoval velmi dobře.

"Normalne za vlastizradu by som zavrel na dozivotie toho blba, co im predal este aj neexistujucu elektrinu z 3. bloku Mochovce, ktory bol vtedy nefunkcny­"

No a kdyby za stejných podmínek a stejnou cenu udělal totéž, jen ta cena by naopak klesla, zavřel byste ho taky?
Odpovědět2  2
Nevíte, jaká cena bude za dva roky. Stejně tak to mohlo dopadnout opačně, mohli jste prodat draze a trhová cena nyní mohla být nižší. Pak byste jásal, ačkoli nákup by proběhl v úplně stejnou dobu za úplně stejnou cenu. Vy prostě nevíte, kolik to bude za dva roky.

Problém dnešních ­"vysokých­" cen není v tom, že by byly až tak vysoké, jako spíše v tom, že díky fungování trhu a daném mixu byly extrémně nízké ­(proto se ten dnešní rozdíl zdá být tak vysoký­). Ten trh funguje dobře, pokud je elektřiny dostatek a tlačí její ceny dolů. Navíc to umožňuje státům, které nemají vhodné podmínky pro výrobu některých typů elektřiny, tuto elektřinu výhodněji kupovat odjinud. Příklad. Máte­-li severskou zemi, nebudete tam ve velkém budovat solární elektrárny, protože to tam není výhodné a vyšlo by to draze. Ale může koupit solární energii např. za španělské ceny, kde je ta cena díky podmínkám nízká. Proč stavět solární elektrárnu třeba ve Švédsku, když můžete postavit více solárů ve Španělsku, a to bude ­"tržně­" napájet levněji to Švédsko?

Stejně tak nebudete budovat větrné elektrárny tam, kde nefouká a kde by to vyšlo draze. Ale můžete kupovat levnou větrnou elektřinu ze zemí, kde fouká hodně a kde je díky tomu levná. Je jednodušší a levnější kupovat elektřinu odtud, kde se dokáže díky podmínkám vyrobit levně, než se o to snažit v daném místě draze. A protože prodává jen ten, kdo nabídne nejnižší ceny ­(za stejnou nebo nižší cenu, než je cena závěrné elektrárny­), tlačí to ceny dolů. Jakmile nabídnete cenu vyšší, nic neprodáte, takže se každý snaží vejít s cenou pod závěrnou elektrárnu. Je lepší mít něco málo než nic.
Odpovědět0  1
Zajímavé, jak se liší názory, protože není to tak dávno, co tu někdo tvrdil, že důležitější je ten objemový :­-­) Hmotnost se bohužel neuvedla, ale asi bych nečekal, že se bude nějak zásadně lišit od standardu automotive LFP, kde je to někde kolem 160­-170 Wh­/kg pro články. Vzhledem k tomu, že to vše okolo článků má malý objem, patrně to bude mít i malou hmotnost, takže bych nečekal nějak dramatický pokles této hodnoty na celý akumulátor, možná někam ke 140 Wh­/kg? To ale opravdu jen tipuju.

Proč jsou baterky pro fotovoltaiku drahé? Řekl bych, že zde mohou roli hrát ­"fixní náklady­". Články samy o sobě kvůli menší množství budou stát přibližně adekvátně méně ­(teoreticky, např. za 1­/6 množství článků půjde cena na 1­/5­), ale to nemusí platit o BMS a vše okolo toho, kde ta cena nemusí jít tak rychle a adekvátně s poklesem počtu kWh. Tohle nelze tak snadno přepočítávat na kWh, když se cena akumulátorů skládá ze dvou složek, článků ­(kde to klesá lineárně s počtem kWh­) a obalu s elektronikou ­(kde to lineárně s počtem kWh klesat nejspíš nebude­).
Odpovědět1  0
Jaký dvojí metr? Znova, je potřeba rozlišovat mezi výrobcem, autorizovaným servisem a nadšencem, byť by byl sebevíce kvalitnější než jakýkoli autorizovaný servis. Na tohle Vám právo přihlížet nebude. Nemáte zákonný prostředek, který by vyhodnocoval kvalitu práce a na základě ní mohl měnit výsledek sporu. Když der8auer odpálí procesor, který si koupí v běžných prodejních kanálech, tak ho nevyreklamuje stejně jako Vy. A u případného soudu by na tom byl stejně tak jako Vy. Právě že nemůžete mít dvojí metr, sám se proti tomu vymezujete, ale dvojí metr navrhujete. Nemůžete na dva koncové zákazníky pohlížet jinak podle nějakých ­"zkušeností­". Kde pak nastavíte tu hranici? 100 složených přetaktovaných počítačů = odborník? Nebo jen 50? Jak to chcete z pohledu práva stanovit?
Odpovědět0  0
Jenže on má v tomto pravdu. Míra zkušeností je nepodstatná pro uplatňování záruky. Jak moc je kdo zkušený, nehraje v tom, zda se uzná reklamace, žádnou váhu. Výrobce nebude zjišťovat, jak moc zkušený jste, nebo u jak moc zkušeného člověka jste si něco nechal dělat. Tam by mohly interně hrát roli třeba nějaké oficiální certifikace pro provádění úkonu, které vůbec nemusí souviset s kvalitou práce. Papír je tu víc než reálné zkušenosti. Otázkou je, kdo Vám dává záruku v jaké pozici ­(z hlediska legislativy, ne zkušeností­) a za jakých podmínek.
Odpovědět0  0
Ano, u her je 4K pro mnohé sestavy nedosažitelná meta, a při 360 Hz o to víc. Pro herní monitor takové frekvence ve 4K nemají smysl, to neutáhnou ani ty nejlepší sestavy. Pokud bychom se ale bavili o 4K OLED obecně, např. na práci, tak 4K je naprosto normální rozlišení. Osobně bych menší na 27­" už nikdy nechtěl.
Odpovědět1  1
To záleží na poslání monitoru. U herního to obvykle stačit bude, u pracovního je Full HD málo i na 13­" notebooku.
Odpovědět0  2
Důvodem je údajně cena. Dělat OLED je hodně drahé ­(výroba není optimalizována na nízkou cenu­) a v malých úhlopříčkách to lidé nezaplatí. Prostě by to mělo takovou cenu, že by většina lidí stejně raději sáhla po 27­" 4K IPS­/VA. Je to třída, kde jsou lidé mnohem citlivější na cenu. Když to přeženu, těžko ospravedlníte cenu 20 tisíc tam, kde konkurenční řešení stojí 10 tisíc, ale v high­-endu, kde se na cenu už tak moc nehledí, cenovka třeba 50 tisíc je mnohem snáze ospravedlnitelná než 30 tisíc.

Podobně jako u aut. Vezmu extrém, ať je to více vidět. U Dacie bude člověk dost řešit i prvek, který navýší cenu třeba o 5 % ­(řekněme metalíza­), ale u Mercedesu majitel nebude zdaleka ani tak moc řešit příplatek i za mnohem vyšších 10 %. Je to prostě jiná třída a jiná citlivost na cenu.
Odpovědět1  0
Ne není ­"zjevnej­". Stále jste neodpověděl na můj dotaz ohledně těch aut a palivových map. Tak převeďme ty žárovky zpět na auta.

1, Výrobce nabídne oficiální palivovou mapu, která zvyšuje výkon, a za kterou ručí ­(Overboost, u procesorů Boost, Turbo,...­)
2, Výrobce nabídne nástroj pro úpravu palivových map uživatelem s tím rizikem, že špatným ­(přehnaným­) zásahem může uživatel motor zničit. ­(PBO­)
3, Uživatel provede úpravu palivových map bez výrobcem poskytovaného nástroje ­(ať už sám nebo třetí stranou­)

Že bod 1 pokrývá záruka, je jasné. Že bod 3 záruka nepokrývá, je jasné. Ale co bod 2? Výrobce by sice dal nástroj, ale jak může zaručit, že to uživatel nepokazí? Má bod 2 pokrývat záruka nebo ne? Ptám se už potřetí.
Odpovědět0  0
"V čem je ten rozdíl oproti taktování procesoru, kde máte také stanoveny provozní hodnoty, kdy to bude fungovat se zárukou a pak možnost použít to mimo ně, ale na vlastní riziko?­"

Rozdíl je v tom, zda je ten overclocking ­"přepínačem­" funkcí žárovky nebo ne. Máme tady 3 možnosti.

1, Overclocking v rámci specifikací procesoru ­(včetně funkcí Turbo, Boost a podobných blbinek­)
2, Overclocking oficiálně podporovaný zařízením, ale nad rámec specifikací procesoru ­(PBO­)
3, Overclocking nepodporovaný zařízením ­(to je Vaše žárovka, do které pustíte něco naprosto nestandardního, třeba těch 400V­)

Zatímco bod 1 je krytý zárukou a bod 3 ne, nejasná zóna je bod 2. Tedy případ, kdy výrobce oficiálně nabízí funkci pro přetaktování ­(např. přepínač na 40W žárovce, který zvýší výkon nad základní specifikace, např. na 50W­), ale současně říká, že ručí jen za provoz na základních specifikacích. Někteří tady považují bod 1 a 2 za totožný z pohledu záruky, jiní zase bod 2 a 3. Já osobně souhlasím s Vámi, že body 2 a 3 by měly být z pohledu záruky stejné, ale nesouhlasím s tím, že jde o totožný případ a přesnou analogii, byť by dopad měl být stejný.
Odpovědět1  0
No pozor, to už zase přeháníte, toto stejné není. Tady je problém v tom, že je tu oficiální funkce přetaktování, ale její použití znamená, že už produkt pracuje s jinými specifikacemi, než na jaké byl nastaven výrobcem, a jaké specifikace výrobce zaručuje jako bezproblémové. V případě žárovky by podobným ekvivalentem mohl být třeba nějaký přepínač, který by umožňoval zvýšit výkon 40W žárovky na 50 W s tím, že je prodávána jako 40W a výrobce tedy zaručuje její bezproblémový provoz na 40 W ­(ale ne na 50 W, protože to není 50W žárovka, to už je na vlastní riziko­).
Odpovědět0  0
"Ale vetsina a hlavne ti vetsi obvykle problemy nedelaji, protoze vedi, ze se jim to nevyplati.­"

Ano, s tím se dá jistě souhlasit. Jde spíše o to, že tu to riziko problémů je ­(důvod, na kterém se snažit to pak v případě reklamace postavit­).
Odpovědět0  0
Irelevantní to není. V záručním listu nemůžete jít pod zákonem stanovená pravidla, to máte pravdu. Otázkou ale je právě to, zda je přetaktování běžné užití nebo už je to ten speciální případ, kdy se lze ze záruky vyvléct. A příklad na autech to může krásně ilustrovat v jiné oblasti, kde to jde lépe vidět. Takže v případě, že by si uživatel mohl měnit např. palivové mapy v motoru oficiálním způsobem ­(tzn. motor přetaktovat např. oficiálním SW­) a motor si svým zásahem poškodil, měla by platit záruka nebo ne?
Odpovědět1  0
Já ale někde řekl, že to automobilky nabízí? Kde? Já řekl, že PBO by bylo ekvivalentem např. oficiální možnosti upravovat palivové mapy v motoru. A má otázka je, zda si myslíte, že kdyby taková funkce byla u aut uživatelům dispozici ­(neříkám, že je, ale kdyby byla­), přičemž jde o funkci, která by mohla zničit motor, příp. dost ovlivnit jeho vlastnosti ­(a to i negativně­), zda by ji měla či neměla krýt záruka.
Odpovědět1  0
"Tohle je podobný.­"

To moc podobné není. Ježdění je primární funkcí auta. Přetaktování není primární funkcí CPU. Sám jste psal o ­"obecných zásad zacházení s věcí­". Těžko se vyvlečete z toho, že jakmile ten procesor bude spuštěn, ztratí záruku. Ale něco trochu jiného je, když máte možnost upravit vlastnosti produktu, byť oficiálně ­(to už je speciální zásada­).

Pokud bychom to měli převést na auto, tak by to bylo ekvivalentní tomu, že výrobce kryje zárukou funkci overboost ­(klasické Turbo, Boost u CPU­). To je normální funkce motoru, která dokáže dočasně zvýšit výkon. Pak by ale mohl výrobce oficiálně nabízet uživatelům možnost zasahovat třeba do palivových map motoru ­(to je PBO­). Tady už je ale riziko, že to uživatel pokazí a motor zničí, nebude dosahovat emisních limitů a podobně. Ano, uživatel má sice oficiální možnost do toho zasahovat, nicméně tato funkce už ­(na rozdíl od klasického Boostu­) může způsobit nefunkčnost produktu. Nevidíte tu dost podstatný rozdíl vlivu dvou oficiálních funkcí na životnost výrobku a možnost jeho zničení, resp. změnu jeho vlastností? Jsou to dvě poněkud odlišné věci a nebyl by si tak jist jako Vy, že to bude při takovém zásahu ze strany uživatele tak snadno uznáno. Právník nejsem, takže se můžu mýlit, ale mezi Boostem a PBO vidím docela rozdíl.
Odpovědět0  0