"Tohle je podobný."
To moc podobné není. Ježdění je primární funkcí auta. Přetaktování není primární funkcí CPU. Sám jste psal o "obecných zásad zacházení s věcí". Těžko se vyvlečete z toho, že jakmile ten procesor bude spuštěn, ztratí záruku. Ale něco trochu jiného je, když máte možnost upravit vlastnosti produktu, byť oficiálně (to už je speciální zásada).
Pokud bychom to měli převést na auto, tak by to bylo ekvivalentní tomu, že výrobce kryje zárukou funkci overboost (klasické Turbo, Boost u CPU). To je normální funkce motoru, která dokáže dočasně zvýšit výkon. Pak by ale mohl výrobce oficiálně nabízet uživatelům možnost zasahovat třeba do palivových map motoru (to je PBO). Tady už je ale riziko, že to uživatel pokazí a motor zničí, nebude dosahovat emisních limitů a podobně. Ano, uživatel má sice oficiální možnost do toho zasahovat, nicméně tato funkce už (na rozdíl od klasického Boostu) může způsobit nefunkčnost produktu. Nevidíte tu dost podstatný rozdíl vlivu dvou oficiálních funkcí na životnost výrobku a možnost jeho zničení, resp. změnu jeho vlastností? Jsou to dvě poněkud odlišné věci a nebyl by si tak jist jako Vy, že to bude při takovém zásahu ze strany uživatele tak snadno uznáno. Právník nejsem, takže se můžu mýlit, ale mezi Boostem a PBO vidím docela rozdíl.
To moc podobné není. Ježdění je primární funkcí auta. Přetaktování není primární funkcí CPU. Sám jste psal o "obecných zásad zacházení s věcí". Těžko se vyvlečete z toho, že jakmile ten procesor bude spuštěn, ztratí záruku. Ale něco trochu jiného je, když máte možnost upravit vlastnosti produktu, byť oficiálně (to už je speciální zásada).
Pokud bychom to měli převést na auto, tak by to bylo ekvivalentní tomu, že výrobce kryje zárukou funkci overboost (klasické Turbo, Boost u CPU). To je normální funkce motoru, která dokáže dočasně zvýšit výkon. Pak by ale mohl výrobce oficiálně nabízet uživatelům možnost zasahovat třeba do palivových map motoru (to je PBO). Tady už je ale riziko, že to uživatel pokazí a motor zničí, nebude dosahovat emisních limitů a podobně. Ano, uživatel má sice oficiální možnost do toho zasahovat, nicméně tato funkce už (na rozdíl od klasického Boostu) může způsobit nefunkčnost produktu. Nevidíte tu dost podstatný rozdíl vlivu dvou oficiálních funkcí na životnost výrobku a možnost jeho zničení, resp. změnu jeho vlastností? Jsou to dvě poněkud odlišné věci a nebyl by si tak jist jako Vy, že to bude při takovém zásahu ze strany uživatele tak snadno uznáno. Právník nejsem, takže se můžu mýlit, ale mezi Boostem a PBO vidím docela rozdíl.
Odpovědět0 0
"Zajímavější otázka je, jestli někdy někdo viděl a četl záruční list procesoru."
https://www.amd.com/system/files/documents/processor-warranty-update.pdf
https://www.amd.com/system/files/documents/processor-warranty-update.pdf
Odpovědět0 0
"navíc výrobcem zjevně podporovaná (tou enabled funkcí) a proto krytá zárukou. "
No ale vždyť výrobce tam přece jasně píše, že ačkoli je ta funkce "enabled" a podporovaná, její použití nekryje zárukou a považuje se za nestandardní použití procesoru. Je to v té větě dáno na úplně stejnou úroveň jako mechanické zničení procesoru uživatelem, nesprávná instalace,... Přečtěte si tu větu ještě jednou. Jak jste si z věty "záruka nekryje přetaktování, i když je funkcí poskytovanou AMD podporováno" dovodil, že je to kryto zárukou, mi není jasné. Vždyť ta věta říká přesný opak. Dokonce explicitně.
Problém je v tom, že se zde použití přetaktovávací funkce považuje za nestandardní použití procesoru (speciální zásada), zatímco třeba klasický Boost se považuje za standardní. A obojí je podporované. Jedno ve výčtu zárukou nekrytého využití procesoru je, druhé nikoli. Naskakuje Vám tady ta "speciální" zásada, kterou jste Vy sám zmínil. Takže nemáte tak moc jisté, že Vám ta záruka bude uznána, protože to prodejce může shodit na nedodržení speciálních zásad, které jsou explicitně zmíněny v záručním listu jako využití, které není kryto zárukou.
No ale vždyť výrobce tam přece jasně píše, že ačkoli je ta funkce "enabled" a podporovaná, její použití nekryje zárukou a považuje se za nestandardní použití procesoru. Je to v té větě dáno na úplně stejnou úroveň jako mechanické zničení procesoru uživatelem, nesprávná instalace,... Přečtěte si tu větu ještě jednou. Jak jste si z věty "záruka nekryje přetaktování, i když je funkcí poskytovanou AMD podporováno" dovodil, že je to kryto zárukou, mi není jasné. Vždyť ta věta říká přesný opak. Dokonce explicitně.
Problém je v tom, že se zde použití přetaktovávací funkce považuje za nestandardní použití procesoru (speciální zásada), zatímco třeba klasický Boost se považuje za standardní. A obojí je podporované. Jedno ve výčtu zárukou nekrytého využití procesoru je, druhé nikoli. Naskakuje Vám tady ta "speciální" zásada, kterou jste Vy sám zmínil. Takže nemáte tak moc jisté, že Vám ta záruka bude uznána, protože to prodejce může shodit na nedodržení speciálních zásad, které jsou explicitně zmíněny v záručním listu jako využití, které není kryto zárukou.
Odpovědět0 0
"A krom toho pochybuju, že někde v návodu je skutečně napsáno "rozhodně to nepřetaktovávejte""
V záruce k EPYCům je toto: "This warranty shall not apply to any AMD Processors where AMD determines that the defect or non-conformance was caused by improper use or operation outside of the data sheet specifications for the AMD Processor, abuse, negligence, improper installation or testing, accident, loss or damage in transit, overclocking the Product (even when enabled by AMD)"
V záruce k EPYCům je toto: "This warranty shall not apply to any AMD Processors where AMD determines that the defect or non-conformance was caused by improper use or operation outside of the data sheet specifications for the AMD Processor, abuse, negligence, improper installation or testing, accident, loss or damage in transit, overclocking the Product (even when enabled by AMD)"
Odpovědět0 0
Mám pocit, že jste moc neporozuměl tomu, na co jsem se snažil upozornit.
"Ono Kaby Lake prislo rok pred Ryzenem, porad je to 7nlet stara architektura. "
Tady nejde ani tak o to, že je to 7 let stará architektura, ale jde především o to, že by se výkon 8C/8T procesoru dostal z ekvivalentu 4jádrového/4vláknového procesoru blízko k 6jádrovému/12vláknovému. To je ten zásadní rozdíl.
"Jak dobry maji vyrobni proces je otazka, ale urcite bych nesrovnaval s Intelem."
Tady ale neříkám, že 7nm u Číny je totéž co 7nm u Intelu nebo TSMC, ale jde o to, že během tří let posunuli výrobní proces na půlku. Tedy zásadní je tu na tom to, že mají rychlejší tempo v dohánění konkurence než konkurence v utíkání. Jejich 7nm proces patrně bude horší než totéž u Intelu nebo TSMC, důležité je zde ale to, že tu ztrátu velmi rychle dohání.
Např. co se dívám na Intel/TSMC, tak na polovinu šli vždy po 4-6 letech, v průměru zhruba po 5. Ze 14nm na 5nm to pak trvalo 6 let. Čínskému SMIC přechod ze 14nm na 5nm zabral jen 4 roky (neříkám, že jsou ekvivalentní a stejně dobré, ale poměr mezi nimi stejný je). Pořád mají několik let zpoždění, ale jestli to budou vyvíjet takto s o třetinu kratším časem, tak by za několik let mohli tuto ztrátu do značné míry dohnat.
"Ono Kaby Lake prislo rok pred Ryzenem, porad je to 7nlet stara architektura. "
Tady nejde ani tak o to, že je to 7 let stará architektura, ale jde především o to, že by se výkon 8C/8T procesoru dostal z ekvivalentu 4jádrového/4vláknového procesoru blízko k 6jádrovému/12vláknovému. To je ten zásadní rozdíl.
"Jak dobry maji vyrobni proces je otazka, ale urcite bych nesrovnaval s Intelem."
Tady ale neříkám, že 7nm u Číny je totéž co 7nm u Intelu nebo TSMC, ale jde o to, že během tří let posunuli výrobní proces na půlku. Tedy zásadní je tu na tom to, že mají rychlejší tempo v dohánění konkurence než konkurence v utíkání. Jejich 7nm proces patrně bude horší než totéž u Intelu nebo TSMC, důležité je zde ale to, že tu ztrátu velmi rychle dohání.
Např. co se dívám na Intel/TSMC, tak na polovinu šli vždy po 4-6 letech, v průměru zhruba po 5. Ze 14nm na 5nm to pak trvalo 6 let. Čínskému SMIC přechod ze 14nm na 5nm zabral jen 4 roky (neříkám, že jsou ekvivalentní a stejně dobré, ale poměr mezi nimi stejný je). Pořád mají několik let zpoždění, ale jestli to budou vyvíjet takto s o třetinu kratším časem, tak by za několik let mohli tuto ztrátu do značné míry dohnat.
Odpovědět3 1
Ono jde spíše o to, že se ta záruka ztratí i pomocí oficiálního způsobu pro přetaktování, a to je na tom to zrádné. Dneska má HW tolik různých funkcí pro změny taktů, že už přestává být uživateli jasné, který z nich je už za hranou (a vede ke ztrátě záruky) a který ne.
Odpovědět1 0
No nevím, zda je to až tak pomalé. Během 3 let šli patrně o dva výrobní procesy dál (kolik let to trvalo Intelu dostat se ze 14 na 7nm?), a jestli architektura šla na dvojnásobný výkon (čemuž bych zas až tak moc nevěřil), tak by to byl naopak docela podstatný skok kupředu. Pokud by to byla pravda, pak by se vícevláknovým výkonem posunuli z ekvivalentu 4jádrového Core 7. generace bez HT (což je ostuda) zhruba někam mezi 4jádrový/8vláknový Ryzen 3 4300G a starší 6jádrový/12vláknový Ryten 5 1600. A to by za takovou dobu nebyl zas tak malý pokrok.
Odpovědět7 0
Koupit sice nepůjde, ale stále ho bude možné provozovat. Jenže se dá počítat s mnoha omezeními (zákazy vjezdu do měst, drahý benzín,...). Nicméně se zdá, že nejeden stát začíná ze svých plánů trochu couvat. Uvážíme-li, že běžně se u nás šrotují auta v průměru po 21 letech (obvykle po 18 až 25 let provozu), tak poslední spalovací auta v běžném provozu (nepočítáme-li veterány) zmizí ze silnic tak mezi lety 2055 až 2060.
Odpovědět0 0
Jenže ani typický majitel takového velké SUV nenajede 35-40 tisíc km. Dívám se opět na 4letá ojetá BMW v Německu, velká SUV jako X5, X6 a X7. Průměrný (mediánový) roční nájezd takového vozu (a jistě uznáte, že po 4 letech se prodávají auta, která člověk mění často a jezdí s nimi často) jsou:
X5: 21 tisíc km
X6: 20 tisíc km
X7: 21 tisíc km
Takže BMW X5-X7 denně najede v průměru cca 55-60 km. Stále stačí trefit nabíječku jednou za 3-4 dny (v případě těchto aut typický majitel nebude parkovat na sídlišti, ale i kdyby, stačí jednou za 3-4 dny, aby využíval především jen LFP část).
A pokud se podíváme na ty, kteří opravdu najedou těch 35 tisíc km, tak tady je to 9%, 9% a 11% (více než celoevropský průměr, ale stále ne většina), tedy zhruba jen každý desátý majitel podobného vozu najdete přes 35 tisíc km ročně. Přes 40 tisíc km je to 6%, 7% a 8%.
X5: 21 tisíc km
X6: 20 tisíc km
X7: 21 tisíc km
Takže BMW X5-X7 denně najede v průměru cca 55-60 km. Stále stačí trefit nabíječku jednou za 3-4 dny (v případě těchto aut typický majitel nebude parkovat na sídlišti, ale i kdyby, stačí jednou za 3-4 dny, aby využíval především jen LFP část).
A pokud se podíváme na ty, kteří opravdu najedou těch 35 tisíc km, tak tady je to 9%, 9% a 11% (více než celoevropský průměr, ale stále ne většina), tedy zhruba jen každý desátý majitel podobného vozu najdete přes 35 tisíc km ročně. Přes 40 tisíc km je to 6%, 7% a 8%.
Odpovědět3 0
Dole jsem to počítal. Tato baterka váží zhruba stejně jako ta standardní (108kWh baterka v Mercedesu EQS má cca 700 kg), takže celkovou hmotnost to nezvedne, a pokud ano, tak nejspíš jen o desítky kilogramů.
Odpovědět0 0
Ale že je to 2,5krát dražší než HDD neznamená, že ty ceny neklesají. Propána, podívejte se na nějaké grafy vývoje cen, ideální je třeba Heuréka. Namátkou např.
WD SN850 2TB: 8/2022 - 9200 Kč, dnes 4600 Kč (-50 % za 16 měsíců)
Samsung 980 Pro 1TB: 10/2020 - 6100 Kč, dnes 2400 Kč (-60 % za 3 roky)
Kingston KC3000 1TB: 11/2021 - 4700 Kč, dnes 1800 Kč (-60 % za 2 roky)
Samsung 870 EVO 4TB: 6/2022 - 11800 Kč, dnes 8300 Kč (-30% za 1,5 roku, ale ještě před dvěma týdny byl za 6000 Kč, tedy -50 % za 1,5 roku)
Samsung 870 QVO 4TB: 7/2020 - 13700 Kč, dnes 5900 Kč (-55 až -60 % za 3 roky, ještě před dvěma týdny za 4900 Kč, tedy -65 %)
A takto bychom mohli pokračovat dál. Pokud je toto "trochu" pokles cen, tak si neumím představit, co by měl být nějaký větší pokles cen.
WD SN850 2TB: 8/2022 - 9200 Kč, dnes 4600 Kč (-50 % za 16 měsíců)
Samsung 980 Pro 1TB: 10/2020 - 6100 Kč, dnes 2400 Kč (-60 % za 3 roky)
Kingston KC3000 1TB: 11/2021 - 4700 Kč, dnes 1800 Kč (-60 % za 2 roky)
Samsung 870 EVO 4TB: 6/2022 - 11800 Kč, dnes 8300 Kč (-30% za 1,5 roku, ale ještě před dvěma týdny byl za 6000 Kč, tedy -50 % za 1,5 roku)
Samsung 870 QVO 4TB: 7/2020 - 13700 Kč, dnes 5900 Kč (-55 až -60 % za 3 roky, ještě před dvěma týdny za 4900 Kč, tedy -65 %)
A takto bychom mohli pokračovat dál. Pokud je toto "trochu" pokles cen, tak si neumím představit, co by měl být nějaký větší pokles cen.
Odpovědět0 0
"Obecně elektromobily nejsou pro lidi, kteří nemohou dobíjet doma, protože u veřejné nabíječky nikdo čekat nebude"
To se částečně shodneme. Jak jsem ale říkal už stokrát, ono nemusí jít jen o nabíjení doma, ale pomoci může nějaké místo, kde člověk (aspoň trochu pravidelně) může nabíjet, když na nabíjení nečeká (nákup, úřad, práce,...).
"Já znám spíše lidi, kteří najedou 100 km denně - do práce, pro děti do školy, na kroužky, na nákup + výlety do okolí."
To by najeli 35-40 tisíc km ročně. Tohle najede opravdu málokdo. Málokdo. Evropský průměr je 12 tisíc km. Podívejte se např. na trh s ojetými auty třeba v Německu, ať nemáme takový problém se stočenými tachometry jako u nás. Rok 2019, tedy 4 roky staré auto. Po 4 letech se prodávají zejména auta, se kterými se jezdilo opravdu hodně. Přesto má 150+ tisíc km (tzn. 35-40 tkm ročně) jen 6,6 tisíc aut ze 123,7 tisíc, tedy 5,3 %. Nad 100 tisíc (25 tkm ročně) je tam jen 19 % aut. Na polovinu (medián) se dostanete při 63 tisíc km za 4 roky, tedy cca 16 tisíc km ročně.
A když se podívám na auta 10letá, tak větší polovina má najeto méně než 150 tisíc km (tedy méně než 15 tkm ročně). Medián 10letých aut je 140 tisíc km, tedy 14 tkm za rok. I když započítáme to, že něco bude přece jen stočené, stále budeme na míle daleko od 35-40 tisíc.
Tady máte i další statistiky: https://www.svethardware.cz/prumerne-najezdy-elektromobilu-v-cr-a-nemecku-jsou-cca-12-tisic-km-rocne/59697 a všechny hovoří totéž. Nájezd 35-40 tisíc km ročně je výjimečný. Nikoli pravidlem.
To se částečně shodneme. Jak jsem ale říkal už stokrát, ono nemusí jít jen o nabíjení doma, ale pomoci může nějaké místo, kde člověk (aspoň trochu pravidelně) může nabíjet, když na nabíjení nečeká (nákup, úřad, práce,...).
"Já znám spíše lidi, kteří najedou 100 km denně - do práce, pro děti do školy, na kroužky, na nákup + výlety do okolí."
To by najeli 35-40 tisíc km ročně. Tohle najede opravdu málokdo. Málokdo. Evropský průměr je 12 tisíc km. Podívejte se např. na trh s ojetými auty třeba v Německu, ať nemáme takový problém se stočenými tachometry jako u nás. Rok 2019, tedy 4 roky staré auto. Po 4 letech se prodávají zejména auta, se kterými se jezdilo opravdu hodně. Přesto má 150+ tisíc km (tzn. 35-40 tkm ročně) jen 6,6 tisíc aut ze 123,7 tisíc, tedy 5,3 %. Nad 100 tisíc (25 tkm ročně) je tam jen 19 % aut. Na polovinu (medián) se dostanete při 63 tisíc km za 4 roky, tedy cca 16 tisíc km ročně.
A když se podívám na auta 10letá, tak větší polovina má najeto méně než 150 tisíc km (tedy méně než 15 tkm ročně). Medián 10letých aut je 140 tisíc km, tedy 14 tkm za rok. I když započítáme to, že něco bude přece jen stočené, stále budeme na míle daleko od 35-40 tisíc.
Tady máte i další statistiky: https://www.svethardware.cz/prumerne-najezdy-elektromobilu-v-cr-a-nemecku-jsou-cca-12-tisic-km-rocne/59697 a všechny hovoří totéž. Nájezd 35-40 tisíc km ročně je výjimečný. Nikoli pravidlem.
Odpovědět2 0
Průměrný Evropan najede 40 km denně. Takže stačí, když to nabije jednou týdně. Druhá baterka může být nabita částečně třeba na půlku pro všechny případy, takže může mít dalších 200-300 km vždy v záloze k základnímu dojezdu a v drtivé většině případů opotřebovávat jen LFP část (kdyby to člověk náhodou aspoň jednou za ten týden netrefil). Při tom nejhorším možném případě, kdy by se vždy nabíjelo všechno z 0 na 100 %, tak i kdyby ta horší část měla životnost jen na 300 cyklů, tak hovoříme o 300×800 km = 240 tisíc km. V nejlepším případě (proporčně nejideálnější využití LFP a LMO části s životností na 4000/300 cyklů) by to vyšlo asi na 900+ tisíc km. V praxi si neumím moc představit, jak by to nemohlo nepřežít auto, protože většina případů bude asi někde mezi, tedy tak mezi 400 až 700 tisíc km. Přitom počítám s tou nejhorší životností pro LMO. Kdybych vzal naopak ty lepší okolo 700 cyklů, tak si připočtěte dalších 300 tisíc km.
Odpovědět3 0
Tak standardní BMW iX se 108,7kWh baterií váží 2,59 až 2,67 tuny. Tahle baterka váží zhruba stejně, takže bych nečekal, že by to mohlo mít více než 2,75 tuny. Jen pro kontext, spalovací BMW X5 a X6 podobných rozměrů má 2,24 až 2,42 tuny.
Odpovědět0 0
"tie nove auta na baterky ale su cez 2 tony"
No tak když si vyberete úplně jinou třídu, tak jasně, že budou mít přes 2 tuny. Nechtěl byste si vybrat něco alespoň trochu srovnatelného? Elektrický Spring má třeba s řidičem 975 kg, je tedy o 10 kg lehčí než Ignis (ale není to čtyřkolka a nemá takový dojezd). Aby měl Spring stejný dojezd jako Ignis, musel by mít asi dvakrát tak velkou baterku, takže nějakých 200 kg navíc, tedy hmotnost cca 1,2 tuny, ve čtyřkolce by to bylo možná tak 1,25-1,3 tuny.
Stále hodně daleko do 2 tun, a to se bavím o standardní baterce, ne o tomto Gemini. Tam by cca 60kWh baterie byla těžší asi o 20-30 kg než dnešní 27kWh. Ve výsledku by Spring s baterkou Gemini s 60 kWh měl asi 1000 kg, tedy zhruba stejně jako ten Ignis 4x4. Být Spring čtyřkolka, chtělo by to ještě elektromotor a pár dalších věcí, nicméně bychom byli asi pod 1,1 tuny. To zas tak moc navíc není.
No tak když si vyberete úplně jinou třídu, tak jasně, že budou mít přes 2 tuny. Nechtěl byste si vybrat něco alespoň trochu srovnatelného? Elektrický Spring má třeba s řidičem 975 kg, je tedy o 10 kg lehčí než Ignis (ale není to čtyřkolka a nemá takový dojezd). Aby měl Spring stejný dojezd jako Ignis, musel by mít asi dvakrát tak velkou baterku, takže nějakých 200 kg navíc, tedy hmotnost cca 1,2 tuny, ve čtyřkolce by to bylo možná tak 1,25-1,3 tuny.
Stále hodně daleko do 2 tun, a to se bavím o standardní baterce, ne o tomto Gemini. Tam by cca 60kWh baterie byla těžší asi o 20-30 kg než dnešní 27kWh. Ve výsledku by Spring s baterkou Gemini s 60 kWh měl asi 1000 kg, tedy zhruba stejně jako ten Ignis 4x4. Být Spring čtyřkolka, chtělo by to ještě elektromotor a pár dalších věcí, nicméně bychom byli asi pod 1,1 tuny. To zas tak moc navíc není.
Odpovědět2 0
Ignis má 800 kg? Ve čtyřkolce to má s řidičem 985 kg. Nějakých 10-15 kilo se sundalo tím, že má tak malou palivovou nádrž, že i při své opravdu velmi nízké papírové i skutečné spotřebě má dojezd 555 km, což je na benzínové auto překvapivě málo.
Odpovědět0 0
Chybička je opravena. Díky
Bezanodový akumulátor funguje tak, že anoda vzniká kolem příslušného kolektoru nabitím vybitého akumulátoru. Tzn. akumulátor se vyrobí bez anody, poněvadž u vybitého akumulátoru anoda v podstatě neexistuje. Nabitím se lithiové ionty shlukují mezi separátorem a kolektorem, čímž vytvoří anodu z kovového lithia.
https://www.eeweb.com/wp-content/uploads/Jan112021QuantumScape-Slide1.jpg
Bezanodový akumulátor funguje tak, že anoda vzniká kolem příslušného kolektoru nabitím vybitého akumulátoru. Tzn. akumulátor se vyrobí bez anody, poněvadž u vybitého akumulátoru anoda v podstatě neexistuje. Nabitím se lithiové ionty shlukují mezi separátorem a kolektorem, čímž vytvoří anodu z kovového lithia.
https://www.eeweb.com/wp-content/uploads/Jan112021QuantumScape-Slide1.jpg
Odpovědět6 0
S počítáním písmen ve slově má občas problém i ChatGPT.
Odpovědět0 0
Že by? Není to tak dávno, co jsem kupoval velmi rychlé 1TB SSD za 5700 Kč, dnes totéž koupím za 1700-1900 Kč. 4TB SSD se stejnou rychlostí sice za těch necelých 6 tisíc nekoupím, ale dva 2TB už ano (4TB SSD jsou prostě vzhledem ke kapacitě dost drahé). Vždyť ty ceny šly brutálně, ale opravdu brutálně dolů.
Odpovědět2 0
NFT se to pořád také jmenuje. A s tím, jak roste zájem o krypto, stoupá i zase zájem o NFT. Zda z toho bude další NFT horečka, těžko říci, ale v některých případech se zájem o ně zvýšil i stovky procent za poslední týdny.
Odpovědět1 0
Já myslím, že v článku je naprosto jasně zmíněno, odkud ta částka pochází: "s nerealizovaným ziskem 3,6 mil. USD (Bitcoiny nebyly prodány), což platilo pro situaci, kdy jeden vyšel na 41.631 USD. Hodnota je ale nyní okolo 42.400 USD za Bitcoin, což celkovou částku posouvá na 133,3 mil. USD a tedy zisk okolo 6 mil. USD." Přečtěte si pořádně tu druhou větu.
Odpovědět3 0
"Vim, ze jste mi tady psal, ze jste vyvijel, asi nejake weby, ale kolik realne z toho jste sam naprogramoval?"
Pro automobilové koncerny weby? Ne, především algoritmy pro zpracování obrazu, segmentace, 3D hloubková data, akcelerace algoritmů pomocí SSE, CUDA, vícevláknové zpracování,... Nějaký ten web tam byl také, to ale není má specializace.
" Jak definujete neschopneho programatora?"
A proč se to ptáte Vy mě? To bych se měl ptát spíše já Vás. Vy tu pořád mluvíte o tom, že programátor používající AI je k ničemu (tzn. neschopný).
"jak budete v tech kodech hledat chyby, kdyz jim nebudete rozumet, protoze nebudete mit v danem frameworku dostatecnou praxi? "
A proč byste v tom neměl mít praxi? AI to za Vás všechno neudělá. Na jednu stranu strávíte méně času snahou o řešení problémů, takže v tomto těch zkušeností bude méně (a to souhlasím - nicméně Vy to pořád musíte nějak dát dohromady a zvyšovat své porozumění problematice), na druhou stranu za stejnou dobu stihnete více různých projektů, což zase zkušenosti zvyšuje.
"kde je hranice mezi tim, kdy Vam neco pomaha a kdy Vas k tomu uz nepotrebuji?"
Vy jste úplně zapomněl na jednu veledůležitou věc. Kdo do té AI bude zadávat ty příkazy? Ta AI to sama od sebe nenapíše. No a když to nebudete Vy, kdo s tou AI neumí vůbec efektivně pracovat, no tak to logicky bude dělat někdo jiný, kdo to umí. Někdo, kdo totéž naprogramuje s pomocí AI za zlomek času. Někdo, kdo udělá tři různé projekty a nasbírá zkušenosti z tří různých projektů, zatímco Vy uděláte jeden. A bohužel nikdo nebude moc odvařený z toho, že jste to vše zvládl z vlastní hlavy. AI není robot, který udělá veškerou práci za Vás, je to Váš partner v práci, pomocný asistent. Vy jste pořád šéf, pořád ten, kdo toho umí více. Ale když se chcete zdržovat tím, co může dělat Váš asistent, prosím. Za chvíli Vás nahradí lidé, kteří se těch asistentů nebojí a sejmou ze sebe to břímě. Budou rychlejší než Vy, efektivnější než Vy a levnější než Vy. A jak jste sám řekl, o cenu jde především.
Pro automobilové koncerny weby? Ne, především algoritmy pro zpracování obrazu, segmentace, 3D hloubková data, akcelerace algoritmů pomocí SSE, CUDA, vícevláknové zpracování,... Nějaký ten web tam byl také, to ale není má specializace.
" Jak definujete neschopneho programatora?"
A proč se to ptáte Vy mě? To bych se měl ptát spíše já Vás. Vy tu pořád mluvíte o tom, že programátor používající AI je k ničemu (tzn. neschopný).
"jak budete v tech kodech hledat chyby, kdyz jim nebudete rozumet, protoze nebudete mit v danem frameworku dostatecnou praxi? "
A proč byste v tom neměl mít praxi? AI to za Vás všechno neudělá. Na jednu stranu strávíte méně času snahou o řešení problémů, takže v tomto těch zkušeností bude méně (a to souhlasím - nicméně Vy to pořád musíte nějak dát dohromady a zvyšovat své porozumění problematice), na druhou stranu za stejnou dobu stihnete více různých projektů, což zase zkušenosti zvyšuje.
"kde je hranice mezi tim, kdy Vam neco pomaha a kdy Vas k tomu uz nepotrebuji?"
Vy jste úplně zapomněl na jednu veledůležitou věc. Kdo do té AI bude zadávat ty příkazy? Ta AI to sama od sebe nenapíše. No a když to nebudete Vy, kdo s tou AI neumí vůbec efektivně pracovat, no tak to logicky bude dělat někdo jiný, kdo to umí. Někdo, kdo totéž naprogramuje s pomocí AI za zlomek času. Někdo, kdo udělá tři různé projekty a nasbírá zkušenosti z tří různých projektů, zatímco Vy uděláte jeden. A bohužel nikdo nebude moc odvařený z toho, že jste to vše zvládl z vlastní hlavy. AI není robot, který udělá veškerou práci za Vás, je to Váš partner v práci, pomocný asistent. Vy jste pořád šéf, pořád ten, kdo toho umí více. Ale když se chcete zdržovat tím, co může dělat Váš asistent, prosím. Za chvíli Vás nahradí lidé, kteří se těch asistentů nebojí a sejmou ze sebe to břímě. Budou rychlejší než Vy, efektivnější než Vy a levnější než Vy. A jak jste sám řekl, o cenu jde především.
Odpovědět0 0
Připomínáte mi Nokii. Ta také dělala to, co fungovalo X let předtím... a jak dopadla.
"vite Vy vubec kolik je vyvojovych prostredi, kolik je ruznych ES systemu, kde se zadna AI nepouziva a pouzivat v dohledne dobe ani nebude, protoze zdrojaky nejsou verejne?"
No a on je problém tam ty neveřejné zdrojáky nahodit a natrénovat to na tom? Vždyť tyhle služby customizace AI se dávno nabízí.
" V momente, kdy firma (rekneme korporat) na necem je schopen usetrit, tak to usetri. Je uplne jedno co to je."
No přesně! To je právě to, o čem mluvím. Nebudete-li používat AI, stanete se drahým, tedy první na ráně pro ušetření a nahradí Vás programátor, který totéž s AI zvládne za zlomek času. Tedy levněji. Pořád tam ale máte programátora. Patrně jich bude méně, když jeden člověk za stejnou jednotku času zvládne mnohem více, ale pořád tam bude. Jde jen o to, zda tam budete Vy, který se stanete pomalým a drahým, nebo někdo, kdo to s AI nakódí mnohem rychleji a levněji. A jak sám říkáte, firma chce ušetřit. Takže kdo poletí? No ne ten, kdo pracuje s AI. Toho si právě ta firma najme, aby to naprogramoval místo Vás mnohem rychleji. Vy pořád nechápete, že programátora nepracujícího s AI nebude nahrazovat AI, ale programátor pracující s AI. Nechápete, že když nebudete pracovat s AI, že se pro tu firmu stáváte příliš drahým?
"Vy nechate zakladni premisu, kterou tyady pisu. Nejde o to, ze nechci za sebe neco pouzivat, coz ani neni v realite pravda. To jste si do toho celeho akorat pridal sam. Jde o to, ze zkuseneho developera, system. architekta atd. nevychovate tim, ze bude pouzivat kod, ktery mu generuje (pardon sklada jako puzzle) AI."
Chápu ji velmi dobře. Ostatně pokud zarolujete kapánek výše, tak tam najdete odstavec, kde s Vámi v tomto částečně souhlasím. Vy ale pořád nechápete, že AI má pomáhat v generování kódu, ne ho celý slepě generovat. Ten programátor bude i s AI stále programovat a pořád bude sbírat zkušenosti, jen poněkud jinak. AI to za něj celé nenapíše, on stále bude muset řešit mnoho problémů. Může mu však pomoci překonat některá úskalí mnohem rychleji (otrockou začátečnickou práci, návrh několika konceptů řešení,...). Dát to kompletního celku ale stále musí člověk.
"vite Vy vubec kolik je vyvojovych prostredi, kolik je ruznych ES systemu, kde se zadna AI nepouziva a pouzivat v dohledne dobe ani nebude, protoze zdrojaky nejsou verejne?"
No a on je problém tam ty neveřejné zdrojáky nahodit a natrénovat to na tom? Vždyť tyhle služby customizace AI se dávno nabízí.
" V momente, kdy firma (rekneme korporat) na necem je schopen usetrit, tak to usetri. Je uplne jedno co to je."
No přesně! To je právě to, o čem mluvím. Nebudete-li používat AI, stanete se drahým, tedy první na ráně pro ušetření a nahradí Vás programátor, který totéž s AI zvládne za zlomek času. Tedy levněji. Pořád tam ale máte programátora. Patrně jich bude méně, když jeden člověk za stejnou jednotku času zvládne mnohem více, ale pořád tam bude. Jde jen o to, zda tam budete Vy, který se stanete pomalým a drahým, nebo někdo, kdo to s AI nakódí mnohem rychleji a levněji. A jak sám říkáte, firma chce ušetřit. Takže kdo poletí? No ne ten, kdo pracuje s AI. Toho si právě ta firma najme, aby to naprogramoval místo Vás mnohem rychleji. Vy pořád nechápete, že programátora nepracujícího s AI nebude nahrazovat AI, ale programátor pracující s AI. Nechápete, že když nebudete pracovat s AI, že se pro tu firmu stáváte příliš drahým?
"Vy nechate zakladni premisu, kterou tyady pisu. Nejde o to, ze nechci za sebe neco pouzivat, coz ani neni v realite pravda. To jste si do toho celeho akorat pridal sam. Jde o to, ze zkuseneho developera, system. architekta atd. nevychovate tim, ze bude pouzivat kod, ktery mu generuje (pardon sklada jako puzzle) AI."
Chápu ji velmi dobře. Ostatně pokud zarolujete kapánek výše, tak tam najdete odstavec, kde s Vámi v tomto částečně souhlasím. Vy ale pořád nechápete, že AI má pomáhat v generování kódu, ne ho celý slepě generovat. Ten programátor bude i s AI stále programovat a pořád bude sbírat zkušenosti, jen poněkud jinak. AI to za něj celé nenapíše, on stále bude muset řešit mnoho problémů. Může mu však pomoci překonat některá úskalí mnohem rychleji (otrockou začátečnickou práci, návrh několika konceptů řešení,...). Dát to kompletního celku ale stále musí člověk.
Odpovědět1 0
"reálne je to zbytočne predražený procesor ktorý zaujme len vysokou cenou"
A kolik tedy vlastně stojí? A kolik stojí procesory konkurence, ať se to dá srovnat?
A kolik tedy vlastně stojí? A kolik stojí procesory konkurence, ať se to dá srovnat?
Odpovědět1 0
"Az te nebudou potrebovat, protoze tvoji praci zastane AI, propusti te. To je tvoje budouctnost."
Obávám se, že pokud nechcete programovat s AI, tak toto je spíše Vaše budoucnost, ne jeho. Znovu opakuji pořekadlo: "AI Vás nenahradí, ale člověk, který pracuje s AI, ano". A ještě jednou opakuji, nebudete-li v programování používat AI, stanete se postupně ve srovnání s ostatními pomalým, neefektivním a drahým. Tedy právě tím adeptem zralým na propuštění.
Programátor budoucnosti je ten, kdo dokáže ve spolupráci (opakuji spolupráci!) s AI vytvářet efektivní kód co nejrychleji. Nikdo až tak moc neocení, že to vše děláte vlastní hlavou bez AI. Že Vám v tom pomůže AI, ale ještě neznamená, že musíte být automaticky neschopný programátor. AI je nástroj, který Vám má při programování pomáhat, ne Vás nahradit.
Obávám se, že pokud nechcete programovat s AI, tak toto je spíše Vaše budoucnost, ne jeho. Znovu opakuji pořekadlo: "AI Vás nenahradí, ale člověk, který pracuje s AI, ano". A ještě jednou opakuji, nebudete-li v programování používat AI, stanete se postupně ve srovnání s ostatními pomalým, neefektivním a drahým. Tedy právě tím adeptem zralým na propuštění.
Programátor budoucnosti je ten, kdo dokáže ve spolupráci (opakuji spolupráci!) s AI vytvářet efektivní kód co nejrychleji. Nikdo až tak moc neocení, že to vše děláte vlastní hlavou bez AI. Že Vám v tom pomůže AI, ale ještě neznamená, že musíte být automaticky neschopný programátor. AI je nástroj, který Vám má při programování pomáhat, ne Vás nahradit.
Odpovědět1 0
To ne, ale nemusí být pak k dispozici tam, kde by normálně být měla (vyschlá koryta řek z nejrůznějších důvodů a výrazně ovlivněné ekosystémy nejsou ve světě ničím neznámým, ačkoli ta voda sama o sobě nikam nemizí - problémem je její přesun).
Odpovědět2 1
Jenže ta poslední věta článku říká něco úplně jiného, než si myslíte, že říká. Znovu se ptám, kde se tam píše o poklesu prodejů? Nikde! Takže ještě jednou:
"že poptávka po elektromobilech neroste tak rychle, jak mnozí předpokládali, a mnohé automobilky ve svých plánech na expanzi do světa EV šlapou na brzdu. "
Píše se tam "poptávka po elektromobilech neroste tak rychle". Kde tam je pokles? Píše se tak o zpomalení růstu poptávky, ne o poklesu poptávky! Dále o tom "šlapání ba brzdu". V čem šlapou na brzdu? Přečtěte si tu větu pořádně: "mnohé automobilky ve svých plánech na expanzi do světa EV šlapou na brzdu. " Šlapou na brzdu v plánech. V plánech. Ale plán není prodej. Plánovat si můžete, co chcete, ale není to prodej. Takže ne, o poklesu prodejů se tam nikde nepíše. Nikde.
"že poptávka po elektromobilech neroste tak rychle, jak mnozí předpokládali, a mnohé automobilky ve svých plánech na expanzi do světa EV šlapou na brzdu. "
Píše se tam "poptávka po elektromobilech neroste tak rychle". Kde tam je pokles? Píše se tak o zpomalení růstu poptávky, ne o poklesu poptávky! Dále o tom "šlapání ba brzdu". V čem šlapou na brzdu? Přečtěte si tu větu pořádně: "mnohé automobilky ve svých plánech na expanzi do světa EV šlapou na brzdu. " Šlapou na brzdu v plánech. V plánech. Ale plán není prodej. Plánovat si můžete, co chcete, ale není to prodej. Takže ne, o poklesu prodejů se tam nikde nepíše. Nikde.
Odpovědět3 0
Nvidii ale může být docela jedno, ke komu se to dostane. Hlavní je, že se to k někomu dostane. Zda to koupí hráč nebo firma vyvíjející AI, pro Nvidii nic zásadního nemění.
Odpovědět0 0
"A dalsi vec co me napada, proc se ty lipo baterie nepouzivaji uz treba na starty beznych aut. Proudove by to mohly dat. "
Nejsou pro toto použití příliš vhodné. Jsou tam potřeba obrovské proudy, což by mohl být problém především v zimě (LFP je z Li-Ionů na zimu jedna z nejháklivějších směsí). Nicméně je současně pravdou, že firmy to už zkoušejí a snaží se problémy řešit, několik startovacích akumulátorů typu Li-Ion už existuje. Pokud jde o cenu, taková běžná 12V/55Ah baterie má cca 0,7 kWh, to máte zhruba 100 USD v případě Li-Ionu, cena by byla víceméně srovnatelná. V budoucnu to bude ale asi běžnější.
Nejsou pro toto použití příliš vhodné. Jsou tam potřeba obrovské proudy, což by mohl být problém především v zimě (LFP je z Li-Ionů na zimu jedna z nejháklivějších směsí). Nicméně je současně pravdou, že firmy to už zkoušejí a snaží se problémy řešit, několik startovacích akumulátorů typu Li-Ion už existuje. Pokud jde o cenu, taková běžná 12V/55Ah baterie má cca 0,7 kWh, to máte zhruba 100 USD v případě Li-Ionu, cena by byla víceméně srovnatelná. V budoucnu to bude ale asi běžnější.
Odpovědět0 0
"Clovek potrebuje zkusenosti, potrebuje si projit srackama, potrebuje si projit stupidnima vecma, potrebuje si lamat hlavu, protoze to ho posunuje dal."
To se v zásadě shodneme, proto píšu o tom, že se ta AI musí umět správně používat. Jasně, že nejlépe se člověk učí programovat tím, že udělá chybu, protože pak ví, proč to nefungovalo, i to, proč ten opravený kód funguje. Současně ale AI umožňuje tu výuku velmi urychlit, používáte-li ji tak, aby Vás posouvala. To už je ale o osobní zodpovědnosti a tom, kdo se chce nechat jen pasivně vézt (ten dříve nebo později narazí, až přijde problém, se kterým si neví rady ani AI), a kdo se chce naopak rychleji posouvat ve svých schopnostech (a ten naopak díky svým rychleji nabitým znalostem, no a vlastně i zkušenostem, vystřelí upředu). Já se např. ve výuce Pythonu, který jsem přibral do svého portfolia relativně nedávno, díky ChatGPT zlepšuju mnohem rychleji, než kdybych to dělal tradičními cestami. I přes využití ChatGPT musím ve svých programech stále řešit tuny zapeklitých programátorských situací.
Víte, ono je jedno pěkné pořekadlo "AI Vás nenahradí, ale člověk, který pracuje s AI, ano". Jestli to chcete pořád odmítat, jste na nejlepší cestě stát se jako programátor zbytečně pomalým, neefektivním, drahým,... Využívání AI opravdu neznamená, že jen slepě kopírujete kód, který to vyplivne.
To se v zásadě shodneme, proto píšu o tom, že se ta AI musí umět správně používat. Jasně, že nejlépe se člověk učí programovat tím, že udělá chybu, protože pak ví, proč to nefungovalo, i to, proč ten opravený kód funguje. Současně ale AI umožňuje tu výuku velmi urychlit, používáte-li ji tak, aby Vás posouvala. To už je ale o osobní zodpovědnosti a tom, kdo se chce nechat jen pasivně vézt (ten dříve nebo později narazí, až přijde problém, se kterým si neví rady ani AI), a kdo se chce naopak rychleji posouvat ve svých schopnostech (a ten naopak díky svým rychleji nabitým znalostem, no a vlastně i zkušenostem, vystřelí upředu). Já se např. ve výuce Pythonu, který jsem přibral do svého portfolia relativně nedávno, díky ChatGPT zlepšuju mnohem rychleji, než kdybych to dělal tradičními cestami. I přes využití ChatGPT musím ve svých programech stále řešit tuny zapeklitých programátorských situací.
Víte, ono je jedno pěkné pořekadlo "AI Vás nenahradí, ale člověk, který pracuje s AI, ano". Jestli to chcete pořád odmítat, jste na nejlepší cestě stát se jako programátor zbytečně pomalým, neefektivním, drahým,... Využívání AI opravdu neznamená, že jen slepě kopírujete kód, který to vyplivne.
Odpovědět1 0
Moc nerozumím, na koho a co vlastně reagujete, protože v článku se nic o klesající poptávce a klesajících prodejích EV nepíše. Píše se o klesající rychlosti růstu, růst tedy nedosahuje hodnot, které mnohé automobilky předpokládaly. Stále je to ale růst, jen ne tak velký.
Odpovědět1 0
Ta hodnota je jen jedna věc (ačkoli je nižší než rychlost cache jako takové), tam je více zajímavé spíše to, že to jde vůbec udělat a naměřit.
Odpovědět0 0
"Vy jstev ten policajt na tomhle foru."
Nevím o tom, že bych měl práva na udělování banu.
"jste mu ten ban nedal a nechal jste ho tady volne "tvorit",tak jste vlastne minimalne spoluzodpovedny za to, ze tady ted mate to, co sam kritizujete. "
Viz výše. Já ho v těch příspěvcích nepodporuju. Mnoho jiných ano a dokonce tak, že pokud ho nenapíše, tak si naprosto zbytečným provokativním příspěvkem jeho příspěvek vynucují, ačkoli tvrdí opak, že tu ty příspěvky nechtějí. A o to mi jde. Takže snad potřetí. Jakým způsobem má takový zbytečný provokativní příspěvek řešit tuto situaci? Snad ne preventivní.
Proč ho nabádáte k reakci, když tu reakci nechcete? Nechápu. Jediné rozumné vysvětlení je, že tu reakci chcete. Protože pokud ne, tak proč tu takové příspěvky jsou? Nemělo by být naopak cílem neprovokovat, aby tu nebyly? Tak proč se děje přesný opak?
Nevím o tom, že bych měl práva na udělování banu.
"jste mu ten ban nedal a nechal jste ho tady volne "tvorit",tak jste vlastne minimalne spoluzodpovedny za to, ze tady ted mate to, co sam kritizujete. "
Viz výše. Já ho v těch příspěvcích nepodporuju. Mnoho jiných ano a dokonce tak, že pokud ho nenapíše, tak si naprosto zbytečným provokativním příspěvkem jeho příspěvek vynucují, ačkoli tvrdí opak, že tu ty příspěvky nechtějí. A o to mi jde. Takže snad potřetí. Jakým způsobem má takový zbytečný provokativní příspěvek řešit tuto situaci? Snad ne preventivní.
Proč ho nabádáte k reakci, když tu reakci nechcete? Nechápu. Jediné rozumné vysvětlení je, že tu reakci chcete. Protože pokud ne, tak proč tu takové příspěvky jsou? Nemělo by být naopak cílem neprovokovat, aby tu nebyly? Tak proč se děje přesný opak?
Odpovědět1 0
"je to garance zachování si vlastností po danou dobu za daných podmínek"
No právě. Je nastavená tak, aby kryla, pokud možno, i ty nejhorší případy. V zásadě ale nic moc nehovoří o případu typickém. Většina automobilek má záruky stejné, ačkoli se jejich akumulátory dost liší. Na LFP dostanete stejnou záruku jako na NMC, ačkoli je tam skutečná životnost i násobně vyšší. Takže o tom, kolik to ve skutečnosti vydrží, neřekne vůbec nic. Můžete mít záruku na 8 let, ale ta baterka může být i po 20 letech dalece nad tím, co se tvrdilo v záruce. A stejně tak můžete mít záruku na 8 let a dožije se to let 9.
Pokud by záruka vždy skutečně odpovídala projektované životnosti, proč by drtivá většina elektroniky měla právě zákonné 2 roky? Proč tam výrobce nedá 5 let, když drtivá většina kusů přežije třeba 7 let? Na paměti RAM můžete mít záruku 3 roky, 5 let, 10 let i doživotně. Bude se však nějak zásadně lišit jejich životnost? Opravdu myslíte, že RAM modul s 3letou zárukou v drtivé většině případů nepřežije třeba 15 let? Divil bych se, kdyby se skutečná životnost nějak výrazněji lišila (pokud vůbec) mezi modulem, který má záruku 3letou nebo doživotní. Z pohledu toho, co to ve skutečnosti vydrží, je záruka prostě jen cár papíru kryjící nejhorší možné případy, ale ne případ typický.
"Pokud jde o vědecké organizace, věřím číslům, pokud to ověří někdo nezávislý"
30letou životnost chcete ověřit jak? Dát do testu 100 baterek v roce 1993, abyste dnes v roce 2023 měl výsledek pro baterky, které nejsou dobrých 20 let na trhu? Tohle se musí simulovat, testovat akcelerovaně, takže Vám přesné číslo Vám nikdy nikdo nedá. Závisle ani nezávisle. Navíc se bude výrazně lišit podle konkrétního případu užití. Prostě se smiřte s tím, že tohle číslo nijak rozumně stanovit nejde, a navíc se brutálně liší podle konkrétního použití. Dost bych se divil, kdyby se např. elektromobily nějak velkosériově dostaly se zárukami na baterie nad 10 let, přestože některé ty baterky patrně budou sloužit 20, možná i 25 let.
Další příklad. Panasonic NCR18650, asi nejznámější řada Li-Ion 18650 akumulátorů. V ČR má článek záruku na 2 roky, v USA na jeden rok. Opravdu si myslíte, že tentýž článek v USA má životnost poloviční než tentýž článek v USA? Výrobce udává záruku podle lokálních legislativních požadavků, což se ale nemůže projevit v životnosti. To má baterka v sobě GPS, a když zjistí, že je v USA, tak umře dříve? Vždyť to musíte cítit, že je to úplná blbost. Výrobce sice udává záruku 1 nebo 2 roky dle země, současně ale udává životnost na 10 let. Podle záruky byste čekal, že Vám to do 3 let umře, ale ta baterka by ještě po 10 letech měla stále bezproblémově fungovat. Záruka není životnost, záruka nemusí nijak zásadně souviset s životností. Vždyť to musíte vidět, že Vám drtivá většina věcí vydrží déle než 2 roky.
No právě. Je nastavená tak, aby kryla, pokud možno, i ty nejhorší případy. V zásadě ale nic moc nehovoří o případu typickém. Většina automobilek má záruky stejné, ačkoli se jejich akumulátory dost liší. Na LFP dostanete stejnou záruku jako na NMC, ačkoli je tam skutečná životnost i násobně vyšší. Takže o tom, kolik to ve skutečnosti vydrží, neřekne vůbec nic. Můžete mít záruku na 8 let, ale ta baterka může být i po 20 letech dalece nad tím, co se tvrdilo v záruce. A stejně tak můžete mít záruku na 8 let a dožije se to let 9.
Pokud by záruka vždy skutečně odpovídala projektované životnosti, proč by drtivá většina elektroniky měla právě zákonné 2 roky? Proč tam výrobce nedá 5 let, když drtivá většina kusů přežije třeba 7 let? Na paměti RAM můžete mít záruku 3 roky, 5 let, 10 let i doživotně. Bude se však nějak zásadně lišit jejich životnost? Opravdu myslíte, že RAM modul s 3letou zárukou v drtivé většině případů nepřežije třeba 15 let? Divil bych se, kdyby se skutečná životnost nějak výrazněji lišila (pokud vůbec) mezi modulem, který má záruku 3letou nebo doživotní. Z pohledu toho, co to ve skutečnosti vydrží, je záruka prostě jen cár papíru kryjící nejhorší možné případy, ale ne případ typický.
"Pokud jde o vědecké organizace, věřím číslům, pokud to ověří někdo nezávislý"
30letou životnost chcete ověřit jak? Dát do testu 100 baterek v roce 1993, abyste dnes v roce 2023 měl výsledek pro baterky, které nejsou dobrých 20 let na trhu? Tohle se musí simulovat, testovat akcelerovaně, takže Vám přesné číslo Vám nikdy nikdo nedá. Závisle ani nezávisle. Navíc se bude výrazně lišit podle konkrétního případu užití. Prostě se smiřte s tím, že tohle číslo nijak rozumně stanovit nejde, a navíc se brutálně liší podle konkrétního použití. Dost bych se divil, kdyby se např. elektromobily nějak velkosériově dostaly se zárukami na baterie nad 10 let, přestože některé ty baterky patrně budou sloužit 20, možná i 25 let.
Další příklad. Panasonic NCR18650, asi nejznámější řada Li-Ion 18650 akumulátorů. V ČR má článek záruku na 2 roky, v USA na jeden rok. Opravdu si myslíte, že tentýž článek v USA má životnost poloviční než tentýž článek v USA? Výrobce udává záruku podle lokálních legislativních požadavků, což se ale nemůže projevit v životnosti. To má baterka v sobě GPS, a když zjistí, že je v USA, tak umře dříve? Vždyť to musíte cítit, že je to úplná blbost. Výrobce sice udává záruku 1 nebo 2 roky dle země, současně ale udává životnost na 10 let. Podle záruky byste čekal, že Vám to do 3 let umře, ale ta baterka by ještě po 10 letech měla stále bezproblémově fungovat. Záruka není životnost, záruka nemusí nijak zásadně souviset s životností. Vždyť to musíte vidět, že Vám drtivá většina věcí vydrží déle než 2 roky.
Odpovědět0 0
Já někde řekl, že je nevinen? Kde? Já jen říkám, že pokud nechcete, aby něco dělal, tak pak nerozumím tomu, proč ho k tomu vybízíte. Vždyť to nedává smysl a účinek je přesně opačný. Jenže Vy sám jste se výše přiznal, že ho provokovat chcete.
Takže se ptám znova, to psaní provokativních příspěvků v té Vaší analogii krádeže mělo mít smysl jako jaký? Snad ne preventivní.
Takže se ptám znova, to psaní provokativních příspěvků v té Vaší analogii krádeže mělo mít smysl jako jaký? Snad ne preventivní.
Odpovědět1 0
Pokud bude výsledkem to, že se tu později nebudou objevovat zbytečné provokace a spousta zbytečného textu a hádek, tento text zbytečný nebude. Ale jak to tak vidím, lidé se tu s ním velmi rádi hádají a chybí jim, když nepíše, ačkoli tvrdí opak.
Odpovědět1 0
A psaní provokativních příspěvků v této analogii má být jako co? Není v této analogii psaní provokativních příspěvků analogické k povzbuzování ke krádeži? Na jednu stranu ho (prý) chcete zavřít a na druhou stranu děláte vše proto, aby kradl (psal příspěvky, protože ho k tomu povzbuzujete).
Odpovědět1 0
"Co se stane, kdyz si zacatecnik nebo junior zacne ulehcovat praci 'kopirovanim' kodu, kteremu sam nerozumi"
Používání ChatGPT ale neznamená, že jen hloupě kopírujete a automaticky nerozumíte kódu. Ano, můžete to zneužívat tak, že budete vynikající v psaní příkazů pro ChatGPT, aby udělal celý kód za Vás (ale ani to nemusí být na škodu, pokud stejně víte, jak byste ten kód napsal), nebo naopak ChatGPT využijete k tomu, aby Vám velmi rychle vysvětlil koncept, který potřebujete aplikovat v kódu, který tvoříte. To ale neznamená, že ho vždy z toho ChatGPT bez úprav zkopírujete, aniž byste tomu rozuměl. Proto píšu, že při správném využívání ChatGPT to může být pomocník, který Vás naopak posune vpřed a ne vzad. Musíte ho ale používat správně. Je to o té osobní zodpovědnosti. Jako každý nástroj se dá využívat, ale také zneužívat.
1, Pokud třeba potřebuju pochopit, jak udělat něco v Pythonu, tak je mnohem jednoduší netrávit minuty a minuty googlováním a hledáním v tunách stránek to, co potřebuju aplikovat, a pak se to mnohdy snažit pochopit z kódu, který se věnuje podobnému, ale ne stejnému problému (typicky Stackoverflow). Napíšu do ChatGPT, jakou funkčnost potřebuju a zeptám se, jak to funguje. Vygeneruje mi to "lekci" přímo na míru mému problému. Výsledek je ale stejný. Ať už to najdu jako stránku na Googlu nebo si tu stránku nechám vygenerovat pomocí ChatGPT, stejně to pro svou výuku a nasazení budu aplikovat stejně. Použiju nastudovaný koncept svépomocí, jen v případě ChatGPT ho mám vysvětlený (a pochopený) mnohem rychleji a bez balastu, který v danou chvíli nepotřebuju. Naučím se totéž, jen při tom strávím zlomek času.
2, Teď jsme třeba potřebovali vytvořit jen jednoduchou statickou HTML stránku. Ano, tu šablonu, do které se pak nahází text, obrázky, odkazy, jsem mohl mít za 15-20 minut hotovou. Ale proč dělat tuto otrockou práci 20 minut, když ChatGPT mi to vygeneruje i s psaním příkazu za minutu dvě, přičemž jde o kód, který bych stejně byl schopen napsat? Těch 15 minut ušetříte a můžete věnovat třeba... dalšímu studiu něčeho jiného, práci na něčem jiném.
Je to velmi dobrý prostředek, který junior programátorovi může pomoci pochopit jednodušší věci (vytváření lekci na míru), a senior programátorovi může pomoci přeskočit ty otrocké jednoduché věci, které dělal už milionkrát, které zná a které kdysi jako junior programátor studoval a učil. Proč by se tím měl ale dnes zdržovat? Jen aby měl dobrý pocit, že to zase nadatlil celé sám ze svých znalostí? K čemu je to dobré? Jak to z něho dělá méně cenného nebo hloupějšího programátora?
Používání ChatGPT ale neznamená, že jen hloupě kopírujete a automaticky nerozumíte kódu. Ano, můžete to zneužívat tak, že budete vynikající v psaní příkazů pro ChatGPT, aby udělal celý kód za Vás (ale ani to nemusí být na škodu, pokud stejně víte, jak byste ten kód napsal), nebo naopak ChatGPT využijete k tomu, aby Vám velmi rychle vysvětlil koncept, který potřebujete aplikovat v kódu, který tvoříte. To ale neznamená, že ho vždy z toho ChatGPT bez úprav zkopírujete, aniž byste tomu rozuměl. Proto píšu, že při správném využívání ChatGPT to může být pomocník, který Vás naopak posune vpřed a ne vzad. Musíte ho ale používat správně. Je to o té osobní zodpovědnosti. Jako každý nástroj se dá využívat, ale také zneužívat.
1, Pokud třeba potřebuju pochopit, jak udělat něco v Pythonu, tak je mnohem jednoduší netrávit minuty a minuty googlováním a hledáním v tunách stránek to, co potřebuju aplikovat, a pak se to mnohdy snažit pochopit z kódu, který se věnuje podobnému, ale ne stejnému problému (typicky Stackoverflow). Napíšu do ChatGPT, jakou funkčnost potřebuju a zeptám se, jak to funguje. Vygeneruje mi to "lekci" přímo na míru mému problému. Výsledek je ale stejný. Ať už to najdu jako stránku na Googlu nebo si tu stránku nechám vygenerovat pomocí ChatGPT, stejně to pro svou výuku a nasazení budu aplikovat stejně. Použiju nastudovaný koncept svépomocí, jen v případě ChatGPT ho mám vysvětlený (a pochopený) mnohem rychleji a bez balastu, který v danou chvíli nepotřebuju. Naučím se totéž, jen při tom strávím zlomek času.
2, Teď jsme třeba potřebovali vytvořit jen jednoduchou statickou HTML stránku. Ano, tu šablonu, do které se pak nahází text, obrázky, odkazy, jsem mohl mít za 15-20 minut hotovou. Ale proč dělat tuto otrockou práci 20 minut, když ChatGPT mi to vygeneruje i s psaním příkazu za minutu dvě, přičemž jde o kód, který bych stejně byl schopen napsat? Těch 15 minut ušetříte a můžete věnovat třeba... dalšímu studiu něčeho jiného, práci na něčem jiném.
Je to velmi dobrý prostředek, který junior programátorovi může pomoci pochopit jednodušší věci (vytváření lekci na míru), a senior programátorovi může pomoci přeskočit ty otrocké jednoduché věci, které dělal už milionkrát, které zná a které kdysi jako junior programátor studoval a učil. Proč by se tím měl ale dnes zdržovat? Jen aby měl dobrý pocit, že to zase nadatlil celé sám ze svých znalostí? K čemu je to dobré? Jak to z něho dělá méně cenného nebo hloupějšího programátora?
Odpovědět2 0
"vy jste nekdy programoval? Myslim tim vice nez "hello world"."
Představte si, že ano. Mám z toho doktorát (tzn. i nutnost prezentace nových algoritmů na mezinárodních vědeckých konferencích), programoval jsem pro automobilové koncerny, vytvořil jsem i spoustu aplikací např. pro své potřeby pro Digimanii (když se podíváte na recenze fotoaparátů a objektivů, opravdu nejsem takový blázen, abych ty srovnávací obrázky skládal ručně). Programoval jsem (a stále programuju) zejména v jazycích C/C++ (včetně akcelerace MMX/SSE/AVX a Nvidia CUDA), Java a Python,... Mimo jiné se věnuju i výuce programování. Takže ano, programování se věnuju už opravdu hodně dlouho.
Představte si, že ano. Mám z toho doktorát (tzn. i nutnost prezentace nových algoritmů na mezinárodních vědeckých konferencích), programoval jsem pro automobilové koncerny, vytvořil jsem i spoustu aplikací např. pro své potřeby pro Digimanii (když se podíváte na recenze fotoaparátů a objektivů, opravdu nejsem takový blázen, abych ty srovnávací obrázky skládal ručně). Programoval jsem (a stále programuju) zejména v jazycích C/C++ (včetně akcelerace MMX/SSE/AVX a Nvidia CUDA), Java a Python,... Mimo jiné se věnuju i výuce programování. Takže ano, programování se věnuju už opravdu hodně dlouho.
Odpovědět1 0
"Urcite nedelam totez. Urcite neodpovidam na X prispevku stale stejnym dementnim nesmyslnym zpusobem."
Já hovořil o záměrné provokaci.
"neustale psat stejne koniny dokola a dokola, otravovat vicemene jakoukoliv serizoni diskusi."
A proto, když se taková konina neobjeví, tak záměrně mnoho lidí píše příspěvek, aby se tato konina objevila.
Já hovořil o záměrné provokaci.
"neustale psat stejne koniny dokola a dokola, otravovat vicemene jakoukoliv serizoni diskusi."
A proto, když se taková konina neobjeví, tak záměrně mnoho lidí píše příspěvek, aby se tato konina objevila.
Odpovědět1 0
"Takže záruka by mohla vypadat takto 3000 cyklů / 15 let, 2500/20"
No ale tak ty záruky přece už dnes vypadají. Celou dobu jsou takto stanoveny, tak co Vám chybí, když to tak už dávno je? Problém je v tom, že se bavíte o dvou různých věcech. Záruka na celou baterii je něco úplně jiného než naměřená životnost článku. Výrobce musí nastavit ty parametry na čas a cykly tak, aby se mu, pokud možno, žádná baterie v rámci záruky nevrátila. Ale jak to souvisí s životností článku?
Uvědomte si, že takový článek může mít třeba naměřeno, že při 100 cyklech ročně vydrží nad 80 % po dobu 15 let, tedy 1500 cyklů. Takže článek má životnost 15 let. Nastavíte záruku na 15 let? No ani náhodou. Co když někdo udělá 200 cyklů ročně? Těch 1500 bude mít za 7,5 roku, ale neprojeví se tam ten časový problém (přirozené stárnutí) tak brzy, takže to vydrží třeba 10 let (což je méně než 15) a 2000 cyklů (což je více než 1500). Co když ale někdo udělá jen 50 cyklů ročně? No za 15 let jich udělá jen 750, ale zase se projeví časový problém (přirozené stárnutí), takže to odejde třeba po 20 letech (což je více než 15) po 1000 cyklech (což je méně než 1500).
Takže ve výsledku nastavíte, že takový článek bude mít záruku třeba 8,možná 10 let. Řeklo Vám to něco? No v podstatě vůbec nic, protože ten článek bude mít standardní životnost 15 let a na 8-10 let je to stanoveno jen kvůli těm, kteří to nacyklují rychle. O vlivu stárnutí Vám to vlastně nic neřeklo. Když si vyberete standardní případ podle nějaké normy (15 let), půlka lidí toho času nedosáhne (ti, kteří nacyklují 100+ cyklů ročně). Když si vyberete nejhorší případ dle záruky (8 let), budete mít pocit, že to nepřežije dekádu, ačkoli to v průměru přežije dvojnásobek toho, co je v papírech. A lidé velmi rádi zaměňují nejhorší možný případ za průměrný.
Sám na tomto příkladu vidíte, že jedna a tatáž baterie může mít 2,5krát delší životnost jen podle toho, jak si nastavíte využití, podle kterého to měříte. Který z těch údajů chcete použít? Záruka je docela jasná, ale záruka je něco výrazně odlišného od typické životnosti. Ta může být násobně vyšší. Vidíte to např. u baterií u solárů. Životnost se udává na 10-30 let (většinou 15-20), ale záruky jsou jen 5-10 let. Snad nikdo nečeká, že to za 5 let bude mít 80 %. Nezaměňujte tyto dva údaje.
"Filozofická otázka, pokud by byla záruka na baterii daná výše uvedeným(3000/15), koupil by ste si 8 let starý EV? A koupil by ste si jej dnes? "
S takovou udávanou zárukou? Naprosto bez problémů. Jestli by měl záruku na 3000/15, tak by to dle toho, co jsem psal výše, muselo mít životnost tak na 5-10 tisíc cyklů (2-5 milionů km) a 25-30 let. Takže jestli by to po 8 letech bylo někde na 95-97 % původní kapacity, tak proč by to měl být jakýkoli problém? Po 8 letech by to při takto stanovené záruce muselo být z hlediska zdraví baterie v podstatě nové auto. Záruka nerovná se životnost. Baterka se neumírá podle toho, jaké číslo kdo plácne na cár papíru (záruka), ale podle toho, jakou má životnost. A ta je výrazně vyšší než záruka. Takže záruka 3000/15 je v praxi v podstatě nezničitelná baterie, protože životnost by byla minimálně tak 5000/25, možná i 10000/30.
No ale tak ty záruky přece už dnes vypadají. Celou dobu jsou takto stanoveny, tak co Vám chybí, když to tak už dávno je? Problém je v tom, že se bavíte o dvou různých věcech. Záruka na celou baterii je něco úplně jiného než naměřená životnost článku. Výrobce musí nastavit ty parametry na čas a cykly tak, aby se mu, pokud možno, žádná baterie v rámci záruky nevrátila. Ale jak to souvisí s životností článku?
Uvědomte si, že takový článek může mít třeba naměřeno, že při 100 cyklech ročně vydrží nad 80 % po dobu 15 let, tedy 1500 cyklů. Takže článek má životnost 15 let. Nastavíte záruku na 15 let? No ani náhodou. Co když někdo udělá 200 cyklů ročně? Těch 1500 bude mít za 7,5 roku, ale neprojeví se tam ten časový problém (přirozené stárnutí) tak brzy, takže to vydrží třeba 10 let (což je méně než 15) a 2000 cyklů (což je více než 1500). Co když ale někdo udělá jen 50 cyklů ročně? No za 15 let jich udělá jen 750, ale zase se projeví časový problém (přirozené stárnutí), takže to odejde třeba po 20 letech (což je více než 15) po 1000 cyklech (což je méně než 1500).
Takže ve výsledku nastavíte, že takový článek bude mít záruku třeba 8,možná 10 let. Řeklo Vám to něco? No v podstatě vůbec nic, protože ten článek bude mít standardní životnost 15 let a na 8-10 let je to stanoveno jen kvůli těm, kteří to nacyklují rychle. O vlivu stárnutí Vám to vlastně nic neřeklo. Když si vyberete standardní případ podle nějaké normy (15 let), půlka lidí toho času nedosáhne (ti, kteří nacyklují 100+ cyklů ročně). Když si vyberete nejhorší případ dle záruky (8 let), budete mít pocit, že to nepřežije dekádu, ačkoli to v průměru přežije dvojnásobek toho, co je v papírech. A lidé velmi rádi zaměňují nejhorší možný případ za průměrný.
Sám na tomto příkladu vidíte, že jedna a tatáž baterie může mít 2,5krát delší životnost jen podle toho, jak si nastavíte využití, podle kterého to měříte. Který z těch údajů chcete použít? Záruka je docela jasná, ale záruka je něco výrazně odlišného od typické životnosti. Ta může být násobně vyšší. Vidíte to např. u baterií u solárů. Životnost se udává na 10-30 let (většinou 15-20), ale záruky jsou jen 5-10 let. Snad nikdo nečeká, že to za 5 let bude mít 80 %. Nezaměňujte tyto dva údaje.
"Filozofická otázka, pokud by byla záruka na baterii daná výše uvedeným(3000/15), koupil by ste si 8 let starý EV? A koupil by ste si jej dnes? "
S takovou udávanou zárukou? Naprosto bez problémů. Jestli by měl záruku na 3000/15, tak by to dle toho, co jsem psal výše, muselo mít životnost tak na 5-10 tisíc cyklů (2-5 milionů km) a 25-30 let. Takže jestli by to po 8 letech bylo někde na 95-97 % původní kapacity, tak proč by to měl být jakýkoli problém? Po 8 letech by to při takto stanovené záruce muselo být z hlediska zdraví baterie v podstatě nové auto. Záruka nerovná se životnost. Baterka se neumírá podle toho, jaké číslo kdo plácne na cár papíru (záruka), ale podle toho, jakou má životnost. A ta je výrazně vyšší než záruka. Takže záruka 3000/15 je v praxi v podstatě nezničitelná baterie, protože životnost by byla minimálně tak 5000/25, možná i 10000/30.
Odpovědět0 0
"ktery bude latat dohromady kod a nebudes tozumet tomu, co to vlastne dela?"
A jak se to liší od toho, když někdo studuje kód jiných např. na Stackoverflow a snaží se přijít na to, jak to vlastně funguje, a pak na základě nově nabytých znalostí udělat ten svůj? ChatGPT je na výuku programování a vytváření základních šablon zajímavý nástroj, když víte, jak ho používat. On totiž vedle kódu dokáže i velmi dobře popsat, co který řádek dělá a proč tam je, vytvoří Vám základní šablonu kódu (tu otrockou práci, která Vás nikam neposouvá),... Díky tomu můžete ušetřit čas při studiu i finální práci a mít více času právě na ty více komplikované situace, což Vás může posunout dál dopředu.
A jak se to liší od toho, když někdo studuje kód jiných např. na Stackoverflow a snaží se přijít na to, jak to vlastně funguje, a pak na základě nově nabytých znalostí udělat ten svůj? ChatGPT je na výuku programování a vytváření základních šablon zajímavý nástroj, když víte, jak ho používat. On totiž vedle kódu dokáže i velmi dobře popsat, co který řádek dělá a proč tam je, vytvoří Vám základní šablonu kódu (tu otrockou práci, která Vás nikam neposouvá),... Díky tomu můžete ušetřit čas při studiu i finální práci a mít více času právě na ty více komplikované situace, což Vás může posunout dál dopředu.
Odpovědět1 0
"ze obcas budete provokovat blazniveho saska"
Tak pak si ale nestěžujte, když provokuje on. Sám jste se teď přiznal, že děláte totéž a provokujete. Takže proč je to z Vaší strany lepší než z jeho? Vy chcete, aby reagoval a zase psal to, co pořád píše. Ne naopak. Sám jste to teď řekl. Tak neříkejte, že si to vysvětluju chybně, když jste mi právě teď Vy sám opět potvrdil, že si to vysvětluju dobře. Vždyť jste to teď sám napsal a potvrdil mi to.
Tak pak si ale nestěžujte, když provokuje on. Sám jste se teď přiznal, že děláte totéž a provokujete. Takže proč je to z Vaší strany lepší než z jeho? Vy chcete, aby reagoval a zase psal to, co pořád píše. Ne naopak. Sám jste to teď řekl. Tak neříkejte, že si to vysvětluju chybně, když jste mi právě teď Vy sám opět potvrdil, že si to vysvětluju dobře. Vždyť jste to teď sám napsal a potvrdil mi to.
Odpovědět2 1
Pokud nechcete číst ty jeho výplody, tak
1, Na ně nereagujete, protože ho tím podporujete v psaní dalších
2, A už vůbec jejich psaní nevyvoláváte naschvál, když je náhodou nenapíše. Ale ne, když náhodou chybí, tak se vždycky najde někdo, kdo ho v tom podpoří.
Vždyť ten první příspěvek si přímo říká o to, aby na něj reagoval, tedy zase vyvolal ty výplody. Zas a znova. Nebo snad bylo smyslem toho příspěvku, aby na něj NEreagoval? Tak proč byl pak byl vůbec napsán? Co bylo jeho smyslem? Zrovna v takové konfliktní formě přímo na něj.
1, Na ně nereagujete, protože ho tím podporujete v psaní dalších
2, A už vůbec jejich psaní nevyvoláváte naschvál, když je náhodou nenapíše. Ale ne, když náhodou chybí, tak se vždycky najde někdo, kdo ho v tom podpoří.
Vždyť ten první příspěvek si přímo říká o to, aby na něj reagoval, tedy zase vyvolal ty výplody. Zas a znova. Nebo snad bylo smyslem toho příspěvku, aby na něj NEreagoval? Tak proč byl pak byl vůbec napsán? Co bylo jeho smyslem? Zrovna v takové konfliktní formě přímo na něj.
Odpovědět3 0
"Jednoduse mu to lidi ( i ja sam) vracite zpatky, to je vse."
Takže jste právě potvrdil, že si to vysvětluju velmi dobře.
Takže jste právě potvrdil, že si to vysvětluju velmi dobře.
Odpovědět2 1
Nějak mi přijde, že jste velmi rád, když to píše. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, že ho schválně provokujete (a nejste v tom sám). Proč si tedy všichni pořád stěžujete, že píše to, co píše, když ho k tomu dokonce i sami vybízíte?
Odpovědět3 2
Užitečný, ale bohužel těžko stanovitelný a v zásadě ne až tak moc říkající. Když tam bude třeba 20 let, co tím bude stanoveno? 20 let bez žádného cyklu, tedy jen přirozené stárnutí bez využití? Nebo co by ten časový údaj měl říkat? Jak to chcete stanovit? Když to bude přirozené stárnutí bez využití, tak to moc neřekne o reálném využití, kdy to bude procházet těmi nabíjecími cykly a kdy to bude rozhodně méně. Papírových 20 pak může být skutečných 10. Nebo se stanoví nějaká typická "normovaná" zátěž, ale i to může lítat oproti praxi létat o roky. On podobný problém je ale i s těmi cykly, kde zase chybí ta časová osa a kde si to každý měří při různých teplotách na různá cílová procenta při různých rychlostech nabíjení a různých rychlostí vybíjení,... Obávám se, že i kdyby to číslo bylo nakrásně stanoveno, stejně moc nepomůže.
Tohle není jednoduchý problém, protože na té výdrži se primárně podílí dva faktory (je to podobně tak blbě řešitelný problém jako spotřeba plug-in hybridů - dvě paliva, kde jedno ovlivňuje druhé, rozdílné reálné nasazení může oba využívat jiným poměrem,...). Ve výsledku můžete dosáhnout desítky, ne-li stovky různých výdrží jen při kombinaci různých parametrů měření. Takže by to stejně musel být jeden specificky vybraný scénář pro nějakou snad co nejvíce typickou situaci... a stejně to bude v praxi lítat desítky procent sem a tam.
Tohle není jednoduchý problém, protože na té výdrži se primárně podílí dva faktory (je to podobně tak blbě řešitelný problém jako spotřeba plug-in hybridů - dvě paliva, kde jedno ovlivňuje druhé, rozdílné reálné nasazení může oba využívat jiným poměrem,...). Ve výsledku můžete dosáhnout desítky, ne-li stovky různých výdrží jen při kombinaci různých parametrů měření. Takže by to stejně musel být jeden specificky vybraný scénář pro nějakou snad co nejvíce typickou situaci... a stejně to bude v praxi lítat desítky procent sem a tam.
Odpovědět2 0
"Tedy není problém v tom, že by informace nebyla dostupná, ale v tom, že nikoho v celém řetězci nenapadlo se na tuto informaci zeptat"
V jakém řetězci, když ten začíná a končí u oficiální tiskové zprávy? Výrobce může vědět objemovou hustotu, kterou nezveřejnil, k tomu se ale v tento okamžik nedostanete. A i kdybyste se dostal, pořád nebudete vědět to, do jakých akumulátorů to půjde, jaký tam bude teplotní management, kolik objemu bude zabírat chlazení a další věci,..., protože Na-Ion má jiné nároky než Li-Iony.
"Co ale považuji za neprofesionální je, kdy bez uvedení objemové hustoty je uváděn jako případ nasazení aplikace, u které je právě objemová hodnota klíčový parametr. Tedy to co mě rozhořčilo :-)"
Řekl bych, že u elektromobilu jsou velmi důležité oba dva parametry. A otázkou je, jak nabývá nebo pozbývá na důležitosti ten objemový s tím, jak se pořád zvyšují auta (tedy nechávají ve svislém směru více místa pro baterii).
"Věřte nebo ne, ale zkušenému inženýru skutečně postačí informace o objemové hustotě a znalosti formátu (rozměrů) článku a dokáže velmi přesně určit kolik kWh se vejde do daného objemu krabice BEV."
No to pochopitelně věřím, problém je v tom, že zde neznáte ani jedno. Musíte mít veličiny, které spolu souvisí, aby se z toho dala odvodit další. Ale to zde nemáte. Víte jen hmotnostní hustotu. Z toho nezjistíte počet kWh, rozměry, objemovou hustotu, nic. Nemáte se čeho chytit. Tomu byste přece jako odborník měl rozumět. Těžko lze říci cokoli o objemu, když ten objem není od čeho odvozovat. Ten může být 250 litrů, může být také 450 litrů, a to ještě odvozuji z typických vlastností Li-Ionů, které u Na-Ionů nemusí platit. Prostě nevíme, jaký objem to bude mít, nemáme to z čeho odvodit a nemáme to jak vypočítat s nějakou rozumnou přesností.
V jakém řetězci, když ten začíná a končí u oficiální tiskové zprávy? Výrobce může vědět objemovou hustotu, kterou nezveřejnil, k tomu se ale v tento okamžik nedostanete. A i kdybyste se dostal, pořád nebudete vědět to, do jakých akumulátorů to půjde, jaký tam bude teplotní management, kolik objemu bude zabírat chlazení a další věci,..., protože Na-Ion má jiné nároky než Li-Iony.
"Co ale považuji za neprofesionální je, kdy bez uvedení objemové hustoty je uváděn jako případ nasazení aplikace, u které je právě objemová hodnota klíčový parametr. Tedy to co mě rozhořčilo :-)"
Řekl bych, že u elektromobilu jsou velmi důležité oba dva parametry. A otázkou je, jak nabývá nebo pozbývá na důležitosti ten objemový s tím, jak se pořád zvyšují auta (tedy nechávají ve svislém směru více místa pro baterii).
"Věřte nebo ne, ale zkušenému inženýru skutečně postačí informace o objemové hustotě a znalosti formátu (rozměrů) článku a dokáže velmi přesně určit kolik kWh se vejde do daného objemu krabice BEV."
No to pochopitelně věřím, problém je v tom, že zde neznáte ani jedno. Musíte mít veličiny, které spolu souvisí, aby se z toho dala odvodit další. Ale to zde nemáte. Víte jen hmotnostní hustotu. Z toho nezjistíte počet kWh, rozměry, objemovou hustotu, nic. Nemáte se čeho chytit. Tomu byste přece jako odborník měl rozumět. Těžko lze říci cokoli o objemu, když ten objem není od čeho odvozovat. Ten může být 250 litrů, může být také 450 litrů, a to ještě odvozuji z typických vlastností Li-Ionů, které u Na-Ionů nemusí platit. Prostě nevíme, jaký objem to bude mít, nemáme to z čeho odvodit a nemáme to jak vypočítat s nějakou rozumnou přesností.
Odpovědět3 0
"pokud je projevena snaha, tak jej získáte buď vyčíslený přímo, nebo si ho dopočítáte z rozměrů"
Tohle platí u článků, které se reálně prodávají a máte k nim dokumentaci. K novinkám se obvykle uvádí hmotnostní hustota, ale ta objemová už tak moc často ne. A pokud nevíte přesné rozměry (ne každá baterka je 18650 nebo 2170) a celkové množství energie, tak se stejně k ničemu nedopočítáte. A tady nevíme nic.
"tedy že autoři, od kterých čerpáte, nepovažují za nutné tento parametr zjišťovat"
To je tisková zpráva. Více, než ven pustí výrobce v tiskovce, jen tak nedostanete.
"S tím rozptylem to není tak horké pokud se s ním umí pracovat."
Co jsem se díval na rozměry a hmotnosti těch baterek, tak tam jsou rozdíly dost značné. Rozhodně ne něco, co byste mohl odhadovat s +/-5% jistotou. A pokud nevíte ani hustotu článků, natož do jakého akumulátoru to půjde (navíc to může jít do více různých), tak tady budete střílet snad +/-30%. Vždyť si jen vezměte nejhorší možnost 280 Wh/l na úrovni článku a 48% využití objemu. To jste na 446 litrech. Když ale uvážíme 400 Wh/l a 60% využití, jsme na 250 litrech. Takže tu lítáte mezi 250 až 450 litry (resp. 350+/-100).
"Co se týče TM3, verze s články formátu 21700, tak ty zabírají objem jen cca 110 l"
Články ano, ale moduly ne. a ještě z těch modulů je udělán celý akumulátor.
Tohle platí u článků, které se reálně prodávají a máte k nim dokumentaci. K novinkám se obvykle uvádí hmotnostní hustota, ale ta objemová už tak moc často ne. A pokud nevíte přesné rozměry (ne každá baterka je 18650 nebo 2170) a celkové množství energie, tak se stejně k ničemu nedopočítáte. A tady nevíme nic.
"tedy že autoři, od kterých čerpáte, nepovažují za nutné tento parametr zjišťovat"
To je tisková zpráva. Více, než ven pustí výrobce v tiskovce, jen tak nedostanete.
"S tím rozptylem to není tak horké pokud se s ním umí pracovat."
Co jsem se díval na rozměry a hmotnosti těch baterek, tak tam jsou rozdíly dost značné. Rozhodně ne něco, co byste mohl odhadovat s +/-5% jistotou. A pokud nevíte ani hustotu článků, natož do jakého akumulátoru to půjde (navíc to může jít do více různých), tak tady budete střílet snad +/-30%. Vždyť si jen vezměte nejhorší možnost 280 Wh/l na úrovni článku a 48% využití objemu. To jste na 446 litrech. Když ale uvážíme 400 Wh/l a 60% využití, jsme na 250 litrech. Takže tu lítáte mezi 250 až 450 litry (resp. 350+/-100).
"Co se týče TM3, verze s články formátu 21700, tak ty zabírají objem jen cca 110 l"
Články ano, ale moduly ne. a ještě z těch modulů je udělán celý akumulátor.
Odpovědět0 0
Ale vždyť je řečeno, že je to v jiném starším testu. Nemíchejte tu dvě různé aktuality ve dvou různých testech dohromady. Starší aktualita, která odkazovala na jiný test, došla k výsledku 2,44 W na bod versus 2,02 W na bod, což je o 17 % horší efektivita. Tady máte jiný benchmark, jinak bodovaný, a opět ukazuje nemalý rozdíl v efektivitě. To je opravdu takový problém na ten odkaz kliknout a přečíst si to?
Odpovědět0 0
Problém je v tom, že výrobce objemovou hmotnost neuvádí, takže by muselo jít o odhad a ani zde to není tak jednoduché ji odhadovat. Např. v případě Li-Ion mají články s hustotou 160 Wh/kg objemovou hustotu od 300 do 480 Wh/l, což je poměrně velký rozptyl. Tu máte navíc místo lithia sodík, takže tu může docházet k tomu, že zatímco hmotnostní hustota bude na úrovni Li-Ion, pro tu objemovou to platit nemusí a může jít o baterie, které budou mít ten poměr i výrazněji lepší nebo naopak horší. A když do toho dáte ještě ten fakt, že to využití objemu se napříč bateriemi velmi výrazně liší (např. CATL Qilin nemá využití 48%, ale 72%), tak tu už opravdu nemůžete vůbec nic odhadovat. Navíc u Na-Ion se dá předpokládat spíše vyšší procenta kvůli jejich vyšší bezpečnosti a většímu rozsahu pracovních teplot (není potřeba tak náročný a objemný teplotní management).
400litrová baterie nevejde do auta? Vždyť jen ty 4 moduly baterky v Modelu 3 mají cca 200 litrů a celá baterka přes 330 litrů. A to není zas tak obří auto.
400litrová baterie nevejde do auta? Vždyť jen ty 4 moduly baterky v Modelu 3 mají cca 200 litrů a celá baterka přes 330 litrů. A to není zas tak obří auto.
Odpovědět2 0
"Vyuzijem to 'generativní AI' na telefone nejak aj v praxi?"
Např. u inteligentnějších hlasových asistentů (obecně diktování textu a pak už je otázkou, co s tím), může pomoci s fotkami (Best Take), lepší předpovídání textu (tvorba návrhů odpovědí),..
Např. u inteligentnějších hlasových asistentů (obecně diktování textu a pak už je otázkou, co s tím), může pomoci s fotkami (Best Take), lepší předpovídání textu (tvorba návrhů odpovědí),..
Odpovědět0 0
10bitový monitor zobrazuje hodnoty 0-1023, zatímco "10bitový" monitor, který je ve skutečnosti 8bit+FRC, toho dosahuje přeblikáváním. Jestli chcete např. v 10 bitech zobrazit 1, v 8 bitech (0-255) by tentýž jas znamenal 0,25, to ale nejde. Takže to monitor řeší tak, že 3krát zobrazí 0, 1krát zobrazí 1 a průměrný jas toho pixelu bude 0,25. Běžný uživatel to nejspíš nepozná (ten především bude mít monitor nastavený na 8 bitů).
Odpovědět1 0
"60% vyrobených AI GPU skončilo v čine"
Mě by zajímaly zdroje těch Vašich "informací", protože co Vy řeknete, to není pravda. 60 %? Kde jste na to přišel? Data Center měl příjmy 14,5 mld. veškeré prodeje do Číny včetně Hong Kongu (tedy nejen Data Center, ale i Gaming, Auto,...) byly 4,0 mld. 60 % ze 14,5 je 8,7 mld. Tak jak to může být 60 % (tedy 8,7 mld) jen pro Data Center, když všechny divize do Číny dodaly za 4? To nedává smysl.
A ještě lze citovat další část zprávy: "Our sales to China and other affected destinations, derived from products that are now subject to licensing requirements, have consistently contributed approximately 20-25% of Data Center revenue over the past few quarters." Toto číslo nicméně zahrnuje ještě několik dalších států kromě Číny, každopádně s 60 % jste zhruba tak o dvojnásobek vedle. Aspoň to není řádově, jak je u Vás obvyklé.
Mě by zajímaly zdroje těch Vašich "informací", protože co Vy řeknete, to není pravda. 60 %? Kde jste na to přišel? Data Center měl příjmy 14,5 mld. veškeré prodeje do Číny včetně Hong Kongu (tedy nejen Data Center, ale i Gaming, Auto,...) byly 4,0 mld. 60 % ze 14,5 je 8,7 mld. Tak jak to může být 60 % (tedy 8,7 mld) jen pro Data Center, když všechny divize do Číny dodaly za 4? To nedává smysl.
A ještě lze citovat další část zprávy: "Our sales to China and other affected destinations, derived from products that are now subject to licensing requirements, have consistently contributed approximately 20-25% of Data Center revenue over the past few quarters." Toto číslo nicméně zahrnuje ještě několik dalších států kromě Číny, každopádně s 60 % jste zhruba tak o dvojnásobek vedle. Aspoň to není řádově, jak je u Vás obvyklé.
Odpovědět6 0
To se pochopitelně týká také toho, o kterých SSD se tu vlastně bavíme. Bereme-li do úvahy běžná spotřebitelská SSD, tak ta asi jen tak aktivní chlazení potřebovat nebudou (už třeba jen proto, že tak výkonný řadič nepotřebují, a až za X let na tuto rychlost dojdou, poběží s řadičem, který při tomtéž výkonu jako dnes bude patrně úspornější, nemluvě o čipech). Bavíme-li se ale o špičce, tady to moc nevypadá, že bychom měli zůstat běžně na pasivním chlazení (drtivá většina PCIe 5.0 SSD byla představena s aktivním, mnohdy dokonce i vodním chlazením). On i ten pokles z 12-13 W na lehce přes 10 W stále znamená, že se pohybujete na hraně mezi pasivním a aktivním. Takže záleží na tom, o které třídě SSD se bavíme, nicméně pokud jde o ty výkonnější třídy, zde tomu moc nenasvědčuje, že by pasivní chlazení měl být standard, spíše to aktivní. A co až se přejde na PCIe 6?
Odpovědět0 0
Tak klikněte na odkaz, ve kterém se o tom píše. Nemá smysl psát stejnou aktualitu dvakrát.
Odpovědět0 0
Se zdražením RTX 4090 i v jiných částech sice máte pravdu, ale je k tomu jiný důvod.
"Tudíž z toho usuzuji, že by karet měl být po zásahu USA nadbytek."
No teoreticky měl, jenže problém je v tom, že Nvidia tlačí především AI, čímž omezuje výrobu čipů pro RTX 4090, takže ani uvolnění na jednom trhu nestačí. V Číně šly ty ceny o 50 % nahoru.
"Tudíž z toho usuzuji, že by karet měl být po zásahu USA nadbytek."
No teoreticky měl, jenže problém je v tom, že Nvidia tlačí především AI, čímž omezuje výrobu čipů pro RTX 4090, takže ani uvolnění na jednom trhu nestačí. V Číně šly ty ceny o 50 % nahoru.
Odpovědět0 0
Problém je především v tom, že jste nepochopil, KDE k tomu zdražení došlo. Došlo k němu v Číně (ostatně v článku jsou čínské ceny), ne ve zbytku světa. V Číně je ten nedostatek. Logicky, když se to tam nedováží, tak tam toho nemůže být nadbytek, ale nedostatek. Proto v Číně, kde je nedostatek (kvůli banu), rostou ceny, ne jinde. V Číně. Takže to vůbec není pravým opakem kryptohorečky, ale tímtéž. Tedy je i mimo mluvit o nadnárodních vekslácích, když ty ceny zvyšují jen čínští obchodníci, což se rozhodně netýká všech zákazníků na celé planetě.
Odpovědět0 4
"Sloty můžou být zároveň s deskou, jako to měly ostatně třeba staré macbooky. "
A tím jste chtěl říci co? Že to bude stejně velké a tlusté, jako když je to přímo na desce? To si tedy nemyslím.
"I v době DDR1 jsem nezažil, že by se to nějak nedomluvilo."
Proč tedy výrobci základních desek vydávají seznam kompatibilních pamětí, když se to musí vždy nějak domluvit? Z legrace? Problém byl v tom, že základní deska notebooku vyžadovala 2Rx8, ale pro danou kapacitu byly dostupné jen moduly s 1Rx8 (nebo naopak, už si to nepamatuju - a originály tu nešly sehnat). Zkoušel jsem jich pár, nefungovalo to s ničím, pořád BSOD. Jak to byl ten druhý nepodporovaný typ, nevzalo to.
A tím jste chtěl říci co? Že to bude stejně velké a tlusté, jako když je to přímo na desce? To si tedy nemyslím.
"I v době DDR1 jsem nezažil, že by se to nějak nedomluvilo."
Proč tedy výrobci základních desek vydávají seznam kompatibilních pamětí, když se to musí vždy nějak domluvit? Z legrace? Problém byl v tom, že základní deska notebooku vyžadovala 2Rx8, ale pro danou kapacitu byly dostupné jen moduly s 1Rx8 (nebo naopak, už si to nepamatuju - a originály tu nešly sehnat). Zkoušel jsem jich pár, nefungovalo to s ničím, pořád BSOD. Jak to byl ten druhý nepodporovaný typ, nevzalo to.
Odpovědět0 0
No, RAMka mi zatím při provozu neodešla. Pokud nefungovala, tak nefungovala už jako nová (a poslední dobou mám na ty od výroby nefunkční RAMky až nepříjemně velké "štěstí").
Odpovědět0 0
"Má danou nádrž, daný výkon a ten má stále k dispozici do poslední litru paliva v nádrži."
Opět, tady záleží na typu baterie. U Li-IonNMC se Vám ten výkon propadat bude (a ne úplně málo), u Li-Ion LFP se to skoro nehne. Stačí se podívat na nezávislé testy.
"ale nezapomínejte, že samotný tahač bude díky bateriím těžší a tím pádem, při stejném množství nákladu bude vždy těžší a opotřebení bude větší. "
No to sice máte pravdu, ale pokud tam máte stejné množství nákladu, tak zase neplatí ta Vaše nižší nosnost. Nemůžete tu práskat obě nevýhody najednou, když platí v daný okamžik jen jedna (nebo obě, ale napůl) - nemůžete si obě vyhnat současně do maxima, když jedna druhou vzájemně ruší).
1) Nevyužíváte plnou nosnost - Pak máte větší otěr, ale netrápí Vás nižší nosnost
2) Využíváte stejnou max. hmotnost - Pak máte stejný otěr (stejná hmotnost), ale trápí Vás nižší nosnost
3) Zvýšíte max. hmotnost - Pak odvezete stejně, tedy Vás opětovně netrápí nižší nosnost, ale trápí Vás větší otěr jako v bodu 1.
Ve všech bodech je BEV horší než ICE, to je vidět, nikdo neříká, že ne. Ale neplatí Vám najednou, a pokud ano, tak ne v plné síle. Čím víc vyřešíte jedno, tím horší bude druhé a naopak. Když tomu autu snížíte nosnost o 4 tuny, nemůžete mu připočítat 4 tuny na otěru, protože bude vážit stejně (proto má tu nižší nosnost). Když mu připočítáte 4 tuny na otěru (navýšíte max. hmotnost), tak mu nemůžete odpočítat 4 tuny na nosnosti, protože bude mít stejnou nosnost (protože jste mu navýšil tu max. hmotnost). Jedno jde proti druhému. Nemůžete si z obou vybírat současně obojí to nejhorší, protože se Vám to tak hodí. Můžeme třeba zvýšit otěr kvůli 2 tunám navíc, no ale pak nemůžeme hovořit o snížení nosnosti o 4 tuny, ale jen o 2, atd...
"Dejte si prostě jen poměr hmotnost nákladu / vs celková hmotnost, pak budete mít vždy horší koeficient. "
No to ale přece nikdo nikde nepopírá. Otázkou ale je, zda toto zhoršení není více než vykompenzováno zlepšením v jiných oblastech. A to mi přijde, že na to úplně zapomínáte. Pořád vidíte jen to, co je horší, a vůbec se nedíváte na to, co je lepší. Máte tišší tahač bez vibrací, menší únava řidiče, nižší provozní náklady, lepší zátah, nižší emise CO2, rekuperaci (tedy snížení vlivu kopcovitého terénu na spotřebu)... Ano, BEV přináší kvanta průšvihů a problémů. To se naprosto shodneme. Ale nemůžete se dívat jen a pouze na ně a úplně ignorovat pozitiva.
Opět, tady záleží na typu baterie. U Li-IonNMC se Vám ten výkon propadat bude (a ne úplně málo), u Li-Ion LFP se to skoro nehne. Stačí se podívat na nezávislé testy.
"ale nezapomínejte, že samotný tahač bude díky bateriím těžší a tím pádem, při stejném množství nákladu bude vždy těžší a opotřebení bude větší. "
No to sice máte pravdu, ale pokud tam máte stejné množství nákladu, tak zase neplatí ta Vaše nižší nosnost. Nemůžete tu práskat obě nevýhody najednou, když platí v daný okamžik jen jedna (nebo obě, ale napůl) - nemůžete si obě vyhnat současně do maxima, když jedna druhou vzájemně ruší).
1) Nevyužíváte plnou nosnost - Pak máte větší otěr, ale netrápí Vás nižší nosnost
2) Využíváte stejnou max. hmotnost - Pak máte stejný otěr (stejná hmotnost), ale trápí Vás nižší nosnost
3) Zvýšíte max. hmotnost - Pak odvezete stejně, tedy Vás opětovně netrápí nižší nosnost, ale trápí Vás větší otěr jako v bodu 1.
Ve všech bodech je BEV horší než ICE, to je vidět, nikdo neříká, že ne. Ale neplatí Vám najednou, a pokud ano, tak ne v plné síle. Čím víc vyřešíte jedno, tím horší bude druhé a naopak. Když tomu autu snížíte nosnost o 4 tuny, nemůžete mu připočítat 4 tuny na otěru, protože bude vážit stejně (proto má tu nižší nosnost). Když mu připočítáte 4 tuny na otěru (navýšíte max. hmotnost), tak mu nemůžete odpočítat 4 tuny na nosnosti, protože bude mít stejnou nosnost (protože jste mu navýšil tu max. hmotnost). Jedno jde proti druhému. Nemůžete si z obou vybírat současně obojí to nejhorší, protože se Vám to tak hodí. Můžeme třeba zvýšit otěr kvůli 2 tunám navíc, no ale pak nemůžeme hovořit o snížení nosnosti o 4 tuny, ale jen o 2, atd...
"Dejte si prostě jen poměr hmotnost nákladu / vs celková hmotnost, pak budete mít vždy horší koeficient. "
No to ale přece nikdo nikde nepopírá. Otázkou ale je, zda toto zhoršení není více než vykompenzováno zlepšením v jiných oblastech. A to mi přijde, že na to úplně zapomínáte. Pořád vidíte jen to, co je horší, a vůbec se nedíváte na to, co je lepší. Máte tišší tahač bez vibrací, menší únava řidiče, nižší provozní náklady, lepší zátah, nižší emise CO2, rekuperaci (tedy snížení vlivu kopcovitého terénu na spotřebu)... Ano, BEV přináší kvanta průšvihů a problémů. To se naprosto shodneme. Ale nemůžete se dívat jen a pouze na ně a úplně ignorovat pozitiva.
Odpovědět1 0
"Jak se chcete starat i elektro auta o baterii, u ní moc životnost neovlivníte. "
Jenže o tohle se Vám starají už i ta auta samotná. Buffer zajišťuje, aby se to nenabíjelo na 100 % a ani nevybíjelo na 0 %. Sám to můžete ovlivnit tím, že nebudete často nabíjet na 100 %, pokud máte takovou baterku, které to vadí (což třeba LFP nevadí). Ostatně tady se krásně ukazuje nesmyslnost argumentu s olověnou baterkou. Jistě znáte NiCd s paměťovým efektem. Tam jste pro zajištění vyšší životnosti měl baterii vybít a plně nabít, aby se paměťový efekt neprojevil. Jenže to je přesně to, co nemá ráda většina Li-Ion baterií. To, co zabíjí NiCd, prospívá Li-Ion, a to co zabíjí Li-Ion, prospívá NiCd. Není akumulátor jako akumulátor.
"snížení užitná nosnost vozidla (u kamionů dost zásadní"
Normální tahač uveze cca 23-26 tun. Elektrický tahač Mercedesu např. zvládá 22 tun. Je to až tak zásadní? Trochu se vypomáhá tím, že elektrotrucky mají zvýšený hmotnostní limit.
"to souvisí se zvýšeným opotřebením pneumatik (tedy jak nyní EU začíná řešit, větší produkce prachových částit).
Ano, to je pravda. Na druhou stranu klesá opotřebení z brzd. Takže to, co zvýšíte na jedné straně, ubíráte zase z druhé. Nesmíte vidět jen jednu stranu problému.
Nicméně je zajímavé, že před chvílí jste argumentoval sníženou nosností. Přijde mi, že se snažíte vybrat to tak, aby se Vám to hodilo. V jedné větě to má hmotnost stejnou, a tedy těžší elektrotruck má nižší nosnost, aby o pár vět později měl elektrotruck vyšší otěr pneu. Jak může mít vyšší otěr pneu, když celkově s nákladem váží stejně, kvůli čemuž má nižší nosnost? Budete-li mít 40tunové tahače jako ICE a BEV, tak oba budou vážit stejně a oba budou mít stejný otěr. BEV ale uveze méně (truck je těžší). Nebo navýšíte limit třeba na 42 tun pro BEV, pak tedy dosáhnete toho Vašeho vyššího otěru kvůli vyšší hmotnosti BEV, no jenže pak kvůli vyššímu limitu budete mít u obou stejnou nosnost.
Chcete tedy např. platnost argumentu vyššího otěru. OK, je sice diskutabilní (zmenšujete PM z brzd), ale berme ho. Kdy dosáhnete větší otěr? Když bude mít BEV vyšší hmotnost než ICE. Kdy má BEV vyšší hmotnost? Když mu navýšíte max. hmotnostní limit, to ale dosáhnete podobné nosnosti, nebo když to auto nejede plně naložené, aby se rozdíl hmotnosti projevil. No pak Vám ale nevadí menší nosnost, když ani tu menší nevyužíváte. Jak máte max. limit stejný a plně ho využíváte, tak pak Vás trápí nižší nosnost, to ano, ale zase Vás netrápí otěr (protože obě soupravy váží stejně). Faktem nicméně je, že ono řešení je někde mezi těmito extrémy.
"Ona totiž dříve síť vůbec nepočítala s tím, že bude vznikat velké množství elektřiny v moři a to samé bude s kapacitou sítí na exponovaných trasách."
Na posilování elektrické soustavy se pracuje a je to jeden z pilířů celého plánu. Navíc zase zapomínáte na to, že se Vám tu ve větší míře objevují lokální a ne pouze centrální zdroje energie a úložiště, která to pomáhají vyvažovat.
"Té problematiky je stále moc. Něco uměle zakázat a nařídit, to prostě nikdy nefungovalo. "
S tím lze jistě souhlasit. Nicméně to, že někdo něco nařizuje, ještě neznamená, že je ta nařizovaná věc automaticky špatná (může být, ale nemusí). Já osobně s tím protlačováním v takové míře také nesouhlasím.
Jenže o tohle se Vám starají už i ta auta samotná. Buffer zajišťuje, aby se to nenabíjelo na 100 % a ani nevybíjelo na 0 %. Sám to můžete ovlivnit tím, že nebudete často nabíjet na 100 %, pokud máte takovou baterku, které to vadí (což třeba LFP nevadí). Ostatně tady se krásně ukazuje nesmyslnost argumentu s olověnou baterkou. Jistě znáte NiCd s paměťovým efektem. Tam jste pro zajištění vyšší životnosti měl baterii vybít a plně nabít, aby se paměťový efekt neprojevil. Jenže to je přesně to, co nemá ráda většina Li-Ion baterií. To, co zabíjí NiCd, prospívá Li-Ion, a to co zabíjí Li-Ion, prospívá NiCd. Není akumulátor jako akumulátor.
"snížení užitná nosnost vozidla (u kamionů dost zásadní"
Normální tahač uveze cca 23-26 tun. Elektrický tahač Mercedesu např. zvládá 22 tun. Je to až tak zásadní? Trochu se vypomáhá tím, že elektrotrucky mají zvýšený hmotnostní limit.
"to souvisí se zvýšeným opotřebením pneumatik (tedy jak nyní EU začíná řešit, větší produkce prachových částit).
Ano, to je pravda. Na druhou stranu klesá opotřebení z brzd. Takže to, co zvýšíte na jedné straně, ubíráte zase z druhé. Nesmíte vidět jen jednu stranu problému.
Nicméně je zajímavé, že před chvílí jste argumentoval sníženou nosností. Přijde mi, že se snažíte vybrat to tak, aby se Vám to hodilo. V jedné větě to má hmotnost stejnou, a tedy těžší elektrotruck má nižší nosnost, aby o pár vět později měl elektrotruck vyšší otěr pneu. Jak může mít vyšší otěr pneu, když celkově s nákladem váží stejně, kvůli čemuž má nižší nosnost? Budete-li mít 40tunové tahače jako ICE a BEV, tak oba budou vážit stejně a oba budou mít stejný otěr. BEV ale uveze méně (truck je těžší). Nebo navýšíte limit třeba na 42 tun pro BEV, pak tedy dosáhnete toho Vašeho vyššího otěru kvůli vyšší hmotnosti BEV, no jenže pak kvůli vyššímu limitu budete mít u obou stejnou nosnost.
Chcete tedy např. platnost argumentu vyššího otěru. OK, je sice diskutabilní (zmenšujete PM z brzd), ale berme ho. Kdy dosáhnete větší otěr? Když bude mít BEV vyšší hmotnost než ICE. Kdy má BEV vyšší hmotnost? Když mu navýšíte max. hmotnostní limit, to ale dosáhnete podobné nosnosti, nebo když to auto nejede plně naložené, aby se rozdíl hmotnosti projevil. No pak Vám ale nevadí menší nosnost, když ani tu menší nevyužíváte. Jak máte max. limit stejný a plně ho využíváte, tak pak Vás trápí nižší nosnost, to ano, ale zase Vás netrápí otěr (protože obě soupravy váží stejně). Faktem nicméně je, že ono řešení je někde mezi těmito extrémy.
"Ona totiž dříve síť vůbec nepočítala s tím, že bude vznikat velké množství elektřiny v moři a to samé bude s kapacitou sítí na exponovaných trasách."
Na posilování elektrické soustavy se pracuje a je to jeden z pilířů celého plánu. Navíc zase zapomínáte na to, že se Vám tu ve větší míře objevují lokální a ne pouze centrální zdroje energie a úložiště, která to pomáhají vyvažovat.
"Té problematiky je stále moc. Něco uměle zakázat a nařídit, to prostě nikdy nefungovalo. "
S tím lze jistě souhlasit. Nicméně to, že někdo něco nařizuje, ještě neznamená, že je ta nařizovaná věc automaticky špatná (může být, ale nemusí). Já osobně s tím protlačováním v takové míře také nesouhlasím.
Odpovědět0 0
"Realita je taková, že pokud se o auto staráme jak máme, tak není problém mít nájezdy 300 000 - 500 000km"
A je to problém s elektromobilem? Pokud je to nějaké EV s mizerným dojezdem kolem 150 km, které se ucykluje při 150 tisíc km, tak to problém je, ale jak máte rozumný dojezd, tak už se Vám to tak rychle nestane. Tesly, pokud nemají defektní baterku, tak ji mění obvykle někde okolo 400 tisíc km+, pokud se bavíme o NCA, vždyť po 320 tisících km mají stále ještě 88 % dojezdu (jenže Tesly mají také NMC s vyšší životností a LFP, které ji mají ještě úplně někde jinde - ostatně ty se už dekádu používají v solárech a fungují). Navíc tak velký nájezd je dost zřídkavý. Průměrný nájezd vozu, když jde auto do šrotu, je u nás 200-250 tisíc km. Auta nad 400 tisíc km sice existují, ale jde o výjimky.
Doporučuji si přečíst něco o technologií baterek:
https://www.svethardware.cz/neni-li-ion-jako-li-ion-co-ma-spolecneho-baterka-v-telefonu-a-elektromobilu/59901
Také něco o průměrném nájezdu:
https://www.svethardware.cz/prumerne-najezdy-elektromobilu-v-cr-a-nemecku-jsou-cca-12-tisic-km-rocne/59697
A s tím spojený věk, kdy jde auto do šrotu:
https://autovraky.mzp.cz/autovrak/overview/average-old-of-wrecks
A je to problém s elektromobilem? Pokud je to nějaké EV s mizerným dojezdem kolem 150 km, které se ucykluje při 150 tisíc km, tak to problém je, ale jak máte rozumný dojezd, tak už se Vám to tak rychle nestane. Tesly, pokud nemají defektní baterku, tak ji mění obvykle někde okolo 400 tisíc km+, pokud se bavíme o NCA, vždyť po 320 tisících km mají stále ještě 88 % dojezdu (jenže Tesly mají také NMC s vyšší životností a LFP, které ji mají ještě úplně někde jinde - ostatně ty se už dekádu používají v solárech a fungují). Navíc tak velký nájezd je dost zřídkavý. Průměrný nájezd vozu, když jde auto do šrotu, je u nás 200-250 tisíc km. Auta nad 400 tisíc km sice existují, ale jde o výjimky.
Doporučuji si přečíst něco o technologií baterek:
https://www.svethardware.cz/neni-li-ion-jako-li-ion-co-ma-spolecneho-baterka-v-telefonu-a-elektromobilu/59901
Také něco o průměrném nájezdu:
https://www.svethardware.cz/prumerne-najezdy-elektromobilu-v-cr-a-nemecku-jsou-cca-12-tisic-km-rocne/59697
A s tím spojený věk, kdy jde auto do šrotu:
https://autovraky.mzp.cz/autovrak/overview/average-old-of-wrecks
Odpovědět1 0
"Evidentně jste velký obhájce a zastánce baterkové šílenosti."
Ne, nejsem zastáncem EV, jen se mi příčí, když někdo tvrdí nesmysly (a je jedno zda záměrně nebo z neznalosti). Nemůžete argumentovat olověnými baterkami, to je prostě nesmysl. Jsou různé technologie baterií s naprosto rozdílnými vlastnostmi, to nemůže ignorovat. Že se tomu říká akumulátor, neznamená, že se to chová stejně. Už třeba jen to, že NiCd má paměťový efekt, ale Li-Ion ne. A obojí je to akumulátor. A chová se to snad alespoň trochu stejně? Vůbec ne. Pokud tam máte rozdíly v řádech (a v např. v životnosti dokonce ve dvou řádech), tak to nejde. Funguje to na jiném principu s jinými chemikáliemi, to nemá vůbec nic společného. Jediný společný jmenovatel toho je to, že to uchovává elektrickou energii. Ale ono jezdit se dá i na koloběžce a vlakem a není to totéž.
"Argumentovat mohu jakoukoliv technologii baterii, protože žádná není dělaná na to, aby odešla během pár let."
Tak to vysvětlete těm, kteří ty baterky mají už přes 10 let v solárech a stále jim fungují. Nebo LTO v autobusech, kde prochází desítkou nabíjecích cyklů denně a stále fungují. V mrazech, teplech,... Vždyť na tohle máte už tolik statistik, že to nemůžete nevidět.
"žádné auto nemá snížený dojezd ani o jeden km"
Jste si opravdu jist, že se např. opotřebovanému spalovacímu motoru nezvyšuje spotřeba (a tedy nezkracuje dojezd?)
"nikdo neřeší kombinaci různých teplot, různé zátěže a různého stavu skladování "
A reálná data z reálného používání reálných elektromobilů toto snad neřeší? A co pak tedy řeší? Vždyť ta data o reálném použití reálných aut v reálných podmínkách existují.
"žádné baterii nesvědčí 100% nabití"
Opět není úplně pravdou. Třeba Li-Ion NMC to rádo nemá, Li-Ion LFP to dokonce občas vyžaduje. Není Li-Ion jako Li-Ion.
Ne, nejsem zastáncem EV, jen se mi příčí, když někdo tvrdí nesmysly (a je jedno zda záměrně nebo z neznalosti). Nemůžete argumentovat olověnými baterkami, to je prostě nesmysl. Jsou různé technologie baterií s naprosto rozdílnými vlastnostmi, to nemůže ignorovat. Že se tomu říká akumulátor, neznamená, že se to chová stejně. Už třeba jen to, že NiCd má paměťový efekt, ale Li-Ion ne. A obojí je to akumulátor. A chová se to snad alespoň trochu stejně? Vůbec ne. Pokud tam máte rozdíly v řádech (a v např. v životnosti dokonce ve dvou řádech), tak to nejde. Funguje to na jiném principu s jinými chemikáliemi, to nemá vůbec nic společného. Jediný společný jmenovatel toho je to, že to uchovává elektrickou energii. Ale ono jezdit se dá i na koloběžce a vlakem a není to totéž.
"Argumentovat mohu jakoukoliv technologii baterii, protože žádná není dělaná na to, aby odešla během pár let."
Tak to vysvětlete těm, kteří ty baterky mají už přes 10 let v solárech a stále jim fungují. Nebo LTO v autobusech, kde prochází desítkou nabíjecích cyklů denně a stále fungují. V mrazech, teplech,... Vždyť na tohle máte už tolik statistik, že to nemůžete nevidět.
"žádné auto nemá snížený dojezd ani o jeden km"
Jste si opravdu jist, že se např. opotřebovanému spalovacímu motoru nezvyšuje spotřeba (a tedy nezkracuje dojezd?)
"nikdo neřeší kombinaci různých teplot, různé zátěže a různého stavu skladování "
A reálná data z reálného používání reálných elektromobilů toto snad neřeší? A co pak tedy řeší? Vždyť ta data o reálném použití reálných aut v reálných podmínkách existují.
"žádné baterii nesvědčí 100% nabití"
Opět není úplně pravdou. Třeba Li-Ion NMC to rádo nemá, Li-Ion LFP to dokonce občas vyžaduje. Není Li-Ion jako Li-Ion.
Odpovědět2 0
"tak neměl nikdy problém během prvních 2-3 let, ale velký problém nastal třeba po 10 letech, kdy i když je nepoužíval nějak intenzivně, tak prostě ztratili kapacitu"
S tím bych zas tak moc nesouhlasil. Na foťáku neuděláte v průměru skoro cyklus denně. Na telefonu po 3 letech poznáte rozdíl kapacity docela bezpečně (obzvlášť je-li nízká), u fotoaparátu to tak dramatický rozdíl nebude, ale tam hodně záleží na konkrétní baterce (třeba v Sony na třech stejných baterkách ani po více než 10 letech žádný až tak zásadní posun ve výdrži nepozoruju, naopak u Samsungu už jsou první baterie po stejné době dost za zenitem). Není Li-Ion jako Li-Ion.
"Příkladem třeba olověné baterie v každém autě, pokud zestárne a má třeba 5-10 let, tak zpravidla funguje, ale má velmi malou kapacitu"
Olověnou baterkou se přece nedá vůbec argumentovat, to je naprosto odlišná technologie.
"Pokud tedy životnost baterii je cca 8-10 let (kdy již má dost sníženou kapacitu a výkonové parametry)"
To je záruka, ne nutně životnost. 10leté elektromobily existují a většina stále s původním akumulátorem. V případě LFP se udává životnost na 15-20 let, přičemž např. u nás se auta průměrně šrotují po 21 letech. A tyto LFP baterky se montují nejen do solárů, ale i do některých aut (velký boom se dá očekávat v příštím roce).
"Z toho vychází, že se výrazně zkrátí životní cyklus aut"
No, ne nutně. Vy tu argumentujete životností baterek, které se v těch autech nepoužívají. Na olověných to stavět nemůžete vůbec, to je úplně, ale úplně jiná technologie. A na baterkách z fotoaparátů a mobilů to stavět nemůžete také, protože i tam jde o jiné baterky. Je to sice také Li-Ion, ale to Vám říká jen to, že tam běhají lithiové ionty, ale to je tak vše. Nic to neříká o tom, mezi čím ty lithiové ionty lítají, a to může vlastnosti ovlivnit naprosto zásadně (např. hustotu až 6 násobně, životnost o dva desítkové řády!).
S tím bych zas tak moc nesouhlasil. Na foťáku neuděláte v průměru skoro cyklus denně. Na telefonu po 3 letech poznáte rozdíl kapacity docela bezpečně (obzvlášť je-li nízká), u fotoaparátu to tak dramatický rozdíl nebude, ale tam hodně záleží na konkrétní baterce (třeba v Sony na třech stejných baterkách ani po více než 10 letech žádný až tak zásadní posun ve výdrži nepozoruju, naopak u Samsungu už jsou první baterie po stejné době dost za zenitem). Není Li-Ion jako Li-Ion.
"Příkladem třeba olověné baterie v každém autě, pokud zestárne a má třeba 5-10 let, tak zpravidla funguje, ale má velmi malou kapacitu"
Olověnou baterkou se přece nedá vůbec argumentovat, to je naprosto odlišná technologie.
"Pokud tedy životnost baterii je cca 8-10 let (kdy již má dost sníženou kapacitu a výkonové parametry)"
To je záruka, ne nutně životnost. 10leté elektromobily existují a většina stále s původním akumulátorem. V případě LFP se udává životnost na 15-20 let, přičemž např. u nás se auta průměrně šrotují po 21 letech. A tyto LFP baterky se montují nejen do solárů, ale i do některých aut (velký boom se dá očekávat v příštím roce).
"Z toho vychází, že se výrazně zkrátí životní cyklus aut"
No, ne nutně. Vy tu argumentujete životností baterek, které se v těch autech nepoužívají. Na olověných to stavět nemůžete vůbec, to je úplně, ale úplně jiná technologie. A na baterkách z fotoaparátů a mobilů to stavět nemůžete také, protože i tam jde o jiné baterky. Je to sice také Li-Ion, ale to Vám říká jen to, že tam běhají lithiové ionty, ale to je tak vše. Nic to neříká o tom, mezi čím ty lithiové ionty lítají, a to může vlastnosti ovlivnit naprosto zásadně (např. hustotu až 6 násobně, životnost o dva desítkové řády!).
Odpovědět2 1
"Mohl bych poprosit o nejaky odkaz na tu uzivatelksou zakladnu MecOS?"
https://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/worldwide (obvykle 17-20%)
https://netmarketshare.com/operating-system-market-share.aspx (tady obvykle 11-13%)
No dobře, řekněme, že to bude asi někde kolem 15 %.
"Moc nerozumim tomu, proc by se celkovy trh a nove prodeje meli procentualne nejak vyrazne odlisovat."
Teoretický příklad. Prodáte 90 milionů zařízení s Windows, vydrží 4 roky, pak prodáte zase 90 milionů Windows a zase vydrží 4 roky. Za 8 let prodáte 180 milionů zařízení s Windows. A teď prodáte 20 milionů Maců a vydrží 8 let. Na trhu s novými počítači budou mít 10% podíl (20 milionů z celkem 180+20 mil. prodaných zařízení za oněch 8 let), ale aktivní základna bude podstatně větší (20 milionů z 90+20 mil. aktivních zařízení, tedy 18% podíl).
Neříkám, že to tak bezpodmínečně je, ale něco takového vidíme např. u iPhonů. Je snad už dobře známo, že životnost iPhonů je větší než Androidů, lidé si je nechávají mnohem déle než Androidy (ať už na primárním nebo sekundárním trhu - dnes spousta lidí stále běží na iPhonech z 2015, ale lidí na Androidu ze stejné doby asi tolik nenajdete - procentuálně). Měli jsme tu na to několik článků. A když se podíváme na trh s novými telefony, tak také vidíme, že nové iPhony berou asi jen 16-17% podíl (https://www.investopedia.com/apple-and-samsung-lost-market-share-as-global-smartphone-sales-fell-in-q3-8362147). Jenže na trhu aktivních zařízení mají díky vysoké životnosti mnohem větší podíl okolo 30 % (https://gs.statcounter.com/os-market-share/mobile/worldwide).
Jednoduše řečeno, díky tomu, že si lidé Apple nechávají déle, se za stejnou prodá více Androidů na uživatele než u Applu. Takže se Vám uživatelská základna a nákupy v procentech hodně rozjedou a neodpovídají si. Prostě se v případě Applu na uživatele za daný časový úsek prodá méně iPhonů.
https://gs.statcounter.com/os-market-share/desktop/worldwide (obvykle 17-20%)
https://netmarketshare.com/operating-system-market-share.aspx (tady obvykle 11-13%)
No dobře, řekněme, že to bude asi někde kolem 15 %.
"Moc nerozumim tomu, proc by se celkovy trh a nove prodeje meli procentualne nejak vyrazne odlisovat."
Teoretický příklad. Prodáte 90 milionů zařízení s Windows, vydrží 4 roky, pak prodáte zase 90 milionů Windows a zase vydrží 4 roky. Za 8 let prodáte 180 milionů zařízení s Windows. A teď prodáte 20 milionů Maců a vydrží 8 let. Na trhu s novými počítači budou mít 10% podíl (20 milionů z celkem 180+20 mil. prodaných zařízení za oněch 8 let), ale aktivní základna bude podstatně větší (20 milionů z 90+20 mil. aktivních zařízení, tedy 18% podíl).
Neříkám, že to tak bezpodmínečně je, ale něco takového vidíme např. u iPhonů. Je snad už dobře známo, že životnost iPhonů je větší než Androidů, lidé si je nechávají mnohem déle než Androidy (ať už na primárním nebo sekundárním trhu - dnes spousta lidí stále běží na iPhonech z 2015, ale lidí na Androidu ze stejné doby asi tolik nenajdete - procentuálně). Měli jsme tu na to několik článků. A když se podíváme na trh s novými telefony, tak také vidíme, že nové iPhony berou asi jen 16-17% podíl (https://www.investopedia.com/apple-and-samsung-lost-market-share-as-global-smartphone-sales-fell-in-q3-8362147). Jenže na trhu aktivních zařízení mají díky vysoké životnosti mnohem větší podíl okolo 30 % (https://gs.statcounter.com/os-market-share/mobile/worldwide).
Jednoduše řečeno, díky tomu, že si lidé Apple nechávají déle, se za stejnou prodá více Androidů na uživatele než u Applu. Takže se Vám uživatelská základna a nákupy v procentech hodně rozjedou a neodpovídají si. Prostě se v případě Applu na uživatele za daný časový úsek prodá méně iPhonů.
Odpovědět1 0
"A tady ma Apple naprosto nepodstatnou pozici."
To mi přijde poněkud přehnané. iOS má cca 27-30% podíl, u macOS se obvykle hovoří o cca 17-20 %, co se týče uživatelské základny (vzhledem k vyšší životnosti Maců je podíl na trhu s novými PC nižší, tam je to něco okolo 10 %). To mi jako moc nepodstatná pozice nepřijde. Mezi uživateli je to každý 5-6. počítač, v prodejích každý desátý.
Samozřejmě finančně proti iPhonům, to je jiná písnička, a Macy přináší do peněženky Applu jen 15 % toho, co iPhony.
A finančně proti jiným hráčům na poli PC? Apple má z Maců 7,6 mld. USD za poslední čtvrtletí. Největší výrobce počítačů, Lenovo, jako celá firma měla příjmy 12,9 mld. USD, z toho PC stejných 7,6 mld. USD jako u Applu. Příjmy ve výši jedničky na trhu s počítači mi také nepřijde zrovna "nepodstatné".
To mi přijde poněkud přehnané. iOS má cca 27-30% podíl, u macOS se obvykle hovoří o cca 17-20 %, co se týče uživatelské základny (vzhledem k vyšší životnosti Maců je podíl na trhu s novými PC nižší, tam je to něco okolo 10 %). To mi jako moc nepodstatná pozice nepřijde. Mezi uživateli je to každý 5-6. počítač, v prodejích každý desátý.
Samozřejmě finančně proti iPhonům, to je jiná písnička, a Macy přináší do peněženky Applu jen 15 % toho, co iPhony.
A finančně proti jiným hráčům na poli PC? Apple má z Maců 7,6 mld. USD za poslední čtvrtletí. Největší výrobce počítačů, Lenovo, jako celá firma měla příjmy 12,9 mld. USD, z toho PC stejných 7,6 mld. USD jako u Applu. Příjmy ve výši jedničky na trhu s počítači mi také nepřijde zrovna "nepodstatné".
Odpovědět1 1
To už je hodně velká odvaha hodnotit spolehlivost cca 60-70 milionů MacBooků s Apple Silicon na základě jednoho kusu.
Odpovědět3 0
Tak výměnná paměť má sice své výhody, ale jsou tu i nevýhody. Naletovaná paměť šetří místo, notebook může být lehčí a kompaktnější. Pro někoho to důležité je, pro někoho ne (pro mě třeba ano). Co se týče rozšiřitelnosti, i když je podporována, ono to nemusí vždy znamenat, že to půjde rozšířit. Já měl třeba zrovna tu smůlu, že můj notebook byl tak vybíravý na konfiguraci paměťových čipů, že na trhu nebyl paměťový modul, se kterým by to bylo kompatibilní. Takže jsem sice slot pro rozšíření měl, ale stejně jsem to nerozšířil.
Odpovědět2 0
Máte pravdu, nadpis jsem poupravil, aby lépe vystihoval, čeho konkrétně se to týká.
Odpovědět1 0
"ale co Vam tech 20h vydrze na baterku prinese v kazdodenim pouzivani."
Jenže tohle BFU zas až tak moc nezajímá. To máte jak s digitálními fotoaparáty. Běžný uživatel řešil "víc MPx víc adidas", aniž by nějak využíval tu výhodu (nebo nevýhodu). Kolik jen já známi lidí, co si koupili 1xMPx fotoaparát, aby nakonec fotili do 5 MPx, protože to stačí. Nejde o to, zda těch 20 hodin využijí, ale to, že si myslí, že to využijí. Je to snadno uchopitelné, v praxi představitelné číslo pro každého. Na tom se dá stavět marketing. Běžnému uživateli budete těžko vysvětlovat, co si má představit pod jádry nebo GHz v procesoru, velikosti RAM. Ví, že více je lépe, ale není to pro něj uchopitelné, představitelné, co to vlastně znamená, jak přesně se to projeví. Výdrž na baterku ano. Stejně tak velikost HDD/SSD, je to něco s čím mnozí často bojují, a tak je to jeden z mála parametrů, kde když vidí 2krát tak velké číslo než u jiného stroje, že po tom nejspíš sáhnou. Znova, opusťte sociální bublinu člověka, který se v tom vyzná a ví, co jednotlivé parametry znamenají, a co v praxi představují. Drtivá většina uživatelů o tom nemá ani páru.
"Jaky mate bezny use case, kde Vam neco prida 20h na baterku tak, ze je to pro Vas duvod ke koupi"
Viz výše. Nejde o to, zda to skutečně využijete, ale o to, zda si myslíte, že to využijete. Lidé koupili (a připlatili si za) miliony produktů kvůli nějaké funkci, aby pak zjistili, že tu funkci nepotřebují.
"Co treba hry pro synatora? "
Pokud se bavíme o této třídě notebooků, tak to není zrovna stroj, na kterém by se hráli hry ani s x86. Ale teď si uvědomte, že na ARMu běží Android. A na Android jsou napsána kvanta mobilních her. Otevírají se Vám možnosti a) vložit do Windows androidí subsystém a rozběhat na tom hry, které máte na telefonu (ideálně tak, aby to uživatel co nejméně poznal) b) portovat hry na Windows on ARM, tedy na platformu procesoru, na kterou už existují v podání Androidu. Vy vidíte jen portování Windows x86 aplikací na Windows ARM (tedy jinou platformu procesoru), ale zapomínáte i na druhý směr z Android ARM na Windows ARM. Tedy z ARMu na ARM. Něco podobného udělal i Apple, kdy přechod na ARM i u MacBooků umožnil běh mobilních aplikací z iOS na macOS. Nezapomínejte na to, že je zde i ten druhý směr, odkud mohou proudit ty appky. A dokonce jsou už napsány pro danou HW platformu.
"proc bych mel dat prednost vyrobe ARM notebooku pred x86, pokud na tom nevydelam vic? "
No pokud budete mít procesor ARM levněji než procesor x86 a budete to schopen prodat za podobnou cenu, tak na tom spíše vyděláte.
Jenže tohle BFU zas až tak moc nezajímá. To máte jak s digitálními fotoaparáty. Běžný uživatel řešil "víc MPx víc adidas", aniž by nějak využíval tu výhodu (nebo nevýhodu). Kolik jen já známi lidí, co si koupili 1xMPx fotoaparát, aby nakonec fotili do 5 MPx, protože to stačí. Nejde o to, zda těch 20 hodin využijí, ale to, že si myslí, že to využijí. Je to snadno uchopitelné, v praxi představitelné číslo pro každého. Na tom se dá stavět marketing. Běžnému uživateli budete těžko vysvětlovat, co si má představit pod jádry nebo GHz v procesoru, velikosti RAM. Ví, že více je lépe, ale není to pro něj uchopitelné, představitelné, co to vlastně znamená, jak přesně se to projeví. Výdrž na baterku ano. Stejně tak velikost HDD/SSD, je to něco s čím mnozí často bojují, a tak je to jeden z mála parametrů, kde když vidí 2krát tak velké číslo než u jiného stroje, že po tom nejspíš sáhnou. Znova, opusťte sociální bublinu člověka, který se v tom vyzná a ví, co jednotlivé parametry znamenají, a co v praxi představují. Drtivá většina uživatelů o tom nemá ani páru.
"Jaky mate bezny use case, kde Vam neco prida 20h na baterku tak, ze je to pro Vas duvod ke koupi"
Viz výše. Nejde o to, zda to skutečně využijete, ale o to, zda si myslíte, že to využijete. Lidé koupili (a připlatili si za) miliony produktů kvůli nějaké funkci, aby pak zjistili, že tu funkci nepotřebují.
"Co treba hry pro synatora? "
Pokud se bavíme o této třídě notebooků, tak to není zrovna stroj, na kterém by se hráli hry ani s x86. Ale teď si uvědomte, že na ARMu běží Android. A na Android jsou napsána kvanta mobilních her. Otevírají se Vám možnosti a) vložit do Windows androidí subsystém a rozběhat na tom hry, které máte na telefonu (ideálně tak, aby to uživatel co nejméně poznal) b) portovat hry na Windows on ARM, tedy na platformu procesoru, na kterou už existují v podání Androidu. Vy vidíte jen portování Windows x86 aplikací na Windows ARM (tedy jinou platformu procesoru), ale zapomínáte i na druhý směr z Android ARM na Windows ARM. Tedy z ARMu na ARM. Něco podobného udělal i Apple, kdy přechod na ARM i u MacBooků umožnil běh mobilních aplikací z iOS na macOS. Nezapomínejte na to, že je zde i ten druhý směr, odkud mohou proudit ty appky. A dokonce jsou už napsány pro danou HW platformu.
"proc bych mel dat prednost vyrobe ARM notebooku pred x86, pokud na tom nevydelam vic? "
No pokud budete mít procesor ARM levněji než procesor x86 a budete to schopen prodat za podobnou cenu, tak na tom spíše vyděláte.
Odpovědět1 0
"A ještě detail, který tobě zatím nedocvakl. Jen jsem čekal, zda budeš mít světlou chvilku. Toto jsou čísla z prezentace, žádné testy mimo firmu zatím nikdo nedělal."
Vždyť na to upozorňuji hned v třetí větě perexu, že jde o výsledky, které se týkají jen jednoho benchmarku. V tomto samozřejmě nelze než souhlasit, je to jen jeden benchmark z mnoha. Je to ale na druhou stranu ten, který se pro podobný typ procesorů používá běžně jako jakýsi standardní test, takže s tím, že si vybrali test, kde jim to vychází nejlíp, bych byl trochu opatrný. On je rozdíl, pokud si pro prezentaci GPU vyberu deset her, kde má karta běží rychleji než konkurence, a pokud to otestuju v 3DMarku. A tohle je tak trochu takový 3DMark pro serverová CPU.
Vždyť na to upozorňuji hned v třetí větě perexu, že jde o výsledky, které se týkají jen jednoho benchmarku. V tomto samozřejmě nelze než souhlasit, je to jen jeden benchmark z mnoha. Je to ale na druhou stranu ten, který se pro podobný typ procesorů používá běžně jako jakýsi standardní test, takže s tím, že si vybrali test, kde jim to vychází nejlíp, bych byl trochu opatrný. On je rozdíl, pokud si pro prezentaci GPU vyberu deset her, kde má karta běží rychleji než konkurence, a pokud to otestuju v 3DMarku. A tohle je tak trochu takový 3DMark pro serverová CPU.
Odpovědět0 0
"Nevím kde redakce vzala těch 3,6 GHz. "
Na konci článku jsou odkazy. Dá se na ně dokonce kliknout a hned ten první je článek s textem "The top-end clock speed of the V2 is pushed up to 3.6 GHz, compared to 3 GHz for the Veyron V1 core"
Na konci článku jsou odkazy. Dá se na ně dokonce kliknout a hned ten první je článek s textem "The top-end clock speed of the V2 is pushed up to 3.6 GHz, compared to 3 GHz for the Veyron V1 core"
Odpovědět0 0
"na kterém nepojede jedna "velká" aplikace ale možná i stovky "pidi" a to se může chovat hodně jinak"
No a právě o to jde. Že to při o 50 % vyšším počtu jader má o 23 % vyšší celkový výkon totiž neznamená, že má adekvátně o tolik menší výkon na jádro. To AMD by mohlo mít třeba při 192 jádrech výkon vyšší, řekněme, o 35 %. Takže má-li 128jádrové AMD třeba 100 bodů, ať se nám to dobře počítá, 192jádrové AMD třeba těch 135 a 192jádrový Veyron 123, tak už se tu bavíme o rozdílu 12 bodů. Pokud to přepočteme na procenta, tak by Veryon byl jen o 9 % pomalejší.
Jenže teď tam přichází do hry ještě ta spotřeba. V případě AMD to máme 360/128 = 2,81 W na jádro (pokud by těch 192 jader mělo běžet při stejné frekvenci a stejném zatížení, patrně by se to příliš nelišilo - ony ty stejné TDP napříč celou řadou se udržují jinými takty - takže 192jádrové AMD na stejných taktech jako 128jádrové by patrně bralo cca 540 W). Veyron má 360/192 = 1,88 W na jádro. A to je docela dost velký rozdíl na to, že by to mělo jen o 9 % nižší výkon.
No a právě o to jde. Že to při o 50 % vyšším počtu jader má o 23 % vyšší celkový výkon totiž neznamená, že má adekvátně o tolik menší výkon na jádro. To AMD by mohlo mít třeba při 192 jádrech výkon vyšší, řekněme, o 35 %. Takže má-li 128jádrové AMD třeba 100 bodů, ať se nám to dobře počítá, 192jádrové AMD třeba těch 135 a 192jádrový Veyron 123, tak už se tu bavíme o rozdílu 12 bodů. Pokud to přepočteme na procenta, tak by Veryon byl jen o 9 % pomalejší.
Jenže teď tam přichází do hry ještě ta spotřeba. V případě AMD to máme 360/128 = 2,81 W na jádro (pokud by těch 192 jader mělo běžet při stejné frekvenci a stejném zatížení, patrně by se to příliš nelišilo - ony ty stejné TDP napříč celou řadou se udržují jinými takty - takže 192jádrové AMD na stejných taktech jako 128jádrové by patrně bralo cca 540 W). Veyron má 360/192 = 1,88 W na jádro. A to je docela dost velký rozdíl na to, že by to mělo jen o 9 % nižší výkon.
Odpovědět0 0
"Všichni vycházejí z jednoho tvrzení týpka z Pepsi, což nepovažuji za relevantní, stejně jako řeči pana velkohubého."
1,1 kWh/km naměřilo např. i Volvo u svého tahače. Jinak u tahačů bych osobně počítal s o něco vyššími hodnotami asi okolo 1,25-1,3 kWh/km. To ještě uvidíme přesněji v budoucnu.
https://results-2023.runonless.com/truck/?day=18&depot=pepsico&truck=pepsi_tesla3&units=imperial
Jsou tu tři Tesly od Pepsi, pěkně znázorněno, kdy kolik bylo nabito, rychlost a podobně. Tesla 3 vypadá, že spotřebovala 140 % akumulátoru (96-13% a 97-40%), bohužel jeho velikost neznáme. Obvykle se předpokládá okolo 900 kWh. To bychom měli spotřebovaných 1260 kWh na 601 mil (967 km). Vychází 1,3 kWh/km
Tesla 2 stejným výpočtem 1320 kWh na 1218 km, to máme 1,08 kWh/km
Tesla 1 stejným výpočtem 1300 kWh na 1041 km, to máme 1,25 kWh/km
Průměr těchto tří aut dělá 1,21 kWh/km. To je jeden z dní, těch je tam celkem 18, takže teoreticky se můžeme dostat k 54 různým výsledkům. Teď to ale vše procházet nebudu. Jde tam ale najít i data pro eCascadiu (co jsem namátkou zkoušel několik dní, bylo to mezi 1,05 až 1,25 kWh/km) nebo Volvo VNR.
1,1 kWh/km naměřilo např. i Volvo u svého tahače. Jinak u tahačů bych osobně počítal s o něco vyššími hodnotami asi okolo 1,25-1,3 kWh/km. To ještě uvidíme přesněji v budoucnu.
https://results-2023.runonless.com/truck/?day=18&depot=pepsico&truck=pepsi_tesla3&units=imperial
Jsou tu tři Tesly od Pepsi, pěkně znázorněno, kdy kolik bylo nabito, rychlost a podobně. Tesla 3 vypadá, že spotřebovala 140 % akumulátoru (96-13% a 97-40%), bohužel jeho velikost neznáme. Obvykle se předpokládá okolo 900 kWh. To bychom měli spotřebovaných 1260 kWh na 601 mil (967 km). Vychází 1,3 kWh/km
Tesla 2 stejným výpočtem 1320 kWh na 1218 km, to máme 1,08 kWh/km
Tesla 1 stejným výpočtem 1300 kWh na 1041 km, to máme 1,25 kWh/km
Průměr těchto tří aut dělá 1,21 kWh/km. To je jeden z dní, těch je tam celkem 18, takže teoreticky se můžeme dostat k 54 různým výsledkům. Teď to ale vše procházet nebudu. Jde tam ale najít i data pro eCascadiu (co jsem namátkou zkoušel několik dní, bylo to mezi 1,05 až 1,25 kWh/km) nebo Volvo VNR.
Odpovědět0 0
"Druhou možností je, že někdo neumí počítat. Pokud 192 jader RISC-V je 23 % nad 128 jader ZEN 4c, tedy 1,5x víc jader má jen o 23 % víc výkonu, je jasné že výkon na jádro je nižší. "
Tak to vypadá, ale je také nutné počítat s tím, že výkon se nemusí škálovat lineárně s nárůstem počtu jader. Ono totiž vůbec není jisté, že by 192 jader Zen 4c automaticky mělo přinést také o 50 % vyšší výkon. Ono to klidně může být méně. Dívám se tu např. na 2×24jádrový EPYC 2,3/3,2GHz s výkonem 335 bodů v SPECint2017. 2×48jádrová verze 2,3/3,3 GHz by měla mít teoreticky +100% výkonu navíc (cca 670 bodů). Realitou je ale jen 576 bodů, tedy +72%.
Tak to vypadá, ale je také nutné počítat s tím, že výkon se nemusí škálovat lineárně s nárůstem počtu jader. Ono totiž vůbec není jisté, že by 192 jader Zen 4c automaticky mělo přinést také o 50 % vyšší výkon. Ono to klidně může být méně. Dívám se tu např. na 2×24jádrový EPYC 2,3/3,2GHz s výkonem 335 bodů v SPECint2017. 2×48jádrová verze 2,3/3,3 GHz by měla mít teoreticky +100% výkonu navíc (cca 670 bodů). Realitou je ale jen 576 bodů, tedy +72%.
Odpovědět0 0
Tohle "ale" je trochu ošidné. Stejně tak je možné, že další Veyron bude mít třeba 256 jader... A tohle "ale" nám tak neřekne nic zásadního. Navíc je otázkou, jak se bude ten výkon navíc škálovat s růstem počtu jader. To, že bude mít o 50 % více jader, automaticky neznamená, že to bude mít i o 50 % vyšší výkon.
Odpovědět1 0
"Pokud nebudou nabizet vyrazne lepsi cenovy pomer pri podobnem nasazeni jako ma x86, tak v principu neni vubec duvod nejaky ARM kupovat. "
Jenže Vy pořád zapomínáte na to, že většinový uživatel tento "detail" neřeší. My jsme tady na SHW, nás technika a její vlastnosti zajímají, ale většinu populace ne. Lidé ani neví, zda tam mají Intel nebo AMD. Když uslyší jedno z těch slov, tak se jim maximálně tak rozsvítí, že s něčím takovým mají nálepku na notebooku, to je ale asi tak všechno. Jak uvidí notebook s Windows a 20hodinovou výdrží za rozumnou cenu, opravdu myslíte, že budou řešit, zda je to ARM? V situaci, kdy ani neví, že něco jako Intel, AMD a ARM existuje, natož nějaká architektura x86? Většinový uživatel je schopen z parametrů rozlišit tak možná velikost úložiště, protože to se ho přímo dotýká, s ubývajícím místem se setkává denně a jeho nedostatek řešil mnohokrát. Zkuste trochu opustit sociální bublinu hardwarových nadšenců a mrknout do světa. Zejména v té oblasti, kam ten ARM míří (a kde patrně začne), toto skoro nikdo neřeší. Ti řeší, zda tam jsou Widle a dost místa na fotky.
Jenže Vy pořád zapomínáte na to, že většinový uživatel tento "detail" neřeší. My jsme tady na SHW, nás technika a její vlastnosti zajímají, ale většinu populace ne. Lidé ani neví, zda tam mají Intel nebo AMD. Když uslyší jedno z těch slov, tak se jim maximálně tak rozsvítí, že s něčím takovým mají nálepku na notebooku, to je ale asi tak všechno. Jak uvidí notebook s Windows a 20hodinovou výdrží za rozumnou cenu, opravdu myslíte, že budou řešit, zda je to ARM? V situaci, kdy ani neví, že něco jako Intel, AMD a ARM existuje, natož nějaká architektura x86? Většinový uživatel je schopen z parametrů rozlišit tak možná velikost úložiště, protože to se ho přímo dotýká, s ubývajícím místem se setkává denně a jeho nedostatek řešil mnohokrát. Zkuste trochu opustit sociální bublinu hardwarových nadšenců a mrknout do světa. Zejména v té oblasti, kam ten ARM míří (a kde patrně začne), toto skoro nikdo neřeší. Ti řeší, zda tam jsou Widle a dost místa na fotky.
Odpovědět1 1
Ano, to máte pravdu, a to také nikdo nepopírá. Jak jsem říkal, je to o tom, co je pro Vás důležité, zda výkon na jádro (tam je toto horší), nebo celkový výkon (tam je toto lepší). Záleží to na konkrétní aplikaci. Je rozdíl, zda na tom např. chcete spustit desítky/stovky VM nebo jeden výpočet, který se rozloží na všechna jádra.
Odpovědět0 0
V těch e-mailech, které Vám chodí a které v tomto vlákně nechcete dostávat, je pod příspěvkem postup. Pro rychlost Vám ale rovnou posílám ten odkaz, kde to máte kompletně rozepsáno: https://www.oxymedia.cz/sledovani-diskuze. Tam si můžete vybrat diskuze, které chcete přestat sledovat.
Odpovědět0 0
"ARM v PC nemá co dělat.Konečně se s tím smiř..."
Tak jistý bych si tím nebyl. V příštím roce se otevírá platforma Windows on ARM, budou tu nové procesory různých značek, dá se očekávat stále lepší a lepší kompatibilita s původními aplikacemi. Jak tam bude mít člověk Windows a poběží tam několik základních aplikací, tak mu bude jedno, zda je to ARM nebo x86 (stejně jako u ARMu, spousta uživatelů základních řad ani neví, zda tam má x86 nebo ARM). Na co ale může slyšet, je to, že notebook nemá 12 hodin výdrže, ale 20. No a jestli to zabere nějaký rozumný tržní podíl dole, je spíše jen otázkou, kdy to začne sbírat nějaký tržní podíl i uprostřed a nahoře.
Jestli se ročně prodá 220 mil. notebooků a už dnes v tom ARM dělá 20 milionů u Applu a 20 milionů Chromebooků, které jsou vůči Windows on ARM uživatelsky poněkud skok, tak co se stane, až na to přijde Windows, kde to uživatelsky takový skok nebude? Že by se toto nějak rychle změnilo, to si sice nemyslím, tohle bude mít velkou setrvačnost, ale v budoucnost x86 bych osobně nějak moc nedoufal. To je zastaralá platforma látaná tu a tam půl století. Přirovnal bych to ke zdrojovému kódu, který se tak dlouho ladí a upravuje, až je tak složitý, že je lepší to napsat znova.
Tak jistý bych si tím nebyl. V příštím roce se otevírá platforma Windows on ARM, budou tu nové procesory různých značek, dá se očekávat stále lepší a lepší kompatibilita s původními aplikacemi. Jak tam bude mít člověk Windows a poběží tam několik základních aplikací, tak mu bude jedno, zda je to ARM nebo x86 (stejně jako u ARMu, spousta uživatelů základních řad ani neví, zda tam má x86 nebo ARM). Na co ale může slyšet, je to, že notebook nemá 12 hodin výdrže, ale 20. No a jestli to zabere nějaký rozumný tržní podíl dole, je spíše jen otázkou, kdy to začne sbírat nějaký tržní podíl i uprostřed a nahoře.
Jestli se ročně prodá 220 mil. notebooků a už dnes v tom ARM dělá 20 milionů u Applu a 20 milionů Chromebooků, které jsou vůči Windows on ARM uživatelsky poněkud skok, tak co se stane, až na to přijde Windows, kde to uživatelsky takový skok nebude? Že by se toto nějak rychle změnilo, to si sice nemyslím, tohle bude mít velkou setrvačnost, ale v budoucnost x86 bych osobně nějak moc nedoufal. To je zastaralá platforma látaná tu a tam půl století. Přirovnal bych to ke zdrojovému kódu, který se tak dlouho ladí a upravuje, až je tak složitý, že je lepší to napsat znova.
Odpovědět1 1
"192 jader RISC-V porazilo 128 jader ZEN 4c. To už taková bomba není."
Jak se to vezme. Pokud Vás zajímá výkon na jádro, tak ne. Pokud Vás zajímá celkový výkon, tak ano. Kdyby mělo AMD 192 jader, bylo by asi rychlejší. Pointa je v tom, že těch 192 jader nemá.
Jak se to vezme. Pokud Vás zajímá výkon na jádro, tak ne. Pokud Vás zajímá celkový výkon, tak ano. Kdyby mělo AMD 192 jader, bylo by asi rychlejší. Pointa je v tom, že těch 192 jader nemá.
Odpovědět0 0
Tak proč mu na ty jeho nesmysly pořád odpovídáte, když Vám to tak vadí? Stěžujete si na něco, co však svými odpověďmi na jeho komentáře sám podporujete. Mně už také ty dokola opakované nesmysly unavují, v tom se shodneme.
Odpovědět0 0
Nebyl jste to Vy, kdo v jednom příspěvku napsat 4krát slovo "debil"? Nicméně to s těmi nadávkami neplatí jen pro Vás, ale pro všechny. Je to pod Vaším komentářem, protože Vy jste to už dohnal do extrému.
Odpovědět0 0
Nechtěl byste těch nadávek nechat?
Odpovědět1 0
"Takoví roboti žádné zákony nemají"
Nechápu, proč z toho děláte takovou kovbojku. Je to jen odkaz na jedno z nejznámějších děl robotiky, které se tu hodilo do kontextu. Žádný takový legislativní zákon asi ani neexistuje, to máte pravdu, jde ale o to, že při konstrukci robotů by se na to mělo myslet.
Nechápu, proč z toho děláte takovou kovbojku. Je to jen odkaz na jedno z nejznámějších děl robotiky, které se tu hodilo do kontextu. Žádný takový legislativní zákon asi ani neexistuje, to máte pravdu, jde ale o to, že při konstrukci robotů by se na to mělo myslet.
Odpovědět2 0
DisplayPilot pro monitory BenQ, ale totéž umí i NVIDIA RTX Desktop Manager (bohužel je to jen pro profi karty RTX a Quadro).
Odpovědět1 0
Já osobně jsem z dvou monitorů vždycky "nemocný" a nepracuje se mi na tom dobře. Osobně preferuju jeden monitor (v mém případě ale klasický 16:9) a SW rozdělení pracovních ploch. Tzn. nemusím to mít rozděleno podle rozlišení použitých monitorů, ale podle toho, jak si to nastavím v SW, a to v obou směrech. Pak si to jen člověk nahazuje do softwarově přednastavených podoken.
Odpovědět0 0
"Aha, takže protože se vám polovinu času zastaví na CPU větrák, tak usuzujete že ten x86 krám může běhat v pasivním režimu? "
Vy opravdu nerozumíte psanému textu. Říkám jen to, že když je to chlazeno pasivně, tak i ten omezený výkon stále stačí na pohodlnou práci ve Windows. Rozhodně nic, co by se dalo označit jako nepoužitelné. Je jasné, že když na tom budete stříhat video, tak takový procesor to pasivně neuchladí. A je také jasné, že Apple Silicon to v pasivním režimu zvládne mnohem lépe. Nikdo neříká, že ne. Že to ale Apple zvládne lépe, neznamená, že to x86 nezvládne vůbec, a že je to nepoužitelné.
"Tak se pochlubte skore ve Speedometeru 2.1 té vaší pasivní x86, ať dokážete že ta pasivní x86 nemá tragický výkon. "
A já někde říkal, že to má vysoký výkon? Kde? Cituji můj příspěvek z 8.11.2023 12:27: "Že to má mizerný výkon, to je pravda". Opravdu nevím, proč bych měl dokazovat něco, co jsem nikdy netvrdil a říkal jsem pravý opak toho, co se mi ve své zaslepenosti snažíte podsouvat.
Vy opravdu nerozumíte psanému textu. Říkám jen to, že když je to chlazeno pasivně, tak i ten omezený výkon stále stačí na pohodlnou práci ve Windows. Rozhodně nic, co by se dalo označit jako nepoužitelné. Je jasné, že když na tom budete stříhat video, tak takový procesor to pasivně neuchladí. A je také jasné, že Apple Silicon to v pasivním režimu zvládne mnohem lépe. Nikdo neříká, že ne. Že to ale Apple zvládne lépe, neznamená, že to x86 nezvládne vůbec, a že je to nepoužitelné.
"Tak se pochlubte skore ve Speedometeru 2.1 té vaší pasivní x86, ať dokážete že ta pasivní x86 nemá tragický výkon. "
A já někde říkal, že to má vysoký výkon? Kde? Cituji můj příspěvek z 8.11.2023 12:27: "Že to má mizerný výkon, to je pravda". Opravdu nevím, proč bych měl dokazovat něco, co jsem nikdy netvrdil a říkal jsem pravý opak toho, co se mi ve své zaslepenosti snažíte podsouvat.
Odpovědět1 0
"Z kontextu jsem pochopil že Šurkala má starej MacBook Air s tím Intelem, když ho tak obhajuje. "
Očividně máte s chápáním kontextu problém. Já obhajuju x86 Intel? Kde? Já jen říkal, že pasivně chlazený x86 existuje, tedy že neříkáte pravdu a něco takového není sci-fi. To ale přece automaticky neznamená, že to obhajuju. Naopak, Apple Silicon považuju za lepší procesory než x86 pro tato použití, ale to prostě neznamená, že budu lhát jako Vy. Pasivně chlazené notebooky s x86 existují, a to i ty s moderními procesory. Není to jen MacBook Air z roku 2015. Pasivně chlazený x86 mám a neustále aktivně používám, ale to neznamená, že je to MacBook Air.
"To že to bude mít naprosto tragický a nepoužitelný výkon, a tedy naprosté sci-fi tohle prodávat zákazníkům, to je to oč tu běží"
Tak to záleží k čemu. Pro běžnou práci v OS (web, dokumenty, video,...), což je víceméně primární určení většiny MacBooků Air, to bude stačit s přehledem, a tady může jet pasivně i x86. Dokonce i takový 14jádrový Intel se 45W PBP dokáže jet v takovém použití pasivně tak polovinu času. Že to zdaleka nevyužije max. potenciál čipu, to je naprosto jasné. Ale tragický a nepoužitelný výkon?
Očividně máte s chápáním kontextu problém. Já obhajuju x86 Intel? Kde? Já jen říkal, že pasivně chlazený x86 existuje, tedy že neříkáte pravdu a něco takového není sci-fi. To ale přece automaticky neznamená, že to obhajuju. Naopak, Apple Silicon považuju za lepší procesory než x86 pro tato použití, ale to prostě neznamená, že budu lhát jako Vy. Pasivně chlazené notebooky s x86 existují, a to i ty s moderními procesory. Není to jen MacBook Air z roku 2015. Pasivně chlazený x86 mám a neustále aktivně používám, ale to neznamená, že je to MacBook Air.
"To že to bude mít naprosto tragický a nepoužitelný výkon, a tedy naprosté sci-fi tohle prodávat zákazníkům, to je to oč tu běží"
Tak to záleží k čemu. Pro běžnou práci v OS (web, dokumenty, video,...), což je víceméně primární určení většiny MacBooků Air, to bude stačit s přehledem, a tady může jet pasivně i x86. Dokonce i takový 14jádrový Intel se 45W PBP dokáže jet v takovém použití pasivně tak polovinu času. Že to zdaleka nevyužije max. potenciál čipu, to je naprosto jasné. Ale tragický a nepoužitelný výkon?
Odpovědět0 0
"Nezapomeň že ten tvůj MacBook Air s pasivním x86 je muzejní kousek"
Já mám MacBook Air?
Já mám MacBook Air?
Odpovědět0 0
Odpovědět0 0
"tak po zohlednění uhlíkové stopy výroby elektrické energie jste na dalším zlomku této úspory"
Tak ono také neříkám, že tento návěs je (zejména ve spojení s naftovým tahačem) kdovíjak super nápad. A ono možná ani s tím elektrickým, protože veškerou elektrickou výstroj dublujete.
"Nehledě na to, že jak už jsme to tu jednou počítali, tak na přechod na elektromobilitu ve větším měřítku se musí podstatně zvýšit výroba elektrické energie v ČR."
To je pravda. Problém je v tom, že zatímco stavba jaderných elektráren se stále prodražuje, OZE naopak zlevňují. Já byl vždycky zastáncem dělat to spíše pomocí JE než OZE, nicméně s dnešními cenami to už tak jednoznačně nevypadá.
Tak ono také neříkám, že tento návěs je (zejména ve spojení s naftovým tahačem) kdovíjak super nápad. A ono možná ani s tím elektrickým, protože veškerou elektrickou výstroj dublujete.
"Nehledě na to, že jak už jsme to tu jednou počítali, tak na přechod na elektromobilitu ve větším měřítku se musí podstatně zvýšit výroba elektrické energie v ČR."
To je pravda. Problém je v tom, že zatímco stavba jaderných elektráren se stále prodražuje, OZE naopak zlevňují. Já byl vždycky zastáncem dělat to spíše pomocí JE než OZE, nicméně s dnešními cenami to už tak jednoznačně nevypadá.
Odpovědět0 0
"Doporučuji z e-shopu na 14 dní vyzkoušet Apple M3 Air. "
A co to má společného s tím, že jste říkal, že pasivně chlazené x86 je sci-fi? Nic. Vůbec nic.
BTW. osobně zvažuju upgrade z x86 na M3 Pro, takže tohle mi říkat o Macu opravdu říkat nemusíte.
A co to má společného s tím, že jste říkal, že pasivně chlazené x86 je sci-fi? Nic. Vůbec nic.
BTW. osobně zvažuju upgrade z x86 na M3 Pro, takže tohle mi říkat o Macu opravdu říkat nemusíte.
Odpovědět3 0
A kdyby ho neměl, tak byste do toho nejspíš taky nesedl, protože ho nemá...
Odpovědět0 0
Ale výkon přece neřešíme. Řekl jste, že pasivní x86 je scifi, což není pravda. Pasivní x86 existují. Není jich mnoho, ale existují. Sci-fi to není. Že to má mizerný výkon, to je pravda (i když to díky moderní architektuře výkonem v některých aplikacích - např. střih videa- překonávalo můj papírově mnohem výkonnější, ale technologicky starší počítač)
Odpovědět3 0
"Mám M1 Air a ten ventilátory nemá vůbec.... ve světě nenažraných předražených x86 pleček je to úplná sci-fi :D"
Zajímavé, že tento příspěvek píšu na x86 notebooku, který je pasivně chlazený a vůbec nemá ventilátory. Ona to zas taková úplná sci-fi nebude.
Zajímavé, že tento příspěvek píšu na x86 notebooku, který je pasivně chlazený a vůbec nemá ventilátory. Ona to zas taková úplná sci-fi nebude.
Odpovědět2 0
To už máte v té průměrné spotřebě. Můžu napočítat třeba 32 litrů tam a 28 litrů zpátky nebo prostě vzít 30 v průměru tam/zpět. Druhá možnost je jednodušší a výsledek nijak zásadně nemění. V případě elektriky to bude podobné, tam to bude něco více, tam to bude něco méně,... Jestli bude nějaký rozdíl mezi platformami, že např. u nafty se spotřeba prázdného sníží o 15%, zatímco u elektriky třeba o 13% nebo možná 17 %.... je sice možné, ale ani tak to nic zásadního nezmění. Už tak to máte nejspíš jednotky procent a ještě děleno dvěma, protože by to platilo pro jeden směr trasy. Takže jestli to nebude 16-24%, ale 17-25% nebo 15-23%... na tom už asi moc nesejde.
Odpovědět0 0
Takže jste si sám dokázal, že dokonce i v Polsku, kde je drtivá většina elektřiny z uhlí, to dělá tímto výpočtem menší emisní stopu (což ale ve skutečnosti není pravdou). 1,1*667 = 734 proti 795 u dieselu s 30litrovou spotřebou (a to už o moc hůř než v Polsku tu elektřinu vyrábět nelze). U nás se 444 gramy na kWh jsme na 488 gramech na km. To je velmi výrazný rozdíl, a to hovoříme o zemi, která zrovna čistotou výroby elektřiny nevyniká.
Potíž je v tom, že elektřina má Vámi zmíněné ztráty ve vedení, nabíjení, samovybíjení, a tak ke spotřebě musíme připočíst zhruba třetinu, takže 980 gramů na km v případě Polska, cca 650 gramů u nás. Osobně bych u elektrotrucku ale počítal s vyšší spotřebou tak 1,25 kWh/km, takže 1110, resp. 740 u nás. To už ta nafta v Polsku vypadá lépe, ale i se všemi těmi ztrátami je elektrotruck v rámci CO2 u nás přesto čistější.
"Což je nějakých necelých 10 %."
A co tak tam započítat účinnost motoru? Pokud z té 1 kWh v naftě pro pohon použijete 0,4 kWh a 0,6 kWh vyhodíte ven ve formě tepla, tak to Vám hodně zamíchá s výsledkem. Lepší než na kWh to máte počítat na litr, což je 640 gramů na litr (už proto, že výsledná spotřeba trucku všechny tyto účinnosti obsahuje právě v sobě samé). Takže 30×640 gramů na 100km = 19200 gramů na 100 km, tedy 192 gramů na km. Připočtěte to k těm 795 a jste na 987 (24% navíc).
Takže máme cca 990 pro naftový truck, 1110 pro elektrický v PL a 740 pro elektrický u nás. Ve Francii cca 120. Elektrika má jednu výhodu, když ji vyrábíte hrozně, budete trochu horší než nafta. Ale pokud ji vyrábíte dobře, dokážete se dostat o řád níže, kam se nafta nikdy nedostane.
Výroba baterky. Obvykle se udává cca 40-100 kg CO2 na kWh baterky. Takže u 600kWh baterie hovoříme o 24-60 tisíc kg CO2 (24-60 mil. gramů CO2). No jo, jenže ta baterka má životnost na 1,2 mil. km, takže to máme 20-50 gramů na km. Počítejme průměr, 35. PL jsme dostali na 1145, ČR na 775, FR na 155, ESP 395, průměr EU 450. Nafta je na 990. Pořád jsme i v ČR o 20 % níže (a jsou v tom ztráty i výroba baterky).
Mně to tedy moc srovnatelné nepřijde.
Průměrný elektrotruck v EU má poloviční emise CO2 než nafta (450 proti 990). Horší než nafta je elektrotruck pouze v Polsku (1145), Estonsku (1135) a na Kypru (1015). Už 4. - 6. nejhorší země EU, kam patří Bulharsko, ČR a Řecko, jsou někde okolo 700-775, což je znatelně pod naftou (o 20-30 %). Švédsko je i s baterkou na 45. Znova, nafta 990. Ne, srovnatelné to není. Jestli se dá něčím argumentovat u baterek, tak je to spíše chemické znečištění.
Potíž je v tom, že elektřina má Vámi zmíněné ztráty ve vedení, nabíjení, samovybíjení, a tak ke spotřebě musíme připočíst zhruba třetinu, takže 980 gramů na km v případě Polska, cca 650 gramů u nás. Osobně bych u elektrotrucku ale počítal s vyšší spotřebou tak 1,25 kWh/km, takže 1110, resp. 740 u nás. To už ta nafta v Polsku vypadá lépe, ale i se všemi těmi ztrátami je elektrotruck v rámci CO2 u nás přesto čistější.
"Což je nějakých necelých 10 %."
A co tak tam započítat účinnost motoru? Pokud z té 1 kWh v naftě pro pohon použijete 0,4 kWh a 0,6 kWh vyhodíte ven ve formě tepla, tak to Vám hodně zamíchá s výsledkem. Lepší než na kWh to máte počítat na litr, což je 640 gramů na litr (už proto, že výsledná spotřeba trucku všechny tyto účinnosti obsahuje právě v sobě samé). Takže 30×640 gramů na 100km = 19200 gramů na 100 km, tedy 192 gramů na km. Připočtěte to k těm 795 a jste na 987 (24% navíc).
Takže máme cca 990 pro naftový truck, 1110 pro elektrický v PL a 740 pro elektrický u nás. Ve Francii cca 120. Elektrika má jednu výhodu, když ji vyrábíte hrozně, budete trochu horší než nafta. Ale pokud ji vyrábíte dobře, dokážete se dostat o řád níže, kam se nafta nikdy nedostane.
Výroba baterky. Obvykle se udává cca 40-100 kg CO2 na kWh baterky. Takže u 600kWh baterie hovoříme o 24-60 tisíc kg CO2 (24-60 mil. gramů CO2). No jo, jenže ta baterka má životnost na 1,2 mil. km, takže to máme 20-50 gramů na km. Počítejme průměr, 35. PL jsme dostali na 1145, ČR na 775, FR na 155, ESP 395, průměr EU 450. Nafta je na 990. Pořád jsme i v ČR o 20 % níže (a jsou v tom ztráty i výroba baterky).
Mně to tedy moc srovnatelné nepřijde.
Průměrný elektrotruck v EU má poloviční emise CO2 než nafta (450 proti 990). Horší než nafta je elektrotruck pouze v Polsku (1145), Estonsku (1135) a na Kypru (1015). Už 4. - 6. nejhorší země EU, kam patří Bulharsko, ČR a Řecko, jsou někde okolo 700-775, což je znatelně pod naftou (o 20-30 %). Švédsko je i s baterkou na 45. Znova, nafta 990. Ne, srovnatelné to není. Jestli se dá něčím argumentovat u baterek, tak je to spíše chemické znečištění.
Odpovědět1 0
Tak ono jde spíše o to, že můžeš mít vedle sede dvě Full HD okna (1920 pixelů) a současně spoustu pixelů na výšku. S 2560 pixely (QHD) máš jen 1280 na okno, kdežto s 3840 pixely (4K) máš více možností, jak si to vše vyskládat. Já mám třeba 125% zobrazení, takže o část toho 4K sice přijdu, stále to jsou v podstatě více než 1500pixelová okna, takže např. nehrozí přepínání stránek do mobilního zobrazení. Já bych třeba na 27" displeji QHD nechtěl. Bez 4K ani ránu (no, na notebooku by bylo třeba udělat výjimku, ale i tam bych šel minimálně na obrazovku s minimálně 2800 pixely a ideálně poměrem 16:10 - např. Asus má v tomto ohledu zajímavé Zenbooky). A 32" je i na mně už moc velké.
Odpovědět0 0
