Miliarda tranzistorů v jediném mikroprocesoru :-o
13.6.2001, Petr Klabazňa, článek
Nejrychlejší křemíkové tranzistory světa, aneb Intel opět nastavuje vysokou laťku... Vědci společnosti Intel postavili nejrychlejší křemíkové tranzistory na světě. Posunuli tak pomyslnou laťku fyzických možností o notný kus kupředu. A co s 20 nanometrů velkými tranzistory?, nic víc či nic míň, než mikroprocesory s miliardou takovýchto "miniaturek".
Vědci pracující pro společnost Intel Corporation dokázali, že Mooreův zákon nenarazí na žádné hranice ani v příštím desetiletí – postavili nejrychlejší křemíkové tranzistory na světě. Tranzistory o velikosti 20 nm (nanometrů) umožní společnosti Intel (přibližně v roce 2007) postavit mikroprocesory obsahující miliardu tranzistorů :-o. Tyto mikroprocesorové čipy by pak pracovaly až na rychlosti 20 GHz a napájeny by byly napětím menším než je jeden volt. Prozatím se o spotřebě takovéhoto množství prvků na jednom jádru nehovoří, ale předpokládal bych, že takto titěrné tranzistory budou mít takřka zanedbatelnou spotřebu. Ale v tom množství?, se to může pořádně nasčítat ... bude ale jistější počkat, až jej Intel vyrobí :-).
S touto novinkou se Intel pochlubil na konferenci polovodičových inženýrů a vědců Silicon Nanoelectronics Workshop 2001, která se koná v japonském Kjotu. V odborných kruzích se hovoří o království křemíkové nanotechnologie (že by první náznak k vytvoření nového pojmu?). A navíc se vědci "chlubí" prohlášením "Náš tranzistorový výzkum ukazuje, že jsme schopni prodloužit platnost Mooreova zákona na minimálně další tři generace technologií.“ Tedy jistá perspektiva (v tomto směru) před námi ještě existuje! A navíc se prý spekuluje, zda nanotechnologie v budoucnu zcela nahradí křemík ... k této záležitosti se vědci společnosti Intel vyjádřili, že obě technologie se ve skutečnosti doplňují (uvidíme, kdo z koho).
Nové tranzistory o velikosti 20 nanometrů jsou o 30 procent menší a o 25 procent rychlejší než současné nejrychlejší tranzistory (ty ostatně rovněž vyvinuli u Intelu, v loňském roce). Menší tranzistory jsou rychlejší a rychlé tranzistory jsou klíčovým stavebním prvkem rychlých mikroprocesorů, které představují mozky počítačů a bezpočtu dalších inteligentních zařízení. Tyto tranzistory budou základem nové generace procesorů o velikosti 45 nanometrů (0,045 mikronu), jejichž výrobu společnost Intel plánuje zahájit přibližně v roce 2007.
Zajímavostí těchto nových experimentálních tranzistorů je fakt, že byly postaveny s využitím stejné fyzické struktury a materiálů, které se používají v dnešních počítačových čipech :-o. Intel ovšem plánuje, že v době, kdy tyto tranzistory půjdou do výroby (myšleno hromadné), bude používat na brány jinou kategorii oxidového materiálu.
Zdroj tisková zpráva
S touto novinkou se Intel pochlubil na konferenci polovodičových inženýrů a vědců Silicon Nanoelectronics Workshop 2001, která se koná v japonském Kjotu. V odborných kruzích se hovoří o království křemíkové nanotechnologie (že by první náznak k vytvoření nového pojmu?). A navíc se vědci "chlubí" prohlášením "Náš tranzistorový výzkum ukazuje, že jsme schopni prodloužit platnost Mooreova zákona na minimálně další tři generace technologií.“ Tedy jistá perspektiva (v tomto směru) před námi ještě existuje! A navíc se prý spekuluje, zda nanotechnologie v budoucnu zcela nahradí křemík ... k této záležitosti se vědci společnosti Intel vyjádřili, že obě technologie se ve skutečnosti doplňují (uvidíme, kdo z koho).
Nové tranzistory o velikosti 20 nanometrů jsou o 30 procent menší a o 25 procent rychlejší než současné nejrychlejší tranzistory (ty ostatně rovněž vyvinuli u Intelu, v loňském roce). Menší tranzistory jsou rychlejší a rychlé tranzistory jsou klíčovým stavebním prvkem rychlých mikroprocesorů, které představují mozky počítačů a bezpočtu dalších inteligentních zařízení. Tyto tranzistory budou základem nové generace procesorů o velikosti 45 nanometrů (0,045 mikronu), jejichž výrobu společnost Intel plánuje zahájit přibližně v roce 2007.
Zajímavostí těchto nových experimentálních tranzistorů je fakt, že byly postaveny s využitím stejné fyzické struktury a materiálů, které se používají v dnešních počítačových čipech :-o. Intel ovšem plánuje, že v době, kdy tyto tranzistory půjdou do výroby (myšleno hromadné), bude používat na brány jinou kategorii oxidového materiálu.
Zdroj tisková zpráva
