Společnost IBM zahájila projekt, ze kterého by měl za čtyři až pět let vzejít nový superpočítač. Plán spolyká zhruba 100 milionů dolarů a na jeho konci by měl být asi 500 krát výkonější počítač než máme dnes.
Nový počítač - pojmenovaný "Blue Gene" - bude zvládat více než 1 trilion operací za sekundu (1 petaflop). To je zhruba 1000 krát vyšší výkon než má jeho předchůdce "Blue Deep", který porazil Garry Kasparova, a zhruba 2 milionkrát vyšší než má běžný počítač.
Dosažení těchto výkonů bude možné díky změně přístupu k architektuře. Tento nový přístup je nazván SMASH (Simple, Many and Self-Healing).
Od ostatních přístupů se tato architektura liší ve třech hlavních bodech:
"Blue Gene" se bude skládat z více než jednoho milionu procesorů, každý o výkonu miliardy operací za sekundu (1 gigaflop). 32 těchto rychlých procesorů bude umístěno na jeden čip (32 gigaflop). 64 těchto čipů se umístí na desku o velikosti zhruba 60x60cm (2 teraflopy). Osm těchto desek se umístí nad sebe do 2m vysokého stojanu (16 teraflopů) a konečně se mezi sebou propojí 64 těchto stojanů pro dosažení hranice 1 petaflopu. Po trošce matematiky zjistíme, že nám počítač zabere asi 25 metrů čtverečních což je v porovnání se staršími "superpočítači" zanedbatelné.
Počítač má již určené poslání - svojí výpočetní sílu nejprve vrhne do modelování tvaru lidských proteinů, který ovlivňuje jeho funkci. Toto umožní lékařum lepší pochopení nemocí a ukáže jim možnosti jak proti nim bojovat například vyrábením léků "na míru".
Jestli se IBM tento projekt podaří realizovat můžeme v této architektuře spatřovat významný skok kupředu, neboť podle známého Moorova zákonu, který říká, že se výkon počítačů zdvojnásobí každých 18 měsíců, by měl být k dispozici takovýto stroj až za 15 let.
Nový počítač - pojmenovaný "Blue Gene" - bude zvládat více než 1 trilion operací za sekundu (1 petaflop). To je zhruba 1000 krát vyšší výkon než má jeho předchůdce "Blue Deep", který porazil Garry Kasparova, a zhruba 2 milionkrát vyšší než má běžný počítač.
Dosažení těchto výkonů bude možné díky změně přístupu k architektuře. Tento nový přístup je nazván SMASH (Simple, Many and Self-Healing).
Od ostatních přístupů se tato architektura liší ve třech hlavních bodech:
- Radikálně sníží počet instrukcí na jednotlivých procesorech, což jim umožní běžet rychleji, s výrazně menšími požadavky na energii (nižší zahřívání) a s menší plochu čipu. Tradiční přístup spočíval ve zvyšování výkonu přidáváním složitých instrukcí.
- Usnadní se vybudování velkého paralelního systému, umožňujícího souběžné zpracování až 8 milionů vláken výpočtů (dnes je to zhruba 5 tisíc).
- Počítač se bude sám automaticky stabilizovat a ozdravovat - bude sám schopen překonat poruchy jednotlivých procesorů nebo chyby ve vláknech výpočtů.
"Blue Gene" se bude skládat z více než jednoho milionu procesorů, každý o výkonu miliardy operací za sekundu (1 gigaflop). 32 těchto rychlých procesorů bude umístěno na jeden čip (32 gigaflop). 64 těchto čipů se umístí na desku o velikosti zhruba 60x60cm (2 teraflopy). Osm těchto desek se umístí nad sebe do 2m vysokého stojanu (16 teraflopů) a konečně se mezi sebou propojí 64 těchto stojanů pro dosažení hranice 1 petaflopu. Po trošce matematiky zjistíme, že nám počítač zabere asi 25 metrů čtverečních což je v porovnání se staršími "superpočítači" zanedbatelné.
Počítač má již určené poslání - svojí výpočetní sílu nejprve vrhne do modelování tvaru lidských proteinů, který ovlivňuje jeho funkci. Toto umožní lékařum lepší pochopení nemocí a ukáže jim možnosti jak proti nim bojovat například vyrábením léků "na míru".
Jestli se IBM tento projekt podaří realizovat můžeme v této architektuře spatřovat významný skok kupředu, neboť podle známého Moorova zákonu, který říká, že se výkon počítačů zdvojnásobí každých 18 měsíců, by měl být k dispozici takovýto stroj až za 15 let.
