Mimozemské izotopy byly nalezeny na dně oceánu
18.5.2021, Jan Vítek, aktualita
Sama naše Země skrývá poklady pro astronomy, kteří mohou díky nim zkoumat, čím prošla v relativní nedávné minulosti a co se odehrálo v její blízkosti. Mluvíme zde samozřejmě o vesmírných měřítcích.
Sluneční soustava je společně s ostatními hvězdnými systémy na cestě kolem galaktického jádra a vesmír, jímž prochází, nelze považovat za vyloženě prázdný. Spíše naopak, z pohledu vědců z Australian National University, kteří zkoumají izotopy nalézající se na oceánském dně, se často ocitneme uprostřed materiálu, jenž naše Země zachytí a obohatí se o něj.
pozůstatek exploze supernovy zachycený teleskopem Chandra
Jedná se tu o konkrétní izotopy a především pak železo-60, které má poločas přeměny pouze 2,6 milionu let, což jednoduše znamená, že veškeré železo-60, jež mohlo být na Zemi v době jejího vzniku, už dávno neexistuje a zbyl po něm jen stabilní nikl. Daný izotop tak musí pocházet z jiného zdroje, přičemž v úvahu přicházejí právě exploze supernov, které po sobě zanechaly materiál, jímž Sluneční soustava poté prošla. A že bylo železo-60 nalezeno na dně oceánu v místech izolovaných od případného dopadu lidské činnosti, je zřejmé, že pochází z oblastí mimo Zemi i naši soustavu.
Vrstvy sedimentů na dně oceánu přitom slouží jako časový záznam, v němž australští vědci nalezli dva výrazné nárůsty koncentrace železa-60, které ukazují na relativně blízké exploze supernov, jejichž pozůstatky bychom nyní mohli nalézt ve vzdálenosti několik set světelných let. Právě v místech vyšší koncentrace tohoto izotopu se rozhodli pátrat dál a objevili také menší, ale zřetelný objem izotopu plutonia-244. Jde o relativně stabilní izotop s poločasem přeměny 80 milionů let.
Právě s ohledem na plutonium-244 se přitom vědecká obec neshodne na jeho původu, čili zda na jeho tvorbu stačí exploze supernovy, anebo zda to chce mnohem divočejší událost, jako je třeba kolize nějakého objektu s neutronovou hvězdou. Nicméně právě objevení plutonia-244 v místech koncentrace železa-60 je první pádný důkaz podporující to, že vzniká explozí supernov. Ovšem i to může být dílo náhody, neboť plutionium-244 už mohlo být mezihvězdném materiálu dříve, aby se do něj jen vmíchaly pozůstatky exploze supernovy, čili jako obvykle musí přijít ještě další důkazy, než budeme moci mluvit o přesvědčivé teorii.
Zdroj: ScienceAlert