MIT plánuje vyrobit fúzní reaktor, který by už mohl vyrábět energii

Fúzní reaktory by mohly jednou pro vždy vyřešit energetické potřeby lidstva, i když s jídlem roste chuť a je otázka, zda by takovéto v podstatě neomezené zdroje energie byly spása, nebo Pandořina skříňka. Takové úvahy necháme stranou, i když ty by mohly být dle MIT již brzy aktuální. Jaderná fúze však je stále viděna spíše jako technologie, která nám neustále uniká a už dlouho se říká, že ji ovládneme během dalších 30 let. 

 

 

V MIT týmu Sparc si ale myslí, že by to snad mohlo být i dříve a jak nám sdělují, jejich nejnovější pokrok by konečně mohl přinést reaktor, který by měl pozitivní energetickou bilanci, čili vytvořil by více energie, než kolik by bylo do něj vloženo. Zástupci MIT tak říkají, že už k tomu mají potřebné nástroje a jejich fúzní reaktor by mohl už během několika let vyrábět energii. Co za tím stojí? 

 

Na univerzitě v posledních letech vznikly například nové techniky pro odvod přebytečného tepla z fúzních reaktorů a naposledy se objevila inovace v podobě HTS (High-Temperature Superconductor), což jsou materiály, které jsou supravodivé i při vyšších teplotách. To znamená teploty, na něž je nemusí chladit tekuté helium, které je drahé a obtížně se s ním pracuje, ale postačí tekutý dusík, protože takové materiály jsou supravodivé i při -135 °C. V roce 2015 pak bylo objeveno, že H₂S při tlaku kolem 150 gigapascalu je supravodivý dokonce při -70 °C. Schopnost lepšího odvodu tepla spojená s HTS by pak mohla být právě tím, co z fúzních reaktorů udělá použitelné zařízení pro výrobu energie. V případě reaktoru MIT by dle starších zpráv mělo jít o ocelové pásky pokryté materiálem YBCO (Yttrium Barium Copper Oxide).

 

tokamak v britské JET fusion lab

 

Reaktor Sparc na MIT se nijak výrazně neliší od všemožných tokamaků, které byly postaveny v rámci jiných experimentů. Využívá izotopy vodíku deuterium a tritium, z nichž se při vysokých teplotách vytvoří plazma, jež je právě silnými elektromagnety udržováno ve volném prostoru a právě v tomto plazmatu probíhá fúze atomů, jež uvolňuje energii. 

 

Nový reaktor Sparc plánovaný na spuštění do roku 2025 bude vybaven magnety využívající HTS a sám má mít vnější průměr 3,3 m a vnitřní komoru s průměrem 1 m. HTS magnety budou schopny vytvořit magnetické pole o síle 12 Tesla, což je více v porovnání s předchozími verzemi, ovšem při nižší spotřebě energie. Tým MIT Sparc předpokládá, že tento reaktor bude schopen produkovat 50 až 100 MW fúzní energie, což je oproti klasickým jaderným elektrárnám využívajícím proces štěpení jen zlomek, však třeba naše JETE má ve dvou blocích výkon 2x 1055 MW. Sparc je ale samozřejmě výzkumné zařízení a pokud by opravdu dokázalo pomocí fúze tvořit výrazně více energie, než se do něj vloží, důsledky v energetice by mohly být nedozírné. Anebo už o novém Sparcu neuslyšíme, to je také možnost. 

 

Zdroj: Extremetech