O naší vlastní galaxii jsme dříve uvažovali jako o plochém disku tvořeném spirálovitými rameny, čili o takovém klasickém zástupci svého druhu. Je ale těžké si udělat celkový obrázek o něčem, čeho jsme my sami součástí.
Diskuze k článku: Mléčná dráha dle Poláků není plochá, ale zkroucená
5.8.2019, Jan Vítek, aktualita
vždyt oni ale sledují hvězdy z převážně našeho okraje galaxie a pohledem přes střed galaxie na opačný okraj sledují jen pár hvězd, z toho přece nemůžou tvořit relevantní výsledky
jooo kdyby v simulaci měli zachyceno rovnoměrné rozprostření hvězd tak budiž, dalo by se o tom mluvit
oni tomu dávají jakýsi tvar do "S" ale stejně tak vzhledem k nedostatku pozorovaných hvezd na opačném konci galaxie, by se ten tvar mohl podobat něčemu vypouklému, tedy oba kraje galaxie ohnuté stejným směrem
jooo kdyby v simulaci měli zachyceno rovnoměrné rozprostření hvězd tak budiž, dalo by se o tom mluvit
oni tomu dávají jakýsi tvar do "S" ale stejně tak vzhledem k nedostatku pozorovaných hvezd na opačném konci galaxie, by se ten tvar mohl podobat něčemu vypouklému, tedy oba kraje galaxie ohnuté stejným směrem
Odpovědět0 0
Dost se mi to nezdá. Muselo by tam být něco nesmírně hmotného, co by gravitací "vytáhlo" hvězdy z místa, kam je přirozeně tlačí rotace a gravitace. Něco jako "blízko" umístěná supermasivní černá díra. A na druhé straně galaxie ještě jedna. A nikdo si ničeho nevšiml, až teď. Přitom už jen z pohlcovaného mezihvězdného vodíku by taková "černá díra" měla docela slušně svítit. Ne ve viditelném světle, ale určitě v oblasti vysokoenergetického záření, takže někde rentgen/gamma. A tato pásma sledujeme.
Odpovědět0 1
Třeba je to pozůstatek po interakci s jinou galaxií. Ono vůbec přesně změřit vzájemné polohy, rychlosti a hmotnosti galaxií při pohledu z jednoho místa je dosti zatíženo chybou. Nedal bych ruku do ohně za to, že známe spolehlivě tyto parametry pro okolní galaktické objekty. Navíc, galaxie zvláště ve svých okrajích, je neskutečně řídká. Její "tvarový" pohyb, vlnění, kroucení, trvá stovky miliónů let. Vždyť Slunce obíhá jádro v čase cca 0,25 mld. let.
Odpovědět2 0
Pravda, akortát by tam někde "za námi" musela zůstat druhá galaxie, solidně pošramocená, relativně velká a v dost přesném kurzu.. V tom případě by "asi" neuškodilo se po ní podívat, neměla by být "daleko". (to je výhoda u podobných interakcí obrovských rozměrů, rozhodně je lze zaměřit po MNOHA letech)
Odpovědět0 1
Tak jedna z vyslovených hypotéz je působení temné hmoty. Může to být i chyba Matrixu :D
Odpovědět2 0
teď mě zrovna nenapadá žádné praktické využití tohoto výzkumu
Odpovědět0 2
Ako že nie taky kvalitny matroš čo až mliečnu drahu ohyba kvalitny vyskum :D
Odpovědět1 0
Tak zjišťují se příčiny proč tomu tak je. Třeba se dojde k zjištění, že za to může temná hmota, axiální rotace, nebo přítomnost černých děr na okrajích galaxie. Jde tu o poznání, které vede k pokroku. Pokrok je něco, díky němuž dnes můžete pokládat otázku praktického využití. Pokud by nebyl pokrok, dnes jste stále na stromě. Pro vás to třeba nemá žádné praktické využití, ale pro jin lidi to může mít nesmírný význam.
Odpovědět3 0
Takový text bych jistě taky zvládnul. Takhle nějak mluví politici. Nikde v něm ale nevidím to praktické využití :o)
A o to mi šlo.
A o to mi šlo.
Odpovědět0 1
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
