[Júj, zbožňujem, keď ľudia používajú prirodzene zrozumiteľné marxistické pojmy...! :-)) ]
No... práveže s príchodom Endura sa malo konečne uspokojivo vyriešiť to prepínanie.
Ale pokiaľ ide o tú čo najvyššiu úžitkovú hodnotu, tak ja osobne si myslím, že samostatné mobilné grafické karty už patria do minulosti; takmer každý by dal určite radšej prednosť AMD Trinity (aj keď nemá GCN).
No... práveže s príchodom Endura sa malo konečne uspokojivo vyriešiť to prepínanie.
Ale pokiaľ ide o tú čo najvyššiu úžitkovú hodnotu, tak ja osobne si myslím, že samostatné mobilné grafické karty už patria do minulosti; takmer každý by dal určite radšej prednosť AMD Trinity (aj keď nemá GCN).
Odpovědět0 0
Akorát nějaký tchajwanský histrionik ("attention whore") přetaktoval "690ku" a snaží se z lidí dělat blbce...
Odpovědět0 0
Řekl bych, že jsou to pouhé pomluvy...
Totiž, ASRock se již před 2 lety stal 3. největším výrobcem základních desek ( http://www.bit-tech.net/news/hardware/2011/01/28/asrock-third-largest-motherboard-maker/ ); navíc i dle tohoto průzkumu: http://www.ranker.com/list/the-best-motherboard-manufacturers/computer-hardware pořád zůstává 3. nejlepším a nejoblíbenějším výrobcem základních desek... takže já se domnívám, že je to po zásluze a že kdyby byl vyráběl poruchové desky, tak by nebyl tam, kde je.
Navíc... co si dobře pamatuji, tak právě ASRock měl poslední dobou vůbec nejlepší základní desky pro procesory (CPU) od AMD, co se týče vhodnosti pro přetaktování, neboť jeho Fatal1ty 990FX Professional měla 12+2-fázové napájení CPU, zatímco třeba všude asi nejčastěji vychvalovaná Crosshair V Formula od ASUSteku měla pouze 8+2-fázové napájení CPU.
A jak víme, právě v jakosti napájení procesoru tkví největší podstatný rozdíl mezi deskami, alespoň pokud jde o přetaktování, ostatní vlastnosti jsou v tomhle ohledu až druhořadé.
Nu a tenhle nový model je zřejmě v podstatě jakýmsi nahrazením té Fatal1tky... asi jim už vypršela smlouva na to označení... ;-)
Na závěr ale musím přiznat i svou možnou podjatost v téhle záležitosti, neboť sám mám základní desku ASRock 990FX Extreme4, protože jsem ji považoval za vůbec nejlépe vybavenou desku s čipovou sadou 990FX.
Totiž, ASRock se již před 2 lety stal 3. největším výrobcem základních desek ( http://www.bit-tech.net/news/hardware/2011/01/28/asrock-third-largest-motherboard-maker/ ); navíc i dle tohoto průzkumu: http://www.ranker.com/list/the-best-motherboard-manufacturers/computer-hardware pořád zůstává 3. nejlepším a nejoblíbenějším výrobcem základních desek... takže já se domnívám, že je to po zásluze a že kdyby byl vyráběl poruchové desky, tak by nebyl tam, kde je.
Navíc... co si dobře pamatuji, tak právě ASRock měl poslední dobou vůbec nejlepší základní desky pro procesory (CPU) od AMD, co se týče vhodnosti pro přetaktování, neboť jeho Fatal1ty 990FX Professional měla 12+2-fázové napájení CPU, zatímco třeba všude asi nejčastěji vychvalovaná Crosshair V Formula od ASUSteku měla pouze 8+2-fázové napájení CPU.
A jak víme, právě v jakosti napájení procesoru tkví největší podstatný rozdíl mezi deskami, alespoň pokud jde o přetaktování, ostatní vlastnosti jsou v tomhle ohledu až druhořadé.
Nu a tenhle nový model je zřejmě v podstatě jakýmsi nahrazením té Fatal1tky... asi jim už vypršela smlouva na to označení... ;-)
Na závěr ale musím přiznat i svou možnou podjatost v téhle záležitosti, neboť sám mám základní desku ASRock 990FX Extreme4, protože jsem ji považoval za vůbec nejlépe vybavenou desku s čipovou sadou 990FX.
Odpovědět0 0
Intel neměl nikdy ničím zajímavé desky, alespoň do stolních počítačů, nicméně – jak píše i JanoX – tak vynikaly (~ byly nejlepší) ve spolehlivosti a měli také asi nejdelší záruku; mívali sice obvykle velice chudé vybavení, takřka spartánské, ale mívali zase také snad tu nejlepší podporu ze všech výrobců. A vůbec, prodejci počítačů je obecně milovali. :-) Já osobně jsem zastával názor, že pokud už někdo na intelu (procesoru) mermomocí trvá, pak pod něj pouze intel (čipovou sadu) – když ještě byla konkurence – to vše pak nejlépe od Intelu, zvláště kvůli té podpoře... prostě když Intel něco zvoral – a že to nebylo zřídka – tak jste mohli mít aspoň jakouž takouž jistotu, že vás to nenechá na holičkách,... na rozdíl od řadového tchajwanského výrobce.
Já za nimi ovšem želet ani v nejmenším nebudu, protože byly kompatibilní pouze s intely.
Já za nimi ovšem želet ani v nejmenším nebudu, protože byly kompatibilní pouze s intely.
Odpovědět0 0
Cokoliv, co sedne do patice AM3+, může na ten tvůj Atom dát něco zo zadku, s klidem a přehledem.
Čímž nechci tvrdit, že by Atomy byly špatné procesory - právě naopak, jsou to jedny z 2 nejlepších a "nejpřevratnějších" řad procesorů od Intelu vůbec [společně s "rytířskou" řadou (Knight's Ferry/Corner/Landing, obchodním názvem tuším Xeon Phi, pokud to mezitím nezměnili].
Ovšem ten tvůj Atom je pak pořád ještě více "předpotopní", neboť do patice AM3+ jdou procesory vyrobené jak 45 nm výrobním procesem, tak i novějším 32 nm výrobním procesem, zatímco ten tvůj Atom D525 byl vyroben pouze starším 45 nm výrobním procesem.
Tož tak.
Čímž nechci tvrdit, že by Atomy byly špatné procesory - právě naopak, jsou to jedny z 2 nejlepších a "nejpřevratnějších" řad procesorů od Intelu vůbec [společně s "rytířskou" řadou (Knight's Ferry/Corner/Landing, obchodním názvem tuším Xeon Phi, pokud to mezitím nezměnili].
Ovšem ten tvůj Atom je pak pořád ještě více "předpotopní", neboť do patice AM3+ jdou procesory vyrobené jak 45 nm výrobním procesem, tak i novějším 32 nm výrobním procesem, zatímco ten tvůj Atom D525 byl vyroben pouze starším 45 nm výrobním procesem.
Tož tak.
Odpovědět0 0
Hm, dle předpovědí z mayského kalendáře to mělo být 21. 12. 2012...
Odpovědět0 0
V AMD by měli konečně vydat nějakou normu, jak pro bloky vodního chlazení na své procesory, tak i pro bloky vodního chlazení na své grafické karty.
Konečně by tak mnozí výrobci mohli bez obav (u spotřebitelů) vydávat v konečném důsledku levnější vodou chlazené komplety, u nichž by bylo možné ušetřit na tom jinak zbytečném chladiči s teplovodivými (výparnými) trubičkami.
Stejně by bylo možné ušetřit na chladičích pro procesory, a navíc by se tím podpořilo i celé odvětví vodního chlazení, protože jakmile bude k existovat nějaká norma, pak odpadnou i výše zmiňované obavy uživatelů z možné nekompatibility, což odrazuje i výrobce.
Vodní chlazení má totiž největší přínos, když se jim chladí „celý počítač“. Nynější procesorové komplety s vodním chlazením jsou ovšem spíše takovým ustrnutím na půl cestě v úvozu, jelikož jsou nerozšiřitelné: mají obvykle příliš slabé čerpadlo a příliš malý radiátor, který ovšem navíc může překážet v dodatečnému osazení dalšího, tudíž může nakonec skončit i jako nadbytečný.
Každá norma musí mít někoho, kdo bude dohlížet na její dodržování, kdo i bude zastřešovat, nu a vznik takové normy by měl být především v zájmu AMD, jelikož mu pomůže získat největší výhodu; zároveň by vytvoření takové normy mělo být bez nejmenších potíží, jelikož AMD má jedinečné postavení v tom, že je velkým výrobcem jak výkonných procesorů, tak i výkonných grafických karet (což ani Intel, ani Nvidia nemají). (Schválně píši „výkonných“ – tedy takových, které má smysl chladit vodním chlazením – což Intelova šoupátka rozhodně nejsou, byť je stále největším výrobcem grafik.)
Konečně by tak mnozí výrobci mohli bez obav (u spotřebitelů) vydávat v konečném důsledku levnější vodou chlazené komplety, u nichž by bylo možné ušetřit na tom jinak zbytečném chladiči s teplovodivými (výparnými) trubičkami.
Stejně by bylo možné ušetřit na chladičích pro procesory, a navíc by se tím podpořilo i celé odvětví vodního chlazení, protože jakmile bude k existovat nějaká norma, pak odpadnou i výše zmiňované obavy uživatelů z možné nekompatibility, což odrazuje i výrobce.
Vodní chlazení má totiž největší přínos, když se jim chladí „celý počítač“. Nynější procesorové komplety s vodním chlazením jsou ovšem spíše takovým ustrnutím na půl cestě v úvozu, jelikož jsou nerozšiřitelné: mají obvykle příliš slabé čerpadlo a příliš malý radiátor, který ovšem navíc může překážet v dodatečnému osazení dalšího, tudíž může nakonec skončit i jako nadbytečný.
Každá norma musí mít někoho, kdo bude dohlížet na její dodržování, kdo i bude zastřešovat, nu a vznik takové normy by měl být především v zájmu AMD, jelikož mu pomůže získat největší výhodu; zároveň by vytvoření takové normy mělo být bez nejmenších potíží, jelikož AMD má jedinečné postavení v tom, že je velkým výrobcem jak výkonných procesorů, tak i výkonných grafických karet (což ani Intel, ani Nvidia nemají). (Schválně píši „výkonných“ – tedy takových, které má smysl chladit vodním chlazením – což Intelova šoupátka rozhodně nejsou, byť je stále největším výrobcem grafik.)
Odpovědět0 0
... a další ukázka čisté demence návrhářů počítačových skříní.
Prostě... téměř všechny skříně „na trhu“ jsou příšerné. Jsou výkladní skříní blbosti jejich výrobců; recenze těch skříní jsou zase zpravidla „oslavou“ blbosti recenzentů.
A tato není žádnou výjimkou.
Sakra, proč jsou všichni výrobci tak posedlí děravými skříněmi a spousty větráčků?!
Když se na ni podíváte, tak vidíte pletivo shora, pletivo zezdola, pletivo zboku, pletivo zepředu, pletivo zezadu... prostě celá „skříň“ je „děravá“.
Eh, to už se pomalu přibližuje otevřeným „testovacím stolkům“ (anglicky: bench tables)...
Který blbec „vymyslel“ děravou bočnici?!
(Už mě nezajímá, kteří blbci to dělají – protože to dělají téměř všichni!)
Který blbec vymyslel cpát napájecí zdroj dolů, na spodek skříně?!
Vždyť i pokusy jasně ukazují, že nejúčinnější je mít díry na spodku a na vrchu skříně (a pak vzadu nahoře)...
Přesto skříní k díry naspodu a zvláště pak navrchu je prostě pořád hrozně málo!
Navíc díry v bočnici, navíc zpravidla s větráčkem, jsou k ničemu, jelikož spíše narušují proudění teplého vzduchu zdola nahoru a točí ho uvnitř!
Už ani nemluvě o tom, že to zbytečně zvyšuje hlučnost celého počítače, což zvyšuje i to, že jsou obvykle na straně přivrácené k uživateli. Ani odstranění těch větráčků a zacpání děr odhlučňovací hmotou ty potíže neřeší, neboť na odhlučňovací hmota na těch pletivech nejenom velice špatně drží a odlepuje se, ale navíc na sebe nabírá i další sajrajt.
Dále: který blbec vymyslel umisťování zdrojů na spodek?!
Když byly navrchu, tak alespoň mohly odsávat teplý vzduch ze skříně, čímž by se ušetřil alespoň 1 větráček, čili by se snížila i hlučnost. V napájecích zdrojích jsou obvykle velké vrtule (nebo by alespoň měly být), takže by bohatě stačilo udělat lepší pasivní chlazení ve zdroji a ta vrtule by ho klidně a tiše uchladila i za předpokladu přítoku teplejšího vzduchu ze skříně, zvláště pak v dnešní době zdrojů z větší účinností, které až tak mnoho odpadního tepla nevydávají. Navíc v případě jeho umístění dole i snadněji nabírá prach, čemuž se sice snaží zabránit prachovými filtry, nicméně ty zase snižují účinnost nasávání vzduchu, čímž v konečném důsledku opět zvyšují hlučnost zdroje, čili návrháři nejenom že neušetřili nic, ale to dokonce ještě více podělali.
Větráčky by měly být spíše na vrchu skřínky, ne na jejím boku!
Dále: dementní Intel vymyslel specifikaci, dle kterých mají být různá rozhraní (USB, IEEE-1394, zvukové vstupy a výstupy apod.) někde na předku skříně.
Proč, proboha?! Vždyť tam pro ně ani nikde není vhodné místo!
Opravdu:
a) když jsou umístěny někde dole, tak když je počítač pod stolem, tak na ně nedosáhnete;
b) když jsou umístěny někde nahoře, tak na ně zase dobře nedosáhnete, když máte počítač na stole;
c) v případě, že máte počítač pod stolem a do těch rozhraní zasouváte „flešku“ – což dělá spousta lidí – tak velice snadno si ji urazíte nebo zlomíte, ať už kolenem, nebo padajícím předmětem;
d) v případě, že jsou navrchu – jako u téhle zrůdy – pak to znamená, že jsou v případě umístění počítače na stole ze židle nedosažitelné (navíc tahle zrůda tam má i tlačítka pro spouštění/vypínání/uspávání/probouzení a resetování počítače, což pouze zvýrazňuje nemotornost používání v daném případě).
Proč tahle rozhraní nemohou být pohodlněji vyvedena nějakým kabelem zezadu?!
Prostě tak, abyste se za nikam nemuseli natahovat, všechna rozhraní by byla vyvedena kabelem zezadu na to nejpohodlnější místo, třeba na stůl přímo před/pod monitorem, prostě něco jako taková malá dokovací stanice.
Nesmírně mě potěšilo, že si nesmyslnost dnešního stavu nezávisle na mně uvědomil i jeden diskutér na Anandtechu, zvoláním: „Proč tohle ještě není, v 21. století?!“
On tam navíc navrhoval i umístění tlačítek pro spouštění a reset. Klidně bych byl za – ostatně, byl by to konečně velký pokrok a bylo to mnohem lepší než to dnešní plýtvání energií a zbytečného napájení USB klávesnice nebo myši pro takové „pohodlné zapínání od stolu“.
Pryč s polohodnotnými náhražkami v podobě USB rozbočovačů na monitorech apod! Ani čipové sady pro základní desky by se nemusely pořád předhánět v (někdy až šílených) počtech podporovaných USB portů, možná by na základních deskách pak zbylo místo i na jiné věci...
Takováhle „malá dokovací stanice“ by totiž mohla mít i svůj rozbočovač, zvláštní napájení... a prostě cokoliv, co byste si usmysleli s nimi dělat, by mohlo být pohodlnější!
Proč se ještě nepřijal standard pro takové rozhraní, kam by se připojoval ten prodlužovací kabel?! Nebo klidně by ten kabel mohl být veden ze vnitřku počítače i nepřerušený, i tak by to byl krok vpřed, i kdyby při přenášení více překážel...
(Mimochodem, já doma něco takového mám a používám již dlouhá léta; nicméně mě štve, že to pořád není široce přijatou samozřejmostí!)
A s plnými bočnicemi a odhlučňovací hmotou by se ty počítače daly nádherně odhlučnit, aniž by se to nějak projevilo výrazněji zhoršeným chlazením.
I recenzenti si v mnoha případech spíše všímají a hodnotí nepodstatné triviality, jako „káblmanažment“, což zhusta znamená asi to, jak je lze někam nacpat, aby nebyly vidět... Ale to, kolik místa zbývá pod děrovaným stropem, a tedy jak velký radiátor se pod něj vejde, se zpravidla dovíte málokdy... :-(
Nepochybně proto, že kapitalisté jsou blbci! :-P
Prostě... téměř všechny skříně „na trhu“ jsou příšerné. Jsou výkladní skříní blbosti jejich výrobců; recenze těch skříní jsou zase zpravidla „oslavou“ blbosti recenzentů.
A tato není žádnou výjimkou.
Sakra, proč jsou všichni výrobci tak posedlí děravými skříněmi a spousty větráčků?!
Když se na ni podíváte, tak vidíte pletivo shora, pletivo zezdola, pletivo zboku, pletivo zepředu, pletivo zezadu... prostě celá „skříň“ je „děravá“.
Eh, to už se pomalu přibližuje otevřeným „testovacím stolkům“ (anglicky: bench tables)...
Který blbec „vymyslel“ děravou bočnici?!
(Už mě nezajímá, kteří blbci to dělají – protože to dělají téměř všichni!)
Který blbec vymyslel cpát napájecí zdroj dolů, na spodek skříně?!
Vždyť i pokusy jasně ukazují, že nejúčinnější je mít díry na spodku a na vrchu skříně (a pak vzadu nahoře)...
Přesto skříní k díry naspodu a zvláště pak navrchu je prostě pořád hrozně málo!
Navíc díry v bočnici, navíc zpravidla s větráčkem, jsou k ničemu, jelikož spíše narušují proudění teplého vzduchu zdola nahoru a točí ho uvnitř!
Už ani nemluvě o tom, že to zbytečně zvyšuje hlučnost celého počítače, což zvyšuje i to, že jsou obvykle na straně přivrácené k uživateli. Ani odstranění těch větráčků a zacpání děr odhlučňovací hmotou ty potíže neřeší, neboť na odhlučňovací hmota na těch pletivech nejenom velice špatně drží a odlepuje se, ale navíc na sebe nabírá i další sajrajt.
Dále: který blbec vymyslel umisťování zdrojů na spodek?!
Když byly navrchu, tak alespoň mohly odsávat teplý vzduch ze skříně, čímž by se ušetřil alespoň 1 větráček, čili by se snížila i hlučnost. V napájecích zdrojích jsou obvykle velké vrtule (nebo by alespoň měly být), takže by bohatě stačilo udělat lepší pasivní chlazení ve zdroji a ta vrtule by ho klidně a tiše uchladila i za předpokladu přítoku teplejšího vzduchu ze skříně, zvláště pak v dnešní době zdrojů z větší účinností, které až tak mnoho odpadního tepla nevydávají. Navíc v případě jeho umístění dole i snadněji nabírá prach, čemuž se sice snaží zabránit prachovými filtry, nicméně ty zase snižují účinnost nasávání vzduchu, čímž v konečném důsledku opět zvyšují hlučnost zdroje, čili návrháři nejenom že neušetřili nic, ale to dokonce ještě více podělali.
Větráčky by měly být spíše na vrchu skřínky, ne na jejím boku!
Dále: dementní Intel vymyslel specifikaci, dle kterých mají být různá rozhraní (USB, IEEE-1394, zvukové vstupy a výstupy apod.) někde na předku skříně.
Proč, proboha?! Vždyť tam pro ně ani nikde není vhodné místo!
Opravdu:
a) když jsou umístěny někde dole, tak když je počítač pod stolem, tak na ně nedosáhnete;
b) když jsou umístěny někde nahoře, tak na ně zase dobře nedosáhnete, když máte počítač na stole;
c) v případě, že máte počítač pod stolem a do těch rozhraní zasouváte „flešku“ – což dělá spousta lidí – tak velice snadno si ji urazíte nebo zlomíte, ať už kolenem, nebo padajícím předmětem;
d) v případě, že jsou navrchu – jako u téhle zrůdy – pak to znamená, že jsou v případě umístění počítače na stole ze židle nedosažitelné (navíc tahle zrůda tam má i tlačítka pro spouštění/vypínání/uspávání/probouzení a resetování počítače, což pouze zvýrazňuje nemotornost používání v daném případě).
Proč tahle rozhraní nemohou být pohodlněji vyvedena nějakým kabelem zezadu?!
Prostě tak, abyste se za nikam nemuseli natahovat, všechna rozhraní by byla vyvedena kabelem zezadu na to nejpohodlnější místo, třeba na stůl přímo před/pod monitorem, prostě něco jako taková malá dokovací stanice.
Nesmírně mě potěšilo, že si nesmyslnost dnešního stavu nezávisle na mně uvědomil i jeden diskutér na Anandtechu, zvoláním: „Proč tohle ještě není, v 21. století?!“
On tam navíc navrhoval i umístění tlačítek pro spouštění a reset. Klidně bych byl za – ostatně, byl by to konečně velký pokrok a bylo to mnohem lepší než to dnešní plýtvání energií a zbytečného napájení USB klávesnice nebo myši pro takové „pohodlné zapínání od stolu“.
Pryč s polohodnotnými náhražkami v podobě USB rozbočovačů na monitorech apod! Ani čipové sady pro základní desky by se nemusely pořád předhánět v (někdy až šílených) počtech podporovaných USB portů, možná by na základních deskách pak zbylo místo i na jiné věci...
Takováhle „malá dokovací stanice“ by totiž mohla mít i svůj rozbočovač, zvláštní napájení... a prostě cokoliv, co byste si usmysleli s nimi dělat, by mohlo být pohodlnější!
Proč se ještě nepřijal standard pro takové rozhraní, kam by se připojoval ten prodlužovací kabel?! Nebo klidně by ten kabel mohl být veden ze vnitřku počítače i nepřerušený, i tak by to byl krok vpřed, i kdyby při přenášení více překážel...
(Mimochodem, já doma něco takového mám a používám již dlouhá léta; nicméně mě štve, že to pořád není široce přijatou samozřejmostí!)
A s plnými bočnicemi a odhlučňovací hmotou by se ty počítače daly nádherně odhlučnit, aniž by se to nějak projevilo výrazněji zhoršeným chlazením.
I recenzenti si v mnoha případech spíše všímají a hodnotí nepodstatné triviality, jako „káblmanažment“, což zhusta znamená asi to, jak je lze někam nacpat, aby nebyly vidět... Ale to, kolik místa zbývá pod děrovaným stropem, a tedy jak velký radiátor se pod něj vejde, se zpravidla dovíte málokdy... :-(
Nepochybně proto, že kapitalisté jsou blbci! :-P
Odpovědět0 0
Miloslave Ponkráci, začínáš drobným omylem... a končíš plácáním nehorázných blbostí…
Tak si to proberme:
1. Zhruba té samé většině lidí jsou tyhle HW servery naprosto u prdele. Dokonce bych si mohl směle dovolit tvrdit, že drtivé většině lidí jsou počítače u prdele; tyhle HW servery jsou opravdu pouze pro tu velice malou skupinku počítačových nadšenců, které baví hrát si s počítači (a nikoliv pouze na nich), baví je ladění výkonu, chlazení, {pře,pod}taktování apod.
2. Ano, to je prostě holá skutečnost – a je tomu tak přinejmenším několik posledních let – že z hlediska her je grafická karta prostě tou „nejdůležitější součástí počítače“ (v tom smyslu, že nejvíce ovlivňuje plynulost běhu hry). Na tom, že ti na Živě navrhnou herní počítač, není nic špatného, jelikož na herním počítači můžeš provozovat téměř cokoliv, včetně kancelářské práce, zatímco na kancelářském počítači by sis nejspíš moc nezahrál. To si necucám z prstu – podívej se do nabídek hotových sestav, v nichž jsou vy výkonnostně nejchudší obvykle označovány jako kancelářské, zatímco ty nejvýkonnější spíše jako herní.
3. Většina lidí počítač nepotřebuje; dovolil bych si dokonce tvrdit, většina ho ani nemá, dokonce jim ani nechybí; k štěstí jim stačí chatrč bez parazitů, dostatek jídla a pitné vody – to je prostě stejný argument. Stejně dobře bych mohl tvrdit, že auta jsou k ničemu, protože jakožto student se umím všude dostat hromadní dopravou, a navíc nemusím za tu zbytečnost odvádět daň a platit za nájem parkovacího místa. Jak je možné, že ty motoristické časopisy vůbec vycházejí, kdopak by je mohl číst...??!
4. To bych ti stejně přesvědčivě uměl dovodit, že ani výkonných procesorů není potřeba, neboť kromě případů „úchylů“, co na počítačích něco kompilují nebo počítají, je výkonný počítač naprosto k ničemu. :-P Navíc „výkonný procesor zvedne spotřebu a náklady na provoz tak drasticky, že lidé to už často nechtějí nést...“ [a blá-blá-blá] – prostě... už si kakáš do úst, slušně řečeno.
5. Omylem jsou tvoje šílené bláboly. Nemáš ani páru, o čem píšeš! Pročpak se asi bitcoiny (bitomince?) dolují na grafických kartách, a ne na procesorech, hm?! Jdi na jejich fórum, „pouč je“, a uvidíš, jak se budou smíchy válet po podlaze, chytat za břicha… a pak za hlavu! Člověče, za předpokladu, že ty tvoje čísla platí (nezpochybňuji je), tak si uvědom, že i v tom nejlepším případě ti ten procesor zvládne spočítat pouhých 160 (řekněme) instrukcí za 1 takt. Jenomže ta grafická karta má, řekněme, 1536 (Radeon HD 6970 – předchozí pokolení) nebo 2048 (Radeon HD 7970 – současné pokolení) výpočetních jednotek (ta čísla i jejich protějšky ze skutečného světa jsou zde čistě jenom pro tvou představu, jelikož máš zde zjevně obrovské mezery). Čili za jediný takt ti dokáže udělat oněch 1536 nebo 2048 výpočtů! A i za předpokladu, že CPU běží na 4krát vyšším kmitočtu, tedy že za stejný čas provede přinejlepším 640 výpočtů (nebo „hrubě přes 400“, dle tebe), ho GPU drtivě, na hlavu poráží! A můžeš klidně vzít jed na to, že ten poměr výkon/spotřeba je u grafických karet mnohem příznivější než u procesoru! (Vždyť proto také lidé, co dolují bitcoiny to dělají na grafických kartách – schválně se podívej na tabulky na jejich fórech, kde to mají velice podrobně a přehledně rozepsáno!) Nevím, odkud sosáš ty svoje bláboly, ale už dneska jsou GPU výkonově před CPU; dokonce i Larrabee měl být spíš pro grafiku; jeho nástupce, Knights Corner, je postaven na velice podobných principech. Ano, co se týče výkonu, tak se i ten nevýkonnější současný intelovský CPU může jít schovat, neboť oproti Knights Corneru bude jako prd proti petardě. Ale vývoj stejně směřuje k většímu prolínání CPU a GPU – viz třeba AMD Fusion – čili tenhle tvůj úlet je úplně mimo; GPU budou v budoucnu pořád více a více přebírat úlohy výkonných koprocesorů. Takový Cell svou povahou spadá někde mezi současné běžné CPU a GPU. A úžeji zaměřené procesory jsou obvykle výkonnější. Navíc výkon grafické karty u běžných lidí rostl rychleji než výkon hlavního procesoru (jo, schválně, podívej se na integrované „grafické karty“ – řekl bych, že právě díky tomu vystačí nejenom tobě, ale i značnému počtu dalších lidí – opět, viz AMD Fusion). Takže... proč by se této výhody měli výrobci vzdávat?! Protože nějaký prosťáček má nepřekonatelné předsudky proti grafickým kartám?! :-P
6. Že ty převážně kompiluješ programy, nic nezmění na tom, že do těch nejvýkonnějších počítačů se dávají spousty grafických karet – co myslíš, co nakonec vytěsnilo i Cell ze serverů, hm?
7. To je sice možné, nicméně většinu lidí (nebo alespoň jejich počítače) spíše uživí grafický výkon nežli procesorový. ;-) To je totiž přesně případ dolování bitcoinů.
8. Nuže, většina těch lidí, které znám, před rychlostí pevného disku upřednostní jeho velikost (kapacitu) a také lepší grafickou kartu. Stejného názoru jsou i návrháři počítačových sestav, kteří v drtivé většině raději upřednostní rychlejší grafickou kartu místo nějakého SSD. Pročpak asi? Že by proto, že pomalejší pevný disk je pro většinu lidí snesitelnější než pomalá grafická karta? Že by to nějak souviselo i s tím, že ty počítače se mohou využívat i k hraní her? (A tam nějaká rychlost pevného disku moc nehraje roli, zatímco na integrované „grafické kartě“ si toho opravdu moc nezahraješ.)
9. Jiný závěr od někoho, kdo vůbec nepochopil úlohu a schopnosti grafických karet v současnosti, bych ani nečekal. :-) Dnešní grafické karty ovšem nejsou pouhé tupé zobrazovače – ty ovšem vycházíš z představy, že ony jsou pořád pouze takovými tupými zobrazovači. Totiž: nároky na ně kladené je donutily vyvíjet se směrem k většímu a většímu výpočetnímu výkonu, který prostě nelze „ošidit“ (=nahradit) nějakým zpracováváním hlavním, obecně zaměřeným procesorem, protože povaha úkolů pro grafické procesory je jiná než povaha úkolů pro obecně zaměřené procesory (ačkoliv je možné je slučovat, což se v současnosti i děje), ten vysoký výkon si vyžaduje i vysoký příkon, se kterým roste i ztrátový výkon (zhruba kvadraticky). Povaha úkolů pro zvukovou kartu je sice také velice podobná těm pro grafickou kartu a hodí se spíše pro specializované DSP, ovšem množství obvykle zpracovávaných dat není tak velké jako u grafických karet. (Schválně: zkusme si to porovnat na příkladu grafických a zvukových karet – jaký výpočetní výkon má třeba (dneska už letitý) procesor E-MU CA20K2 oproti Tahiti XT? Odhadl bych to na řádově 300krát menší. Beru to prostě jako znázornění rozdílu poptávky po výkonu grafických karet a zvukových karet. Také grafické karty za tu doby prodělaly překotný vývoj, zatímco u zvukových karet se stav moc neměnil, spíše bych řekl, že dost stagnovaly. Opět to uvádím pouze jako srovnání poptávky a pouze za účelem vyvrácení tvých věšteb.) Zřejmě takový vývoj souvisí s tím, že lidé vnímají drtivou většinu podnětů právě zrakem. Kdyby se počítače dělaly pro živočišný druh se špatným zrakem, ale výtečným sluchem, možná by ten poměr mezi výkonem grafických a zvukových karet byl obrácený. ;-)
Takže tak.
(+ mých 0,02 €)
Tak si to proberme:
1. Zhruba té samé většině lidí jsou tyhle HW servery naprosto u prdele. Dokonce bych si mohl směle dovolit tvrdit, že drtivé většině lidí jsou počítače u prdele; tyhle HW servery jsou opravdu pouze pro tu velice malou skupinku počítačových nadšenců, které baví hrát si s počítači (a nikoliv pouze na nich), baví je ladění výkonu, chlazení, {pře,pod}taktování apod.
2. Ano, to je prostě holá skutečnost – a je tomu tak přinejmenším několik posledních let – že z hlediska her je grafická karta prostě tou „nejdůležitější součástí počítače“ (v tom smyslu, že nejvíce ovlivňuje plynulost běhu hry). Na tom, že ti na Živě navrhnou herní počítač, není nic špatného, jelikož na herním počítači můžeš provozovat téměř cokoliv, včetně kancelářské práce, zatímco na kancelářském počítači by sis nejspíš moc nezahrál. To si necucám z prstu – podívej se do nabídek hotových sestav, v nichž jsou vy výkonnostně nejchudší obvykle označovány jako kancelářské, zatímco ty nejvýkonnější spíše jako herní.
3. Většina lidí počítač nepotřebuje; dovolil bych si dokonce tvrdit, většina ho ani nemá, dokonce jim ani nechybí; k štěstí jim stačí chatrč bez parazitů, dostatek jídla a pitné vody – to je prostě stejný argument. Stejně dobře bych mohl tvrdit, že auta jsou k ničemu, protože jakožto student se umím všude dostat hromadní dopravou, a navíc nemusím za tu zbytečnost odvádět daň a platit za nájem parkovacího místa. Jak je možné, že ty motoristické časopisy vůbec vycházejí, kdopak by je mohl číst...??!
4. To bych ti stejně přesvědčivě uměl dovodit, že ani výkonných procesorů není potřeba, neboť kromě případů „úchylů“, co na počítačích něco kompilují nebo počítají, je výkonný počítač naprosto k ničemu. :-P Navíc „výkonný procesor zvedne spotřebu a náklady na provoz tak drasticky, že lidé to už často nechtějí nést...“ [a blá-blá-blá] – prostě... už si kakáš do úst, slušně řečeno.
5. Omylem jsou tvoje šílené bláboly. Nemáš ani páru, o čem píšeš! Pročpak se asi bitcoiny (bitomince?) dolují na grafických kartách, a ne na procesorech, hm?! Jdi na jejich fórum, „pouč je“, a uvidíš, jak se budou smíchy válet po podlaze, chytat za břicha… a pak za hlavu! Člověče, za předpokladu, že ty tvoje čísla platí (nezpochybňuji je), tak si uvědom, že i v tom nejlepším případě ti ten procesor zvládne spočítat pouhých 160 (řekněme) instrukcí za 1 takt. Jenomže ta grafická karta má, řekněme, 1536 (Radeon HD 6970 – předchozí pokolení) nebo 2048 (Radeon HD 7970 – současné pokolení) výpočetních jednotek (ta čísla i jejich protějšky ze skutečného světa jsou zde čistě jenom pro tvou představu, jelikož máš zde zjevně obrovské mezery). Čili za jediný takt ti dokáže udělat oněch 1536 nebo 2048 výpočtů! A i za předpokladu, že CPU běží na 4krát vyšším kmitočtu, tedy že za stejný čas provede přinejlepším 640 výpočtů (nebo „hrubě přes 400“, dle tebe), ho GPU drtivě, na hlavu poráží! A můžeš klidně vzít jed na to, že ten poměr výkon/spotřeba je u grafických karet mnohem příznivější než u procesoru! (Vždyť proto také lidé, co dolují bitcoiny to dělají na grafických kartách – schválně se podívej na tabulky na jejich fórech, kde to mají velice podrobně a přehledně rozepsáno!) Nevím, odkud sosáš ty svoje bláboly, ale už dneska jsou GPU výkonově před CPU; dokonce i Larrabee měl být spíš pro grafiku; jeho nástupce, Knights Corner, je postaven na velice podobných principech. Ano, co se týče výkonu, tak se i ten nevýkonnější současný intelovský CPU může jít schovat, neboť oproti Knights Corneru bude jako prd proti petardě. Ale vývoj stejně směřuje k většímu prolínání CPU a GPU – viz třeba AMD Fusion – čili tenhle tvůj úlet je úplně mimo; GPU budou v budoucnu pořád více a více přebírat úlohy výkonných koprocesorů. Takový Cell svou povahou spadá někde mezi současné běžné CPU a GPU. A úžeji zaměřené procesory jsou obvykle výkonnější. Navíc výkon grafické karty u běžných lidí rostl rychleji než výkon hlavního procesoru (jo, schválně, podívej se na integrované „grafické karty“ – řekl bych, že právě díky tomu vystačí nejenom tobě, ale i značnému počtu dalších lidí – opět, viz AMD Fusion). Takže... proč by se této výhody měli výrobci vzdávat?! Protože nějaký prosťáček má nepřekonatelné předsudky proti grafickým kartám?! :-P
6. Že ty převážně kompiluješ programy, nic nezmění na tom, že do těch nejvýkonnějších počítačů se dávají spousty grafických karet – co myslíš, co nakonec vytěsnilo i Cell ze serverů, hm?
7. To je sice možné, nicméně většinu lidí (nebo alespoň jejich počítače) spíše uživí grafický výkon nežli procesorový. ;-) To je totiž přesně případ dolování bitcoinů.
8. Nuže, většina těch lidí, které znám, před rychlostí pevného disku upřednostní jeho velikost (kapacitu) a také lepší grafickou kartu. Stejného názoru jsou i návrháři počítačových sestav, kteří v drtivé většině raději upřednostní rychlejší grafickou kartu místo nějakého SSD. Pročpak asi? Že by proto, že pomalejší pevný disk je pro většinu lidí snesitelnější než pomalá grafická karta? Že by to nějak souviselo i s tím, že ty počítače se mohou využívat i k hraní her? (A tam nějaká rychlost pevného disku moc nehraje roli, zatímco na integrované „grafické kartě“ si toho opravdu moc nezahraješ.)
9. Jiný závěr od někoho, kdo vůbec nepochopil úlohu a schopnosti grafických karet v současnosti, bych ani nečekal. :-) Dnešní grafické karty ovšem nejsou pouhé tupé zobrazovače – ty ovšem vycházíš z představy, že ony jsou pořád pouze takovými tupými zobrazovači. Totiž: nároky na ně kladené je donutily vyvíjet se směrem k většímu a většímu výpočetnímu výkonu, který prostě nelze „ošidit“ (=nahradit) nějakým zpracováváním hlavním, obecně zaměřeným procesorem, protože povaha úkolů pro grafické procesory je jiná než povaha úkolů pro obecně zaměřené procesory (ačkoliv je možné je slučovat, což se v současnosti i děje), ten vysoký výkon si vyžaduje i vysoký příkon, se kterým roste i ztrátový výkon (zhruba kvadraticky). Povaha úkolů pro zvukovou kartu je sice také velice podobná těm pro grafickou kartu a hodí se spíše pro specializované DSP, ovšem množství obvykle zpracovávaných dat není tak velké jako u grafických karet. (Schválně: zkusme si to porovnat na příkladu grafických a zvukových karet – jaký výpočetní výkon má třeba (dneska už letitý) procesor E-MU CA20K2 oproti Tahiti XT? Odhadl bych to na řádově 300krát menší. Beru to prostě jako znázornění rozdílu poptávky po výkonu grafických karet a zvukových karet. Také grafické karty za tu doby prodělaly překotný vývoj, zatímco u zvukových karet se stav moc neměnil, spíše bych řekl, že dost stagnovaly. Opět to uvádím pouze jako srovnání poptávky a pouze za účelem vyvrácení tvých věšteb.) Zřejmě takový vývoj souvisí s tím, že lidé vnímají drtivou většinu podnětů právě zrakem. Kdyby se počítače dělaly pro živočišný druh se špatným zrakem, ale výtečným sluchem, možná by ten poměr mezi výkonem grafických a zvukových karet byl obrácený. ;-)
Takže tak.
(+ mých 0,02 €)
Odpovědět0 0
Zbývá jenom doufat, že tamní zástupci lidí budou zastupovat lidi a ne kapitalisty.
Odpovědět0 0
Ale no ták, dostupné boli aj dosky s nForce 3 a 4. (Tie som mal už síce od Epox-u, tiež je ich škoda.)
Sám mám ešte perfektne fungujúcu AN-7 a nedám na ňu dopustiť, čo sa týka spoľahlivosti alebo pretaktovania.
Sám mám ešte perfektne fungujúcu AN-7 a nedám na ňu dopustiť, čo sa týka spoľahlivosti alebo pretaktovania.
Odpovědět0 0
Jakpak můžete napsat, že Intel roste a AMD stagnuje, když poměrný nárůst podílu AMD byl více než 2násobný oproti Intelu?!
Odpovědět0 0
A mohlo by byť takých viac. Je dobré vedieť, že sú to kapitalisti...
Odpovědět0 0
Tahle kombinace prý přeci téměř normálně funguje, byť s modifikovanými ovladači.
NVidia ovšem chce, aby byl PhysX otevřený standard pro všechny.
Nebo mi snad něco uniklo, soudruzi?
NVidia ovšem chce, aby byl PhysX otevřený standard pro všechny.
Nebo mi snad něco uniklo, soudruzi?
Odpovědět0 0
Hm, co by na tom mělo být překvapivého?! Vždyť to je všeobecně známá věc; viz třeba taková telemedicína - zatímco zde je to téměř neznámá (ne-li přímo nepředstavitelná) věc, tak tam je to dneska již normální, dokonce už i zcela běžná věc.
Odpovědět0 0
Pavle, Tvá rada je zcela mimo, protože on evidentně má právě teď vycházky. 8-)
Odpovědět0 0
Ja mám doma ešte celý balík 8" diskiet.
Získal som ich asi pred 5 rokmi na Matfyze, keď som len tak náhodou zbadal, ako ich idú vyhodiť do kontajnera. Vystrelil som ako blesk a požiadal ich o aspoň 1 balík. Bolo to o chlp, takmer som ich už lovil z kontajnera.
A paranoidný vrátnik, keď videl, ako víťazoslávne si ich nesiem, ma zastavil a opýtal sa, či ide o niečo vzácne.
S úsmevom som mu odpovedal, že veru hej, pre mňa je to veru vzácnosť, pretože 8" diskety sa len tak nevidia.
Získal som ich asi pred 5 rokmi na Matfyze, keď som len tak náhodou zbadal, ako ich idú vyhodiť do kontajnera. Vystrelil som ako blesk a požiadal ich o aspoň 1 balík. Bolo to o chlp, takmer som ich už lovil z kontajnera.
A paranoidný vrátnik, keď videl, ako víťazoslávne si ich nesiem, ma zastavil a opýtal sa, či ide o niečo vzácne.
S úsmevom som mu odpovedal, že veru hej, pre mňa je to veru vzácnosť, pretože 8" diskety sa len tak nevidia.
Odpovědět0 0
No nevím... šlo přeci o vládní agenturu, která má jednoznačně právo stanovovat, co smí být umísťováno na jejich trhu a co nikoliv.
Odpovědět0 0
Hm... a co tak kdyby to austálští soudruzi zařadili do obdobné kategorie, jako je R18? Nebo ji prostě vytvořili? Myslím, že kdyby nesměla být prodávána dětem mladším 18ti let (R18), tak by to bylo celkem v pořádku, ne?
Myslím, že tohle znamená, že tuhle hru nebude možné (oficiálně) dovážet do Austrálie. Takže si ji asi budou moci nanejvýš (virtuálně) vozit ze zahraničí, jako třeba (z právního hlediska) zakoupením v jiné zemi ("vzdáleně", kupř. přes internet).
Takže možná pro australský trh (a jiné, podobně citlivé trhy) vyrobí jakousi "ořezanou" verzi, která půjde "doplnit" nějakým ("vzdáleně") stažitelným datadiskem...
Myslím, že tohle znamená, že tuhle hru nebude možné (oficiálně) dovážet do Austrálie. Takže si ji asi budou moci nanejvýš (virtuálně) vozit ze zahraničí, jako třeba (z právního hlediska) zakoupením v jiné zemi ("vzdáleně", kupř. přes internet).
Takže možná pro australský trh (a jiné, podobně citlivé trhy) vyrobí jakousi "ořezanou" verzi, která půjde "doplnit" nějakým ("vzdáleně") stažitelným datadiskem...
Odpovědět0 0
A ještě co se týče té situace s hadičkami - tohle byl totiž ten hlavní důvod, pro který jsem upřednostnil umístění celého chlazení uvnitř skříňky, jelikož takhle nechráněné hadičky vypadaly jako ta nejzranitelnější součást takového "volně svázaného" systému.
Odpovědět0 0
Já jsem se hlavně díval na některé komerční (=kapitalistické) i poslouchal zkušenosti uživatelů a srovnával jsem to s mými zkušenostmi a konfrontoval s mým (nebo podobným chlazením).
Sice vím, že to není o průtoku - ostatně, jsou i komerční sestavy s pumpou o průtoku tuším 70 l/h, jméno sestavy si již nepamatuji - ale vypadá to jako hračka.
Já jen to, že v dnešní době, s mnohem dostupnějšími CNC frézami opravdu není problém (nechat) si udělat něco na míru nebo se poohlédnout po mnohem lepší alternativě.
Pokud si tedy schopen oprostit se od představy, že pouze kapitalisté umí všechno sestavit tak, aby to sedělo a neprosakovalo, pak zajisté přijdeš na to, že i ti kapitalisté nepoužívají žádné zázračné součastky a že je lze snadno nahradit i jinými, které vyhovují normám.
Kvalita pumpy obvykle závisí od kvality vyhotovení jednotlivých součástí. Ta má pumpa není špatná, ale až začne chrčet, tak ji vyměním za nějakou s kvalitními ložisky - a to běží už 2 roky (a taky že není bůhvíco). Vzhledem k tomu, že tu svou provozuješ pouze rok, možná se to ještě neprojevuje.
Otázkou zůstává: za kolik je tá tvá sestava bez jediného větráku...?
Pasivní (nebo vodou chlazený zdroj) asi nebude levná sranda, nemluvě o tom, že ten můj vodník stál asi 1/2 tohoto kapitalistického.
Co se týče průtoku a jeho indikace... to zní spíš jako pokus o vtip. Přirozeně, že ani do mého okruhu by nebyl problém připojit i takovéto udělátko, ovšem to "řešení" na Reseratoru 2 mi připadá spíš jako pokus o vtip; kdybych někdy pociťoval podobnou potřebu, pak bych si ho určitě udělal i se "spínačem napájení" do zdroje.
Protože to, že to začne třebas i pípat by mi bylo tak minimálně 75 % času k ničemu, jelikož ten čas netrávím u počítače, kde bych ho mohl střežit. ;-)
Ano, mám tam sice 2 větráčky, ale z toho je 1 v zdroji a další je regulovatelný na radiátoru (ano, ten by možná šel i vypnout, ale jelikož si chci šetřit pumpu, tak to to dělat nebudu - vzhledem k tomu, co tím chladím, jsem si dovolil použít pouze středně tlustý radiátor).
Kromě toho je celý ten počítač "zabalen" do odhlučňovací hmoty (Nexus DampTek) a ta pumpa s expanzkou je - kromě té pěny - postavena na podušce, která tlmí vibrace určitě mnohem lépe, než je jakýkoliv jejich (běžný) koberec (vyjma perských).
Samozřejmě, že každý se může zamyslet, kdo z nás má tišší sestavu. Nemluvě o tom, že u mé skříňky nemusí překážet nějaký obludný, neskladný radiátor s pochybnými hadičky.
A pouze taková poznámečka: kdyby ti i něco prasklo atp., tak kapitalisté ti budou ručit pouze za tu prasklou věc, nikoliv za celkovou škodu, kterou to způsobilo.
Sice vím, že to není o průtoku - ostatně, jsou i komerční sestavy s pumpou o průtoku tuším 70 l/h, jméno sestavy si již nepamatuji - ale vypadá to jako hračka.
Já jen to, že v dnešní době, s mnohem dostupnějšími CNC frézami opravdu není problém (nechat) si udělat něco na míru nebo se poohlédnout po mnohem lepší alternativě.
Pokud si tedy schopen oprostit se od představy, že pouze kapitalisté umí všechno sestavit tak, aby to sedělo a neprosakovalo, pak zajisté přijdeš na to, že i ti kapitalisté nepoužívají žádné zázračné součastky a že je lze snadno nahradit i jinými, které vyhovují normám.
Kvalita pumpy obvykle závisí od kvality vyhotovení jednotlivých součástí. Ta má pumpa není špatná, ale až začne chrčet, tak ji vyměním za nějakou s kvalitními ložisky - a to běží už 2 roky (a taky že není bůhvíco). Vzhledem k tomu, že tu svou provozuješ pouze rok, možná se to ještě neprojevuje.
Otázkou zůstává: za kolik je tá tvá sestava bez jediného větráku...?
Pasivní (nebo vodou chlazený zdroj) asi nebude levná sranda, nemluvě o tom, že ten můj vodník stál asi 1/2 tohoto kapitalistického.
Co se týče průtoku a jeho indikace... to zní spíš jako pokus o vtip. Přirozeně, že ani do mého okruhu by nebyl problém připojit i takovéto udělátko, ovšem to "řešení" na Reseratoru 2 mi připadá spíš jako pokus o vtip; kdybych někdy pociťoval podobnou potřebu, pak bych si ho určitě udělal i se "spínačem napájení" do zdroje.
Protože to, že to začne třebas i pípat by mi bylo tak minimálně 75 % času k ničemu, jelikož ten čas netrávím u počítače, kde bych ho mohl střežit. ;-)
Ano, mám tam sice 2 větráčky, ale z toho je 1 v zdroji a další je regulovatelný na radiátoru (ano, ten by možná šel i vypnout, ale jelikož si chci šetřit pumpu, tak to to dělat nebudu - vzhledem k tomu, co tím chladím, jsem si dovolil použít pouze středně tlustý radiátor).
Kromě toho je celý ten počítač "zabalen" do odhlučňovací hmoty (Nexus DampTek) a ta pumpa s expanzkou je - kromě té pěny - postavena na podušce, která tlmí vibrace určitě mnohem lépe, než je jakýkoliv jejich (běžný) koberec (vyjma perských).
Samozřejmě, že každý se může zamyslet, kdo z nás má tišší sestavu. Nemluvě o tom, že u mé skříňky nemusí překážet nějaký obludný, neskladný radiátor s pochybnými hadičky.
A pouze taková poznámečka: kdyby ti i něco prasklo atp., tak kapitalisté ti budou ručit pouze za tu prasklou věc, nikoliv za celkovou škodu, kterou to způsobilo.
Odpovědět0 0
Nuž, z mojich skúseností, čo som sa pozeral, tak vśetky tieto komerčné sú dokopy o ničom.
Ten 1. Zalman Reserator, to bol snáď len zlý vtip: veža ako na kozmodróme, pumpa taká, že by som ňou nenechal poháňať ani len fontánku.
Ja osobne mám bloky z Exthermu (www.viscool.com), spolu 3, sú super, aj keď kladú trochu vyšší odpor - hlavne si však treba požiadať o 12 mm priemer násadiek. Ten chapík, F. Rosina bol taký fajn, že mi vyrezal otvor do tej svojej expanznej nádoby tak, aby sa tam zmestila aj pumpa Hydor Seltz L20. Síce občas po čase môže začať trochu vrčať, no to sa dá spraviť - ani Eheim na tom nie je bohvieako - naviac táto pumpa môže byť aj ako ponorná (odporúčam, lebo ako prietoková skoro určite raz vytečie). Tá nádrž má výhodu aj v tom, že funguje ako expanzka. K tomu nejaké PVC hadičky (ktoré je dobré chrániť aspoň nejakým obtočeným drôtom proti zalomeniu), ktoré majú tú výhodu, že sa cez ne neodparuje voda. Uchytia sa pomocou kovových svoriek. Ako výmenník používam radiátor Aplhacool NexXxos Pro II, ktorý mi v pohode stačí (prípadne aj nejaký hrubší by bol dobrý) - navyše sa zmestí do vnútra skrinky, dá sa priskrutkovať na jej zadnú stenu, namiesto 12 cm ventilátora. Na radiátor som si dal ten 1500 ot./min ventilátor od Arctic Cooling (asi AF12, či ako sa volá), ktorý som si navyše prepojil cen nejaký zalmanovský napäťový regulátor, ktorý som si vyviedol na prednú časť skrinky.
Dôležité je ten ventilátor pripevniť cez tie gumové kolíčky, aby sa to odväzbilo, lebo inak to spôsobuje (relatívne) "strašné" vibrácie a drnčanie, najmä pri takej "papierovej" skrinke, akú mám ja. Pumpu som si prepojil cez relé a napájanie zom si priviedol zo zdroja.
Výsledkom je chladenie, ktoré sa kompletne zmestí do vnútra skrine, vrátane expanznej nádoby, ktorú je však dobré dáť na nejaký tlmiaci vankúšik, lebo predsa len trochu vibruje.
Ušetrené prachy som potom vrazil do odhlučňovacej hmoty, takže teraz je ten komp tichý ako noťas. 2 ventilátory (1 12 cm v zdroji) ťahajú vzduch cez skrinku von.
Takže ak jediným dôvodom pre takúto obludu bolo to, aby to bolo pasívne chladené, kvôli hluku, tak je to evidentne blbosť. Až im začne tá pumpa chrčať, tak si budú mlátiť hlavu o stenu... Ten môj 12 cm ventilátor je veľmi tichý - a to hovorím o 1500 ot./min; pro 700 ot./min je skoro nepočuteľný. Ale zapnutý musí byť, pretože aj keď by to moju skromnejšiu zostavu uchladilo, tak teplota vody by sa výrazne zvýšila a tá pumpa by mi o chvíľu "odišla" - začala by chrčať a pod.
A podotýkam, že už asi tak niečo vyše roka vlastne nepotrebuje žiadnu údržbu, ani kvapka vody sa nestratila, tu niet nad čím váhať - mobilita, spoľahlivosť, nízka hlučnosť a a vlastne aj cena - jediné, čo by si musel urobiť, by bolo zostaviť si to - lenže aspoň vieš, čo tam máš a nestane sa ti, že tam budeš mať nejakú pochybnú pumpu, ktorá pomaly nezvládne ani väčší okruh.
Ten 1. Zalman Reserator, to bol snáď len zlý vtip: veža ako na kozmodróme, pumpa taká, že by som ňou nenechal poháňať ani len fontánku.
Ja osobne mám bloky z Exthermu (www.viscool.com), spolu 3, sú super, aj keď kladú trochu vyšší odpor - hlavne si však treba požiadať o 12 mm priemer násadiek. Ten chapík, F. Rosina bol taký fajn, že mi vyrezal otvor do tej svojej expanznej nádoby tak, aby sa tam zmestila aj pumpa Hydor Seltz L20. Síce občas po čase môže začať trochu vrčať, no to sa dá spraviť - ani Eheim na tom nie je bohvieako - naviac táto pumpa môže byť aj ako ponorná (odporúčam, lebo ako prietoková skoro určite raz vytečie). Tá nádrž má výhodu aj v tom, že funguje ako expanzka. K tomu nejaké PVC hadičky (ktoré je dobré chrániť aspoň nejakým obtočeným drôtom proti zalomeniu), ktoré majú tú výhodu, že sa cez ne neodparuje voda. Uchytia sa pomocou kovových svoriek. Ako výmenník používam radiátor Aplhacool NexXxos Pro II, ktorý mi v pohode stačí (prípadne aj nejaký hrubší by bol dobrý) - navyše sa zmestí do vnútra skrinky, dá sa priskrutkovať na jej zadnú stenu, namiesto 12 cm ventilátora. Na radiátor som si dal ten 1500 ot./min ventilátor od Arctic Cooling (asi AF12, či ako sa volá), ktorý som si navyše prepojil cen nejaký zalmanovský napäťový regulátor, ktorý som si vyviedol na prednú časť skrinky.
Dôležité je ten ventilátor pripevniť cez tie gumové kolíčky, aby sa to odväzbilo, lebo inak to spôsobuje (relatívne) "strašné" vibrácie a drnčanie, najmä pri takej "papierovej" skrinke, akú mám ja. Pumpu som si prepojil cez relé a napájanie zom si priviedol zo zdroja.
Výsledkom je chladenie, ktoré sa kompletne zmestí do vnútra skrine, vrátane expanznej nádoby, ktorú je však dobré dáť na nejaký tlmiaci vankúšik, lebo predsa len trochu vibruje.
Ušetrené prachy som potom vrazil do odhlučňovacej hmoty, takže teraz je ten komp tichý ako noťas. 2 ventilátory (1 12 cm v zdroji) ťahajú vzduch cez skrinku von.
Takže ak jediným dôvodom pre takúto obludu bolo to, aby to bolo pasívne chladené, kvôli hluku, tak je to evidentne blbosť. Až im začne tá pumpa chrčať, tak si budú mlátiť hlavu o stenu... Ten môj 12 cm ventilátor je veľmi tichý - a to hovorím o 1500 ot./min; pro 700 ot./min je skoro nepočuteľný. Ale zapnutý musí byť, pretože aj keď by to moju skromnejšiu zostavu uchladilo, tak teplota vody by sa výrazne zvýšila a tá pumpa by mi o chvíľu "odišla" - začala by chrčať a pod.
A podotýkam, že už asi tak niečo vyše roka vlastne nepotrebuje žiadnu údržbu, ani kvapka vody sa nestratila, tu niet nad čím váhať - mobilita, spoľahlivosť, nízka hlučnosť a a vlastne aj cena - jediné, čo by si musel urobiť, by bolo zostaviť si to - lenže aspoň vieš, čo tam máš a nestane sa ti, že tam budeš mať nejakú pochybnú pumpu, ktorá pomaly nezvládne ani väčší okruh.
Odpovědět0 0
LOL! Alebo by tie notebooky mohli byť na ručný/nožný pohon. "Šliapacie notebooky - kondičná príprava na život."
Odpovědět0 0
Jistě, možná to není problém kapitálu, ale zcela určitě kapitalismu.
Ten totiž lidi přímo vybízí k tomu, aby se chovali jako "zmiňovaní sudokopytníci".
Stačí se podívat na to hulákající kapitalistické "hovno" (nebo jak se to představil) nahoře...
Ten totiž lidi přímo vybízí k tomu, aby se chovali jako "zmiňovaní sudokopytníci".
Stačí se podívat na to hulákající kapitalistické "hovno" (nebo jak se to představil) nahoře...
Odpovědět0 0
Ovšem 1 věc je volba v BIOSu, umožňující zadat číslo v rozsahu 0-255, nu a něco jiného je zas schopnost desky zajistit takový příkon, takže... pochybuji, že bychom se u téhle desky a graf. karet bez přídavného napájení PCIE nakonec obešli.
Odpovědět0 0
Hulákající kapitalisté jsou hovna.
Nic jiného, než sprostý odpad, co si dělá reklamu a žije na úkor někoho jiného.
Hnusní kapitalisté.
Nic jiného, než sprostý odpad, co si dělá reklamu a žije na úkor někoho jiného.
Hnusní kapitalisté.
Odpovědět0 0
No nehnevaj sa, ale veď to je detinský argument...
Sewell sa tvári ako úplný dement, ktorý nič nechápe, evidentne nemá ani potuchy o tom, čo je to hospodárska súťaž, no a navyše ani nemá čo zmysluplné povedať k obvineniam, okrem trápneho popierania úplne všetkého, pomaly ešte aj nosa medzi očami. Pripomína mi to pozíciu Slovak Telekomu, a.s. voči rozhodnutiam Telekomunikačného úradu Slovenskej republiky. Samá arogancia a žiadne argumenty.
Je úplne fuk, kto to podnietil, či AMD, alebo moja babka - ak Intel porušuje zákony alebo nariadenia, tak by mal za to konečne pykať. Lenže to, čo on predvádza, sú typické mafiánske praktiky kapitalistov.
Vyzerá to totiž tak, že je holým faktom, že Intel vykonáva takéto špinavé praktiky. Lenže doteraz za to nebol odsúdený, pretože má dosť prostriedkov na to, aby mohol celý proces naťahovať a aby mohol podplácať a umlčať nepohodlných svedkov.
To sú typické mafiánske praktiky.
Netreba zabudúť ani na tú žalobu od AMD, čo bola podaná na Intel pred 2 rokmi... Tam sú nádherne, asi v 100 bodoch (dobre, mnohé sa síce opkaujú, alebo sú veľmi podobné), popísané všetky svinstvá, ktoré Intel páchal. Zatiaľ má jediné šťastie - že súd ešte nerozhodol...
Sewell sa tvári ako úplný dement, ktorý nič nechápe, evidentne nemá ani potuchy o tom, čo je to hospodárska súťaž, no a navyše ani nemá čo zmysluplné povedať k obvineniam, okrem trápneho popierania úplne všetkého, pomaly ešte aj nosa medzi očami. Pripomína mi to pozíciu Slovak Telekomu, a.s. voči rozhodnutiam Telekomunikačného úradu Slovenskej republiky. Samá arogancia a žiadne argumenty.
Je úplne fuk, kto to podnietil, či AMD, alebo moja babka - ak Intel porušuje zákony alebo nariadenia, tak by mal za to konečne pykať. Lenže to, čo on predvádza, sú typické mafiánske praktiky kapitalistov.
Vyzerá to totiž tak, že je holým faktom, že Intel vykonáva takéto špinavé praktiky. Lenže doteraz za to nebol odsúdený, pretože má dosť prostriedkov na to, aby mohol celý proces naťahovať a aby mohol podplácať a umlčať nepohodlných svedkov.
To sú typické mafiánske praktiky.
Netreba zabudúť ani na tú žalobu od AMD, čo bola podaná na Intel pred 2 rokmi... Tam sú nádherne, asi v 100 bodoch (dobre, mnohé sa síce opkaujú, alebo sú veľmi podobné), popísané všetky svinstvá, ktoré Intel páchal. Zatiaľ má jediné šťastie - že súd ešte nerozhodol...
Odpovědět0 0
To s tou menou je "blbosť jak voda v koši".
Autorovi by som rád odporúčal, aby si najprv preštudoval niečo o čínskej menovej politike, kým sem začne hádzať takéto nezmysly.
A to, že na nejakej *čínskej* stránke sa objavia veci uvedené aj v čínskej mene, by som nepovažoval za nejakú revolúciu.
Nehovoriac už o tom, že ten článok článok je vyslovene zbabraný - nielen čo sa týka zámeny japonskej meny za čínsku, ale navyše je ešte aj z hľadiska faktov nepresný.
Autor zrejme neovláda zjednodušenú čínštinu; potom by si to ale radšej mal overiť aspoň 1 automatickým prekladačom do reči, ktorej aspoň trochu rozumie.
Autorovi by som rád odporúčal, aby si najprv preštudoval niečo o čínskej menovej politike, kým sem začne hádzať takéto nezmysly.
A to, že na nejakej *čínskej* stránke sa objavia veci uvedené aj v čínskej mene, by som nepovažoval za nejakú revolúciu.
Nehovoriac už o tom, že ten článok článok je vyslovene zbabraný - nielen čo sa týka zámeny japonskej meny za čínsku, ale navyše je ešte aj z hľadiska faktov nepresný.
Autor zrejme neovláda zjednodušenú čínštinu; potom by si to ale radšej mal overiť aspoň 1 automatickým prekladačom do reči, ktorej aspoň trochu rozumie.
Odpovědět0 0
Kdepak, s rapidshare a pod. se nemohou srovnávat, ty jsou někde zcela jinde - ty kladou důraz na vysokou datovou propustnost spojení ("šířku pásma").
Nu a na to Microsoft zatím nemá - proč jinak by si pak pro své soubory pronajímal úložný prostor od Akamai Technologies?
Nu a na to Microsoft zatím nemá - proč jinak by si pak pro své soubory pronajímal úložný prostor od Akamai Technologies?
Odpovědět0 0
Přesně tak, viz třeba knihu "Free Culture" od L. Lessiga.
Systém intelektuálního vlastnictví se hodí právěže jenom kapitalistickým rentiérům.
Systém intelektuálního vlastnictví se hodí právěže jenom kapitalistickým rentiérům.
Odpovědět0 0
Fajn, pýtaš sa ako. Vieš, v tej dobe mali Intel a AMD podpísanú zmluvu o spolupráci a o poskytovaní si dokumentácie o týchto procesoroch. Spolupráca a vzájomné poskytovanie si technológií fungovalo až do času, keď sa Intel rozhodol jednostranne porušiť tú zmluvu, uťal to a neposkytol AMD špecifikáciu procesora i80386.
Prečo "opúšťať" x86, myslím tým "nasilu opúšťať"? x86 je tu, je tu pre ňu kopa binárok -> sotvakto by chcel dnes začínať "na zelenej lúke". Neveríš? Pozri sa na x86_64, ako je tu s nami dlho, podporuje ho už zrejme drvivá väčšina procesorov - ale ako je to so softvérom? Žiadny masový prechod sa zrejme dosiaľ nekonal - aspoň čo sa týka komerčného softvéru.
Totiž, keď sa nad tým tak zamyslíš, tak zistíš, že Itanium nie je nijakou dierou do sveta. Kompatibilita a rýchlosť - to sú totiž kľúčové, rozhodujúce veci. Podobných mikroarchitektúr sme totiž aj v minulosti mali habadej, boli to veľmi rýchle a efektívne procesory, dokázali prostredníctvom emulátorov vykonávať aj x86-kové binárky a celkom rýchlo - viď napr. taká Alpha-EV6... A kdeže sú dnes? Podobný osud stihol aj Itanium... Ktože by ho dnes chcel?
http://www.mdronline.com/mpr_public/editorials/edit19_13.html
http://www.amd.com/us-en/assets/content_type/DownloadableAssets/AMD_-_Intel_Litigation_History.pdf
Prečo "opúšťať" x86, myslím tým "nasilu opúšťať"? x86 je tu, je tu pre ňu kopa binárok -> sotvakto by chcel dnes začínať "na zelenej lúke". Neveríš? Pozri sa na x86_64, ako je tu s nami dlho, podporuje ho už zrejme drvivá väčšina procesorov - ale ako je to so softvérom? Žiadny masový prechod sa zrejme dosiaľ nekonal - aspoň čo sa týka komerčného softvéru.
Totiž, keď sa nad tým tak zamyslíš, tak zistíš, že Itanium nie je nijakou dierou do sveta. Kompatibilita a rýchlosť - to sú totiž kľúčové, rozhodujúce veci. Podobných mikroarchitektúr sme totiž aj v minulosti mali habadej, boli to veľmi rýchle a efektívne procesory, dokázali prostredníctvom emulátorov vykonávať aj x86-kové binárky a celkom rýchlo - viď napr. taká Alpha-EV6... A kdeže sú dnes? Podobný osud stihol aj Itanium... Ktože by ho dnes chcel?
http://www.mdronline.com/mpr_public/editorials/edit19_13.html
http://www.amd.com/us-en/assets/content_type/DownloadableAssets/AMD_-_Intel_Litigation_History.pdf
Odpovědět0 0
Ty jseš vážně chudák, který si sedí na vedení...
Vzpomeň si, že to byl Intel, který de facto "vytuneloval" AMD již v dobách 386 - a byly a jsou z toho vleklé soudní spory do dnešního dne. Ale to bys, kloučku, musel nejdřív něco vědět nejenom o mikroarchitektuře procesorů, ale také o historii.
Od NexGenu byla převzata pouze K6, dále šlo o inovace AMD, také s přispěním lidí z Digitalu.
A co se týče těch 64-bitových procesorů, holomku, ty ses vzbudil pouze včera a hned si se praštil do hlavy?
Nic ti neříká třeba taková Alpha?
Byl to totiž Intel, který blábolil něco v tom smyslu, že Itanium bude naprostou bombou, vysmíval se snahám AMD o rozšíření stávající instrukční sady - a nakonec byl nucen, po mnoha peripetiích a nízkém výkonu prostě převzít x86_64?
Přirozeně, že AMD musí být technologickým vůdcem, protože jinak by proti Intelu neměli šanci.
Vzpomeň si, že to byl Intel, který de facto "vytuneloval" AMD již v dobách 386 - a byly a jsou z toho vleklé soudní spory do dnešního dne. Ale to bys, kloučku, musel nejdřív něco vědět nejenom o mikroarchitektuře procesorů, ale také o historii.
Od NexGenu byla převzata pouze K6, dále šlo o inovace AMD, také s přispěním lidí z Digitalu.
A co se týče těch 64-bitových procesorů, holomku, ty ses vzbudil pouze včera a hned si se praštil do hlavy?
Nic ti neříká třeba taková Alpha?
Byl to totiž Intel, který blábolil něco v tom smyslu, že Itanium bude naprostou bombou, vysmíval se snahám AMD o rozšíření stávající instrukční sady - a nakonec byl nucen, po mnoha peripetiích a nízkém výkonu prostě převzít x86_64?
Přirozeně, že AMD musí být technologickým vůdcem, protože jinak by proti Intelu neměli šanci.
Odpovědět0 0
Presne tak.
Mimochodom, robí si tu niekto z nás srandu?
"Jedinou vadou na kráse tak již zůstává pouze fakt, že PATA verze mohou být až o 30 procent levnější, ale to by se mělo rovněž srovnat."
Pri dnešných maržiach by som ich označil za prakticky nepredajné...
Je logické, že musia byť drahšie, pretože takmer všetky (až na vzácne výnimky - napr. NEC) používajú "konvertorové čipy" na SATA. No ale to už si rovno môžem zohnať samostatný adaptér PATA->SATA...
Mimochodom, robí si tu niekto z nás srandu?
"Jedinou vadou na kráse tak již zůstává pouze fakt, že PATA verze mohou být až o 30 procent levnější, ale to by se mělo rovněž srovnat."
Pri dnešných maržiach by som ich označil za prakticky nepredajné...
Je logické, že musia byť drahšie, pretože takmer všetky (až na vzácne výnimky - napr. NEC) používajú "konvertorové čipy" na SATA. No ale to už si rovno môžem zohnať samostatný adaptér PATA->SATA...
Odpovědět0 0
Přesně tak, to by byla cesta do otroctví a do pekel!
Odpovědět0 0
Chceš snad říci, že antimonopolní úřady *řídí* ty monopoly?
Nikoliv, jen se je snaží různými způsoby "omezovat" - což ovšem v kapitalistické ekonomice ani není dost dobře možné. Nehledě na to, že takové úřady jsou už z principu antikapitalistické. A to pak ti kapitalisté děsně řvou...
Takže ono to vlastně ani moc nejde...
Nikoliv, jen se je snaží různými způsoby "omezovat" - což ovšem v kapitalistické ekonomice ani není dost dobře možné. Nehledě na to, že takové úřady jsou už z principu antikapitalistické. A to pak ti kapitalisté děsně řvou...
Takže ono to vlastně ani moc nejde...
Odpovědět0 0
"Instituce pro rizeni monopolu" - ROTFL, tys mě vážně dostal...
Odpovědět0 0
Asi ano, jsi ve špatné diskusi, agente provokatére z Microsoftu, byl jsi odhalen. Nejdříve by sis asi něco měl nastudovat o vlivu patentů na technologický pokrok a jeho efektivitu. A zejména těch softwarových patentů. Možná by ses pak vzpamatoval z toho prokapitalistického blouznění.
Odpovědět0 0
Presne tak!
Tak naivné názory, ako tu prezentoval Tomas.K, to sa veru len tak nevidí...
V skutočnosti je Microsoft kapitalistická firma, takže sa bude snažiť žmýkať stále viac a viac! Je to totiž ich "povinnosť" v kapitalistickom systéme, už len s ohľadom na konkurenciu - terajšiu, alebo hoci aj budúcu.
Tomas.K si zreme predstavuje pod Microsoftom nejakú socialistickú charitu, či čo...
Tak naivné názory, ako tu prezentoval Tomas.K, to sa veru len tak nevidí...
V skutočnosti je Microsoft kapitalistická firma, takže sa bude snažiť žmýkať stále viac a viac! Je to totiž ich "povinnosť" v kapitalistickom systéme, už len s ohľadom na konkurenciu - terajšiu, alebo hoci aj budúcu.
Tomas.K si zreme predstavuje pod Microsoftom nejakú socialistickú charitu, či čo...
Odpovědět0 0
Já vím to byla jen taková udička, ve skutečnosti by byli mnohem užitečnější v nějakém gulagu.
Vážně, když si přečteš, co S. Ballmer napsal, tak bych to viděl na doživotní pobyt na psychiatrické léčebně. A normální, ani té sovětské...
Vážně, když si přečteš, co S. Ballmer napsal, tak bych to viděl na doživotní pobyt na psychiatrické léčebně. A normální, ani té sovětské...
Odpovědět0 0
Presne tak, lenže Microsoft od nás evidentne chce, aby sme mu platili za nič, len preto, "že je to normálne" - a svoju vlastnú prácu!
Microsoft hlavne zneužíva štátnu moc na zlodejčinu a krádež verejných statkov. To je typický pohľad Microsoftu - ukradnúť niečo, čo je verejné (=odpozerať to), zamknúť si to u seba a vyhotoviť si z toho napr. obrazovú dokumentáciu (=patentovať si to) a následne žalovať všetkých, ktorí doma to isté, čo Microsoft pôvodne odcudzil.
Tento kapitalista evidentne považuje za normálne, aby ste mu platili, aj keď s ním nechcete mať nič spoločné.
Systém patentov je výmysel zločineckého kapitalizmu, ktorý iba brzdí rozvoj a bráni so voľnej súťaži.
Takýto kapitalista hlavne potrebuje "oceľovú pilulku" do hlavy, to je ten správny liek na nenažraných kapitalistov, spolu s liečebnou metódou nazývanou "znárodnenie", to by posunulo celý vývoj dopredu.
Microsoft hlavne zneužíva štátnu moc na zlodejčinu a krádež verejných statkov. To je typický pohľad Microsoftu - ukradnúť niečo, čo je verejné (=odpozerať to), zamknúť si to u seba a vyhotoviť si z toho napr. obrazovú dokumentáciu (=patentovať si to) a následne žalovať všetkých, ktorí doma to isté, čo Microsoft pôvodne odcudzil.
Tento kapitalista evidentne považuje za normálne, aby ste mu platili, aj keď s ním nechcete mať nič spoločné.
Systém patentov je výmysel zločineckého kapitalizmu, ktorý iba brzdí rozvoj a bráni so voľnej súťaži.
Takýto kapitalista hlavne potrebuje "oceľovú pilulku" do hlavy, to je ten správny liek na nenažraných kapitalistov, spolu s liečebnou metódou nazývanou "znárodnenie", to by posunulo celý vývoj dopredu.
Odpovědět0 0
Samozrejme, lenže teraz Microsoft chce, aby si im v podstate platil za niečo, čo ani nevyužívaš, čo si si ty súkromne vymyslel a urobil. To je pre kapitalistov typické, že kradnú - a nazývajú to Lockeovským osvojovaním si.
Rozdiel je totiž v tom, že ja nepoužívam alebo nechcem používať nič, čo je ich, čo vyrobili oni.
Ale nechať si patentovať nápad, to je ako keby som sa - v ducho Lockeovského osvojovania - vyhlásil za majiteľa všetkého vzduchu a potom pýtal poplatky od každého za to, že dýcha.
A ak by ich nebol ochotný platiť, tak by som ho zatvoril do basy, kde by drel ako otrok, kým by to nesplatil. To je typický moderný kapitalizmus - zneužívanie štátnej moci na dosahovanie osobného prospechu.
A to, či bol Windows OS, alebo nie, je predsa z hľadiska patentovania irelevantné!
Rozdiel je totiž v tom, že ja nepoužívam alebo nechcem používať nič, čo je ich, čo vyrobili oni.
Ale nechať si patentovať nápad, to je ako keby som sa - v ducho Lockeovského osvojovania - vyhlásil za majiteľa všetkého vzduchu a potom pýtal poplatky od každého za to, že dýcha.
A ak by ich nebol ochotný platiť, tak by som ho zatvoril do basy, kde by drel ako otrok, kým by to nesplatil. To je typický moderný kapitalizmus - zneužívanie štátnej moci na dosahovanie osobného prospechu.
A to, či bol Windows OS, alebo nie, je predsa z hľadiska patentovania irelevantné!
Odpovědět0 0
Pokud mechanika nebude umět zapisovat, téměř nikdo o ni nebude mít zájem.
Odpovědět0 0
Prečo nie, budú to mať namiesto telesnej... :-)
Odpovědět0 0
Přesně tak - nechápu, jak něco tak hloupého, jako je návrh té čepičky, mohl někdo vymyslet. Mně volně vypadávala již od začátku.
Odpovědět0 0
Presne tak, Core 2 Solo je úplná bomba!
Odpovědět0 0
Ale jak si myslíš, že by mezi sebou komunikovaly ty virtuální procesory (jádra)? To v případě více vláken 1 procesu. Jak by se dělal přístup do paměti? To by bylo extrémně nákladné, přičemž by to rostlo exponenciálně s počtem jader.
Odpovědět0 0
To by sa ale potom podľa ruského práva mali tí zločineckí kapitalisti zrejme súdiť skôr s organizáciou ROM.
Odpovědět0 0
Hehehe...
U mňa "péčko" zaberá 98% kapacity všetkých diskov.
U mňa "péčko" zaberá 98% kapacity všetkých diskov.
Odpovědět0 0
Tak dost bylo toho flamu!
Je zcela přirozené, že výrobce si může u "nového kousku" zvolit raději "tradiční rozhraní", nežli nějaké "experimenty". Totiž, na 2. stranu - kdybych měl navázat na tvůj argument - pořád je ještě spousta lidí, kteří nemají již volné SATA porty, protože jsou využity pevnými disky, nebo ty (asi trošičku starší) řadiče se moc "nekamarádí" s optickými mechanikami nebo prostě s čímkoli kromě pevných disků.
Ale dělat rozhodnutí o koupi mechaniky (přesněji: odsuzovat ji), která stojí tolik, co celý počítač, pouze proto, že má připojení přes PATA a že prý za pár let (sic!) tady bude nejspíš pouze SATA, je... přinejmenším groteskní.
Je zcela přirozené, že výrobce si může u "nového kousku" zvolit raději "tradiční rozhraní", nežli nějaké "experimenty". Totiž, na 2. stranu - kdybych měl navázat na tvůj argument - pořád je ještě spousta lidí, kteří nemají již volné SATA porty, protože jsou využity pevnými disky, nebo ty (asi trošičku starší) řadiče se moc "nekamarádí" s optickými mechanikami nebo prostě s čímkoli kromě pevných disků.
Ale dělat rozhodnutí o koupi mechaniky (přesněji: odsuzovat ji), která stojí tolik, co celý počítač, pouze proto, že má připojení přes PATA a že prý za pár let (sic!) tady bude nejspíš pouze SATA, je... přinejmenším groteskní.
Odpovědět0 0
To XXX vyzerá sympaticky... ;-)
Odpovědět0 0
Hehe, fakt, dobre by sa to hodilo pod zadok...!
Odpovědět0 0
Možná se nepleteš, ale na tvou sebakritiku a hodnocení své vlastní inteligence zde nikdo není zvědavý...
Odpovědět0 0
Jo - a až to někdo náhodou vybere, tak "skrýše" v kartičce s nápisem StashCard bude nenápadná asi jako metrové h0vn0 na Václaváku...
Odpovědět0 0
Ehm, tím teplem to asi nebude, jelikož po instalaci prý všechno v pohodě šlapalo.
Spíš bych tipoval, že poblémem byla nějaká divná detekční rutina procesoru v průběhu instalace.
Spíš bych tipoval, že poblémem byla nějaká divná detekční rutina procesoru v průběhu instalace.
Odpovědět0 0
Nuž, ja mám tiež ten WD Caviar SE16 2500KS - presné číslo modelu si už nepamätám, ale tento je z augusta a je vo vyhotovení s "daktylografickým" hliníkovým krytom ("daltylografickým" preto, lebo sa na ňom šialene ľahko zachytávajú všetky odtlačky prstov, ktoré potom treba prácne odmasťovať).
No a tento disk má pri "nezaťažení" asi 48 °C - to je údaj z čidla v disku.
Ten (testovaný) Hitachi T7K250 má 47°C. Takže naozaj neviem, ktorý pečie viac...
A nie, nie je to len zle nastavené čidlo - ako pri dotyku, tak aj jednoduchým termistorovým čidlom mi vyšli prakticky rovnaké teploty, resp. pocit rovnakej teploty (pri dotyku).
Takže buď to s tou teplotou už neplatí pre nejaké novšie série, alebo... je to len nejaký mýtus.
Totiž, čo sa týka tej hlučnosti, tak to som posudzoval iba subjektívne, no nezdal sa mi byť nejaký veľmi tichý.
Ten Hitachi je bez zapnutého AAM naozaj dosť hlučný, ale pri zapnutí AAM je to oveľa väčší rozdiel oproti tomu WD pri zapnutí AAM. AAM bolo pritom nastavené na hodnotu 128 (resp. 80h), čiže najtichší režim.
Ten Hitachi pri presúvaní hlavičiek skôr viac "duní" (teda vydáva hlbšie tóny), kým ten WD skôr viac "prská" (teda vydáva vyššie tóny).
No a tento disk má pri "nezaťažení" asi 48 °C - to je údaj z čidla v disku.
Ten (testovaný) Hitachi T7K250 má 47°C. Takže naozaj neviem, ktorý pečie viac...
A nie, nie je to len zle nastavené čidlo - ako pri dotyku, tak aj jednoduchým termistorovým čidlom mi vyšli prakticky rovnaké teploty, resp. pocit rovnakej teploty (pri dotyku).
Takže buď to s tou teplotou už neplatí pre nejaké novšie série, alebo... je to len nejaký mýtus.
Totiž, čo sa týka tej hlučnosti, tak to som posudzoval iba subjektívne, no nezdal sa mi byť nejaký veľmi tichý.
Ten Hitachi je bez zapnutého AAM naozaj dosť hlučný, ale pri zapnutí AAM je to oveľa väčší rozdiel oproti tomu WD pri zapnutí AAM. AAM bolo pritom nastavené na hodnotu 128 (resp. 80h), čiže najtichší režim.
Ten Hitachi pri presúvaní hlavičiek skôr viac "duní" (teda vydáva hlbšie tóny), kým ten WD skôr viac "prská" (teda vydáva vyššie tóny).
Odpovědět0 0
S tím "pohodlným" ovládáním si z nás asi dělají srandu, ne??!!
Tedy fakt, pokud máte nepodporovaný OS, tak máte prostě smůlu. Tomu říkám "kvalita provedení"...
Raději ruce pryč...!
Tedy fakt, pokud máte nepodporovaný OS, tak máte prostě smůlu. Tomu říkám "kvalita provedení"...
Raději ruce pryč...!
Odpovědět0 0
Ale proč?
Uvedom si, že tenhle článek je také psán pro různé "příležitostné nadšence", kteří možná někdy slyšeli něco o precesorech, které dávají "špatné výsledky". No a autor chtěl pouze připomenout ten nejznámější případ z minulosti - pro širší rozhled - no zárověň cítil povinnost uvést to na pravou míru s tím, že zde se jedná o kvalitativně jinou vadu. Prostě to pouze porovnal, aby i méně znalí čtenáři mohli být v obrazu.
Co je na tom špatného?
To já se zase domnívám, že autor udělal dobře - má tím blíže k žurnalistovi, nežli k opisovači titulků.
Uvedom si, že tenhle článek je také psán pro různé "příležitostné nadšence", kteří možná někdy slyšeli něco o precesorech, které dávají "špatné výsledky". No a autor chtěl pouze připomenout ten nejznámější případ z minulosti - pro širší rozhled - no zárověň cítil povinnost uvést to na pravou míru s tím, že zde se jedná o kvalitativně jinou vadu. Prostě to pouze porovnal, aby i méně znalí čtenáři mohli být v obrazu.
Co je na tom špatného?
To já se zase domnívám, že autor udělal dobře - má tím blíže k žurnalistovi, nežli k opisovači titulků.
Odpovědět0 0
To, čo tvrdíš, je holý nezmysel. To, že by si vedel perfektne po anglicky, by ti aj tak veľmi nepomohlo... Veď vraj jazyk nie je až taký dôležitý, dôležité sú vedomosti, nie?
Tvoj argument je úplne scestný. To už by sa ľudia mohli radšej učiť esperanto, nie? Alebo prípadne aspoň slovio.
Tváriš sa, akoby si nechápal podstatu jazykov. Akoby si nevedel doceniť gramatiku slovanských jazykov. Mimochodom, tie predstavujú dosť veľkú vetvu. Ja som vyrastal na severovýchode Slovenska a s minimálnou námahou som sa vedel naučiť po slovensky, česky a aj (obstojne) po poľsky. A v škole trochu po rusky (namiesto absurdne nezmyselného učenia sa nemčiny). Keby si bol aspoň trošku rozhľadenejší, najmä v slavistike, tak by si pochopil, prečo hovoríš nezmysly.
Hovoríš o technicky veľmi vzdelaných ľuďoch? Uff, to musí byť skutočne obrovské vzdelanie, keď dotyčný stále nedokázal zvládnuť ani takú pomerne jednoduchú vec, akou je slovenská gramatika.
Hej, možno ten niekto sa učil omnoho dôležitejšie veci, no nanešťastie pri svojej obmedzenosti nepochopil, že mu to bolo takmer nanič, pretože nedokáže komunikovať, nedokáže efektívne používať komunikačný protokol nazývaný "jazyk". Mám opodstatnené pochybnosti o schopnostiach takého asociála, čo nevie ani normálne existovať v spoločnosti.
Ach - a len tak mimochodom - čo by asi tak dotyčný vzdelaný človek mohol študovať - snáď nejakú tabuľovými vedomosťami prepchatú strojárčinu alebo stavbárčinu? Cha-cha-cha... Nuž, informatiku určite nie, pretože pri stretnutí s formálnymi jazykmi pochopil, prečo je gramatika taká dôležitá... Prečo je dôležité to veľké dedičstvo, ktoré by si mal takmer celkom zadarmo.
Vieš, až zmaturuješ (najmä zo slovenčiny), možno ťa prejdú takéto detinské reči...
Tvoj argument je úplne scestný. To už by sa ľudia mohli radšej učiť esperanto, nie? Alebo prípadne aspoň slovio.
Tváriš sa, akoby si nechápal podstatu jazykov. Akoby si nevedel doceniť gramatiku slovanských jazykov. Mimochodom, tie predstavujú dosť veľkú vetvu. Ja som vyrastal na severovýchode Slovenska a s minimálnou námahou som sa vedel naučiť po slovensky, česky a aj (obstojne) po poľsky. A v škole trochu po rusky (namiesto absurdne nezmyselného učenia sa nemčiny). Keby si bol aspoň trošku rozhľadenejší, najmä v slavistike, tak by si pochopil, prečo hovoríš nezmysly.
Hovoríš o technicky veľmi vzdelaných ľuďoch? Uff, to musí byť skutočne obrovské vzdelanie, keď dotyčný stále nedokázal zvládnuť ani takú pomerne jednoduchú vec, akou je slovenská gramatika.
Hej, možno ten niekto sa učil omnoho dôležitejšie veci, no nanešťastie pri svojej obmedzenosti nepochopil, že mu to bolo takmer nanič, pretože nedokáže komunikovať, nedokáže efektívne používať komunikačný protokol nazývaný "jazyk". Mám opodstatnené pochybnosti o schopnostiach takého asociála, čo nevie ani normálne existovať v spoločnosti.
Ach - a len tak mimochodom - čo by asi tak dotyčný vzdelaný človek mohol študovať - snáď nejakú tabuľovými vedomosťami prepchatú strojárčinu alebo stavbárčinu? Cha-cha-cha... Nuž, informatiku určite nie, pretože pri stretnutí s formálnymi jazykmi pochopil, prečo je gramatika taká dôležitá... Prečo je dôležité to veľké dedičstvo, ktoré by si mal takmer celkom zadarmo.
Vieš, až zmaturuješ (najmä zo slovenčiny), možno ťa prejdú takéto detinské reči...
Odpovědět0 0
Hm, mohu se sice mýlit, ale zdá se mi, že již mikroarchitektura K6 měla úspěšnost predikce mezi 97%-98%. Myslím, že jsem to četl v těch žurnálech, co nám chodily do fakultní knihovny.
Odpovědět0 0
George Orwell to již dávno popsal v románu 1984.
Odpovědět0 0
Anglicky se tomu, myslím, říká "sucks".
Odpovědět0 0
Už vidím, jak se budou dělat nové skříně: pod počítačem bude kompresorová mraznička, a vedle ní pak elektrárna...
Odpovědět0 0
Inu, Norton Antivirus je kapitola sama o sobě.
Myslím, že není nic až tak zvláštního na tom, že se v nějaké beta-verzi špatně rozpozná nějaký tajnůstkářský, DRM-kem napěchovaný a vůbec podivně, někdy tudíž málem až podezřele se chovající program (aplikaci)...
Myslím, že není nic až tak zvláštního na tom, že se v nějaké beta-verzi špatně rozpozná nějaký tajnůstkářský, DRM-kem napěchovaný a vůbec podivně, někdy tudíž málem až podezřele se chovající program (aplikaci)...
Odpovědět0 0
Uff, tomu říkám kariéra - vždyť to opravdu není tak dávno, co přišel do AMD jako vývojář od Alphy...
V každém případě je to velice moudrý tah.
V každém případě je to velice moudrý tah.
Odpovědět0 0
... už asi tak rok stará, že jo...
Odpovědět0 0
Svätá pravda, lenže v praxi je to nevykonateľné. Môžeme teda porovnávať akurát tých "zostavoteľov" modulov s uvedením príslušných typov čipov.
Isteže, súhlasím, že by mohlo mať zmysel, keby sa aspoň v závere uviedol taký prehľad, kde by sa tie pamäte nerozdeľovali podľa značiek zostavovateľov modulov, ale podľa typov použitých čipov.
Ale takéto porovnanie by bolo ináč asi tiež dosť náročné, pretože by na to bolo treba zohnať dosť veľú vzorku modulov - hoci aj niekoľko z rovnakého typu.
Isteže, súhlasím, že by mohlo mať zmysel, keby sa aspoň v závere uviedol taký prehľad, kde by sa tie pamäte nerozdeľovali podľa značiek zostavovateľov modulov, ale podľa typov použitých čipov.
Ale takéto porovnanie by bolo ináč asi tiež dosť náročné, pretože by na to bolo treba zohnať dosť veľú vzorku modulov - hoci aj niekoľko z rovnakého typu.
Odpovědět0 0
A k čemu by vlastně takové Itanium mělo být dobré?
Jistě, nová architektura, mělo by to být výkonnější - ale kdo to bude chtít? Vždyť v dnešní době není problém navrhnout procesor se zbrusu novou architekturou. A spousta společností to již mohla udělat, jenže zjistili, že by asi neměl komerční úspěch. Tohle byla iniciativa HP a Intelu... a po 8 letech pořád nic... Asi to nebude žádná sláva, že jo. To bych byl spíše mohl věřit v komerční úspěch Alphy... A kde je teď? Šla "k ledu".
Jistě, nová architektura, mělo by to být výkonnější - ale kdo to bude chtít? Vždyť v dnešní době není problém navrhnout procesor se zbrusu novou architekturou. A spousta společností to již mohla udělat, jenže zjistili, že by asi neměl komerční úspěch. Tohle byla iniciativa HP a Intelu... a po 8 letech pořád nic... Asi to nebude žádná sláva, že jo. To bych byl spíše mohl věřit v komerční úspěch Alphy... A kde je teď? Šla "k ledu".
Odpovědět0 0
Asi tak nejako...
Ja sa na tom smejem do popuku, ROTFL doslovne... Sú fakt ako malé deti. Ale veď tí ľudia z PR sú predsa na to, tam vyslovene musia byť samí nadržaní úchyláci, ktorí si raz za čas musia urobiť orgie a takto sa vyblázniť! Tí musia doslova čakať na to, kým dostanú povolenie na "útok", kým budú mať muníciu a kým dostanú zbrane! Do vydania Radeonu X1000 to však urobiť nemohli, lebo ešte nemali "zbrane", aj keď "muníciu" - čiže informácie o tom, že to tak je, mali už veľmi, veľmi dlho. Myslím, že už od raných štádií návrhu. A tak im stačilo pripraviť prezentáciu... a čakať...
Ale to patrí "k tomu" - nech nikto nezostane na pochybách, že "ten 2." nemá invenčných ľudí v PR a že nemajú rovnako hrošiu kožu!
Ja sa na tom smejem do popuku, ROTFL doslovne... Sú fakt ako malé deti. Ale veď tí ľudia z PR sú predsa na to, tam vyslovene musia byť samí nadržaní úchyláci, ktorí si raz za čas musia urobiť orgie a takto sa vyblázniť! Tí musia doslova čakať na to, kým dostanú povolenie na "útok", kým budú mať muníciu a kým dostanú zbrane! Do vydania Radeonu X1000 to však urobiť nemohli, lebo ešte nemali "zbrane", aj keď "muníciu" - čiže informácie o tom, že to tak je, mali už veľmi, veľmi dlho. Myslím, že už od raných štádií návrhu. A tak im stačilo pripraviť prezentáciu... a čakať...
Ale to patrí "k tomu" - nech nikto nezostane na pochybách, že "ten 2." nemá invenčných ľudí v PR a že nemajú rovnako hrošiu kožu!
Odpovědět0 0
Ano, přesně tohle jsem měl na mysli nahoře - *neodladěný* výrobek (nebo jeho vlastnosti), když jsem říkal něco o "Active Armor". Já jsem o tomhle problému slyšel od jednoho dobrého známého, který spílel jak...
To prostě není něco, co by si ta společnost nemohla uhlídat, jako třeba spolupráce s "cizím hardwarem", tedy výrobky třetích stran.
Ale to už spamuji, tady je diskuse o patici M2...
To prostě není něco, co by si ta společnost nemohla uhlídat, jako třeba spolupráce s "cizím hardwarem", tedy výrobky třetích stran.
Ale to už spamuji, tady je diskuse o patici M2...
Odpovědět0 0
Proč by tam měl být ten "hrozný výkon"?
Myslím, že by to mohlo i docela stačit - vždyť tak častokrát uváděná přenosová rychlost zřejme nehraje až tak moc velkou roli. Je pravda, že teď zrovna nevím, oč přesně v téhle desce jde, ale třeba na mé Abit AN-7 je řadič Si3112A připojen přes samostatnou PCI sběrnici (nebo aspoň to hlásí jádro, resp. příkaz "lspci"), která pracuje s frekvencí 66 MHz, čili přenosová rychlost by mohla být až 266 MB/s.
Jistě, u serveru jde i o to, že při použití více disků, což by se dalo u serveru i předpokládat, by se právě ta přenosová rychlost mohla stát pověstným "úzkým hrdlem".
Ale jinak si nemyslím, že by rozhraní PATA mělo být i v tomto případě (zapojení přes PCI) lepší.
Myslím, že by to mohlo i docela stačit - vždyť tak častokrát uváděná přenosová rychlost zřejme nehraje až tak moc velkou roli. Je pravda, že teď zrovna nevím, oč přesně v téhle desce jde, ale třeba na mé Abit AN-7 je řadič Si3112A připojen přes samostatnou PCI sběrnici (nebo aspoň to hlásí jádro, resp. příkaz "lspci"), která pracuje s frekvencí 66 MHz, čili přenosová rychlost by mohla být až 266 MB/s.
Jistě, u serveru jde i o to, že při použití více disků, což by se dalo u serveru i předpokládat, by se právě ta přenosová rychlost mohla stát pověstným "úzkým hrdlem".
Ale jinak si nemyslím, že by rozhraní PATA mělo být i v tomto případě (zapojení přes PCI) lepší.
Odpovědět0 0
Ano, přesně tak. Před několika měsíci jsem někde četl článek (reakce na známou soudní žalobu), ve kterém autor pojmenoval právě tenhle problém - a dospěl k závěru, že pokud chce AMD "prorazit" i do "korporátního" segmentu, tak se musí více snažit o "sladění" procesorů s čipovými sadami a o právě onu zmiňovanou spolehlivost, aby mohli nabízet něco takového jako "platforma AMD", aby to tak bylo vnímáno, jak to dělá i Intel.
To by prý v praxi mělo být uděláno tak, že AMD by měla více tlačit na výrobce čipsetů. (Ale jak, o tom se už nezmiňuje...)
Ale jak říká P. Orel - je potřeba vyřešit problémy se spolehlivostí, neboť je naprosto nemyslitelné, že by nějaký malý server měl mít nějakou takovou vadu jako je v Active Armor.
To, zda AMD dělá hloupost - no nevím, ale asi k tomu mají pádné důvody - nemalou roli tam asi bude sehrávat fakt, že se jim to asi prostě nevyplatí. Nevím. Ale měl jsem ten pocit, že i onen zmiňovaný čipset AMD761 byl v plánech a představách AMD něco jako "refereční", tedy že s ním přišli právě proto, že v dané chvíli nebyli k dispozici žádné jiné pro tehdejší nový procesor AMD a pro uvedení procesoru prostě něco museli mít. Ale když VIA zvládla a naplno rozběhla výrobu čipsetů podporující sběrnicovou architekturu Alpha EV-6, tak od dalších pokusů už AMD upustila.
Zkrátka: zdá se mi, že taková je strategie AMD - myslím, že takové bylo i jejich tehdejší prohlášení - a myslím, že oni vědí, co činí.
To by prý v praxi mělo být uděláno tak, že AMD by měla více tlačit na výrobce čipsetů. (Ale jak, o tom se už nezmiňuje...)
Ale jak říká P. Orel - je potřeba vyřešit problémy se spolehlivostí, neboť je naprosto nemyslitelné, že by nějaký malý server měl mít nějakou takovou vadu jako je v Active Armor.
To, zda AMD dělá hloupost - no nevím, ale asi k tomu mají pádné důvody - nemalou roli tam asi bude sehrávat fakt, že se jim to asi prostě nevyplatí. Nevím. Ale měl jsem ten pocit, že i onen zmiňovaný čipset AMD761 byl v plánech a představách AMD něco jako "refereční", tedy že s ním přišli právě proto, že v dané chvíli nebyli k dispozici žádné jiné pro tehdejší nový procesor AMD a pro uvedení procesoru prostě něco museli mít. Ale když VIA zvládla a naplno rozběhla výrobu čipsetů podporující sběrnicovou architekturu Alpha EV-6, tak od dalších pokusů už AMD upustila.
Zkrátka: zdá se mi, že taková je strategie AMD - myslím, že takové bylo i jejich tehdejší prohlášení - a myslím, že oni vědí, co činí.
Odpovědět0 0
Jinak, pokud budou Semprony bez Pacificy a Presidia, tak to bude pro všechny naprosto jasná volba - a tímhle si společnost AMD i zcela jasně i vymezí okruhy uživatelů díky kvalitativně různým vlastnostem procesorů (to se dosud nepovedlo ani Intelu) - pro běžné domácí uživatele bude nový Sempron pro M2 jasnou volbou a konečně bude jasný rozdíl mezi Semprony a Athlony. To je od AMD výtečný tah! (Přirozeně - doufám, že se to patřičně odrazí i v různých cenových hladinách...)
Pro běžné uživatele by Pacifica a Presidio byli stejně bylo zbytečné. Navíc to všechno zavání "Trusted Computing-em" - brrr!
Pro běžné uživatele by Pacifica a Presidio byli stejně bylo zbytečné. Navíc to všechno zavání "Trusted Computing-em" - brrr!
Odpovědět0 0
Ano, to je pravda. Jsem zvědav, kolik lidí chápe, proč jsou čipsety (tudíž i procesory) společnosti Intel pořád relativně oblíbené, a proč je vývojáří přímo milují. Právě díky relativně snadné dostupnosti datasheetů.
Já tady nechci plivat na žádnou společnost, ale opravdu nevím, co si jistá nejmenovaná společnost myslela, když začala vyrábět čipsety pro procesory Pentium 4... Tam dle mého mínění - také z výše uvedených důvodů - prostě nemá šanci. Ano, v táboře AMD jí to vyšlo, prakticky na celé čáře, ale... všichni si asi pamatujeme, jak dopadl jistý test Intel vs. AMD na Tom's Hardware Guide. Byli nuceni vyměnit desku za jinou, tentokráte s čipsetem od Intelu. To také pouze podtrhuje to, co jsi napsal, že i vývojáři v tom mají bordel, resp. mají z toho bordel. A myslím, že něco tak ošklivého a nedodělaného jako je vada v "Active Armor", taková ostuda, by se Intelu asi nikdy nestalo. (Anebo by asi posléze neměl tak arogantní postoj.) Vždyť to je málem na hromadnou žalobu...
Já tady nechci plivat na žádnou společnost, ale opravdu nevím, co si jistá nejmenovaná společnost myslela, když začala vyrábět čipsety pro procesory Pentium 4... Tam dle mého mínění - také z výše uvedených důvodů - prostě nemá šanci. Ano, v táboře AMD jí to vyšlo, prakticky na celé čáře, ale... všichni si asi pamatujeme, jak dopadl jistý test Intel vs. AMD na Tom's Hardware Guide. Byli nuceni vyměnit desku za jinou, tentokráte s čipsetem od Intelu. To také pouze podtrhuje to, co jsi napsal, že i vývojáři v tom mají bordel, resp. mají z toho bordel. A myslím, že něco tak ošklivého a nedodělaného jako je vada v "Active Armor", taková ostuda, by se Intelu asi nikdy nestalo. (Anebo by asi posléze neměl tak arogantní postoj.) Vždyť to je málem na hromadnou žalobu...
Odpovědět0 0
Ano, přesně tak - společnost AMD si prostě nemůže dovolit nepodporovat paměti DDR2 - v podstatě z konkurenčního hlediska.
Společnost AMD si prostě nemůže dovolit, aby se jí postupný přechod na DDR2, který si Intel může de facto vynucovat svým ohromným vlivem a podílem na trhu. Kdyby AMD nepřešla na DDR2, stalo by se jí, že by se dostala do pasti se "zastaralou" (rozuměj: dražší) technlogií, a Intel by měl pak opět navrch, protože by mohl používat modernější technologie (=levnější z hlediska celkových nákladů na výrobu modulů, zohledňujících také vyrobené množství, po kterém bude poptávka). (Kdo četl tu žalobu, ví, o čem je řeč.)
Myslím, že přechod na M2 a jeho nutnost bude asi něco podobného jako u AGP -> PCI-E.
Ovšem přechod na DDR2 je pro AMD náročnější než pro Intel, neboť Intel má tu výhodu (ovšem nikoliv technologickou, natožpak rychlostní), že nemá paměťový řadič na procesoru. A také jeho paměťový řadič má jinou architekturu - procesorům od AMD vyhovují nižší latence. Tohle všecho bylo zapotřebí vyřešit.
Společnost AMD si prostě nemůže dovolit, aby se jí postupný přechod na DDR2, který si Intel může de facto vynucovat svým ohromným vlivem a podílem na trhu. Kdyby AMD nepřešla na DDR2, stalo by se jí, že by se dostala do pasti se "zastaralou" (rozuměj: dražší) technlogií, a Intel by měl pak opět navrch, protože by mohl používat modernější technologie (=levnější z hlediska celkových nákladů na výrobu modulů, zohledňujících také vyrobené množství, po kterém bude poptávka). (Kdo četl tu žalobu, ví, o čem je řeč.)
Myslím, že přechod na M2 a jeho nutnost bude asi něco podobného jako u AGP -> PCI-E.
Ovšem přechod na DDR2 je pro AMD náročnější než pro Intel, neboť Intel má tu výhodu (ovšem nikoliv technologickou, natožpak rychlostní), že nemá paměťový řadič na procesoru. A také jeho paměťový řadič má jinou architekturu - procesorům od AMD vyhovují nižší latence. Tohle všecho bylo zapotřebí vyřešit.
Odpovědět0 0
A je to tu!!!
Konečne už Číňania budú môcť vyrábať vlastné procesory, na čom si - ako všetci dúfame - globálne imperialistické zotročovanie v podobe "trusted computing" vyláme zuby!
Čína je, našťastie, mimo paranoidnej americkej jurisdikcie...
Konečne už Číňania budú môcť vyrábať vlastné procesory, na čom si - ako všetci dúfame - globálne imperialistické zotročovanie v podobe "trusted computing" vyláme zuby!
Čína je, našťastie, mimo paranoidnej americkej jurisdikcie...
Odpovědět0 0
Hehe, jenže DDR3 tady ještě dlouho-předlouho nebudou...
Přechod na DDR2 je prostě pro AMD nutností, zejména i z konkurenčńího hlediska.
Přechod na DDR2 je prostě pro AMD nutností, zejména i z konkurenčńího hlediska.
Odpovědět0 0
Proč?
Přechod na M2 je zejména záležitostí přechodu na paměti DDR2. To je ten veliký mezník - a také důvod, proč lidé jsou ochotni počkat právě na M2.
Přechod na M2 je zejména záležitostí přechodu na paměti DDR2. To je ten veliký mezník - a také důvod, proč lidé jsou ochotni počkat právě na M2.
Odpovědět0 0
Víte, za spoustu věcí může arogantní postoj uvedených společností. Třeba, zdá se mi, nikdo neví, jak zapnout "FID change detect" na nForce2 nebo zda je to vůbec podporováno. (Asi i proto jste na to zanevřel, že jo.)
Mne to fakt dost štve, neboť já mám nForce2 jednak kvůli Radeonu, jednak kvůli Soundstormu. Ale co se týče té arogance - neochota zveřejňovat datasheety. A co se týče různých vyjádření nVidie, tak o tom bych v slušné společnosti raději pomlčel... Třeba jejich "doporučení" ohledně nastavení "Ext P2P Discard time" na řadičích Si3112a. Prý je to 30 us. A jsem zvědav, kolik lidí právě v téhle chvíli díky tomuhle pomaloučku ztrácí data při kopírování z 1 kanálu SATA na 2. ... Jediné bezpečné nastavení je 1 ms.
Mne to fakt dost štve, neboť já mám nForce2 jednak kvůli Radeonu, jednak kvůli Soundstormu. Ale co se týče té arogance - neochota zveřejňovat datasheety. A co se týče různých vyjádření nVidie, tak o tom bych v slušné společnosti raději pomlčel... Třeba jejich "doporučení" ohledně nastavení "Ext P2P Discard time" na řadičích Si3112a. Prý je to 30 us. A jsem zvědav, kolik lidí právě v téhle chvíli díky tomuhle pomaloučku ztrácí data při kopírování z 1 kanálu SATA na 2. ... Jediné bezpečné nastavení je 1 ms.
Odpovědět0 0
To je nářez, takový vtípek, lol!
Odpovědět0 0
Nebude Palo Alto náhodou názov mesta?
Ale aspoň trochu som sa pobavil...
Ale aspoň trochu som sa pobavil...
Odpovědět0 0
Nebude Palo Alto náhosou názov mesta?
Odpovědět0 0
Áno, "prstencová" by bol tak trochu nezmysel z jazykovedného hľadiska. "Prstencová" značí skôr niečo ako "kružnicová", čo je istý rozdiel oproti "kruhová" (a mohlo by to mať teda aj logiku), avšak v bežnej reči sa "kružnicová" (resp. "prstencová") skôr používa na zdôraznenie ohraničenia, vonkajšej časti (prstencové zatmenie slnka). Tu však o nič takéto nejde. Preto by sa mal zrejme požívať termín "kruhová", vzhľadom na to, že tu nejde o nijaké osobitné označenie nejakého ohraničenia, ale myslí sa tým všeobecne akási vlastnosť kruhu ako Jordanovej krivky - jednoduchej, po častiach hladkej, uzavretej.
Toto podopierajú aj zaužívané slovné pojmy ako "kruhový objazd", resp. slovné zvraty ako "chodím stále v kruhu".
Ale pozor, nie som jazykovedec, takže to berte s rezervou...
Toto podopierajú aj zaužívané slovné pojmy ako "kruhový objazd", resp. slovné zvraty ako "chodím stále v kruhu".
Ale pozor, nie som jazykovedec, takže to berte s rezervou...
Odpovědět0 0
Ano, je vhodné používat uvedený český překlad, jelikož pozdější zavádění pojmu by bylo obtížnější. Příklad - síťová topologie "token ring" - tohle už nezmění nikdo...
Odpovědět0 0
ovšem ta novinářská.
Odpovědět0 0
Opravdu, díky za informaci, Eagle,... no to je prostě úžasné! Konečně už i Dell nabízí některé své servery řady PowerEdge s oprcesory AMD Opteron! Ani bych tomu nevěřil, kdybych si to osobně nebyl vyhledal...
Domnívám se, že to byl zcela logický krok - aby neutrpěla firma, když po Intelu nyní jdou. Totiž, v minulosti se toho Dell obával právě kvůli jakési "pomstě" Intelu - myslím, že jednou nějaký představitel Dellu řekl, že problém není v kvalitě procesorů AMD, nýbrž v jejich scopnosti uspokojit poptávku Dellu po nich. A že Dell má takovou spotřebu procesorů, že by tak akorát dokázal spotřebovat všechny výrobní kapacity AMD, beze zbytku.
Domnívám se, že to byl zcela logický krok - aby neutrpěla firma, když po Intelu nyní jdou. Totiž, v minulosti se toho Dell obával právě kvůli jakési "pomstě" Intelu - myslím, že jednou nějaký představitel Dellu řekl, že problém není v kvalitě procesorů AMD, nýbrž v jejich scopnosti uspokojit poptávku Dellu po nich. A že Dell má takovou spotřebu procesorů, že by tak akorát dokázal spotřebovat všechny výrobní kapacity AMD, beze zbytku.
Odpovědět0 0
