Nádržka odpadního inkoustu: spolehlivý zabiják tiskárny

Nyní si ještě dovolím přidat několik postřehů získaných z dlouhodobého užívání této tiskárny. Lépe řečeno, tento kus vlastní rodina, osobně ji jen občas využívám a servisuji. Tiskárna stála 4690 Kč s DPH a v balení byly i kompletní 70ml náplně se všemi inkousty (černý, azurový, purpurový a žlutý). Dle výrobce by to mělo stačit na vytištění 4000 černých stran a 6500 barevných. Musím říci, že zatímco u většiny tiskáren tyto údaje nesedí tak o 10-15 % (např. u dřívějších Canonů), zde je to znatelně horší.

 

 

Během těch 5,5 roku bylo vytištěno 4400 stran, zhruba 2350 černobílých a 2050 barevných. Pokud jde o barevné inkousty, v tiskárně jsou pořád ještě ty původní, se kterými byla koupena a opravdu to nevypadá, že bychom měli v brzké době kupovat náhradní náplně. Navíc ty stojí směšných 170 Kč.

 

 

V případě černého inkoustu (ten byl spotřebováván i při tisku barevných stránek) jsme zatím spotřebovali dvě náplně (originální a jednu dokoupenou) a teprve nyní přecházíme na třetí náplň. Celkově tak vydrží místo deklarovaných 4000 stran zhruba na polovinu. I tak je nutno říci, že tiskové náklady jsou naprosto směšné a za těch 4400 stran jsme museli koupit jen dvě černé náplně za zhruba 340 Kč (170 Kč každá), takže z tohoto pohledu by tiskové náklady vycházely na 8 haléřů na stranu. Každopádně s pomalu mizícími barevnými náplněmi jsme stále někde okolo takových cca 15 haléřů v průměru na jednu vytištěnou stranu. V kontrastu s předchozí tiskárnou, kde byly při stejném vytížení náklady přes 10 tisíc Kč (a jedna stránka stála v průměru zhruba 2 koruny), je 340 korun opravdu směšná cifra.

 

Co však ostatní vlastnosti tiskárny? V dané době byly funkce těchto provozně levných Epsonů velmi očesané. Za funkčně srovnatelnou tiskárnu s běžnými cartridgemi byste dali klidně i jen třetinu. Funkčně jsme se tak museli spokojit s absencí oboustranného tisku. Nikdy by člověk neřekl, jak moc mu to bude chybět, do doby, než to nebude opět potřebovat (bez oboustranného tisku už nikdy více). Bezokrajový tisk fotografií také absentuje, ale tiskárna nebyla kupována na tisk fotek a s tím se také počítalo, takže zde bych žádný problém neviděl.

 

S tím, jak se v domácnosti zvyšoval počet zařízení a vytváření dokumentů k tisku i na jiných zařízeních než jen na počítači, ke kterému byla tiskárna připojena, začalo postupem času chybět bezdrátové Wi-Fi připojení. Toto ale byly záležitosti, které byly před koupí známy a počítalo se s nimi. Byla však i jiná překvapení během života tiskárny?

 

 

 

Ano, našla se. Míra zasychání inkoustu byla někde v průměru, vyskytovaly se však i jiné problémy s tiskem. Především je to výrazná nestálost nastavení tiskové hlavy. Tiskárnu je potřeba každou chvíli seřizovat, protože se začínají rozjíždět řádky. Příkladem může být tisk mé dizertace (zhruba 6krát 90 stran). Tiskárnu jsem před prvním tiskem seřídil a nechal vyčistit, aby byl tisk přesný, čistý a bez čar v obrázcích. Už u páté kopie (po cca 400 stranách) jsem byl nucen tisk přerušit a tiskárnu znovu zkalibrovat, protože kvalita tisku začala být nepřijatelná a opět se v obrázcích začaly objevovat pruhy. Také písmena se začala lehce rozsypávat. Pro běžné potřeby by to nebyl žádný problém, pro dizertační práci to ale nevypadalo moc dobře.