No jo není to jen tak, hlavně v řece můsí zůstat nějaká výrazná část vody, ale žáby by to nasávat nemělo. Sání musí mít větší plochu aby to nesálo jak vysavač, musí tam být mříž a na ní pletivo a plocha sání musí být otočená dolu a ve výšce někde mezi dnem a hladinou, to významně ­"odfiltruje život na dně a na hladině, pletivo odfiltruje ryby a zbyde malá část živočichů, které to pomalu nasaje a ti projdou skrz turbínu, kde někteří přežijí, někteří ne, většina asi přežije. Využijí se vyšší části řek, kde přírodně ryby moc nejsou, jen uměle vysazené. Když by v období sucha řeka vysychala, musí se malý zbytek vody nechat téct řekou.

Ono to ani tady nebude tak snadné. Nemůže nahoře přijet náklaďák, nasát vodu do cisterny a 10 km koryta vyschne a vychcípe. Bude se muset vymyslet nějaká citlivá regulace hladiny.. Btw a dost by mě zajímalo, co autoři nápadu myslí ­"místy, kam se klasická technologie nehodí­" Ona je totiž zakopaná trubka či odkloněný náhon daleko jednodušeji vybudovatelná, než kapacitní silnice, po které jezdí těžké cisterny. A potok tak malý, že u něj nemá smysl ani ten náhon nebude mít smysl ani ­"sjíždět­" auty. ­(Nebyli spíš vynálezci náhodou něčím sjetí?)

Táta zas říkal že se ISS sestřelí. Zprávy jsou plný nepravděpodobných extrémů aby zaujali. Teda jejich poměr je vysoký. Může napadnout až metr sněhu, ale neřeknou že s pravděpodobností 1 % a že nejpravděpodobnější je 10 cm. Tím nechci kritizovat tenhle článek, tady se asi zviditelnil sám vynálezce a je to fakt nepravděpodobná věc. My se postupně učíme takový bulvár filtrovat už podle nadpisu a neklikat na něj. Po období mnoha neuskutečněných bateriích přijdou zas jiný věci.

Je to blbost i v těchto regionech. Ta voda se nahoře ocitne jak? Někdo ji přičaruje? Stejně tam musí být rezervoár, jinak budou auta nakonec vozit akorát vzduch.
Jestli je jediným argumentem: ­"stavba přehrady a zalití krajiny má na přírodu negativní vliv.­", pak by měl autor odevzdat diplom z fyziky a jít na léčení, protože tento systém daný problém nevyřeší.
Další z projektů ­"potřebujeme peníze z grantu, rychle něco spíchněte­". Být autory, tak se stydím, že něco takového vůbec prosáklo do médií.

Vami zmineny argument ­­"stavba přehrady a zalití krajiny má na přírodu negativní vliv.­­" neni jediny. Dalsi jsem zminil ve svem prvnim prispevku citaci casti perexu puvodniho clanku.

Proto nechapu Vasi reakci.

Což nic nemění na tom, že nahoře bude muset být rezervoár. Můžou výmýšlet důvodů, kolik chtějí, ale ten výkon bez rezervoáru nedostanou, ani kdyby se na hlavu stavěli. To je fyzika základní školy a tím, že to myšlenkově znepřehlední, aby to prošlo grantovou komisí, problém nevyřeší.

Jako na co rezervoár, pro cisterny? Tak to stačí něco hodně malinkýho, jedna cisterna toho moc nepobere a než hned za ní přijede další, tak se voda doplní a mezi tím musí i nějaká přetékat dál do řeky. Jinak je to samozřejmě blbost proti potrubí. Jen někdo objevil že by to elektromobily umožňovali.

Nejen blbost proti potrubí, ale blbost i z hlediska odběru vody. Předvedl jsi uvažování lidí, co nemají ponětí o pojmu ­"výkon­". Není zvláštní, že se vodní elektrárny staví jako přehrady s miliony tun vody, když by dle tvé úvahy měl stačit pouze onen čůrek vody, který do nich právě přitéká? Výkon je přímo úměrný množství vody a výškovému rozdílu, nepřímo úměrný času přepravy. Výškový rozdíl je daný, tedy můžu hýbat jen s množstvím a časem přepravy.
Množství ­- bude mi stačit ta troška vody, co tím čůrkem proteče ­(možná na nabití mobilu­), nebo budu potřebovat tuny vody z rezervoáru?
Čas ­- jak nejrychleji dostat dané množství vody dolů? Náklaďáky v serpentinách, nebo samospádem primitivní plastovou rourou?

Jsi to netrefil :­-­) o výkonu přehrad ponětí mám. Že cisterny zvládnou jen malý výkon ­- průtok je jasný, takže si nápad autora představuju na malých říčkách kde je málo vody a když se nechá nějaká nutná část v řece, že ji zbyde málo a že výkon cisteren se aspoň v jejich možnostech zvýší, že bude extrémní proti běžným zkušenostem že se cisterna dlouho plní a pomalu sjíždí serpentýny. Dá se představit si kolonu mnoha cisteren a dá se představit si systém jejich rychlého plnění, co je zdrží jen několik sekund, dále kde by to šlo tak silnici s větším poloměrem klopených zatáček, aby mohli udržovat větší rychlost a nemuselo tak být cisteren tolik a hustě za sebou, vzhledem k tomu že by chyběla hráz a díky tomu by cisterny nejspíš nesjížděli prudkou stráň se serpentýnama, ale mohla by vyjít přímější trasa tak by mohli jet docela rychle a výkon motoru by mohl stíhat, protože právě bez hráze bude chybět ten prudký spád, samozřejmě jak kde. Beru takový běžný příklad.
Pokud jde o potrubí, tak se využívá na středně velkých přehradách jako např Seč. Nejde o plastovou odpadní trubku, ale o tlakové potrubí s pomalu proudící vodou aby neztratila tlak. Potrubí má odhadem asi 2,5 m vnitřní průměr. Dříve se používalo dřevěné potrubí s ocelovými obručemi, něco jako sud, dnes ocelové se zatáčkami v betonovým špalku. Osobně jsem tyto potrubí neznal, jen mě napadlo že by to šlo místo hráze, až jsem časem zjistil že se používaj a dokonce i v Česku. Např na Seči v kombinaci s vysokou hrází a nebo kdesi na horách, kde je tunel ve skále podél řeky a na sání jen několik málo metrů vysoká hráz v korytu řeky.

Tak pak nevím, proč to ještě pořád obhajuješ?! V čem je to lepší, než obyčejná roura a dole turbína, což bude i jediná věc, která bude vyžadovat pravidelný servis? Ani na to nemusíš mít 2.5m průměr, turbín je mnoho druhů. Fakt tady diskutujeme o tom, že by ten článek nemusel být totální hovadina?

Já cisterny neobhajuju, je to podle mě blbost, jen reaguju na to jak nechápu výkon atd a popisuju možnosti cisteren. Nějaký možnosti v tom samozřejmě maj a můžou to pro říčku optimalizovat na slušný výkony asi jako zastávka formule v boxu, ale samozřejmě potrubí dává větší smysl. 2,5 m byl konkrétní příklad ze Seče. Opět chápu že výkony jsou různý a jinde stačí 5 cm x 10 m délka a pro barák má těch třeba 100 W na potůčku smysl. Cisterna je použitelná, je to extrémní způsob a zatím mě nenapadá případ kde by dávala větší smysl něž potrubí, možná tak jednorázově při nějaké výstavbě, kde cisterny musí vozit třeba beton, tak že by cestou zpět vzali vodu aby prodloužili výdrž baterie. Jako nápad náhrady přehrad a potrubí to považuju za blbost.

Ten článek hovoří i o podobných možnostech, že by se tím plnily náklaďáky jedoucí z kopce dolů, které nejsou plné. V podstatě by to bylo nabíjení elektromobilů, které by nešlo přes elektrickou síť ­(což by mi i docela dávalo smysl asi jako jeden z mála use casů ­- asi nejekologičtější způsob, jak nechat nabít elektromobil, je nechat ho nabít se sám­). Dokonce tam nastínili myšlenku, že by se cca 40litrovými kanystry dala naložit běžná auta, která by se z kopce o něco více nabila ­(tedy by to pak nemusela nabíjet jinde­), nicméně to tam také zavrhli jako neefektivní kvůli malé nosnosti. Na 1km kopec to spočítali na něco přes 2 Wh na kg vody ­(navíc proti rekuperaci prázdného auta­). Naložit to 200 kg vody, tak to je něco okolo 0,4­-0,5 kWh k dobru, nic moc. Stokrát více v náklaďáku, to už udělá desítky kWh a desítky km další jízdy. Tam je ale zase otázkou, jak náročné to bude nakládat a vykládat, vzhledem k množství energie si neumím moc představit, jak to může být rentabilní.

Ten článek postrádá především jednu věc, která mi na tom hodně vadí. Nějaké podrobnější srovnání, kolik energie by na stejné množství vody vyrobily jiné metody ­(a ne jen cenu­).

Takové menší turbíny mají účinnost ~80 %. Řádově to lze snadno spočítat.
Potenciální energie 200 kg vody ve výšce 1000 m je cca 2 MJ = 0.55 kWh krát účinnost turbíny 0.44 kWh.
Pokud jim tedy vyšel vývar ­"okolo 0,4​­-0,5 kWh­", naprosto v počtech ignorovali energetické náklady na manipulaci. To snad stojí i za napsání letter to editor :/

Aha, já si nějak automaticky představoval speciální cisterny, který to potom dodají do sítě. Nabíjení běžných náklaďáků případně osobáků je docela vtipný. Od teď každý kdo má elektromobil a bydlí na kopci, tak už vždy vyjede z domu s autem plným vody a pod kopcem ji vypustí do příkopu :­-D nebo vylepšená verze ovládání a vypustí ji za jízdy přímo na silnici :­-D případně kvůli nosnosti pojede s vlekem. Tak se dá řešit další otázka ekologie, vypuštění u silnice do zavlažovacího kanálu pro pole :­-­)
Pokud jde o nakládání, hodilo by se kdyby u silnice bylo něco jako věc pro plnění parních lokomotiv vodou. Z řeky potrubí samospádem 4 m nad zemí u silnice, u toho zastavit, z náklaďáku vyklopit nálevku, od potrubí ručně otočit konec truby k náklaďáku něco jako vodovodní baterie a velkým průměrem potrubí rychle naplnit, nebo jinak vylepšená verze pro snadnou a rychlou obsluhu, v náklaďáku vaky na vodu, které by při vezení nákladu byli splácnuté. pod kopcem vypouštět za jízdy do boku na krajnici, kde by byl vyspádovaný odtok třeba do rybníku aby se to využilo víc než jen do řeky. Třeba v alpách to může někde dávat smysl.

Přesně tak. Jsou to akorát šašci sosající grantové peníze.