Nahradí AI Mooreův zákon jako hlavní pohon IT průmyslu?

Není to tak dávno, co Mooreův zákon prohlásil za mrtvý šéf NVIDIE Jensen Huang, ale to z onoho prostého důvodu, že dle něj výkon v poslední době nerostl málo, ale naopak výrazně rychleji. Jde pochopitelně o výkon spřažený s umělou inteligencí (AI) a toho se týká také závěr symposia v rámci SEMICION West 2018. Právě tam se mluvilo o tom, že Mooreův zákon přestává být "majákem" polovodičového průmyslu a ten bude podléhat spíše rozvoji AI. 

 

 

Dříve šlo prostě o to, že Mooreův zákon byl považován za platný, a to všeobecně, takže firmy se jej snažily dodržovat ve snaze držet krok s tempem celého průmyslu a právě to zase udržovalo samotný zákon v platnosti. Nicméně v poslední době už je jednak stále složitější a dražší vyrábět pomocí pokročilých technologií, což platí nejen pro firmy s vlastními továrnami či zakázkové výrobce. Platí to i pro ty firmy, které si dané čipy nechávají vyrábět, však jsme se nedávno podívali na to, že vývoj 7nm čipu už přijde na cca 300 milionů dolarů a v případě 5nm technologie to bude ještě dražší a to už si bude moci dovolit jen málokdo. 

 

David Patterson, emeritní profesor z Berkeley, však prohlásil, že "devadesát pět procent architektů míní, že budoucnost tkví ve specializovaných procesorech", čímž měl na mysli třeba TPU od firmy Google. K tomu dodal, že nějak takto dle jeho názoru vypadá konec Mooreova zákona a s ním souhlasí také Yan Borodovsky, nyní již bývalý architekt Intelu na odpočinku. 

 

Dle Borodovského bude na další cestu svítit právě AI a další doba už opustí jak Mooreův zákon, tak klasické von Neumanovo schéma. Mluví se o memristorech, neuromorfii, umělých synapsích, atd. 

 

Konference se také zúčastnil Bill Dally z NVIDIE a ten pochopitelně nemohl mluvit o ničem jiném než o budoucnosti umělé inteligence a jak se ta uplatní v mnoha oblastech. NVIDIA se bude věnovat především automobilismu, kde bude zapotřebí obrovský výkon, abychom mohli dospět k celkové autonomii, kde počítače budou moci rychle a bezpečně rozpoznávat své okolí a navigovat se v něm. 

 

Velký potenciál také má být v nových technologiích pouzdření, o čemž se mluví už celkem dlouho. Jde o logiku, vrstvení čipů a multičipové technologie. Zde můžeme připomenout aktuální interposery využívané pro propojení GPU a pamětí, technologii EMIB jako úspornější a jednodušší verzi téhož a nedávno jsme se také podívali na aktivní interposery, které mají umožnit snadné propojení různých čipů. A pak tu jsou také nové materiály, které zkoumá především společnost IBM, kvantové počítače, atd. Zkrátka je toho mnoho, co může nahradit prosté zvyšování rozlišení při tvorbě křemíkových čipů, které nevyhnutelně míří do krize.

 

Zdroj: Hexus.net