Nakloněná osa rotace planet může být klíčová pro vznik složitých forem života

Sklon rotační osy Země se pohybuje mezi 22,1 a 24,5° a my jej samozřejmě pociťujeme velice citelně změnami ročních období. Laik by tak mohl dojít k názoru, že pro život a jeho vývoj je taková vlastnost planety důležitá především kvůli tomu, že vytváří různorodé podmínky a přímo ovlivňuje celkové klima, ale co na to vědci srovnávající Zemi s možnými vlastnostmi již nalezených exoplanet? 

 

Předem je nutno říci, že zatím nemáme žádnou možnost určení sklonu rotační osy planet v cizích systémech, takže se asi ještě dlouho budeme pohybovat v teoretické rovině, i když je otázka, co vše dokáže zjistit Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), jehož vypuštění do vesmíru se už blíží a snad už opravdu můžeme mluvit o jednotkách měsíců, které jej dělí od startu. 

 

 

Při hledání exoplanet, které mohou mít podmínky vhodné k životu, je třeba postupovat od to nejdůležitějšího. Jde především o jejich velikost, vzhledem k níž by mělo jít o svět s pevným povrchem, čili ne o plynného obra anebo naopak o trpasličí planetu. Dále jde o vzdálenost od hvězdy a její třídu, což zase určí, jaké teploty mohou panovat na povrchu či zda ten nebude neustále "ovíván" divokými erupcemi, které máme spojeny především s červenými trpaslíky. 

 

Takové vlastnosti už lze určit i z velice nedokonalého způsobu detekce exoplanet, ale pak půjde i o reálné teploty, složení (případné) atmosféry, přítomnost vody, magnetického pole a další faktory, které zatím těžko zjistíme, ale alespoň v případě nejbližších exoplanet jako je Proxima b by už s něčím z toho měl pomoci právě JWST, i když těžko s detekcí sklonu rotační osy. 

 

Dle studie vedené Stephanií Olson (Purdue University) má právě tento sklon hrát pozoruhodně důležitou roli ve vývoje složitějších forem života. Jde tu především o zaplnění atmosféry Země kyslíkem, což zajistily prudce se množící organismy využívající fotosyntézu a které dle vytvořeného matematického modelu prosperovaly právě i díky sklonu a v důsledku šlo o měnící se teplotní podmínky, které zajistily prudký růst koncentrace kyslíku v atmosféře potřebného pro vývoj dalších organismů. Rovněž objem živin v oceánech se měl díky tomu rovnou zdvojnásobit, čili od laického pohledu se tyto závěry moc neliší. 

 

Příliš malý či velký sklon by dle autorů studie nefungoval, takže jako jindy to musí být přiměřená hodnota zajišťující ty pravé podmínky z hlediska teplot a biochemie. Ale samozřejmě jde o vývoj takového života, který se přizpůsobil právě konkrétním podmínkám a nikdo neříká, že nějaký jiný život nemůže prosperovat v prostředí, které je zcela odlišné a význačné zase jinými vlastnostmi. Jde jen o to, že žádný takový život zatím není znám, a tak se pochopitelně hledají především taková prostředí, kde by mohl vzniknout život podobný tomu na Zemi. 

 

Zdroj: Eurekalert