NAS: Práce s daty a sdílení pro pokročilé

Jednou z poměrně důležitých operací, která by určitě neměla (alespoň u klíčových dat) chybět, je nějaká forma zálohování. Jak jsme zmínili v předchozích kapitolách, samotnou tvorbu diskového pole (RAID) nelze považovat za zálohu jako takovou, jelikož se nenachází na odděleném médiu a nesplňuje další podmínky, mezi kterými je třeba možnost obnovení starších dat.

V článku Zálohování pro začátečníky, aneb jak na NAS je popsán postup zálohy dat z počítače do NASu, což je sice dobrá věc, ale my nyní potřebujeme zálohovat data z NASu někam jinam. V principu máme dvě možnosti - buď můžeme vyčlenit na NASu samostatný disk (případně pole), na který budeme provádět pravidelné zálohy (eventuálně připojíme k NASu externí disk pomocí portu USB), nebo bychom mohli data pravidelně nahrávat do nějakého externího cloudu.

Pokud bychom se drželi první alternativy, nabízí se nám v případě zařízení od Synology poměrně elegantní řešení v podobě aplikace Time Backup. Jedná se o určitý kompromis mezi klasickou zálohou a historiemi verzí souborů, přičemž aplikace umožňuje celkem zajímavým způsobem nastavit zálohování, aby byla data zálohována v době, kdy to je skutečně nejvíc potřeba (takže například přes noc se nezálohuje). Navíc je možné provádět zálohu dat již v hodinových intervalech, takže se lze jednoduše vrátit k datům z celého průběhu dne, respektive doby, po kterou budeme držet jednotlivé zálohy.

Co budeme potřebovat

Prvním krokem bude instalace aplikace, kterou provedeme jednoduše pomocí správce balíčků (Package Center) přímo z webového rozhraní.
Jakmile budeme mít balíček nainstalovaný, spustíme aplikaci, která běží na samostatném webovém rozhraní. Při prvním spuštění, během které dochází k úvodní konfiguraci aplikace na pozadí, dojde k drobnému výpadku dostupnosti NASu, protože během těchto pár minut nebudou k dispozici žádné služby (dokonce ani SSH).
Další podmínkou je mít v NASu alespoň jeden diskový oddíl navíc, optimálně samostatný disk nebo rovnou diskové pole, které bude sloužit pro ukládání záloh (zálohování dat na stejné médium nemá smysl, proto tuto variantu program ani nepovolí nastavit). Na tomto samostatném oddílu je potřeba vytvořit sdílenou složku, která bude následně použita pro zálohy.

Po splnění všech těchto požadavků se můžeme pustit do konfigurace první zálohy. Za tímto účelem dojde ke spuštění přehledného průvodce, pomocí kterého nastavíme vše potřebné. Prvním krokem je pojmenování zálohy, viz následující obrázek.
Následující obrazovka nabízí dvě varianty - buď můžeme ukládat zálohy na lokální úložiště (tedy v rámci jednoho NASu - náš případ), nebo na jiný server Synology.
Po zvolení lokálního úložiště dat je nutné vybrat sdílenou složku na samostatném diskovém oddílu. My jsme vytvořili samostatné diskové pole, na kterém se nachází sdílená složka backup.
Dalším krokem je zvolení sdílené složky, kterou si budeme přát zálohovat. Pravděpodobně nebude úplně reálné zálohovat naprosto veškerá data o stovkách GB, proto je dobré zvolit pouze data, jejichž ztráta by znamenala skutečný problém.
Posledním krokem v našem průvodci nastavením nové zálohy je interval zálohování. Máme v zásadě na výběr mezi zálohováním každou hodinu (bez dalšího nastavení), případně si můžeme s nastavením pohrát a specifikovat ho detailněji.
V detailním nastavení si můžeme zvolit jednotlivé dny, kdy budou zálohy probíhat (například lze takto vynechat víkend, pokud neprovádíme v důležitých dokumentech žádné úpravy, jinak řečeno za předpokladu, že o víkendu nepracujeme). Kromě toho je umožněno vybrat časový interval, ve kterém se zálohuje, no a to vše je zakončeno frekvencí záloh, a to již od každé hodiny.
Po potvrzení a provedení první zálohy je vše nastaveno a můžeme přejít k další části, kterou je doplňující konfigurace.

Další nastavení

Faktem je, že aplikace příliš dalšího nastavení nepotřebuje, přesto bychom zmínili doplňující možnosti, které máme k dispozici v sekci nastavení (Settings).

První volbou je možnost nechat si zasílat email o každé provedené záloze. Tím je možné průběžně kontrolovat, jestli je vše v pořádku a zálohování probíhá, na druhou stranu budeme (v případě zálohování každou hodinu) dostávat poměrně hodně emailů.
Dále máme na výběr zvolit období, po kterém dojde ke smazání záloh. Vybírat lze mezi třemi měsíci, šesti měsíci a jedním rokem stáří záloh.

Doplňující funkcí je volba samostatného oddílu, který bude sloužit jako cache. Výhoda spočívá v rychlejším zálohování, na druhou stranu tím přijdeme o další místo na discích. Bude tedy záležet na tom, jaké datové objemy budeme zálohovat, přičemž tato možnost se vyplatí především u častějších záloh (typicky každou hodinu).

Obnova dat

Může se stát, že přes veškerou snahu dojde k tomu, že omylem uložíme špatnou verzi souboru, nedopatřením smažeme nějaká důležitá data, případně dojde k selhání disků a nějaké související ztrátě dat. Tyto situace jsou poměrně nepříjemné, proto je dobré se připravit na nejhorší a vědět, jakým způsobem pak ztracená data obnovit.

V našem případe je naštěstí řešení poměrně jednoduché. Stačí přejít do sekce Timeline, která je řešena tak, že můžeme jakoby listovat jednotlivými verzemi. K rychlejšímu posunování pak slouží posuvník ve spodní části webového rozhraní.
Po vybrání toho správného souboru (nebo obecně jakéhokoli množství dat z dané zálohy) dostaneme na výběr, jestli si přejeme existující data přepsat, nebo přejmenovat. Všeobecně se nedoporučuje data přepisovat, protože si v takovém případě můžeme smazat data, která jsme v žádném případě přepisovat ze zálohy nechtěli (a pro která není zatím ještě vytvořena poslední záloha). Proto je všeobecně lepší nápad zvolit buď obnovu dat do jiné lokace (pokud to je umožněno), nebo alespoň existující data ponechat.
Poté již stačí vše potvrdit a prakticky ihned bude zahájena obnova dat. Po obnovení dat pak nalezneme např. starý dokument, který má větší velikost (před smazáním části obsahu, pro které jsme se rozhodli data obnovit ze zálohy).
Běžnou (a zároveň také důrazně doporučenou) praxí je po provedení konfigurace zálohování vyzkoušet, jestli je možné data obnovit. Tím se vyvarujeme nepříjemným situacím v budoucnu, kdy zjistíme, že zálohy vlastně vůbec neprobíhaly a naše data jsou nenávratně ztracena.