Dobrý den,
hodně problémů tohoto charakteru je způsobeno tím, že v okamžiku pokusu systému o namapování disku není ještě k dispozici síťové připojení. Zkuste před nalogováním do systému chvíli počkat ­(cca 10­-20 vteřin­), případně zkuste, zda se stejný problém objevuje v případě použití kabelového připojení ­(u DHCP tomu před samotným přihlášením opět dejte 10­-20 vteřin­).

V tom bohužel problém není. Nejspíš je to ­"něco­" s Windows, po přihlášení do Windows vyskočí hláška ­"Opětovné připojení některých síťových jednotek se nezdařilo­".

Ještě doplním, koukal jsem teď a zjistil, že v RAID1 mám každý disk s jiným firmware.. Má to nějaké úskalí?
Díky za článek ev. odpověď..

RAID je nutné všeobecně vytvořit na začátku, jelikož je obecně tvořen na úrovni řadiče, který předává operačnímu systému informaci pouze o výsledném oddílu ­(volume­). To samozřejmě neplatí v případě, že je tvořen softwarový RAID na úrovni OS. Na oddílu je následně vytvořen souborový systém ­(v případě synology ext4­).

Synology umožňuje vytvořit ještě tzv. Hybrid RAID, což je právě ta druhá varianta, takže dle počtu aktuálně vložených disků dochází k nastavení RAIDu automaticky. Já osobně bych ovšem raději volil první variantu, tedy explicitní specifikaci RAIDu.

Pokud odejde disk v RAIDu 1, koupíte nový a vložíte jej místo původního. Při přechodu na RAID 5 bude potřeba data zazálohovat a následně je nahrát zpět.

Odlišný firmware nevadí.

Pro upřesnění, vytvořením RAIDu vzniká logický disk ­(Logical Drive­) a na něm se pak tvoří oddíl­(y­).

mám rovněž 411j , 4x2TB v RAID 5 a nedávno mi disk odešel. On teda neumřel úplně, ale odezvy NASU se brutálně zhoršily a SMART toho disku vykazoval chyby. Koupil jsem nový, vypl jsem NAS, vyměnil disky, zapl NAS, nabídlo to inicializaci nového disku a zařazení nového disku do stávajícího pole. Po potvrzení začne obnova pole, u mě to trvalo přes 20 hodin. Ale během té obnovy jsou data normálně přístupná, jen je to tak nějak celkově pomalejší. Rozhodně se vyplatí během obnovy povypínat co není potřeba, třeba download station, indexaci obrázků atp.

Pokud bych měl vybírat mezi RAID 5 + Hot Spare a RAID 6, volil bych asi první možnost. Hot Spare má smysl i u RAID 6 ­(důvod je prakticky stejný jako u jakéhokoli jiného pole­).

To částečně odpovídá i na poslední otázku, ale je fakt, že v tomto případě by mohlo být OK ponechat RAID 1 bez Hot Spare a mít jeden disk jako backup. Ale vše je otázka priorit a poměru cena ­/ výkon.

Dakujem za odpoved..

Rano som cital clanok od Scotta Alana Millera o Hot Spare, z hladiska dostupnosti:
http:­/­/www.smbitjournal.com­/2012­/07­/hot­-spare­-or­-a­-hot­-mess­/

V skratke tvrdi toto: RAID 10 without a “hot spare” is almost always a better choice than RAID 6 with a “hot spare.” RAID 6 without a “hot spare” is always better than RAID 5 with a “hot spare.” RAID 1 with additional mirror member is always better than RAID 1 with a “hot spare.”

precital som si par clankov na webe, aj celu diskusiu k clanku.. Ked na to pozeram tak laicky z pohladu domaceho pouzivatela:
RAID 1 sa oplati kvoli bezpecnosti .. vyuzitelna kapacita 1 disku, bez problemov s paritou
RAID 10 dobry vykon pri zapise.. vyuzitelne 50% kapacity diskov.. , bez problemov s paritou
RAID 5 ak chcem vyssiu kapacitu.. ma dobry pomer cena­/vykon­/spolahlivost pri 3 diskoch..,ochrana pri vypadku 1 disku
RAID 6 ak chcem vyskladat vyssiu kapacitu a mam aspon 4 disky.., ochrana pri vypadku 2 diskov, ale pomalsi zapis

RAID 5 má stejně jako RAID 6 pomalej zápis. Pro domácí použití ­(pokud nejde o write once zálohy dat­) se naprosto nehodí.

Dobrý den,
díky za reakci. Pokusím se postupně reagovat na jednotlivé body ­(oblasti­).

- oprávnění: v konečném důsledku to takto nastavit určitě lze, jenom je potřeba to brát tak, že pokud globálně zakážete přístup do adresáře pro uživatele ABC, tak tam prostě uživatel ABC přístup nemá ­(bez dalších podmínek­). Pokud chcete uživateli zpřístupnit jeden vnořený adresář, tak pak je nutné povolit do nadřazeného adresáře přístup ­(alespoň pro čtení­) a zakázat adresáře ostatní. Na druhou stranu je teoreticky možné, že by se dal zakázat přístup do nadřazeného adresáře a povolit přístup pro jeden vnořený adresář, ale v takovém případě by musel uživatel znát přesnou cestu, nemohl by se k němu ­"proklikat­". Alespoň takto to funguje ve Windows, u Linuxu jsem to netestoval.
- vzdálený přístup na data: pro mobilní zařízení je aplikace DS File, to je pravda. Nejsem si nyní uplně stoprocentně jistý Vaší otázce ohledně protokolu WebDav. Každopádně aplikace DS File jej tuším využívá pro přístup k datům a práci s nimi.
- streaming videa: sledování videa na iOS zařízení je určitě možné pomocí aplikace DS Video. V každém případě tomuto tématu ­(multimediální aplikace a funkce­) bude věnován samostatný článek.
- zaloha dat: tady se jedná spíše o synchronizaci, což je možné zrealizovat pomocí Cloud Station ­(mimo jiné podporuje také verzování dokumentů­). Cloudové funkce u NASu jsou poměrně komplexní téma, proto jsem se rozhodl této oblasti věnovat samostatný článek.
- verzování dokumentů: viz předchozí bod

Dobrý den,
díky za reakci.

Přiznám se, že jsem částečně tušil, že to může tímto způsobem působit. Na druhou stranu je ale všechno otázka úhlu pohledu, což platí i v tomto případě. Jsem naprosto přesvědčený ­(a mám to potvrzeno i z praxe­), že určitě alespoň nadpoloviční většina uživatelů NASů nemá o většině možností a funkcí vůbec žádné informace, případně to neřeší. Výsledkem pak často bývá stav, kdy uživatel vloží do NASu jeden či více disků, prokliká se instalačním průvodcem ve stylu ­"Next, Next, Next, Finish­" a tím veškerá práce končí. O inteligentní struktuře dat, více uživatelích, nastavení oprávnění, zabezpečení nebo zálohování tím pádem nemůže být řeč. Takto nastavený NAS sice může plnit nějaké základní funkce, nicméně právě pokročilejší konfigurace a především pochopení souvislostí osobně chápu jako úkol pro pokročilé uživatele. Druhá věc je, že co je pro jednoho naprostou samozřejmostí, může být pro druhého španělská vesnice. Opakování je matka moudrosti. ;­-­)

Cílem celé série o NASech je postupně se propracovat ke všem vlastnostem, funkcím a možnostem využití. Tématické oblasti jsou poměrně promyšlené a měly by dávat v konečném důsledku smysl. Navíc se tím snažím předejít stavu, kdy vznikne jeden gigantický článek.

K jednotlivým bodům:

- záměrně je popsána pouze konfigurace oprávnění v rámci systému ­(NASu­). Kromě možnosti zapnout přidělování práv ke složkám ve Windows přes zabezpečení je také možné nainstalovat vlastní adresářovou službu ­/ server, k čemuž je na NASu speciální aplikace. Nastavení zabezpečení přes Windows se navíc neaplikuje na uživatele OS X a Linuxu, takže dle mého názoru je rozumnější spíše udělat samostatné téma, které se bude zabývat konfigurací oprávnění ve Windows, např. v kombinaci s instalací adresářové služby ­(Directory Service­)
- multimediálním vlastnostem a funkcím bude věnován samostatný článek, jelikož se jedná o poměrně komplexní téma
- VPN je dle mého názoru také specifické a komplexní téma, kterému bude věnován samostaný článek ­(stejně jako bude věnován samostatný článek oblasti zabezpečení NASu, konfiguraci firewallu a podobně­)
- co konkrétně byste si představoval v oblasti zálohování dat po internetu?

Pokud máte jakékoli další poznámky nebo nápady, určitě je uvítám, jenom prosím berte v úvahu fakt, že je potřeba jednotlivé oblasti logicky oddělit.

Zdravim, zkusim odpovedet. Stat se to muze a to z toho duvodu, ze vetsinou se koupi zaroven vsechny disky zaraz ­(stejna sarze, den vyroby atd..­), tim padem je pravdepodobnost, ze kdyz jeden zhavaruje tak brzy se to stane dalsimu. Pri pridani noveho disku totiz se zacnou data replikovat a vsechny disky jsou plne vytizeny. Pokud chces mit jistotu tak pouzij RAID6 nebo RAID10, prijdes o dalsi kapacitu, ale budes mit vetsi odolnost. Nam ve firme se nekolikrat zhroutil RAID5 ­(velke naroky na r­/w­), ale vzdy odesel jen jeden disk a nez odesel dalsi tak vzdy uz vzdy nekolik dni byly data replikovana na vsechny disky. Teda jednou se zhroutil uplne, ale to bylo dano tim, ze nikdo nevymenil havarovany disk kdyz RAID hlasil ze neni v poradku.

Znamena to ze ked mam tri rozne disky, kupovane v inych casovych intervaloch, rozny vyrobcovia, potom to riziko zlyhania je mensie?
Momentalne prevadzkujem moj domaci NAS ­(postaveny na mini­-ITX­) v RAID1 s 2TB Samsungom a 2TB WD­-Red, no zvazujem prikupenie dalsieho WD­-Redu a prerobenie pola na RAID5.

To asi ano, na druhou stranu je vzdy lepsi mit stejne disky stejne revize. BTW zaplatpanbuh ze konecne nekdo vymyslel levne disky s potebnymi vlastnostmi ­(raid edition, 24x7 apod.­) pro NASy, mam na mysli WD RED.
Zkus se ale na RAID1 vs. RAID 5 podivat trochu jinak: pokud nepotrebujes setrit mistem urcite bych zustal u RAID1 , IMHO je paradoxne bezpecnejsi nez petka. Proc?
Vezmu to zesiroka: petka muze byt na porizeni levnejsi, muze to byt kapacitne jedine reseni oproti jednicce ale take muze byt drazsi ­- priklad: pokud bych udelal raid 5 z 1TB disku tak ­(napr. diky cene radice raid5 nebo proto, ze rozumny clovek dela raid z identickych disku takze si pro pripad RAID5 a vys kupuje stejne disky do zasoby­) se mi muze stat, ze cena 2GB uloziste ­(u raid1 resena 2GB disky, u raid5 1GBdisky­) bude drazsi u RAID5. Takze RAID 5 ­(prip. vyssi­) je urcite vhodne nebo nezbytne tam, kde si financne nemohu dovolit zabit polovinu drahe kapacity raid jednickou nebo to proste raid jednickou resit nelze ­(kdyz vezmu ze mam k dispozici ­"pouze­" 3TB disky tak raid 1 10GB proste neudelam­).
Vyhody RAID1 jsou ale nekde jinde:
- rebuild time pri havarii: kdyz klekne disk v raid 5 musi se ­"dopocitat­", coz muze byt a zpravidla i je casove dost narocne, i dny. Kdyz v tomto obdobi klekne druhy disk jste v haji. Nemluvim o tom, ze po dobu rebuildu mate omezeny vykon NASu. Kdyz klekne disk v RAID1, tak se data ­"dokopiruji­", takze vykon NASu neklesa ale je to rychle. Rizika RAID5 v tomto ohledu lehce eliminuje hot spare, kde usetrim cas tim, ze system nemusi cekat na to nez vadny disk vymenim ­(to asi ale nebude tvuj pripad ze­).
- dostupnost dat pri havarii: kdyz klekne raid5 radic jsem v prusvihu, u raid1 vezmu jeden disk a podle typu ci vyrobce budto jednoduse pripojim k libovolnemu­/omezenemu OS ci pouziju utilitu, ale mam ­"jistotu­", ze se k datum dostanu...

Tak, koukam ze jsem se vycerpal a ted do me :­-­)
v kazdem pripade diky autorovi za potrebny clanek, budu v zapeti reagovat ­"z druhe strany­"....

A preco je lepsie pouzivat rovnake disky rovnakej revizie, ked hrozi riziko nahleho zlyhania viacerych diskov naraz?? To mi pride prave skor nebezpecne..

Mne ako uzivatelovi stale nie je jasne co je lepsie ­- RAID1 ci RAID5. Pozeram na to z hladiska bezpecnej uchovy dat, nie dostupnosti ci rychlosti pristupu dat pocas obnovy pola. Moja skusenost je nasledovna:

V NAS som prevadzkoval 2x2TB Samsung disky v RAID1. Potom som prikupil dalsi 2TB WD­-Red a cielene som ­"rozobral­" RAID1, vymenil v nom jeden Samsung HDD za novy WD­-Red a Samsung som pouzil na data v novom PC ­(nie je 24­/7 disk ako WD­-Red­). Rebuild RAID1 pola prebehlo v pohode a trval asi 4­-5h. NAS mam postaveny na doske Gigabyte D525TUD s Intel Atomom a 2GB RAM. Upozornujem ze pocas rebuildu pola nemam potrebu pristupovat k datam, resp minimalne nie extremne rychlemu pristupu.
Moj plan je prikupit 2GB WD­-Red a postavit RAID5, budem mat zas vsetky data zalohovane ­(pocas prekopania systemu terajsie data akurat preklopim na 2TB disk v PC, preinstalujem NAS a na nove pole to zas preklopim spat­).

Z tohto hladiska mi tie 4TB dat pridu zalohovane lacnejsie ako by som mal prikupit 2x2TB disky a znovu budovat RAID1 pole.
Otazna je vsak bezpecnost pri strate jedneho disku z takehoto RAID5 pola. Ci rebuild zvladnu tie zvysne dva disky.
Pride mi trosku nebezpecne do RAID5 davat viac ako tri disky, lebo tam sa uz zvysuje riziko zlyhania dvoch diskov, to chapem.

Blbe je ze si uvedomujem ze este by som mal mat dalsiu zalohu na nejakom externom disku a ten by mal byt ulozeny mimo domova ­(napr. pripad vyhorenia bytu­), ale myslim ze v pripade ze pride k destrukcii mojho bytu takouto formou, asi budem riesit ine veci ako to ci mi zostali ­"fotky zo zatahov­" ked som mal 20.....
Ked pridu deti, asi sa na to budem inak pozerat a tu externu zalohu mat budem ulozenu napr. u rodicov..

No brutální to není a alespoň podle distributora Synology cpou lidi do Synology různá zvěrstva a chodí to, ale stojí vám to za to? Děláte to u RAMky také? U mých zákazníků se občas stane, že se raid rozpadne a nikdo neví proč a je třeba rebuild. Nido vám na to nedá podporu atd....
Jinak ale asi ano, to co popisujes se da akceptovat. Jen z toho textu nerozumím tomu konci, předpokládám že chceš zálohovat 4GB dat, ale to přeci RAID1 neudělám, takže logicky raid5...... no a znovu, u raid 5 musíš počítat s tím, že dlouho data obnovuje a v té době nesmí další disk odejít, jinak je konec ­(k těm datům se už nedostaneš, narozdíl od RAID1, kdy stále šance je­). Rebuild samozřejmě zvládnou dva disky ze tří, to by pak nebyl bezpečný raid že :­-)

Nuz pravdu poviediac som s hotovym NAS riesenim len zacinal, mal som doma Zyxel s jednym HDD a nestacilo mi to. Pochopil som ze moja cesta je vlastnym zlozenim NAS a fungujem na NAS4Free systeme a nemal som ani jeden problem ani s diskami, ani so systemom ako takym, vsetko funguje bezchybne uz viac ako rok a pol.

Co sa tej zalohy tyka, pisem ze momentalne ­"zalohujem­" v RAID1 2TB dat. Na to aby som prikupil dalsie 2TB a ponechal RAID1 musim kupit 2ks 2TB HDD. Preto moja otazka je ze ­"ako spolahliva je zaloha dat v RAID5 ked mi na tie 4TB v ­"zalohe­" staci prikupit jeden kus HDD?­".
Aky vplyv na zalohu v RAID5 maju prave rozne znacky a vyrobne serie HDD?
V prvom prispevku pises ze je nebezpecne pouzivat rovnaku znacku a seriu z titulu ze ked odide jeden HDD, je velka pravdepodobnost ze s rovnakou chybou odide aj dalsi disk a duplom ked ich zatazime rebuildom pola v R5.
V dalsom prispevku pises ze ma zmysel pouzivat prave rovnake disky a rovnake serie.
Som z toho magor.

Mne laicky z toho totiz vylieza ze je pre RAID5 lepsie pouzit roznych vyrobcov a rozne serie HDD, pretoze ked odide jeden HDD, nemam tam tu sancu ze je zla cela seria HDD a odide dalsi.

K tomu, zda je možné mixovat různé verze disků či dokonce disky různých výrobců by se měl vyjádřit někdo, kdo s tím má rozsáhlé zkušenosti. Já bych se toho bál a osobně bych upřednostnil identickou sérii disků.
"Na to aby som prikupil dalsie 2TB a ponechal RAID1 musim kupit 2ks 2TB HDD.­"Možná že už je to tím že už je půlnoc, ale jak chceš udělat ze 4ks 2GB jedno RAID1?
No a konecne mas to jen na zalohu nebo na ostra data? To je docela rozdil, protoze pokud to mas jen zalohy ostrych dat tak si dovedu predstavit, ze se na raid vykasles....

Si ma nepochopil s tym prikupenym jednym diskom.
Myslim tym ze ak chcem k mojim existujucim 2TB v RAID1 prikupit dalsich 2TB, musim kupit dva HDD a mat 2xRAID1 po 2TB, celkovo 4ks HDD. :­)
Ak kupim len jeden disk, budem mat 3ks 2TB HDD a ak existujuce pole rozbijem a spravim nove pole RAID5, vyuzijem 4TB pri pomerne stale ­"zachovanej urovni ochrany dat proti ich strate­".

NAS pouzivam na ukladanie vsetkej muziky, fotiek, filmov, dokumentov. Je to take odkladisko..
Ak pisem dokument, pisem ho na HDD fyzicky v PC a ked je hotovy, odlozim do NAS.

Tak to ano, uz jsem doma :­-­)
Ja bych v takovem pripade sel urcite do raid 5, nevyhody a vyhody jsem uz psal. v provozovani 2xraid1 nevidim smysl ­- udrzujes dve pole tj. dvojnasobek potencialnich problemu, mas mnoho disku a pritom ti data zabiraji nejvice mista....

Díky za odpověď, to co tvrdíš je rozhodně pravda a již s tím počítám. Šlo mi ovšem o něco trochu jiného. Na webu linuxexpres.cz jsem se dočetl toto:
"Po výměně defektního disku za nový začíná rekonstrukce pole. To obnáší přečtení všech sektorů ze všech disků. Disky si ovšem někdy usmyslí, že některý sektor z nějakého důvodu nepřečtou ­(o tomhle pojednává lehce katastrofický článek Why RAID 5 stops working in 2009, který zmiňuji především kvůli zajímavým komentářům­). Pokud se na takový sektor natrefí během rekonstrukce, vypadne obvykle příslušný disk z pole, a máme velký problém.

Důvodů, proč některý sektor nepůjde přečíst, může být celá řada, počínaje výpadkem proudu, když zrovna probíhá zápis, nebo prostě vznik špatného sektoru. Ano, moderní pevné disky mají oblast záložních ­(spare­) sektorů, kam špatné sektory realokují. Jenomže, realokace špatného sektoru se provádí při zápisu, nikoliv při čtení ­(čtení se totiž může podařit některým z opakovaných pokusů­). Tudíž nás realokace v tomto směru nezachrání.­"
Přečetl jsem si i článek na který se tam odkazují a četl jsem i obsáhlou diskusi k tomuto problému, ale je to docela už starý článek a navíc jsem narazil na svoji slabší angličtinu. Proto se ptám zda, je tento problém aktuálni či ne.

Dle mého názoru je tento problém na teoretické úrovni aktuální v podstatě pořád ­(bez ohledu na katastrofické scénáře ze zmiňovaných článků­). Na druhou stranu ­- za 5 let práce na administrátorské úrovni v datancentru se mi ještě nikdy nestalo, že by u pole typu RAID 5 neproběhl rebuild.

Chování pole při zmiňovaném problému je do velké míry také podmíněno řadičem, takže tohle opravdu nelze zobecnit. Na toto téma by šlo vést zálodlouhé diskuze a hodně silně pochybuju o tom, že bychom dospěli k nějakému zásadnímu objevu.

RAID všeobecně chrání data před poruchou disku ukládáním dat na více disků. Způsob ukládání může šetřit místo ­(a o něco zvyšovat pravděpodobnost selhání tohoto řešení­) a naopak. Proto je všude poměrně jasně a důrazně řečeno, že RAID nenahrazuje zálohování, a to právě mimo jiné z tohoto důvodu.

Nabízí se tedy otázka volby ­- jaký je tedy vlastně nejvhodnější RAID? ;­-­) Jsem poměrně zvědavý, kdo by na toto dokázal odpovědět. Obecně platí, že je potřeba najít vhodné řešení aplikované na konkrétní situaci ­/ zadání ­/ prostředí.

Pokud máme NAS, který obsahuje dvě pozice pro disky, je tedy celkem jasné, že toho moc nevymyslíme. Pokud máme 3 pozice, je možné udělat buď RAID 5, nebo RAID 1 + Hot Spare. Pokud máme pozice 4, můžeme buď udělat RAID 5 + Hot Spare, nebo RAID 6, nebo RAID 10. Každá varianta má svoje pro a proti, nicméně vůbec žádná konfigurace nám prostě nezaručí, že při nějaké velmi nepravděpodobné shodě okolností všechna data ztratíme. Proto je důležité data jednoduše zálohovat. Možností je v dnešní době poměrně hodně.

A neznamená to, že je RAID tím pádem k ničemu. Implementace RAIDu snižuje pravděpodobnost selhání pole a ztráty dat. Snižuje ­(proto RAID­), ovšem neeliminuje ­(proto záloha­).

Je naprosto jasné, že RAID nenahrazuje zálohování. To je fakt. Nadruhou stranu je taky jasné, že prakticky žádné zálohování není 100%, stejně jako raid. Vždy je možnost, že selžou jak disky v raidu, tak disky v záloze. V mém případě nemám peníze na tvorbu rozsáhlých záloh. Proto jsem chtěl volit RAID, jakožto částečnou náhradu za zálohování.
Jde ovšem o to, že něktří lidé z vlastních zkušeností tvrdí, že RAID 5 není bezpežný a je hodně vysoká pravděpodobnost, že při pádu pole o všechna data přijdete. Pokud by byla pravděpodobnost takové situace řekněme 30­-50%, tak lze říci, že RAID 5 je téměř k ničemu. V tom případě, z mého pohledu ani nemusím ty data uchovávat, jelkož o ně stejně někdy přijdu. Já takovousituaci řeším, jelikož mi doešel síťoví disk, na kterém jsem měl zálohy, fotky, videa atd. Většinu dat jsem měl uložený jinde ­(NB, ezterní disk, desktop­) a tím jsem o ně nepřišel, ale jsou tu i data, které jsem jinde neměl, jsou nahraditelná, ale pokud bych věděl, že o ně přijdu, tak je ani nemusím skladovat.