NASA a Roskosmos v karanténě: jak je ISS chráněna před koronavirem?

Zanedlouho budou k ISS startovat tři další astronauti, což je plánováno na 9. dubna. Zpět na pevnou zem se nemají vrátit dříve jak za půl roku, takže se z bezpečí 400kilometrové výšky budou koukat, jak lidstvo bojuje s pandemií. Je také jasné, že tito noví obyvatelé stanice musí být zcela jistě zdraví a nenakažení nemocí Covid-19. Americká a samozřejmě i ruská vesmírná agentura (poletí se opět ještě v Sojuzu) tak už dávno přijaly dodatečná bezpečnostní opatření, aby Chris Cassidy, Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner byli naprosto zdraví a samozřejmě aby si ani s sebou nevezli kontaminovanou výbavu a zásoby.

 

Navíc je mají snad už v květnu na stanici nakrátko navštívit Doug Hurley a Robert Behnken, první lidé vynesení na oběžnou dráhu společností SpaceX a soukromou společností vůbec. Samotná NASA se nyní potýká s nákazou, neboť už několik jejích zaměstnanců mělo pozitivní testy na Covid-19, a tak byla zavedena nová opatření ohledně dezinfekce, odstupu pracovníků a ti, kteří mohou, nebo jsou postradatelní, byli odesláni na home office, nebo prostě domů. 

 

karanténa astronautů Apolla 11 po návratu z Měsíce

 

Je také zcela obvyklé, že vesmírné agentury drží své astronauty po celé týdny v karanténě před jejich startem, což je nyní důležité více než kdy jindy. Vedle toho projdou i zásoby pečlivou inspekcí a dezinfekcí, než budou naloženy do lodi. 

 

Mobile Quarantine Facility 

 

I astronauti mise Apollo 11 (a pochopitelně nejen ti) byli drženi v karanténě, ovšem tehdy šlo především o to, aby na Zemi náhodou s sebou nezavlekli případné mikroorganismy z Měsíce. Po několik týdnů tak bydleli v Mobile Quarantine Facility, čili v upraveném dopravním letadle. 

 

Roskosmos svým kosmonautům obvykle nařizuje před startem 14denní karanténu, ale je tu tradice, že ti před nastoupením do rakety navštíví hrob Jurije Gagarina a položí u něj květiny. Ta ovšem nyní nebude dodržena a rovněž se na místo startu nebude moci dostavit žádný návštěvník. A stejně jako v NASA se karanténa prodloužila. 

 

Při nakládání zásob a nastupování astronautů budou techničtí pracovníci mít na sobě ochranné obleky včetně brýlí a i oni sami jsou aktuálně v karanténě, což nepatří mezi obvyklá opatření. Co kdyby se ale nákaza přeci jen dostala na ISS? V takovém případě by ji astronauti museli nejspíše přetrpět a k tomu by mohli využít běžné léky, které máme k dispozici i my, dále oxymetr pro sledování hladiny kyslíku v krvi a kdyby bylo nejhůře a nešlo provést nouzový sestup, je možné pacienta na orbitě i zaintubovat.

 

My si také můžeme přečíst o tom, jaké to může být, když se na palubu vesmírné lodi dostane prostá rýmička.

Dnes už dobře víme, že astronauti mohou v krátké době dostat tzv. vesmírnou nemoc, což představuje dočasné obtíže čítající horečku, bolesti hlavy, mdlost, únava i zvracení. Ta by se tak dala i zaměnit za mírný průběh Covid-19. Už se ale i přihodilo, že se mezi vesmírné cestovatele dostala i opravdová nákaza a tu v Apollu 7 bychom mohli označit za prosté nachlazení či virózu. Problém ale nastane, když se nakazí celá posádka s vidinou několikadenního letu, která má samozřejmě své úkoly, ale řeší spíše své bolavé hlavy a ucpané nosy, které jsou v prostředí mikrogravitace mnohem více otravné než dole na Zemi, kde s jejich uvolňováním pomáhá gravitace.

 

V případě Apolla 7 to vedlo až k menší vzpouře, když si astronauti při sestupu odmítli vzít helmy, aby měli možnost reagovat na změny v tlaku, neboť se obávali, že by jim mohly prasknout ušní bubínky. Nachlazení tak nakonec neohrožovalo jejich životy, ale v důsledku přineslo konec jejich kariéry. 

 

Zdroj: Astronomy