NASA dokládá geologickou aktivitu na Ceres bílými skvrnami
23.11.2016, Jan Vítek, aktualita
V roce 2007 startovala sonda Dawn, jejímž cílem byla jedna z trpasličích planet v našem systému. Jedná se o Ceres pojmenovanou po římské bohyni plodnosti, jíž se nyní budeme věnovat, a to díky objeveným světlým skvrnám.
Sonda Dawn odstartovala v září roku 2007 a jejím cílem byla kromě Ceres také Vesta, čili druhý největší objekt (řazený už mezi asteroidy) v pásu planetek. Dawn se nakonec stala první sondou, která obíhala více než jedno těleso Sluneční soustavy a také jako první sonda navštívila trpasličí planetu. Předběhla totiž o čtyři měsíce sondu New Horizons, která přiletěla k Plutu až v červenci 2015. NASA přitom uvažovala i o tom, že se Dawn vydá k dalšímu objektu, a to k asteroidu 2 Pallas nebo případně později k 145 Adeona, ovšem to bylo zamítnuto. Dawn díky své vysoce stabilní oběžné dráze zůstane v podstatě nastálo u Ceres, kterou bude nadále sledovat.
- Ceres (koláž z několika snímků), jak bychom ji mohli vidět pouhým okem -
Astronomové se tak více zaměří i na záhadné bílé skvrny, které díky Dawn objevili na Ceres. Tato trpasličí planetka je přitom při průměru 961 km ani ne poloviční v porovnání s Plutem a svým způsobem by téměř snesla zařazení mezi planety. Je kulatá a vykazuje známky geologické aktivity, ovšem její gravitace není tak silná, aby Ceres začala kolem sebe čistit prostor. V Hlavním pásu planetek má přitom kolem sebe dost objektů, které by mohly přispět k jejímu růstu, ovšem to se neděje, a tak Ceres asi navždy zůstane jen trpasličí planetou mezi Marsem a Jupiterem.
Obsluha sondy Dawn už několikrát upravila výšku, ve které se pohybuje nad Ceres a nedávno se sonda přesunula do hladiny 1480 kilometrů nad povrchem, odkud také vyfotila bílé skvrny uprostřed kráteru. Jde o kráter Occator s průměrem nějakých 92 kilometrů a hloubkou až 4 kilometry, ovšem ten není jediný, který tyto bílé skvrny obsahuje. Dle NASA jde o důkaz relativně nedávné geologické aktivity a dle aktuálního přesvědčení jde o ložiska solí vzniklá na místech, odkud dříve sublimovala do vesmíru jistá tekutina s jejich obsahem. Výron této tekutiny měl přitom způsobit právě dopad jiného tělesa, které vytvořilo kráter Occator. Ovšem jde pochopitelně jen o odhady založené na zkušenostech a znalostech.
Zdroj: NASA
- Ceres (koláž z několika snímků), jak bychom ji mohli vidět pouhým okem -
Astronomové se tak více zaměří i na záhadné bílé skvrny, které díky Dawn objevili na Ceres. Tato trpasličí planetka je přitom při průměru 961 km ani ne poloviční v porovnání s Plutem a svým způsobem by téměř snesla zařazení mezi planety. Je kulatá a vykazuje známky geologické aktivity, ovšem její gravitace není tak silná, aby Ceres začala kolem sebe čistit prostor. V Hlavním pásu planetek má přitom kolem sebe dost objektů, které by mohly přispět k jejímu růstu, ovšem to se neděje, a tak Ceres asi navždy zůstane jen trpasličí planetou mezi Marsem a Jupiterem.
Obsluha sondy Dawn už několikrát upravila výšku, ve které se pohybuje nad Ceres a nedávno se sonda přesunula do hladiny 1480 kilometrů nad povrchem, odkud také vyfotila bílé skvrny uprostřed kráteru. Jde o kráter Occator s průměrem nějakých 92 kilometrů a hloubkou až 4 kilometry, ovšem ten není jediný, který tyto bílé skvrny obsahuje. Dle NASA jde o důkaz relativně nedávné geologické aktivity a dle aktuálního přesvědčení jde o ložiska solí vzniklá na místech, odkud dříve sublimovala do vesmíru jistá tekutina s jejich obsahem. Výron této tekutiny měl přitom způsobit právě dopad jiného tělesa, které vytvořilo kráter Occator. Ovšem jde pochopitelně jen o odhady založené na zkušenostech a znalostech.
Zdroj: NASA