NASA hledá cesty, jak uspořit na nadějném teleskopu WFIRST

O WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope) se tak mluví především ve spojení s hledáním exoplanet pomocí efektu gravitační čočky, což je další velice slibná metoda vedle dnes široce využívané tranzitní metodě, s níž pracuje teleskop Kepler, i s dalšími. NASA však už dlouho nemá rozpočet jako při vesmírných závodech se Sovětským svazem a musí šetřit. To se projevilo i v tomto případě, kdy jde o snížení rozpočtu ze 3,6 na alespoň 3,2 miliardy, a to při nutnosti zachovat hlavní 2,4metrový teleskop pro WFIRST. To doporučila komise WIETR, neboli WFIRST Independent External Technical/Management/Cost Review. 

 

 

Z různých posudků a doporučení je totiž zřejmé, že rozpočet WFIRST by mohl nakonec snadno překonat plánovanou částku, což by mohlo přímo ohrozit další astrofyzické mise financované agenturou NASA. Bude se tak muset najít způsob, jak snížit náklady na výrobu hlavního širokoúhlého teleskopu, tak i nezbytného koronografu. Tento úkol na sebe má vzít především Goddardovo vesmírné centrum, které bude muset přijít s modifikovaným designem.

 

Zpráva od WIETR také doporučuje, aby byl koronograf brán spíše jako "technologická demonstrace". Toto zařízení má sloužit k odstínění světla od jednotlivých hvězd, aby byly přímo viditelné samotné planety a WIETR jej vidí jako přímé ohrožení primární mise. WFIRST totiž, jak už bylo řečeno, nemá na starosti pouze hledání exoplanet. Bude také studovat dopady temné energie, aby mohly být zodpovězeny základní otázky, které se jí týkají. To tedy i včetně odpovědi na to, jak je možné, že se rozpínání vesmíru zrychluje, než aby se spíše zpomalovalo. Přímé sledování exoplanet tak můžeme brát jako spíše podružný úkol, neboť ten hlavní, který se jich týká, je poskytnutí celkového obrázku o jejich množství ve vesmíru i o tom, kolik cizích systémů se asi tak podobá tomu našemu. Zde tak jde i o pravděpodobnost výskytu nám blízkého života v hloubi vesmíru. 

 

 

Co se týče hlavního teleskopu, ten měl být původně 1,3metrový, ovšem NASA získala 2,4 metrový už v roce 2012 od NRO (National Reconnaissance Office). Předpokládalo se, že se tím docílí lepších výsledků při nižších nákladech, ale to nakonec může dopadnout zcela jinak, neboť se možná teprve ukáže, že cena celé mise počítající s velkým teleskopem bude příliš velká a je možné, že se NASA bude muset vrátit k původní architektuře z roku 2010 s menším teleskopem. To by byla jistě škoda. 

 

A nakonec tu máme otázku klasifikace mise z hlediska rizika. WFIRST aktuálně padá do Class B, což znamená celkově vysokou prioritu, ale z dílčího hlediska nákladů a životnosti jen střední. Mise podobného významu a s podobnými náklady přitom obvykle spadají do Class A, čili zcela nejvyšší priority, což se tak možná také přehodnotí. 

 

Zdroj: Space.com