NASA JPL oslavila 5000 objevených exoplanet, můžeme si je "poslechnout"

Dle Wikipedie bylo do 2. března 2022 objeveno 4980 potvrzených exoplanet, čili NASA Jet Propulsion Laboratory zřejmě slaví milník 5000 rovněž potvrzených exoplanet, což je v souladu i se zveřejněnou zprávou. Jde tak o světy, jejichž existence byla dostatečně ověřena delším pozorováním nebo i více zdroji, a to během posledních třech dekád.

 

 

První exoplanety byly totiž objeveny v 90. letech minulého století a o rozšíření jejich seznamu se zasloužila především zařízení samotné NASA, konkrétně teleskop Kepler, na nějž pak navázal TESS. A my se můžeme těšit, že se už brzy na vybrané exoplanety zaměří také James Webb Space Telescope, který už je dostatečně výkonný na to, aby zjistil alespoň základní informace o složení jejich atmosféry. 

 

 

Mezi objevené světy patří menší (dle předpokladů) kamenité planety, jako je naše Země, případně její větší verze v podobě super-Zemí, které pak vystřídají mini-Neptuny, čili převážně plynné planety, které dosahují velikosti až několika Jupiterů. Často se také mluví o horkých Jupiterech, čili o obřích plynných planetách, které obíhají velice blízko u svých hvězd. Celkově jde o velice pestrou populaci planet, při jejich vývoji hrála svou roli hlavně náhoda. K tomuto mixu můžeme přidat i nejroztodivnější hvězdy či rovnou dvouhvězdy, kolem nichž po vzoru vybájeného Tattooinu také obíhají planety, přičemž ani nemusí jít o aktivní hvězdy hlavní posloupnosti, ale už dávno mrtvé pozůstatky, jejichž konec mohou planety také přežít. 

 

 

Tuto velice pestrou směs se NASA JPL rozhodla využít ve videu, které ovšem nereflektuje jejich různorodost. Jde tu o tzv. Data Sonification, čili převod dat do zvukové podoby, díky čemuž si můžeme poslechnout i hvězdy včetně našeho Slunce. 

 

 

V tomto případě se rozezní právě časová osa dle postupně objevovaných exoplanet. Kdy ale o nich zjistíme více?

 

Krom nadějného JWST se v dohledné době do vesmíru chystá Nancy Grace Roman Space Telescope (2027), jenž bude zaměřen nejen na temnou hmotu, ale bude schopen objevovat právě i nové exoplanety. Evropská mise ARIEL (2029) už ale bude přímo určena pro sledování jejich atmosfér a pak teprve uvidíme, jak to bude s nástupcem či nástupci JWST - LUVOIR-B či LUVIOIR-A. 

 

Zdroj: NASA JPL