NASA Juno přináší nové snímky měsíce Ganymede

Nové snímky byly pořízeny konkrétně nástrojem JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper), a to už 26. prosince 2019, ale zveřejněny byly nyní na stránkách NASA. Sonda Juno byla zrovna na cestě k dalšímu úzkému průletu kolem Jupiteru a Ganymede se zrovna nacházel v blízkosti a ukázal jí svůj severní pól. 

 

 

Ganymede je přitom opravdu velký měsíc a patří mu celkově 9. místo mezi známými objekty naší soustavy, a to včetně Slunce. Je tak větší než Merkur, ale to je i Saturnův Titan, který je na 10. místě. Pokud jde o složení měsíce Ganymede, mluvit můžeme především o zmrzlé vodě na jeho povrchu, ale uvnitř by rozhodně mělo existovat roztavené kovové jádro vzhledem k tomu, že Ganymede má jako jediný měsíc naší soustavy vlastní magnetické pole. Nemá ale žádnou významnou atmosféru, což znamená, že nabité částice jsou nerušeně sváděny právě k pólům, které jsou díky tomu tak zajímavým cílem pro sledování. 

 

Ganymede s vyznačenou pozicí severního pólu (tlustá čára vyznačuje nultý poledník)

 

U nás na Zemi tvoří nabité částice od Slunce, které byly odkloněny díky magnetickému poli, polární září, ale toho se v případě Ganymede nedočkáme. Částice ale bombardují jeho ledovou pokrývku a k těm od Slunce se také připojuje plazma z Jupiterovy magnetosféry. 

 

NASA hlásí, že led na pólech měsíce je vlivem neustálého bombardování částicemi z vesmíru amorfní, čili ztrácí svou krystalickou strukturu, jak značí zcela odlišná infračervená signatura oproti krystalickému ledu u rovníku. 

 

Přístroj JIRAM byl ale vytvořen speciálně pro zachycení infračerveného záření pronikajícího z hloubi 50 až 70 km pod vnějšími mračny atmosféry planety Jupiter. Jak ale ukazuje tanto příklad, velice dobře poslouží i pro studium měsíců Jupitera, a to vedle Ganymede také měsíců Europa a Callisto. Tým Juno se tak mohl předem připravit na blízký průlet kolem Ganymede, který přišel na konci minulého roku a tehdy vzdálenost činila 100.000 km. JIRAM tak mohl pořídit na 300 infračervených snímků povrchu měsíce s rozlišením 23 kilometrů na pixel. 

 

Díky JIRAM získá velice hodnotné informace i ESA, která si připravuje misi JUICE (JUpiter ICy moons Explorer), jejíž název už jasně říká, že hlavním cílem bude právě i Ganymede (ale i Europa a Callisto či magnetosféra Jupiteru). JUICE se ale chystá až na rok 2030. 

 

Zdroj: NASA