NASA nainstalovala oči roveru Mars 2020
6.6.2019, Jan Vítek, aktualita
Curiosity se na Marsu projíždí už od roku 2012, kdy na něm dokázal přistát dosud unikátním způsobem. Zopakovat to má další rover chystaný na příští rok, který dosud nedostal své jméno. Postupně se ale dokončuje a dostane i prostorové vidění.
Příští rok bude opět vhodná doba pro výlety na Mars, neboť ten se nám na své oběžné dráze zase přiblíží. Rover Mars 2020 tak bude startovat v červenci 2020, takže do té doby musí být připraven. Na tom se aktuálně pracuje a rover nyní dostal další důležitou výbavu v podobě dvou Mastcam-Z.
Půjde v podstatě o oči roveru, a sice dvě kamery s vysokým rozlišením a zoomem, díky nimž se bude obsluha na Zemi orientovat a leccos jistě bude také ukázáno veřejnosti. Fotografie nahoře přitom ukazuje inženýry, kteří po montáži kamer opět dávají na místo kryt na vrcholu RSM (Remote Sensing Mast). RSM kromě kamer ponese i další přístroje stejně jako v případě Curiosity a samotné Mastcam-Z budou pouze dvě z celkem 23 senzorů, kamer či fotoaparátů na palubě roveru.
Tmavě červený kruhový kryt na krytu RSM je mimochodem ochrana pro optiku SuperCam, což však není aparát určený pro sledování okolí ve viditelném spektru, ale systém laserů a spektrometrů, které dokáží analyzovat chemické složení okolních předmětů, konkrétně tedy hornin. Ihned pod tímto krytem je vidět jedna Mastcam-Z a druhá je pak částečně zakryta vybavením laboratoře vedle vlevo.
Mastcam-Z budou mít rozlišení 1600 x 1200 a poskytnou 3D snímky v plných barvách. Mají také 3,6:1 optický zoom a dokáží sledovat nejbližší okolí roveru s rozlišením až 0,8 mm na pixel. Pro objekty vzdálené 100 metrů tak platí 38 mm na pixel. NASA očekává, že díky těmto vylepšeným kamerám bude obsluha, řízení a plánování další cesty nového roveru daleko jednodušší, než v případě Curisity.
Mars 2020 by měl přistát na Marsu dne 21. února 2021, takže po zhruba sedmiměsíční cestě. Půjde o vůbec první vesmírné plavidlo určené pro přistání na cizím světě, které bude schopno automaticky analyzovat místo přistání a případně se rozhodnout pro jeho změnu. Jako první také ponese létajícího průzkumníka, čili již probíranou malou helikoptéru, která už dostala označení Helicopter Scout. Primární mise bude trvat jeden marťanský rok, čili cca dva pozemské, ale samozřejmě se očekává, že rover vydrží mnohem déle. Ostatně si s sebou poveze dlouhodobou zásobu energie v podobě radioizotopového termoelektrického generátoru.
Zdroj: Extremetech