NASA podporuje projekt stanovující způsoby hledání života ve vesmíru

Nalezení cizí formy života, která se prokazatelně vyvinula nezávisle na tom pozemském, je velký úkol moderní astronomie a vědy vůbec. Podstatně by se zvýšila šance na to, že ve vesmíru opravdu nejsme sami jako (do jisté míry) inteligentní druh. Nyní tu máme šest nových studií od mezinárodní skupiny astronomů, která získala podporu od agentury NASA a jde o program Nexus for Exoplanet Systems Science (NExSS), jenž má počátek v konferenci, která v roce 2016 proběhla v Seattlu. 

 

 

Astronomové z University of Washington, University of California-Riverside, Tokyo Institute of Technology a dalších nyní dva roky poté zveřejnili výsledky své dosavadní práce. Jejím zastřešením je fakt, že pro hledání života ve vesmíru bude třeba spolupráce vědců z mnoha disciplín a pak tu máme souhrn dosavadních znalostí o tom, co víme o celkových možnostech hledání života v cizích hvězdných systémech. 

 

První studie vznikla v Goddardově institutu NASA a týká se nejlépe použitelných signálů, které můžeme zachytit a které nám mohou nevíce povědět o případné existenci života v jiných systémech. Jde především o zachycení atmosférických plynů jako kyslík a metan. Dále to může být odražené světlo od případné vegetace planety. Jiná příbuzná studie z University of California-Riverside si zase všímá toho, co víme o životě na Zemi, což by sedalo využít právě k hledání života jinde. 

 

Vědci z Washingtonu přispěli prací o vyhodnocování případných biosignatur detekovaných na cizích planetách. Připravili tak pravděpodobnostní stupnici, jak jisti si můžeme být o jejich schopnosti podporovat život na základě zachycených stop různých chemických prvků a látek. S tím je pevně spojena další studie všímající si případných falešně pozitivních a negativních signálů v datech a jejich vyhodnocování. 

 

Především tu jsou ale studie, které se snaží zodpovědět otázku, jak bychom mohli život jinde hledat, a to i s využitím nejen budoucích zařízení jako ESO Extremely Large Telescope či James Webb Space Telescope (JWST), ale i pomocí dnes dostupných zařízení. Nicméně nadějný je v tomto ohledu právě JWST, který by měl být dostatečně výkonný, aby dokázal přímo sledovat i menší kamenité planety příbuzné naší Zemi. 

 

Už tak nejde pouze o konference vědců, kteří se předhánějí v prezentacích svých nápadů, ale o konkrétní práce popisující budoucí již praktické kroky. Astronomové se shodli na tom, že pokud takto budou pokračovat, do roku 2030 by mohli zachytit první exoplanetu, která by mohla podporovat život, jak jej známe. Nicméně to zcela nezáleží jen na nich, ale především na tom, jestli tam někde nějaká je. 

 

Zdroj: Extremetech