NASA potvrdila zapečetění prvního vzorku z vrtačky Perseverance

NASA Perseverance si tak nyní skutečně našel kousek Marsu, který se pod jeho dutou vrtačkou nerozpadl na prach a zůstal pohromadě, aby mohl být umístěn do titanové "zkumavky", čili schránky, v níž snad poletí až k nám a příště bude otevřen až v laboratoři na Zemi. 

 

 

NASA na to šla nejdříve velice opatrně, a tak se chtěla ještě přesvědčit, že vzorek ze schránky opravdu nevypadl. Minule totiž fotografie sice potvrdila, že materiál byl nasunut do ústí schránky ale poté s ní Perseverance několikrát krátce zavibroval, aby se setřásl případný prach, který by mohl způsobit pozdější netěsnost. Přitom ale vzorek sklouzl dále do útrob schránky, respektive to tak vypadalo, jenomže do ní nebylo vidět a NASA si chtěla tuto skutečnost nechat potvrdit ještě před tím, než nechala proceduru dokončit. 

 

To tak znamenalo počkat na vhodné světelné podmínky, anebo využít až sondu Sampling and Caching System, která fyzicky změří hloubku volného prostoru ve schránce. NASA přitom neříká, zda a jak se přesvědčila, že vzorek skutečně nevypadl. Výše uvedený snímek, který jasně ukazuje uložený vzorek, pořídila až v útrobách roveru Sampling and Caching System Camera (CacheCam), která je určena právě k tomuto účelu, takže nás ani nepřekvapí dokonale nastavený úhel pohledu i dobře nasvícené útroby schránky. 

 

 

CacheCam tak vyfotila vzorek, poté byla schránka neprodyšně uzavřena a dokončení celého úkolu bylo potvrzeno dalším snímkem. Už z popisu celé procedury je zřejmé, že Sampling and Caching System nebude jednoduché zařízení. Ve skutečnosti je dle Larryho D. Jamese z JPL tím nejsložitějším mechanismem, jaký NASA kdy vyslala do vesmíru. V tomto ohledu má však Perseverance štěstí, že JWST bude teprve startovat, neboť poté by už James něco takového prohlásit asi nemohl, tedy pokud budeme teleskop JWST považovat celý za jeden velký rozložitelný mechanismus. 

 

A co bude Perseverance dělat nyní? V plánu je sběr vzorků poblíž aktuální pozice, aby v rámci první vědecké části jeho mise v trvání cca 100 solů nasbíral až sedm dalších. Rover si tak v kráteru Jezero udělá trošku větší "kolečko" a najezdí 2,5 až 5 kilometrů, než se vrátí do místa svého přistání. 

 

Poté se Perseverance už vydá na sever a později se stočí západním směrem vstříc své druhé části mise, čili k samotné deltě kráteru, kde lze tušit bohaté zásoby usazenin. Pokud by šlo o Zemi, vědci by automaticky ve vzorcích z takové oblasti očekávali zachovalé důkazy o minulém životě, čili pokud na Marsu dříve existoval život alespoň v podobě mikrobů, vzorky z delty by mohly přinést přesvědčivé důkazy. 

 

Zdroj: NASA