NASA představuje koncept pro přežití na Měsíci

Astronauti NASA by se měli vrátit na povrch měsíce cca za čtyři roky, což pochopitelně může nabrat zpoždění. Program Artemis tak naváže na éru Apolla, ovšem s jedním zásadním rozdílem. Tentokrát by se lidé měli u Měsíce zabydlet v lunární základně, díky čemuž to budou mít blíž i k jeho povrchu a později by se měli usídlit i na něm. 

 

Jim Bridenstine přitom říká, že 20 let poté, co lidé bez přestávky obývají nízkou orbitu, už je na takový krok čas, a to zahrnuje i vývoj zařízení a prostředků pro život u Měsíce i na něm. Program Artemis pak v důsledku vyústí v první misi na Mars s lidskou posádkou. 

 

- klikněte pro zvětšení -  

 

Základna Lunar Gateway na orbitě Měsíce je tak zřejmý předpoklad, ale co budou lidé potřebovat na jeho povrchu? Něco z toho už si dávno vyzkoušeli právě v programu Apollo, a to měsíční buginu, která jim umožnila bez velké námahy navštívit řadu míst, na něž by se v neohrabaných skafandrech nestihli podívat. LTV (Lunar Terrain Vehicle) tak budou patřit do základní výbavy i příště. 

 

Jako druhá nezbytnost tu budou tzv. Habitable Mobility Platform, čili prostě měsíční karavany, s nimiž budou moci lidé vyrazit až na 45denní cestu. Čili jako třetí je tu logicky hlavní základna, která nabídne ubytování až pro čtyřčlennou posádku. Zde pak máte celý dokument (pdf) s plánem pro usazení se na Měsíci. 

 

Dále se počítá s využitím pokročilých robotů a nových technologií, které zastřešuje Lunar Surface Innovation Initiative. Může jít především o všemožné technologie pro zisk základních surovin (kyslík, voda, palivo) z místních materiálů. Jde tak o známé zaklínadlo ISRU - In-Site Resource Utilisation, které zahrnuje třeba těžbu ledu, z nějž se může získat vedle vody právě i kyslík a palivo, čili všechno to, čeho je zapotřebí hojné množství a co by bylo velice nákladné vozit ze Země. 

 

Lunární stanice na orbitě bude zpočátku malá, ovšem časem by se měla podstatně rozšířit, a to i o velký speciální modul, na němž se budou testovat dlouhé cesty vesmírem do vzdálenějších končin Sluneční soustavy. Do toho pak bude spadat i spolupráce s posádkou vyslanou na povrch Měsíce, čili simulace návštěvy Marsu, která by pak měla probíhat podobně.

 

Pro takovouto misi NASA počítá se čtyřčlennou posádkou vyslanou na Lunar Gateway, která pak bude ve zmíněném modulu bydlet po dobu několik měsíců v simulaci cesty k Marsu. Dva členové pak sestoupí na Měsíční povrch a budou jej s využitím mobilního přístřešku zkoumat, pak se zase dopraví na Gateway a před odletem na Zemi si opět pobudou několik měsíců s dalšími dvěma členy. Takováto mise by byla bezpečně nejdelší v historii. 

 

Co se týče robotických pomocníků, těch NASA plánuje vyslat celé tucty v rámci Commercial Lunar Payload Services, čili s využitím soukromých firem. Půjde třeba o VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover), čili vozítko pro studování a mapování terénu a především pak pro hledání zásob ledu i kovů. S roboty se tak šetřit nebude, ale lidé mají na Měsíci nejdříve přistát v misi Artemis III pouze na cca jeden týden a až později se jejich pobyt na základně či na povrchu prodlouží na rok.