Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

NASA přispěje k evropské misi ARIEL studující atmosféru exoplanet

13.11.2019, Jan Vítek, aktualita
NASA přispěje k evropské misi ARIEL studující atmosféru exoplanet
Americká NASA se rozhodla, že přispěje svým dílem k misi ARIEL, kterou připravuje primárně Evropská vesmírná agentura ESA. Mise má startovat v roce 2028 a týkat se bude studia vzdálených exoplanet. 
Vývoj ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey) zabere ještě řadu let, a tak není vůbec zajištěno, že bude skutečně startovat v polovině roku 2028, jak je aktuálně v plánu. Jedná se především o misi Evropské vesmírné agentury, ovšem nyní se k ní přidala také americká NASA, která chce dodat přístroj CASE. 
 
 
ARIEL tak chce studovat atmosféru planet v cizích hvězdných systémech, a to jako první vesmírné zařízení vůbec. V plánu je to, že tato mise potrvá přibližně čtyři roky, během nichž se podaří prozkoumat přibližně tisíc exoplanet. Co se týče NASA a jejího příspěvku v podobě CASE (Contribution to ARIEL Survey of Exoplanets - neobvykle prozaické označení), ten by měl zjistit, zda má vzdálená planeta čistou oblohu, zamlženou, nebo rovnou plnou mračen. I to tak poskytne důležité údaje o planetách a jejich vývoji.  
 
Především díky teleskopu Kepler známe už tisíce exoplanet, které byly objeveny zvláště díky tranzitivní metodě. To znamená, že planety z našeho pohledu pravidelně přechází přes tvář své hvězdy, přičemž dosud se sledovalo především to, jaký průběh má pokles jejich jasu, jenž je způsoben právě částečným zastíněním planetou. Z přicházejícího světla se dá ale zjistit i více, než je jen rámcová hmotnost či velikost planety a její vzdálenost od hvězdy. Světlo je totiž trošku i ovlivněno samotnou planetou, respektive její případnou atmosférou, skrz niž část tohoto světla prochází. A právě na to se zaměří ARIEL a půjde mu především o chemické složení a teplotu, stejně jako to, jaké mohou v dané atmosféře probíhat chemické reakce.
 
Ještě dříve než ARIEL by se ale do vesmíru měl dostat už téměř hotový James Webb Space Telescope (JWST), a to doufejme už opravdu v roce 2021. Právě i ten bude schopen studovat atmosféru exoplanet, ovšem bude toho mít na práci daleko víc, ostatně v případě mnoha nových objevů se dozvídáme na závěr dovětek, že se čeká na bližší prozkoumání pomocí JWST, takže seznam zájemců o jeho čas už bude velice dlouhý. 
 
JWST si tak najde čas jen na několik exoplanet, zatímco pro ARIEL to bude hlavní a jediná náplň práce. Jde ale o to, že už dříve bychom měli získat podrobnější informace o tom, jak to na jiných světech vypadá. Už mnohem dříve než v roce 2028 by se tak mohlo říci, která z hlavních teorií o vzniku planet bude mít navrch a bude to záviset na množství těžkých prvků planet a hvězd: je v nich podobné, nebo naopak značně rozdílné. Definitivně by to ale mohl rozseknout právě ARIEL díky velkému množství studovaných systémů. 
 
Zdroj: NASAAstronomy