NASA se chce vydat k první exoplanetě v roce 2069
28.12.2017, Jan Vítek, aktualita
Pokud mluvíme o plánech NASA, obvykle tím pokryjeme jen dvě či tři další desetiletí, ovšem nyní se budeme bavit o symbolickém roku 2069. NASA chce v jeho průběhu vypustit svou první mezihvězdnou sondu na cestu k exoplanetě.
O symbolické datum půjde proto, že v roce 2069 uplyne sto let od návštěvy prvního člověka na Měsíci a jedním dechem je třeba říci, že mluvíme o dlouhodobých plánech, kde není jisté vůbec nic. Obvykle bychom tak udávali konec 70. let nebo jejich přelom s 80. lety, ale jde právě o ono Měsíční výročí, a proto je udán přesný rok.
Agentuře NASA se již povedlo vyslat sondy ven z naší Sluneční soustavy a jde především o Voyager 1, který už se díky sérii gravitačních manévrů urychlujících jeho pohyb dávno dostal za její hranice. Ambice zatím malé skupiny lid z NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL) má však mnohem ambicióznější plán z hlediska rychlosti sondy. To je ostatně jasné, neboť pokud by se měl Voyager 1 svou aktuální rychlostí vydat k pouze 4,2 světelného roku vzdálené Proximě Centauri, zabralo by mu to přes 70 tisíc let. Bude tak třeba vymyslet něco, co se bude pohybovat mnohem rychleji než "ubohých" 17,1 km/s prvního Voyageru.
NASA JPL chce vyslat sondu právě k našemu nejbližšímu hvězdnému sousedu, čili ke hvězdám Alfa Centauri A a B a Proxima Centauri (oficiální název už nějaký pátek je Rigil Kentaurus pro celý systém). Právě u červeného trpaslíka Proxima Centauri je alespoň jedna planeta, a to známá Proxima b.
Zatím se s námi NASA ale vůbec nepodělila s tím, jaký design by měla sonda mít, co by ji mělo vynést do vesmíru a jakým způsobem by měla dosáhnout vysoké rychlosti nutné k tomu, aby dorazila ke svému cíli dříve, než nastane apokalypsa. Víme pouze to, že si NASA dala cíl dosáhnout alespoň 10 procent rychlosti světla, čili cca 30.000 km/s, čili i tak by takový výlet zabral 42 let, pokud nepočítáme proces zrychlování po startu a zpomalování u cíle (pokud by nešlo jen o průlet). To by mohly zařídit malé sondy poháněné plachtami a výkonnými lasery (známý Breakthrough Starshot) anebo ještě exotičtější pohon využívající reakci hmoty a antihmoty. V takových případech se mluví o potenciálu dosáhnout až čtvrtiny rychlosti světla.
Je také možné, že tato mise bude nakonec uspíšena/pozdržena/upravena či rovnou zrušena. Však do té doby bude mít lidstvo k dispozici mnohé nové sledovací nástroje, které nám vesmír přiblíží více než kdy jindy a my můžeme díky nim zjistit, že tu jsou třeba mnohem zajímavější cíle. Velké naděje můžeme vkládat především do vesmírného James Webb Space Telescope, který je na dobré cestě vydat se do vesmíru v roce 2019.
Zdroj: Extremetech