NASA se SpaceX vypustila na neobvyklou orbitu rentgenový satelit IXPE

Pro rakety Falcon 9 to byl přitom dosud nejlehčí náklad, který byl vynesen samostatně bez dalších "pasažérů", ostatně dříve byl IXPE plánován pro vypuštění pomocí rakety Pegasus XL (Northrop Grumman) vypouštěné z podvěsu upraveného dopravního letounu, což by mělo i svůj dobrý důvod, který hned vysvětlíme. Palivová rezerva rakety, tedy přesněji jejího druhého stupně, se totiž hodila, neboť ta už na oběžné dráze ve výšce 600 km musela náhle změnit inklinaci, aby uvedla IXPE na žádanou orbitu.

 

 

Raketa odstartovala jako obvykle z Floridy a vydala se takovým směrem, aby se později už nad Afrikou ocitla nad rovníkem. Těsně předtím druhý stupeň zapnul svůj motor v takovém úhlu, aby neměnil svou rychlost či výšku, ale pouze směr. Cílem bylo dosáhnout nulové inklinace, kdy satelit neustále obíhá nad rovníkem a takové manévry jsou velice náročné na palivo.

 

Jednodušší a méně náročné by samozřejmě bylo startovat přímo z rovníku, ale na něm se zrovna moc kosmodromů nenachází, čili právě proto by přišlo vhod vypuštění na raketě startující z podvěsu letadla. Proč tedy nakonec NASA využila služeb SpaceX? Jednoduše proto, že ta si řekla o 50 milionů dolarů, což bylo méně, než žádal Northrop Grumman.

 

 

Proč se ale IXPE potřeboval dostat na rovníkovou oběžnou dráhu? Jednoduše proto, že snad jakákoliv jiná na nízké orbitě by tento satelit dříve či později dostala do oblasti jihoatlantické anomálie, kde Van Allenovy radiační pásy vlivem slabého magnetického pole sahají velice blízko k povrchu Země, a to až do výšky 200 kilometrů. IXPE by tak jimi pravidelně prolétal a jako satelit s citlivou výbavou by byl v oblasti nad Brazílií pravidelně oslepován. 

 

 

Proč ale nebyla na stejnou orbitu vyslána třeba i Chandra X-ray Observatory? V jejím případě se NASA spokojila s vysoce eliptickou orbitou s výškou 10.000 až 140.000 km, která ji také občas zavede do oblasti vysoké radiace a v té době prostě nepracuje, což je vzhledem k oběhu trvajícímu přes 60 hodin ještě akceptováno. 

 

V každém případě IXPE byl vynesen na požadovanou dráhu, rozvinul své solární panely a odeslat zpět první telemetrická data. Z vědeckého hlediska má za úkol navázat právě na objevy předchozích teleskopů, a to právě i včetně Chandry. Za úkol bude mít sledování pozůstatků supernov, supermasivních černých děr, pulsarů, magnetarů a zkrátka všeho, co ve vesmíru tvoří viditelný signál v rentgenovém spektru.