NASA se zaměří na Venuši, chystá rovnou dvě mise

Mars si užívá v poslední době mnohem větší pozornosti než Venuše, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že jeho povrch je oproti podmínkám na Venuši učiněnou rajskou zahradou. Krom toho je tvář Venuše při pohledu z vesmíru stále skryta pod hustými mračny, které dokáže nejlépe prohlédnout radar, ale pro místní průzkum jde především o cca 92násobný tlak atmosféry v porovnání se Zemí, přičemž průměrná teplota dosahuje 460 °C. S pomocí čeho chce tedy NASA zkoumat takový svět? 

 

 

Půjde o mise spadající do programu Discovery a jejich cílem je zjistit především to, jakým způsobem se z Venuše stalo peklo, když jde o planetu tak moc podobnou Zemi. Venuše totiž kdysi mohla být obyvatelným světem, a to ještě když Země byla nehostinnou planetou. 

 

NASA si ze čtyř navrhovaných misí vybrala dvě a na jejich vývoj poskytne po 500 milionech dolarů s očekáváním startu mezi roky 2028 a 2030.

 

Mise DAVINCI+ (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) bude zkoumat složení atmosféry Venuše ve snaze pochopit její vznik a vývoj. Využije se zde koule, která bude postupně klesat skrz atmosféru za současného měření jejího složení. Druhým hlavním úkolem této mise bude pořízení snímků ve vysokém rozlišení se zaměřením na geologii planety a její hlavní celky, které připomínají naše kontinenty. Otázka tedy je, zda má Venuše srovnatelnou tektoniku se Zemí. Tuto misi povede James Garvin z Goddardova vesmírného centra NASA. 

 

Jako druhá byla zvolena mise VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy), jež bude podrobně mapovat celý povrch planety, čili půjde o družici s citlivým radarem, díky níž se bude moci vytvořit výšková mapa. To ale nebude vše, krom radarových dat tu bude také průzkum v infračerveném spektru, jenž by mohl podat důkaz o tom, zda jsou na planetě aktivní sopky a zda do atmosféry vypouští mimo jiné i vodní páry. VERITAS má na starosti Suzanne Smrekar z Jet Propulsion Laboratory, přičemž radar vyrobí v Německu a infračervený mapovač zase v Itálii a Francii. 

 

Obě mise ale s sebou ponesou také nové technologie, které s jejich hlavními cíli přímo nesouvisí. VERITAS bude mít na palubě Deep Space Atomic Clock-2 od JPL, díky jejichž technologii mohou budoucí vesmírná plavidla pomýšlet na zcela autonomicky prováděné manévry. 

 

DAVINCI+ zase dostane Compact Ultraviolet to Visible Imaging Spectrometer (CUVIS) vyrobený v Goddardově centru. Jedná se o zařízení pro pořizování UV snímků ve vysokém rozlišení pomocí freeform optiky. S jeho pomocí se NASA pokusí také zjistit, co přesně v atmosféře Venuše absorbuje UV záření od Slunce. 

 

Zdroj: NASA