NASA: terraformace Marsu je aktuálně nemožná
1.8.2018, Jan Vítek, aktualita
Už dlouho se mluví o tom, že by z Marsu mohla vzniknout planeta vhodná pro život, i když jde samozřejmě spíše o rozpravy v teoretické rovině. Nicméně NASA nyní vyvrací, že by něco takového vůbec bylo možné, ať bychom se snažili sebevíc.
Pokud se Mars stane pro lidi druhým domovem, pak sám o sobě dokonalé útočiště určitě neposkytne, leda bychom disponovali technologiemi, o nichž se nám dnes ani nezdá. Jde především o vytvoření atmosféry, která by nám umožnila dýchat a také poskytla potřebný tlak, na který jsme zvyklí a rovněž ochranu před škodlivým zářením. To ale není vše, další ochranu nám poskytuje také magnetické pole Země, které "vychladlý" Mars postrádá. Takže aktuálně je jeho povrch velice nehostinné místo, kde z dlouhodobého hlediska hrozí především kosmické záření, jež je s to roztrhat DNA v našich buňkách na kousky a spustit zhoubné bujení.
Není tak divu, že i dle NASA jsou fantazie o terraformaci Marsu velice předčasné a ostatně mohou být zcela z říše snů, ať se dostupné technologie vyvinou jakkoliv. Rozhodně k tomu pak nebudou stačit atomové zbraně, jak navrhuje Elon Musk.
Mars je aktuálně chladný svět nejspíše bez života, a to především kvůli tomu, že má v porovnání se Zemí ani ne setinovou hustotu atmosféry, takže ta v sobě nemůže zadržovat dost tepla na to, aby roztála voda uložená v ledu. Vědci se tak vesměs shodují na tom, že prvním krokem terraformace by bylo zvýšení hustoty atmosféry tak, aby se spustil skleníkový efekt a teplota na povrchu vzrostla. K tomu také potřebujeme mít na Marsu vhodné plyny a jediný, který tam připadá úvahu, je oxid uhličitý a případně pak vodní pára v atmosféře.
NASA přitom své tvrzení zakládá na nové studii, která se věnovala tomu, kolik plynu by šlo ze zásob Marsu uvolnit do jeho atmosféry:
Využít by se mohl jednak oxid uhličitý uvězněný v ledu, dále samotné polární čepičky plné ledu, pak různé minerály a především oxid uhličitý absorbovaný v půdě. Jenomže i všechny tyto zdroje dohromady by hustotu atmosféry zvýšily jen na nějakých sedm procent v porovnání se zemskou atmosférou. Je třeba také uvést, že tato data poskytla zařízení Curiosity, Mars Renonnaissance Orbiter a také MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution).
Elon Musk přitom navrhoval bombardovat právě polární čepičky Marsu, ale dle uvedených dat by to v podstatě nemělo žádný efekt, i kdyby tím byla uvolněna veškerá voda. Nejvíce CO2 je však v půdě Marsu a uvolnit jej je přímo z říše velice divokých sci-fi.
Co by ale mohlo pomoci? Logicky by se musel chybějící materiál na Mars dodat, a to nejlépe tím, že se využijí komety, které jsou plné ledu a minerálů.
Zdroj: Extremetech