NASA uvažuje o mechanickém počítači pro sondu na Venuši

Venuše je planeta, na jejímž povrchu už pohořela nejedna sonda, a to téměř doslova. Mars je oproti ní přímo dovolenková lokace s mírnými teplotami a příznivým klimatem, však na Venuši panují teploty kolem 470 °C vyvolané silným skleníkovým efektem (nehledě na vzdálenost planety od Slunce). Tento skleníkový efekt je vyvolán velice hustou atmosférou bohatou na oxid uhličitý, která má na povrchu tlak 90 atmosfér. 

 

 

Vysoké teploty a tlak tak způsobily, že cokoliv vyrobené lidskýma rukama, co na Venuši kdy přistálo, buď ihned selhalo, nebo pracovalo maximálně dvě hodiny. Přeborníkem v průzkumu Venuše přitom byl Sovětský svaz, jemuž se podařilo vyslat na ni celkem devět sond, jež dokázaly po omezenou dobu fungovat. 

 

Dosud nejúspěšnější sonda vyslaná na Venuši byla Veněra z roku 1981, která dokázala pracovat přesně 127 minut a vyslat na Zemi první barevné fotografie. Venuše je ale na okraji zájmu agentur snažících se o průzkum planet již od roku 1985, od kterého na ní nepřistála žádná další sonda. Mars a další planety jsou holt lákavější a snadněji zkoumatelné cíle. 

 

Nám nejbliží planeta by se ale mohla opět dostat do popředí zájmu. Jednak můžeme připomenout, že ve vývoji je nová elektronika, která je založena na karbidu křemíku (SiC) vyvíjeném v NASA Glenn Research Center. Právě ta má dokázat pracovat i při teplotách 500 °C, při nichž klasické křemíkové čipy už nemají šanci fungovat. To ale není všelék, však NASA uvažuje o tom, že by se na povrchu mohl pohybovat celý rover, a ten by rozhodně nepotřeboval jen čipy, ale také další elektroniku náchylnou na selhání vlivem vysokých teplot a tlaků. Lék na to je v principu jednoduchý, a sice mechanika, čímž se NASA částečně vrací k robotice 19. a začátku 20. století. 

 

Návrh na mechanický počítač vychází z programu NASA Innovative Advanced Concepts (NIAC) a jde jednoduše o to, aby daný rover nesl jen skutečně nezbytnou elektroniku a pro účely pohybu a navigace v terénu využíval spíše mechanismus s ozubenými koly. 

 

Konkrétně pak mluvíme o roveru AREE (Automaton Rover for Extreme Environments), který má přímo ve svém označení název pro mechanický stroj napodobující zvíře či člověka a taková zařízení známe v moderní době právě i z her (viz Siberia a další) inspirujících se steampunkem. AREE na první pohled působí jako tank z 1. světové války, a to díky tvaru svých pásů. Pro celý mechanismus se tak počítá i s tím, že bude poháněn malou větrnou turbínou, která dobře využije extrémní atmosféru na Venuši.

 

Tým vyvíjející koncept AREE dokonce mluví i o tom, že by komunikace roveru se sondou na oběžné dráze probíhala pomocí Morseovy abecedy. Komunikace by probíhala pomocí odražeče radarových vln, čili sonda na oběžné dráze může pomocí radaru rover neustále sledovat a ten pak bude jednosměrně vysílat informace pomocí zakrývání a odkrývání odražeče, podobně jako v námořní komunikaci pomocí svítilen. 

 

Uvidíme, zda se nám AREE za několik let připomene, aby propojil technologie 19. a 21. století. 

 

Zdroj: NASA JPL