NASA využila robotickou ruku k zastrčení tepelné sondy do Marsu
20.3.2020, Jan Vítek, aktualita
Nadpis možná zní jako popis meziplanetárních čuňačinek, ovšem ve skutečnosti přesně popisuje to, k čemuž se NASA po dlouhých měsících zkoušení jiných přístupů odhodlala. Neviděla už jinou možnost, než riskovat.
Jde pochopitelně o sondu InSight, která je jinak velice úspěšná. Přináší cenné informace o lokálním magnetickém poli kolem sebe i o seismické aktivitě Marsu. Přezdívaný krtek, čili sonda HP3, má už ale od začátku potíže, když narazila na tvrdou vrstvu, do níž se nedokázala vlastními silami zabořit. Neustálými pokusy pak NASA způsobila, že HP3 kolem sebe vytvořil otvor, z nějž málem vyskočil a po mnoha pokusech, jak jej donutit se opět zanořit do regolitu, začalo být jasné, že bude třeba využít způsob, jemuž se NASA zatím bránila.
nevyšel ani pokus využít robotickou ruku k přitlačení krtka ke stěně díry
Ten představuje přitlačení krtka seshora, což je jednak složitý manévr, který musí být předem naprogramován s tím, že z HP3 přímo kolmo vzhůru vychází plochý ohebný kabel. Pokud se ten poškodí, je konec.
A bit of good news from #Mars: our new approach of using the robotic arm to push the mole appears to be working! The teams @NASAJPL/@DLR_en are excited to see the images and plan to continue this approach over the next few weeks. #SaveTheMole
— NASA InSight (@NASAInSight) March 13, 2020
FAQ: https://t.co/wnhp7c1gPT pic.twitter.com/5wYyn7IwVo
Nyní NASA ohlásila, že její nový přístup má úspěch a že sonda HP3 se pod tlakem robotické ruky začala zanořovat do Marsu. Využit k tomu byl přitom černý lopatkovitý konec této ruky, přičemž sonda zatím drží pohromadě. Zatím je postup velice opatrný a dle dvou zveřejněných snímků to vypadá přinejlepším na pár centimetrů, o něž se HP3 posunul dolů. NASA přitom stále doufá, že se sonda dokáže dostat do hloubky 3 až 5 metrů a po své cestě bude provádět měření.
Nyní bude záležet i na tom, co se vůbec nachází ihned pod povrchem. HP3 se mohl původně zarazit o kámen, který by měl šanci obejít. Pokud jde ale o pevné skalní podloží, tak mu nepomůže vůbec nic. NASA ale také spekuluje, že mohlo jít pouze o to, že regolit je příliš jemný a nesoudržný a s každým sbíječkovitým úderem krtka se v určité hloubce začal ze stěn kolem sypat pod něj. Tím se sonda neměla na stranách o co opřít a postupně se začala vyhrabávat, než aby se zakopávala hlouběji pod povrch. Otázka v takovém případě je, jak to bude fungovat poté, co se robotické ruce povede sondu dostat už celou do regolitu a zda už ta bude schopna pronikat dál.
Heat Flow and Physical Properties Package (HP3) je určena pro studium objemu tepla, které přichází z vnitřku planety.