NASA: Webb má přebytek paliva pro delší než očekávaný provoz

Deset let pozorování ve vesmíru je přitom dříve předpokládaná doba, přičemž základem, pod nějž by JWST v žádném případě neměl jít, je pět let. Nyní ale NASA uvádí, že to bude pravděpodobně mnohem déle, jak může soudit na základě analýzy trajektorie teleskopu letícího právě k druhému libračnímu bodu (L2) (cca 1,5 mil. km od Země). 

 

Webb má za sebou první i druhý korekční zážeh a následovat bude už jen třetí, který jej umístí na oběžnou dráhu kolem L2, takže v NASA JPL už mají vcelku dobrou představu o tom, s jakou zásobou paliva teleskop začne sledovat okolní vesmír. Během zmíněných zážehů tak bylo spotřebováno méně paliva, než se předpokládalo, což umožní prodloužení celé mise. Je ale zřejmé, že to celé bude záviset i na tempu, jakým bude palivo průběžně spotřebováváno.

 

 

Webb si s sebou veze palivo, které v průběhu své životnosti bude využívat pro různé korekční zážehy udržující jej na orbitě kolem L2. To samozřejmě nebude platit pro jeho otáčení a stabilizaci, k čemuž využije jednak vlastní gyroskopy a také solární kormidlo vystavené působení slunečního větru. 

 

Tohoto paliva má nyní více než dost především díky tomu, že raketa Ariane 5 jej bezchybně navedla na požadovanou dráhu, kterou tak už nebylo nutné moc korigovat, čili za to NASA vděčí evropské ESA a především samozřejmě firmě Ariane Space. První výše zmíněný korekční zážeh sice trval 65 minut, jenomže použité motory mají jen slaboučký tah, který za více než hodinu zvýšil rychlost Webbu jen o 20 m/s. V případě druhého zážehu už šlo jen o 2,8 m/s. A jak už bylo uvedeno dříve, Ariane 5 vypustila Webb na cestu záměrně trošku pomaleji, aby ten byl při korekčních manévrech orientován směrem od Slunce, a nevystavil mu tak své citlivé přístroje pro pozorování v IR spektru, které budou později udržovány ve stínu při velice nízkých teplotách. 

 

Bohužel se ale nedozvídáme, na kolik let provozu by palivo mělo Webbu stačit a uvedeno bylo pouze to, že půjde o "výrazně delší dobu než 10 let" a že teleskop bude mít "mnohem více paliva, než je základní požadavek". Na druhou stranu ale délka mise nebude záviset jen na palivu a také je zatím předčasné o ní mluvit, když Webb se ještě ani nerozložil a nezačal fungovat.

 

 

Aktuálně probíhá postupné rozkládání a rozvíjení slunečního štítu a NASA už také začala udávat teploty na "teplé" a "chladné" straně, čili straně vystavené Slunci a straně ve stínu. Ty se měří na obou stranách ve více bodech (viz obrázek) a nyní jde ve stupních Celsia o -7, 9, -57 a -153 (a, b, c, d). S plně funkčním štítem ale mají teploty na chladné straně klesnout až na -223 °C.