Našel se "Tatooine", potenciální kamenitá planeta obíhající dvojitou hvězdu

V novém výzkumu jde především o to, že sleduje možnost utvoření kamenité planety obíhající dvě hvězdy najednou, které jsou označovány slovem circumbinary. Některé takové planety už byly nalezeny, ale vesměs šlo o plynné obry (např. Kepler-16b), a tak se astronomové dohadovali, zda je možné, aby mezi ně patřily i světy o velikosti a složení podobnému Zemi. Systém SDSS 1557 ukazuje, že to možné nejspíše je, ale přímý důkaz o přítomnosti kamenité planety zatím chybí. Nalezeny byly zatím jen nové "silné známky", což jsou pásma asteroidů u obou hvězd.

Systém SDSS 1557 je vzdálen asi 1000 světelných let od Země a dříve se mělo za to, že v jeho středu je pouze jeden bílý trpaslík jako pozůstatek vyhaslé hvězdy, která spotřebovala své zásoby vodíku a stal se z ní hustý objekt o hmotnosti 40 až 90 % Slunce, ale o velikosti Země. Ten má nyní v systému SDSS 1557 do sebe vtahovat asteroidy z okolního pásu, přičemž tyto asteroidy se mají skládat především z těžkých prvků, jako jsou kovy, což ukazuje na to, že někdy v minulosti tohoto starého systému tu existovala alespoň jedna kamenitá planeta. Tyto informace se opírají o pozorování pomocí chilských teleskopů Gemini Observatory South a European Southern Observatory Very Large Telescope, které umožňují studovat chemické složení vzdálených systémů.

Co se týče druhé hvězdy, pak nejde tak úplně o hvězdu, jako spíše o hnědého trpaslíka o mase 65 Jupiterů. Z toho se sice mohla stát hvězda, ale nakonec se nezažehla termonukleární fúze vodíku, takže ve výsledku jde o objekt na pomezí hvězdy a planety, který vyzařuje díky slučování deuteria především infračervené i rádiové záření a někdy také viditelné světlo v červeném spektru. V systému SDSS 1557 dříve odhalen nebyl, protože byl zakryt mračnem prachu, ale nakonec byl nalezen především díky svému gravitačnímu vlivu na bílého trpaslíka.

Pozorování systému SDSS 1557 také přineslo informace o tom, že kolem bílého trpaslíka je ve vzdálenosti asi 2 milionů kilometrů disk působící jako trosky planet, kde byl nalezen především křemík a hořčík. Astronomové spočítali, že asi 100 miliard tun materiálu si z tohoto disku bílý trpaslík přitáhl jen za několik let od svého objevení v roce 2010, což odpovídá materiálu v asteroidu o průměru 4 km. Především ale byl objeven gravitační vliv hnědého trpaslíka, jenž má hmotnějšího bílého obíhat ve vzdálenosti necelých půl milionu kilometrů.

Formace kamenitých planet na dráze kolem takových objektů je přitom považována za mimořádně problematickou kvůli proměnlivé gravitaci, která může snadno zamezit tomu, aby nějaké vznikly. Nyní astronomové mluví o tom, že taková planeta, nebo její pozůstatek, se nedávno dostala moc blízko k bílému trpaslíku, který ji svou gravitací roztrhal, a tím se vytvořil zmíněný disk z prachu a trosek. Něco podobného najdeme i v našem systému a jde o známý Hlavní pás planetek, který obsahuje i zbytky materiálu, jež nakonec neposloužily ke vzniku planet.

Systém SDSS 1557 tak ukazuje, že kamenité planety mohou vznikat i v prostředí, které bylo dříve považováno za málo vhodné, ovšem jejich přímé pozorování bude velice nesnadné. Zkoušet je najít metodou sledování vlivu gravitace, jak byl nalezen i hnědý trpaslík v tomto systému, je kvůli slabému jasu bílého trpaslíka nepoužitelné a pak už zbývá jen tranzitní metoda, která ale vyžaduje, aby planeta v jednom momentu přešla přes tvář své hvězdy. K tomu musí mít systém vhodnou orientaci a také je zapotřebí trpělivost. Další údaje o SDSS 1557 má ale brzy poskytnout Hubble, který napoví více o chemickém složení potenciální bývalé planety a pak je tu JWST, který bude moci sledovat i složení a velikost prvků v disku s jejími pozůstatky.

Zdroj: Space.com