Dobry den
Mam otazku, planujem si vytvorit vlastny case s vodným chladenim a chcem tam použit dva chladiče Watercool MO-RA 2 - [odkaz, pro zobrazení se přihlaste] . radiatore su bledemodre, to zelene je nadrž na vodu(zospodu naka vrstva čo tepelne izoluje, preto som sa chcel opýtat ako by to v takomto usporiadani fungovalo, ako rozmiestnit dodatočne ventilatory, alebo nejake triky, čo by pomohli vylepšit chladiacy výkon tohto case. (zvačšit medzery medzi radiatormy?oddelit ich plexi deskou?)Jo a zostava by mala byt, Core 2 Extreme QX6700,ak do polroka zlacni, inak C2D E6600, Gf8800GTS, ostatne okrem MB(+-Asus striker), by chladene vodou byt nemalo.Ehm, a ešte čerpadlo, To bude Eheim HPPS
Vdaka za každu konstruktívnu odpoved
Odpovědět0 0
alien5
|
26.12.200612:31
Ahoj no 3 tisice za radiator to je opdle me nesmysl ja jsem celou sestavu mel asu za 1200 KC.Sezen si ten radiatorek ze 120ky ve auto
shopech stoji asi 600kc bloky si kup nebo vyrob u nekoho na vrtacce a hadice a kolinka baumax rele si kup od ERTYHO a mas to 1*
12cm vetrak a je to koukej na to aby to nestalo moc penez davas za to 5* vice nez by to mohlo stat.pokud chces zlepsit vykon chladici pridej Kanystr s aspon 20L destilovane vody pridej modrou skalici proti rasam a hotovo .))
Odpovědět0 0
Trošku si ale nepozeral na to ake komponenty tam su spomenute. Cena pro mna neni moc duležita. Som rozhodnuty tam dat to čo som spomenul , otazka je ale jak to bude učinne,pri usporiadani radiatorov z toho obrazku. Teda horizontalne nad sebou.
Odpovědět0 0
alien5
|
26.12.200614:56
No v tom pripade pokud tam budes mit aspon 2 vetraky 12 cm tak ti to uchladi slusne jak jsou polozene na tom nezalezi.Ja mam stejnou chladici plochu jenom to nemam na tak velkou sirku tudis staci jeden vetrak pokud nebudes mit velkou expanzni nadobku pocital bych s teplotama do 50 C pri zatezi.
Odpovědět0 0
alien5
|
10.12.200621:57
Dole na teto strance jsou fotky.Jeste doplnim CPU intel prescott 2800@3100 MHZ Grafika 7600 GT 256 ve 3D marku05 asi 5900 bodu
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Odpovědět0 0
alien5
|
10.12.200621:46
Zdravim mam radiatorek ze skody 120 novy uz funguje 3 roky i se 12cm vetrakem chladim CPU A CHIPSET teplota
CHIPSET do 38 CPU do 43 ALe to bezi treba 10 hodin boinc 100 procentni vytizeni CPU.Jinak to honim akvaristickym cerpadlem a vedle pc mam kanistr na 25 L destilovane vody :)) a je ticho jako v lese akorat nova grafika 7600GT leadtek trosku bruci ale nic zasadniho.
Odpovědět0 0
Napadlo mě, zda by pro pasivní chlazení nebylo účelné použití Petierova článku. Dosáhli bychom vyšší teploty vody v chladiči, tím vyššího rozdílu teplot žebra – okolí a nakonec vyšší účinnosti chladiče, který by mohl být ve výsledku rozměrově menší.
Odpovědět0 0
ano, byla by větší teplota vody, ale muselo by se odvést navíc teplo vyprodukovane peltierovým článkem, takže by jste si asi vůbec nepomohl
Odpovědět0 0
H o n z a
|
4.12.200614:27
Mezera 5mm, nebo 7-10 a proč ne třeba 100mm? Bude to asi souviset s ostatními vlatnostmi (rozměry, krytování, tepelný spád atd.a z nich vyplývající rychlost proudění).Podminky platnosti, či získaní, chybí i u větsiny dalšich veličin.To vidím jako hlavní důvod, proč je tento návod pro jeho následovatele obtížně použitelný.
Konkrétně:
1) Předpokládám, že součinitele přestupu tepla je změřený, ale není uvedeno za jakých podmínek. Udaná výška je jen jedním z mnoha faktorů.
2) Vzorec pro teplotu na procesoru se tváří exaktně a za urcitych podminek by byl i spravný, ale tak jak je použit, to snad ne. Chladič CPU není plochá deska 14x14x3mm.
3) Dále pozor na věty typu: "Není potřeba chladit disky, paměti a odvětrávat case".- Dokud není zajištěno jiné chlazení vnitřku case (o čemž nepíšete) tak je potřeba tuto druhou cca 1/2 tepla odvádět klasicky.
4) A také mi připadá trochu chaotické členění textu. např. pod nadpisem "Stanovení součinitele přestupu tepla" je úplně OT teplota procesouru a návrh průtoku vody.
Přes tuto obsáhlou kritiku hodnotím článek velmi pozitivně a těším se na pokračování (třeba měření po realizaci).
Odpovědět0 0
Dobrý den,
pokusím se Vám zde odpovědět na Vaše otázky:
1) Vztahů pro výpočet součinitele přestupu tepla je několik pro každý konkrétní případ. Vykazují rozdílné hodnoty tohoto součinitele, u našeho výměníku se největší rozdíl součinitele pohyboval kolem 16%. Použil jsem vztah, který byl jednoduchý, vztažený na součin Gr*Pr (tudíž se nemuselo počítat s Reynoldsovým číslem) a uvedené konstanty "C","n" byly experimentálně naměřeny pro Gr*Pr. Co se týče podmínek, tak nutné podmínky jsou uvedeny. Tzn. že výměník bude se svislými žebry s odvodem tepla pomocí přirozené konvekce (vzduchu), zbytek už je funkcí pouze teplot. Věci jako drsnost povrchu, vlhkost vzduchu atd. mají vliv pouze minimální (důležité vlastnosti vzduchu jsou již zahrnuty ve výsledných grafech). Něco jiného je kdyby na povrchu žeber kondenzovala voda, ale to si nedovedu u tohoto výměníku s teplotou >30°C představit.
Šířka mezery mezi žebry je samozřejmě závislá například na výšce žeber, kde s vzrůstající výškou se proudění zhoršuje a pro běžné velikosti PC by měla být alespoň 5mm (spíše více). Nepředpokládám, že bude někdo konstruovat žebra 1,5m vysoká. I velké PC skříně málokdy překročí výšku 700mm.
2) Vzorec je správný a jeho použití též. Plochu 192mm2 má procesor (konkrétně jsem bral AMD 64) a daná plocha je plocha přestupní. Chladič má samozřejmě plochu větší a tloušťku dna například 3mm. V tomto případě je naprosto zbytečné a složité počítat s větší plochou chladiče vůči ploše procesoru. Výsledek by sice byl přesnější, ale rozhodně by se to neprojevilo na výsledku více jak o 1°C. A výpočet je to jen orientační, aby jsme při projekci zhruba věděli jakou asi bude mít procesor teplotu. A z praxe víme, že když si koupíme dva stejné procesory, tak každý bude mít v provozu teplotu jinou.
3) Pevné disky mají spotřebu do 30W a to disky s 10 000rpm, jinak 15-25W. A když odvedete tolik tepla ze skříně, tak jejich teplota výrazně klesne. Samozřejmě s Vámi musím souhlasit, že to není takto v každém případě. Pokud si někdo nalepí pevné disky těsně na sebe, aby se nemohli chladit, tak jim pokles teploty ve skříni příliš nepomůže.
4) Pod nadpis jsem dodatečné výpočty umístil, protože jsou důležité pro zvolení střední teploty oběžné vody a je třeba se nad nimi zamyslet, než si střední teplotu vody zvolíme. Zároveň nejsou natolik rozsáhlé, aby byly umístěny v samostatné kapitole. Ale to už je spíše na každém z nás, komu co více vyhovuje.
Děkuji za připomínky, doufám že jsem odpovídal srozumitelně.
Václav Kotlík
Odpovědět0 0
H o n z a
|
6.12.20068:34
Děkuji za obsáhlou odpověď
ad2/
K výpočtu:
Vzorec je správný pro vedení tepla zmiňovanou plochu deskou. Pokud Vám vyšel relevantní výsledek, považujte to štěsti,nebo za vhodnou manipulaci (např. místo výkonu procesoru jste dosadil součet výkonů CPU a GK ).Zkuste dle vašeho návodu dosadit třeba pro PIII (styčná plocha cca 2000mm2) a tloušťku stěny chladiče 3mm, 70W a dostanete tepelný spád T(CPU)-T(voda) cca o řád nížší než skutečnost.Rozhodně po vás nechci složitý výpočet, nebo MKP. V takovýchto případech se to často řeši eqivakentnimi hodnotami.Popíše se v jakém rozsahu se mohou pohybovat, případně proč jste zvolil jak jste zvolil. Ve vašem případě by velikost plochy S byla někde mezi velikosti plochy čipu a celéhoo chladiče a "tloušťka b" (spíše dráha, kterou teplo musí urazit) by byla něco mezi nejmenší a nejdelší vzdáleností od CPU ke styčné ploše s vodou.
K praxi:
V tomto případě by asi úplně stačilo říci, že pro dobré bloky je rozdíl teplot CPU-voda <5? pro 70W
ad3) Počítejte disk(y) + DVD-R + RAM + pamětiGK + MBchipset, zdroj = cca 75W (průměr) v dobře odizolované skříní odvaří cokoliv cobydup. (Předpokládám samozřejmě, že ten kdo si pro odhlučnění umodelaří vodníka, tak nebude chtít slyšet ani disky,CDmechaniky či čerpadlo, a proto si celou skřín důkladně odhluční a tím i tepelně odizoluje). To, že odvedete "tolik tepla" z CPU a GPU skrz vodníka nevypovídá nic o tom, kam se poděje toto nezapočítané teplo. Bylo by dobré ho odvézt vodou, ale to by jste ho musel minimálně započítat do návrhu radiátoru.(a dovnitř skříně přidat výměník).
ad 1) a 4) s tím už se asi nebudeme trápít.(dle příspěvků soudím, že jsem jediný, kdo má trochu problémy se v textu vyznat a najít, kde se co vzalo a pro jaké rozsahy to platí)
Doufám, že jsem vás tím neodradil ,a že se mohu těšit na to výsledné měření po realizaci.
Honza
Odpovědět0 0
Dobrý den.
Stále si nerozumíme. V článku je uvedena "teplota povrchu procesoru", nikoliv teplota jádra procesoru, kterou vidíte v biosu. Teploty jádra procesoru se nemůžete nikdy dopočítat, protože neznáte tloušťku krycí vrstvy, udávaná spotřeba procesoru není přesná a teplota je různá v různých částech jádra. U Vámi zmiňované PIII je plocha 2000mm2 a pro tu také bude platit vypočtená teplota. Ovšem jde pouze o obal který je kolem celého čipu a má za úkol lépe rozvést teplo. Teplota čipu samotného bude vyšší. A znovu opakuji že výpočet této teploty je orientační a nemá za úkol tuto teplotu stanovit přesně, je jen pro představu. Přestupní plocha je plocha procesoru, protože je to bráno jako nejhorší možný případ, ve skutečnosti bude teplota povrchu menší. Nemá smysl se zpřesněním výpočtu zabývat z výše uvedených důvodů, bylo by to složité a výsledný efekt žádný. Můžete to vypočítat jako přestup tepla z plochy procesoru plus přečnívající plochu chladiče brát jako žebro s přestupem tepla do vody nebo Vámi uvedenou metodou konečných prvků, ale je to opravdu zbytečná práce, kde teplota vyjde jen o něco málo jiná. Nikdo si nebude navrhovat teplotu oběžné vody 70°C když maximální teplota jeho procesoru je např. 75°C.
Jinak se omlouvám za přehlédnutí, při kterém jsem použil špatnou hodnotu u Qp, v článku je to již opraveno. Zároveň děkuji za upozornění.
S pozdravem,
Václav Kotlík
Odpovědět0 0
H o n z a
|
7.12.20062:46
Dobrý den
>>Stále si nerozumíme<<
a je to asi čím dál horší.
>>V článku je uvedena "teplota povrchu procesoru"<<
--i ve všech mých příspěvcích s tím počítám.
>> Teploty jádra procesoru se nemůžete nikdy dopočítat, protože neznáte tloušťku krycí vrstvy..<<
-- a hlavně jsem se o to nikdy nesnažil. Bavili jsme se o "VEDENÍ tepla" materiálem chladiciho bloku. Tak to nyní nekomplikujte.
>>plocha 2000mm2 a pro tu také bude platit vypočtená teplota<<
--- v tomto případě je cca 10x menší než reálná (dosazeno dle vášeho návodu).
>>Můžete to vypočítat jako přestup tepla z plochy procesoru plus přečnívající plochu chladiče brát jako žebro s přestupem tepla do vody<<
-- To nemohu - musel bych vrátit zkoušku z termodynamiky ;-). Vedeni tepla je opravdu 3D záležitost a nelze to takto násilně diskretizovat.
>>Nemá smysl se zpřesněním výpočtu zabývat ..., bylo by to složité <<
--SOUHLASÍM, a proto jsem vám už minule navrhl ZVOLIT pro tento výpočet tepelný spád na chladiči=cca5°C (v 1/2 případů to bude asi i zpřesnění)
No a pak, že si nerozumíme :-).
Honza
Odpovědět0 0
Woyta
|
9.12.200611:47
Ohledne tech disku. Mam vodnika a otevrenou case. Takze disku by se melo dychat celkem dobre i bez fanu. Hitachi T7k250 ma teploty 42st v klidu a 48st vztezi coz neni zrovna ideal a to na nem ma i pasiv ktery nejake teplo odvede. Ideal pro disk je pod 40st. Takze to bude chtit minimalne nejaky tlumici box s poradnym chlazenim protoze bude v miste kde se vzduch pomalu ani nehne. nebo ho zapojit do okruhu.
Odpovědět0 0
Woyta
|
3.12.200622:50
Nic proti ale pro dobre chlazeni je v praxi potreba alespon 150l/h. Nemluve o tom ze spousta konstrukci bloku dost prutok omezuje. Nektere bloky primo vyzaduji vykona a silna cerpadla jako je DDC. Napriklad Nexxxos XP Silver.
Velky pasivni radiator proc ne? Muze poslouzi pekne ale na uchlazeni dnesniho vykoneho PC by musel byt hodne velky. A bez cerpadla bych okruh neprovozoval ani nahodou. Voda se v bloku ohreje a pc se prehratim vypne. Radiator z auta lze pouzit. Jsou oblibene kousky z Opelu. Vetsinou ale maji moc husta zebra a o sajrajtu vevnitr se radeji nezminovat. Sam jsem nejakou chvili pouzival radiator z topeni vozu Ford Cortina.
Teorie je pekna vec ale spocitat vse do detailu aby vse fungovalo tak jak ma, neni zadna sranda. Jednodusi bude pouzit HP a odvest teplo rovnou na pasiv. nerikam ze to nejde ale vodnik bez cerpadla se musi navrhnout kompletne od zakladu vcetne bloku. Vzdyt i v HP je jen voda (a podtlak). :-)
Odpovědět0 0
H o n z a
|
4.12.200614:43
Až dočtete do konce, zjistíte, že nakonec autor počítal s čerpadlem 125 [l/hod] a pro použití zmínil 200 [l/hod].
Odpovědět0 0
woyta
|
7.12.200613:14
Ale i tak 200l/h cerpadlo je malo. U 300l/h se bezne stavalo ze prutok byl pod 150l/h. Ja mam Eheim 1046 600l/h a pocitam stim ze maximalni prutok bude tak 300l/h spise mene. Vzdy existuje nejaky odpor ktery prutok snizuje.
Odpovědět0 0
Kos
|
3.12.200618:47
Vzhledem k tomu, že zde autor uvedl všechny zmíněné faktory, stačí si pro potřebu každého z nás nastavit vstupní parametry podle svého uvážení a doplnit do příslušných vzorců. Nemá tedy vůbec smysl zde psát, že teplota v létě je vyšší apod.
Co se týče pracovní polohy, tak ta musí být svislá, aby vznikalo lepší proudění vzduchu, navíc se s jevem postupného oteplování vzduchu při jeho stoupání vzhůru, myslím, počítalo.
Myslím si, že tento článek zatím nemá skoro obdoby. Už jsem jich na SHW přečetl hodně, ale tento článek je úplně o něčem jiném. Jen je velmi škoda, když se dívám na portfolia různých výrobců, že takové chladiče nikdo z nich nevyrábí. Kdyby takoví byli, rozhodně by mnoho z nás - BFU (běžných Frantů uživatelů (-: ) neváhalo a tento chladič si pořídilo i za relativně vysokou cenu.
Odpovědět0 0
Vůbec nezpochybňuju kvalitu článku, je výbornej, patří mu jednička s hvězdičkou a k tomu pochvala před nastoupenou jednotkou.
Jen jsem chtěl doplnit nekolik věcí, které mi možná při čtení unikly.
Jelikož jsem se byl nucen před lety návrhem chlazení zabývat, tak vím, že pro vytvoření komínového efektu je z praxe doporučována vzdálenost mezi žebry minimálně 7mm. (Tuším, že to bylo něco jako 7-10 mm? Ale to bych už vařil z vody.)
Co se týče teploty okolí, myslím, že by bylo vhodnější zmínit, že chladič je potřeba konstruovat na nejhorší okolní podmínky, tedy parné léto.
Odpovědět0 0
Výpočet jste dělal pro teploti okolního prostředí 24°C, avšak v létě bývá o víc jak 5°C větší vedro, takže relevantní by bylo, kdyby chladič byl stavěn dejme tomu na nějakých 32-35°C. Jinak budete v létě překvapeni. :-)
Odpovědět0 0
Podle toho, co jsem četl bych řekl, že pracovní poloha by měla být vodorovná a ne svislá. Vycházím z toho, že každá trubka má kolem sebe žebro o ploše AxA, celkově tedy 2AxA. Jestli je počítaná účinnost pro plochu AxA, pak horní půlka chladiče bude mít nižší účinnost než spodní, protože ji bude ochlazovat již ohřátý vzduch.
Chladiče tohoto typu používané v automobilech mají nucené větrání, ať již větrákem či náporovným vzduchem, kolmo k ploše chladiče.
Odpovědět0 0
Chybí mi tu informace, že žebra by měly být aspoň 7mm od sebe, jinak bude teplý vzduch špatně chytat komínový efek a bude to špatně chladit bez ohledu na celkovou plochu žeber.
Odpovědět0 0
Skvělý článek, výtisk se pokusím pochopit naněkolikrát, protože sem ze školy už nejakej ten pátek, ale konstrukce pasívu mě moc láká.
Odpovědět0 0
P E T R
|
30.11.20060:34
Odpovědět0 0
jirik123x
|
29.11.200616:53
Zajimalo by me jake bylo puvodni urceni clanku? Predpokladam, ze to hle nikdo nedelal primarne jako clanek na shw, ale spis nejaka semestralka do skoly?
Odpovědět0 0
Uff, tak teorie mě srazila na kolena a udělala ze mě lamu největší. Nemám sílu to ani celý číst, natož pochopit. :-)
Tak jen doufám, že nějaký článek s praktickou ukázkou na sebe nenechá dlouho čekat. :-)
Odpovědět0 0
konvektor
|
29.11.200611:00
Asi by chladící výkon tohoto radiátoru zvýšil jeho zapouzdřením na bocích tak, aby se vytvořil konvektor, čili využitím "komínového efektu" zrychlil průtok vzduchu. Stejná finta se používá ve vytápěcí technice, kdy konvektory jsou monhem menší, než radiátory při stejném výkonu.
Viz třeba populárně
http://www.compexbrno.cz/elektricke-topeni.htmlOdpovědět0 0
Používám chlazení od Ertyho, velký výměník na bočnici, pasivní chlazení AMD64 2Ghz@2,5Ghz, nVidia 6600GT, Chipset, (2xHDD také, ale vzhledem k emitaci tepla nepodstatné), jsem spokojen. Balzám na uši.
Odpovědět0 0
pakozdy
|
29.11.200611:01
kde sa to da vidiet ?
Odpovědět0 0
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Odpovědět0 0
Martin_
|
29.11.20069:18
Malá drobnost, ktere jsem si vsiml na zacatek "Sdílení prouděním nebo-li konvekcí probíhá tak, že teplo je sdíleno mezi proudící tekutinou (vzduch, voda, olej...) a povrchem obtékaného tělesa" Sdílení PROUDĚNÍM je reprezentováno volným pohybem molekul tekutiny => pev. l. minimalne. To o cem autor pise je kimbinovany zpusob sdílení tepla proudením a vedením = PŘESTUP, proudeni+vedeni+proudeni=PROSTUP (tepelne vymeniky,2 kapaliny pres prepazku). Vim o cem mluvim, protze mam vystudovane chemicke inzenyrstvi a technologii a navrhem tepelnych stroju se zabyvam...proto bych rad autorovi pogratuloval k opravdu zdarilemu dilu. Uvedene kriterialni rovnice jsou zastarale = nepresne ale zato jednoduche = dobry vyber pro ctenare. Clanek jsem necetl dukladne ale chybi mi uvedeni nepresnosti vypoctu, ktere jsou v radech 10% (až +/-35%).
Odpovědět0 0
gpa
|
29.11.20068:44
Nejprve pochvala za perfektní článek. Je málo takových, kteří napřed spočítají a pak konstruují. Poklona autorovi.
Mám ale ještě jednnu myšlenku, pokud jde o chladiče k vodnímu chlazení. Výroba je vždy poměrně náročná, tak proč nevyužít již vyrobených chladičů. Dají se sehnat téměř zdarma, patrně by bylo potřeba je trochu esteticky doladit. Mám na mysli chladiče z aut. Buď hlavní chladič pod maskou auta nebo pak ty menší - tepelné výměníky v topení auta, které chladicí vodou ohřívají vzduch v kabině. Pro zlepšení tahu by pak stálo za úvahu nadstavení chladicího článku - jakýsi komín. Pokud by se navíc odsával vzduch ze skříně PC, mohla by celá konstukce vyjít bez jediného ventilátoru- tím myslím i bez ventilátoru zdroje.
Použil to už někdo? Je to zcestná myšlenka?
Odpovědět0 0
mzc
|
29.11.20069:21
to by asi nešlo. výsledný proud vzduchu by byl malý...na tomhle principu sice funguje jedna větrná elektrárna ale na to kolik má na výšku je výkon který dělá...řekněme mizerný....ze stejného důvodu by tento způsob "pasivního chlazení" neúčinný. leda že by okolní teplota byla hodně nízká, resp. velký rozdíl teplot chladiče a okolí. ale i tak....... :)
Odpovědět0 0
jirik123x
|
29.11.200621:54
leda ze bys ten komp pripojil na skutecny (nepouzivany:-)) komin.
tam uz by mohl byt tah dostatecny.
Odpovědět0 0
Bear08
|
1.11.201020:08
jistě já jsem na ten výměník udlal "dekl" do kterého jsem v době vzniku vložil 3 80mm větráky a vše krmím ze zdroje compa napětí zredukováno na 7V s možností přepnout na 12v tedy dostatečný tah a minimální rušení hlukem vent ,
Odpovědět0 0
sup
|
29.11.20068:32
šlo by odvádět teplo mimo skříň taky Cu blokem místo vody? myslím, že jsem viděl neco takového na zive.cz
Odpovědět0 0
aby to nakonec cele neproslo stolem a nasledne podlahou:)
Odpovědět0 0
sup
|
29.11.200621:48
ten "blok" byl jenom na převod tepla od grafiky k chladiči... cca 1kg odhadem...
Odpovědět0 0
Gratuluji, konečně obsáhlý článek pro DIY konstrukci s potřebnou teoretickou průpravou.
Odpovědět0 0
sup
|
29.11.20068:30
článek jsem jen prolítl, ale vypadá docela dobře... pochvala SH...
Odpovědět0 0
Bear08
|
1.11.201019:54
Vážení a milí přátelé
Vodní chlazení mne upoutalo již před cca 2,5 lety dostal jsem se náhodně k pár kouskům měděných pásků o rozměrech cca 15*60*60 a přemýšlel jsem jak a co by se dalo s tím dělat .Protože jsem trochu technický "štoura " napadlo mne následující na vrakovištích se válí spousta škodovek takže moje sestava : měděný blok ze dvou měděných kusů 15*65*65 mm a 5*65*65mm jako víka s vyfrézovanou drážkou pro oběh kapaliny ,6ks "fitinků" na hadici 10mm průměr cca 80kč Hadička 10mm cca 2-3m cca 60kč ,akvarijní čerpadlo cca 450kč výměník topení z Favorita okč upravení víka výměníku bylo otázkou chvilky a nakonec "expanzní " nádoba od balení salátů z hypermarketu taktéž zadarmo takže cena celého systému cca 700 kč hraje to naprosto v pohodě pravdou je že s počítačem se nehýbe a vše mám schováno pod stolem jsem spokojen
Odpovědět0 0
