Nebezpečný náklad trošku jinak: CERN chce po silnici převézt antihmotu

V CERNu se studuje antihmota již řadu let a vědci věří, že už jí dostatečně dobře rozumí. Je také obecně dobře známo, že veškeré pro nás běžné částice mají svůj protějšek, čili antičástice. Čili takový proton má svůj protějšek ve stejně hmotném antiprotonu, který má však opačný náboj a spin. Dobře známý problém při skladování antihmoty je ten, že ta se při kontaktu s částicí hmoty zničí, respektive zničí se obě částice, čili je nutné ji udržovat ve vakuu bez jakéhokoliv kontaktu s kontejnerem. To však nezabrání lidem z CERNu, aby antihmotu převezli po silnici, jen k tomu budou potřebovat zvláštní výbavení. 

 

 

Převoz antihmoty jistě bude výzva. Je to ale nutné, pokud chtějí vědci využít částice antiprotonů pro studium vzácných radioaktivních izotopů, které jsou tvořeny v dalším zařízení CERNu, a sice ISOLDE (Isotope mass Separator On-Line). Potřebují tak antiprotony i jádra z ISOLDE v jeden čas na jednom místě, přičemž ona atomová jádra mají velice krátkou životnost, takže jediná možnost je převézt antičástice. 

 

 

Nyní je tak v CERNu tvořeno zařízení, které miliardu antiprotonů uzavře v elektromagnetické pasti a zchladí je na asi 4 °C nad absolutní nulou. K tomu budou potřebovat nádobu obalenou supravodivým magnetem, do níž pak budou skrz 10nm okénko vpouštěny ony vzácné izotopy a detektor bude sledovat jejich srážky s antiprotony. 

 

Toto vše se točí kolem snahy pochopit fyzické procesy v neutronových hvězdách, což jsou, jak jejich název napovídá, obrovské koule tvořené zhuštěnými neutrony. Jde o to, že v případě vzácných radioaktivních izotopů mají být ve hře stejné síly, jaké panují ve větším měřítku i v případě neutronových hvězd. Vědci tak chtějí zkoumat, jak probíhá jejich anihilace srážkou s antiprotony. 

 

O výsledku tohoto testu se ale ještě řadu let nedozvíme, neboť tvorba zařízení pro převoz antihmoty zabere přinejmenším ještě čtyři roky. Experiment je tak zatím naplánován na rok 2022. 

 

Zdroj: Extremetech