Nejbližší cizí hvězda odhalila svou druhou planetu, jde o super Zemi

O exoplanetě Proxima b, čili první objevené u hvězdy Proxima Centauri, už toho bylo napsáno mnoho. Šlo totiž nejen o nám nejbližší exoplanetu, ale zároveň i takovou, která se nachází v tzv. obyvatelném pásu své hvězdy, takže v jejím případě existuje šance na přítomnost vody v tekutém stavu. Na druhou stranu jde o planetu u červeného trpaslíka, jehož divokou aktivitu naznačuje i následující ilustrace, která má s největší pravděpodobností vázanou rotaci a postupem času přišla o atmosféru, pokud nějakou měla.

 

Je tu ale ještě i Proxima c, již máme na snímku s vyfantazírovaným prstencem jako tu vzdálenější od hvězdy. V dálce pak svítí zbylé dvě hvězdy systému Rigil Kentaurus (dříve Alpha Centauri). 

 

 

Proxima c byla detekována jako super Země o hmotnosti asi 6 našich Zemí a tak dlouho ji trvalo nalézt i kvůli tomu, že jeden její rok trvá 5,2 našich let. Navíc ještě nějakou dobu potrvá, než bude existence Proximy c opravdu potvrzena. 

 

Už dříve se přitom při ověřování existence Proximy b měřením radiální rychlosti hvězdy Proxima Centauri udávalo, že není vyloučena další planeta v tomto systému, a to právě třídy super Země. S ohledem na tak dlouhou dobu oběhu se ale s využitím dané metody něco takového těžko potvrzuje, respektive je k tomu zapotřebí dlouhé sledování. Objev Proximy c se začal rodit už v dubnu předchozího roku, kdy na její možnou existenci poukázal Mario Damasso s kolegy a ten právě tento týden se svým týmem zveřejnil příslušnou studii, která tuto planetu dává na seznam vážných kandidátů na exoplanety. 

 

Proxima c by měla obíhat svou hvězdu ve vzdálenosti 1,5 AU, čili zhruba stejně daleko, jako Mars obíhá kolem Slunce. Jenomže naše hvězda je výrazně větší a zářivější než Proxima Centauri, a tak můžeme Proximu c označit spíše za velký ledový svět daleko za tzv. sněhovou linií. 

 

Tento objev ale celkově zvyšuje atraktivitu nejbližšího hvězdného systému, i když ten by byl i tak logicky první na řadě pro některou z budoucích misí, jako je Breakthrough Starshot a podobných, které chtějí vyzkoušet některý z nově navrhovaných typů pohonu, které jdou za možnosti dnešních chemických raket.

 

Výzva spočívá také v samotném studiu super Země přítomné daleko za sněhovou linií, kde by proces vytvoření takové planety měl být mnohem obtížnější než před ní. Může tak jít o celkově mylné představy o podobě protoplanetárního disku tohoto a jemu podobných systémů, anebo prostě jen o to, že Proxima c postupem času migrovala z vnitřní části systému směrem ven.